Pražský kancelářský trh zažívá výrazný tlak. Nových kancelářských ploch vzniká minimum, neobsazenost klesla na 5,9 % a firmy stále častěji řeší, jak pracovat s prostorem, který už jim nemusí vyhovovat. V pořadu Big Deal na platformě FocusOn o tom mluvili Martin Holý ze Scott.Weber Workspace a Radek Oslizlo ze společnosti Novatop. Podle nich se kanceláře mění z pevně daného prostoru na službu, ve které rozhoduje flexibilita, wellbeing, náklady i udržitelnost.Současná situace na pražském trhu, kde neobsazenost kanceláří klesla na pouhých 5,9 %, nutí firmy k radikální změně chování. Podle Martina Holého, komerčního ředitele společnosti Scott.Weber Workspace, již podniky nemohou plánovat své potřeby na roky dopředu, jak bylo zvykem. Flexibilita se tak stává jedinou možnou cestou, jak držet krok s trhem a efektivně reagovat na měnící se počet zaměstnanců i podíl práce z domova.Trend potvrzují i čísla: přestože flexibilní kanceláře tvoří zatím zhruba 3,6 % celkového trhu, jejich obsazenost dosahuje vysokých 91,8 %. „V dnešní době skutečně firmy, ať už jsou to střední nebo větší podniky, nahlížejí na flexibilní kanceláře jako na moderní a racionální řešení. Dříve to bylo stále vnímáno tak, že je to prostředí spíše pro digitální nomády nebo začínající firmy a startupy, ale to už je úplně jinak,“ vysvětluje Martin Holý. Moderní poskytovatelé dnes nabízejí tzv. Managed Office Solution, kdy firma získá to nejlepší z obou světů, tedy vlastní plně přizpůsobený prostor se všemi výhodami prémiového servisu s nulovými počátečními investicemi a flexibilní délkou smlouvy.Paralelně s proměnou využívání prostor se mění i samotná technologie výstavby. Radek Oslizlo, technický ředitel společnosti Novatop, vidí budoucnost v masivním dřevě. Přestože je podíl dřevostaveb na trhu administrativních budov v Česku zatím minimální, potenciál pro růst je obrovský, zejména v porovnání se západními metropolemi, kde podíl flexibilních a ekologických ploch přesahuje 10 %.„Nejefektivnější jsou z pohledu české legislativy čtyři podlaží. Tato výška ještě nevyžaduje instalaci sprinklerových systémů a umožňuje architektům více pracovat s pohledovým dřevem v interiéru, jelikož požárně bezpečnostní pravidla jsou v tomto režimu mírnější,“ uvádí Oslizlo. Ačkoliv je možné stavět i do výšky sedmi pater, dřevo v takovém případě musí ustupovat přísným technickým podmínkám a ekonomická výhodnost se vytrácí.Ekonomika udržitelnosti: ESG jako nutnost pro financováníInvestice do ekologických budov již nejsou jen otázkou image, ale čistě ekonomickým kalkulem. Pro banky a investory je klíčový energetický standard budovy. Podle dostupných dat je 32 % investorů ochotno zaplatit za budovy splňující standardy ESG vyšší cenu. Radek Oslizlo zdůrazňuje, že energetická třída zásadně ovlivňuje zástavní hodnotu nemovitosti, protože banky dnes odmítají financovat objekty v energetických třídách D, F nebo G.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Proč je pro firmy výhodnější „outsourcovat“ život v budově profesionálnímu operátorovi místo vlastní správy?Jaké konkrétní akustické vrstvy musí dřevostavba mít, aby se vyrovnala zvukové izolaci betonu?V čem spočívá největší riziko rekonstrukce u klasických staveb oproti montovaným dřevostavbám?Jakým způsobem dokážou flexibilní operátoři „aktivovat“ i prázdné bankovní paláce?Proč se u dřevostaveb musí jinak navrhovat rozvody vzduchotechniky a chlazení, aby nebyla narušena estetika stropu?
