Dyspnoe

Chronické srdeční selhání je závažný problém, který postihuje stále více lidí. Oslabené srdce nezvládá svoji funkci, tedy rozvádět v těle dostatek krve. Jenže jak nemoc poznat, když jsou příznaky často podobné jiným, banálnějším onemocněním?

Existují nejméně tři odlišné typy dlouhého covidu. S takovým závěrem nyní přišli vědci z Británie. Jednotlivé varianty se dle nich liší nejen symptomy, ale také vlnami, ve kterých se lidé nakazili. Odborníci z londýnské King's College se v rámci příslušné studie zaměřili na pacienty, které trápily příznaky koronaviru déle než 12 týdnů.

Infarkt a jiné srdeční potíže se neprojevují jen bolestí na hrudi. K velmi častým příznakům patří i dušnost a otoky končetin. Varovat by vás měly i bolesti v zádech, pažích či čelisti nebo poruchy srdečního rytmu.

V Česku jsou tisíce lidí, kteří trpí plicní hypertenzí, ale neví o tom. Příznaky zvýšeného tlaku na plicích jsou přitom zřejmé. Patří k nim bolesti na hrudi a dušnost či modré rty nebo otoky kotníků a nohou.

Zhruba dvě desítky lidí přicházejí každý den do postcovidových ordinací prostějovské a olomoucké fakultní nemocnice. Specializovaná pracoviště pomáhají pacientům řešit problémy s únavou i dušností. Podle lékařů z prostějovského zdravotnického zařízení trápí tyto obtíže i osoby, které covid-19 prodělaly v lehčí formě a léčily se v domácích podmínkách.

Kašel nás nejčastěji potrápí během podzimu a zimy, rozhodně to ale neznamená, že vás nemůže zaskočit i kdykoli jindy během roku. Asi každý z nás už měl minimálně jednou kašel, který dokáže život i pěkně znepříjemnit.

Pilotní studie ve Velké Británii naznačuje, že někteří lidé, kteří trpí takzvaným long covidem neboli postcovidovým syndromem, mohou mít skryté poškození plic. Vědci použili novou metodu skenování pomocí xenonového plynu, aby zachytili abnormality plic, které nebyly zjištěny při běžném rentgenu či CT vyšetření.

Více než šedesát procent lidí s chronickým srdečním selháním zemře do pěti let od první hospitalizace pro srdeční selhání. Nemoc je způsobena oslabením srdce, které nezvládá rozvádět dostatek krve po těle. Pro pacienty může být obtížné nemoc rozpoznat, příznaky totiž přicházejí nenápadně a zdánlivě se srdcem nesouvisejí. Co s tím dělat?

Více než šedesát procent lidí s chronickým srdečním selháním zemře do pěti let od první hospitalizace pro srdeční selhání. Nemoc je způsobena oslabením srdce, které nezvládá rozvádět dostatek krve po těle. Pro pacienty může být obtížné nemoc rozpoznat, příznaky totiž přicházejí nenápadně a zdánlivě se srdcem nesouvisejí. Co s tím dělat?

Na světě existuje spoustu nemocí, kterým se lidé mohou vyhnout. Stačí se v životě držet některých tipů. Díky nim se vyhnete i závažnému a chronickému onemocnění plic.

Infarkt může postihnout každého člověka. Občas se vyskytne i u mladých lidí, kteří žijí zdravě a pravidelně sportují. Proto byste měli vědět, jaké jsou jeho příznaky a jak se v takový moment zachovat.

Onemocněním covid-19 si prošla celá řada Čechů. Možná se nemoc nevyhnula ani vám, ačkoliv jste nikdy neměli příznaky, říká lékařka Cynthia Taylor Chavoustie.

Více než šedesát procent lidí s chronickým srdečním selháním zemře do pěti let od první hospitalizace pro srdeční selhání. Nemoc je způsobena oslabením srdce, které nezvládá rozvádět dostatek krve po těle. Pro pacienty může být obtížné nemoc rozpoznat, příznaky totiž přicházejí nenápadně a zdánlivě se srdcem nesouvisejí. Co s tím dělat?

Prodělání onemocnění covid-19 bohužel nemusí zůstat bez následků. Jednou z komplikací zůstává tzv. postcovidový syndrom, který dokáže nemocné pacienty potrápit klidně i dlouhé měsíce. Profesor imunologie Václav Hořejší (71) popsal, jaké jsou nejčastější projevy a koho může postihnout. "Jde o neurologické, kardiovaskulární a plicní problémy – lidé pociťují dušnost, velmi snadno se unaví a mohou mít »zamlženou« mysl, jak se říká. Špatně se soustředí a hůře jim to myslí. Samozřejmě může postihnout i mladé lidi, kteří třeba onemocnění prodělali s lehkým průběhem," vyjádřil se pro ŽivotvČesku.cz.

Zájem o vyšetření v Centru postcovidové péče ve Fakultní nemocnici (FN) Hradec Králové trvá a kapacita centra je z větší části naplněna. V centru bylo od začátku fungování v prosinci loňského roku vyšetřeno zhruba 700 pacientů. Objevuje se u nich například i ztráta čichu či zhoršená paměť, převažují ale potíže s dýcháním, a to i měsíce po prodělání nemoci COVID-19, uvedl mluvčí FN Jakub Sochor.

Pacienty moravskoslezských postcovidových center, která se věnují léčení následků onemocnění covid-19, trápí nejčastěji dušnost a únava. Péči o ně nabízí hned několik nemocnic v Ostravě a dalších městech kraje i lázně. Například v Klimkovicích léčí problémy s pohybovým ústrojím. Celkem po covidu-19 vyhledaly nemocniční či lázeňskou péči v kraji od vypuknutí epidemie stovky lidí.

Otékání nohou, potíže s dýcháním, únava, bušení srdce, nechutenství, nadýmání, zvětšování břicha nebo dušnost zejména v hlubokém předklonu. To jsou potíže, které by vás měly varovat, že vám hrozí srdeční selhání.

Podle modrých rtů můžete poznat, že nemocný nemá dostatečné zásobení kyslíkem v těle. Na vině může být takzvaná plicní hypertenze. Problém je, že mnoho lidí vůbec netuší, že má takové potíže.

Koňské astma, laicky označované jako dušnost, postihuje koně napříč jednotlivými plemeny i věkovými kategoriemi. "Jediná cesta ke snížení počtu astmatických koní vede přes jejich vyřazení z chovu," říká v rozhovoru na toto téma MVDr. Bezděková.

Rychlé šíření britské mutace se promítá do psychiky lidí. O únavě, beznaději i agresivitě mluví v rozhovoru pro Právo prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb a ředitel jihočeských záchranářů MUDr. Marek Slabý. Lidé podle něj mají z nákazy větší obavy než na podzim a potýkají se s jinými projevy nemoci, hlavně s těžkou dušností.

Přestože je funkce nošení roušek a respirátorů veřejně známá, jsou věci, na které si někdo těžko zvyká. Kromě většího pocení a zamlžených brýlí má ale nošení respirátorů a roušek také obrovské výhody.

Slabé srdce nemusíte ihned poznat podle bolesti. Můžete se cítit slabí, objeví se dušnost nebo bušení srdce, ale tyto příznaky mohou být matoucí a nemusí znamenat závažný problém.

Únava, vyčerpání, dušnost a celkově snížená výkonost jsou nejčastější pozůstatky prodělané infekce covid-19. Odborníci z Olomouce proto vytvořili sadu cviků, které vyléčeným pomohou dostat se zpět do formy.  Pravidelné cvičení může podle odborníků zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, které jsou vážnými komplikacemi u pacientů vyléčených z koronaviru.

Zhruba třetina výjezdů záchranné služby v Libereckém kraji je ke covidovým pacientům nebo k lidem, u nichž je podezření na toto onemocnění. Posádky záchranářů mají i kvůli tomu více práce než v době předcovidové, kdy mívaly v průměru kolem 160 výjezdů za 24 hodin. Nyní je to kolem 180 až 190, řekl ČTK krajský mluvčí záchranné služby Michael Georgiev. „Za denní směnu to je 110 až 120 výjezdů a za noční kolem 70 až 80,“ dodal.

Odborníci doporučují absolvovat vyšetření v postcovidovém centru všem lidem, které trápí zdravotní neduhy spojené s covid-19, a to již od 4. do nejpozději 12. týdne od zjištění onemocnění.

Infarkt myokardu a mrtvice jsou časté a závažné zdravotní problémy, které mohou potkat každého, kdo má z jakéhokoli důvodu ucpané tepny. Jak k tomu může dojít a jak to jednoduše poznáte?

Lékaři odhadují, že až u deseti procent pacientů se postcovidový syndrom objeví. Nejčastěji ho provází chronická únava, dušnost nebo kašel.

​Specialisté z Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí jako jedni z prvních v České republice úspěšně provedli implantaci mitrální chlopně, čímž se rozšířil okruh lidí, kterým lékaři pomohou od vážných kardiologických problémů.

"Bude zase hrozně moc volajících, další stres. Lidí s výraznou dušností, kteří nás volají, už zase přibývá," popisuje dispečerka záchranné služby.

Inovativní diagnostika alergií umožňuje snížit počet návštěv u lékaře a snižuje riziko nákazy v čekárnách. Pokud se tedy obáváte jít k lékaři z těchto konkrétních důvodů, přečtěte si náš článek. Dozvíte se v něm, jak tato metoda funguje.

Mnozí pacienti propuštění z nemocnice mají příznaky dušnosti, únavy, úzkosti a deprese i dva až tři měsíce od nákazy koronavirem. Vyplývá to ze studie vedené vědci z britské Oxfordské univerzity o dlouhodobém dopadu koronaviru, informovala agentura Reuters.

Mnozí pacienti propuštění z nemocnice mají příznaky dušnosti, únavy, úzkosti a deprese i dva až tři měsíce od nákazy koronavirem. Vyplývá to ze studie vedené vědci z britské Oxfordské univerzity o dlouhodobém dopadu koronaviru, informovala agentura Reuters.

Dyspnoe je lékařský termín pro dušnost, nepříjemný pocit, který se může pohybovat od mírného až po závažný a dlouhodobý. Někdy je velice obtížné dušnost vůbec identifikovat a k tomu ještě léčit, protože pro její vznik může existovat hned několik příčin. Jedná se o běžný problém, jenž je příznakem mnoha zdravotních komplikací, které si dnes uvedeme společně s jejími symptomy.

Ministerstvo zdravotnictví změnilo podmínky testování lidí s podezřením na COVID-19. Stačí buď horečka nad 37,5 stupně Celsia, suchý kašel, nebo dušnost. Dříve lékaři doporučovali test u lidí, kteří měli teplotu nad 38 stupňů. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. Test může doporučit kromě krajské hygienické stanice a praktického lékaře pro dospělé nebo pro děti také ambulantní plicní lékař.

Diana Brennerová z Prahy se společně s kamarádkou vrátila z lyžování v Itálii v sobotu, tedy v den, kdy začalo platit opatření nahlásit se obvodnímu lékaři a podstoupit dobrovolnou karanténu. Obě lyžovaly v centru Val Gardena. V neděli začalo být oběma ženám špatně a začaly na sobě pociťovat symptomy odpovídající nákaze koronavirem: obě měly teplotu, rýmu a zimnici.

Martin Pešků si užíval roli novopečeného otce dvou dcer, dvojčat, když se loni dozvěděl neočekávanou a závažnou diagnózu. Neměl žádné příznaky a zjistilo se to úplně náhodou, takže tím byl velmi zaskočen.

V Česku zemře ročně 50 000 lidí na onemocnění srdce a cév, nejčastěji na srdeční infarkt. Jaké jsou jeho nejčastější příznaky a jak se mu lze bránit?