Emil Holub

Jak by se vám líbilo odletět do zcela jiných tropických krajů, ale být stále na území České republiky? V minulosti si několik osobností i politiků zahrávalo s myšlenkou kolonizovat. Sen o malém Československu v Africe zní jako hloupý vtip, ale nevěřili byste, jak vážně se o něm uvažovalo. Náprstkovy výšiny a Jungmannova pánev v Africe? To není vtip, to je realita.

V loňském roce si nenechalo ujít jednotlivé expozice Národního muzea přes milion návštěvníků a tento rok rozhodně nebude za tím loňským zaostávat. Národní muzeum totiž letos otevře pět velkých unikátních výstav a v plánu je také otevření Dětského muzea.

Knihy spojené se dvěma výraznými ženskými osobnostmi, které zahýbaly kulturou i politikou, jsou součástí této aktuální nabídky. První je román anglické spisovatelky Virginie Woolfové Plavba, druhý je životopisný román, jenž mapuje osudy špionky a tanečnice Mata Hari. Významnou osobností byl také cestovatel Emil Holub, jehož příběhem se zabývá publikace Martina Šámala. Kromě toho se můžeme těšit i na průvodce po hudebních klubech od publicisty Radka Diestlera či na pohádky na vinylu, které namluvil herec Zdeněk Svěrák.

Příběh jednoho z nejslavnějších českých cestovatelů dokazuje, že jde-li si člověk za svým, může dosáhnout prakticky všeho, co si ve svém životě vysní.

Dobře rostlý Ital, modré oči, ostré lícní kosti, orlí nos a vlasy prošedivělé už od mládí. Mořeplavec Kryštof Kolumbus nebyl jen objevitel, ale taky fešák.

Pohleďte na unikát - pohyblivý keramický betlém usazený do dřeva. Vytvořil ho výtvarník František Juračka z Pardubického kraje. Domy, paláce, věže, schodiště a všude kolem přes dvě stovky postaviček, které vzhlížejí ke kometě nebo k Ježíškovi, šedesát z nich se otáčí, či putuje krajinou. Za příspěvek děkujeme Jaromíru Pýchovi.

Děti z šesti havířovských mateřských škol pravidelně chodí na halu Slavii, kde se jim věnují trenéři z ragbyového klubu. Tuto aktivitu se nyní rozhodla podpořit i radnice.

Je trochu paradox, že si ještě z dětství dobře pamatujeme jména slavných českých etnografů, kteří českou veřejnost seznamovali například s jihoamerickými indiánskými kmeny (Alberto Vojtěch Frič) nebo africkými přírodními národy (Emil Holub), ale většina Čechů netuší, jak etnicky různorodá byla oblast dnešní Ukrajiny - a že ji jako jeden z prvních etnografů zkoumal také Čech. Milovník života v Haliči František Řehoř.

Jméno Čeňka Paclta je dnes prakticky neznámé, i přesto, že byl prvním českým cestovatelem, který za svůj život navštívil pět obydlených světadílů. Z neúspěšného…

Jméno Emila Holuba se u nás stalo téměř synonymem pro cestovatele. Čtivé cestopisy, nekonečné množství přednášek i velkolepé výstavy v Praze a ve Vídni – to vše, spolu s neodmyslitelným tropickým kloboukem, ho až do dnešních dnů dělá nejslavnějším z těch, kteří se vydali z naší vlasti do světa a zpět.

Skvělé lovecké schopnosti ťuhýka obecného se odrážejí v mnoha cizojazyčných pojmenováních. Třeba Němci mu říkají Neuntöter, tedy „ten, který zabíjí devětkrát“. Dříve si totiž mysleli, že ťuhýk nejprve zabije a na trny keřů napíchne devět úlovků. Teprve potom je začne pojídat.

Emil Holub, nejvýznačnější český cestovatel, byl tak trochu asociál posedlý myšlenkou zapsat se do historie. Původně chtěl studovat přírodní vědy, ale jeho otec mu přikázal, jak bylo v devatenáctém století běžné, aby vystudoval něco „pořádného“. Otec František byl lékař, takže syn musel jít jeho cestou.

Na Vltavu ve Vyšším Brodě v sobotu po poledni vyplulo osm kuriózních plavidel. Na trase do Rožmberku nad Vltavou měřící přes deset kilometrů čekaly kostýmované posádky tři jezy. Šlo o 48. ročník recesistické akce. Organizátoři se k ní vrátili po dvouleté přestávce způsobené koronavirovou epidemií, plavbu ale posunuli ze září na červen.

Na Vltavu ve Vyšším Brodě dnes po poledni vyplulo osm kuriózních plavidel. Na trase do Rožmberku nad Vltavou měřící přes deset kilometrů čekaly kostýmované posádky tři jezy. Šlo o 48. ročník recesistické akce. Organizátoři se k ní vrátili po dvouleté přestávce způsobené koronavirovou epidemií, plavbu ale posunuli ze září na červen.

Dnešní řečí můžeme říct, že Dr. Emil Holub byl frajer. Co si předsevzal, to splnil, a strach k jeho osobě rozhodně nepatřil. I díky tomu zažil neskutečné věci.

Zcela právem tvoří Viktoriiny vodopády na jihoafrické řece Zambezi nedílnou součást světového dědictví UNESCO. Impozantní vodní sloupec, nazývaný domorodci „dým, který hřmí“, se považuje za nejdivočejší vodopád světa.

Páteční večer, skupinka kamarádů, která popíjí alkohol. To není noc neobvyklého, ale v tomto případě byli pardubičtí strážníci upozorněni na to, že účastníci oslavy vypadají velmi mladě. Nepletli se. Pro všechny si pak přijeli rodiče, čeká je dohra na "sociálce".

A je to tu. Chemtrails. Případ století. "Měli jsme v ruce vše potřebné: zadokumentované podezřelé letadlo, potvrzenou skutečnost, že z něj skutečně je vypouštěna záhadná látka," líčí pardubičtí městští strážníci horký případ z tohoto týdne. Šlo pochopitelně o práškovací letadlo, mluvčí strážníků Jiří Sejkora, proslulý svými vtípky v tiskových zprávách, si ale dal v narážce na příznivce konspiračních teorií ve vysvětlování případu hodně záležet.

Dvouletý chlapeček se včera večer vydal z domu v Pardubicích na výlet. Jen tak, na "punkera", v pyžamku a botičkách. S lidmi, kteří ho odchytli, ani s jimi přivolanými strážníky však nechtěl vůbec mluvit. Na místo přijela i záchranka a státní policisté, nakonec se objevil i vyplašený tatínek, kterého malého synka hledal. Jak vyšlo najevo, otec si šel jen uzamknout garáž, čehož malý turista ihned využil. Přesto bude mít událost ještě dohru.

Plnit si sny, to je přání každého člověka. Ne všem se však podaří je naplnit. Nejznámější český cestovatel Emil Holub je výjimkou a místo toho, aby ordinoval jako lékař, prožil dobrodružství v neprobádané Africe. Kromě rozsáhlé sbírky si však z afrického kontinentu přivezl i osudovou nemoc.

Jméno Čeňka Paclta je dnes prakticky neznámé, i přesto, že byl prvním českým cestovatelem, který za svůj život navštívil pět obydlených světadílů. Z neúspěšného…

Na první pohled se jedná o stroj, který nevypadá jako něco, co by vám mělo zachránit život. Umělé železné plíce z dnešního pohledu moderní medicíny budí strach, respekt, ale jejich pozitivní význam byl nepopiratelný. V první polovině 20. století se jednalo v podstatě o jedinou alternativu, jak nahradit nefunkční lidské plíce a pacienta udržet při životě. Kdy byly použité vůbec poprvé?

Plnit si sny, to je přání každého člověka. Ne všem se však podaří je naplnit. Nejznámější český cestovatel Emil Holub je výjimkou a místo toho, aby ordinoval jako lékař, prožil dobrodružství v neprobádané Africe. Kromě rozsáhlé sbírky si však z afrického kontinentu přivezl i osudovou nemoc.

Bedřich Machulka patřil mezi vyhlášené znalce africké přírody. Zažil přechod na všeobecnou motorizaci a proměnu romantických dobrodružství v turistiku exotických zážitků.

V muzeích se soustřeďují kousky historie, aby jí lidé porozuměli a mohli se z ní poučit. Přinášíme výběr deseti pozoruhodných míst napříč Českou republikou, která by byla škoda při poznávání země vynechat.

Emil Holub patřil v minulosti bezesporu k největším českým spisovatelům, které naše země kdy měla. Jeho odvážné výpravy po Africe a Jižní Americe dodnes fascinují celý svět. Dnes je to navíc přesně 149 let od jeho první cesty do Afriky do země divokých Mašukulumů, kde si pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku. Ta v té době byla naprostým unikátem.

V současnosti žije, i když lépe řečeno spí, hrabáč kapský ve čtyřech českých zoo. Psal o něm už slavný cestovatel Emil Holub, který jej poznal ještě jako kuťoše, neboť toto podivné zvíře dokáže svými mohutnými drápy kutat rychlostí 60 centimetrů za 15 vteřin.

Magická noc z 30. dubna na 1. května má své historické pozadí a je také plná magie a kouzel. V tuto noc se čarodějnice symbolicky upalují, ale ženy s nadpřirozenými schopnostmi mezi námi stále žijí.

Pro tvorbu malíře Karla Liebschera byl typický výběr scenérií, harmonie, důraz na technickou dokonalost i propracovanost. Až mu to bylo kladeno za hřích proti modernímu malířství, ale nezacházel tak daleko, jako Bedřich Havránek, s jehož tvorbou jsme vás seznámil před časem. Liebscher volil pro své práce malý formát, a těch jeho několik rozměrnějších pláten mu dalo za pravdu.

Není to klasický prohlídkový zámek s načančanými pokoji a množstvím mobiliáře. Spíše naopak. Stavba je ukrytá za budovou bývalého pivovaru. Že je otevřeno, je patrné, když brána do průchodu zeje dokořán.

Hlavním jarním úklidovým dnem byla tato sobota. Do akce Ukliďme Česko se zapojila i Mateřská škola Emila Holuba v Havířově, která vymyslela originální způsob, jak zapojit také širokou veřejnost.

Hned tři velmi zajímavé knižní tituly z historie Plzně vydalo v těchto dnech místní nakladatelství Starý Most. Jedná se o Kriminální případy a aféry z Plzně, Plzeňské dvorky a 100 zajímavostí ze života Plzeňanů za císaře pána. Vedle toho vychází i druhé doplněné vydání knihy Duchové historie.

Viktoriiny vodopády jsou jedním ze symbolů Afriky. Není proto divu, že byly zařazeny i na seznam světového přírodního dědictví UNESCO a každoročně k nim míří davy turistů. Pro české návštěvníky má navíc návštěva vodopádů zvláštní kouzlo, zmapoval je totiž známý cestovatel Emil Holub.

Jméno Čeňka Paclta je dnes prakticky neznámé, i přesto, že byl prvním českým cestovatelem, který za svůj život navštívil pět obydlených světadílů. Z neúspěšného obchodníka se tak stal jeden z nejúspěšnějších českých cestovatelů.

Po nejkrásnějších vodopádech Evropy jsme si posvítili na Afriku a vybrali pět skvostů, které musíme chtě nechtě vypíchnout. Stojí totiž za podívanou!

Zámek s krásným názvem Pátek se nachází ve stejnojmenné obci na pravém břehu Ohře mezi Libochovicemi a Louny. Dnes je Pátek součástí městyse Peruc, kde se po pěti letech otevřel nádherně zrestaurovaný zámek.

Věřte nebo nevěřte, stále ještě existuje civilizační okruh označovaný jakožto Západ a jeho součástí je též Česká republika. Jenže náš Západ se aktuálně vyznačuje nejen tradiční a velmi zdravou skepsí a dialogičností, nýbrž i podivnou sebenenávistí. Ta se mimo jiné projevuje hysterickými útoky na sochy a památníky například Kryštofa Kolumba nebo Winstona Churchilla, zatímco mumie genocidních pomatenců Lenina, Mao Ce-tunga nebo Kim Ir-sena pokojně odpočívají ve svých mauzoleích a těší se kultu různých západních „revolucionářů“, kteří jejich zločiny dodnes považují za prostředek emancipace.

Plnit si sny, to je přání každého člověka. Ne všem se však podaří je naplnit. Nejznámější český cestovatel Emil Holub je výjimkou a místo toho, aby ordinoval jako lékař, prožil dobrodružství v neprobádané Africe. Kromě rozsáhlé sbírky si však z afrického kontinentu přivezl i osudovou nemoc.

Ve Veletržním paláci začala retrospektiva sochaře Kurta Gebauera. „Bral jsem ho k sobě jako Emila Holuba do Afriky a čekal, co vyzobe,“ popisuje spolupráci s kurátorem.

Přitom Ladislav Mikeš Pařízek (19. 11. 1907 – 28. 3. 1988) býval ještě počátkem 60. let naší cestovatelskou celebritou, a to zcela právem. Starší čtenáři si možná ještě vzpomenou na některé z jeho knih, které provázely jejich dětství, a jeho cestopisy zůstanou už navždy důležitými dokumenty své doby.

A to v 19. století spolu s cestovateli a objeviteli Davidem Livingstonem a Henry Mortonem Stanleym. Nechtěli nic jiného, než rozluštit dávnou hádanku, a to, kde vlastně pramení Nil? A tím začalo jedno z nejznámějších cestovatelských dobrodružství vůbec.

Emil Holub patří mezi první Čechy, kterým učarovala krása Afriky a zasloužil se více než jiní o její poznání, demytizaci a popularizaci.