Ferdinand I. Habsburský

Romové se dostali do Evropy asi ve 13. stol. z Indie. Věční kočovníci a vyhnanci bez práv se původně živili řemeslem, pak krádežemi. Usedlíci je mohli dokonce beztrestně střílet nebo topit. Pronásledování zmírnil až Josef II.

Kateřina z Komárova se v kronikách objevuje jako krutá šlechtična, která posílala své poddané na smrt. Z jejího příběhu se stala temná legenda, ale skutečnost není o nic méně mrazivá. Co přesně se na jejím panství dělo – a co je domyšlené?

Procházka se psem nemusí být dobrá jen pro zdraví a pohodu vás obou. Může také posunout naše znalosti o historii. Důkazem je příběh skupiny přátel a fenky Máši, kteří vyšli do lesů v okolí Vsetína.

Nepočítáme-li moralistické a velmi symbolické pohádky, česká kinematografie do hluboké historie tak často neproniká. O to víc vás v kinech od tohoto týdne může potěšit celovečerní debut Šimona Koudely Fichtelberg, v němž osiřelý dospívající rytíř Petr (Jan Dlouhý) v polovině 16. století vyhodnocuje dvě mince renesančních, potažmo kapitalistických vlivů. Cizokrajné osvícenství a racionalita naráží na folklórní strach vykořisťované dělnické třídy, která se ubrání způsobem ne nepodobným Marxově ideologii a paradoxnímu nacionalismu.

Nejkrásnější renesanční stavba Prahy měla vzniknout z lásky Ferdinanda I. k Anně Jagellonské. Jenže historici tvrdí, že celý příběh je legenda z 19. století… Co je pravda – a co legenda?

Ferdinand I. nebyl Čechům vnucen. Roku 1526 si ho sami zvolili – a tím odstartovali dynastii, která vládla téměř čtyři století.

Krušnohorské město Jáchymov je na první pohled nenápadné. Leží v hlubokém údolí, sevřené horami, a na první dojem připomíná spíše ospalé lázeňské městečko.

Posázaví má v nabídce spoustu turistických lákadel – krajinářských i architektonických. K těm druhým se zcela jednoznačně řadí zámek ve Zruči nad Sázavou.

Často slýchám v internetových diskuzích, že jsme si Habsburky zvolili sami. Ano, zvolili, bohužel. Naivita českých stavů a rozdělování úplatků v podobě českého majetku sehrály svou roli. Moc jsme se z toho příliš nepoučili. Opakujeme podobné chyby.

Češi vždy chovali ke své šlechtě poněkud rozporuplné pocity. Jeden z prvních zákonů nově nezávislého Československa, před sto lety, zakazoval používání šlechtických titulů. Na druhou stranu si dnes Češi vypěstovali vášnivý zájem o životy svých vévodů, knížat a hrabat. Tento zájem převážně souvisí s návštěvami hradů a zámků či dalších historických objektů.

Český král Ferdinand I. Habsburský se narodil 10. března 1503 na zámku Alcalá de Henares u Madridu jako druhorozený syn kastilského krále a burgundského vévody Filipa I. Sličného a kastilské princezny Johany.

Po českými stavy prohrané bitvě na Bílé hoře, hromadné popravě vzbouřenců na dnešním Staroměstském náměstí a následné tvrdé rekatolizaci to měli Habsburkové v Českém království pěkně „polepené“.

České korunovační klenoty na dosah. Tak se jmenuje unikátní výstava, která bude od neděle k vidění v reprezentativním výstavním sále bývalé jízdárny zámku Kozel. Jedná se o mistrovské repliky jejichž autorem je jeden z nejlepších evropských zlatníků a legenda mezi šperkaři Jiří Urban. Návštěvníci budou moci obdivovat i repliku korunovačního meče.

Záhady a temné příběhy naší historie jsou poutavé a dechberoucí, fascinující a některé zapomenuté - nebo úmyslně skryté? Co vypráví příběh české Čachtické paní a jak asi vypadala Kateřina z Komárova?

Raně novověké Sedmihradské knížectví, jehož územní jádro se nacházelo v dnes rumunské Transylvánii, představovalo produkt vývoje v Uhersku od bitvy u Moháče z roku 1526, příp. pak trvalého obsazení Budína Turky z roku 1541. Konkrétním předpokladem byl už po roce 1526 zahájený boj mezi dvěma titulárními uherskými králi, domácím Janem Zápolským a Ferdinandem I. Habsburským.

Je to už 250 let, co se v pražském Klementinu začala sbírat pravidelná meteorologická data, díky čemuž se stavba řadí mezi evropské unikáty. V reportáži si můžete prohlédnout nejen místa, kde se dodnes data sbírají, ale také monumentální knihovnu, která se řadí mezi nejkrásnější na světě.

Stoupám do příkrého vrchu. Pode mnou je Perštejn, nade mnou je Perštejn. Zatímco dole se rozkládá město, nahoře mezi stromy je ukrytý hrad. Přesněji to, co z gotické stavby přetrvalo až do dnešních časů.

V roce 1541 postihla Prahu jedna z nejničivějších katastrof v jejích dějinách. Velký požár Malé Strany a Hradčan ničil vše, co mu přišlo do cesty. Jak vznikl, co všechno zničil a jaké měl důsledky?

Dnes oboru Hvězda vyhledávají Pražané na procházky či na běhání. V historii však sloužila k lovu a zažila i bouřlivé události v době bitvy na Bílé hoře. Název jí dala unikátní renesanční stavba ve tvaru šesticípé hvězdy.

Jan Žižka z Trocnova, slavný husitský vojevůdce, je dodnes uctíván jako jeden z nejvýznamnějších vojenských velitelů v české historii. Jeho osobnost je obestřena celou řadou legend, které se týkají nejen jeho samotného, ale i zbraní a dalších předmětů, které jsou s ním spojovány. Mezi ty nejznámější patří Žižkův meč, palcát a buben, z nichž každý představuje významný symbol jeho neústupnosti a vojenské geniality.

Nádvoří, která nabízejí trochu klidu v turistickém srdci Prahy, barokní výzdoba, netradiční výhledy na Staré Město a především místo, kde se po několik staletí rozvíjela vzdělanost. Vítejte v Klementi…

Bílá hora aneb tři sta let jsme pod Habsburky úpěli, ovšem toto klišé se už dávno mezi moderními historiky nenosí. Objevuje se také názor, že vlastně léta 1620 – 1781 snesou srovnání s komunistickou diktaturou po roce 1948.

Místo, kde spí věčným spánkem čeští králové, se po staletí několikrát měnilo a stále vydává nové příběhy.

Opravdu ne, nikdy nás nedobyli a ne, nikdo nám je nevnutil. Bylo to zase o penězích a taky trochu o lásce.

Historická slavnost v zahradě Františkánského kláštera v sobotu 8. června připomene významnou historickou událost z roku 1534, kdy byla v Kadani sjednána mírová dohoda. Těšit se můžete na dobovou hudbu, šerm, tanec i občerstvení a také na hostinu panovníků.

Praha - Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská dnes odpoledne odhalila v Praze pamětní desku lékaře a knihtiskaře Františka Skoriny, který v 16. století vytiskl první knihu ve staroběloruském jazyce. Bronzová deska je umístěná v chodníku u parku v těsné blízkosti Staroměstského náměstí, kde jeho tiskárna sídlila. Slavnostnímu aktu, kterého se zúčastnili i zástupci Litvy a Polska, přihlížela zhruba stovka lidí, někteří z nich měli běloruské vlajky. Po něm se účastníci akce vydali na pochod u příležitosti Dne nezávislosti Běloruska.

Nejstarší buk v Česku roste v Krušných horách na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína na Mostecku. Zjistili to vědci z České zemědělské univerzity v Praze. Růst začal podle nich v 16. století, v době za vlády Ferdinanda I. Habsburského. Nejstarší buk roste v hospodářském lese, který má takzvanou smluvní ochranu a je v bezzásahovém režimu.

Příběh manželství Anny Jagellonské a Ferdinanda Habsburského je jako z červené knihovny. Přestože jejich sňatek byl výsledkem politických zájmů, ti dva se do sebe zamilovali na první pohled. Anně se zalíbilo v Praze a královská rodina tu často pobývala. Počínající doba renesance přinášela změny do způsobu života i stravování.

Na okraj rodu, života a díla v sobotu zemřelého Karla VII. Schwarzenberga, někdejšího kancléře prezidenta republiky, kandidáta na prezidenta, senátora, poslance, ministra zahraničí a spoluzakladatele TOP 09.

Francišak Skaryna je tajemná postava. Neví se přesně, kdy se narodil ani kdy zemřel. Jako významný botanik, lékař a knihtiskař působil v Praze za vlády Ludvíka Jagellonského a Ferdinanda I. Habsburského Francišak Skaryna – už to jméno zní tajemně a exoticky. Je to však jen novodobý přepis z azbuky, i když jeho nositel žil už před půl tisíciletím. Jeho příjmení je často psáno také Skoryna či Skorina a jméno Francisk či Francesco nebo i obyčejně česky František.

Krajina řeky Sázavy je zajímavá hlavně jako ráj vodáků. Vydat se sem ale můžete i na prohlídku místního zámku.

Ještě předtím, než na pokyn Ferdinanda I. Habsburského vznikla obora Hvězda, bylo zdejší území doslova poseto povrchovými a podzemními lomy. Část podzemí se zachovala dodnes. Z materiálu ze zdejších lomů byla postavena podstatná část nejstarších kamenných domů v Praze. V jihozápadní části obory je dodnes několik pozůstatků podzemních i nadzemních lomů, které fungovaly po několik staletí. Největší rozmach zažilo místo v raném středověku, když začali obyvatelé města nahrazovat dřevěné domy kamennými. Těžila se tu opuka a pískovec. Drtivá většina lomů zmizela při terénních úpravách v 16. století, když vzniknul letohrádek tu pro královského místodržícího Ferdinanda Tyrolského vybudovali letohrádek. Několik zbývajících podzemních lomů je dnes uzavřeno mřížemi a dostat se do nich dá jen na speciální povolení Lesů hl. města Prahy. Tajné chodby Podzemí obory Hvězda je ostatně opředeno mnoha pověstmi. Podle jedné z nich vede ze studny ukryté v domku nedaleko severního vstupu do areálu tajná chodba do letohrádku. Pokud by ovšem ze studny nedaleko libocké brány měla vést tajná chodba do letohrádku, musela by měřit víc než půl kilometru. Existence této chodby se ovšem nepotvrdila. Za vznikem pověsti stála podle všeho neznalost existence studny v letohrádku. Jedna „tajná chodba“ ovšem dodnes vede od hájenky nedaleko letohrádku a vyúsťuje ve svahu. Vzhledem k tomu, že její horní konec je v bývalé císařské kuchyni, zcela zjevně je to chodba odpadní. K pověstem o této chodbě přispělo mimo jiné i to, že určitý čas sloužila hájenka jako skladiště střelného prachu. Ostatně, změn jeho využití bylo hned několik. Nyní slouží jako studovna památníku národního písemnictví. Štola Světluška a tajný vodovod pro hrad Nejzajímavější objekt pod oborou Hvězda je ovšem štola Světluška, součást historického hradního vodovodu. Vstup do štoly je cihlovou věží z roku 1930, která se připisuje architektu Plečnikovi. Na místě, kde je dnes věžička s točitým schodištěm do štoly, bývala dřív podle všeho studna s vyhlášenou […]

Ačkoli manželství jejích rodičů trvalo dvacet šest let a patřilo k těm nejkrásnějším v rodě habsburském, princezna Johana si příliš lásky neužila, a to ani v dětství, ani v dospělosti. Nenarodila se zrovna pod šťastnou hvězdou…

V březnu 1530 otřásla Čechami rezignace Zdeňka Lva z Rožmitálu na úřad nejvyššího purkrabího pražského. Mocný muž, který dlouhá léta rozhodoval o osudech celého království, „dobrovolně“ opustil funkci zajišťující mu druhé místo hned po panovníkovi. Ačkoliv nikdo nepochyboval o tom, že se z vrcholné politiky stahuje pod nátlakem, sám to prezentoval jako odchod na zasloužený odpočinek

Nejvýše položený královský hrad Kašperk, založený na Šumavě králem Karlem IV., vystavuje celý květen a červen v západní věži hradu repliky českých korunovačních klenotů. Kromě kopií klenotů, které jsou vytvořené předními klenotníky, výstava nabízí také řadu doprovodných textů a dalších replik předmětů spojených s 22 korunovanými panovníky.

Stavba smíšené cyklostezky v ulici Pod Valy umožnila přerovským archeologům podrobný výzkum v této historické části města. Sondy odhalily pozůstatky kuchyňské keramiky ze 16. až 19. století a badatelé pomocí detektoru kovů objevili také pět set let staré mince. Nejvzácnější je nález haléře českého krále Vladislava Jagellonského z let 1471 až 1516.

V Brandýse nad Labem v létě skončí rozsáhlá revitalizace zámeckých zahrad, se kterou město začalo loni. Její součástí je zejména obnovení zámeckého skleníku do historizující podoby, výsadba stromů a keřů, zpevnění bastionu, na kterém bude později opět vybudován altán.

V lednu byly vystaveny a veřejnosti zdarma zpřístupněny české korunovační klenoty – nejcennější poklad naší historie. Lidé na ně čekali ve frontě i několik hodin. Není divu, běžně totiž bývají uloženy na tom nejnepřístupnějším místě Pražského hradu a k vidění bývají jen při zvláštních příležitostech. Málokdo ale ví, že je kolem nich několik tajemství spojených se smrtí a umučením Krista. Pokud jste jejich výstavu nestihli navštívit, nezoufejte. Jejich repliky putují po celé republice.

České korunovační klenoty patří k nejhodnotnějším a nejstřeženějším historickým předmětům, jaké se dnes na našem území nacházejí. Kromě nesmírné hodnoty zlata i drahých kamenů, z nichž jsou vyrobeny, mají také nevyčíslitelnou hodnotu jakožto symbol našich dějin, neboť byly při korunovaci předávány českým králům. Z čeho se jednotlivě skládají?

Podzim mám nejraději z celého roku. Jeho barevnost, kterou vytvářejí odumírající listy. Zetlelé listí šustící pod nohama. Slunce, které nepálí tak jako v létě. Příroda ukládající se k zimnímu spánku. Mám ráda ale i melancholické mlhy a déšť, očistný pro moji duši.

Před 519 lety se narodila Anna Jagellonská, uherská, česká a římská královna, manželka Ferdinanda I. Habsburského. Žena, která na český trůn přivedla Habsburky. Jako…

Psal se 20. červenec roku 1547 a na Pražském hradě probíhal soud. Žalováni byli příslušníci českých stavů, kteří vyvolali povstání pro českému králi Ferdinandu I. Habsburskému. Toto povstání začalo v lednu téhož roku a skončilo podobně jako druhé, pozdější a slavnější, jež v roce 1621 završila masová poprava na Staroměstském náměstí. Jen uťatých hlav bylo tentokrát méně a kutálely se po Hradčanském nádvoří.

Kdo chce krást a šidit, cestu si vždycky najde. A to platilo už ve středověku. Ani s časem se to moc nemění, i když tresty dnes jsou vlastně mírnější, než tomu bylo dříve. Těm trhovcům, kteří okrádali, totiž hrozily ve středověku skutečné galeje! Kromě života mohli přijít o ruku nebo být koupáni v kádi v řece.

Zámek v Ploskovicích na Litoměřicku z 18. století si velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská vybavila v italsko-čínském slohu jako malé Versailles. Dodnes si jej jako místo pro natáčení vybírají štáby z celého světa.

Dvojí obléhání Vídně tureckými vojsky patří k nejvýznamnějším událostem 16. a 17. století v celém středoevropském prostoru. A dvojí odražení Turků ve své době uhájilo Evropu před další expanzí mocného souseda a v určité míře má implikaci i do dnešní doby. Jak probíhalo první obléhání Vídně v roce 1529? A jakou roli v něm hráli Češi?

UKÁZKA V ČLÁNKU Kniha Povstalci a odsouzenci čtenáři vůbec poprvé - přehledně, formou biogramů, nabízí seznámení se životními osudy sedmadvaceti ´českých pánů´, kteří ztratili život před čtyřmi sty lety při staroměstské exekuci 21. června 1621 za účast na protihabsburském povstání.

Jsou to takové drobné sváteční záhady – byť si máme narození Ježíška připomínat podle západní křesťanské tradice 25. prosince, Štědrý večer slavíme již o den dříve. Také Mikuláš obchází rodiny už v předvečer svého svátku. Čím to je?

Ludvík Jagelonský se ujal vlády v jeho pouhých deseti letech. V Čechách moc nepobýval, nepřirostly mu k srdci, ale přesto jeho smrt změnila velmi výrazně osud nejen českých zemí, ale i celé Evropy. Nešťastná bitva u Moháče se zapsala do dějin, stejně jako králova nedůstojná smrt v bažině.

Ze svého manželství s Annou Jagellonskou měl Ferdinand I. Habsburský patnáct dětí. Když roku 1564 umíral, bylo živých ještě třináct z nich – deset dcer a tři synové. Ovšem ze svých dvou nejstarších mužských potomků byl císař poněkud nešťastný – jeden jevil sklon tolerovat nekatolíky a druhý žil v utajovaném svazku s měšťankou.

Pardubice, sice nepatří k nejčastějším dovolenkovým cílům českých ani zahraničních turistů, ale všichni, kdo do Pardubického kraje zavítali, nám jistě dají za pravdu, že je to velká škoda.

Císař Maxmilián II. vydal 20. Února 1570 nařízení, podle kterého měly být v Praze základní potraviny prodávány na váhu a za pevné ceny. Praha tehdy očekávala zvýšení poptávky v souvislosti s velkolepými oslavami, přišel ale zásobovací kolaps.

Kouřim je v mnoha ohledech unikátní. Má jedno z nejlépe dochovaných opevnění v tuzemsku a jako jediné získalo i status národní kulturní památky. Jde údajně i o nejstarší české město, bývalo tu hradiště Zličanů, které nakonec zlikvidovali expandující Přemyslovci. Ti se s nikým nepárali, rod nabíral na síle, a bez krvavých žní na okolních državách by nepoložil základy českého státu.

Bílá Hora aneb tři sta let jsme pod Habsburky úpěli, ovšem toto klišé se už dávno mezi moderními historiky nenosí. Slyšel jsem názor, že vlastně léta 1620 – 1781 snesou srovnání s komunistickou diktaturou po roce 1948. Jistě, základní shodný znak se dá na první pohled najít, a tím je nadvláda jedné ideologie, která krutě potlačovala ty, jež se jí nechtěli přizpůsobit. Je proto směšné a pokrytecké, když komunisté kritizují rekatolizaci a sami si počínali často ještě hůř.

Věčně žíznivé hrdlo, a pohled na dno konvice s vínem. Kord, který neměl šanci zrezivět, stejně jako klíče ke komůrkám, všech počestných paní i cudných panen na Horách Kutných. Bouřlivák a milovník života, u kterého se groš neohřál. Na druhou stranu vzdělaný a sečtělý muž, který nám zanechal svoje zápisky, jako jedinečné svědectví doby renesance. Mikuláš Dačický z Heslova.

Restauraci Lví dvůr v těsné blízkosti Pražského hradu získala do pronájmu od Správy pražského hradu (SPH) společnost Top Hotels Group. Do výběrového řízení se přihlásila jako jediný zájemce. Podle deníku Blesk, který dnes na smlouvu upozornil, zaplatí firma za pronájem restaurace a jejího vybavení do konce října 2023 celkem 2,7 milionu korun. Obdobnou sumu podle deníku platil předchozí nájemce Lvího dvora za každý rok.