Františka Plamínková

Střelnice v pražských Kobylisích je jedním z nejpůsobivějších pietních míst v Česku. A přesto je veřejností takřka zapomenuto.

Odsouzení byli zpravidla přivazováni ke kůlům a stříleni po deseti. Němečtí okupanti se nezdráhali zavraždit ani téměř osm desítek žen.

„České tety“ pomáhají Polkám řešit nechtěné těhotenství již druhým rokem. Spolek Ciocia Czesia nyní pořádá mezinárodní festival s názvem Fragile Like a Bomb na podporu reprodukčních práv v Polsku, který se uskuteční v pražských Kasárnách Karlín. Výtěžek z akce, která zahrnuje vyjma debaty s hostkami také workshopy sebeobrany, poputuje přímo k ženám v tíživé situaci. „Situace se za současné vlády nezmění, ale jsme si jisté, že je jen otázkou času, kdy budou ženská práva zase respektovaná,“ říká členka organizace Katarzyna Byrtek.

Výrazné prvorepublikové političky se zasazovaly mimo jiné i o prevenci nechtěného početí. O jejich práci a pokrokových názorech se však v českých školách většinou neučí.

Prvorepubliková senátorka Františka Plamínková, kterou před 80 lety popravili nacisté, byla podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinkou. Zasloužila se nejen o práva žen, ale obětovala svůj život, když odmítla odvolat svou kritiku nacismu. Vystrčil to uvedl při pietním aktu k uctění památky ženy, kterou připomíná pamětní deska na sídle horní komory parlamentu.

Zapojení žen do politiky. Diskriminace na pracovním trhu. Dělba práce mezi partnery v domácnosti. Oslovování žen „paní“ bez ohledu na to, jestli jsou nebo nejsou vdané. Všemi těmito tématy, která jsou stále aktuální i v roce 2022, se Františka Plamínková zabývala už na začátku minulého století. 30. června uplynulo 80 let ode dne, kdy ji popravili nacisté.

Jednou z nejznámějších českých žen nejen u nás, ale i v zahraničí je Milada Horáková (†48). Když se dozvíte něco o jejím životě, který byl plný neúnavného boje za demokracii i práva žen, ihned pochopíte, proč tomu tak je. Připomeňte si 72. výročí její popravy.

Pavla Plachá je historička Ústavu pro studium totalitních režimů a expertka na téma žen v odboji. Je autorkou knihy Zpřetrhané životy, která pojednává o ženách v koncentračním táboře Ravensbrück v letech 1939–45. „S ženami židovského původu bylo zacházeno nejhůř. Pro ně byla situace diametrálně odlišná než pro politické vězeňkyně. Důležité bylo, jestli žena získala nějakou vězeňskou funkci. To znamenalo, že má možnost tábor přežít,“ popisuje.

Ženy v Česku musí v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Dobrou zprávou ale je, že oproti loňsku je to o devět dní méně. Děje se tak díky růstu výdělků ve vysoce feminizovaných odvětvích, jako je například školství nebo zdravotnictví. Problém je, že efekt covidových bonusů ve zdravotnictví není zrovna trvalý. Nepředstavuje systémovou změnu, míní socioložka a genderová expertka Lenka Simerská.

Jsou to asi tři roky, kdy jsem synovi, tehdy desetiletému, položila kontrolní otázku: "Víš, kdo je Františka Plamínková?" Tázavý výraz v jeho očích mě rozčílil: "Vždyť se po ní jmenuje škola, do který chodíš, a už jsem ti to říkala nejmíň čtyřikrát!"

Filmová publicistka Iva Baslarová v rozhovoru vysvětluje, proč by podle ní dokument Martina Marečka Síla mohl pomoct lepšímu porozumění feminismu.

Dagmar Burešová či Františka Plamínková, na druhé straně také Lucie Bílá či Petra Kvitová. Tyto čtyři dámy v minulosti obdržely z rukou prezidenta státní vyznamenání, nebo byly oceněny in memoriam. Kromě nich bylo za téměř 30 let vyznamenáno ještě 150 žen. A 730 mužů.

Peníze vybrané na této benefiční akci budou použity na podporu osob v tíživé finanční situaci, které jsou nuceny přijet do České republiky na interrupci.

Nový seriál Ochránce, který Česká televize začala vysílat v neděli 5. září, se inspiruje skutečnými případy ze školství, které hýbaly veřejným míněním. Hned první z nich, který v roli školského ombudsmana řeší herec Lukáš Vaculík, se týkal šikany učitelky Střední průmyslové školy Na Třebešíně. Připomeňte si, o jaký případ šlo a jaké byly osudy jeho protagonistů.

Prezident Miloš Zeman dostal tento rok od Senátu oproti loňsku jen poloviční počet návrhů na státní vyznamenání. Na výběr má jen 15 osobností.

Senát na státní vyznamenání letos navrhl prezidentovi Miloši Zemanovi 15 osobností, což je zhruba poloviční počet v porovnání s loňským rokem.

Kvůli koronavirové epidemii se ceremoniál loni neuskutečnil.

Senát na státní vyznamenání letos navrhl prezidentovi Miloši Zemanovi 15 osobností, což je zhruba poloviční počet v porovnání s loňským rokem. Mezi kandidáty, které horní komora schválila, patří zejména váleční veteráni, ale také zakladatelé pardubické Aviatické pouti nebo prvorepubliková senátorka a bojovnice za ženská práva Františka Plamínková, kterou zavraždili nacisti.

Děti ve školách v Praze 7 budou testovány na covid-19 výhradně PCR testy. Nově budou od pondělí 17. května testovány pouze jednou za 14 dní, nikoliv vícekrát jako to bylo dosud. ČTK to dnes sdělil mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš. PCR testování ve školách prosazuje rovněž vedení magistrátu, který koupil PCR testy pro žáky víceletých gymnázií. V uplynulých měsících PCR testování v pilotních programech zkoušelo několik pražských radnic včetně sedmé městské části.

V době celoplošného lockdownu určitě přijde vhod knížka. Náš REGION proto oslovil několik knihoven na Praze-západ, zda je o četbu zájem, případně, o jaký žánr. Oslovené knihovnice a knihovník se vesměs shodují, že lidé v dnešní těžké době dávají přednost lehčímu čtení, přičemž někdy nechávají výběr přímo na knihovnicích.

Celkem 69 dní. Přesně o tolik déle musí žena v Česku v roce 2021 pracovat, aby dosáhla na stejnou výplatu jako muž v roce 2020. Dnem, kdy ženy dorovnají rozdíl v platech, tak letos je středa 10. března. Oproti loňsku je to o 3 dny méně. Přesto se Česká republika tímto výsledkem dlouhodobě řadí k nejhorším státům EU.

Včerejší udělení státních vyznamenání opět ukázalo, jak jsou ve veřejném prostoru ženy takřka neviditelné. Vyznamenáno letos bylo 8 % žen. A několik mužů, kteří otevřeně zastávají sexistické a k ženám nepřátelské postoje… Jistě, od Miloše Zemana asi nemůžeme čekat nic jiného. Zarážející nepoměr státních vyznamenání udělených mužům a ženám je ale dlouhodobá záležitost.

Včerejší udělení státních vyznamenání opět ukázalo, jak jsou ve veřejném prostoru ženy takřka neviditelné. Vyznamenáno letos bylo 8 % žen. A několik mužů, kteří otevřeně zastávají sexistické a k ženám nepřátelské postoje… Jistě, od Miloše Zemana asi nemůžeme čekat nic jiného. Zarážející nepoměr státních vyznamenání udělených mužům a ženám je ale dlouhodobá záležitost.

Milada Horáková byla politička, oběť komunistického režimu, ale také feministka. Krom toho, že jí byla tato ideologie blízká, velice se angažovala v ženské otázce a značně se podílela na nových zákonech hlásajících rovnoprávnost a lepší postavení žen. Pozornost si ale zaslouží i další ženy, které nemusely být zrovna feministky, ale spojujeme si je s emancipací.

Kritická zůstává nadále situace v ZŠ Plamínkové. Rodiče i kantoři zpochybňují konkurz na ředitele školy, vypsaný Prahou 7. V důsledku nejasného výběru nástupce dosavadní ředitelky Jarmily Macečkové požadují rezignaci radní pro školství Hany Šiškové.

V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Emancipace žen v našich dějinách nebyla samozřejmostí. Žena byla po dlouhá staletí vnímána především jako poslušná manželka a matka. Nebylo potřeba její vzdělanosti nebo intelektu, myšlení a rozhodování bylo v rukou pána domu. Jednou z těch, které přišly s požadavkem na rovnoprávné postavení mužů a žen, byla Františka Plamínková. Její životní dílo i cestu ukončilo rozhodnutí nechvalně známého muže, jmenoval se Adolf Hitler.

Spor o ředitelku ZŠ Plamínkové, který hýbe Prahou 7, má další pokračování.

Příští rok, konkrétně 5. února 2020, uplyne 125 let od narození političky a ženy popravené nacisty Františky Plamínkové. Od konce roku 1939 do roku 1942 žila v černošické vile, kterou nechala postavit. Později v ní žil lékař Jiří Poňka, který se s námi podělil o vzpomínky.