Františka Plamínková

Politička. Učitelka. Vedoucí postava ženského hnutí. Odbojářka a oběť nacismu. Všechna tato slova vystihují Františku Plamínkovou, od jejíhož narození uplynulo letos sto padesát let. Národní muzeum její odkaz připomíná výstavou, která ale víc než o minulosti má být dialogem o současnosti.

Praha - Výstavou Františka Plamínková a my připomíná Národní muzeum v Praze osobnost české političky, bojovnice za ženská práva a obhájkyně demokracie. Návštěvníci uvidí osobní předměty, které muzeu věnovala sestra nacisty zavražděné političky Marie Vinklářová, i umělecká díla. Výstava, kterou muzeum uspořádalo ke 150. výročí narození Plamínkové, začne v pátek a potrvá do konce srpna 2026. Muzeum ji dnes představilo novinářům.

Před týdnem jsme znovu volili. Pro většinu z nás to byla samozřejmost – přijít, vybrat, hodit hlas. Jenže ještě před sto padesáti lety by k urnám směla jen hrstka lidí.

Volby v Česku jsou v plném proudu a běžně k nim chodí nejen muži, ale i ženy. Před 105 lety měly naše prababičky tuto možnost vůbec poprvé. Jak vypadala cesta k volebnímu právu pro obě pohlaví?

Naše historie má nejen své hrdiny, ale také řadu hrdinek. Jednou byla i Františka „Fráňa“ Zemínová. Její činnost ovlivňovala českou společnost a politiku od doby monarchie až po poúnorové období.

Během II. světové války se tisíce českých žen postavily nacistické okupaci. Mnohé z nich byly za svou odbojovou činnost popraveny, vězněny či deportovány. Jejich příběhy odvahy, utrpení a nezdolného ducha nesmějí upadnout v zapomnění.

První zemí, která přiznala ženám volební právo, byl Nový Zéland. A zatímco tamní dámy slavily, u nás bylo takové hnutí ještě v plenkách.

Františka Plamínková žila v době, kdy učitelky nesměly mít rodinu a ženy nemohly volit. S takovou nerovností se nesmířila, a proto svůj život zasvětila boji za změnu.

Představte si, že jste mladá učitelka na začátku 20. století. Děti vás respektují, vesnice si váží vaší práce, ale stát vám zakazuje vdát se a mít děti. Jak dlouho tento zákaz platil?

Část zelené plochy na největším královéhradeckém sídlišti Moravské Předměstí ponese jméno po nacisty zavražděné prvorepublikové političce Františce Plamínkové. Rozhodli o tom zastupitelé Hradce Králové. Sady Františky Plamínkové budou zabírat plochu asi tří hektarů mezi třídou Edvarda Beneše a ulicemi Hradecká a Na Potoce.

V Hradci Králové se připravuje změna, která by mohla přinést nový název pro jednu z místních zelených ploch. Místo mezi třídou Edvarda Beneše a ulicemi Hradecká a Na Potoce, které je důležitou součástí Moravského Předměstí, by se mohlo stát Sady Františky Plamínkové. Návrh na toto pojmenování předali místní obyvatelé Komisi pro pojmenování ulic.

Ženy první republiky, které měnily pravidla hry a rozbíjely společenské bariéry. Některé přišly o vše kvůli svým ideálům, jiné vládly šarmem i mocným mužům.

Právnička, politička a feministka Milada Horáková byla v padesátých letech minulého století během politických procesů odsouzena k trestu smrti za vykonstruované spiknutí a velezradu. Nebylo by však hodno její památky vzpomínat na ni pouze jako na oběť komunistického režimu, byla to především pozoruhodná a statečná žena, která až do poslední chvíle zůstala oddaná své rodině, své zemi a svým ideálům.

České ženy neměly cestu k rovnoprávnosti jednoduchou. Přesto ji vyšlapaly s neuvěřitelnou vytrvalostí a noblesou. Od tichých činů našich babiček až po odvážné kroky ve veřejném životě. Díky nim dnes máme právo volit, studovat a rozhodovat. Ale cesta ještě neskončila.

Osud a boj Františky Plamínkové – feministky a senátorky, kterou zabila kulka nacistů, ale její hlas stále žije.

Před 75 lety započala jedna z jistě nejsmutnějších kapitol v dějinách naší země, a to sice politický proces s Miladou Horákovou. Ta se stala "aktivistkou" již v osmnácti letech, kdy ji za protesty vyloučili ze školy. A ani v dalších letech se nestala lhostejnou k dění ve společnosti. Trestu smrti tak již čelila za Protektorátu. Podruhé již ale tomuto rozsudku bohužel neunikla.

Komunisté před nástupem k moci slibovali lepší život nejen dělníkům, ale i jiným utlačovaným skupinám a „třídám“. Třeba i ženám, i když zrovna v jejich právech bylo Masarykovo Československo průkopníkem. Československý svaz žen, který měl po Únoru tuto změnu prosadit a vznikl právě před 75 lety, je ale současně hezkým obrázkem, proč slibovaný ráj nakonec nenastal.

Zapomenuté hrdinky první republiky změnily ženský svět, přesto o nich naše učebnice mlčí. Jejich odvaha, vize a nekonvenční postoje by inspirovaly i dnešní ženy. Ty – shodou okolností – právě dnes slaví svůj mezinárodní den.

Významná česká feministka, politička a novinářka Františka Plamínková se narodila v únoru před 150 lety. Tato odvážná dáma se zasadila o zrušení celibátu učitelek a o prosazení volebního práva pro ženy za první republiky. Její smrt byla tragická, během druhé světové války byla zastřelena.

Byla jedním ze vzorů pro Miladu Horákovou, první česká senátorka a jedna z nejvýznamnějších českých žen. I tak dnes ale Františku Plamínkovou zná málokdo. Zasadila se přitom o velké změny, třeba o volební právo pro ženy. Narodila se přesně před 150 lety.

Před 150 lety se narodila česká politička Františka Plamínková. Žena, která v roce 1937 napsala nebojácný otevřený dopis Adolfu Hitlerovi, a neochvějná bojovnice za emancipaci žen, považovaná za první českou feministku. Nacisté ji po likvidaci Reinharda Heydricha uvěznili v Malé pevnosti v Terezíně spolu s její přítelkyní Miladou Horákovou. Na sklonku června 1942 ji na kobyliské střelnici v Praze zavraždili.

Padesátka uměleckých portrétů z dílny talentovaných studentů a absolventů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) představuje světovému publiku významné ženy české historie i současnosti. Projekt České hrdinky už procestoval přes 30 zemí celého světa. Letos výstava, nad kterou přezvala záštitu Eva Pavlová, zamíří například do Tchaj-wanu nebo Kuvajtu.

Zlo začíná lhostejností, musíme se mu umět postavit, uvedla předsedkyně polského Senátu Malgorzata Kidawová-Blońská. Na půdě české horní komory se zúčastnila konference věnované Františce Plamínkové, političce a bojovnici za rovnoprávnost žen, kterou za heydrichiády popravili nacisté. Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) společně s dalšími politiky pak uctil její památku. K tématu genderové rovnoprávnosti ve společnosti uvedl, že se ženy potýkají s řadou nespravedlností, jako jsou například nevybíravé komentáře ohledně jejich oblečení. „To je typická věc, která není normální a neodpovídá moderní společnosti,“ uvedl Vystrčil.

Zažila Rakousko-Uhersko i obě světové války. Ani v těžkých časech se však nevzdávala svého snu - boje za rovnoprávnost. Františka Plamínková, významná postava českého feminismu, se narodila před 150 lety.

Neuvěřitelně statečná žena, která věřila svým ideálům a prosazovala je až do poslední chvíle. Právnička, matka, manželka i oběť justiční vraždy. Nejen taková byla doktorka Milada Horáková, jejíž památku si stojí za to připomínat v jakékoli době.

Neústupná bojovnice za lidská práva Františka Plamínková měla krutý osud. V roce 1942 se spoluvězeňkyně Milady Horákové z koncentračního tábora v Terezíně stala obětí heydrichiády. Je možné, že za to mohl dopis, který poslala Hitlerovi.

Od vlastenek 19. století přes české sufražistky až po problémy, které řešíme my, současné ženy (a současní muži). Historie českého feminismu je dlouhá, komplikovaná a pro stav naší současné společnosti v mnohém určující. České ženské hnutí se během téměř dvou století své existence muselo, podobně jako celý národ, vyrovnávat s řadou turbulentních dějinných zvratů. Myslíte si, že o něm víte všechno? Otestujte svoje znalosti v našem kvízu na webu Heroine.cz.

V únoru uplyne 150 let od narození české političky, novinářky a organizátorky československého a mezinárodního ženského hnutí Františky Plamínkové. Demokratky, kterou znal celý svět. Narodila [...]

Společně jsme vstoupili jsme do roku 2025. Abychom šli naproti očekávání, dává si spousta z nás předsevzetí. Jak je formulovat chytře, aby se splnila? I [...]

Bojovnice za ženská práva, zosobnění vzdoru proti nacismu. Je škoda, že tuto ženu zná tak málo lidí. Františka Plamínková totiž byla významnou československou postavou.

Františka Plamínková byla významnou českou političkou a bojovnicí za rovné volební právo pro ženy. Působila také jako novinářka a organizátorka ženského hnutí, a někteří muži z ní měli dokonce strach. Sama tvrdila, že kdyby nebyla ženou, stala by se významným a vlivným činitelem ve společnosti. Její statečný život skončil na popravišti.

Františka Plamínková je jednou z největších ženských osobností našich dějin. Žena, která se zasadila o uzákonění volebního práva našich žen a celkový výrazný posun v rovnoprávnosti žen s muži, se probojovala až do Senátu. Skončila na popravišti.

Ze statistiky vyplývá, že je pro podnikatelky velkým tématem skloubení soukromého a pracovního života. Jeho důležitost a problematičnost přitom vnímají více než muži.

Politička, právnička a bojovnice za práva žen a sociálně slabších dr. Milada Horáková je považována za symbol protikomunistického odboje, silného charakteru a nezlomnosti. Režim ji použil jako obětního beránka a v pouhých 48 letech ji popravil.

Od justiční vraždy Milady Horákové uplynulo letos 74 let. Památku československé političky, právničky a bojovnice za práva žen uctili ve čtvrtek 27. června, tedy v den výročí její popravy, u památníku před 21. základní školou v Plzni představitelé města. Její osud připomněl radní města Vlastimil Gola.

Od justiční vraždy Milady Horákové a tří dalších lidí uplynulo 74 let. Česko si připomíná Den památky obětí komunistického režimu. Politička, právnička a zastánkyně lidských práv byla jedinou ženou popravenou po politickém procesu vykonstruovaném komunisty. Její život skončil v pražské pankrácké věznici krátce po půl šesté ráno 27. června 1950. „V boji se padá – a co je jiného život než boj?“ napsala Horáková ve vzkazu ráno před popravou.

Před 85 lety obsadila nacistická vojska zbytek Československa. Jednou z osobností, kterou okupace stála život, byla Františka Plamínková. Zakladatelka ženského hnutí, bojovnice za rovnoprávnost a také symbol vzdoru proti nacistickému útlaku Československa. Senátorka Plamínková byla uznávanou osobností nejen doma, ale i v zahraničí. „Byla živoucí personou vzdoru," popsal ji pro Český rozhlas historik Vojtěch Kyncl.

Zatímco píšu tento článek, hází na mě stín hora vypraného oblečení kupící se na gauči za mnou. Znepokojuje mě to? Ani v nejmenším. Jsem ráda, že ve 21. století si mohu sama vybrat, jestli budu spíše hospodyňkou, nebo nadšenou spisovatelkou. Kdo mi ten dar, z něhož se raduji nejen v týdnu, kdy slavíme Mezinárodní den žen, poslal? Není to bezejmenná historie, ale konkrétní lidé, kteří ji pro mě a další ženy - ale i muže - psali.

Františka Plamínková mi přijde jako pravděpodobně nejvýznamnější Češka v dějinách, přesto prakticky neznámá. Jaký byl její život a co vše dokázala?

„Ševcovská dcerka se narodila do typické pražské středostavovské rodiny jako nejmladší ze tří dcer. Tatínek byl obuvník se zaměřením na speciální obuv včetně ortopedické. Díky stálé klientele si proto rodina žila na velice slušné úrovni.“

S novinářkou Silvií Lauder o ženách, které jsou v pasti pohlaví, o cílech feminismu, internalizované mizogynii nebo o tom, proč občas musí nadávat v soukromí.

Senátní Výbor pro sociální politiku v pátek na půdě horní parlamentní komory uspořádal kulatý stůl na téma „Jak zlepšit systém pomoci obětem násilí“. Cílem byla diskuse o tom, jak Istanbulská úmluva p…

Psal se rok 1930, když právnička Leny Madesin Phillips založila ve Švýcarsku mezinárodní federaci Business and Professional Women. Celosvětová organizace si kladla za cíl propojit a budovat vztah mezi ženami v oblasti obchodu, šířit osvětu o rovném přístupu žen a mužů ke vzdělání i financím. Ve své činnosti neustává dodnes, naopak; její hlas získal za více než 90 let existence na síle.

Sedmá městská část u tří mateřských a tří základních škol zřídí školní ulice. To znamená, že tam mezi sedmou a osmou ráno ve vyučovací dny nebudou smět vjet motorová vozidla. Zvýšený pohyb vozidel podle radnice ohrožuje bezpečnost dětí a způsobuje dopravní zácpy. Systém už zavedly některé další městské části.

ÚHEL POHLEDU: Jako každá revoluce požírá i ta feministická své děti. Pomohlo hnutí ženám k lepšímu životu? Množí se hlasy, že ne.

V úterý si připomínáme 73 let od justiční vraždy Milady Horákové. Politička, právnička, zastánkyně lidských práv a taky matka byla jedinou ženou popravenou po politickém procesu vykonstruovaném komunisty. Její život skončil v pražské pankrácké věznici krátce po půl šesté ráno 27. června 1950.

V Brně dnes proběhl již 17. ročník galavečera Právník roku. Cenu sv. Yva převzala například advokátka Lucie Hrdá, státní zástupce Jan Jakovec nebo advokát Stanislav Balík. Soutěž pořádá Česká advokátní komora (ČAK) a mediální a vzdělávací skupina Epravo.cz.

Radnice Prahy 7 nechá opravit elektroinstalaci v základní škole Františky Plamínkové. Důvodem je velmi špatný stav elektrických rozvodů v hlavní budově školy. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí projednají zastupitelé městské části a kterým schválí veřejnou soutěž na projektanta. Přesné náklady zatím nejsou známy. Radnice se také chystá letos v létě opravit střechy školy na Strossmayerově náměstí a v příštím roce v Letohradské. V městské části je dohromady 17 obecních mateřských a základních škol.

Ženy v Česku musely letos pracovat přibližně o 60 dní déle – tedy zhruba do dnešního dne –, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2022. Meziročně došlo k nulovému posunu. Gender Pay Gap (GPG), tedy údaj udávající, o kolik ženy v průměru vydělávají méně než muži, se v Česku drží na 16,4 procenta, přičemž průměrný rozdíl v EU činí 13 procent. To řadí českou ekonomiku na 21. místo v EU třeba za Bulharsko či Slovensko.

Františka Zeminová byla jednou z nejvýraznějších tuzemských žen 20. století. Tato inteligentní a statečná dáma a jedna z našich prvních političek byla velkou bojovnicí za práva a lepší sociální podmínky žen. A také bytostnou demokratkou, jíž komunistický puč v roce 1948 tragicky zasáhl do života. Už na podzim 1949 ji komunisté zatkli a v roce 1950 odsoudili ve vykonstruovaném procesu k mnoha letům vězení.

Zasadila se o zrušení celibátu učitelek, otevřela ženám přístup ke vzdělání a vybojovala pro ně volební právo. Jenže neměla děti. A tak její poprava nevzbudila tolik emocí jako poprava Milady Horákové a téměř se na ni zapomnělo. Neprávem. Připomeňme si její dramatický život a zásluhy.

Ženská práva jsou prý jeho celoživotním tématem. Jde podle něj nejen o věc aktuální, ale také historickou. Za inspirativní považuje například Františku Plamínkovou, Madeleine Albright či malířku Věru Novákovou. Jak u nás vnímá pay gap, proč by to nepřeháněl s kvótami a jaký má názor na Istanbulskou úmluvu? Ve velkém anketním projektu Heroine.cz přinášíme odpovědi kandidáta na prezidenta Pavla Fischera na témata, která z prezidentských debat často vypadávají, přitom pojednávají o důležitých položkách v životě každého z nás – o zdraví a rozhodování o vlastním těle, transparentním odměňování či potírání domácího násilí.

Střelnice v pražských Kobylisích je jedním z nejpůsobivějších pietních míst v Česku. A přesto je veřejností takřka zapomenuto.

Odsouzení byli zpravidla přivazováni ke kůlům a stříleni po deseti. Němečtí okupanti se nezdráhali zavraždit ani téměř osm desítek žen.

„České tety“ pomáhají Polkám řešit nechtěné těhotenství již druhým rokem. Spolek Ciocia Czesia nyní pořádá mezinárodní festival s názvem Fragile Like a Bomb na podporu reprodukčních práv v Polsku, který se uskuteční v pražských Kasárnách Karlín. Výtěžek z akce, která zahrnuje vyjma debaty s hostkami také workshopy sebeobrany, poputuje přímo k ženám v tíživé situaci. „Situace se za současné vlády nezmění, ale jsme si jisté, že je jen otázkou času, kdy budou ženská práva zase respektovaná,“ říká členka organizace Katarzyna Byrtek.

Výrazné prvorepublikové političky se zasazovaly mimo jiné i o prevenci nechtěného početí. O jejich práci a pokrokových názorech se však v českých školách většinou neučí.

Zapojení žen do politiky. Diskriminace na pracovním trhu. Dělba práce mezi partnery v domácnosti. Oslovování žen „paní“ bez ohledu na to, jestli jsou nebo nejsou vdané. Všemi těmito tématy, která jsou stále aktuální i v roce 2022, se Františka Plamínková zabývala už na začátku minulého století. 30. června uplynulo 80 let ode dne, kdy ji popravili nacisté.