Institut klinické a experimentální medicíny

Srdečně cévní choroby nejsou hrozbou jen po lidi v pokročilém věku. Počet mladších lidí, kteří těmito problémy trpí, je stále více. Můžeme to ale ovlivnit svým životním stylem.

Infekce jater vyvolaná tasemnicí liščí zvaná echinokokóza končívá i resekcí jater, v horším případě transplantací. Za letošní půlrok se v Česku parazitem nakazilo šest lidí, obvykle z lesního ovoce. Loni za celý rok jeden člověk.

V Česku žije podle odhadu lékařů asi 10 tisíc mladých žen, které mají žloutenku typu C. Drogy přitom vůbec neužívají a o své nemoci zpravidla ani nevědí, což představuje riziko ve chvíli, kdy se rozhodnou otěhotnět. Nemoc se přitom dá snadno léčit, jen je potřeba na ni přijít včas, aby se nepřenesla i na dítě.

Spolu s borůvkami či houbami si z lesa můžeme přinést i okem neviditelné vajíčko parazita zvaného měchožil bublinatý. Do okolí se šíří z trávicího traktu lišek. V lidském organismu v podobě larev parazit dokáže žít léta, aniž by o sobě dal vědět. Nákaza ale může ve výjimečných případech vyústit v transplantaci jater. Říká se mu měchožil bublinatý, měchožil větvený nebo také tasemnice liščí. Latinsky Echinococcus multilocularis. Jde o parazita způsobujícího chorobu nazvanou echinokokóza. V ČR je její výskyt vzácný, přesto před ní nedávno varovali lékaři z Fakultní nemocnice (FN) Bulovka a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Žloutenka typu C může dlouhodobě probíhat bez příznaků a když už se nějaké objeví, lze je snadno zaměnit s jinými nemocemi. Pokud ale není včas léčena, může vést k rozvoji cirhózy jater. Pokud je žena navíc těhotná, nemoc může přenést na dítě a hrozí předčasný porod. V Česku přitom žije asi 10 000 žen s tímto onemocněním v reprodukčním věku.

V Česku žije zhruba 10.000 žen v reprodukčním věku, které mohou být nakaženy žloutenkou typu C. Nemoc mohou v těhotenství přenést na dítě, které se může narodit předčasně, být menší a mít nižší porodní váhu. Odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a Ústavu pro matku a dítě v Praze-Podolí proto doporučují, aby byly ženy na hepatitidu C v těhotenství či ještě před ním testovány. Uvedli to na tiskové konferenci.

Letní sezona lesních borůvek či ostružin je pro mnoho lidí důvodem, aby vyrazili na hory a do lesa, kde právě tyto mimořádně oblíbené lesní plody dozrávají. Jejich konzumace přímo po utrhnutí však skýtá zdravotní riziko, o kterém možná vůbec nevíte. Mohou za něj larvy parazita.

Pokud chcete dostat šanci zachránit život někomu jinému, zaregistrujte se mezi potenciální dárce krvetvorných buněk. Vstup do registru nebyl nikdy jednodušší. Jde i na dálku a bez nutnosti odběru krve. V ČR fungují dva registry dárců kostní dřeně – Český národní registr dárců dřeně a Český registr dárců krvetvorných buněk. Vzájemně spolupracují a jejich posláním je hledat vhodné dárce pro pacienty, jejichž léčba se neobejde bez transplantace kostní dřeně či jiného typu krvetvorných buněk.

V českém tisku se v pondělí dočtete, že stále více lidí si kvůli podstatně lepší ceně jezdí pro palivové dřevo přímo do lesa. Píše o tom Deník. Pondělní Mf Dnes informuje o 1300 transplantacích srdcí na Institutu klinické a experimentální medicíny. A podle deníku E15 chce energetická společnost Slovenské elektrárne miliardové odškodnění po firmě Škoda JS. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.

Pít jen kohoutkovou vodu pro dodržování pitného režimu nestačí. Podle odborníků totiž nezáleží pouze na množství tekutin, ale také na jejich složení. Lidé by tak obzvlášť v létě při sportování měli dbát na to, aby přijímali různé minerály. V tom nejlepším případě se také vyvarovat konzumaci alkoholických či energetických nápojů.

Více případů echinokokózy, tedy parazitárního onemocnění způsobeného larvami liščích tasemnic, řeší za první pololetí letošního roku lékaři a Státní zdravotní ústav. Zatímco loni zaznamenali jeden případ, letos do 1. července jich řeší šest. Stejný počet naposledy zaznamenali v roce 2018. Informovali o tom zástupci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a infektolog František Stejskal. Parazit se do lidského těla může dostat například při konzumaci lesního ovoce infikovaného…

Více případů echinokokózy, tedy parazitárního onemocnění způsobeného larvami liščích tasemnic, řeší za první pololetí letošního roku lékaři a Státní zdravotní ústav. Zatímco loni zaznamenali…

V Česku roste počet případů tasemnice, letos už lékaři zaznamenali šest případů. Nejčastěji se lidé nakazí konzumací syrového lesního ovoce, které předtím zvíře infikovalo svými výkaly. Vzácné onemocnění nazvané echinokokóza, které tasemnice způsobuje, postihuje játra a může skončit až jejich transplantací či smrtí nakaženého. „Jaterní postižení bývá velmi rozsáhlé, vyžaduje to složité chirurgické zákroky,“ potvrzuje přednosta Jiří Froněk.

V Česku se objevilo do 1. července šest případů nákazy echinokokózou, což je parazitní onemocnění způsobené larvami liščích tasemnic. Tolik jich naposledy za celý rok bylo v roce 2018. Jedním z lidí, kteří si nákazou prošli, je i Kamil Pacinda, který celý život jedl borůvky z lesa a nedávno kvůli parazitovi musel podstoupit dvě operace.

Více případů echinokokózy, tedy parazitárního onemocnění způsobeného larvami liščích tasemnic, řeší za první pololetí letošního roku lékaři a Státní zdravotní ústav. Zatímco loni zaznamenali jeden případ, letos do 1. července jich řeší šest. Stejný počet naposledy zaznamenali v roce 2018. Parazit se do lidského těla může dostat například při konzumaci lesního ovoce infikovaného liščími výkaly.

Více případů echinokokózy, parazitárního onemocnění způsobeného larvami liščích tasemnic, řeší za první pololetí letošního roku lékaři a Státní zdravotní ústav. Loni zaznamenali jeden případ, letos do 1. července jich řeší šest.

Více případů echinokokózy, tedy parazitárního onemocnění způsobeného larvami liščích tasemnic, řeší za první pololetí letošního roku lékaři a Státní zdravotní ústav. Zatímco loni zaznamenali jeden případ, letos do 1. července jich řeší šest. Stejný počet naposledy zaznamenali v roce 2018. Na tiskové konferenci o tom v pátek informovali zástupci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a infektolog František Stejskal.

Parazit se do lidského těla může dostat například při konzumaci lesního ovoce infikovaného liščími výkaly.

Více případů echinokokózy, tedy parazitárního onemocnění způsobeného larvami liščích tasemnic, řeší za první pololetí letošního roku lékaři a Státní zdravotní ústav. Zatímco loni zaznamenali jeden případ, letos do 1. července jich řeší šest. Stejný počet naposledy zaznamenali v roce 2018. Na tiskové konferenci o tom dnes informovali zástupci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a infektolog František Stejskal. Parazit se do lidského těla může dostat například při konzumaci lesního ovoce infikovaného liščími výkaly.

Víc případů echinokokózy než obvykle letos řeší lékaři i Státní zdravotní ústav. Parazitální onemocnění přenášené tasemnicí liščí je sice ojedinělou, ale velmi závažnou chorobou napadající játra. Státní zdravotní ústav letos eviduje šest přenosů na člověka. Takový počet infekcí byl naposledy v roce 2018. Lidé se mohou nejčastěji nakazit konzumací syrového lesního ovoce infikovaného liščími výkaly.

Igor Bareš je velice úspěšný a žádaný divadelní herec. Většina lidí si ho však spojuje spíše se seriálovou tvorbou, kde se objevil například jako šéf kriminalistů v seriálu Případy 1. oddělení nebo před lety jako těžce zkoušený otec v seriálu Horákovi.

Vědci v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd se snaží vyvinout pozměněný inzulín. Uměl by lépe napodobit přirozené chování tohoto hormonu v těle. Pacienti by se díky tomu mohli najíst hned po jeho aplikaci. Teď to většinou není možné.

Vědci v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd se snaží vyvinout pozměněný inzulín. Uměl by lépe napodobit přirozené chování tohoto hormonu v těle. Pacienti by se díky tomu mohli najíst hned po jeho aplikaci. Teď to většinou není možné.

Postup proti kardiovaskulárním a metabolickým nemocem má poprvé v historii země posílit spolupráce hned několika center. Posunout by se mohl i vývoj látky proti předčasnému stárnutí buněk.

Přesně před 45 lety začal v Československu až neuvěřitelný příběh jedné transplantace ledviny. Jen shodou okolností se do pražského Institutu klinické a experimentální medicíny dostal orgán až ze Spojených států amerických. Podobné převozy mezi Západem a východním blokem přitom prakticky neexistovaly. Vše tehdy odstartoval jeden telefonát ze zámoří.

"Jde to, lepší se to," říká do telefonu tichým hlasem z pražského zdravotnického zařízení IKEM, kde je momentálně hospitalizován.

Ve stínu pandemie se v Česku naplno rozbujely civilizační choroby včetně obezity a cukrovky. Mnohdy přitom může zdraví zlepšit pár změn životního stylu, říká Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM.

Srdce u nás lékaři loni transplantovali 74 pacientům, za prvních letošních pět měsíců dostalo v Česku náhradní srdce 34 lidí. Transplantace srdce u nás provádějí dvě pracoviště, a sice pražský IKEM a Fakultní nemocnice v Brně.

Inovativní léky, moderní léčebné postupy, posílení prevence a podpora výzkumu v diabetologii, kardiologii a obezitologii. To jsou oblasti, do kterých zamíří více než miliarda korun z evropských fondů.

V Česku se začne s aplikací druhé posilující dávky vakcíny proti covidu-19 už o prázdninách. Zpočátku bude doporučována jen seniorům.

Více než jedna miliarda korun by měla jít na projekt Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění neboli CarDia.

Riziko vážného průběhu covid-19 se s příchodem omikronu a jeho subvariant snížilo o více než 80 procent, uklidňuje přednosta epidemiologie 3. lékařské fakulty Karlovy univerzity Marek Petráš. Nové varianty koronaviru napadají podle hlavního imunologa IKEM Ilji Stříže obvykle horní cesty dýchací, nikoliv plicní tkáň.

Do výzkumu diabetu a nemocí srdce v České republice půjde z evropských fondů více než miliarda korun. Na projektu Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) se podílí Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), univerzity z Prahy a Brna a ústavy Akademie věd ČR. Cílem je hlubší poznání příčin vzájemně propojených civilizačních nemocí, vývoj nových léků a větší zapojení moderních technologií v léčbě.

Andrew Fletcher, klávesista a jeden ze zakládajících členů britské skupiny Depeche Mode, v květnu zemřel v 60 letech kvůli disekci aorty. Kapela o tom dnes informovala na sociálních sítích. Disekce aorty je stav, při kterém se rozštěpí vnitřní výstelka aorty a krev začne proudit i uvnitř stěny největší tepny.

Andrew Fletcher, klávesista a jeden ze zakládajících členů britské skupiny Depeche Mode, v květnu zemřel v 60 letech kvůli disekci aorty. Kapela o tom v úterý informovala na sociálních sítích. Disekce aorty je stav, při kterém se rozštěpí vnitřní výstelka aorty a krev začne proudit i uvnitř stěny největší tepny.

Andrew Fletcher, klávesista a jeden ze zakládajících členů britské skupiny Depeche Mode, v květnu zemřel v 60 letech kvůli disekci aorty. Kapela o tom dnes informovala na sociálních sítích. Disekce aorty je stav, při kterém se rozštěpí vnitřní výstelka aorty a krev začne proudit i uvnitř stěny největší tepny.

Chirurgové v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) mají při operaci snazší práci. Pacientův orgán, na němž provádějí zákrok, totiž předem dobře znají. Ajťáci jim ho vytisknou na 3D tiskárně.

Počet covidově pozitivních pacientů v Česku v posledních třech týdnech stoupá. Odborníci varují – další vlna epidemie by mohla přijít už v srpnu. Měli bychom proto prý začít zvažovat další dávku očkování.

Na očkování čtvrtou dávkou vakcíny proti koronaviru se ve vysílání čtvrtečních 360° na CNN Prima NEWS shodli epidemiolog Petr Smejkal a biochemik Zdeněk Hostomský. Pro nová plošná opatření by ale nebyl ani jeden z nich.

V pražském IKEMu dělají ročně 40 až 50 transplantací srdce za rok, program navíc lékaři obohatili díky metodě převozu bijícího srdce u pěti pacientů. „To jsou další potenciální možnosti k růstu,“ říká přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Kam se bude kardiochirurgie dál ubírat? A jaké jsou nové možnosti operací srdce?

Včera uplynulo třicet let od první transplantace kostní dřeně dítěti od nepříbuzného dárce v tehdejším Československu. A před čtvrt stoletím odstartoval ve Fakultní nemocnici v Motole celonárodní program nepříbuzenských dětských transplantací. Až do roku 2003 převažovali mezi dárci příbuzní, dnes je to naopak.

Jaroslav Starka byl převezen zpátky do České republiky, kde se jeho léčby ujalo vyhlášené zdravotnické zařízení IKEM.

Spor o lék na posílení žilních stěn. Náklady konfliktu nesou daňoví poplatníci a pacienti. Za jedno balení léků platí pojišťovny 182 korun a ročně tak utratí přes 300 milionů. Nemocní doplácejí zhruba trojnásobek.

Muzikálový zpěvák Bohouš Josef před dvěma lety málem přišel o život a od té doby razantně změnil svůj životní styl. Zachránili ho kolegové svým rychlým zásahem, když ho odvezli do nemocnice. Sám zpěvák totiž původně chtěl odjet domů, ale kolegové mu to zakázali. Ortel doktorů byl rozsáhlý infarkt myokardu a okamžitá operace. Na operačním sále strávil zpěvák sedm hodin. Do té doby náruživý kuřák ze dne na den přestal kouřit a celkově změnil svůj přístup k životu.

Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny v tomto týdnu transplantovali ledvinu ojedinělým způsobem. Běžně příjemcům nechávají jejich nefunkční ledviny nadále v těle. Někdy je ale potřeba oba orgány vyndat a ihned jim dát ledvinu novou. Takové operace dělají zhruba dvakrát ročně jako jediní v Česku. A ani ve světě nejsou příliš časté.

Rok 2019 byl pro herce Otu Jiráka kritickým. On ale naopak tvrdí, že byl vlastně šťastným. Jak se to vezme. Prodělal tehdy infarkt i mrtvici. Z obojího se ale dostal. Podle jeho slov je to především zásluha jeho ženy, bez které by si svůj život nedovedl ani představit.

Zemřel Jozef Pencák. Jde o muže, kterého rodina a úřady pohřbily už v roce 2018. Jenže se ukázalo, že šlo o někoho úplně jiného. Ostatky falešného Jozefa jsou stále v rodinné hrobce a pozůstalí teď nevědí, kam toho skutečného uložit.

Prezidentský kancléř Vratislav Mynář si loni ve své funkci vydělal 2,6 milionu korun hrubého. Zhruba tři čtvrtiny z toho tvořil jeho plat a zbývající čtvrtinu odměny. Sněmovní kancléř, kterým byl až do letošního jara Jan Morávek, si loni vydělal 1,7 milionu hrubého a z toho odměna tvořila 40 000 korun. Senátní kancléřka Jana Vohralíková si podle serveru loni vydělala 2,1 milionu hrubého.

Prezidentský kancléř Vratislav Mynář si loni ve své funkci vydělal 2,6 milionu korun hrubého. Zhruba tři čtvrtiny z toho tvořil jeho plat a zbývající čtvrtinu odměny. V tiskové zprávě o tom informovala organizace Hlídač státu.

Prezidentský kancléř Vratislav Mynář si loni ve své funkci vydělal 2,6 milionu korun hrubého. Zhruba tři čtvrtiny z toho tvořil jeho plat a zbývající čtvrtinu odměny. Sněmovní kancléř, kterým byl až do letošního jara Jan Morávek, si loni vydělal 1,7 milionu hrubého, z toho odměna tvořila 40 000 korun.

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář si loni ve své funkci vydělal 2,6 milionu korun hrubého. Zhruba tři čtvrtiny z toho tvořil jeho plat a zbývající čtvrtinu odměny. Sněmovní kancléř, kterým byl až do letošního jara Jan Morávek, si loni vydělal 1,7 milionu hrubého a z toho odměna tvořila 40 tisíc korun. Senátní kancléřka Jana Vohralíková si pak v minulém roce přišla na 2,1 milionu hrubého. Loňské platy státních úředníků zveřejnil web Platyúředníků.cz. V tiskové zprávě o tom informovala organizace Hlídač státu.

Ladislav Frej neprožívá nyní příjemné období. Budou tomu již dva roky, co jej opustila jeho milovaná snoubenka Gábina. Ta podlehla rakovině, se kterou statečně bojovala. Byla to právě práce, která držela herce nad vodou, ale byla ovlivněna epidemií koronaviru. I sám herec si nemoc prodělal, což nejspíše nepřispělo jeho problémům se srdcem. S ním byl již několikrát na operaci, ale problémy se mu bohužel vracejí. Počátkem letošního roku dokonce zkolaboval a od té doby o něm jeho fanoušci neslyšeli.

Léky podávané po transplantaci zvyšují riziko infekčních onemocnění a omezují účinnost vakcín. Očkování ochrání před nákazou virem pacienty po transplantaci ledvin až na 65 %. U ohrožené skupiny pacientů se zvyšuje riziko těžkého průběhu nemoci. Posilující dávka očkování ochránila takové pacienty na počátku roku až na 90 %.

Lidé by se měli nechat přeočkovat třetí, případně už i čtvrtou dávkou vakcíny proti covidu na konci léta před očekávanou podzimní vlnou. Minulý týden to doporučil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Další vlna onemocnění covid-19 přijde v podzimních měsících, a proto bude nutné další přeočkování. Předpokládá to šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek.

Vakcinace má zásadní ochranný efekt proti těžkému průběhu infekce covid-19, což je důležité zejména pro nejrizikovější pacienty. To jsou závěry dvou českých studií, které se dostaly do prestižních odborných časopisů Annals of Internal Medicine a Journal of Infectious Diseases. Očkování, zejména podání třetí dávky, navíc poskytuje solidní ochranu i proti variantě omikron.