Jindřich III. Černý

Památný duel by zůstal pohřben v archivech, nebýt francouzského spisovatele Alexandra Dumase, který ho vytáhl na světlo a popsal ve svém románu Paní z Monsoreau. Se zákazem soubojů mezi šlechtici se setká i d’Artagnan po svém příchodu do Paříže – ve skutečnosti byl ale zaveden o desetiletí dříve.

Bitva u Brůdku, která se odehrála 22.–23. srpna 1040, byla bitva mezi českým knížetem Břetislavem I. a římsko-německým králem Jindřichem III. Černým. Jak probíhala?

Tři mušketýři, Hrabě Monte Cristo, Královna Margot. Tyhle názvy zná skoro každý. Ale kdybyste se náhodně zeptali, kdo je vlastně napsal, dost lidí jen nejistě řekne: „Nějaký Dumas…“ A přitom za tímhle „nějakým“ se skrývá život, který by vystačil minimálně na tři dobrodružné romány.

Jako vlk obchází ovčín a hledá, kudy by vnikl dovnitř. Za zdmi kláštera na něj totiž čeká jeho nejmilejší ovečka. Nakonec v převlečení za poutníka ošálí stráže u brány, ale do klauzury se už nedostane. Naštěstí Jitka zrovna vyjde ven.

Alexandre Dumas, vlastním jménem Thomas Alexandre Davy de La Pailleterie byl čelný francouzský prozaik a dramatik období romantismu. Proslavil se především historickými dobrodružnými romány…

Balzamikový ocet, často označovaný jako zlatý poklad z Modeny, vzniká unikátní kombinací vařeného hroznového moštu, dlouhého zrání v dřevěných sudech a tradičních postupů, které se předávají po generace. Každý sud a druh použitého dřeva dodávají výslednému produktu nezaměnitelný charakter a hloubku vůně i chuti.

Mezi dvorními šašky se objevovaly i ženy, ale jen málokterá se stala tak slavnou jako Mathurine de Vallois. Byla jedním z ne zas tolik vídaných ženských šašků a je z nich rozhodně nejznámější. Přehlédnout se nedala.

Jednu z největších hradních zřícenin u nás zná v kraji asi každý. Za vybudováním hradu Hukvaldy stál německý rod Hückeswagenů, jeho první člen na Moravě, říšský hrabě Arnold však tady byl nejspíše dříve než hrad, který pravděpodobně založil až jeho vnuk.

Některá plemena psů považujeme za mazlíčky pro snoby. Proti tomu, jak nezvyklá zvířata si na svých dvorech vydržovali následující panovníci, je to ale jen slabý odvar.

Matylda Toskánská (1046–1115) byla jednou z nejmocnějších žen své doby. Ačkoli byla dvakrát provdána, obě manželství byla spíše formální. Jako toskánská markraběnka sehrála klíčovou roli v boji o investituru mezi římským císařem Jindřichem IV. a papežem Řehořem VII., jehož byla spojenkyní. Vedle hluboké náboženské pokory se vyznačovala i živým zájmem o vědu. Pohodlně se usaďte – jdeme na to.

Markéta Babenberská byla důležitou figurkou na šachovnici Evropy 13. století. Do historie tahle žena vstoupila jako „profesionální“ nevěsta a především jako dědička rakouského a štýrského vévodství. To by důvod, proč si devatenáctiletý český král Přemysl Otakar II. vzal o třicet let starší Markétu za ženu.

Velká Bystřice (Olomoucko ) - Minulost a současnost Velké Bystřice na Olomoucku představí divákům nový filmový dokument, který u příležitosti 750. výročí první písemné zmínky o městě natáčí autoři dokumentárního cyklu Šumná města Radovan Lipus a David Vávra. Premiéru bude mít dokument a chystaná obrazová kniha o současnosti Velké Bystřice v září, kdy vyvrcholí oslavy města. Novinářům to dnes řekl starosta Velké Bystřice Marek Pazdera.

Nové poznatky z LIDAR skenování odhalily skrytou krajinu v bažinách The Wash – místa, kde byl v bažině ztracen poklad krále Jana Bezzemka.

Měla ohromnou moc, díky níž dokázala ovlivňovat dění v celé zemi. Když zemřela, král veřejně projevil smutek, i když oficiálně pro něj nebyla ničím - bylo to poprvé v historii, kdy panovník takto truchlil pro osobu, s níž jej nepojil sňatek. Francouzská královská milenka Gabrielle d'Estrées svým vlivem pomáhala ve Francii 16. století mírnit spory mezi katolíky a hugenoty. Počítala s tím, že se jednou přece jen stane královnou. Zabránila jí v tom jen nečekaná a krutá smrt.

Člověk je tvor společenský a dobře mu tak. Aby se mohl v družné zábavě veselit s ostatními, vymyslel si dlouhou řadu často i bizarních her. Některé z nich upadly v zapomnění, jiné v drobných variacích hrajeme dodnes.

Směs bahna a močůvky pod okny pařížských domů nabírá rudý nádech lidské krve. Bartolomějská noc z 23. na 24. srpna 1572 je v plném proudu. Podle všeho iniciuje řádění francouzská královna Kateřina Medicejská (1519–1589).

Byl to diplomatický úspěch mimořádného významu a jeden z nejvýznamnějších v historii českých zemí. Císař Jindřich III. udělil na říšské synodě v Mohuči v dubnu 1085 českému knížeti Vratislavovi královský titul.

V posteli se chová jako děvka, ve společnosti jako dokonalá dáma. Muži na ní mohou oči nechat. A když promluví, to je teprve radost. V konverzaci zvládne sekundovat i vzdělancům své doby. Seznamte se, vnadná Veronica Franco.

Královský palác a pevnost Jejího Veličenstva, Tower of London. Londýnská atrakce vyhledávaná turisty z celého světa. Ale také vězení a popraviště členů královské rodiny. Zdi Toweru byly svědky nejedné tragické události…

Jen dva římské krále zabil vrah. V obou případech vražda měla souvislost s Čechami. Po smrti Albrechta Habsburka si země oddechla, když byl zabit Filip Švábský, přineslo to smutek, šok a zármutek.

Vánoce jsou svátky pospolitosti, ale v dnešní době i konzumu a jistého „obžerství“. Protože bez kapra, salátu, cukroví a vánočky si svátky jen málokdo dokáže představit. Samotným vánočním svátkům ale předchází „přípravné období“. Tedy čas, kdy se veselíme v barech, hostíme přátele a užíváme si…

Poté, co „český Achilles“ Břetislav I. pohněval nového římskoněmeckého krále Jindřicha III., vtrhla do Čech početná německá vojska. Kníže byl však dobře připraven a podařilo se mu zasadit nepříteli bolestivou porážku. V klíčové chvíli jej však podle všeho zradili dva významní muži – poustevník Vintíř a bílinský kastelán Prkoš. Co se ve skutečnosti stalo?

Češi-národ, který je hrdý na výrobu aut značky Škoda, vášnivci do sportu a hrdě se hlásící k národnímu ,,zrzavému“ nápoji – pivu. Podle mnoha statistik mezi nejoblíbenější značku piva patří i nadále Gambrinus, který si dnes představíme.

Šimon z Montfortu byl nejen slavným vzbouřencem, ale pro mnohé současníky také světcem - ač nikdy neuznaným církví. Kult se přitom soustředil kolem jeho ostatků, které si rozebrali jeho nepřátelé, věrní následovníci i mniši z okolních klášterů.

Český kníže, nejstarší syn Břetislava I. a Jitky ze Schweinfurtu.

Před 434 lety přijal francouzský král Jindřich III. mladého mnicha, který mu přišel prozradit veledůležité tajemství. Jakmile byli o samotě, mnich Jacques Clément krále probodl.

Podrobná studie dřevěných dveří, které jsou k vidění v předsíni vedoucí ke kapitulní síni Westminsterského opatství, ukázala, že dřevo bylo pokáceno po roce 1032 n. l. a že dveře byly zkonstruovány někdy v 50. letech 10. století. Bylo to za vlády krále Eduarda Vyznavače (Eduard III., anglicky Edward the Confessor, asi 1004 – 1066), který postavil normanské opatství, jež bylo vysvěceno roku 1065. Nejstarší dveře byly poprvé datovány v roce 2005 metodou známou jako dendrochronologie.

Která žena by nechtěla být královnou? Snad právě ta, jež si přála přežít. To se dokonale podařilo například sestře krásné Anny Boleynové, o níž víme, že se stala manželkou krále Jindřicha III., ale konec jejich svazku byl pro ni tragický. To její mladší sestra Marie měla větší štěstí. Byla „jen“ královou milenkou a díky tomu – na rozdíl od své zdánlivě úspěšnější sestry – přežila. Jak se to všechno seběhlo?

Dobyvatel, zákonodárce, křižák, diplomat i stavitel. Všechna tato označení charakterizují osobu anglického krále Edwarda I., muže, jenž budil respekt už svým vzezřením. I proto si u současníků vysloužil přezdívku Longshanks, Dlouhán.

Vydat se ve šlépějích britského krále Karla III. nikdy nebylo snazší. Westminsterské opatství vůbec poprvé umožní návštěvníkům katedrály projít se po vzácné mozaikové dlažbě položené v roce 1268, na níž byl při korunovaci nového krále umístěn prastarý trůn.

Zítra proběhne korunovace anglického krále Karla III. ve Westminsterském opatství, které je kvůli této události pro veřejnost uzavřené. Proč byste ho někdy po tomto datu měli vidět na vlastní oči?

Před 58 lety bylo rozhodnuto o demolici jednoho z historicky nejhodnotnějších měst u nás – Mostu. Ortel, který nad ním podepsala československá vláda a komunisté, město zatížil až do dnešní doby.

Mezi Strakonicemi a Protivínem a asi osmi kilometrů od Písku leží obec Kestřany. Tu křižují cyklostezky Otavská a Okolo Písku a modře značená turistická trasa z Písku. Cyklisté, turisté a motoristé se zde mohou zastavit, protože Kestřany disponují hned několika pamětihodnostmi. Ojedinělá je především existence hned dvou tvrzí, stojících v těsném sousedství.

Před 433 lety přijal francouzský král Jindřich III. mladého mnicha, který mu přišel prozradit veledůležité tajemství. Jakmile byli o samotě, mnich Jacques Clément krále probodl.

Rod Valois vládl Francii po velkou část středověku a několik století byli jeho členové nejvlivnějšími lidmi v Evropě. Když se Jindřichu II. narodili tři synové, zdálo se, že pokračování rodu je zajištěno a není se čeho bát. Opak byl všech pravdou – na trůn už čekal jiný rod, který později přivedl Francii k největší slávě a rozkvětu. Za francouzskými hranicemi v malinkém království jménem Navarra seděl král Jindřich a trpělivě vyčkával na svou hvězdnou chvíli. Pocházel z rodu Bourbonů.

Manželství Markéty z Valois bylo nešťastné a bez lásky. Její svatbu navíc doprovázel jeden z nejkrvavějších masakrů v dějinách, známý jako Bartolomějská noc. Kvůli náboženskému sporu mezi hugenoty a katolíky, jejichž vztahy měly být původně tímto manželským svazkem uklidněny, zemřelo více než 20 tisíc lidí.

Byl sice „nejkřesťanštějším králem Francie“ (rex christianissimus), fanatickému katolíkovi se ale zdál být příliš umírněný. Proto musel Jindřich IV. přesně před 411 lety zemřít rukou atentátníka.

Kdo v dětství neochutnal cukrovou vatu, jako by nebyl. Pochoutka se dala koupit hlavně na různých poutích, trzích a všelijakých lokálních slavnostech a je pravdou, že v teplém počasí se měnila v nebezpečnou zbraň, jelikož se na ni slétaly vosy. Ale pokud jste si dali pozor, chuťový zážitek to býval nezapomenutelný. Chcete si ho připomenout?

Říká se, že nám svatá Anežka přinesla svobodu. Možné to je. Na svatořečení ženy, která se narodila pravděpodobně 20. ledna 1211, došlo jen chvíli před vypuknutím listopadové revoluce, a tak se můžeme jen dohadovat, jestli na jejím hladkém průběhu neměla svůj podíl.

Mírníte na pouti své potomky, kteří žadoní o přídavek nadýchané dobroty, že je budou bolet zuby? Tak vás asi překvapí, že u zrodu oblíbené cukrové vaty stál právě zubař. Ale vezměme to od začátku.

Mnoho dívek sní o tom, že se jednou provdá za zámožného a mocného muže. A kdo by mohl být mocnější než sám panovník? O tom, že ani takový sňatek rozhodně nemusí být žádnou velkou výhrou, by mohla vyprávět třeba Markéta Babenberská, manželka Přemysla Otakara II. Musela být opravdu hodně trpělivou ženou, ale přesto se jejich manželství udržet nepodařilo.

Před 467 lety se narodil Jindřich IV. Francouzský. Měl být jen dalším bezvýznamným princem, který bude politické dění sledovat spíše z uctivé dálky. Když si ale bral svou nastávající ženu Markétu z Valois, která ho vůbec nechtěla a vdala se za něj jen z čistě pragmatických důvodů, strhla se během jejich svatby krvavá řež.

Člověk je tvor společenský a dobře mu tak. Aby se mohl v družné zábavě veselit s ostatními, vymyslel si dlouhou řadu často i bizarních her. Některé z nich upadly v zapomnění, jiné v drobných variacích hrajeme dodnes

Vládl český Achilles Břetislav I., jeden z nejstatečnějších vévodů přemyslovského rodu. Vybojoval vítěznou bitvu v Polsku a nezalekl se ani německého císaře: sbor německé šlechty rozdrtil u Domažlic. Druhý proud německého vojska ale mezitím zpustošil severní Čechy. Kdo to měl na svědomí?