Josef II.

Matriky jsou středověký koncept správy dat, ale my je používáme jako centrum úředních úkonů i dnes. Jak obstojí správa matriky v dnešní digitální době?

V Nové Pace na Jičínsku skončila patnáctiletá obnova a rekonstrukce bývalého kláštera. Za 130 milionů korun tu vzniklo komunitní centrum a také denní stacionář. V minulosti tu fungovala nemocnice. Ta však zanikla a prostor se stal nevyužitým.

Ovoce od silnice patří k Česku. Ovocné stromy dodávají typický výraz naší krajině, lemují silnice na řadě míst. Volně rostoucí stromy však v hodně lidech vyvolávají pocit, že nikomu nepatří, a proto je ovoce na nich volně k rozebrání. Jiní pak před ovocem od silnice pro změnu varují. Prý se jím můžete otrávit? Tak, jak to s nimi je?

Pojďme se společně podívat do obce Tetín, jejíž kořeny sahají až do paleolitu. Její počátky jsou spojované podle pověstí s Krokovou dcerou Tetou a s historicky doloženými prvními Přemyslovci – svatou Ludmilou. Tetín leží asi tři kilometry pěší chůze od centra Berouna. A protože nabízí několik pamětihodností a přírodních zajímavostí, milovníci turistiky (pěší, na kole či autem) si sem mohou udělat jednodenní výlet.

Nedokončený chrám v Panenském Týnci pochází z období 14. století. A už po staletí k sobě přitahuje léčitele, psychotroniky, ale i umělce. Nachází se zde prý totiž velice spirituální místo s obrovskou energií, které léčí.

Než přišel člověk, znamenala boj přirozeného ekosystému s podnebím, přírodou, dobou. Poté nastala bitva přirozeného ekosystému s umělým, který člověk řídí. Civilizace zasáhla; lidé dokážou krajinu zbídačit i povznést. Krajinářská architektka Ing. Kamila Krejčiříková jí vrací smysluplné vyznění.

Rakouská panovnice Marie Terezie byla milující, leč přísnou matkou. Po svých dětech požadovala poslušnost, zbožnost a kázeň. Z Marie Alžběty však byla poněkud nešťastná. Dívenka byla rozpustilá, neposlušná a ironická. Neustále se chichotala a vymýšlela různá alotria. Vyrostla v koketní, ješitnou a marnivou slečnu, která si své krásy byla dobře vědoma…

Když se řekne mumie, každému se ihned vybaví daleká africká země, která byla tímto způsobem uchovávání svých mrtvých proslulá. V Klatovech však mají díky unikátnímu systému větracích šachet 38 zachovalých mumií. A vidět je můžete i vy.

„Každý den začínám myšlenkami na tebe,“ vyznává v dopise Isabella Parmská, manželka rakouského arcivévody Josefa. Láskyplná slova ale nejsou adresovaná zamilovanému manželovi, ale jeho sestře, arcivévodkyni Marii Kristině.

Císaře Josefa II. si pamatujeme hlavně jako úporného reformátora beze smyslu pro humor, který chtěl za každou cenu vystoupit ze stínu své matky, císařovny Marie Terezie. Platilo to i pro oblast, kde bychom to na první pohled nečekali, a to válečnictví.

Novou pozoruhodnost má největší moravské město, které si udělalo radost uměleckým prvkem. Před budovou Nové radnice vyrostly tři zelené kužely, z nichž teče voda. Město si od novinky slibuje, že na padesát let lidi osvěží a oživí prostor Dominikánského náměstí.

Meteorologie musela o své místo na slunci dlouho bojovat. K její dnešní popularitě přispěla i móda veřejně přístupných povětrnostních sloupků, které se od 19. století stavěly po celé Evropě. Kolik se jich zachovalo v Česku?

Josef Špaček, náš přední houslista a Miroslav Sekera, klavírní virtuos a kdysi malý Amadeus, vystoupili dne 25. července 2023 na Mezinárodním hudebním festivalu v Českém Krumlově. A udělali posluchačům radost. Svým mistrovstvím, pokorou, úsměvem a dobrou náladou. Zahráli sonátu pro housle a klavír L. Janáčka, Divertimento I. Stravinského, suitu E. W. Korngolda a sonátu S. Prokofjeva. Za standing ovation pak přidali tři přídavky.

Na poslední červencový víkend připadá hlavní program třídenní anenské pouti, jejímž středobodem je kostel svaté Anny a Jakuba Většího ve Staré Vodě nedaleko města Libavá. Anenská pouť má mimořádně dlouhou tradici, nabídne mimo bohoslužeb také jízdu historickým kočárem zaniklou vesnicí či benefiční koncert. Kostel na hranici vojenského újezdu opravují desítky let dobrovolníci.

S velkou zvědavostí chodí lidé kolem brněnské radnice, kde se na tamějším Dominikánském náměstí nachází modrá plachta. Za igelitem se ukrývá umělecké dílo, mlžící zelené kužely. Pracovníci dokončili instalaci a finišují s posledními úpravami, aby se Brňané za několik dní mohli osvěžit.

Slavný proces s Távorovými šokoval panovníky celé tehdejší Evropy. Na popravišti měly skončit i děti.

Dcera polského krále, manželka Václava II. a následně Rudolfa Habsburského. Královna česká a polská a už v osmnácti letech i dvojnásobná vdova. Dědička velkého jmění. Podnikavá, nekonvenční žena. Milenka šlechtice Jindřicha z Lipé. To vše byla Eliška Rejčka, kterou mimo jiné proslavil antifonář neboli liturgický zpěvník, který nechala zhotovit.

V malé obci Habří na Českobudějovicku mají památku, která je spojena s legendou o kouzelné vodě. Kostel sv. Víta nad obcí postavili v roce 1644. Dnes ho připomíná už jen torzo kamenné zdi, památkáři ho vedou od roku 1864 jako zříceninu. O poutním místě, jeho historii, novostavbě kapličky a údajném zázračném prameni se Deník pokusil zjistit víc.

V údolí stejnojmenné řeky lež v okrese Benešov město Sázava. První stopy osídlení této oblasti spadají už do doby mladší doby kamenné. V eneolitu (doba měděná nebo také pozdní doba kamenná) se tu na kopci Bílém kameni (456 m) těžil krystalický vápenec neboli mramor, z něhož tehdejší lidé opracovávali  ozdobné předměty. Ty patří k nejstarším evropským příkladům pravěké těžby i obchodování, protože byly objeveny až 400 kilometrů od lomu. Nejvýznamnější zdejší památkou je Sázavský benediktinský klášter z 11. století, jenž byl centrem slovanské liturgie. A nedaleko města Sázava stojí i zřícenina středověkého hradu Talmberk. O důvod více, abyste si sem udělali výlet.

Marie Terezie, jedna z nejvýznamnějších panovnic v dějinách Rakouska, byla ženou neobyčejné síly a odhodlání. Kromě politických úspěchů byla také matkou 16 dětí a musela bojovat s mnoha zdravotními problémy.

Plzeňští šermíři zvou do roku 1789. Hrabě Černín právě dostavěl svůj lovecký zámek Kozel nedaleko Šťáhlav a to je třeba řádně oslavit. Právě na zámečku se tak chystá barokní slavnost se šermíři, kejklíři, tanečnicemi a hudebníky. Císař na Kozlu – barokní slavnost se uskuteční 5. a 6. července 2023.

/FOTO/ Už 14. ročník prohlídek zámku provoněných bohatými květinovými vazbami si mohou vychutnat návštěvníci opočenského renesančního skvostu o svátcích 5. a 6. července mezi 9. a 17. hodinou.

Asi sedmnáct kilometrů od Litoměřic leží na rozhraní Českého středohoří a Kokořínska město Úštěk. Kdo má rád městkou turistiku, během níž si prohlíží zajímavé historické pamětihodnosti, je Úštěk zajímavým místem k navštívení. A nejen samotné město, ale také i jeho okolí nabízí příležitost zde strávit čas procházkami.

Píše se rok 1783. Habsburská monarchie před třemi lety pochovala a ve vší úctě se rozloučila s velkou císařovnou Marii Terezii. V čele obrovské říše ji nahradil její syn Josef II. Po smutném truchlícím období se císař do revize a rekonstrukce mocnářství pustil s velkou vervou.

Rádi byste našli poklad? Pokud takovou touhu máte, pak vězte, že není třeba hledat jej na dně moře nebo v hlubokých horských jeskyních. Milovníkům vzrušení a záhad stačí vydat se do srdce České republiky – k Malému Blaníku na samé hranici Středočeského kraje. Menší bratr slavného Velkého Blaníku (v němž podle legendy dříme vojsko svatého Václava, připravené vyjet národu na pomoc ve chvíli, kdy mu bude nejhůř), nabízí nádherné výhledy a atmosféru plnou tajemna. Již od doby keltského osídlení a záhadných rituálů těchto s přírodou spjatých lidí, bylo toto místo uctíváno jako svatá země.

Po několika měsících čekání se lidé v Brně dočkali nového uměleckého prvku. Před budovu Nové radnice na Dominikánském náměstí přijely zelené kužely, které připomínají parovodní potrubí. Dílo vyrobené z bronzu nyní podstupuje instalaci a začne naplno fungovat v polovině prázdnin.

Pokud by chtěl málo zasvěcený člověk ze Západu znát pravdivé podrobnosti o poměrech v komunistické totalitě, musel by se obrátit nikoli na stoupence této totality, ale na její oponenty.

Hrad Okoř, historický skvost, stojící přibližně patnáct kilometrů severozápadně od Prahy, je více než jen kulisou pro hrátky Bílé paní a šerifa trampů, o kterých se hovoří ve známé písni. V roce 1958 byl vyhlášen kulturní památkou České republiky a v současné době se stává stále častějším cílem rodinných výletů. Na oblibě mu jistě přidává i dobrá dostupnost z Prahy. Prázdniny se blíží, je čas vyrazit!

Zatímco do Hofburgu se sjížděli lidé k posmrtému lůžku rakousko-uherského následníka trůnu Rudolfa a zaplavovali ho květinami, jeho mladinkou mrtvou milenku Mary tajně zahrabali na hřbitově kousek od místa, kde ji korunní princ zastřelil.

Kláštery, jak známo, nerušili jen komunisté. Předběhl je v 18. století už císař Josef II. Jak likvidace řeholních míst probíhala? Co se stalo s architektonickými skvosty? A jak se vedlo obyvatelům – mnichům a jeptiškám?

Romantická, obdivovaná, zatracovaná, malebná, nebezpečná, vlídná, čarovná, zlá... Na jednu řeku až dost přízvisek, ale všechna jsou pravdivá. Taková je Sázava, „zlatá“ řeka, jak ji kvůli jejímu zabarvení překřtili vodáci a trampové. Krásu malebných meandrů, zalesněných úbočí, strmých skal a dravých peřejí objevili už před stovkou let. A ani za tu dobu neztratila nic ze svého kouzla. Je jako nekonečný příběh –„přečtete“ si první kapitolu a už se těšíte na další. A řeka Sázava, která dala jméno malebnému Posázaví, umí vyprávět. Přijeďte si ji poslechnout!

Firmy řeší velký problém, na pracovním trhu se pohybuje stále méně lidí a podniky se předhánějí v tom, jak je mohou ulovit. Hledají stále nové formy. Novinkou je film z auditorského prostředí, ale ani jiné firmy nezahálejí.

Kněžna Pavlína ze Schwarzenbergu byla v mnoha ohledech ideálním prototypem šlechtičny, manželky i matky. Přesto však jí osud nadělil poměrně krutý odchod z tohoto světa, ze kterého dodnes mrazí.

Soubor rukopisů, který věnovala starobrněnskému klášteru královna Eliška Rejčka, vystavili na hradě Špilberk v Brně.

Soubor rukopisů, který věnovala starobrněnskému klášteru královna Eliška Rejčka, vystavili na hradě Špilberk v Brně. Obsahují běžné liturgické texty, které potřeboval každý středověký klášter, vynikají však mimořádnou kvalitou zpracování. Výstava je ojedinělou událostí, která se podle pořadatelů z Muzea města Brna nebude opakovat. Veřejnosti se otevře ve čtvrtek, potrvá do 20. srpna.

Marie Terezie ve skutečnosti nezavedla povinnou školní docházku, ale jen povinnost vzdělávání. „Mnoho dětí tehdy do školy příliš nechodilo, bohatší měly své soukromé učitele a ty chudší musely pomáhat v hospodářství,“ vysvětluje v rozhovoru pro Deník historička Martina Halířová z Národního pedagogického muzea.

V centru Brna začaly přípravy na usazení nového vodního prvku. Plochu na Dominikánském náměstí ozdobí tři zelené kužely odkazující na brněnské parovody. Odhalit kašnu, která vzbudila divokou diskuzi mezi veřejností i politiky, chce město na konci léta.

Do brněnské pevnosti Špilberk dorazily unikátní rukopisy královny Elišky Rejčky, které jsou spjaté s počátky kláštera na Starém Brně. Část vzácného souboru se do České republiky vrátila po 240 letech z Vídně, kam se dostala za vlády Josefa II. Veřejnost si může neobyčejný komplet rukopisů prohlédnout od 1. června až do 20. srpna.

Rukopisy Elišky Rejčky, které jsou spjaté se založením kláštera cisterciaček na Starém Brně, dorazily do moravské metropole. Dokumenty doprovodili na hrad Špilberk ozbrojení policisté. Ze speciálního chladicího boxu je specialisté přemístili do vitrín.

Za první republiky asi bylo jen málo lidí, kterým by nic naříkalo jméno nejbohatšího zdejšího rodu Petschků (Pečků). Pak přišla druhá světová válka a „Petschkův palác“ se stal sídlem a mučírnou gestapa.

Moravská metropole po skoro dvě stě padesáti letech odhalí ojedinělý soubor rukopisů spjatý se založením kláštera cisterciaček na Starém Brně. Výstava oslavuje sedmisté výročí vzniku konventu a památku jeho zakladatelky Elišky Rejčky. Právě česká a polská královna nechala rukopisy na své náklady zhotovit a věnovala je klášteru.

V nemocnici v Praze na Karlově náměstí stojí v malém parčíku socha. Je to socha „Krále v klobouku“, jak se mu prý říkalo a „Přítele prostého lidu“. Stála jsem tuhle před ní, dívala se mu do tváře a vzpomínala, co všechno o něm vím.

Slavnosti na pozemku na vltavském břehu v Praze, během níž byly položeny základní kameny budoucího Národního divadla, se zúčastnilo na 150 tisíc lidí. Budoucí divadelní svatostánek se stal ztělesněním vůle českého národa po národní svébytnosti a samostatnosti a na jeho budování se sbírkami podílely široké vrstvy všeho lidu. Slavnostní položení základního kamene 16. května 1868 se pak stalo všenárodní politickou manifestací.

Pro velké firmy vyhledává Blažena Kohoutová ty nejlepší managery. Současně je ale také farářkou, která nyní ochránila samostatnost rozlehlé evangelické farnosti v malé vsi Dvakačovice na pomezí Chrudimska a Pardubicka před jejím sloučením s chrudimskou farou. Hrozilo to totiž po odchodu předchozího duchovního Dušana Ehmiga na odpočinek. Pro církev tak vlastně našla sama sebe.

Vzácný 5 halíř z roku 1924, který byl zachycen v kremnické bance během první republiky, se v rámci jubilejní 30. aukce vydražil za 1 550 000 korun. Jedná se o nejzáhadnější československou oběhovou minci, protože dosud není jasné, proč byla vlastně vyražena. Na aukci v Praze se dražil i extrémně vzácný 5 dukát Leopolda I. z roku 1675.

Na výroční aukci mincí, bankovek a dalších vzácných numismatických předmětů, která se konala od 21. dubna, se vydražily položky za 105 milionů korun. Před rokem se na aukci vydražila numismatika za 154 milionů korun. Hitem letošní aukce byl pětihalíř z roku 1924. Akci pořádal aukční dům s numismatikou Macho & Chlapovič.

/FOTO, VIDEO/ Návrat vambereckých mumií - to je název akce, která se uskuteční tento pátek od 18 hodin v městském klubu Sokolovna Vamberk. Ty mumie se do krypty kostela ve Vamberku vrátily po více než dvou desítkách let teprve ke konci letošního března a jejich podivuhodným příběhem i virtuální prohlídkou krypty provede odborník na slovo vzatý - Jiří Šindelář. Mezi 34 mumiemi, které tu snad už navždy najdou svůj klid, je i záhadná postava vambereckého fexta.

Ve válkách se čas od času nedaří. Jen málokterá armáda byla ale v historii schopná zaútočit sama na sebe. Ta Habsburská to v roce 1788 zvládnula.

Když v Praze procházíte přes Ovocný trh, narazíte tam na dvě starobylé instituce. Karolinum coby historické centrum pražské univerzity, a hned vedle vznešený klasicismus budovy divadelní. Že se potkaly na stejném náměstí, to nebyla náhoda. Stavba Stavovského divadla byla od počátku zamýšlena jako projekt povznesení národa v osvícenském duchu a univerzitní atmosféra náměstí mu měla přidat na atmosféře.

Střechy a chodníky oschly po dlouhé noci a dni plném deště. Příroda je umytá, veliké kaluže však svědčí o tom, že déšť máme v poslední době mnohem častěji než modré nebe nad hlavou. Voda stojí i na polích a vsakuje se jen pomalu. Příroda však ví, co dělá a za čas jí poděkujeme za doplnění spodních vod.

Jmenoval se Gideon Ernst von Laudon a vedle prince Evžena Savojského a maršála Radeckého zaujal čelné místo v galerii velkých válečníků starého Rakouska. U nás jeho jméno žije hlavně díky popěvku „Generál Laudon jede skrz vesnici“, ale v Rakousku patří neodmyslitelně k osobnostem, které tvořily dějiny.