Josef II.

Čechách Odpovědět na otázku, kdy se začala psát historie česko-německého soužití v českých zemích, není jednoduché. Důležité ale bylo období, které díky Aloisu Jiráskovi známe jako „dobu temna“. Jde samozřejmě o dobu pobělohorskou a éru českého a nakonec i „studetoněmeckého“ národního obrození.

Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna (†63) byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně. Starší bratr zemřel ještě před jejím narozením a mladší sestra se nedožila šesti let. Nejhorší časy zažila v době, kdy se přes Vídeň přehnaly neštovice. Koho nezabily, tomu nechaly nehezkou vzpomínku na těle a hlavně ve tváři.

Příjmení je dnes samozřejmou součástí naší identity. Jen těžko bychom i v menší obci hledali Jana nebo Karla, aniž bychom znali právě jeho příjmení. Před staletími tomu ale bylo jinak. Proč a kdy se začala objevovat příjmení, jaká jsou dnes u nás nejčastější a která byste určitě nechtěli? Byli vaši předkové moudří, vážní, veselí, hloupí nebo dokonce oslizlí či ještě hůř?

Rekonstrukce Wieserova domu v Terezíně na Litoměřicku, na kterou se městu podařilo získat 130 milionů korun z dotací z evropského programu a od Ústeckého kraje, spěje k závěru. Do pěti let by tam měla vzniknout stálá expozice mapující genocidní násilí v historii lidstva. Informoval o tom výkonný ředitel Centra studií genocid Terezín Šimon Krbec, které bude expozici vytvářet.

Na pražském Barrandově stavebníci dokončují hrubou stavbu nového kostela Krista Spasitele. Kostel vzniká kvůli zvyšujícímu se zájmu obyvatel Barrandova o aktivity tamní farnosti.

Pálení by lidé měli hasičům hlásit dopředu, organizátoři z řad firem a živnostníků to mají nařízené zákonem.

Nedaleko města Stod se nachází jedno z nejkrásnějších a současně nejtajemnějších míst Plzeňska, které v minulosti sehrávalo významnou roli v životě tehdejších lidí.

Nedaleko města Stod se nachází jedno z nejkrásnějších a současně nejtajemnějších míst Plzeňska, které v minulosti sehrávalo významnou roli v životě tehdejších lidí.

Jistě vás napadlo, jaký je původ vašeho příjmení. O vzniku příjmení, jejich původu a významu jsme psali před pár dny.

Klášterní Skalice je obcí, kde sice žije pouze necelých 130 obyvatel, při pohledu na krajinu kolem si ale člověk říká, jaká je to škoda.

Když se po třech dcerách císařovně Marii Terezii konečně narodil chlapec, to bylo radosti na rakouském dvoře. Následník trůnu byl na světě a rod Habsburků tak mohl pokračovat v mužské linii. Dítko dostalo jméno arcivévoda Josef Habsbursko-Lotrinský a do historie se zapsalo jako jeden z nejvýznamnějších osvícenských panovníků v Evropě. Oblíbený byl také mezi českým selským lidem, který mu přezdíval „selský panovník“. Jaký byl život tohoto monarchy?

Brňáci ho znají a diví se, že ho nezná ostatní svět. Na kamenný zadek jsou místní pyšní, nevystrkuje ho jen na Petrov, jak praví pověst. Faktem je, že postava má dvě hlavy a paní v pokladně kostnice mi sdělila, že proto to asi bude hermafrodit. Není, na kostele probíhá kamenná kopulace.

Povinná četba a čtenářský deník, dvě protivná slova, která dokázala znepříjemnit četbu a knihy mnoha lidem několika generací. Bezchybní hrdinové, bez bázně hany, svět často naprosto odtržený od reality. Lidé z masa a kostí se v této četbě prakticky nevyskytovali. Pouze velikáni, neotřesitelní a dokonalí. Upřímně jsme je nenáviděli a v duchu jim přáli to nejhorší. Hoši od Bobří řeky, Stínadla se bouří? Jedině doma, mezi tátovými knihami. V čtenářských denících strašil žáky Timur a jeho parta. Snad ještě Jirásek, nudné zlo, ale dosti vzdálené v čase, aby se dalo kritizovat.

Až do 26. ledna lze ve Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech zhlédnout výstavu s názvem Slyšte, slyšte, pastuškové. Autorkou výstavy, která čítá na 33 položek, je etnografka muzea a členka Betlémářů Plzeňska Mgr. Ivana Sieberová, s níž přinášíme rozhovor.

S malou Marií Alžbětou si matka často nevěděla rady. Dívka byla skotačivá, hubatá a vzdělávání ji nudilo. Císařovna nicméně musela připustit, že ze všech jejích dcer oplývá největším půvabem. Hodlala ji proto využít jako strategickou partii pro některého z nejmocnějších mužů v Evropě.

Milenci, Starosta, Starostová nebo Homole cukru i Krakonošovy trenýrky. Názvy skal, které uvíznou v paměti každému návštěvníkovi Adršpašsko-teplických skal. Profláknutý turistický cíl na Broumovsku navštěvují desítky tisíc lidí, a proto jsme mezi pískovce vyrazili na podzim, kdy jezdí návštěvníků méně.

Vánoční atmosféra zavládla ve Frýdlantu nad Ostravicí ještě před adventem. V domě zahrádkářů totiž spořádali tradiční výstavu betlémů. K vidění na ní byly opravdové skvosty.

Před 245 lety se Marie Terezie Habsburská rozhodla, že vydá Všeobecný školní řád pro všechny císařsko-královské země, který mimo jiné obsahoval i zavedení šestileté povinné školní docházky. Připomeňme si toto významné výročí desítkou zajímavostí o pozoruhodné panovnici, která byla jedinou vládnou ženou na českém trůně.

Slavnostním programem v budově divadla oslavila Střední zdravotnická škola v Šumperku 70. výročí svého založení. Škola, která působí v podhůří Jeseníků už od roku 1949, vychovává budoucí zdravotníky. O její absolventy je v regionu mimořádný zájem.

Jsou mumie kulturní dědictví, které je třeba ukázat světu? Anebo se mají s úctou k zemřelým pohřbít? Tyto otázky řeší majitel vambereckých mumií, stejně jako jejich obdivovatelé. Od roku 2000 leží v broumovském klášteře, kde čekají na záchranu. Místo ní ale přichází hniloba a rozklad.

Snad každý z nás má Vánoce spojeny kromě jiného i s betlémem neboli jesličkami a nedovede si bez nich tyto svátky představit. Možná jste si ty své sami vyrobili, koupili, nebo podědili po babičce? Nebo se na ně chodíte s dětmi dívat do blízkého kostela? V některých místech je tradicí i živý betlém, kde jsou jednotlivé postavy zpodobňovány živými lidmi. Ať už je to u vás jakkoli, my vás v tomto adventním čase také do jednoho betléma zavedeme. A jaký jiný by mohl být než dřevěný?

Třebaže po rozsáhlé asanaci v 80. letech 19. století z bývalého pražského Židovského města, již tehdy pod jménem Josefov, moc nezbylo, památky stále táhnou. Hlavními symboly jsou golem, hliněná socha, který po oživení šémem poslouchala svého pána, synagogy, hřbitovy. V neposlední řadě spisovatel Franz Kafka.

Stojím tady jako na pranýři! Když tohle řeknete, připadáte si pravděpodobně provinile a máte pocit, že se do vás každý může trefit zlým slovem, či přímo ranou. Co ale obnášelo „stát na pranýři“ v dřívějších dobách?

Co skrývá podzemí pod klášterním kostelem sv. Rodiny v Havlíčkově Brodě? Ostatky mnichů nebo něco jiného? To odhalil průzkum, který v úterý 12. listopadu prováděli speciální kamerou profesionální hasiči ve spolupráci s archeology z Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Průzkum si objednal správce kostela, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Havlíčkův Brod (ÚZSVM).

Tradiční Svatomartinské slavnosti na Jiřáku lákají na propečenou husu s knedlíky a se zelím a samozřejmě i na mladé svatomartinské víno, které představí více než 20 českých a moravských vinařství.

Magické datum 11. listopadu značí kromě čtyř jedniček za sebou ještě jednu důležitou událost, kterou ocení hlavně milovníci vína. Čeká nás totiž ochutnávání prvních letošních lahví! Jak kvalitní je vlastně svatomartinské víno a jak moc se jedná o komerční svátek?

Nádherně zbarvená příroda zve na výlety. Praha má krásné okolí, procházky v Šárce, Kunratickém lese, Prokopském údolí či v Ďáblicích jsou ideálními místy pro odpočinek. Velmi pěknou je procházka kolem hradu Okoř i s jeho návštěvou, jezdí sem i městská hromadná doprava.

Třebaže měl po většinu života s Moravou málo společného, bývá Josef von Sonnenfels považován za největšího Moravana 18. století. Tohoto označení se mu dostalo díky jeho počinům, mezi něž patří především zrušení tortury a trestu smrti v monarchii.

Příjmení hraje v životě člověka zásadní roli. Jeho užívání bylo povinně zavedeno v historickém kontextu relativně pozdě, až v 18. století, v době vlády Marie Terezie a Josefa II. Mělo za úkol odlišit od sebe příliš mnoho Janů, Karlů, Lojzíků, Teodorů, Adolfů, Alfonsů a Josífků, nevyjímaje jejich žen a dětí.

Malou Úpu, jejímž jsou Pomezní Boudy součástí, založili v 16. století dřevaři. Těžili jako o život, takže v roce 1609 museli na příkaz komise kutnohorských dolů kácení nechat. Většina se přeorientovala na chov skotu a koz.

Uvnitř hory Blaník odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůř. Kdo by strávil uvnitř této tajemné hory den, na povrchu mezitím uplyne celý rok. Není tedy asi divu, že toto místo budí zájem již dlouhá staletí. Tajuplný nádech mu dodává i fakt, že se na kopci i v jeho okolí prý dějí paranormální jevy. Během 2. světové války se proto o Blaník intenzivně zajímali nacisté.

Světoznámá kostnice v Sedlci u Kutné Hory nabízí návštěvníkům hororový pohled na složitou výzdobu z desítek tisíc lidských ostatků.

Původní pražský nalezinec – jeden z nejstarších v Evropě – byl v tak zvaném Vlašském špitále u Jánského vršku ve Vlašské ulici na Malé Straně.