Josef Jungmann

Anglista Martin Hilský splatil, jak sám říká, velký dluh českého překladatelství. Do současné češtiny převedl zásadní dílo anglické a potažmo světové literatury – Ztracený ráj od Johna Miltona. Báseň o více než deseti a půl tisíci veršů poprvé vyšla v roce 1667.

Kdysi to s češtinou nevypadalo vůbec dobře. Ale pár lidí se rozhodlo, že to tak nenechá. A tak došlo na národní obrození.

Za překlad románu Barva léta si hispanista Jiří Holub zasloužil hlavní cenu Josefa Jungmanna, nejvyšší odborné ocenění pro tuzemské překladatele. Mimořádnou tvůrčí prémii dostal David Bernstein za překlad románu Časokryt. Obě knihy vydalo Argo.

Za překlad románu již nežijícího kubánského spisovatele Reinalda Arenase získal hispanista Jiří Holub v úterý večer prestižní Cenu Josefa Jungmanna.

Marta Kubišová se jako první tuzemská zpěvačka dostala na oficiální poštovní známky. V limitované edici vyjdou prvního listopadu, u příležitosti jejích třiaosmdesátých narozenin. V posledních pěti letech se z kulturních osobností podobné pocty dostalo Libuši Šafránkové, Jiřímu Šlitrovi či Miloši Formanovi.

České národní obrození bylo reakcí na odmítání české kultury, jazyka a identity ze strany vládnoucích rakousko-uherských orgánů. Šlechta a radikálové dotlačili společnost do stavu nacionalismu, kdy byly zřizovány instituce oslavující české dějiny a kulturu. Hnutí bylo ovlivněno romantismem a průmyslovou revolucí a mělo dramatický dopad na literaturu, jazyk, historii a politiku.

Hlasování v letošním ročníku participativního rozpočtu Tvoříme Litoměřice skončilo. O podporu veřejnosti usilovalo v anketě celkem sedm...

Kousek od Kladna a tedy i Prahy stojí bývalé lázně Šternberk. Ač malé místo, ve své době hostilo elitu nejen naši, ale i evropskou.

Přelom 18. a 19. století v českých zemích se nese ve znamení národního obrození, posilování významu českého jazyka a české historie. I obrozenci byli jen lidé a museli jíst. Jejich jídelníček, obzvlášť ten postní, by se nám možná dneska moc nelíbil a ochránci přírody by jen nevěřícně zírali.

Podobně jako ostatní jazyky je i čeština neustále se vyvíjející organismus, který po staletí dostál několika změn. Zatímco v minulosti do jejího vývoje promlouval především rozvoj písemnictví, dnes to jsou různé formy digitální komunikace.

Čeština vypadá nevinně – ale jakmile přijde na psaný projev, začne to skřípat. Najednou se topíme ve vyjmenovaných slovech, měkkých a tvrdých i/y, velkých písmenech a podivných tvarech příčestí. Troufnete si na test z gramatiky?

Stává se vám občas, že když na vás mluví prababička nebo si čtete knihu z dávných dob, narazíte na slovo, kterému nerozumíte? Je to běžná věc, protože jazyk se neustále vyvíjí a proměňuje.

Jeden český král shromažďoval kosti mrtvých svatých, jiného zase fascinovali šarlatáni. Třetí si přál, aby z jeho kůže po smrti udělali bubny. Naše dějiny jsou plné takových šíleností. Rudolf II. celé dny pozoroval hvězdy místo toho, aby vládl, Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku dříve než půlka Evropy a husité porazili nejlepší rytíře pomocí vozů.

Český jazyk je skvostný, nabízí mnoho nádherných slov, jejichž zvuk a krása nejdou přeložit do žádného jiného jazyka. Je ale také velmi náročný, patří do nejtěžších světových jazyků. Jak dobře jej ovládáte vy?

Magdalenu Dobromilu Rettigovou známe především jako autorku nejslavnější české kuchařky. O té sice každý slyšel, jen málokdo ji ale považuje v dnešní době za něco víc než historickou kuriozitu. Omyl.

Zříceninu hradu Valdek najdeme ve Středočeském kraji v okrese Beroun na okraji vojenského újezdu Brdy. Hrad byl založen v polovině třináctého století díky starobylému rodu Buziců, konkrétně jeho větvi Zajíců.

Dnes je tato skladba pro nás Čechy národně nejdůležitější. Mnozí již tuší píseň, kterou poprvé zapěl slepý houslista Mareš v Tylově divadelní frašce Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Na slova Josefa Kajetána Tyla hudbu složil František Škroup. Diváci hru poprvé zhlédli 21. prosince 1834 v pražském Stavovském divadle. Píseň o domově, českém národě a kráse naší krajiny je hned emočně zasáhla. Vše o historii původní hymnické písně „Kde domov můj?“ i pozdější národní hymny se dočteme na Wikipedii a dalších dostupných zdrojích, dnes v rámci výročí české národní hymny přinášíme pár zajímavostí. České národní obrození Abychom pochopili tehdejší situaci, vraťme se časem. České království bylo od roku 1526 součástí habsburské říše a v monarchii víc než 300 let vládla němčina coby jazyk úřední. Náš národní jazyk přežíval jen mezi prostým lidem. Národní buditelé se upjali k bývalé slavné historii naší země a snažili se český jazyk pozvednout opět na úroveň vzdělanců. Kdo jiný než české divadlo mohl dát důkaz, že čeština má nejméně stejně kvalitní vyjadřovací kvality jako němčina. Na venkov zajížděli kočovní loutkáři s českými kusy, ale v Praze tehdy neexistovalo samostatné české profesionální divadlo. Jediným tu bylo Stavovské divadlo, otevřené v roce 1783. Dle záměru jeho mecenáše hraběte Nostice se tu pěstovala především německá činohra a italská opera. Jen ve vyhraněných svátečních odpoledních se mohlo hrát česky. Češi se svého Prozatímního divadla dočkali až v roce 1862. V námi sledované době však rakouské úřady pohlížely na české divadlo s nelibostí. Za vším hledaly možné politické či mravní ohrožení. Získání povolení na jednu českou divadelní hru někdy trvalo až rok. České národní obrození (ČNO) byl téměř stoletý proces, trval zhruba od poslední třetiny 18. do poloviny 19. století. Podíleli se na něm čeští vzdělanci různých oborů. Patriarchou národního obrození byl v jeho počátcích zakladatel slavistiky Josef Dobrovský. Jen pro zajímavost, budoucí kněz se naučil česky při studiu gymnázia v Německém Brodě. Největší osobností vrcholícího národního obrození byl dějepisec František Palacký, který si svým dílem vysloužil přezdívku Otec národa. Nelze samozřejmě opomenout řadu dalších zvučných jmen jako Josef Jungmann, Josef Kajetán Tyl, Karel Hynek Mácha, Božena Němcová, Václav Thám, Karel Jaromír Erben, Jan Evangelista Purkyně, Jan Svatopluk Presl, František Martin Pelcl, Magdalena Dobromila Rettigová či Karel Havlíček Borovský… Když např. Josef Jungmann v letech 1835–1839 vydával svůj pětidílný lexikon s názvem Slownjk česko-německý, zajímavostí pro Vysočinu, konkrétně Žďáráky, může být, že do slovníku začlenil i Českou fraseologii od katolického kněze Matěje Josefa Sychry. Sychra od roku 1824 sloužil ve Žďáru nad Sázavou a my jej známe i jako zachránce Zelené hory. Ve své době se musel i tento německy vzdělaný kněz pro své účely naučit znovu mateřskému jazyku. Ve svých působištích si zapisoval slovní obraty z živého jazyka venkovanů. A také se sám pokoušel o česká kázání, která tak byla lidem mnohem bližší. Fraseologie se stala Sychrovým životním dílem. Ne nadarmo nese žďárská knihovna od roku 1991 název Knihovna Matěje Josefa Sychry. Ale zpět do roku 1834, kdy se zrodila naše budoucí národní hymna. Píseň chytila za srdce I když se píseň „Kde domov můj?“ z Tylovy hry „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“ stala oficiální státní hymnou až po vzniku Československa v roce 1918, lidé ji přijali za národní symbol již krátce po jejím prvním uvedení ve Stavovském divadle. Jak již bylo řečeno, výjimečnou hudbu k Tylově hře napsal František Škroup, tehdejší kapelník

Čeští obrozenci to v minulosti neměli jednoduché. Mnozí se potýkali s velkou nepřízní osudu. Přesto se mu dokázali postavit. Jací byli doopravdy? Přinášíme zajímavosti o nich, které v hodinách češtiny většinou nedozvíte.

Magdalena Dobromila Rettigová – jméno, které je v českých kuchyních dodnes známé. Ale byla tato žena skutečně „jen“ kuchařka, nebo také významná vlastenka a propagátorka české kultury? Pojďme se ponořit do života této výjimečné ženy, která nejen že napsala jednu z nejznámějších českých kuchařek, ale svým životem inspirovala generace žen.

Oceněný překladatel Michal Ctibor do češtiny nově převedl epos Aenéis římského básníka Vergilia.

Jeden ze synů našeho prvního medailisty z Londýna (1908) Viléma Goppolda z Lobsdorfu – spáchal sebevraždu, druhý „jako kolaborant“ nepřežil poválečný internační tábor…

Vyjmenovaná slova se učí již ve třetí třídě základní školy a jsou rozdělena podle písmen, po kterých následuje "y" nebo "ý", což jsou písmena B, L, M, P, S, V a Z.

Vnitřní areál zříceniny hradu Valdek, oblíbeného turistického cíle v brdských lesích, je veřejnosti nepřístupný. Turisté ale zákaz porušují.

S předsedkyní Učitelské platformy jsme hovořili o nesmyslnosti současného pojetí přijímaček na střední školy i maturit, o revizi rámcových vzdělávacích programů i o ministrovi školství, který namísto investic do vzdělávání hájí škrty.

Hudebník Felix Slováček (80) zareagoval na smršť kritiky, že posloužil ruské propagandě, když si od spolku velmi kontroverzních českých rusistů převzal medaili, mimo jiné za porozumění mezi českým a ruským národem. A při příležitosti své obhajoby pro eXtra.cz odhalil své zkušenosti s nejmocnějšími muži světové historie.

Felix Slováček (80) je nyní téměř na pranýři kvůli převzetí podivné ceny od velmi kontroverzního spolku českých rusistů. Ti sice podle některých nemají s politikou nic společného, má jít oficiálně hlavně o sdružení učitelů ruského jazyka, chování asociace i jejího předsedy ale jednoznačně hovoří o opaku. Jak zjistila redakce eXtra.cz, z jejich strany dochází k šíření lží, někdy používají slovník i stylistiku připomínající komunistické Rudé právo a pomáhají organizacím zcela ovládaným „podržtaškami“ Vladimira Putina.

Dva kuchařské týmy si na čas a na kvalitu zavařily v profesionální školní jídelně, porotci nešetřili chválou ani kritikou.

"Pro lidi je to mýtus, který buď zatracujeme, nebo favorizujeme," říká muzikolog a dramaturg opery v Plzni Vojtěch Frank.

České názvy měsíců v roce jsou poměrně specifické. Liší se od mezinárodních používaných jmen i latinských názvů, které jsou zachovány v jazycích západní Evropy.

Již uplynuly 4 roky od smrti české pěvecké legendy. Karel Gott za svůj život získal rekordních 42 Zlatých slavíků a získal si srdce několika generací. Otestuje své znalosti v tomto rychlém kvízu.

Množství žáků ZŠ na jednoho pedagoga kleslo v ČR v posledních letech méně než v průměru států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá to z dat OECD a její analýzy Education at a Glance 2023. Zatímco v Česku se počet žáků na učitele v letech 2015 až 2021 snížil o 4,9 procenta, v OECD to bylo v průměru o 5,6 procenta. Důvodem bylo rychleji rostoucí množství pedagogů v zahraničí, vyplývá z analýzy. Počet žáků na učitele SŠ v Česku je podle ní podobný jako v sousedních zemích.

Představte si starou Prahu, magické město plné mostů a věží, ale také město, kde se lidé chtěli bavit se sklenkou zlatavého moku. Připomeňme si nejznámější staré pivnice, které se často ukrývaly ve stinných uličkách a za těžkými dřevěnými dveřmi. Tyto lokály kdysi pro Pražany znamenaly něco více než jen místo k pití.

Ať se v naší vlasti vydáte kamkoliv, často narazíte na zajímavá místa. Některá jsou známá, o jiných se moc neví, protože stojí stranou. Proč se třeba vypravit do Unhoště? Tato obec v kladenském okrese byla osídlena již v mladší době kamenné a objeveno tu bylo i slovanské pohřebiště z 9. až 11. století. Kráčela tudy historie společně se Sasy a Švédy za doby třicetileté války, kteří se na vzhledu obce neblaze podepsali a její obyvatele donutili se skrývat v křivoklátských lesích. Nyní je centrum Unhoště městskou památkovou zónou a zároveň je celé město velmi zajímavou lokalitou pro rodinné bydlení.

Přivést na svět dítě je přece to nejjednodušší na světě, to si selka odskočila mezi vázáním snopů na mez, porodila a za chvíli už zase pracovala.

Právě dnes je to 250 let od narození jedné z vůdčích postav národního obrození, lexiografa, překladatele a spisovatele Josefa Jungmanna. Syn ševce se stal nejprve prvním gymnazijním učitelem češtiny v Českém království, později významnou postavou národního obrození a jedním z otců moderního českého jazyka.

Josef Jungmann jej označil za „včelu slovonosnou“ a básník Jan Kollár opěvoval slovy: „Jakou slastí plápolalo srdce mé, když jsem z úst pana Presla všecky botanické názvy tak krásně přeložené uslyšel…“ Navzdory tomu potkal Presla smutný konec.

Pátý měsíc roku se však mohl jmenovat úplně jinak. Např. trnopuk, traven nebo tráven, jde o starý název května či dubna odvozený od praslovanského slova trava, tráva, jako takzvaného měsíce trávy.

Uhodli byste rekordmana mezi českými, moravskými a slezskými ulicemi? Pokud jde o změnu jména, je to Americká ulice v Plzni.

Víte kdo byl knihovtipník? Jazyk národů je věc živá, která se neustále mění. Výjimkou není ani ten český. Doba kvapem utíká dopředu a globalizovaný svět propojuje různé jazyky v mnohá nová slova, která nahrazují ta starší. Která slova vymizela nebo se prostě nestala dostatečně populární?

V Česku připadá Den učitelů na 28. březen. V současné době jsou výchovné pravomoce pedagogů značné omezené, což mnohdy končívá tím, že je žáci šikanují. Kdysi si ale mohl kantor sjednat respekt mnoha způsoby, neboť byly povoleny tělesné tresty. Co vše čekalo neposlušné děti? A kde se tento trend začíná do školních lavic znovu vracet?

Po nebohém Krameriovi, po kterém dezinformátoři pojmenovali svou „novinářskou“ cenu, došlo i na nebohého Josefa Jungmanna. Známá parta, jejíž veřejné výstupy vypadají jako výtah z prohlášení ...

Šlechtic Čeněk z Vartemberka (†1425) po sobě zanechal podzemní hradní skelet, který si stále drží své tajemství. Možná skutečně ani sám Vartemberk nezná kompletní složité uspořádání. Mnozí si nad ním i po staletích lámou hlavu. O to víc je však láká prostory prozkoumat. Asi půl kilometru východně od samotného hradu se ve svahu nachází jeskyně.

Od narození dítěte až do konce jeho raného dětství v sedmi letech se táhne cesta plná výzev. Prošli jí i „pidilidi“ našich předků. Čekala na ně ovšem nebezpečí, která dnešní doba téměř nezná. A problémy začínaly už s jejich narozením. A to i v pokročilém 19. století.

Ačkoliv se může zdát, že učitelům končí pracovní doba s koncem vyučování, není to tak. Většina z nich stráví i několik desítek hodin měsíčně jinými povinnostmi ve škole nebo přípravou na hodiny. A v poslední době navíc čelí rostoucí agresivitě nejen žáků, ale i jejich rodičů.

Málokdo má jako nejoblíbenější předmět ve škole zrovna chemii, a přitom jde o velmi zajímavou nauku. Manželé Dvořákovi, zakladatelé Nadace Experientia, chemií žijí a podporují mladé vědce pomocí zahraničních stáží a grantů. Zároveň každý rok vyhlašují soutěž, která má pomoci vylepšit studium chemie na základních a středních školách.

Rodinná sága Roky se odehrává od roku 1880 do 30. let minulého století. Je to poslední dílo, které slavná modernistka vydala za svého života.

Bohužel, přirozený a nezpochybnitelný řád přejímek v jazyce prostě neexistuje. Ale možná je to vlastně dobře.

Pravost legendárních rukopisů Královédvorského a Zelenohorského (RKZ) zkoumal v 60. letech spisovatel Miroslav Ivanov, který je v knize Tajemství RKZ označil za podvrh. Do zkoumání však zasáhla Státní bezpečnost.

Význam mokřadů je v přírodě ohromný, jejich funkce je doslova nezastupitelná. Nejčastěji je najdeme v okolí vodních ploch, ale také na vodních tocích a především slouží jako přirozená zásobárna vody. Pokud si však alespoň malý kousek mokřadu zřídíte i na své zahradě, případně obnovíte na svém větším pozemku, taktéž tím přírodě prospějete. Stačí mokřejší část zahrady osázet vhodnými bahenními rostlinami a zahrada rychle ožije i životem živočišným. Do přírodních zahrad pak mokřad patří nezastupitelně.

Přirozenou součástí dnešní češtiny se stala slova jako vzduch, touha, divoch, předmět, vražda, chuť nebo vyzvědač. Málokdo si přitom vzpomene, že se tyto a mnohé další výrazy zrodily v hlavě obrozence Josefa Jungmanna (1773–1847) a že jejich cesta do běžného slovníku Čechů a Moravanů byla předlouhá.

Jungmannovo náměstí v Praze je komorní prostor na hranici mezi novým a starým městem.

Nový rok přinesl i nová opatření do škol. Povinné testování se týká všech, očkovaných i neočkovaných. Některé školy zvolily PCR metodu, což s sebou nese určité komplikace. Navíc do hry vstupuje omikron a mění pravidla.

Pražské hospody v dobách své největší slávy bývaly nejenom rájem milovníků piva, ale scházela se v nich mnohdy zajímavá společnost. Slavnými štamgasty se to hemžilo i v proslulé hospodě U Pinkasů, za jejímž vznikem stál jistý pražský krejčí.

Ano, distanční výuka skutečně stála žáky značný výpadek ve výuce. Podle učitelů, které Seznam Zprávy oslovily, by se ale nemělo zapomínat na důležitější věci – práci s denním režimem a psychickou pohodou dětí.