Jurij Gagarin

V dubnu tomu bylo přesně 65 let, co se na oběžnou dráhu Země dostal první zástupce lidstva. Stal se jím Jurij Gagarin, kterého touha po tom vydat se ke hvězdám provázela již od útlého dětství. Gagarin se narodil 9. března 1934 do prosté venkovské rodiny. Otec se živil jako truhlář a tesař, matka byla dojičkou krav a později vedoucí mléčné farmy. Jeho rané dětství zásadně ovlivnila válka, avšak částečně právě díky ní se v něm probudila touha po létání. Poprvé totiž přišel do kontaktu s letadlem už v roce 1941, kdy za jeho rodnou vsí přistály na poli sovětské stíhačky.

Kreml pohrozil Komarovovi degradací, když zpochybnil připravenost lodi ke startu. Gagarin a další kosmonauti sepsali desetistránkové varování, které k Brežněvovi nikdy nedorazilo. U testovacího Sojuzu napočítali přes 2 900 závad a nedostatků.

Během roku 2025 dosáhlo z ruského území oběžné dráhy Země pouhých 17 raket, což je číslo, které Rusko staví na úroveň Nového Zélandu a představuje nejhorší výsledek od roku 1961, kdy se počítalo pouze devět startů.

Druhá dekáda dubna (tedy období od 11. do 20. dubna) je v historii zapsána mimořádně dramatickými událostmi. Tady jsou tři, které svou důležitostí a dopadem na světové dějiny vyčnívají.

O prvním letu člověka do vesmíru, který se odehrál před 65 lety, byly napsány tisíce článků a stovky knih. Byl ale Jurij Gagarin opravdu prvním kosmonautem? Podle neoficiální, ale velmi rozšířené teorie provedl Sovětský svaz sérii pokusných startů s lidskou posádkou ještě před 12. dubnem 1961. Jejich piloti však lety nepřežili a jejich smrt musela být sovětskou propagandou ututlána. Na stopu obětovaných kosmonautů měl na konci 50. let přivést vyšetřovatele český komunistický funkcionář.

NÁZOR / Dne 12. dubna 1961 odstartoval jako první člověk na oběžnou dráhu Země Jurij Gagarin. Tehdy při startu zvolal „tak jedeme“. Ruský generál a poslanec Státní dumy Andrej Guruljov to využil k pat…

12. duben 1961 je historicky spjat s letem prvního člověka do vesmíru. Jurij Gagarin se rázem stal světovou celebritou a SSSR si připsal významný úspěch v soupeření o dobývání kosmu. Čas přinesl nová fakta i konspirace.

Zatímco čtyři astronauti mise Artemis 2 právě dokončili historický oblet Měsíce, v Moskvě slaví 65. výročí letu Jurije Gagarina do vesmíru. Kontrast nemůže být výraznější. Země, která kdysi šokovala svět Sputnikem a vyslala prvního člověka na oběžnou dráhu, dnes v kosmickém závodě ztrácí nejen tempo, ale i směr. Článek Od Gagarinova triumfu k lunární havárii: Ruský vesmírný program ztrácí dech se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Dne 12. dubna 1961 se svět navždy změnil. Právě tehdy se odehrál první let člověka do vesmíru. Hlavním hrdinou této historické mise byl sovětský kosmonaut Jurij Gagarin.

Když 12. dubna 1961 Jurij Gagarin usedal do kabiny lodi Vostok 1, jeho šance na přežití byly podle střízlivých odhadů inženýrů zhruba padesátiprocentní. Svět tehdy viděl jen nablýskanou propagandu a usměvavého mladíka v uniformě. Realita v kazašské stepi však byla mnohem špinavější a nervóznější.

12. duben je 102. den roku, do jeho konce zbývá 263 dní. Svátek má Julius, Julián, Konstantin a Izák. V roce 1961 nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin jako první pobýval ve vesmíru a obletěl zeměkouli, jeho historický let v kosmické lodi Vostok 1 trval 108 minut. Od roku 1969 se z rozhodnutí Mezinárodní letecké federace slaví tento…

Padáky nad hladinou Pacifiku nedaleko kalifornského San Diega v sobotu časně ráno, okolo 02:00 SELČ, oznámily, že se kosmická loď Orion Integrity s posádkou Reid Wiseman, Victor Glover, s první ženou u Měsíce Christinou Kochovou a kanadským astronautem Jeremym Hansenem úspěšně vrátila z přelomové mise Artemis 2 z obletu naší přirozené družice – Měsíce.

12. dubna si připomínáme výročí nejslavnějšího dne v dějinách kosmonautiky. Roku 1961 Sovětský svaz vyslal ke hvězdám prvního člověka. Nechybělo příliš a let dopadl tragicky.

Matra Djet byla původní konstrukcí Francouze Reného Bonneta, jenž vůz původně prodával pod značkou svého jména. Drobný sporťák si připsal jedno prvenství, které následně ovlivnilo stavbu sportovních vozů.

Zatímco všichni napjatě sledujeme čtveřici astronautů prolétajících kolem Měsíce při misi Artemis II, před 65 lety se odehrála událost, která odstartovala lidskou éru ve vesmíru. Ve středu 12. dubna 1961, krátce po deváté hodině ráno, svět na okamžik oněměl. Z kosmodromu Bajkonur se vznesla kosmická loď Vostok-1 a na její palubě člověk, který se stal symbolem nové éry: Jurij Alexejevič Gagarin.

V roce 1967 oslavil Sovětský svaz své 50. výročí. Kromě událostí na zemi byla součástí těchto oslav i kousek, který měl být proveden ve vesmíru, a který nakonec skončil zbytečnou smrtí kosmonauta Vladimira Komarova, který se stal známým jako “muž, který spadl z vesmíru”. Plán byl vyslat na oběžnou dráhu dvě kosmické lodě.

Před 92 lety se narodil Jurij Gagarin. První let do kosmu provázely technické potíže, zatajená katapultáž i obrovský strach z fatálního selhání.

9. březen je 68. den roku, do jeho konce zbývá 297 dní. Svátek slaví Františka, Rebeka a Radúz. V roce 1959 byla na Americkém veletrhu hraček v New Yorku představena panenka Barbie. Foto: Loredana Sangiuliano / Shutterstock.com Barbie ve filmu i v životě? Margot Robbie si o sobě chce rozhodovat sama Michaela Dočkalová / 03.…

Napadlo vás někdy, co všechno zůstalo po lidech na Měsíci? Je toho asi 200 tun, ovšem dvě věci překvapí. Jedním je pomníček ruských kosmonautů i amerických astronautů a druhým malý umělecký artefakt.

Dvacátého února 1962 sledovaly miliony lidí po celém světě obrazovky televizorů, rozhlasové přenosy i titulky novin.

Jméno, které zná téměř každý, i když se o kosmos běžně nezajímá. Jurij Alexejevič Gagarin nebyl jen pilotem, nebyl jen kosmonautem, stal se symbolem celé éry. Stačilo pouhých 108 minut a svět získal nového hrdinu, zatímco Sovětský svaz marketingový jackpot, o kterém si dnešní PR oddělení mohou nechat zdát.

Oficiální sovětské zprávy hovořily o bezproblémovém letu. Ve skutečnosti se však na oběžné dráze odehrávala tragédie. Příběh Vladimira Komarova, prvního člověka, který zahynul během kosmického letu a doslova se zřítil z vesmíru v neovladatelné lodi, odhaluje, jak politický tlak studené války převážil nad bezpečností - a jak mise Sojuz 1 skončila fatálním selháním a změnila budoucnost kosmonautiky.

Když se na oběžné dráze 4. října 1957 ozvalo pípání Sputniku, nešlo jen o technickou kuriozitu. Byla to geopolitická rána, která spustila investiční lavinu do vědy, průmyslu i vzdělání a její vedlejší efekty cítíme dodnes, od satelitní předpovědi počasí až po nemocniční monitoring pacientů.

Ruská raketa Orešnik nese až 36 podmunic, ale chybí jí inteligentní navádění. Uvnitř najdeme součástky z dob prvních kosmických letů.

U stolku v malé místnosti sedí skupinka astronautů a hraje karty. Jsou už trochu unavení, ale přestat jim nedovoluje dávný předstartovní rituál. Velitel totiž ještě neprohrál, jak velí tradice. Kosmonauti a astronauti se vydávají do vesmíru přes 60 let, ale jejich předstartovní rituály se už celá desetiletí nemění.

Rusko dál ztrácí pozice na světovém vesmírném trhu, kde bývalo průkopníkem a vůdcem. V loňském roce státní korporace Roskosmos uskutečnila 17 startů raket do vesmíru, stejně jako o rok dříve. Mezitím Spojené státy zvýšily počet startů ze 145 na 181 a Čína z 68 na 91, napsal server The Moscow Times.

Rusko dál ztrácí pozice na světovém vesmírném trhu, kde bývalo průkopníkem a vůdcem. V loňském roce státní korporace Roskosmos uskutečnila 17 startů raket do vesmíru, stejně jako o rok dříve. Mezitím Spojené státy zvýšily počet startů ze 145 na 181 a Čína z 68 na 91, napsal server The Moscow Times.

Vladimir Komarov věděl, že v lodi Sojuz 1 zemře. Obětoval se, aby zachránil přítele Gagarina. Přečtěte si mrazivé detaily letu, který skončil katastrofou.

Studená válka v minulém století znamenala, že spolu tehdejší Sovětský svaz a USA soupeřili nejen ve zbrojení, ale také v dobývání vesmíru. Tuto rivalitu ukončilo až legendární přistání Američanů na Měsíci, do té doby ale měli Sověti navrch

Sovětská propaganda slavila Valentinu Těreškovovou jako hrdinku režimu. Ta ale v kabině Vostoku 6 zažila 72 hodin strachu, pláče a vyčerpání. O skutečném průběhu mise nemohla mluvit 28 let.

Když Valentina Těreškovová v roce 1963 odstartovala do vesmíru, svět jásal. Sovětský svaz získal další triumf a lidstvo novou hrdinku. Za historickým letem se však skrýval příběh fyzického vyčerpání, psychického kolapsu i dramatického přistání, o němž se dlouhá léta mlčelo.

Psal se rok 1978 a Československo dosáhlo historického milníku. Díky misi Vladimíra Remka se stalo teprve třetí zemí na světě, která vyslala svého občana do vesmíru.

Start do vesmíru provázely nervy i kuriozita. První Američan, který mířil do vesmíru, musel kvůli zpoždění řešit problém, se kterým se nepočítalo.

„Je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo,“ komentoval Neil Armstrong okamžik, kdy se Pozemšťan poprvé dotkl nohama měsíčního povrchu. Jeho věta se stala jedním z nejslavnějších výroků 20. století.

Jurij Gagarin (†34) jako první člověk vzlétl do vesmíru. Jeho cesta začala už v dětství během války. Jeho život skončil tragicky sedm let po návratu z vesmíru.

Apollo, Gemini, Sojuz či Saljut. Proč se začaly jednotlivé mise a kosmické lodě pojmenovávat? A proč má každý astronaut na rameni nášivku? Nejen na to jsme se v rozhovoru zeptali popularizátora kosmonautiky Ondřeje Šamárka.

Každý dům někdo postavil a ten, kdo postavil všechno, je Bůh. Apoštol Pavel.

Když se řekne „všeobecné znalosti“, mnoho lidí si představí televizní soutěž. Ve skutečnosti je to ale mnohem víc. Všeobecný přehled je jako mapa: kdo ji má, může se ve světě pohybovat s větší jistotou, orientovat se v různých kontextech a propojovat zdánlivě nesouvisející věci.

Tak se mohl ptát prostý občan sovětského státu, pokud pečlivě nesledoval denní tisk a neposlouchal rozhlas. Po vystání dlouhé fronty před mauzoleem zjistil, že ve smuteční síni zůstala k nahlédnutí jen rakev s Leninem. Právě končil rok 1961.

Před 64 lety odpálil Sovětský svaz nejsilnější jadernou bombu všech dob. Car-bomba otřásla planetou a její záběry vyděsily svět.

Valentina Těreškovová byla první ženou ve vesmíru. Její let Vostok 6 se změnil v třídenní noční můru, o níž směla mluvit až po rozpadu SSSR.

V Bernolákove vzniká miesto, kde študenti nielen sedávajú v triedach, ale aj skúšajú, objavujú a vytvárajú. Moderný kampus spája učebne, internát, skleník a edukačné prvky priamo v exteriéri. Cieľ? Vyformovať odborníkov, ktorí zvládnu výzvy 21. storočia a budú pripravení meniť poľnohospodárstvo, bioenergetiku aj krajinotvorbu.

Příběh Jurije Gagarina není jen o 108 minutách ve vesmíru, které změnily svět. Je to také příběh dvou lidí z prostých poměrů, Jurije a Valentiny, jejichž životy byly vrženy do středu propagandistické mašinérie studené války.

Německý ministr obrany Boris Pistorius ve čtvrtek varoval před rostoucí hrozbou, kterou představují ruské vesmírné aktivity. Zdůraznil obavy ze dvou ruských satelitů, které stíní mezinárodní satelity Intelsat využívané Německem a dalšími zeměmi, informuje server CNN. Podle Pistoriuse Rusko i Čína své aktivity ve vesmíru rozvíjejí natolik, že by mohly západní satelity i likvidovat.

Ačkoliv se narodil ve slovenském městečku Veľké Leváre, Brno se stalo jeho skutečným domovem. Letos si připomínáme 30 let od odchodu Gustava Broma. Kapelníka, dirigenta, skladatele a muzikanta. Jeho hudební odkaz žije dál.

Americký astronaut Neil Armstrong řekl před více než půl stoletím větu, která se stala jedním z nejslavnějších výroků 20. století.

Ne, nebojte se, Rusko zatím až do středověkých zvyklostí nekleslo tak, aby prověření sibiřští šamani nosili posvátnou amputovanou ruku současného imperátora v čele hrdinných pluků, které se tak odvážně vrhají do nebezpečných ataků.

Máte doma staré armádní hodinky po dědečkovi? Možná nevědomky vlastníte kus historie, který letěl do vesmíru. A rozhodně to není jen metafora, protože legendární „Gagarinky“ skutečně obletěly Zemi na ruce prvního kosmonauta.

Slávu jim sebrala Lajka, ale oni přežili. Moskevští toulaví voříšci Bělka a Strelka byli první psi, kteří se z výpravy do vesmíru vrátili živí.

Po úspěchu letu Jurije Gagarina vyvstal nápad vyslat do vesmíru také ženu. Stala se jí dívka oddaná režimu a nadšená parašutistka. Jaké byly její další osudy?

Vesmírné lety jsou plné napětí a vědeckých objevů, ale také překvapivých a někdy i humorných kuriozit. Od neplánovaných „toaletních“ situací na startovací rampě až po úžasné rekordy v pobytu mimo Zemi, tyto méně známé příběhy dodávají lidský rozměr éře dobývání kosmu a ukazují, že i v nejextrémnějším prostředí se dějí věci, které nás mohou pobavit,

Slezskoostravskou radnici doplní moderní přístavba, kam se přestěhují úředníci z náměstí Jurije Gagarina. Vedení už na ni vypsalo architektonickou soutěž a její výsledky by mělo znát do konce roku. Nevyužitou budovu obvod přestaví na byty.

Klenot Slezské Ostravy, neorenezanční budovu radnice, doplní moderní přístavba. Sloužit bude úředníkům z budovy na náměstí Jurije Gagarina, a to už do pěti let. Nevyužitou budovu obvod následně přestaví na byty.

Přesně před 40 lety hltala planeta benefiční megakoncert Live Aid. Zato světem sportu v ten den otřásl výkon Sergeje Bubky.

V pátek zemřel liberecký fotograf Václav Toužimský. Proslavil ho snímek sovětského tanku, který při okupaci v roce 1968 pobořil podloubí domu na hlavním náměstí v Liberci. Snímek mu později zabavila StB. Fotografovi bylo 90 let.

Žhářské útoky, výbuchy, vraždy politických protivníků či zběhlých agentů a dezinformační operace pevně patří do arzenálu ruských tajných služeb – dnes, stejně jako za časů studené války. Rusko, pod vedením bývalého důstojníka KGB Vladimira Putina, cíleně rozvíjí dědictví sovětské KGB. Ta po roce 1948 leccos naučila i prověřené soudruhy v komunistickém Československu. Byl červenec roku

Samotný život píše ty nejlepší příběhy. Stačí pouze klást slova na papír.