Jurij Gagarin

„Je tak modrá," řekl o naší planetě před více než šedesáti lety první člověk ve vesmíru Jurij Gagarin. Jeho slova byla již několikrát potvrzena. Avšak nově zveřejněné snímky z lunárního orbiteru Kaguja berou dech.

Deset let po prvním letu Jurije Gagarina do vesmíru se Moskva chystala na triumfální návrat trojice svých kosmonautů z oběžné dráhy. Návratová kabina Sojuzu 11 dosedla pomocí padáků 30. června 1971 bezpečně do kazašské stepi a na první pohled nic nemělo bránit tomu, aby kosmonauté Georgij Dobrovolskij, Viktor Pacajev a Vladislav Volkov už záhy přijímali ovace na Rudém náměstí.

Na jaře roku 1967 se Sověti rozhodli vyslat do vesmíru úplně novou kosmickou loď pojmenovanou Sojuz-1. Loď odstartovala 23. dubna 1967 s jedním kosmonautem na palubě. Byl jím veterán kosmických letů a přítel Jurije Gagarina plukovník Vladimir Komarov.

Ruská kosmonautka Valentina Těreškovová se zapsala do dějin jako první žena ve vesmíru. Její let ale probíhal chaoticky a došlo i na slzy. Přesto je její výkon obdivuhodný a právem se zapsala do dějin vesmírných letů. Její další politická kariéra už tolik nadšení nevzbuzuje.

Před 265 lety se ve vesnici Iževsk narodil Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, slavný ruský badatel v oblasti letectví a kosmonautiky. Po celý svůj život se musel prát s osudem: jeden jeho domov zničil požár, druhý povodeň a živly s sebou pokaždé vzaly i jeho práci. Přišel tragicky o syna. I tak ale otevřel lidstvu cestu do vesmíru.

Na některé projevy politiků se zapomene krátce poté, co byly vyřčeny. Pak ale existují i takové, které se navěky zapíší do historie. Mezi ty druhé bezesporu patří i oznámení amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, že jeho země je připravena vyslat na Měsíc prvního člověka. Došlo k němu přesně před 60 lety a výrazně napomohlo vývoji programu Apollo. Počátky programu ovšem poznamenala i děsivá smrt.

Přesně před 61 lety 6. srpna 1961 vzletěl do vesmíru German Titov, druhý v pořadí člověk, který se na oběžnou dráhu podíval. V té době mu však bylo jen 25 let a je tak stále nejmladším kosmonautem v dějinách.

Jurij Gagarin byl první člověk ve vesmíru, tak se to učí generace dětí už desítky let. Přesto je kolem sovětského vesmírného programu stále spousta fám a spekulací. Jednou z nich je, že Gagarin první ve vesmíru nebyl, ale předběhl ho syn slavného konstruktéra.

Na své vesmírné misi se musí astronauti vzdát leckterých pozemských radovánek. Jíst a pít ale musí. A nejsou to nějaké výživné pilulky. V prostředí bez gravitace je stravování trošku složitější, ale i tak si nemusí odepřít své oblíbené lahůdky.

Let Alana Sheparda, prvního Američana ve vesmíru, byl obrovským rizikem. Ještě 5. května 1961 ráno poradci přemlouvali prezidenta Johna F. Kennedyho, aby povolení ke startu zvážil. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin pouhých 23 dnů před tím absolvoval první úspěšný oblet Země a jakýkoliv neúspěch Američanů by byl pro USA mezinárodní pohromou.

Momentálně je služebně nejstarším kosmonautem světa, z prvních dvaceti lidí ve vesmíru je naživu kromě ní už jen osmnáctý v pořadí Američan James McDivitt. Šestnáctého června to bude devětapadesát let, co na Vostoku 6 startovala jako desátá pozemšťanka do kosmu a první žena na světě. Po své sólové vesmírné misi se stala národní hrdinkou. Dodnes zůstává jedinou ženou, která do vesmíru letěla úplně sama.

Studenti pózují v troskách zbombardovaných domů či na zničených ruských tancích.

Smrt astronauta v kosmickém prostoru je častým prvkem ve sci-fi filmech. Nebožáka obvykle čeká umrznutí či udušení, v případě stylisticky vyhraněnějších děl i výrazně obskurnější způsob skonu. Jak ale ve skutečnosti vypadá smrt ve volném vesmíru?

Plyšový Jebediah Kerman (známý spíš jako Jeb) představuje jednoho ze čtyř původních „kerbonautů“ z oblíbeného simulátoru stavby kosmických plavidel Kerbal Space Program. Nečekané a pěkné překvapení přichystal Boeing astronautům v modulu CST-100 Starliner, který po několika letech problémů a zpoždění konečně úspěšně zadokoval k ISS. Uvnitř současná posádka Mezinárodní vesmírné stanice našla malého plyšového kerbonauta, spolu s očekávanou dodávkou dalšího vybavení.

Za posledních 50 let vyšlo najevo mnoho okolností smrti Jurije Gagarina. Výsledky tehdejšího vyšetřování nebyly nikdy zveřejněny.

Pilotované lety do vesmíru představují exaktní odvětví, kde se chyby neodpouštějí. Kosmonauti pak ztělesňují hrdiny, ledově klidné i tváří v tvář smrtelnému nebezpečí. Přesto jde jen o lidi, se slabostmi a nedostatky.

Ruský prezident Vladimír Putin ohlásil pokračování ruského lunárního programu Luna. Do konce roku 2022 chce Roskosmos vyslat na měsíc Lunu 25 a navázat, tak na sovětský lunární program, který skončil v roce 1976. Plány oznámil ruský prezident v úterý při návštěvě kosmodromu Vostočnyj. Informují například Wall Street Journal.

Kosmický program býval kdysi výkladní skříní sovětského režimu. Vznikl sice jako vedlejší produkt vojenských technologií, z počátku se však Moskvě dařilo nastavit slušné tempo. To ale časem polevilo, až nakonec v dnešních dnech všechno skončilo stagnací. Stejně jako v případě údajně zázračných nových zbraní zůstala i zde už jen velká slova a sliby. Realita je jinde.

12. dubna 1961 v ranních hodinách odstartovala ze sovětského kosmodromu Bajkonur loď Vostok 1 nesena stejnojmennou raketou. Na její palubě se nacházel Jurij Gagarin, který se tak stal prvním člověkem, který vzlétl do vesmíru. Byl tak dosažen jeden ze stěžejních milníků vesmírného závodu a svět tak poznal svého prvního kosmonauta.

Stejně, jako je první člověk na Měsíci opředen řadou konspiračních teorií, i Gagarinův první let do vesmíru má své otazníky. Během letu se 27letý zkušební pilot a průmyslový technik také stal prvním člověkem, který obletěl planetu, což jeho vesmírná kapsle zvládla za 89 minut.

V úterý 12. dubna to bude 60 + 1 rok, kdy se Jurij Gagarin ocitl ve vesmíru jako první ze všech budoucích kosmonautů (vesmírných plavců ze sovětského, respektive kazašsko-ruského kosmodromu Bajkonur), astronautů (z amerických kosmodromů Cape Canaveral a Kennedy Center) a tchajkonautů (z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan). O pět let později dnešní spisovatelka Lenka Procházková jako patnáctiletá ,vyhrála' exkluzivní příležitost. Strávila s prvním kosmonautem (jehož popularita byla tehdy srovnatelná jen se skupinou Beatles) celý jeden den. (Autor této rubriky zas ,vyhrál' pár hodin k rozhovoru s ní.)

"Na památku všech obětí a obětí téhle hrozné války znovu postavíme všechno, každé město, každou ulici, každý stadion, každý most," uvedl skeletonista.

Zajímavé je, že kdybyste prohodili sovětské a americké vesmírné mise, zjistili byste, že ani jedna z nich by nemohla nabídnout místo příslušníkovi druhé země, jak píše server RBTH.

Spolu s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenskym se jedná o nejexponovanější politické tváře napadené evropské země. Bratři Kličkovi se do vrcholných politických funkcí doslova proboxovali a jeden z nich až na pozici starosty dnes těžce zkoušeného hlavního města Kyjeva. Oba mají ovšem překvapivě silný vztah i s Českou republikou. Víte proč?

/FOTOGALERIE, ANEKTA/ Současným trendem nejen v České republice je distancování se od všeho, co svým názvem byť jen trochu zavání Ruskem. V Ostravě je přitom několik desítek ulic odkazujících na Rusko, potažmo Sovětský svaz, či jeho představitele. A nejen na ně. A co na to říkáte vy? Hlasujte v anketě Deníku.

Vitalij Kličko jako syn sovětského důstojníka trávil čas za okupace v Československu. Propagandu Sovětů ale prohlédl díky hrůznému incidentu.

Slovácké divadlo připravuje v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu hru o ruských dezinformacích. Inscenace Vzlet a pád Jurije Gagarina v režii uměleckého šéfa divadla Lukáše Kopeckého by měla mít premiéru v květnu.

Téměř 500 bytů, 40 obchodů a 650 parkovacích míst co nevidět postaví český developer v srbské metropoli. Výstavba dvoumiliardového projektu Lastavice v centru Bělehradu začne v březnu.

Šimpanz Ham se v roce 1961 stal prvním lidoopem, který se dostal do vesmíru. V průběhu zhruba 16minutového letu se však opičák musel vypořádat s mnohými komplikacemi, nakonec ale přežil a vše zvládl bez vážných zranění, připomíná web deníku The Sun. Jedinou památku na vesmírnou výpravu byl naražený nos.

Podpisy stovek kosmonautů si zájemci prohlédnou na nové výstavě v Technickém muzeu v Brně. Sběratelem je pracovník muzea Tomáš Přibyl. Shromáždil jich 572. Reprodukce všech podpisů jsou nyní vedle sebe na jediné rozsáhlé plachtě.

84letá Valentina Vladimirovna Těreškovová strávila jako první žena ve vesmíru 2 dny 22 h a 50 min. Pobyt v kosmické lodi Vostok 6 neprobíhal bez problémů. Vynesl ji však nejen až ke hvězdám, ale také už navždy mezi sovětské a ruské funkcionáře.

Astronaut Sergej Krikaljov se 18. května roku 1991 vypravil ze Země na sovětskou vesmírnou stanici Mir. Zatímco byl tam nahoře, země, která ho vyslala, přestala existovat.

Důvodem vesmírného závodu mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem byla touha obou stran otestovat své vojenské a další schopnosti prostřednictvím výzkumu vesmíru. Zatímco USA jako první přistály na Měsíci, Sověti v roce 1961 jako první vyslali na oběžnou dráhu člověka.

V listopadu 2021 uplynulo 20 let od příletu prvních obyvatel na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Od té doby je obydlí na oběžné dráze nepřetržitě obsazeno, píše web The Conversation.

Absolvovali drsný výcvik, prošli si vším tím, čím jejich slavnější kolegové, přesto si jejich jména na rozdíl od Gagarina, Těreškovové či Neila Armstronga pamatuje málokdo. Pro objevování vesmíru však často byli větším přínosem než jejich známější předchůdci. Znáte je?

Prvního psa v kosmu zná asi každý, ale jen málokdo ví, jak krutý ho čekal osud. Sověti tvrdili, že fenka zemřela po týdnu a zcela bezbolestně, to byla ale prachsprostá lež. Na to, co musela Lajka ve skutečnosti vytrpět, se přišlo až o 45 let později.

Byl prvním člověkem ve vesmíru. Sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Svou cestu odstartoval 12. dubna 1961 z kazašského kosmodromu Bajkonur. Na palubě kosmické lodi Vostok 1 obletěl Zemi a po 108 či 106 minutách přistál. Stal se hrdinou Sovětského svazu a oslavovanou světovou celebritou. O 7 let později zemřel. Nad jeho nehodou se stále vznáší oblaka tajemství.

Muž, který dostal první umělou družici i prvního člověka do vesmíru, musel zemřít, aby se svět mohl dozvědět jeho jméno. Sovětský raketový génius a strůjce sovětského vesmírného i vojenského programu Sergej Pavlovič Koroljov byl neznámým člověkem pro většinu svých současníků, a dokonce i sovětští kosmonauti ho znali jen jako „hlavního konstruktéra“.

Fotografie pořízené bezprostředně po návratu Jurije Gagarina na Zemi ukazují, že místo skafandru má na sobě obyčejnou teplou bundu. Proč?

Většina automobilových serverů se koncem roků předhání v podávání přehledů o automobilových novinkách příštího roku nebo o trampotách toho minulého. Při pohledu na obrázky je často člověku smutno ze vzájemné podobnosti nových modelů. Zveme vás na prohlídku docela jinačího autosalonu, který se konal právě před šedesáti lety.

Druhý díl vánočního rozhovoru se synem slavného českého spisovatele (Staré řecké báje a pověsti, Birlibán, Pohádkový dědeček, scénáře k filmům o Krtečkovi), spisovatelem a vydavatelem každoročního „gothajského“ almanachu – tentokrát o zahraniční šlechtě.

Nastupující vláda i premiér Petr Fiala (ODS) si budou nově zvykat na řadu ministerských výhod. K dispozici totiž mají celou škálu benefitů, které by jim kdejaká celebrita mohla závidět.

Rakety Scud se po nacistické V-2 staly teprve druhou balistickou raketou nasazenou ve válečném konfliktu. Nejde však pouze o označení jediného typu střely, ale celé raketové rodiny, jejíž vývoj probíhal ještě desítky let po zahájení testů první verze.

/VIDEO/ Po roce konečně vytáhnout lyže ze sklepa a rovnou na svah. V Olešnici na Blanensku v sobotu po dlouhé pauze způsobené epidemií koronaviru opět spustili lyžařský vlek. A na sjezdovce bylo už dopoledne nabito. I přesto, že v provozu byl jen hlavní vlek a upravená byla pouze část sjezdovky v jeho blízkosti. To však lyžařům a snowboardistům příliš nevadilo. Ani dětem, protože dětský mini vlek na mírném svahu u parkoviště jel.

Americká společnost Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose plánuje v sobotu v 15:45 SEČ vypustit na pomyslnou hranici mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem další turistickou misi. Krátkého letu se mezi šesti členy posádky zúčastní i Laura Shepardová Churchleyová, dcera prvního Američana ve vesmíru Alana Sheparda, po kterém je pojmenovaná raketa, která je vynese.

Alespoň tento termín nadhodil Elon Musk – reálně se stále čeká na schválení FAA i dokončení vývoje nynějšího systému. Takže nic moc nového.

Kosmonaut Boris Volynov nouzově přistál na Urale a pak záhadně zmizel. Po jeho stopách jako by se slehla zem, což bylo neskutečné – jeho tělo mělo zůstat v kapsli seškvařené na uhel. Ale ruský žid, a vůbec první Žid, který se dostal do vesmíru, jako zázrakem přežil.

Prvního psa v kosmu zná asi každý, ale jen málokdo ví, jak krutý ho čekal osud. Sověti tvrdili, že fenka zemřela po týdnu a zcela bezbolestně, to byla ale prachsprostá lež. Na to, co musela Lajka ve skutečnosti vytrpět, se přišlo až o 45 let později.

Ještě před tím, než se do vesmíru vydali první lidé, poslali tam "průzkumníky" v podobě několika zvířat. Ačkoliv nejslavnější zvířecí astronaut je bezpochyby ruský pes Lajka, zvířat se na tuto cestu vypravilo víc. Mezi nimi byla i toulavá kočka pojmenovaná podle kocoura Felixe. Informace přinesl Deník.cz.

Pro lékaře vesmírné agentury NASA to je rutina. Každého, kdo se vrátí na Zemi, prohledat, proscanovat a prohmatat do posledního místa. Všechno změřit, zvážit a laboratorně ověřit. Studie o účincích mimozemského prostředí na lidské tělo probíhají již desítky let. Vlastně již od startu Jurije Gagarina. Celou dobu ovšem mají jednu zásadní chybu, kterou se až nyní - díky kosmickému turismu - podaří odstranit.

Češi jí přezdívali „Carevna“. Automobilka GAZ ji ale pokřtila na Volha 21 a v tehdejším Sovětském svazu ji začala vyrábět v roce 1956. Kultovní vůz byl dvakrát dražší než běžná auta, přesto byl úspěšný, a to i v Československu.