Karel Jaromír Erben

Zvířátka a Petrovští je pohádka sepsaná Václavem Říhou, což byl umělecký pseudonym používaný Václavem Tillem. Vypráví příběh zvířátek, která zachránila rodinu zadluženého statkáře, na jehož dvoře žila, od rozprodání jeho majetku.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.

Zdá se, že První sólista Baletu Národního divadla Adam Zvonař je přímo předurčen k rolím romantických hrdinů a princů. Kdo je v baletu romantický hrdina a co s sebou tento archetyp nese? Adam Zvonař je tančil snad všechny! Zamilované i rozervané, šťastné i tragické. Adam Zvonař je Romeo, Oněgin, princ Siegfried, princ Desiré i Louskáček. Kdo je ale samotný Adam? V podcastovém cyklu V roli hledá Lucie Kryzová paralely mezi interprety či interpretkami a jejich postavami. Má Adam Zvonař blíž k rozervaným romantickým hrdinům, nebo pohádkovým princům? A zlomil už někdy někomu srdce? 

Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek, Záhořovo lože, Svatební košile, Štědrý den, Dceřina kletba - osm nesmrtelných balad z Kytice Karla Jaromíra Erbena. Osm archetypálních příběhů, které nechává režijní duo SKUTR ožít na jevišti Národního divadla. Spletité osudy postav inspirované lidovými pověstmi se setkávají ve vyhořelém kostele. Jsou to snad obyvatelé jedné vesnice? Duchové zemřelých, nebo děsuplné přízraky? Inscenací Kytice vás provede její dramaturgyně Ilona Smejkalová a SKUTR, tedy Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský.    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

V posledním dílu zimní série se vypravíme na hřebeny Jizerských hor za příběhem známým pod názvem Bílá smrt. Před mnoha lety tady trojice poutníků zabloudila ve sněhové bouři. Před výpravou se Bludičky inspirovaly protagonisty příběhu a pořádně se posilnily cukrovím a sušenými datlemi.

Bludičky se vypravily do Miletína v Podkrkonoší, rodiště spisovatele Karla Jaromíra Erbena. Našly i opuštěný hřbitov, který inspiroval baladu Svatební košile. K výletu je dovedla balada Štědrý den z proslulé sbírky Kytice. Často až hororové příběhy přináší čtenáři specifický druh poučení o tom, jak by měl vést svůj život. Podle jednoho z životopisců autora pochází temnota v Erbenově tvorbě z dětských traumat, která se odehrála právě v Miletíně.

Pořad nabízí vzpomínku na novinářku, moderátorku a mediální poradkyni Evu Jurinovou, jež na začátku roku 2021 podlehla v pouhých 67 letech těžké nemoci. Vzpomínku jí věnuje Roman Šebrle, bývalý desetibojař, který se i díky Evě Jurinové stal úspěšným moderátorem.

František Běhounek se významným způsobem zasloužil o rozvoj radiologie a radioterapie v Československu. Nejen že byl studentem slavné Marie Curie-Skłodowské, ale podnikl také několik polárních výprav. Přežil i havárii vzducholodi blízko severního pólu.