Karel Jaromír Erben

Přát si návrat člověka, kterého jsme milovali a ztratili, není samo o sobě nic děsivého…

Rusalky a víly, hejkalové, polednice. Strašidelných bytostí je slovanská mytologie plná. Všem poté vévodí ti nejvyšší – slovanští bohové. Našim předkům tak pomáhali k pochopení světa i přírodních sil. Jak dobře se v jejich tajemném světě vyznáte, odhalí náš kvíz.

Hornické muzeum Příbram připravilo na druhou polovinu letních prázdnin bohatý program pro rodiny s dětmi i všechny milovníky historie, technických památek a tradičních řemesel. Návštěvníci se mohou těšit na speciální dětské prohlídky, osvěžení v podzemních štolách i zajímavé akce na pobočkách muzea.

Milovníci divadla i české klasiky se mohou těšit na výjimečný kulturní zážitek. V pátek 7. srpna od 20 hodin uvede Metropolitní divadlo Praha v Lesním divadle Skalka v Novém Podlesí u Příbrami inscenaci MÁJ a ve čtvrtek 13. srpna divadlo odehraje inscenaci Kytice podle slavné sbírky balad Karla Jaromíra Erbena.

Hra Scarlet Deer Inn propojuje český folklór, temnou pohádkovou atmosféru a inspiraci Kyticí Karla Jaromíra Erbena. Znojemští Attu Games v příběhu šenkýřky Elišky staví na temně pohádkovém vyprávění i unikátním, ručně tvořeném vizuálu. Jedná se o jed

Zfilmovaná klasika Kytice přenesla na plátna temné příběhy plné vášně. Výroba úspěšného díla si vyžádala potápěčský kurz a zanechala po sobě řadu omylů.

Temný středověký příběh inspirovaný pohádkami bratří Grimmů nebo Erbenovou Kyticí. Na ten láká česká videohra Scarlet Deer Inn, která v úterý vychází po šesti letech vývoje. Novinka rodinného studia Attu Games ze Znojma nejvíce zaujme na stroji vyšívanými postavami, malovaným prostředím a hudebím doprovodem.

V televizi působí jako kouzelná pohádka, Třetí princ ale vznikal v mrazu, na nebezpečných skalách i v úmorném vedru. Některé scény by se dnes natáčely úplně jinak.

Podkrkonoší možná není krajem, který si většina lidí spojí s vinohrady. Přesto právě nedaleko Lázní Bělohradu vzniká projekt, který chce dokázat opak. Pod vrchem Byšičky roste nová vinice s deseti tisíci keři révy a spolu s ní ožívá i historický Nový

V našem kvízu se ukáže, jak dobře jste poslouchali v hodinách českého jazyka. Zkuste si vzpomenout na básničky, které jsme museli umět nazpaměť.

V našem kvízu se ukáže, jak dobrý pozor jste dávali v hodinách literatury. Tahle česká díla a jejich autory musíte znát.

Vítejte u kvízu o jedné z nejvýznamnějších sbírek české poezie. Otestujte si, jak dobře znáte Kytici, ikonické dílo Karla Jaromíra Erbena. Ponořte se s námi do světa balad plných napětí, osudových rozhodnutí a lidových motivů.

Krásný den, máme tu čtvrtek a s ním pravidelnou rubriku Olomouckého Reportu s názvem Akce na víkend. Tentokrát vás toho čeká opravdu hodně. Vyrazit můžete do zoologické zahrady, Parkánových zahrad nebo na Tabulový vrch. Zúčastnit se můžete i Noci hasičů.

Dřevěné fošny se bortí pod dotěrnými jazyky plamenů. Zevnitř zabedněného kostela se ozývá řev. Opodál postává banda loupeživých otrhanců. Vesničku srovnají se zemí a místní, kteří se schovají ve svatostánku, upálí zaživa!

Povinná četba členila studenty na dva tábory. Vášniví čtenáři ji milovali, druzí se jí vyhýbali. Zkuste si vzpomenout na různá literární díla.

Hororová pravda o Erbenově Kytici: Svatební košile se skutečně stala! Místo děje dodnes můžete navštívit. Kdo by neznal mrazivé verše o tom, že kniha je otevřená, lampa zhasíná a umrlci ožívají. Balada Svatební košile ze slavné sbírky Kytice od Karla Jaromíra Erbena patří k tomu nejlepšímu z českého literárního hororu.

České pohádky přináší humor, moudrost i nezaměnitelné pocity. Dodnes zůstávají důležitou součástí české kultury i rodin.

Obyčejné pátrání po ztracené mikině se proměnilo v gejzír internetové tvořivosti.

Projekce v Letním kině Smetanovy sady (za Kinem Hvězda). Vstupné dobrovolné. Občerstvení na místě. Když královský panoš Jiřík ochutná sousto z magického hada, porozumí řeči zvířat. Proviní se tak ale proti příkazu svého krále, a tak jej čeká buď trest smrti, nebo nebezpečná cesta za Zlatovláskou, princeznou ze vzdálené říše uprostřed moře, kterou chce král... Celý článek

Na jevišti první scény oslaví herečka Iva Janžurová toto úterý 85. narozeniny. Nepůjde však o zvláštní narozeninovou akci, nýbrž o normální představení.

Vítejte v pohádkovém kvízu. Prověříme vaše znalosti českých pohádek se zaměřením na královny. Ponořte se do světa kouzel, intrik a lásky, kde ženská moudrost a síla často rozhodují o osudu celého království.

Neobvyklé vloupání řeší prachatičtí policisté. Neznámý pachatel se vloupal do rekreační chalupy na Prachaticku, odkud si odnesl nejen staré gramofony a desítky historických mlýnků na kávu, ale také knihy Karla Jaromíra Erbena či zlaté zuby.

Domažlice se přidaly k dalším městům, kde zní hudba z Poesiomatů. V neděli se v Příhodově parku konala malá slavnost, kdy byl do užívání předán Poesiomat z dílny umělce Ondřeje Kobzy.

Centrum Domažlic oživil poesiomat - stroj reprodukující nahrané básně a skladby s jednoduchým ovládacím zařízením. Pořízení poesiomatu iniciovalo loňské úmrtí legendárního domažlického muzikanta Antonína Konrádyho. I jeho skladby jsou z poesiomatu slyšet.

Sbíral lidové příběhy. Žil spořádaný život úředníka a psal jedny z nejtemnějších veršů české literatury. Příběh K. J. Erbena ukazuje, že za slavnou Kyticí se skrývá nejen národní poklad, ale možná i osobní tragédie a nevyřčené otázky.

Každý si ze školy odnese něco jiného. Někdo vzpomínky na kamarády, jiný na přísné učitele. A pak jsou tu knihy, které nás provázely hodinami literatury.

České pohádky, báchorky a pověsti jsou plné vymyšlených strašidelných bytostí. Od čertů přes různé bubáky, strašidla a čaroděje, až po vodníky a divoženky. Teprve v dospělosti jsem si uvědomila, že jsme se jako děti neustále báli. Nejprve, když nám rodiče pohádky vyprávěli. A pak, když jsme ty příšery viděli na vlastní oči na obrazovce.

Máj, Kytice, Těžká hodina - básně, které jsme odříkávali před tabulí s klepajícími se koleny. Autory tehdy znali všichni. Ale co dnes? Otestujte svou literární paměť.

Balada Svatební košile je považována za nejhororovější dílo z české literatury. Aby taky ne. Karel Jaromír Erben se nechal inspirovat na místě pro jeho múzu nejpovolanějším – na Velhartickém hřbitově, jež je dodnes opředeno záhadou. Vstupte do třetího dílu seriálu plného nevysvětlitelných jevů.

Liberecká opera uvede kantátu Svatební košile od Antonína Dvořáka. Scénické zpracování v podání souboru divadla F. X. Šaldy je zřejmě prvním provedením tohoto druhu, běžné je koncertní provedení kantáty. Dvořák napsal v roce 1884 kantátu na objednávku hudebního festivalu v Birminghamu a hudebního nakladatelství Novello, zvažoval oratorium na námět z českých dějin, nakonec ale sáhl po Kytici Karla Jaromíra Erbena. K původním dvěma postavám v baladě přidal vypravěče, liberecké zpracování má osob ještě podstatně víc.

Připomenout, že v oblasti opery není Antonín Dvořák jen autorem Rusalky, chce liberecké Divadlo F. X. Šaldy. V pátek divákům představí scénickou podobu skladatelovy kantáty Svatební košile, častěji vídané v koncertním provedení.

Záhořovo lože musí být strašná věc! Čeká na ty, kteří ubližují bližním pro svůj mrzký prospěch. Dnes jich zase všude máme!

Kantátu podle slavného hororu Karla Jaromíra Erbena natočil orchestr Prague Philharmonia s dirigentem Petrem Altrichterem, Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty Romanem Janálem, Richardem Samkem a Veronikou Rovnou.

Malý venkovský hřbitov uprostřed šumavské krajiny, ticho, staré náhrobky, osamělý kostelík svaté Maří Magdalény a legenda o temném rituálu probouzejícím mrtvé.

O Vánocích běží v televizi tak známé filmy, že málokdy se zamyslíme nad jejich příběhem. Známe je tak dlouho, že vlastně nemáme proč zpochybňovat jejich myšlenku anebo pozadí. Často jsou to pak i pohádky, které nemusíme ani pořádně sledovat. Když se ale na chvíli zastavíme a uvědomíme si podstatu, tak najednou zjistíme, že na obrazovce se odehrává něco, co jsme nevnímali.

Jak moc toho ze školní četby ještě víte? Zkuste si náš kvíz a přesvědčte se, jestli byste maturitu z literatury zvládli na výbornou, nebo byste u zkoušky narazili. Možná vás čeká příjemné překvapení, možná zjistíte, že je čas si některé knihy připomenout.

„Mami, já už nechci do sklepa.“ „Bojím se dřeva.“ „Můžu spát s rozsvícenou lampičkou?“ Takové věty se ozývaly ze spousty dětských pokojů celé České republiky po zhlédnutí tohoto filmu. Rodiče nevěděli proč, dokud si pohádku nepustili také.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: aneb Historická věta, která by dnes vyvolala ve všech médiích obrovské pobouření, a proč důstojný Smolík musel ustoupit Janu Werichovi.

Také jste se ve školních lavicích potili u nekonečného drilování veršů, které musely odsýpat jako na drátkách? Většině z nás se při vzpomínce na Kytice od Karel Jaromír Erben vybaví spíše stres před tabulí a přísný pohled češtinářky než samotný obsah, což je obrovská škoda. Tahle sbírka je totiž tím nejkrvavějším a nejděsivějším dílem, jaké české devatenácté století zplodilo.

Móda se mění, trendy přicházejí a odcházejí, a to nejen v oblékání, ale i v tom, jak oslovujeme své děti. Některá jména však nepodléhají rozmarům doby. Nesou v sobě kus historie, hrdost i zvláštní, těžko popsatelné kouzlo. Jedno takové se zapsalo do naší kultury silným písmem přesně v roce 1853. Tehdy totiž světlo světa spatřilo dílo, které zná každé školou povinné dítě, a od té doby jméno hlavního hrdiny nosí v České republice 6701 mužů, a je tak 187. nejoblíbenějším jménem.

Zpřístupnit lidové písně veřejnosti si klade za cíl internetová databáze Písňovna. Projekt připravil Etnologický ústav Akademie věd České republiky. Platforma zatím obsahuje přes patnáct tisíc zdigitalizovaných písní.

Zlatá jablka, kouzelný pták, chytrá liška a láska, která musí projít zkouškou. Televizní pohádka O Ptáku Ohniváku z roku 1980 patří k těm, které se pravidelně na televizní obrazovky vracejí. Připomeňme si nejen její kouzlo, ale i osud hlavního představitele Ivana Luťanského, jehož smrt zůstala neobjasněná.

Smrt koně, malinové bonbony od Peška i výprask, který pobouřil. Jak se vlastně natáčela pohádka Obušku, z pytle ven a jaké zajímavosti se s ní pojí?

Pavel Trávníček riskoval život v Adršpachu, Šafránková musela nosit paruku a herci trpěli v -20 °C. Odhalte drsné zákulisí nejtemnější české pohádky Třetí princ.

Dílo Karla Jaromíra Erbena (1811–1870) není pouze plodem básnické imaginace, ale výsledkem hlubokého etnografického výzkumu. Jako vědecký pracovník a archivář Erben systematicky sbíral lidovou slovesnost, kterou následně transformoval do baladické sbírky Kytice.

Do hospody na pivo chodili i ti největší velikáni české kultury a politiky, o kterých jsme se učili na základních školách. Třeba Otec národa Palacký, Miláček národa Tyl, Tatíček národa Masaryk i Zrádce národa Sabina.

Blíží se premiéra nové štědrovečerní pohádky. A diváci na ni budou klást, jako obvykle, nemalé nároky. Proč tomu tak je? A jsou Češi pohádkami, nejen těmi vánočními, posedlí? Otázky pro hostky podcastu MDŽ.

Pohádky si dnes spojujeme hlavně s dětstvím, bezpečím a dobrým koncem. Jsou součástí Vánoc, večerníčků a školních čítanek. Jenže původní pohádkové příběhy vznikaly v úplně jiném světě a plnily úplně jiný úkol.

Představte si místo, kde se historie snoubí s tajemstvím a vzduch „voní“ pověstmi. V srdci Šumavy, kousek od hradu Velhartice, se skrývá kostel sv. Maří Magdalény a jeho starobylý hřbitov. Právě tam našel inspiraci jeden z největších českých básníků Karel Jaromír Erben při psaní Svatební košile.

Už asi 2 miliony zemřelých bylo pochováno na Olšanských hřbitovech v Praze. Pohřbívá se zde totiž déle než 400 let. Současná rozloha přesahuje 50 hektarů. Jde tak o největší místo svého druhu v České republice. Vzhledem k historické cennosti tohoto pietního místa i hrobům českých velikánů jde také o zajímavý tip na prosincový výlet.

Štědrý den patří k nejkrásnějším a nejočekávanějším okamžikům roku. A není to radost pouze pro děti. Je to den, kdy se rodiny scházejí u slavnostně prostřeného stolu, společně hodují a dodržují se tradice, předávané z generace na generaci. A přitom všem se rodí kouzlo Vánoc: „Pamatujte, že nenajdete-li Vánoce ve svém srdci, nenajdete je ani pod stromečkem.“

Je fascinující, jak rychle člověk zapomíná věci, které kdysi zvládal levou zadní.

Před pětadvaceti lety měla premiéru filmová Kytice. Erbenova sbírka balad, poprvé vydaná v 19. století, si i po více než sto letech uchovává mimořádnou sílu a je oblíbená napříč generacemi. Právě proto po ní sáhli filmaři, kteří se rozhodli proměnit sedm vybraných básní v ucelenou vizuální kompozici. Jak dobře toto dílo znáte? Otestujte se v našem eXtra kvízu.

Nově spuštěná databáze Písňovna zpřístupnila téměř 15 tisíc lidových písní. Z jejich mapy původu jasně vyplývá, že některé regiony mají nečekaně bohatou tradici, zatímco třeba Praha zůstává téměř prázdným bodem. Digitalizace navíc pokračuje dál.

Loutkovou pohádku o lásce a zradě na motivy Karla Jaromíra Erbena uvidíte v kladenském Divadle Lampion 29.11.2025 od 16:00.