Před 6 měsíci
Pražské metro začalo jezdit 9. května 1974. Než se ale definitivně rozhodlo co a kde se bude stavět, uplynulo 70 let dohadů. Během té doby vznikla celá řada návrhů. Dlouho panovala shoda odkud kam linky vést. Zda stavět podzemní tramvaj či metro, o tom panovaly spory ještě při stavbě. První vlaky projely podzemím v Londýně 10. ledna 1863. Byly ještě tažené parními lokomotivami a vozy byly otevřené. Cestování metrem tedy musel být skutečný zážitek. Prvním metrem v Evropě, pokud nepočítáme cosi na způsob krátké podzemní lanovky v Istanbulu, byla dráha v Budapešti. Pod Andrássyho ulicí postavili a zprovoznili dráhu v roce 1896, kdy Maďaři slavili tisícileté výročí od příchodu svých předků do Panonie. Pokus první: Rottova asanace Nedlouho po otevření podzemky v Budapešti se objevil první návrh postavit podzemní dráhu i v Praze. Známý obchodník tehdy poukázal na probíhající asanaci Židovského města a navrhl využít příležitost ke stavbě podzemní dráhy. V červnu 1889 poslal městské radě dopis následujícího znění: Slavná městská rado královského hlavního města Prahy. Po včerejší přednášce pana Paroubka dovoluji sobě na to upozorniti, že bylo by lze a to nyní, pokud se asanuje, nákladem poměrně nepatrným zaříditi dráhy podzemní. První a to nejvýnosnější by byla trať Karlín – Severozápadní nádraží – Petrská čtvrť – František – most císaře Františka Josefa – Rudolfinum – Křižovnický pivovar – kde by se spojila s tratí Malá strana – Vinohrady a projedši obloukem sjela do poštovské (Karoliny Světlé) ulice, přechodem do ulice Divadelní, okolo divadla U svatého Vojtěcha do Podskalí. Tím by vzniklo by nové praktické spojení Karlína – Prahy – Podolí. Část této dráhy byla by podzemní. Není těžko stavěti podzemní dráhy nyní když naváží se asanační pozemek. Od ulice Křižovnické dala by se lehce připojiti trať na Staroměstské náměstí – Týnskou ulicí na Josefské náměstí(náměstí republiky), kde by mohla býti přestupní centrálka. Dráhy […]