Keltové

Kdo vystoupí na obrovské herní konferenci?

Posvátné kopce má řada národů a ani Češi nejsou výjimkou. Na Říp měl podle pověsti přijít praotec Čech, aby zde usadil svůj lid, v Blaníku pak spí kníže Václav se svými rytíři, připraveni přijít národu na pomoc v nejhorších chvílích.

Jan Werich toho zas až tolik nenapsal, oproti jiným autorům a co do počtu tiskových archů, ale psal krásně, trefně a jeho úsporné texty

Červená a zelená k Vánocům neodmyslitelně patří už dekády. Jsou to barvy, kterými lidé tradičně zdobí své domovy během svátků, ale jen málo z nich si uvědomuje, proč zrovna tyto dvě patří právě vánočnímu veselí. Toto barevné schéma má kořeny hlavně v náboženství a symbolice.

Muzeum východních Čech (MVČ) v Hradci Králové 20. listopadu zahájí výstavu o nedávném objevu rozsáhlého sídliště z mladší doby železné v trase budoucí dálnice…

Podzim je jako stvořený k tichým výletům do míst, kde se krajina halí do mlhy, která lehko poškádlí vaši fantazii. Nechte se v doznívající náladě Dušiček a Halloweenu pozvat na místa, která nabízejí zastavení a duchovní ztišení, ale také vás dokážou nabít svou zvláštní silou.

Halloween nebo Dušičky? Oba svátky patří k přelomu října a listopadu a i když vypadají velmi rozdílně, vlastně mají společný původ i důvod – připomenout si ty, kteří nás opustili a využít dobu, kdy jsou podle tradic a zvyklostí duše zemřelých nejblíž světu živých…

Ano, je to opravdu tak. Dušičky i Halloween pochází z keltského svátku Samhain, který se na evropském kontinentu slaví nejméně od 1. století před naším letopočtem. Pravděpodobně však tento svátek sahá ještě hlouběji do předhistorických dob.

Na přelomu října a listopadu se svět ztiší. Vítr voní chladem, mlha se válí při zemi a světlo svíček má v sobě zvláštní sílu. V tenhle čas se podle dávných tradic tenčí hranice mezi světem živých a mrtvých. Keltové ho nazývali Samhain, my mluvíme o Dušičkách nebo Halloweenu. A i když vypadají různě, všechny mají stejné kořeny: uctívání předků, cyklu života a smrti, světla a tmy.

Halloween možná považujete za americkou výstřednost, ale jeho kořeny jsou mnohem hlubší – sahají až ke starým Keltům a jejich rituálům mezi světem živých a mrtvých. Otestujte si v našem halloweenském kvízu, co všechno o tomto tajuplném svátku skutečně víte.

Strašidla, dýně a Kelti. Halloween má kořeny v britském Samhainu a legenda o bloudícím Jackovi nabízí vysvětlení, proč vyřezáváme dýně. Starý rituál se postupem času změnil v zábavu, která dobývá i Česko.

Většina si myslí, že má Halloween kořeny v Americe. To je ale velký omyl. Vznikl v Evropě z keltského svátku Samhain, který slavili i naši předci.

Váháte, zda doma naplno slavit Halloween, nebo se držet spíš poklidných českých Dušiček? Klidně můžete připomenout obojí. Jen je dobré dětem vysvětlit, kde se tyhle svátky vzaly, co mají společného – a proč se dnes slaví tak rozdílně.

31. říjen. Noc, kdy se ulice hemží superhrdiny, démony a občas i chodícími avokády. Dnes je nošení kostýmů především komerční hit, který je rok od roka populárnější i u nás. Jaký účel ale vlastně nošení kostýmů má?

Když už kluci z Nového Strašecí vážili cestu na daleký sever, tak v sobotu 4. října 2025 ve sportovní hale ve Varnsdorfu hráli ještě jednou - tentokrát 2. kolo nadregionální liga kadetů U17M (skupina

V sobotu 4. října 2025 ve sportovní hale ve Varnsdorfu vystřídaly basketbalový potěr starší kategorie. Odpoledne jako první 1. kolo nadregionální liga kadetů U17M (skupina D), utkání TJ Slovan Varnsdo

Oblečený v ovčí kůži s koženou zástěrou a hustým vousem zve Tom King návštěvníky do starověkého světa Keltů. V něm si mohou vyzkoušet tradiční oděvy i zpracování železa. Po náročné práci si skupinka nadšenců poví příběhy u ohně a sní, co jim sama příroda nabídla. Farma, kde se kovář věnuje návštěvníkům, se rozkládá v Irsku podél jedné z pěti starobylých cest, kde stála sídla králů.

Zbytky keltského osídlení jsou pro archeology vždycky důvodem k oslavě. Nebo artefakty z té doby. Je totiž jisté, že Keltové ovlivnili život na našem území. A vůbec ne málo. Teď k tomu mají vědci další pádný důkaz.

Aby zabránili amatérským hledačům pokladů vyrabovat archeologicky cenné území, rozhodli se archeologové aktuálně pátrající na severním Plzeňsku, že nedávno objevené rozsáhlé naleziště stovek historických mincí a zlata lidem utají.

Na utajovaném rozlehlém nalezišti na severním Plzeňsku našli archeologové kolem pěti set zlatých a stříbrných keltských mincí, osmdesát kusů sekaného zlata, zlaté i bronzové šperky, jejich zlomky a další věci. Jsou z pozdní doby halštatské a doby laténské, tedy z šestého až prvního století před naším letopočtem.

Fascinující lidé, kteří vzbuzují emoce i po tisíciletích. Keltské kmeny prokazatelně osídlily i území střední Evropy. Takže je možné, že i ve vašich žilách koluje nějaká ta kapka keltské krve. Nemusíte hned běžet na test DNA. Některé znaky vás mohou s Kelty spojovat.

Tekutý chléb českého lidu vznikl ve středověku jako kaše. Jenže pivo a jeho počátky jsou pravděpodobně starší než veškerá civilizace.

Nasavrcké oppidum ožije v sobotu tradičními podzimními slavnostmi. Návštěvníci se mohou těšit na ochutnávku jablečných dobrot a  medoviny, na ukázky keltských řemesel i soutěž o nejlepší medovo-jablečný koláč. Pro děti budou připravené tvořivé dílny a také hostinec U Dubového Kelta nabídne speciality z jablek a medu.

Podle keltského stromového zvěrokruhu nese každý měsíc svou rostlinu. A ta prý ovlivňuje povahu i životní cestu. Od lísky plné moudrosti, přes radostnou révu, až po bez uzavírající rok. Objevte svůj strom a naučte se, jak ho pěstovat.

Keltové věřili, že každý strom má duši a zvláštní moc. Podle lunárního kalendáře nese každý měsíc jiný strom a s ním i jedinečnou symboliku. Zjistěte, zda vás chrání něžná bříza, majestátní dub či odolná cesmína – a jak je pěstovat na vlastní zahradě.

Hlavní metropole Maďarska Budapešť je městem i názvem kronikou nejen slovanských a maďarských vlivů. Jak probíhal vývoj a co znamenala za monarchie?

Bavorský Manching, kdysi centrum keltského kmene Vindeliků, vydal další poklad – amulet, který spojuje vojenskou pověst Keltů s jejich uměleckou dovedností.

V oblasti severního Plzeňska, kde se žádné významné keltské sídlo nepředpokládalo, objevili archeologové výjimečnou lokalitu s bohatými nálezy z období 6. až 1. století…

Již pátým rokem odborníci z pražského Archeologického ústavu AV ČR a Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici v projektu regionální spolupráce zkoumají a dokumentují nálezy z nově objevené keltské lokality datované do pozdní doby halštatské a doby laténské (6.–1. století př. n. l.). „Hlavním cílem projektu bylo v prvé řadě zachránit movité archeologické nálezy, které jsou bezprostředně ohroženy nelegálními hledači, orbou a přírodními vlivy,“ říká Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha (ARÚ AV ČR). „Mimořádná hodnota movitých archeologických nálezů spočívá také v tom, že máme příležitost komplexního poznání ojedinělé lokality mladší doby železné z pohledu sídelní struktury i nálezového souboru, který není ovlivněn nelegálními zásahy jako většina srovnatelných evropských lokalit.“ Stovky mincí, některé ražby jsou neznámé Oblast, sledovanou od roku 2021, se podařilo díky povrchovým průzkumům, které vedly obě instituce, velmi dobře prozkoumat a získat z ní unikátní artefakty, jakými jsou stovky zlatých a stříbrných mincí a další kovové předměty. Přesné místo nebylo zveřejněno, a tudíž bylo možné dosud neznámou a nepublikovanou lokalitu uchránit před rabováním nelegálními uživateli detektorů kovů a nálezy standardně zdokumentovat. Také z toho důvodu zůstává místo stále anonymní. „ Na základě dosavadních zjištění lze konstatovat, že se jedná o lokalitu, která je výjimečná mezinárodně, a to minimálně ve středoevropské oblasti. Mezi zlatými a stříbrnými mincemi jsou i ražby dosud neznámé, které mohou pozměnit dosavadní pohled na keltské mincovnictví v Čechách. Unikátní je také získaný soubor zlatých šperků z doby halštatské. Z bronzu jsou vyrobeny například různé spony, jehlice, náramky, závěsky nebo figurka koníka,“ popisuje Daniel Stráník, archeolog z Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Co Keltové poztráceli Ačkoli se nabízí srovnání s keltskými oppidy nebo známým obchodním centrem keltského světa v Němčicích na Hané, v tomto případě se spíše jedná o nový typ lokality, který zatím nebyl na severním Plzeňsku archeologicky doložen. „Němčice na Hané se dají považovat za nadregionální výrobně-distribuční a zajisté i mocenské centrum s rozlohou několika desítek hektarů, navíc ve zcela jiném prostředí – v koridoru Jantarové stezky. Proti tomu naše lokalita se svou rozlohou a některými nálezy i umístěním v krajině sice odpovídá spíše menším regionálním centrům v Rakousku nebo na Moravě, chybí nám ale jednoznačné doklady každodenních činností prokazujících trvalé osídlení,“ říká David Daněček, archeolog a vedoucí projektu regionální spolupráce z ARÚ AV ČR. „Mohlo by se tedy jednat o místo s výrazně sezonním charakterem aktivit, během kterých lidé náhodně ztráceli především malé až velmi drobné předměty, jako jsou mince. Obchodnímu zaměření lokality by odpovídaly i nalezené sekané zlaté a stříbrné ingoty. Ty mohly hrát samostatnou roli při směně, stejně tak zde ale mohlo docházet k jejich zmincování pod dohledem (za souhlasu) regionálního vládce,“ dodává archeolog. Výstava Nejasná zpráva o Keltech na severním Plzeňsku bude v malé výstavní síni Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici k vidění od 3. září do 30. listopadu 2025. „Výstava zatím ukazuje jen část nálezů z této mimořádné lokality. Ty největší unikáty jsou uloženy na bezpečném místě a budou prezentovány až po kompletním odborném vyhodnocení celého výzkumu. Do budoucna v této souvislosti zvažujeme i vybudování nové stálé muzejní expozice, která by představila zcela nový pohled na život Keltů v naší oblasti,“ uzavírá Pavel Kodera, ředitel Muzea a galerie severního Plzeňska. Kontakt: Da

V dnešních Polozapomenutých dějinách: Odkaz vytvořený protivníky, nejisté legendy a minimální důkazy. Přes tyto problémy je jejich odkaz cítit po celém světě. Kdo byli dávní druidi?

Napříč kontinenty vznikaly duchovní systémy, které spojovala úcta k přírodě a ženě jako léčitelce. Tyto prastaré spirituality nebyly dogmaty, ale živou zkušeností života – dokud je nezlomil patriarchát a jeho náboženské dogma.

Výstavbou dřevěného pódia o rozměrech osm krát sedm metrů vrcholí od začátku týdne poslední přípravy na již tradiční Keltský den, který se potřinácté koná na východě Moravy pod bájným keltským vrchem Rýsov v Provodově na Zlínsku. Uskuteční se tuto sobotu od dvanácti hodin a potrvá až do noci.

Na území dnešního Rakouska se nachází velké množství stop, které tu kdysi dávno zanechala starověká civilizace Římanů. Pojďme se podívat, jak Římané kdysi vládli rakouské zemi a co tu po nich zůstalo dodnes.

Británie v 1. století našeho letopočtu nebyla zrovna místem klidu.

Tři sestry v jedné za svých slavných písní slibují keltskou noc. Na Radyni se chystá Keltský den. Nechte se pozvat na jedinečné odpoledne plné historie, hudby a zábavy pod hradem Radyně, kde se v kulisách přírody opět probudí dávná keltská kultura. Keltský den nabídne bohatý program pro malé i velké návštěvníky a uskuteční se v duchu dávných tradic i napínavých soubojů.

Sídliště z doby laténské, které archeologové objevili v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku, mělo funkci nadregionálního obchodního a výrobního centra napojeného na dálkové…

Sídliště z doby laténské, které archeologové objevili v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku, mělo funkci nadregionálního obchodního a výrobního centra napojeného na dálkové obchodní trasy. Svým rozsahem a charakterem nemá v ČR obdoby, řekli dnes při prezentaci nálezů zástupci institucí, které se na vykopávkách podílely. Vrcholná fáze osídlení spadá do druhého století před naším letopočtem, tedy do doby před vznikem keltských oppid, opevněných sídlišť městského typu. Laténské období je spojované s Kelty. Sídliště archeologové objevili v druhé polovině roku 2024.

Sídliště z doby laténské archeologové objevili v trase budoucí dálnice D35. Našli se keltské mince, baltský jantar, základy obydlí i svatyní.

Hradec Králové - Sídliště z doby laténské, které archeologové objevili v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku, mělo funkci nadregionálního obchodního a výrobního centra napojeného na dálkové obchodní trasy. Svým rozsahem a charakterem nemá v ČR obdoby, řekli dnes při prezentaci nálezů zástupci institucí, které se na vykopávkách podílely. Vrcholná fáze osídlení spadá do 2. století před naším letopočtem, tedy do doby před vznikem keltských oppid, opevněných sídlišť městského typu. Laténské období je spojované s Kelty. Sídliště archeologové objevili v druhé polovině roku 2024.

Jejich nepřátelé je vykreslovali jako barbary, ale jejich artefakty vyprávějí jiný příběh. Mezi svými zbraněmi, šperky a sochami Keltové dokázali, že měli složité civilizace s bohatstvím, které jim odpovídalo.

Archeologové Univerzity Hradec Králové (UHK) a Muzea východních Čech v Hradci Králové (MVČ) objevili v trase budoucí dálnice D35 keltské sídliště. Jde o nález, který nemá v českém kontextu doposud obdoby. O významu a bohatství nalezené lokality svědčí i to, že místo muselo být pod dohledem policie, aby nedošlo k jeho vyrabování. Bližší informace sdělí archeologové ve čtvrtek.

Horoměřice u Prahy jsou oblíbenou lokalitou archeologů. Není se čemu divit, vždyť asi tři kilometry odsud leží Únětice, kde byly objeveny pozůstatky dávné kultury z období 2000 až 1500 př. n. l. Přímo v Horoměřicích nebo přilehlém okolí archeologové objevují rovněž nálezy z paleolitu, který skončil asi 10 000 let př. n. l.

„Kdo ví, zda v době, kdy na ostrohu nad soutokem Habrového potoka s Berounkou stavěli lovecký hrádek Nižbor, měl u nás někdo potuchy o době laténské a starobylém kmeni Keltů…,“ pokládají čtenářům řečnickou otázku autoři publikace Skvosty hradů.

Keltové zanechali na dnešním území Česka nesmazatelnou stopu. Jak se jim žilo, můžete vyzkoušet na vlastní kůži ve zrekonstruovaném oppidu Země Keltů u Nasavrk. Je to zážitek nejen pro archeology, ale i obyčejné návštěvníky.

Tvůrci známého survivalu Hobo: Tough Life lákají na nový titul.

Ačkoliv se v tomto případě nejedná o originál, toto místo na mě působilo velmi tradičně.

Nejvýznamnější keltské stopy na české straně Šumavy můžete navštívit i Vy. Tři nejvýznamnější oppida dokonce stihnete během jednoho dne.

U Víceměřic na Prostějovsku archeologové objevili sídliště z doby římské a také významné keltské pohřebiště. Výjimečný je například hrob bojovníka s železným mečem, kopím a štítem. Průzkum stále pokračuje, experti nyní zkoumají sídliště z mladší doby kamenné s pazourky.

V Jílovém u Prahy se pořád skrývá zlato. Kdo ví, kde hledat, může ho najít. Jen pár kilometrů od Prahy leží městečko Jílové, a to není jen tak obyčejné místo. Pod jeho povrchem se totiž už od dob Keltů těží zlato – a podle mnohých ho tam pořád není málo. Vyplatí se tam uspořádat malý výlet – kdo totiž ví, kde hledat, může i dnes narazit na opravdový poklad.

Stojí tu už celá tisíciletí. Vztyčené tajemné kameny. Prý jsou památkou na dobu, kdy na našem území žili Keltové, a dodnes jsou známy jejich keltské názvy.

/FOTOGALERIE, VIDEO/ „Filipojakubská noc 2025“ byla v Čáslavi odstartována čarodějnickým průvodem od stínadel Matouše Ulického. Rej čarodějů a čarodějek pokračoval, jak už se stalo novodobou tradicí, až do areálu Národního zemědělského muzea. Tam si všichni užili skvělou hudbu, opékání špekáčků, pálení čarodějnice na hranici, stánků s dobrotami a mnoho dalších aktivit.

Noc z 30. dubna na 1. května, to nejsou jen táboráky, opečené buřty a strašidelné masky. Jedná se o starobylý svátek s kořeny hluboko v pohanských časech, kdy lidé slavili Beltine (Beltain) – keltský svátek plodnosti, obnovy a ochrany před zlými silami. A právě tehdy se otevíraly brány mezi světy, vzduch voněl čarovnou silou a hlavní roli hrál oheň.

Soumrak otevírá cestu temným silám, které je třeba světlem z ohně zahnat zpět, kam patří. Podle pověstí čarodějnice tropí lidem naschvály a před jejich kouzly je třeba se chránit. 30. dubna propukne pálení čarodějnic neboli filipojakubská či Valpuržina noc, která je plná magie.