Keltové

Pestrou nabídku akcí nabízí nadcházející víkend na Plzeňsku. Otevřou se dvorky plzeňských domů, koná se Muzejní noc, v areálu DEPO2015 v Plzni pak charitativní přehlídka kamionů. Pivaři mají na výběr z Pivobraní na Lochotíně nebo Plzeňského mazáka v Prazdroji, pro milovníky historie jsou připraveny komentované prohlídky v Plasích a akce s ukázkami ze života Keltů v Mariánské Týnici. Příznivci sportu mohou zajít podpořit cyklisty při maratonu kolem Berounky, hudební fanoušci mají na výběr ze světoznámých Fun Lovi'n Criminals v Leháru, kapely Extra Band Revival v Kalikovském mlýně nebo Brutusu v Plasích. V našich tipech toho ale najdete ještě víc.

Když slunce zapadá za drsný obzor Krušných hor nebo když se ranní mlha líně zvedá z hlubokých údolí Jeseníků a Krkonoš, rozprostírá se před námi krajina, která v sobě nese hluboké, melancholické tajemství i velké bolesti světa.

Druidský horoskop je astrologický systém spojený se starými Kelty a druidy, tedy kněžími a učenci, kteří žili především na území dnešní Británie, Irska a části západní Evropy. Na rozdíl od klasického horoskopu nestaví na planetách a souhvězdích, ale na propojení člověka s přírodou. Především pak se stromy. Druidský horoskop funguje jednoduše řečeno především tak, že každému období v roce je přiřazen určitý strom, který symbolizuje konkrétní vlastnosti, povahu i životní energii. A to z jednoho prostého důvodu. Právě stromy byly pro Kelty posvátné. Věřili, že každý druh má vlastní sílu, charakter i duchovní význam. Druidové pozorovali přírodní cykly, změny ročních období i pohyb slunce a z toho poté mapovali rozcestník, který měl člověku pomoci lépe pochopit sebe sama.

Za poslední léta se se krajina pod Chlumem proměnila k nepoznání. Od portálu nového tunelu nás do Bukovce zavede luxusní cyklostezka až pod Holý vrch. Tady se kdysi rodilo centrum celého kraje.

GLOSA: Lidé na internetu mi tvrdí, že Sudety už neexistují, protože chybí na mapě. Stejnou logikou bychom ale museli vymazat i Moravu. Sudety nejsou úřední kolonka. Je to živá historie, nezaměnitelný kraj a pro nás i stav duše.

Opečte špekáčky, nalaďte kytary a raději schovejte košťata… tato noc patří ohni! Právě v noci z 30. dubna na 1. května, se celá země zahalí do voňavého kouře a oživuje jeden z nejstarších a nejmagičtějších svátků v našem kalendáři.

Lidé starší doby kamenné, odění do kožešin a kůže, přibližují život před 40 000 lety – opravdu tehdy lidé lovili mamuty?

V pátém století našeho letopočtu se nad Británií stahovala mračna. Přicházel definitivní konec starého světa. Římské legie, které na ostrově po staletí udržovaly pořádek a bezpečí, byly definitivně staženy zpět na kontinent, aby bránily hroutící se srdce impéria. Opuštěný ostrov se stal snadnou kořistí pro dravé germánské kmeny Sasů, Anglů a Jutů. Zdálo se, že keltská civilizace a zbytky římské kultury budou nemilosrdně vymazány z mapy dějin. V této době se odehrál střet, který na půl století zastavil saský příval a dal vzniknout největšímu mýtu britské historie.

Trosky působí na první pohled romanticky, ale jejich minulost má i temnější stránku. Vypráví se o podzemních tunelech i tajemném pokladu.

Slovo zlatokop má dnes v češtině více významů. Praví zlatokopové ale stále existují, byť už to dávno není povolání, nýbrž koníček. Kdo mu však propadl, tvrdí, že jde o krásný způsob prožití dne. A když se na dně pánve objeví nějaké to zlaté zrnko, vločka, takzvaná zlatinka, je důvod oslavovat, i když zlatokop nezbohatne. Dotknul se skutečného zlata, které sám našel.

Na kontě měla cenu Grammy i BAFTA, podílela se na soundtraccích k filmům Titanic nebo Král Artuš. V pondělí zemřela ve věku 73 let irská folková zpěvačka, skladatelka a harfenistka vystupující pod uměleckým jménem Moya Brennan. Známá byla především coby vokalistka kapely Clannad.

Ve staré Evropě nebyl pes chápán jen jako domácí zvíře, které hlídá dvůr nebo doprovází lovce. V lidových představách měl mnohem významnější postavení. Byl ochráncem,...

Anglické Stonehenge patří k nejvýznamnějším památkám světa. Láká a inspiruje svojí tajuplností i stářím. Megalitické stavby ale nejsou omezeny jen na Britské ostrovy, máme je i u nás. Tedy pravděpodobně. Třeba u Klobuk poblíž Slaného.

Všude mají Velikonoce nějaký specifický ráz. V pošumavských Prachaticích k nim patří pekání. Zvyk sahající až ke Keltům, který už v tradiční podobě nikde jinde v Česku nenajdete.

V dávných dobách ho prý obklopovaly menší kameny, dnes ale stojí osamoceně zhruba kilometr od obce Klobuky na Slánsku. Kamenný pastýř je nevyšším menhirem v Česku a zároveň také jedním z mála, který byl na místě patrně vztyčen už v pravěku. Jeho přesné stáří se ale zatím nepodařilo určit.

Ne všechno, co bylo ve Štramberku nalezeno, bylo určeno k tomu, aby bylo odhaleno. A možná právě proto se sem lidé vracejí znovu a znovu. Štramberk není jen turistika Štramberk zná skoro každý. Mal...

Nie wszystko, co znaleziono w Sztramberku, miało zostać ujawnione. I być może właśnie dlatego ludzie wracają tu raz po raz. Sztramberk to nie tylko turystyka Sztramberk zna prawie każdy. Malownicze ...

Na severu Anglie archeologové odkryli pozoruhodný depozit. Bližší průzkum ale naznačuje, že nešlo o ukryté bohatství, ale spíše o pohřební rituál, možná související s keltskou královnou.

Keltové či v dikci římských autorů Galové nikdy nebyli jedním etnikem, národem, dokonce ani nikdy netvořili nějakou ucelenou politickou entitu. Z území v severním předpolí Alp, kde se jejich kultura prvotně rozvíjela, začali od 6. století př. n. l. pronikat do různých částí Evropy.

Podle starých pověstí tady žili obři, a také je to místo, o kterém absolutně netušíme, proč vzniklo a k čemu sloužilo. Záhad a tajemství je tu požehnaně.

O říši krále Marobuda dnes mluví každá učebnice dějepisu. Dávní Markomané však na našem území pobývali po několik století a za tu dobu dosáhli mnoha triumfů, jež si zaslouží bližší pozornost.

Představa, že tu jednou, bylo nebylo, celou Evropu ovládaly miliony Keltů, je scestná.

Vystupuji z vlaku, který mě sem na pravý břeh Vltavy z Prahy dovezl. Stačí jen přejít most na břeh opačný, abych mohl vychutnávat atmosféru městečka, jež pro naše národní sebevědomí tolik znamenalo.

No přeci zlaté ručičky! Ale také něco dalšího.

Zima už musela definitivně odevzdat svou meteorologickou i kalendářní vládu, teplejší počasí, a hlavně delší doba světla se nám pomalu navrací. Den se prodlužuje a noci konečně ubývá. Radost z přicházejícího jara měli i staří Keltové, kteří se scházeli kolem ohně – symbolu obnovy, plodnosti a očisty.

Jarní rovnodennost je okamžikem, kdy se den a noc na krátký čas vyrovnají. Symbolicky tak končí období temnoty a příroda se začíná probouzet k novému životu. Už naši předkové vnímali tento čas jako moment obnovy, kdy je možné odložit staré starosti, očistit tělo i mysl a otevřít se nové energii.

Jmelí, stejně ikonické jako vánoční stromeček, zdobí naše domovy po celý rok. Co ale skrývá tento prastarý zvyklostní kousek, který fascinuje od dob Keltů? Zdroj

Patron Irska, kterým je svatý Patrik, se na jeden den v roce stává celoplanetární celebritou. 17. března, kdy podle legend tento misionář a mnich zemřel, Irové po celém světě slaví svůj státní svátek s veselostí sobě vlastní.

Umístit obří větrnou turbínu v těsném sousedství barokní baziliky a dalších historických a  náboženských skvostů, to mohlo skutečně napadnout jedině totálního kulturního barbara a duchovního ignoranta.

Oba Blaníky mají bohatou a tajemnou historii, nikoliv pouze pověst o spícím vojsku sv. Václava.

Pražský hrad není jen sídlo hlavy českého státu a největší starobylý hrad na světě, ale také mystické místo, které obestírá řada záhad. Ostroh, na kterém stavba stojí, je osídlen už v neolitu (9.–4. tisíciletí př. n. l.).

Archeologický volnočasový areál MAMUZ na zámku Asparn/Zaya v Dolním Rakousku připravil pro rok 2026 pestrý program tematických akcí.

Na okraji Brna, v městské části Obřany, se rozprostírá místo, které na první pohled působí jako obyčejný lesopark. Žádné davy turistů, jen stromy, zbytky dávných valů a ticho.

Východočeské muzeum v Pardubicích zve na březnový cyklus archeologických přednášek. Odborníci představí nové objevy i témata od Pompejí přes víru doby bronzové až po keltská platidla a popravčí areál v Poličce.

Letohrádek Hvězda stojí ve stejnojmenné oboře v Praze-Liboci. Známý je zejména jako krásný příklad renesanční architektury, zároveň do něj ale jeho stavitel ukryl mystické poselství! Co prozrazuje geometrie letohrádku, počet místností či verš na základním kameni?

Zapomenutý keltský poklad, zakopaný v nenápadném lese na Lounsku, čekal na své objevení více než dva tisíce let. Keltové tam během rituálního obřadu zakopali vzácnou bronzovou nádobu, náramky, opaskové kroužky a další cennosti.

Impéria a kočovníci stáli proti sobě po staletí. Války, obchod i zrady přepsaly mapu světa i osudy civilizací.

V srdci Moravského krasu, skrytá v Křtinském údolí, se nachází Býčí skála. Zatímco tisíce turistů proudí do známých Punkevních jeskyní, Býčí skála zůstává stranou běžného zájmu, a možná je to právě to, co jí dodává jedinečnou a tajemnou atmosféru.

Ve školách se to vždy říká stejně. První v Čechách žili Bójové, po kterých se země jmenuje. Je tomu však skutečně tak? A jak dokázal tento keltský kmen ovlivnit dějiny celého antického světa?

Archeologové v Anglii objevili téměř kompletní keltskou válečnou trubku - carnyx, nástroj opředený legendami, který měl burácet nad hlavami bojovníků a nahánět strach nepřátelům. Nález je tak výjimečný, že už teď patří mezi nejdůležitější archeologické objevy posledních let.

Rozhledna Stradonka na Lounsku dokazuje, že velikost není všechno. Stačí dobrá poloha, silný příběh a krajina, která vás nenechá jen tak odejít. Objevte s

Pečení chleba je staré jako lidstvo samo. Snad každé stavení si v minulosti střežilo svůj domácí recept na chléb. Podle našeho receptu si můžete zkusit upéct medový chléb, který jedli už staří Keltové.

Nejdříve hromadné hroby vojáků z bitvy 1745 u Žďáru, teď objekty z pravěku. Archeologický výzkum na trase dálnice D11 Jaroměř - Trutnov přinesl další velmi překvapivé nálezy. Výzkum má skončit v březnu, na začátku dubna ŘSD plánuje zahájit stavbu dálnice.

Máte pocit, že někam patříte? Genetika a historie vám s úsměvem flusnou do tváře. Nastal čas se buď příhodně ohnout, nebo rovnou zlomit.

Roku 61 n. l. stál Řím na pokraji katastrofy. Boudicca během několika týdnů zničila tři města a donutila impérium změnit pohled na svou nedotknutelnost. Mohla římská Británie padnout?

Bronzová trubka s hlavou divočáka, vysoká téměř dva metry. Vědci rekonstruovali carnyx a změřili jeho akustické vlastnosti – zjistili, že Keltové rozuměli psychologii zvuku.

Oči krále Artuše planou zlostí: „Můj meč stojí úplně za nic! Klidně se mi po pár ranách rozlomí přímo uprostřed bitvy!“ Situace vypadá beznadějně, ale pak se slavný britský panovník náhodou dostane k jezeru, ve kterém přebývá Jezerní paní. Z vody se nečekaně vynoří její štíhlá ruka, držící oslnivě zářivý Excalibur.

Britští archeologové objevili v hrabství Norfolk vzácnou válečnou trubku a několik dalších předmětů. Odborníci se domnívají, že nalezené věci patřily keltskému kmenu Icenů, který spolu s dalšími britskými Kelty v prvním století našeho letopočtu povstal proti římské nadvládě. Rebely tehdy do boje vedla icenská královna Boudica.

Ač nás mráz ještě neopustil, světla za okny viditelně přibývá. Právě 2. únor je tím magickým zlomem, kdy se zima láme v půli a my s nadějí vyhlížíme jaro. Hromnice ale nejsou jen o známé rýmovačce s hodinou navíc. Už staří Keltové v tento den slavili svátek Imbolc a křesťané světili svíce hromničky na ochranu před bleskem. Pojďte s námi odhalit, proč byste dnes neměli brát do ruky jehlu a proč je hluk v tento den víc než vítaný.

Hlavní město Rakouska dospělo do současné podoby předlouhou historií, střídající řadu postupných vzestupů, ale také pádů až téměř na samé dno. Dnes noblesu Vídni závidí doslova celý svět.

Je starší než písmo, přežil říše i náboženství a dodnes se vrací v umění, spiritualitě i osobním rozvoji. Strom života je jedním z nejmocnějších symbolů lidstva – mapou světa, pamětí předků i slibem budoucnosti.

Žijeme v České republice, označujeme se za Čechy (Moravané prominou) a mluvíme češtinou. Celé to má ale malý háček: nikdo neví, kde se jméno Čech vlastně vzalo a jeho původní význam neznáme.

Představte si scénu: Na obzoru se valí vozy, koně pěnou u huby, na stupínku vysoká žena s ohnivými vlasy, v ruce oštěp a výraz „dneska to bude bolet“. Ne trailer k historickému fantasy, ale Británie prvního století a Boudicca, královna kmene Icenů.

Před více než 2300 lety ovládali Keltové rozsáhlé území Evropy. A to přesto, že nikdy nebyli sjednoceni pod jedním panovníkem, ani centrální mocí. Dokázali čelit Římanům i dalším tehdejším velmocím a po staletí budili respekt i obavy.

Jmelí je rostlina, která od pradávna budila úžas. Zůstává zelené i v zimě, roste mezi nebem a zemí, a proto lidé věřili, že spojuje dva světy – svět lidí a svět bohů, svět živých a svět mrtvých. Přisuzovali mu schopnost chránit domovy, přinášet naději a dodnes je symbolem štěstí a lásky.

Ozdobený jehličnan patří k hlavním symbolům Vánoc, ale nebývalo tomu tak vždy. V českých domácnostech se začal objevovat před dvěma sty lety. Na otázku, kam až sahají kořeny jeho původu, neexistuje jednoznačná odpověď - podle legendy až někam ke svatému Bonifácovi.

Štědrý den bývá v Česku spojen s posledním úklidem, vařením a nervózním čekáním na večerní atmosféru u stromečku. Zejména s menšími dětmi se může takový den proměnit v sérii záchvatů pláče, křiku a hádek. Předejděte nervní atmosféře, co můžete, připravte už dnes nebo si úkoly rozdělte, a sváteční den si užijte v poklidu s rodinou. Vánoční čas je nejmagičtější venku.

Zimní slunovrat začíná právě dnes, 21. prosince 2025. Je to okamžik, kdy je den nejkratší a noc nejdelší v roce. Přesně v 16:03 hodin Slunce dosáhne svého nejnižšího bodu na obloze a zahájí astronomickou zimu. Ale pozor, i v té největší tmě se skrývá naděje. Od zítra se totiž dny začnou pozvolna prodlužovat a světlo

V neděli v 16:03 nastane na severní polokouli Země zimní slunovrat a začne astronomická zima. Bude nejkratší den a nejdelší noc v roce, poté se dny začnou prodlužovat.

K Vánocům patří nejen tradiční vánoční stromek, ale i rostliny, které se staly jejich symbolem: jmelí, cesmína a vánoční hvězda. Znáte jejich historii? Přečtěte si, proč jsou tyto rostliny považovány za vánoční symboly a jaké legendy se s nimi pojí.