Keltové

Líbí se vám jméno Dnes slaví svátek Alan: muž se silou lídra a citlivým srdcem, význam tohoto jména vás překvapí ⭐ Zjistěte o něm vše – jeho původ i vznik. Kdy slaví Dnes slaví svátek Alan: muž se silou lídra a citlivým srdcem, význam tohoto jména vás překvapí svátek? ✅ Podívejte na eMimino.cz a přidejte si ho k oblíbeným.

Valašsko, země pastevců, povstalců i strážců hranic. Měli své právo i privilegia. Na to odkud Valaši vlastně přišli existuje řada názorů. Kdo obýval prostor dnešního Valašska před jejich příchodem a s kým splynuli?

Přestože dnes poměrně dobře rozumíme funkci dolmenů jako kolektivních hrobek a center kultu předků, řada otázek zůstává otevřená – zejména význam symbolických rytin, přesná podoba některých rituálů či důvody výběru konkrétních lokalit.

Prvního srpna slavili Keltové Lughnasadh, svátek první sklizně, kdy se poprvé pekl chléb z nové úrody. Keltský horoskop na tento týden proto stojí na jediné otázce, kterou si druidové kladli právě teď: co jsem za poslední měsíce vypěstovala a co si z toho odnesu dál.

Zlatý náhrdelník patřící k takzvanému Vixskému pokladu z keltské éry a starý zhruba 2500 let byl v pátek ukraden z muzea ve městě Châtillon-sur-Seine ve východní Francii. Informovala o tom agentura...

Mýty opředený masiv Velkého Blaníku vzbuzuje mezi záhadology mrazení, neboť jeho suťové svahy a mlčenlivé skalní útesy podle mnoha svědectví fungují jako anomální zóny, kde selhává lidské vnímání času i prostoru.

Na nepoškozený exemplář keltské bronzové zvířecí plastiky narazil na poli u Tučína spolupracovník Muzea Komenského v Přerově. Figurka o váze necelých deset gramů je více než dva tisíce let stará a znázorňuje kachnu. Podle archeologů se jedná o ojedinělý nález na trase Jantarové stezky, historické obchodní cesty, která spojovala sever Evropy s jihem.

Pět železných okovů objevených v keltském sídlišti ve Francii odhaluje dosud málo známou stránku života před dvěma tisíci lety – obchod s otroky mohl být běžnější, než se dosud předpokládalo.

Proč lidé od nepaměti hledají bohy, vymýšlejí si hrdiny a padouchy a co nám to prozrazuje o nás samotných? Nová „stoplusjednička“ hledá odpovědi v historii, vědě i současném světě.

Temný labyrint pod hradem Trosky. V chodbách dodnes leží tuny zlata a vzkazy od nešťastníků, co tam zahynuli. Trosky jsou absolutní dominantou a symbolem celého Českého ráje. Když projíždíte zdejší krajinou, ty dvě ikonické siluety tyčící se k nebi prostě nejde přehlédnout.

Na návrší nad soutokem Vltavy a Berounky se rozkládá jedno z nejvýznamnějších keltských měst střední Evropy. Závist měla přes 170 hektarů, tisíce obyvatel a monumentální kamennou svatyni, která připomíná středomořskou architekturu. Přesto ji většina Čechů nezná. Jak je možné, že tak obrovská památka zůstává v zapomnění?

Zatímco turisté obdivují britské megalitické stavby nebo bretaňské menhiry, na Moravě existuje lokalita s podobně silným duchovním nábojem. Svatý Hostýn u Bystřice pod Hostýnem představuje kombinaci pradávné historie, legend o zázračné záchraně před Tatary a pramene s údajnými léčivými účinky. Tisíce lidí sem každoročně míří pro útěchu, naději i vodu, která má pomáhat při nemocech.

Pražský hrad, Vyšehrad nebo třeba Levý Hradec. To jsou místa, která máme spojena s počátky české státnosti. Budeč do této skupiny jednoznačně patří. A přesto je tak trochu mimo hlavní zájem.

V neděli 21. června v 10 hodin 24 minut nastal letní slunovrat. Ten označuje nejdelší den v roce a začátek astronomického léta. Byl odpradávna spojován s magickými silami přírody, oslavami slunce a rituály, které tak měly zajistit úrodu, plodnost a o

Když se řekne horoskop, obvykle čekáme charakteristiky nebo předpovědi klasických znamení jako je například Beran, Lev nebo Ryby. Staří Keltové ale svět vnímali trochu jinak. Věřili, že člověka provází síla přírody, stromů i zvířat. Právě z těchto atributů vznikl keltský horoskop, který je dodnes oblíbený pro svou poetiku i zajímavé charakteristiky. Najděte své znamení a zjistěte, co o vás prozrazuje.

Na první pohled jde o malebný kout Anglie. Jenže když se zaposloucháte do vyprávění místních, strnete v úžasu. Král Artuš, Ježíš, svatý grál, ale i UFO či démonické chrliče – to všechno jsou pojmy, které v Glastonbury dnes a denně ožívají!

Keltové nehleděli k nebi, ale do korun stromů. Věřili, že každý z nás se rodí pod ochranou konkrétního stromu, který nám do vínku dává svou sílu, slabosti i osud. Keltský horoskop stromů je tak prastará alternativa ke klasické astrologii.

Chcete se ponořit do hlubin času, pocítit zvláštní energie a zaslechnout ozvěnu koňského povozu, který projel kolem před několika stovkami let? Pak pro vás máme ideální tip na výlet, který zvládnou i mladší členové rodiny.

Letní slunovrat patřil k nejvýznamnějším dnům roku. Na kopcích hořely ohně, lidé vyráželi do luk a lesů sbírat léčivé rostliny a kolem nejkratší noci v roce vznikla řada zvyků, které se dochovaly až do současnosti.

Keltové uctívali kromě bohů i některé rostliny a zvířata. Náboženské obřady vykonávali druidové, ale existovaly i jiné kněžské skupiny. Keltové slavili čtyři hlavní svátky. Ohlasy jejich mytologie najdeme v legendách z Francie, Irska i Walesu.

V Češích prý koluje trochu keltské krve. Na území Česka a Slovenska žily kmeny Bójů a Kotýnů. Za keltskými památkami se ale lidé nejčastěji vydávají do Bretaně nebo do Irska. I nedaleko srbské metropole Bělehradu se ale dá narazit na stopy Keltů. Uchovávají je tady v novodobé keltské vesnici u města Indžija, kde se mohou návštěvníci seznámit s tím, jak na území nedaleko Dunaje Keltové před mnoha staletími žili.

Básně připisované slepému keltskému pěvci probudily v 18. století ve Skotsku a v Irsku národní hrdost i romantickou fantazii, jejich autor si je ale vymyslel.

Cesta očistcem, více hratelnosti

Začíná 7. ročník Archeologického léta – akce určené milovníkům historie, archeologie a poznávání míst, kudy kráčely dějiny. S odborníky se tak lze vypravit po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny.

V Moravském krasu mohou letos turisté mimořádně navštívit i některé běžně nepřístupné jeskyně. Jde o dárek, který pro ně připravili ochranáři k 70. výročí od vyhlášení této nejstarší chráněné krajinné oblasti na Moravě. Lidé se projdou po ministerské trase v Amatérské jeskyni, do jeskyně Býčí skála se vydají za Kelty a do Císařské jeskyně za Pannou Marií.

Již 7. ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst, tentokrát umožní vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici a nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu

Úcta k lebkám, které bývaly pokládány za sídlo duše, má svůj dávný původ v keltské tradici, kdy byly lebky nepřátel pečlivě uchovávány. Snad právě zde můžeme najít kořeny pozdějšího fenoménu tzv. „skučících lebek“, které v Británii začaly být nakonec považovány za jakési rodové talismany. Pokud je někdo vynesl z domu, začaly se objevovat nevítané nadpřirozené úkazy.

Daleko od šumavských rekreačních středisek, stranou hlavních silnic i turistického ruchu, se nad malebnou krajinou zvedá vrch Sedlo. Místo, které kdysi

Velmi cenný nález objevili archeologové u Nezamyslic na Prostějovsku. V jednom z hrobů objevili stopy otevření a manipulace s tělesnými pozůstatky. Podle nich by to mohl být nezvyklý doklad keltského podzimního svátku mrtvých, kdy se hroby otevíraly, aby se svět živých setkal se světem mrtvých.

„Jiný svět“ pradávných Keltů byl skutečně jiný… Podle jejich pojetí se vyskytoval tady i jinde, v čase i mezičasí, ale vždy velmi blízko lidského světa, často se s ním dokonce také i záhadně prolínal.

Pivo ale začalo jako domácí nápoj z obilí, vody a kvasu. Vařily ho ženy a chmel z něj později udělal zboží pro obchod. Podíváme se na to, jak se z každodenní práce zrodilo evropské pivovarnictví a český ležák ve skle.

Pestrou nabídku akcí nabízí nadcházející víkend na Plzeňsku. Otevřou se dvorky plzeňských domů, koná se Muzejní noc, v areálu DEPO2015 v Plzni pak charitativní přehlídka kamionů. Pivaři mají na výběr z Pivobraní na Lochotíně nebo Plzeňského mazáka v Prazdroji, pro milovníky historie jsou připraveny komentované prohlídky v Plasích a akce s ukázkami ze života Keltů v Mariánské Týnici. Příznivci sportu mohou zajít podpořit cyklisty při maratonu kolem Berounky, hudební fanoušci mají na výběr ze světoznámých Fun Lovi'n Criminals v Leháru, kapely Extra Band Revival v Kalikovském mlýně nebo Brutusu v Plasích. V našich tipech toho ale najdete ještě víc.

Když slunce zapadá za drsný obzor Krušných hor nebo když se ranní mlha líně zvedá z hlubokých údolí Jeseníků a Krkonoš, rozprostírá se před námi krajina, která v sobě nese hluboké, melancholické tajemství i velké bolesti světa.

Druidský horoskop je astrologický systém spojený se starými Kelty a druidy, tedy kněžími a učenci, kteří žili především na území dnešní Británie, Irska a části západní Evropy. Na rozdíl od klasického horoskopu nestaví na planetách a souhvězdích, ale na propojení člověka s přírodou. Především pak se stromy. Druidský horoskop funguje jednoduše řečeno především tak, že každému období v roce je přiřazen určitý strom, který symbolizuje konkrétní vlastnosti, povahu i životní energii. A to z jednoho prostého důvodu. Právě stromy byly pro Kelty posvátné. Věřili, že každý druh má vlastní sílu, charakter i duchovní význam. Druidové pozorovali přírodní cykly, změny ročních období i pohyb slunce a z toho poté mapovali rozcestník, který měl člověku pomoci lépe pochopit sebe sama.

Za poslední léta se se krajina pod Chlumem proměnila k nepoznání. Od portálu nového tunelu nás do Bukovce zavede luxusní cyklostezka až pod Holý vrch. Tady se kdysi rodilo centrum celého kraje.

GLOSA: Lidé na internetu mi tvrdí, že Sudety už neexistují, protože chybí na mapě. Stejnou logikou bychom ale museli vymazat i Moravu. Sudety nejsou úřední kolonka. Je to živá historie, nezaměnitelný kraj a pro nás i stav duše.

Opečte špekáčky, nalaďte kytary a raději schovejte košťata… tato noc patří ohni! Právě v noci z 30. dubna na 1. května, se celá země zahalí do voňavého kouře a oživuje jeden z nejstarších a nejmagičtějších svátků v našem kalendáři.

Lidé starší doby kamenné, odění do kožešin a kůže, přibližují život před 40 000 lety – opravdu tehdy lidé lovili mamuty?

V pátém století našeho letopočtu se nad Británií stahovala mračna. Přicházel definitivní konec starého světa. Římské legie, které na ostrově po staletí udržovaly pořádek a bezpečí, byly definitivně staženy zpět na kontinent, aby bránily hroutící se srdce impéria. Opuštěný ostrov se stal snadnou kořistí pro dravé germánské kmeny Sasů, Anglů a Jutů. Zdálo se, že keltská civilizace a zbytky římské kultury budou nemilosrdně vymazány z mapy dějin. V této době se odehrál střet, který na půl století zastavil saský příval a dal vzniknout největšímu mýtu britské historie.

Trosky působí na první pohled romanticky, ale jejich minulost má i temnější stránku. Vypráví se o podzemních tunelech i tajemném pokladu.

Slovo zlatokop má dnes v češtině více významů. Praví zlatokopové ale stále existují, byť už to dávno není povolání, nýbrž koníček. Kdo mu však propadl, tvrdí, že jde o krásný způsob prožití dne. A když se na dně pánve objeví nějaké to zlaté zrnko, vločka, takzvaná zlatinka, je důvod oslavovat, i když zlatokop nezbohatne. Dotknul se skutečného zlata, které sám našel.

Na kontě měla cenu Grammy i BAFTA, podílela se na soundtraccích k filmům Titanic nebo Král Artuš. V pondělí zemřela ve věku 73 let irská folková zpěvačka, skladatelka a harfenistka vystupující pod uměleckým jménem Moya Brennan. Známá byla především coby vokalistka kapely Clannad.

Ve staré Evropě nebyl pes chápán jen jako domácí zvíře, které hlídá dvůr nebo doprovází lovce. V lidových představách měl mnohem významnější postavení. Byl ochráncem,...

Anglické Stonehenge patří k nejvýznamnějším památkám světa. Láká a inspiruje svojí tajuplností i stářím. Megalitické stavby ale nejsou omezeny jen na Britské ostrovy, máme je i u nás. Tedy pravděpodobně. Třeba u Klobuk poblíž Slaného.

Všude mají Velikonoce nějaký specifický ráz. V pošumavských Prachaticích k nim patří pekání. Zvyk sahající až ke Keltům, který už v tradiční podobě nikde jinde v Česku nenajdete.

V dávných dobách ho prý obklopovaly menší kameny, dnes ale stojí osamoceně zhruba kilometr od obce Klobuky na Slánsku. Kamenný pastýř je nevyšším menhirem v Česku a zároveň také jedním z mála, který byl na místě patrně vztyčen už v pravěku. Jeho přesné stáří se ale zatím nepodařilo určit.

Ne všechno, co bylo ve Štramberku nalezeno, bylo určeno k tomu, aby bylo odhaleno. A možná právě proto se sem lidé vracejí znovu a znovu. Štramberk není jen turistika Štramberk zná skoro každý. Mal...

Nie wszystko, co znaleziono w Sztramberku, miało zostać ujawnione. I być może właśnie dlatego ludzie wracają tu raz po raz. Sztramberk to nie tylko turystyka Sztramberk zna prawie każdy. Malownicze ...

Na severu Anglie archeologové odkryli pozoruhodný depozit. Bližší průzkum ale naznačuje, že nešlo o ukryté bohatství, ale spíše o pohřební rituál, možná související s keltskou královnou.

Keltové či v dikci římských autorů Galové nikdy nebyli jedním etnikem, národem, dokonce ani nikdy netvořili nějakou ucelenou politickou entitu. Z území v severním předpolí Alp, kde se jejich kultura prvotně rozvíjela, začali od 6. století př. n. l. pronikat do různých částí Evropy.

Podle starých pověstí tady žili obři, a také je to místo, o kterém absolutně netušíme, proč vzniklo a k čemu sloužilo. Záhad a tajemství je tu požehnaně.

O říši krále Marobuda dnes mluví každá učebnice dějepisu. Dávní Markomané však na našem území pobývali po několik století a za tu dobu dosáhli mnoha triumfů, jež si zaslouží bližší pozornost.

Představa, že tu jednou, bylo nebylo, celou Evropu ovládaly miliony Keltů, je scestná.

Vystupuji z vlaku, který mě sem na pravý břeh Vltavy z Prahy dovezl. Stačí jen přejít most na břeh opačný, abych mohl vychutnávat atmosféru městečka, jež pro naše národní sebevědomí tolik znamenalo.

No přeci zlaté ručičky! Ale také něco dalšího.