Kilián Ignác Dientzenhofer

Kladno je největším městem Středočeského kraje a třináctým největším městem České republiky. Rozkládá se 30 kilometrů severozápadně od Prahy. Centrum města (náměstí starosty Pavla) se nachází v nadmořské výšce 381 metrů. Poprvé se Kladno zmiňuje v zemských deskách roku 1318. Už sám název (související se slovem kláda) odkazuje na lesnatou polohu někdejší osady. Po několik staletí byla ves Kladno v majetku rozvětveného rytířského rodu Kladenských z Kladna, kteří zde měli dokonce tři tvrze.

Ať už přemýšlíte o týdenní dovolené nebo jednodenním výletu, česká města vás rozhodně nezklamou. Vybrali jsme pro vás pět výletních cílů, které si zaslouží vaši cestovatelskou pozornost.

Duchovní pravoslavné církve nežili pouze duchovním životem, nežili ve vzduchoprázdnu. Většina z nich byli vlastenci, někteří Sokolové nebo členové dalších vlasteneckých organizací. Jako duchovní byli samozřejmě pacifisté, ale po počátku okupace brzy poznali, že samotný pacifismus a ignorace zla nestačí. To neznamená, že by vzali do rukou zbraně a šli s okupanty bojovat. Dělali to, co bylo v jejich silách a možnostech.

Budova Invalidovny v pražském Karlíně představuje skvost české barokní architektury. Nejzajímavější prostory barokní Invalidovny i to, jak se měnily v průběhu času, si mohou…

Problém, který sužuje nejedno české město. Veřejný prostor, v minulosti sloužící přirozeně pěším, pořádání trhů nebo pomalu projíždějícím koňským povozům, byl přetvořen pro účely pohodlné automobilové dopravy. Na pěší se zapomnělo. Dnes se podíváme na příklad Červeného Kostelce, kde náměstí spolkla velká křižovatka. A co se s tím dá dělat? Přinese řešení architektonická soutěž?

Deset kostelů a jedna kaple na Broumovsku se staly národní kulturní památkou. Na základě žádosti Královéhradeckého kraje to nyní posvětila vláda České republiky. Jedná se o unikátní soubor barokních staveb, který představuje architektonické skvosty mistrně zasazené do krajiny. Kostely díky novému statusu získají větší prestiž a propagaci.

Testování ve školách se od 31. ledna nově rozšíří i na vyšší odborné školy, kterým končí zkouškové období. Testy bude do těchto škol dodávat MŠMT obdobně, jako do ostatních typů škol.

Letos v prosinci uplyne 270 let od smrti předního českého barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Seznam Zprávy připravily průřez jeho stavbami v hlavním městě i v českých regionech.

Podle předkládací zprávy je 11 památek vzájemně provázaný architektonický soubor, který je výjimečný díky své stylové ucelenosti, architektonické jedinečnosti, autenticitě a rozsahu, ale také urbanistickému působení v krajině.

Ministerstvo kultury navrhuje vládě, aby prohlásila ojedinělý soubor deseti kostelů na Broumovsku za národní kulturní památku. Kostely v první čtvrtině 18. století postavili podle návrhů architektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. Žádost o prohlášení kostelů národní kulturní památkou podal na ministerstvo Královéhradecký kraj.

Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) se snaží přilákat turisty i mimo hlavní sezonu, tedy na podzim a v zimě. Některé penziony, hotely i hostely nabízejí nyní ubytování téměř o třetinu levněji než obvykle. V Hluboké nad Vltavou platí tyto akce do konce listopadu, v Českých Budějovicích pak do konce roku.

Impozantní barokní stavba na pražském Karlíně měla sloužit válečným invalidům, inspirována byla francouzskou Invalidovnou.

Hrady a zámky už se vám omrzely a hledáte tip na zajímavý výlet? Zkuste některou z církevních staveb. Vynikají nejen unikátní architekturou a atmosférou, ale často i tím, jak jsou zasazeny do okolní krajiny. Kam se vydat?

Dobrovolnictví a šíření olympijských myšlenek, to byl letošní Olympijský běh v Příbrami.

Šíření olympijských myšlenek podpoří běžeckým závodem také Příbram.

Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích na Náchodsku byl v dezolátním stavu. Na záchranu kostela od stavitele Kryštofa Dientzenhofera padlo 9,2 milionu korun. Poprvé se kostel otevře v úterý 3. srpna v rámci akce Léto otevřených kostelů.

Rekonstrukce barokního kostela Všech svatých v Heřmánkovicích na Broumovsku vyšla téměř na 9,8 milionu korun. Opravený kostel od stavitele Kryštofa Dientzenhofera by se měl pro veřejnost otevřít v úterý 3. srpna.

Okolí nejvýraznější barokní památky Karlových Varů dlouhé roky hyzdila nesouvislá vrstva popraskaného asfaltu. Po revitalizaci okolí chrámu se na místo opět vrátila původní křemencová dlažba. Rekonstrukce toho ale odhalila mnohem více.

Zajistit do budoucnosti ideální klimatické podmínky a najít nejlepší způsob restaurování nástěnných maleb je cílem včerejšího otevření krypty pod kostelem v Loretě na pražských Hradčanech. Od konce 18. století se krypta dnes po deseti letech otevřela podruhé. Trvalé zpřístupnění prostoru ale podle odborníků možné není právě kvůli zachování klimatu, které malby vyžadují.

Více než stomilionová rekonstrukce klatovského kostela zahrnovala novou fasádu, opravu zdiva a portálu s barokními sochami. Restaurátoři se věnovali i interiérům, kde zrenovovali například nástěnnou výmalbu z roku 1716. V loňském roce byly zrestaurovány varhany a také hlavní oltář. Nyní se kostel slavnostně otevřel věřícím i veřejnosti.

Procházka po okolí, kde žijeme, je cosi velmi intimního, dá se přirovnat k sexu s obývaným městem: pronikáme do něj, poznáváme ho, odevzdáváme se mu.

Národní památkový ústav (NPÚ) představil na konci září veřejnosti projekt obnovy Invalidovny. Rozsáhlý historický komplex v pražském Karlíně byl vystavěn mezi lety 1731 až 1737 podle projektu předního českého barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Poslední roky však budova chátrá, hledá využití. Státní instituce proto plánuje, že Invalidovnu zrekonstruuje a doplní „o vrstvu současné architektury v podobě moderní přístavby“. Plány památkářů však vyvolaly vlnu laické (i odborné) kritiky.

Národní památkový ústav má být garantem péče o dědictví. Řada chráněných objektů chátrá, ale úřad chce lít peníze do zbytečné moderní dostavby.

Barokní stavba pražské Invalidovny dostane v rámci své rekonstrukce přístavbu v podobě dvou několikapatrových křídel, ve kterých bude umístěn třeba koncertní sál.

Prohlédnout si na vlastní oči barokní mechanismus pražské lorety, podívat se, jak přesně zvonkohra funguje, a zjistit, za jakých okolností vznikla, mohou lidé po celý prodloužený víkend. Na dny 26. až 28. září jsou připravené komentované prohlídky, protože loretánské zvony se poprvé rozezněly na svátek svatého Václava roku 1695. Zvonkohra tedy slaví 325. výročí svého zprovoznění, řekl ředitel lorety Petr Bašta.

Prohlédnout si na vlastní oči barokní mechanismus pražské lorety, podívat se, jak přesně zvonkohra funguje, a zjistit, za jakých okolností vznikla, mohou lidé po celý prodloužený víkend.

Turistická oblast Písecko-Blatensko připravila novinky inspirované takzvanou noir turistikou. Návštěvníky chce dovést na hřbitovy, do vesnic se zvláštními názvy nebo na tajemná místa.

Ústecký kraj se napotřetí pokusí prodat zámek v Liběšicích na Litoměřicku. Kulturní památku, ve které býval ústav pro mentálně postižené, nabízí za 35 milionů korun.

Poklepáním na základní kámen byla zahájena stavební část projektu na obnovu kláštera Kladruby u Stříbra. Cílem projektu Života v řádu je obnova části exteriérů a interiérů nového a starého konventu, která přinese dvě nové prohlídkové trasy a zpřístupní dosud uzavřené části. Obnova barokního areálu, která bude stát přes 146 milionů korun, bude financována z větší části z evropské dotace i ze státních prostředků.

Poklepáním na základní kámen byla dnes zahájena stavební část projektu na obnovu kláštera Kladruby u Stříbra.

Každý večer od 4. do 8. srpna 2020 probíhaly koncerty účastníků hornových kurzů v broumovském klášteře. Dva koncerty byly součástí festivalu Za poklady Broumovska.

Nejsevernější pražská městská část Čakovice, Miškovice, Třeboradice na svém území nemá jen známý čakovický zámek. Málokdo ví, že zámek stojí i v Miškovicích. Dnes už je však obyčejným domem, ve kterém ještě před několika lety zaměstnanci statku dělali zabíjačky.

Český stavitel a architekt německého původu Kryštof Dientzenhofer byl ve své době jedním z nejvyhledávanějších barokních umělců. Přišel na svět 7. července 1655 v Bavorsku.

Pokud nevíte, kam letos vyrazit na dovolenou, doporučuji město Nepomuk. Nejen kvůli jeho historii. Je to ideální výchozí místo pro výlety do okolí. Na dosah je Šumava, ale i Písek, Klatovy, Blatná a další krásná česká městečka.

Vnitroblok barokního Paláce Sylva-Taroucca poblíž Václavského náměstí, který je také znám jako palác Piccolomini nebo Savarin, se brzy stane společenským místem pod širým nebem. Zahrada Savarin se promění v oázu pohody uprostřed centra Prahy. Pražanům tak nabídne další možnost kulturního a společenského vyžití v místě, kde se dříve scházely významné osobnosti společenského, politického, či uměleckého života.

Christian Norberg-Schulz (1926–2000) byl norský historik a teoretik architektury, který do dějin oboru uvedl dávný pojem genius loci, duch místa. Architektura podle něj znamenala zviditelňování genia loci. Pojem se dnes stal „zaklínadlem“ i pro ty, kteří knihy Norberga-Schulze nikdy nečetli.

Před nedávnem jsme v Našem regionu uveřejnili článek o pražském zámečku Veleslavín. Po upozornění jednoho z čtenářů jsme zjistili, že některé informace dostupné na internetu ohledně historie zámku jsou nepřesné.

Začátkem října 2019 bylo možno v rámci Dne architektury navštívit mnoho zajímavých a jinak nepřístupných objektů. Jedním z nich je nenápadný zámeček poblíž stanice metra Veleslavín.

Soubor osmi soch u vstupních bran do areálu hořické sochařské školy prochází rozsáhlou obnovou. Památkově chráněné pískovcové sochy z přelomu 19. a 20. století jsou v havarijním stavu. Do budoucna by je měly nahradit kopie, řekli ČTK zástupci Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích.

Nemusíte jezdit do Itálie, abyste se mohli obdivovat typické medicejské vášni pro umění. Jeden nádherný příklad na vás čeká i v severních Čechách, a to na zámku Ploskovice nedaleko Litoměřic. Nechala si ho postavit Marie Františka Toskánská, patřící právě do slavné italské rodiny Medici.

V rámci Dne architektury se na několik hodin otevře veřejnosti Veleslavínský zámek, krásná barokní památka Prahy, která je nyní veřejnosti nepřístupná a čeká na své nejasné budoucí využití.