Kostní dřeň

Transplantační centrum Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň je už od roku 2018 největším zařízením svého druhu v České republice. A chlubí se dalším prvenstvím.…

Fakultní nemocnice v Plzni si opět připsala rekord v počtu transplantací krvetvorných buněk. Zdejší hematologicko-onkologické oddělení je od roku 2018 největším zařízením svého druhu v Česku. Až dvě třetiny všech nepříbuzenských transplantací kostní dřeně v tuzemsku zajišťuje ve spolupráci s Českým národním registrem dárců dřeně právě plzeňská nemocnice, která navíc disponuje kompletními transplantačními akreditacemi, včetně těch mezinárodních.

Pokud chcete dostat šanci zachránit život někomu jinému, zaregistrujte se mezi potenciální dárce krvetvorných buněk. Vstup do registru nebyl nikdy jednodušší. Jde i na dálku a bez nutnosti odběru krve. V ČR fungují dva registry dárců kostní dřeně – Český národní registr dárců dřeně a Český registr dárců krvetvorných buněk. Vzájemně spolupracují a jejich posláním je hledat vhodné dárce pro pacienty, jejichž léčba se neobejde bez transplantace kostní dřeně či jiného typu krvetvorných buněk.

Pomoct nejen nemocnému Šimonkovi mohou dobrovolníci ochotní darovat kostní dřeň pro léčbu závažných onemocnění. Šumperská transfuzní služba plánuje náborový den, při kterém chce upozornit na význam darování kostní dřeně i rozptýlit obavy z procesu odběru krvetvorných buněk. Oproti období před covidovou pandemií se počty zaregistrovaných dobrovolníků výrazně propadly.

Dnes třicetiletá Milada Horová se narodila jako naprosto zdravé miminko. V sedmnácti letech se jí však z ničeho nic po celém těle objevily velké i malé modřiny. Pár týdnů před osmnáctými narozeninami u ní lékaři odhalili velmi vzácné a těžké onemocnění kostní dřeně, které se nedá vyléčit.

Jen dva lidé z milionu ročně v Česku onemocní aplastickou anémií. Takový osud potkal i pětiletého Šimůnka Káňu z Babic na Uherskohradišťsku. Vyléčit se může jen díky transplantaci kostní dřeně, vhodný dárce se pro něj však dosud nenašel.

Na nejvyšším pavilonu Fakultní nemocnice Plzeň roste od března za stamiliony korun nová dvoupodlažní nástavba pro hematoonkologické oddělení, pro pacienty s poruchou krvetvorby i pro dárce. Stavbu z oceli a skla, pro níž se vžil název Obláček, navrhla známá architektka Eva Jiřičná pro Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD), který objekt buduje. Hotovo má být v roce 2024. Do nástavby se přestěhují ambulance, laboratoře, prostory pro dárce krevních destiček i kostní dřeně a další provozy hematonkologie a registru. Novinářům to řekl ředitel registru Daniel Pagáč.

Pokrok v medicíně umožňuje, aby lékaři v některých případech u dětí léčených transplantací kostní dřeně upřednostnili cizího dárce před příbuzným, aniž by snížili šanci na vyléčení. Děje se tak, pokud dárcem kostní dřeně má být velmi malé dítě. Léčba některých onemocnění v dětském věku spočívá mimo jiné v transplantaci kostní dřeně či jiného typu krvetvorných (kmenových) buněk. Jde například o léčbu leukémie, selhání krvetvorby nebo imunity či některých vrozených metabolických vad.

Včera uplynulo třicet let od první transplantace kostní dřeně dítěti od nepříbuzného dárce v tehdejším Československu. A před čtvrt stoletím odstartoval ve Fakultní nemocnici v Motole celonárodní program nepříbuzenských dětských transplantací. Až do roku 2003 převažovali mezi dárci příbuzní, dnes je to naopak.

Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) nedávno ocenil v pražském Obecním domě 52 dárců z celé České republiky, díky kterým dostali v minulém roce vážně nemocní pacienti šanci na život. Informovala o tom mluvčí registru Klára Conková.

Dárci krve mohou v dotazníku v nemocnici zaškrtnout, že se chtějí stát potencionálními dárci kostní dřeně. Co však toto rozhodnutí obnáší? V první řadě je potřeba myslet na to, že darování kostní dřeně může někomu jinému zachránit život. V současné době je transplantace kostní dřeně jedinou účinnou léčbou pro pacienty s leukémií. Dárcem kostní dřeně se může stát každá osoba od 18 do 55 let, která netrpí nadváhou a jejíž BMI je vyšší než 40.

Více než 1500 transplantací krvetvorných buněk evidují za uplynulých 25 let lékaři hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, kteří tento zákrok poprvé provedli 6. března 1997.

Český národní registr dárců dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně včera ocenily 52 dárců kostní dřeně za rok 2021. V pořadí již dvacátý čtvrtý ročník proběhl v pražském Obecním domě, součástí galavečera bylo také setkání vyléčené pacientky po transplantaci s její dárkyní.

Koronavirová epidemie zapříčinila, že do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) se sídlem v Plzni loni nově vstoupilo pouze 5212 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli novému typu koronaviru klesaly už druhým rokem zhruba o polovinu oproti létům předchozím. ČNRDD aktuálně disponuje 100 375 potenciálními dárci.

Zachrání lidský život, ale sami přicházejí o peníze. Řeč je o dobrovolných dárcích kostní dřeně a buněk, kupříkladu těch krvetvorných z kostní dřeně.

Mnohočetný myelom, v pořadí druhá nejčastější rakovinu krve v naší zemi. Co onemocnění krve obnáší, a jak probíhá léčba mnohočetného myelomu?

Na 30. března připadá Národní den myelomu. Vyhlášený byl poprvé před pěti lety a jeho snahou je větší informovanost veřejnosti o této závažné chorobě krve. Mnohočetný myelom je pro většinu lidí nemocí, o které nikdy neslyšeli. Přitom se jedná o druhou nejčastější rakovinu krve v České republice. I zde sehrává důležitou úlohu včasná diagnostika. Jak se nemoc projevuje a jaká je její léčba?

Paní Zdena Wasserbauerová (82) celý život pracovala jako účetní a až těsně před důchodem našla největší smysl života. Už 25 let dobrovolničí pro Český národní registr dárců kostní dřeně a doufá, že tu bude ještě hodně dlouho, aby mohla pomoct co nejvíce nemocným. „Mrzí mě lhostejnost lidí, protože si myslím, že každý dobrý skutek, který někam vyšlete, se vrátí,“ říká žena, která v roce 2017 získala ocenění Filantrop dvacetiletí.

Diagnózu s názvem mnohočetný myelom si u nás ročně vyslechne 450 pacientů. Jde o rakovinu krve, jejíž první příznaky bývají podceňované. Navíc lidé o nemoci často příliš nevědí a pletou si ji s názvy jiných chorob – melanomem či myomem. Mnohočetný myelom patří mezi zhoubná nádorová onemocnění krve. Postihuje kostní dřeň, kosti a ledviny.

Vědecký tým z univerzity RMIT v Melbourne vyvinul technologii, která dokáže pomocí velmi vysokých ultrazvukových vln přeměnit kmenové buňky v kostní dřeň. To může pomoci například pacientům, kteří přišli o část kosti v důsledku rakoviny a dalších degenerativních onemocnění. Výzkumníci dokážou k přeměně použít buňky získané z tukové tkáně, což je mnohem méně bolestivé než je odebírat z kostní dřeně, jako se to při buněčné terapii dělá běžně. Tým doufá, že kmenové buňky se jednou budou vyrábět v bioreaktorech ve velkém a pomohou s léčbou mnoha zranění.

Covid-19 zasadil tvrdou ránu tuzemskému seznamu dárců kostní dřeně

Česku vážně chybí dárci kostní dřeně. Do registrů se zapisuje vůbec nejméně zájemců za posledních pět let. Registrace přitom trvá několik málo minut a nebolí. A bolestivý není ani samotný odběr.

Osud malého chlapce patří k těm nejsmutnějším, které si dovedete představit. Svůj život strávil v naprosté izolaci od ostatních. Domovem mu byla „plastová bublina“.

Voní jarem a láká zdobenými kraslicemi. Na Znojemsku odstartovala neobvyklá dobročinná akce na podporu Nadace pro transplantace kostní dřeně. Do dobročinného trhu se už zapojují první malérečky, které zdobí vejce pro vlastní zábavu, ale i profesionální tvůrkyně.

Dárci kostní dřeně dokáží zachránit život pacientům s leukémii, trpících zjednodušeně řečeno rakovinou krve. Do registru dárců ve svatoanenské nemocnici se už zapsaly desítky zájemců.…

Jedním ze čtyř hlavních typů leukémie, kterou mnozí znají jako rakovinu krve, je AML neboli akutní myeloidní leukémie. Toto onemocnění způsobuje hromadění nezralých myeloidních buněk v kostní dřeni a později také v dalších tkáních, což s sebou přináší řadu zdravotních komplikací.

Světový den boje proti rakovině připomene Česká televize dokumentem Babička jako Šance. Vypráví příběh ženy, která se i přes svůj pokročilý věk věnuje náboru dárců kostní dřeně.

Kdo pomáhá celoročně, ten si zaslouží obdiv. O Vánocích ale má přeci jen více lidí tendenci udělat nějaký ten dobrý skutek. Inspirujte se našimi tipy, jak někomu můžete udělat veselejší a třeba i teplejší svátky.

Chcete udělat dobrý skutek a stát se dárcem kostní dřeně? To je skvělá zpráva! Na dárcovství doslova závisí život lidí, kteří čekají na transplantaci. Čím více zapsaných, tím větší pravděpodobnost, že se najde vhodný dárce pro úplně každého pacienta. Co vás případně čeká?

Jednadvacetiletý David je sportovec, který pochází ze Sokolova. Ještě donedávna si žil šťastný život, který se mu ale obrátil vzhůru nohama. Byla mu diagnostikována aplastická anémie. Léčba tohoto vzácného onemocnění ale selhala a David nutné potřebuje chemoterapii a poté transplantaci kostní dřeně. Na vhodného dárce ale zatím stále čeká.

David je jedenadvacetiletý sportovec ze Sokolova, jemuž se před nedávnem obrátil život vzhůru nohama. Byla mu totiž diagnostikována aplastická anémie, vzácné onemocnění na bázi…

Štěpán Pecha ze Sobotína daroval kostní křeň, která zachránila život pacientovi s leukémií. Podstoupil všechna potřebná vyšetření a musel si píchat hormony do břicha. Kostní dřen daroval ze žíly. Kdyby bylo potřeba, vše by ochotně absolvoval znovu.

Mnohočetný myelom je zhoubná choroba kostní dřeně. Poškozené buňky se pak shlukují zejména v kostech a kostní dřeni, kde působí potíže od anémie až po onemocnění kostí vedoucí ke zlomeninám.

Pražský magistrát ve spolupráci se spolkem Alma mater uspořádá v sobotu 18. září nábor do registru dárců kostní dřeně, a to přímo v areálu pražské zoo. Po splnění několika podmínek se mohou lidé přihlásit a pomoci tak pacientům s poruchou krvetvorby, kteří čekají na transplantaci. Metropole se do iniciativy zapojila kvůli nedostatku nových dárců kostní dřeně.

Sama pracuje jako sestra na interní ambulanci táborské nemocnice, kde pomáhá nemocným. V loňském roce ale třiatřicetiletá Lucie Spálenková přispěla k záchraně života mimo své pracoviště. Jednoho červnového dne ji totiž překvapil hovor od Českého národního registru kostní dřeně.

Tomáškovi bylo osm měsíců, když se u něj projevilo vážné dědičné onemocnění. Nemoc se objevila velmi náhle a během dvou dnů se chlapcův stav zhoršil natolik, že musel být napojen na přístroje, které za něj dýchaly. Synovu diagnózu se zoufalí rodiče dozvěděli až po několikaměsíčním pátrání lékařů.

Svého prvního modelingového agenta měly už v šesti měsících. Skutečný průlom ale zaznamenaly Leah Rose a Ava Marie (11) až v momentě, kdy jim maminka Jaqi Clements (38) založila účet na Instagramu. V současnosti mají dvojčata, která bývají označována za nejkrásnější na světě, 1,8 milionu sledujících a předvádějí oblečení věhlasných značek.

Selma Blair (49) se už třetím rokem potýká s roztroušenou sklerózou a o svém boji s nemocí natočila dokument Introducing, Selma Blair, který uvede v říjnu. Nyní prozradila, jak si po dlouhé a vyčerpávající léčbě stojí.

Alma mater je bohumínské sdružení, které se angažuje v oblasti darování kostní dřeně v Česku. Dřeň tour 2021 je jednou z jeho aktivit, která probíhala také v rámci festivalu Štěrkovna Open Music na ostravském Landeku. Bohumíští nyní oficiálně hlásí, že zde zapsali do Českého národního registru dárců kostní dřeně dalších 157 zájemců, včetně zpěvačky Ewy Farne.

Veřejná debata o tom, zda by se měly nebo neměly protilátky proti covidu uznávat coby doklad o bezinfekčnosti, se rozjela na plné obrátky. Svým názorem přispěl také parazitolog Jaroslav Flegr. Ten patří k odpůrcům zjišťování protilátek, ale pokud by k němu mělo dojít, navrhuje provádět odběry z kostní dřeně.

Test na protilátky vám o imunitě proti covidu moc neřekne. Pokud chcete zjistit, zda jste proti nákaze imunní, musíte na odběry z kostní dřeně, uvedl na Twitteru evoluční biolog Jaroslav Flegr. Právě v kostní dřeni sídlí důležité paměťové B buňky, které zprostředkovávají dlouhodobou imunitu proti covidu. Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka je ale nesmyslné takové vyšetření kvůli covidu podstupovat.

Vědci objevili novou roli krevních buněk, která je zásadní pro zdárnou transplantaci kostní dřeně. Úspěch této transplantace závisí na optimální kondici dárcovských krvetvorných kmenových buněk, nově se však i s přispěním odborníků z Česka zjistilo, že buňky dosud považované za neškodné mohou její úspěšnost snížit.

Úspěch transplantace kostní dřeně závisí na optimální kondici dárcovských krvetvorných kmenových buněk, které jsou pacientovi podány. Vědci nově objevili, že buňky, které byly dosud považovány za neškodné, mohou úspěšnost transplantace snížit.

Transplantaci kostní dřeně jako nenahraditelnou formu pomoci vážně nemocným pacientům dokázali provést zdravotníci z olomoucké Fakultní nemocnice poprvé v roce 1997. Od té doby postup v různých variantách zopakovali patnáctsetkrát, a před nedávnem tak hemato-onkologickou kliniku potěšilo jubilejní číslo. Převody krvetvorných buněk zde zvládali také ve složitých podmínkách koronavirové epidemie.

Vědkyně zabývající se dědičnou neuropatiií či výzkumem metabolických změn v kostní dřeni letos uspěly v české verzi soutěže L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.

Nových dárců kostní dřeně v České republice ubývá. V loňském roce se do registrů zapsalo přibližně 5 300 lidí, zhruba polovina v porovnání s rokem 2019. Úbytek způsobila mimo jiné koronavirová pandemie. Mezi lidmi, kteří nutně potřebují transplantaci kostní dřeně, je i sedmiletá Natálka, která trpí aplastickou anémií.

Imunita vůči koronaviru trvá nejméně rok, ale možná i celý život. Podle dvou květnových studií se navíc časem zlepšuje, a to zejména po očkování.

Ve věku 86 let zemřel herec Charles Grodin, nejvíce známý jako tatínek z kultovní rodinné komedie Beethoven. Smutnou informaci sdělil jeho syn Nicholas deníku New York Times s tím, že herec prohrál boj s rakovinou kostní dřeně.

Kostra se mění během celého našeho života. Její funkce jsou mnohé, tou nejzásadnější je však ochrana těla. Třeba žebra chrání nejdůležitější lidské orgány a tak dále. Spousta věcí je ale úplně jinak, než nás učili ve škole, jak prokazují studie vědců z Imperial College či University of North Carolina. Někomu se dokonce v průběhu let vytvoří zcela nové kosti.

Leukémie patří k obávaným strašákům. Většinou se objeví nenadále a představuje pro pacienty velký šok. Ve skutečnosti nám ale tělo dává najevo, že se něco děje, už celé měsíce předtím, než začneme mít skutečně vážné obtíže. Stačí tedy sledovat signály vašeho těla a včas reagovat, může vám to zachránit život.

Nadšenci a sběratelé kuliček z brněnského časostroje dnes mohou získat přírůstek z limitované edice. Mezi jedenáctou a dvacátou třetí hodinou vypadne z orloje na náměstí Svobody celkem třináct speciálních kuliček.

Oba české registry pro potenciální dárce kostní dřeně zaznamenaly v roce 2020 výrazný pokles nových zájemců. Do budoucna to může znamenat problémy s hledáním vhodných dárců pro pacienty, upozorňují lékaři.

Polycytémie je závažné onemocnění krvetvorných buněk v kostní dřeni a může vést k akutní leukémii, jejími hlavními projevy jsou chronická únava, kožní potíže a závratě. Zjistěte, jaké jsou příčiny onemocnění a jak probíhá léčba.

Pandemie koronaviru se loni dotkla i Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD), do kterého vstoupilo zhruba o polovinu méně nových dárců než předloni. Zapsalo se jich 5 275, v roce 2019 to bylo 10 845 dárců.

Fanoušci si určitě všimli… Od čtvrtka do neděle se ve všech zápasech objevilo několik hráčů ve speciálním dresu. Do každého zápasu vždy nastoupili dva hráči s oranžovým rukávem, ten odkazoval na projekt O Kapku lepší hokej. Dresy jsou nyní v aukci, peníze z nich pomohou nemocným dětem.