Kostní dřeň

Rakovina krve zaujímá v počtech úmrtí na zhoubná nádorová onemocnění třetí místo, hned po karcinomu plic a rakovině tlustého střeva. Leukémii, lymfomu či mnohočetnému myelomu podlehli zpěvák Karel Gott, manželka zavražděného amerického prezidenta Kennedyho Jacqueline nebo cyklista Luboš Lom, účastník olympijských her v Soulu.

Velká benefice na podporu dárcovství kostní dřeně za účasti mnoha osobností českého kulturního a společenského života se uskuteční v pondělí 27. března v pražském Rock Café na Národní třídě. Na benefici dorazí plno známých osobností.

V pondělí, 27. března, se bude v klubu Rock Café na Národní třídě ve velkém pomáhat. Uskuteční se zde od 18:00 hodin Koncert pro život. Během benefičního koncertu bez nároku na honorář vystoupí a dárcovství kostní dřeně/ krvetvorných buněk podpoří známé osobnosti.

Třinečtí fotbalisté se v této sezoně snaží zachránit ve druhé lize. Trenér Martin Zbončák má ale i jiné mimosportovní starosti. Jeho manželka Iveta totiž onemocněla akutní formou leukémie. S pomocí tak přispěchali samotní hráči, kteří se zapsali mezi dárce kostní dřeně. Klub současně zahájil kampaň na boj proti leukémii, která má za cíl najít nové dárce. Poslechněte si, co fotbalový klub ze Slezska podnikl a jak hodlá pomáhat.

„Vstupem do registru se stávám potenciálním dárcem. Stávám se vlastně permanentní šancí pro pacienty na celém světě,“ vysvětluje Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců a primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. Jaké jsou ideální poměry pro to, aby byl člověk přijat do registru dárců kostní dřeně? A co takové rozhodnutí obnáší? Poslechněte si rozhovor.

Velká benefice na podporu dárcovství kostní dřeně za účasti mnoha osobností českého kulturního a společenského života bude v pondělí 27. března od 18. hodin.

Fotbalisty Třince čeká na jaře těžký boj o záchranu ve Fortuna národní lize, tyto starosti ale nejsou ničím ve srovnání s těmi, které aktuálně prožívá trenér předposledního týmu tabulky Martin Zbončák. Manželka bývalého fotbalisty Liberce, Sparty, Slavie či řecké Soluně Iveta onemocněla akutní formou leukémie a potřebuje transplantaci kostní dřeně.

Český národní registr dárců kostní dřeně zná mnoho příběhů lidí, kterým kostní dřeň od nepříbuzného dárce zachránila život. Čím víc je v databázi potenciálních dárců, tím větší je naděje těch, kteří dárce hledají.

Martina Chmelová organizuje Nábory hrdinů. Jezdí po republice, motivuje lidi k zápisu do registru dárců a vyvrací mýty a obavy, které kolem darování kostní dřeně panují.

Z nákazy virem HIV se 53letý Němec, který onemocněl i leukémií, vyléčil po transplantaci kostní dřeně od dárce se speciální genovou mutací. Díky ní jsou buňky proti HIV odolné. Takových dárců je v populaci asi jedno procento.

Ve světě se potvrdil pátý případ úplného vyléčení člověka s HIV. Kvůli ochraně jeho identity o něm lékaři hovoří jen jako o 53letém „pacientovi z Düsseldorfu“. Muž ani čtyři roky poté, co přestal brát léky proti HIV, nemá v těle známky viru. Jeho léčebný proces však zahrnoval vysoce rizikovou transplantaci kostní dřeně, metoda tak není aplikovatelná na širší populaci nakažených.

Mladý Honza si prožil víc trápení než leckdo za celý život. Podstoupil chemoterapii při první rakovině a transplantaci kostní dřeně při pozdější leukémii, která se mu nyní vrátila. Dřeň proto shání znovu. Jeho žena Jana vzpomíná na krušné chvíle, které s mužem prožili. „Počátek našeho vztahu byl tak trochu na dálku. Vyměnili jsme si mnoho zpráv, bydlela jsem totiž tou dobou v Anglii. Nemohla jsem tomu uvěřit, když mě po pár měsících jen tak přiletěl překvapit s kyticí růží v ruce,“ vypráví.

Už léta bojuje se zákeřnou a smrtelnou leukemií Honza Nohejl, manžel a otec dvou dětí. V roce 2019 nemoc porazil, kostní dřeň mu tehdy daroval jeho bratr. Ten ale nebyl úplně ideálním dárcem, nemoc se nyní Honzovi vrátila a udeřila s ještě větší silou. Hledá se pro Honzu vhodný dárce, ale zatím se v registru neobjevil. Jeho manželka Jana se teď s výzvou o pomoc obrátila na veřejnost.

Základ daně si můžete snížit o několik položek. Jaké to jsou a kolik si za ně můžete letos odečíst? Zaměstnanci i podnikatelé si mohou svůj základ daně snížit o řadu částek. Dnes si ukážeme, jaké to jsou a v jaké výši platí pro letošní rok.

Jedna z největších opor bundesligového Lipska Willi Orbán bude svému celku s největší pravděpodobností chybět v dalším kole ve šlágru s Unionem Berlín. Důvodem ale není zranění nebo trest, ale třicetiletý stoper je vhodným dárcem kostní dřeně pro člověka s rakovinou krve.

Obránce bundesligového Lipska Willi Orbán daruje ve středu kostní dřeň pro pacienta s leukémií. Třicetiletý maďarský fotbalový reprezentant kvůli tomu podle agentury DPA nejspíš vynechá sobotní zápas proti Unionu Berlín. Po takovém zákroku je doporučena desetidenní pauza.

Nový návrh zákona v americkém státě Massachusetts si klade za cíl zlepšit situaci s nedostatkem vhodných orgánů v transplantační medicíně. Darovat orgány nebo kostní dřeň by tak mohli i vězni, kteří by tím získali zkrácení doby výkonu trestu.

Martina Chmelová se rozhodla hledat nové dárce kostní dřeně poté, co její kamarádka onemocněla leukémií. Neskončila u jedné náborové akce a založila organizaci Nábor hrdinů. Každý rok společně s manželem pořádá až 30 akcí ve městech, firmách i školách, aby našla další dárce, kteří v Českém národním registru dárců dřeně velmi chybí. Za to dostala ocenění Laskavec Nadace Lilie a Karla Janečkových. Zapsat se do registru můžete i vy, není to těžké a případné darování ani není příliš bolestivé.

Příběh malého Johna Erica dojímá Brazílii. Desetiletý chlapec chce k Vánocům netradiční dárek. Od Santy Clause si přeje, aby mu našel dárce kostní dřeně. Trpí totiž srpkovitou anémií, která mu brání žít jako ostatní děti.

Alžbeta II. podle nejnovější biografie bojovala poslední rok s bolestivou rakovinou kostní dřeně, ve svých povinnostech ale pokračovala jako obvykle.

Ačkoliv královna Alžběta II. zemřela v úctyhodných 96 letech, podle nových informací nebylo příčinou smrti pouze stáří. Autor a blízký přítel prince Philipa Gyles Brandreth tvrdí, že panovnice trpěla vzácnou formu rakoviny kostní dřeně, informuje web Mirror. Tvrzení však zpochybňuje lékařská zpráva královské rodiny.

Morek není na první pohled zrovna lákavá pochoutka, ale obsahuje mnoho prospěšných látek, které vás svými účinky na lidský organismus rychle přesvědčí, abyste morku dali šanci.

Takovou sourozeneckou lásku, jakou ukázala šestiletá holčička svému malému bráškovi, jen tak neuvidíme. Když se malá Sophia dozvěděla, že chlapeček potřebuje dárce kostní dřeně, který by mu zachránil život, apelovala...

Jubilejním devítistým dárcem registrovaným v Českém národním registru dárců dřeně (ČNRDD) je jednadvacetiletý policista Vojtěch Bittner. Do Plzně přijel až z Ostravy. Odběr podstoupil pomocí takzvané separace z krve na speciálním přístroji. Tato procedura trvá v průměru čtyři hodiny. Registr kostní dřeně nepomáhá jen pacientům v Česku, ale po celém světě. Právě krvetvorné buňky mladého policisty pomohou nemocnému muži v zahraničí.

Holčička všechny šokovala svou obětavostí a statečností. Když zjistila, že je její malý bratr nemocný, neváhala a doslova se vrhla do jeho záchrany.

S přibývajícím věkem se kosti postupně ztenčují a zvyšuje se pravděpodobnost vzniku kostních onemocnění, jako je osteoporóza. Jedním z důvodů je zhoršená funkce kmenových buněk kostní dřeně, které jsou potřebné pro udržení integrity kosti, jak píše server The Brighter Side.

Rusové jen za pondělí vyslali na ukrajinská města více než 80 raket, což si vyžádalo přes 100 raněných a i 19 mrtvých. Jednou z nich je lékařka z oddělení transplantací kostní dřeně pro děti Oksana Leontievová. Ta vzala v pondělí ráno svého syna do školky a poté vyrazila do práce v centru Kyjeva. Během cesty ji zabila ruská raketa. Ze syna Leontievové se stal sirotek. Ukrajinci nyní truchlí na sociálních sítích.

Zní to jako bláznivý nápad, nikoliv jako téma pro seriózní výzkum nebo snad součást klinické praxe, přesto jde o oceněnou vědeckou práci. Zmrzlina může podle zjištění týmu polských hematologů být užitečnou a současně levnou součástí autologní transplantace kostní dřeně, život zachraňujícího výkonu, který podstupují pacienti s některými typy nádorových onemocnění.

Zpěvačka Magda Malá (55) byla vždycky tak trochu zjevením na české hudební scéně. I při své výšce 154 cm má neuvěřitelně silný hlas, kromě toho už dlouhá léta vypadá, jako by nestárla. Její recept na vizáž holčičky je přitom jednoduchý.

„Můj druhý život je prostě krásný,“ říká mladá žena, které před osmi lety zachránila život kostní dřeň od neznámého dárce. Dárce lékaři našli díky národní databázi dárců kostní dřeně.

Naděje na život pro více než dva tisíce lidí s leukémií nebo těžkými poruchami krvetvorby - právě tolika pacientům pomohly najít vhodného dárce za 30 let své existence Český národní registr dárců dřeně a Nadace pro transplantaci kostní dřeně. Ty, kteří zachránili život často úplně cizím lidem, připomíná sobotní Světový den dárců kostní dřeně.

17. září 2022, na Světový den dárců kostní dřeně, proběhne slavnostní předání Plaket profesora Milana Haška, kterými Český červený kříž oceňuje humánní přístup těch,…

Cesta ke vzniku Českého národního registru dárců dřeně [ČNRDD] nebyla snadná, ale dnes ČNRDD vede 111 tisíc dárců a našel dřeň pro 2 000 pacientů.

Sestry Ava Marie Clements a Leah Rose Clements jsou tiskem přezdívána „ nejkrásnější dvojčata světa“. Na modelingovou dráhu se daly, když jim bylo pouhých 7 let. Dnes mají vybudovanou úspěšnou kariéru a věnují se i dobročinným aktivitám. Jednovaječná dvojčata Ava Marie Clements a Leah Rose Clements žila obyčejný život do chvíle, kdy jim rodiče založili…

Transplantační centrum Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň je už od roku 2018 největším zařízením svého druhu v České republice. A chlubí se dalším prvenstvím.…

Fakultní nemocnice v Plzni si opět připsala rekord v počtu transplantací krvetvorných buněk. Zdejší hematologicko-onkologické oddělení je od roku 2018 největším zařízením svého druhu v Česku. Až dvě třetiny všech nepříbuzenských transplantací kostní dřeně v tuzemsku zajišťuje ve spolupráci s Českým národním registrem dárců dřeně právě plzeňská nemocnice, která navíc disponuje kompletními transplantačními akreditacemi, včetně těch mezinárodních.

Pokud chcete dostat šanci zachránit život někomu jinému, zaregistrujte se mezi potenciální dárce krvetvorných buněk. Vstup do registru nebyl nikdy jednodušší. Jde i na dálku a bez nutnosti odběru krve. V ČR fungují dva registry dárců kostní dřeně – Český národní registr dárců dřeně a Český registr dárců krvetvorných buněk. Vzájemně spolupracují a jejich posláním je hledat vhodné dárce pro pacienty, jejichž léčba se neobejde bez transplantace kostní dřeně či jiného typu krvetvorných buněk.

Pomoct nejen nemocnému Šimonkovi mohou dobrovolníci ochotní darovat kostní dřeň pro léčbu závažných onemocnění. Šumperská transfuzní služba plánuje náborový den, při kterém chce upozornit na význam darování kostní dřeně i rozptýlit obavy z procesu odběru krvetvorných buněk. Oproti období před covidovou pandemií se počty zaregistrovaných dobrovolníků výrazně propadly.

Dnes třicetiletá Milada Horová se narodila jako naprosto zdravé miminko. V sedmnácti letech se jí však z ničeho nic po celém těle objevily velké i malé modřiny. Pár týdnů před osmnáctými narozeninami u ní lékaři odhalili velmi vzácné a těžké onemocnění kostní dřeně, které se nedá vyléčit.

Jen dva lidé z milionu ročně v Česku onemocní aplastickou anémií. Takový osud potkal i pětiletého Šimůnka Káňu z Babic na Uherskohradišťsku. Vyléčit se může jen díky transplantaci kostní dřeně, vhodný dárce se pro něj však dosud nenašel.

Na nejvyšším pavilonu Fakultní nemocnice Plzeň roste od března za stamiliony korun nová dvoupodlažní nástavba pro hematoonkologické oddělení, pro pacienty s poruchou krvetvorby i pro dárce. Stavbu z oceli a skla, pro níž se vžil název Obláček, navrhla známá architektka Eva Jiřičná pro Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD), který objekt buduje. Hotovo má být v roce 2024. Do nástavby se přestěhují ambulance, laboratoře, prostory pro dárce krevních destiček i kostní dřeně a další provozy hematonkologie a registru. Novinářům to řekl ředitel registru Daniel Pagáč.

Pokrok v medicíně umožňuje, aby lékaři v některých případech u dětí léčených transplantací kostní dřeně upřednostnili cizího dárce před příbuzným, aniž by snížili šanci na vyléčení. Děje se tak, pokud dárcem kostní dřeně má být velmi malé dítě. Léčba některých onemocnění v dětském věku spočívá mimo jiné v transplantaci kostní dřeně či jiného typu krvetvorných (kmenových) buněk. Jde například o léčbu leukémie, selhání krvetvorby nebo imunity či některých vrozených metabolických vad.

Včera uplynulo třicet let od první transplantace kostní dřeně dítěti od nepříbuzného dárce v tehdejším Československu. A před čtvrt stoletím odstartoval ve Fakultní nemocnici v Motole celonárodní program nepříbuzenských dětských transplantací. Až do roku 2003 převažovali mezi dárci příbuzní, dnes je to naopak.

Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) nedávno ocenil v pražském Obecním domě 52 dárců z celé České republiky, díky kterým dostali v minulém roce vážně nemocní pacienti šanci na život. Informovala o tom mluvčí registru Klára Conková.

Dárci krve mohou v dotazníku v nemocnici zaškrtnout, že se chtějí stát potencionálními dárci kostní dřeně. Co však toto rozhodnutí obnáší? V první řadě je potřeba myslet na to, že darování kostní dřeně může někomu jinému zachránit život. V současné době je transplantace kostní dřeně jedinou účinnou léčbou pro pacienty s leukémií. Dárcem kostní dřeně se může stát každá osoba od 18 do 55 let, která netrpí nadváhou a jejíž BMI je vyšší než 40.

Více než 1500 transplantací krvetvorných buněk evidují za uplynulých 25 let lékaři hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, kteří tento zákrok poprvé provedli 6. března 1997.

Český národní registr dárců dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně včera ocenily 52 dárců kostní dřeně za rok 2021. V pořadí již dvacátý čtvrtý ročník proběhl v pražském Obecním domě, součástí galavečera bylo také setkání vyléčené pacientky po transplantaci s její dárkyní.

Koronavirová epidemie zapříčinila, že do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) se sídlem v Plzni loni nově vstoupilo pouze 5212 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli novému typu koronaviru klesaly už druhým rokem zhruba o polovinu oproti létům předchozím. ČNRDD aktuálně disponuje 100 375 potenciálními dárci.

Zachrání lidský život, ale sami přicházejí o peníze. Řeč je o dobrovolných dárcích kostní dřeně a buněk, kupříkladu těch krvetvorných z kostní dřeně.

Mnohočetný myelom, v pořadí druhá nejčastější rakovinu krve v naší zemi. Co onemocnění krve obnáší, a jak probíhá léčba mnohočetného myelomu?

Na 30. března připadá Národní den myelomu. Vyhlášený byl poprvé před pěti lety a jeho snahou je větší informovanost veřejnosti o této závažné chorobě krve. Mnohočetný myelom je pro většinu lidí nemocí, o které nikdy neslyšeli. Přitom se jedná o druhou nejčastější rakovinu krve v České republice. I zde sehrává důležitou úlohu včasná diagnostika. Jak se nemoc projevuje a jaká je její léčba?

Paní Zdena Wasserbauerová (82) celý život pracovala jako účetní a až těsně před důchodem našla největší smysl života. Už 25 let dobrovolničí pro Český národní registr dárců kostní dřeně a doufá, že tu bude ještě hodně dlouho, aby mohla pomoct co nejvíce nemocným. „Mrzí mě lhostejnost lidí, protože si myslím, že každý dobrý skutek, který někam vyšlete, se vrátí,“ říká žena, která v roce 2017 získala ocenění Filantrop dvacetiletí.

Diagnózu s názvem mnohočetný myelom si u nás ročně vyslechne 450 pacientů. Jde o rakovinu krve, jejíž první příznaky bývají podceňované. Navíc lidé o nemoci často příliš nevědí a pletou si ji s názvy jiných chorob – melanomem či myomem. Mnohočetný myelom patří mezi zhoubná nádorová onemocnění krve. Postihuje kostní dřeň, kosti a ledviny.

Covid-19 zasadil tvrdou ránu tuzemskému seznamu dárců kostní dřeně

Česku vážně chybí dárci kostní dřeně. Do registrů se zapisuje vůbec nejméně zájemců za posledních pět let. Registrace přitom trvá několik málo minut a nebolí. A bolestivý není ani samotný odběr.

Voní jarem a láká zdobenými kraslicemi. Na Znojemsku odstartovala neobvyklá dobročinná akce na podporu Nadace pro transplantace kostní dřeně. Do dobročinného trhu se už zapojují první malérečky, které zdobí vejce pro vlastní zábavu, ale i profesionální tvůrkyně.