Ludvík I. Bavorský

„Síň slávy Němců“, Walhalla, která stojí asi 10 km východně od bavorského Regesburgu (česky Řezna) nad Dunajem, byla vybudována na popud krále Ludvíka I. Bavorského. Co ho k tomu vedlo?

Cesty uměleckých děl jsou nevyzpytatelné. Tak by se dal popsat ve zkratce příběh busty Sexta Pompeia vytvořené v prvním století před naším letopočtem. Naposledy totiž byla před svým znovuobjevením spatřena v Německu ve 40. letech, pak se našla před vypuknutím koronavirové pandemie v americkém Texasu. Média o příběhu sochy informovala v neděli.

Jedná se pravděpodobně o jednu z nejrozporuplnějších postav naší historie. Zikmund Lucemburský má však nálepku negativního panovníka mnohdy neprávem.

Bavorský Oktoberfest je každoročním místem setkání milovníků chmelového moku, přičemž je právem nazýván největším pivním festivalem světa. Letos ale neproběhne.

Ocitnete-li se někdy na břehu majestátního Dunaje v německém městě Regensburg, budete možná zaskočeni. Ne snad tím, že tu uvidíte památník, na kterém stojí parní lokomotiva, ale spíše tím, že široko daleko žádné koleje neuvidíte. Za dílem Ludvíka I   Jedná se totiž o připomínku úzkorozchodné dráhy, která zde měla svou výchozí stanici a odkud vyjížděla na koleje o rozchodu 1 000 mm také lokomotiva 99 253.

Telekineze, jakožto schopnost silou vůle ovládat předměty, je stejně jako jiná umění, nespadající do běžných lidských dovedností, předmětem sporů i odborných výzkumů. A stejně jako například u domnělých médií, komunikujících se světem mrtvých, nebo u samozvaných věštitelů budoucnosti, i zde byla odhalena celá řada podvodníků. Jednomu se však na švindl nikdy nepřišlo, jmenoval se Rudi Schneider.

V roce 1810 se korunní princ Ludvík I. Bavorský  (1786 - 1868) ženil s Terezou Sasko-Hildeburgskou a ze samé radosti pozval celé město na oslavu. Konala se 12. až 17. října 1810, byla zakončena koňským dostihem a měla takový úspěch, že se opakovala i příští rok.