Marie Antoinetta patří mezi nejslavnější ženy evropských dějin, která ve své době vyvolávala u mnoha lidí rozporuplné pocity. Přesto ji můžeme považovat za jednu z prvních osobností, která ve své době určovala módu celé Evropy.
Narodil se do rodiny, ze které se neodcházelo. Charles-Henri Sanson měl být možná lékařem, místo toho se stal nejslavnějším katem Francie a mužem, jehož ruce vykonaly rozsudky nad králem i nad těmi, kdo krále svrhli.
Měla ukončit středověké barbarství poprav, místo toho se ale stala ikonou teroru. Gilotina za celých 185 let připravila o život tisíce lidí - od francouzského krále přes účastníky odboje v pankrácké věznici až po tuniského přistěhovalce v Marseille.
Ona sama si takový život nevybrala. Nalajnovali jí ho rodiče, protože se narodila jako princezna. A jak to v korunovaných famíliích chodilo, vybrali jí ženicha. Jmenovala se Marie Antonie a byla dcerou neapolsko-sicilského krále Ferdinanda IV., všeobecně zvaného Nosatec (re nasone).
Francouzská královna, kterou dav nenáviděl natolik, že jásal nad její popravou. Marie Antoinetta prošla cestu od luxusu Versailles přes rozpad rodiny až k samotné gilotině. Co ale stálo za jejím pádem doopravdy?
Z luxusu ve Versailles putovala do temné kobky v Temple. Jako čtrnáctiletou ji uvěznili, viděla otce i matku odcházet na popraviště. Narodila se jako dcera Francie – země, která jí nakonec vzala úplně všechno.
Když se řekne Velká francouzská revoluce, většině z vás se vybaví gilotina, rozvášněný dav a pád monarchie. Jenže za těmi velkými dějinami se skrývá i příběh malého kluka, kterému bylo sotva deset let.
Bylo 21. ledna 1793 a na Náměstí revoluce v Paříži zněl ohlušující jásot. Francouzi právě popravili svého krále Ludvíka XVI., odsouzeného za velezradu. O jeho osudu rozhodl jediný hlas.
Gilotina patří k nejsilnějším symbolům francouzské revoluce. Chladná, přesná a dodnes znepokojivá. Zrodí se z myšlenky humanity, stane se nástrojem rovnosti před zákonem a nakonec i synonymem státního teroru.
Dnes je to 233 let od popravy Ludvíka XVI. Král přišel o hlavu na Náměstí Revoluce. Jeho poslední slova přehlušily bubny, krev si lidé brali jako suvenýr.
Dnešní kvíz nebude úplně nejprimitivnější. Začneme sice zlehka, ale už na druhé otázce si někteří vylámou zuby. Budete mít alespoň polovinu otázek správně? S výsledkem se nám nezapomeňte pochlubit!
Roky po tom, co Ludvík XVI. a Marie Antoinetta skončili pod gilotinou, přesvědčil Karl-Wilhelm Naundorff francouzskou aristokracii, že je ztraceným potomkem královského páru. Někteří lidé tomu věří dodnes.
Ludvík XVII nikdy nevládl. Nikdy neunikl. Nikdy nedostal šanci dospět. Jeho život se scvrkl na celu, ticho a strach – a jeho smrt zůstává jedním z nejtemnějších svědectví o tom, co dokáže ideologie udělat s dítětem.
Dobrodružství je staré jako lidstvo samo. Přesto existují výpravy, které se zapsaly do dějin nejen svou odvahou, ale i tragickým koncem. Byly to expedice vedené muži, kteří se rozhodli překročit hranice tehdejšího poznání.
Poslední měsíce života francouzského krále Ludvíka XVI., jak si je zapisoval jeho komorník Cléry, inspirovaly druhý celovečerní film scenáristy a režiséra Gianluca Jodiceho Potopa. Do kin vstupuje ve čtvrtek.
Devatenácté století Časosběr už vícekrát připomínal jako století vynálezů a společenské proměny. Podmínky pro tyto dynamické změny ale vytvářely i události politické a vojenské. Dnešní výročí proměnilo rovnováhu mocenských sil v Evropě a podstatně přispělo k tomu, jak vypadalo ono „století vynálezů“. A jako bonus se událost odehrála na našem území a její rekonstrukce je každoroční podívanou.
Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.
„Po mě potopa“ je i v češtině populární rčení, tradičně připisované Ludvíku XVI., či snad jeho milence a rádkyni madame de Pompadour. Jeho význam se časem trochu posouval. Dnes ho čteme jako známku bezohledného chování bez ohledu na následky. V jiném významu …
Byla krásná, chytrá a v podstatě celý život proplouvala politicky divokými vodami na anglickém královském dvoře 17. století. Král Karel II. jí byl okouzlen a udělal z ní svou nejoblíbenější milenku. Ona byla ale dost možná zároveň i špiónkou francouzského krále Ludvíka XIV., i když s jistotou to neví ani současní historici. Ať tak či tak, život Louise de Keroual rozhodně stojí za prozkoumání. A nejen proto, že je předkem například princezny Diany či královny Camilly…
Marie Terezie Šarlota, jediná přeživší dcera Marie Antoinnety, přežila teror i smrt rodičů. Její jméno se později objevilo ve slavné záhadě Temné hraběnky.
HRADEC KRÁLOVÉ – Francouzská kinematografie znovu ožije v Hradci Králové. Od 20. do 23. listopadu se v Biu Central uskuteční 28. ročník Festivalu francouzského filmu, [...]
Před 270 lety se narodila Marie Antoinetta. Dcera Marie Terezie se stala královnou Francie, jejíž život naplnil přepych, intriky i tragický konec pod gilotinou.
„Odpusťte, pane, to jsem nechtěla,“ omluvila se francouzská královna Marie Antoinetta katovi, když ji přiváděl ke gilotině a ona mu nechtíc šlápla na nohu. Byla středa 16. října 1793 a ve Francii vrcholila revoluce, respektive hrůzovláda, v níž se každá revoluce iniciovaná lůzou pohříchu zvrtne. Patnáct minut po poledni zasvištěla čepel gilotiny a královnina hlava se skoulela do koše.
„Už aby byl čtvrtek,“ zakňourá otráveně osmileté děvčátko. Právě tento den bývá jediný volný. A co neděle? Tam mají žáci povinnou bohoslužbu. Školní výuka trvá sice čtyři až šest hodin, ale těm z nejvzdálenějších koutů zabere povinná školní docházka v podstatě celý den.
16. 10. 1793 byla Marie Antoinetta sťata na Place de la Révolution. Od „Madame Déficit“ k tragické ikoně: proces „bez prodlení“, gilotina a mýtus, který přežil staletí. Co zůstalo v paměti Evropy - a proč.
Marie Antoinetta přijela do Versailles v roce 1770 jako čtrnáctiletá rakouská arcivévodkyně. Byla to malá dívka, která se měla stát symbolem politické dohody mezi dvěma mocnými zeměmi. Ale Versailles nebylo místem, kde by mohla být jen dítětem.
Brambora má mnoho názvů, přitom se jedná pouze o jednu a tu samou potravinu, kterou najdeme po celém světě. Dováží se, vyváží, pěstujeme ji na zahradě. Brambora je ideální přílohou nejen k masu, ale také omáčkám. Z brambor si můžete udělat například bramboráky, výborná je bramborová kaše nebo šťouchané brambory.
Ruský klenotník Peter Carl Fabergé zemřel 24. září 1920 ve Švýcarsku, kam ho vyhnala bolševická revoluce. Do nových pořádků nezapadala zlatá vejce osázená drahokamy, která obdivoval i sám car. Těchto klenotů se dochovalo jen několik desítek a jejich cena dosahuje astronomických výšek. Na rozdíl od klesající hodnoty značky Fabergé, jak ukázal letošní prodej, který ikonické jméno opět vrátil do ruských rukou.
O srpnové návštěvě známého paláce v Paříži: Rozmařilá a zhýralá doba - Ludvíkové - rokoko a doba regentsví - Rohanové - rokoková ikona palác de Soubise - hodně zajímavý stůl v ložnici - chatGPT .
Maximilien Robespierre byl neúprosný vůdce Velké francouzské revoluce. Poslal pod ostří gilotiny tisíce lidí. Ironií osudu se však sám stal obětí svého teroru a v roce 1794 skončil pod stejnou čepelí, kterou vládl Francii.
Babičky se pohoršují, že to za jejich mladých časů nebývalo. Ve skutečnosti i před staletími otcové k porodu chodili. Král Ludvík XVI. se o svou ženu Marii Antoinettu v onu chvíli navíc vzorně staral.
Poprava gilotinou byla nedílnou součástí francouzské revoluce, také možná proto byla s Francií tak spjatá až donedávna. Ovšem, 10. září 1977 se pro tuto…
Dnes si bez brambor neumíme představit českou ani evropskou kuchyni. Po příchodu z Ameriky ale tato nenápadná hlíza vyvolala v Evropě odpor. Někteří lidé věřili, že je dílem ďábla – a nedůvěru posilovalo i to, že o ní není zmínka v Bibli. Přesvědčit veřejnost museli panovníci, učenci i hladomory.
Zatímco venkov zůstával v poklidu, Paříží už týdny probublávala nenávist k monarchii živená hladem. Vesničané dokázali aspoň trochu přežívat z vlastní úrody, městští lidé ale s hrůzou sledovali zdražování základních potravin, zejména chleba.
Dějiny si pamatují krále Ludvíka XVI. jako tragickou postavu, panovníka, který se navzdory svým dobrým úmyslům nedokázal postavit na odpor bouřlivé době. Žezla se přitom neměl vůbec ujmout.
V učebnicích dějepisu je vykreslena jako silná panovnice, matka Evropy a jedna z nejvýznamnějších osobností našich dějin. Tenhle dokonalý obraz ale skrývá i trochu temnější realitu.
O létání snili lidé od počátku dějin. Létat jako ptáci, létat nad moři a oceány, překonávat vzdálenosti, to byl velký sen prvních vynálezců a odvážlivců, co se pokusili o nemožné a opravdu vzlétli do vzduchu.
Příběh Jeanne Bécu je jako z románu. Narodila se chudé švadleně Anne Bécu. Jeanne však vědomě pracovala se svým šarmem a postupně se dostala do společnosti respektovaných a vysoce postavených mužů. Stala se dokonce milenkou Ludvíka XV. Její osud byl však tragický. Madame de Barry – jak ji lidé později znali – přišla o život pod gilotinou během francouzské revoluce.
Make-up a muži? Pro generace vyrůstající ve 20. století donedávna nemyslitelná kombinace. Přesto jde o vztah, který má kořeny hluboko v historii. Líčení nebylo vždy výsadou žen a jeho spojování výhradně s feminitou je až novodobý konstrukt. Od starověkého Egypta přes dvůr Ludvíka XVI. až po dnešní Instagram – muži se líčili, líčí a zřejmě líčit budou.
Královské dvory byly odjakživa místem přísně dané etikety. Každý pohyb byl řízen nepsanými i psanými pravidly. A i když některá z těchto nařízení působí z dnešního pohledu poněkud bizarně, obecně byla v minulosti tato pravidla dodržována. Za těmito omezeními obvykle stála praktická či symbolická motivace – touha vyvolat respekt, udržet bezpečí panovníka, nebo jen zachovat tradiční hierarchii.
V závěrečném díle našeho putování po jihomoravských zámcích se podíváme mimo hlavní turistické trasy. Objevíte klidná šlechtická sídla obklopená zelení, která nabízejí krásu bez davů – Lysice, Rájec…
Někdy dokázali románky s nimi udržet pod pokličkou, jindy byly veřejným tajemstvím a někdy se s nimi dotyční pánové ani neskrývali. Řeč je o milenkách slavných mužů. Máte o nich přehled i vy?
Do dražby míří vila v městečku Louveciennes východně od Paříže, která patřila zesnulému módnímu návrháři Karlu Lagerfeldovi. Cena se odhaduje na 4,6 milionu eur (114 milionů korun). Lagerfeld v domě údajně přespal jen jednou, píše server deníku The Times.
Brambory, známé pod různými lidovými názvy v různých krajích, jsou nedílnou součástí české kuchyně. Na světové scéně se dokonce řadí mezi pětici nejpěstovanějších rostlin.
Královská poštovní loď Lusitania byla na vodu spuštěna v roce 1906 britskou společností Cunard Line. Ve své době byla největší osobní lodí na světě, dokud jí nepředběhla její sesterská loď Mauretánie. Lusitania byla hrdou nositelkou označení Modrá stuha, kterou získala za nejrychlejší přeplutí Atlantiku. Její éra skončila tragicky 7. května 1915. Co se tenkrát přihodilo?
Filmové šperky nejsou jen blyštivé doplňky na krku hereček. Často nesou hlubší význam, symbolizují vztahy, vyprávějí příběh a někdy se stanou ikonickými samy o sobě. Ponořme se do lesku nejznámějších filmových klenotů, které září nejen na plátně, ale i v paměti diváků.
Versailles, to slovo samo o sobě značí lesk, krásu a noblesu. A to nejen zámku, který nejvíce proslavil král Ludvík XIV., ale také a možná především zahrad. Dokonale rozvržené venkovní prostory nadchnou nádherou a elegancí.
Marie Antoinetta, rakouská princezna a francouzská královna, prožila život plný kontrastů – od obdivu k nenávisti. Byla skutečně rozmařilou panovnicí, nebo obětí pomluv? Ponořte se do příběhu ženy, která čelila gilotině s hrdostí, přesto prosila o život.
Marie Terezie byla jednou z ͏nejdůležitějších vládkyň v evropské minulosti͏. Jako jediná žena na͏ rakouském ͏trůnu se potýkala s mnoha problémy, jako byly války nebo rodinné intriky. I ͏tak se jí povedlo posílit ͏habsburskou monarchii a vybudovat moderní stát.