Masožravé rostliny

Vědci z Olomouce našli na Borneu zatím nepopsaný druh masožravé rostliny, která má podzemní pasti. Dostala jméno stydlivá láčkovka. O svém objevu napsali studii do časopisu PhytoKeys. Jeden z objevitelů rostliny botanik Martin Dančák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro Radiožurnál vysvětlil, že se pravděpodobně jedná o jedinou svého druhu

Hmyzožravé rostliny se většinou vyskytují na místech, která neoplývají množstvím živin. Kořen obvykle slouží pouze k přichycení rostliny k podkladu a také jako zásobárna vody. Chytáním hmyzu si masožravky zpestřují jídelníček.

Nejznámější masožravkou je pro Čechy jistě Adéla z kultovního filmu Adéla ještě nevečeřela. Je však mnoho lidí, které tyto masožravé květiny a rostliny fascinují, ale vždy se jednalo o rostliny nadzemní. Nyní však Češi učinili světový objev a odkryli bizarní masožravou rostlinu, která chytá kořist pod zemí. Je první svého druhu a byla pojmenována Nepenthes pudica.

V podzemí loví svou kořist nevšední masožravá láčkovka, kterou objevil mezinárodní tým pod vedením vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého na výpravě v Borneu. Jedná se o první druh láčkovky, který vytváří podzemní pasti. Rostlina dostala druhové jméno „stydlivá“.

Ještě do 12. června máte jedinečnou příležitost proniknout do světa masožravých rostlin plného vzácných unikátů. Výstavu Živé pasti můžete navštívit ve sbírkových sklenících v olomouckých Smetanových sadech. K vidění jsou například dvacetileté a více než metr vysoké rostliny, masožravé liány s velkými pastmi nebo sbírka vodních masožravek.

Na výstavě Živé pasti návštěvníci začátkem června zavítají do světa masožravých rostlin plného vzácných unikátů ve sbírkových sklenících v olomouckých Smetanových sadech. K vidění budou i desítky let staré rostliny, masožravé rostliny s velkými pastmi nebo jedinečná sbírka vodních „masožravek“.

Kambodžská vláda žádá veřejnost, aby přestala trhat vzácné masožravé rostliny. Stalo se tak poté, co se na internetu objevilo video několika žen, které s natrhanými rostlinami pózují. Některé láčkovky totiž při pohledu z určitého úhlu připomínají lidský penis. To je sice podle odborníků pro fotografie atraktivní, ale bezohledné nakládání s těmito rostlinami může vést k jejich vyhynutí.

Potřebují masožravé rostliny vůbec hmyzí kořist? Proč se u nich tato schopnost vyvinula? A je nutné své masožravky doma přikrmovat třeba mouchami nachytanými na mucholapku? Nebo je třeba běhat po louce se síťkou na hmyz či chytat v rybníce zooplankton?

Masožravky patří mezi exotické a velmi zajímavé rostliny. Pár druhů roste i v našich podmínkách a najdete je například na krkonošských rašeliništích. Ty další pochází z Afriky, ale i Jižní Ameriky. Mohou mít menší rozměry, ale i opravdu velké pasti. Jak se o masožravky správně starat a na co si dát pozor? To se dozvíte přímo v tomto článku.

Videoumělec z francouzského Lyonu natočil velmi působivé, krásné, ale pro někoho vpravdě až znepokojivé časosběrné makrovideo, které ukazuje masožravé rostliny „chytající“ nejen hmyz. Thomas Blanchard používá takzvané makroobjektivy k natáčení malých objektů v ohromujících detailech. Jedny z jeho posledních záběrů nyní zprostředkovala agentura AP.

Masožravky jsou populární exotické rostliny, které dnes již bez problémů seženete i na našem trhu. Vyskytují se v mnoha odrůdách, přičemž má každá z nich trochu jiné požadavky na prostředí i zimování. Základní péče je však u většiny druhů velice podobná. Připravili jsme pro vás soupis tipů, jak se starat o masožravku, které využijete zejména u mucholapek, špirlic a dalších druhů, které jsou vhodné i pro začínající pěstitele.

Minulý díl našeho putování po Borneu jsme zakončili na cestě k vrcholku tamní nejvyšší hory Mount Kinabalu. Nejvíc mě zde vedle pestrobarevných orchidejí ohromily obří masožravé rostliny, jejichž rozměry se tak trochu vymykaly mým představám.

Trápí vás v kuchyni octomilky nebo mouchy? Řešení je jednoduché, pořiďte si masožravé rostliny. Ale pozor! Některé jsou schopné ukořistit i ptáka nebo krysu.

Známe ji od 19. století, ale její skutečnou povahu vědci poznali až nyní.

Ve filmu o masožravé Adéle se o tom divák nedozvěděl, ale v životě masožravých rostlin existuje rozpor. Loví hmyz, kterým se živí, ale přitom ho potřebují k opylování květů. Jak ho vyřešily?

Máte rádi rozmanité pokojové rostliny a přemýšlíte, jakou zajímavou rostlinou byste si váš domov mohli ještě ozvláštnit? Řešením by mohly být masožravky.

Maso má sice ráda, dopřává si ho však pouze občas. A ještě si přitom musí dávat pozor, aby náhodou nesežrala nejlepší kamarády. Řeč je o nově popsané masožravé rostlině. Jde o květinu, kterou odborníci znají již dlouho, až nyní se ale ukázalo, že příležitostně loví hmyz. A to unikátním způsobem.

Na Plzeňsku se naskytl velice zajímavý pohled na Senecký rybník, který je doslova posetý žlutými květy rostliny, která je na červeném seznamu ohrožených druhů. Jedná se o masožravou bublinatku jižní, která je u nás původním druhem.

Octomilky jsou malé mušky, které si libují zejména na zralém ovoci a zelenině. Mohou do nich naklást až několik set vajíček.

V Botanické zahradě Třeboň je nově k vidění výstava Vodní a masožravé rostliny z celého světa. Návštěvnici si tak budou moci prohlédnout zástupce většiny rodů masožravých rostlin. Od trpasličí australské rosnatky přes jihoevropský rosnolist až po láčkovnici australskou, stejně tak i místní ohrožené druhy našich mokřadů. Výstava je přístupná každý den od 8 do 18 hodin. Rostliny jsou v expozici uspořádány geograficky, podle kontinentů a jednotlivá akvária doplňují další druhy příslušné oblasti.

Jsme zvyklí na to, že rostliny kolem nás běžně čerpají živiny ze zavlažované půdy. Existují však druhy, kterým se říká masožravky nebo také hmyzožravky, a pro ně je zdrojem živin hmyz nebo jiní drobní živočichové. Důvodem této evoluční výjimky je zejména nehostinná půda, ve které tyto rostliny přirozeně žijí. Kromě zajímavého a netradičního vzhledu se masožravé rostliny vyznačují i různými mechanismy lákání a lapání potravy. Mucholapka podivná Mucholapka podivná patří k nejznámějším druhům masožravých rostlin.

Stovky masožravých rostlin pocházejících z několika sbírek uvidí lidé na výstavě Živé pasti, která dnes začíná ve svých sbírkových sklenících na Výstavišti Flora Olomouc. Lidé mohou vidět například masožravou rostlinu z rodu bublinatek, která svoji kořist polapí ve zlomku vteřiny.

Konvice masožravých rostlin jsou pozoruhodným jevem v rostlinné říši. Jde o pasivní padací pasti, které vznikly složitou přeměnou listu a vytvořily se nezávisle na sobě u třech nepříbuzných rostlinných skupin. Jednu skupinu pasivních padacích pastí představují špirlicovité, druhou skupinou masožravých rostlin s konvicemi jsou láčkovky a třetí reprezentuje osamělý druh láčkovice australské.

Pěstování masožravých rostlin doma se zdá být docela exotickým zaměstnáním. Existuje však několik populárních druhů, které můžete úspěšně a bez větších potíží pěstovat ve svém vlastním bytě. Masožravé rostliny jsou svým cizokrajným zevnějškem zajímavým ozvláštněním každého interiéru.

Pražská botanická zahrada loni úspěšně rozmnožila vzácnou masožravou láčkovku uťatou a nyní se pochlubila novými přírůstky této rostliny, která na první pohled upoutá svými rozměrnými láčky, do nichž chytá hmyz. Podle zahrady se přitom jedná o první úspěšné opylení této rostliny v rámci evropských botanických zahrad. Na masožravé mrňousky jsme se přijeli podívat s kamerou Novinek. Podívejte se na video.

Kurátoři a zahradníci botanické zahrady v pražské Troji mají být nač pyšní. S největší pravděpodobností drží evropské prvenství díky úspěšnému rozmnožení vzácné masožravé rostliny - láčkovky uťaté - z vlastních semen.

Masožravé rostliny jsou pro mnoho pěstitelů lákavé. Druhů masožravek je hodně, ale ne všechny se dají pěstovat v interiéru a v našich podmínkách. Rozhodně se však nejedná o výrazně náročné rostlinky. Potřebují trochu péče jako kterékoliv jiné, bezpochyby ji zvládnete i vy.

V trojské botanické zahradě v Praze vyklíčila semena masožravé rostliny láčkovky uťaté. Tamním botanikům se jako prvním v Evropě podařilo vypěstovat semena tohoto druhu pomocí ručního opylování.

Máte dost obyčejných pokojových rostlin, které vás už svým vzhledem nijak nepřekvapí? V tom případě můžete vyzkoušet masožravé rostliny. Od těch obyčejných je rozeznáte již na první pohled – a to zejména díky jejich netradičnímu až exotickému vzhledu, ale také poměrně originálnímu „krmení“.

Nový výzkum, vedený Curtinovou univerzitou, zjistil, že přibližně čtvrtina masožravých rostlin po celém světě může být vystavena hrozbě vyhynutí kvůli změně klimatu, pytlačení, čištění půdy pro zemědělství, těžbě nebo výstavbě.

Masožravé rostliny jsou fascinující. Existuje mnoho druhů a nejdete je téměř po celém světě. K lapání kořisti slouží masožravým rostlinám několik typů pastí se zcela odlišným mechanismem.

Vlastní minulost šíleného pěstitele masožravých rostlin mě přivedla k nápadu využít relativně velký objem bývalého jezírka pro rašeliniště.

Horské louky, rašeliniště i rybníky a zatopené lomy jsou na mnoha místech Česka od jara do podzimu dějištěm nenápadného souboje masožravých rostlin s kořistí z řad hmyzu či prvoků, kterou rostlinní predátoři lapají pomocí důmyslných pastí. V Česku roste 13 původních druhů masožravek a dva kříženci, přičemž některé dokážou pozřít i drobné mušky. V rozhovoru s ČTK to řekla Martina Oulehlová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, která se v Olomouci podílela na přípravě dnes zahájené výstavy masožravých rostlin Živé pasti.

Horské louky, rašeliniště i rybníky a zatopené lomy jsou na mnoha místech Česka od jara do podzimu dějištěm nenápadného souboje masožravých rostlin s kořistí z řad hmyzu či prvoků, kterou rostlinní predátoři lapají pomocí důmyslných pastí. V Česku roste 13 původních druhů masožravek a dva kříženci, přičemž některé dokážou pozřít i drobné mušky. V rozhovoru s ČTK to řekla Martina Oulehlová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, která se v Olomouci podílela na přípravě dnes zahájené výstavy masožravých rostlin Živé pasti.

Adéla ještě nevečeřela je nádherný film, který ale napáchal mnoho škod. Častou otázkou dnes bývá: „Jak často se musí masožravé rostliny krmit?“