Plýtvání

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Nové cesty v darování potravin, které Tesco údajně testuje na devíti vybraných pobočkách, nabraly nějaký špatný směr a metráky masa, uzenin a lahůdek, které se vydávají touto novou cestou, končí v kontejneru s odpadem. Prý je to nařízení.

Plýtvání potravinami je obrovský problém mnoha zemí na celém světě. Chybou mnohdy není zpracování zbytečně velkého množství jídla, ale spíše neznalost zbylé jídlo zpracovat do dalšího plnohodnotného pokrmu. Právě proto jsme pro vás připravili nový seriál s názvem Stop plýtvání.

Zcela nešťastné z toho, že jim doma plesniví pečivo, které musí vyhodit, byly dvě sestry z Frýdlantu nad Ostravicí na Frýdecko-Místecku. Také jim vadilo nadbytečné používání plastových sáčků. Proto daly hlavy dohromady a vytvořily funkční pytlík, který prodlužuje čerstvost pečiva. Dostal jméno Wrapáček.

Projekt Prague Food Waste přišel s prvními ucelenými daty přibližující plýtvání potravinami. Dvouletý projekt se zaměřil konkrétně na domácnosti, školní jídelny, nemocnice a domovy pro seniory. Z dat například vyplývá, že každý obyvatel Prahy vyhodí průměrně 26 kg potravin ročně.

Ve slovenských i českých popelnicích končí jídlo za tisíce korun. Nejčastěji plýtvají mladí lidé, i když se nejvíce hlásí k udržitelnému využívání přírodních zdrojů. Celkově jsou na tom ale lépe Češi, více potravin totiž vyhodí do koše slovenští obyvatelé.

Pečené maso lze v lednici uchovávat zpravidla 3–4 dny, ovšem pouze tehdy, pokud je správně zabalené a uložené při stabilní teplotě do 5 °C. Nesprávné skladování může vést k rychlému zkažení a zdravotním rizikům. Poradíme, na co si dát pozor.

Fastfoodový řetězec McDonald’s v Japonsku značně neodhadl reakce zákazníků, když o druhém srpnovém víkendu spustil akci, při níž k menu přidával sběratelské kartičky s Pokémony. Lidé si totiž chodili v prvé řadě pro ně a jídlo vyhazovali.

McDonald’s se omluvil a přiznal, že jeho přípravy nebyly dostatečné. Akci ukončil hned první den, protože mu Pokémon kartičky došly. V budoucnu prý zavede přísnější postupy.

Potraviny končí v koši. Plýtvání jimi se sice snižuje, ale pořád je velké. Na vině však není jen chování spotřebitelů, na které se všichni zaměřují. Je za tím i jasná snaha výrobců a prodejců upřednostňovat větší balení. A někdy také kvalita.

Oblíbený mix ovoce a zeleniny, který prodává řetězec Lidl, s začátkem srpna podražil. Za tři kila plodů už nezaplatíte dvacet pět korun, jako tomu bylo uplynulé čtyři roky. Víme proč si připlatíte a o kolik.

Síť kaváren a prodejen Tchibo rozšiřuje v Česku spolupráci s platformou Nesnězeno, která bojuje proti plýtvání s potravinami.

Každý měsíc skončí v českých domácnostech a firmách tisíce tun potravin v odpadu - a přitom jde často o suroviny, které jsou v jiných zemích ceněné jako delikatesy.

Pražané ročně průměrně vyhodí 26 kilogramů jídla na osobu. Ukázal to projekt Prague Food Waste. Míra plýtvání podle výzkumnic z brněnské Mendelovy univerzity souvisí hlavně s příjmem domácností.

Snad každý se těší z nákupu zdravých a sezónních dobrot, ze kterých si bude moci připravit lahodné pokrmy. Bohužel zelenina a ovoce patří k nejchoulostivějším potravinám v domácnosti. Při nesprávném skladování tak přicházíme nejen o dávku vitamínů, ale i o peníze. Proto se s vámi dnes podělíme o několik tipů, jak uchovat ovoce a zeleninu déle čerstvou.

Lidé by měli mít realistickou představu, co je čeká, pokud bude realizován jakýkoliv volební program. Opusťme proto levný marketing a podívejme se podrobně na to, co pravděpodobně čeká mladé, pokud bude předvolební sliby realizovat hnutí ANO.

Proč se třetina jídla ve školních jídelnách vyhodí? Česká legislativa je nastavena tak přísně, že školním jídelnám nebo domovům pro seniory, nezbývá než velkou část čerstvě uvařených pokrmů vyhodit. Přitom by stačilo málo to změnit. Alespoň se už podařilo rozjet darování nevyzvednutých obědů.

Výzkum na ostrově u australských břehů popsal případ ptáčete, které rodiče krmili plastem. Je to nejhůř postižené zvíře v dějinách zkoumání. V těle tvora badatelé našli skoro osm set kusů umělé hmoty.

Tým pro efektivitu státní správy DOGE pod vedením podnikatele Elona Muska měl v plánu seškrtat ze státního rozpočtu USA celkem dva biliony dolarů (44,3 bilionu korun). Po několika měsících působení v administrativě prezidenta Donalda Trumpa odchází Musk do ústraní a DOGE uvádí, že dosáhl pouze zlomku úspor ze slíbené částky. Server Financial Times (FT) navíc upozornil, že deklarované škrty jsou nadhodnocené.

Češi se v zásadě shodnou – plýtvání potravinami je problém. Realita však jejich deklarace staví do poněkud rozpačitého světla. Podle nedávného průzkumu agentury STEM/MARK pro ministerstvo zemědělství považuje více než 70 procent obyvatel Česka plýtvání jídlem za vážný společenský problém.

Zapojte svou kreativitu a proměňte zbylé přílohy či porci masa, která by sotva stačila pro jednoho, v nové a originální pokrmy.

Ještě nedávno byl zero waste okrajovým trendem, dnes se ale stále více lidí snaží snížit množství odpadu v domácnosti. Pokud vás to taky zajímá, máme pro vás pár tipů, jak začít žít šetrněji už dnes.

Všude se mluví o nějaké ekologii, o plýtvání, a hlavně, o plýtvání jídlem. Speciálně ty chytré rady, jak máme nakupovat jen to, co spotřebujeme. Jenže ne vždy je možnost chodit na nákup každý den nebo dvakrát denně.

Nejčastějším důvodem, proč domácnosti jídlo vyhazují, je jejich snížená kvalita z důvodu prošlého data spotřeby nebo úplné zkažení jídla. Častým problémem je přehnané nakupování potravin, které potom lidé nejsou schopni zkonzumovat.

Městská část Praha 4 se zapojila do projektu Zachraň oběd, který bojuje proti plýtvání jídlem ze školních jídelen. Rada městské části schválila 12. března darovací smlouvu, díky které bude nesnědené jídlo z jídelny První jazykové základní školy (PJZŠ) v Horáčkově ulici předáváno Centru sociálních služeb Praha (CSSP).

Děti v poslední době kritizují až příliš často školní jídelny. Ty ale častokrát nemohou za to, že dětem nechutná. Zjistili jsme, proč tomu tak je. Snad každý z nás už někdy jedl ve oběd ve škole. Některým zde chutnalo a jiní na obědy ve škole nevzpomínají s láskou.

Nákup potravin je jednou z nejčastějších domácích prací, kterou je třeba provádět i několikrát týdně – zejména žije-li v domácnosti více lidí. Pokud však potraviny správně skladujete, můžete interval nákupů výrazně prodloužit.

Rychlé občerstvení se v posledních pár dekádách těší velkému zájmu spotřebitelů. Že se nejedná o příliš zdravé pokrmy, už asi všichni vědí. Nicméně nabídka těchto rychle připravených jídel má i jiné stinné stránky.

Během pilotního projektu se zachránilo přes patnáct set nesnědených porcí jídla.Zapojení školních jídelen přispěje k omezení plýtvání potravinami.

Velkou pozornost vzbudily tzv. mařiče energie, zařízení určená výhradně k pálení přebytečné elektřiny. Jejich činnost by mohla být podle novely energetického zákona Lex Plyn zakázaná pod pokutou až 5 milionů korun.

Sraz u Alberta na parkovišti. Tak zní domluva k reportáži o provozu Potravinové banky, a tak tu teď nasedám do auta, kde mě vítá Kamil Pravec. „Tady už mám naloženo, jedeme dál,“ říká a startuje. Jedeme vyzvednout další potraviny, které supermarkety věnují Potravinové bance Olomouckého kraje. Je čtvrtek, jeden z odběrových dní.

Zamezit plýtvání by mělo být cílem každého, kdo se stará o jídlo v domácnosti. Tímto způsobem lze ušetřit nemalé finanční prostředky a zároveň se člověk chová šetrně k přírodě.

Doba jde rychle dopředu. To, kdy jste se narodili, určuje Vaše chování a vnímání světa. V současnosti se rozlišuje válečná generace, baby boomers, X, Y, Z, alfa a rozdíly se prý mezi jednotlivými generacemi prohlubují.

Platforma Nesnězeno, která zprostředkovává prodej přebytečného jídla z restaurací a obchodů se slevou, začala působit i v Karlovarském kraji. Jde o poslední region v…

Distributoři pozorují fenomén mařičů energie, které žádají o připojení do sítě. Zařízení na likvidaci přebytečné energie může blokovat kapacitu v síti pro nové zdroje, což s sebou přinese vyšší náklady na posílení sítě.

Mladí lidé rádi diskutují o udržitelnosti a preferují bio a eko produkty. Paradoxně však v jejich domácnostech končí nejvíce potravin v koši. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto vedou výzkum zaměřený na generaci Z a plýtvání potravinami. Snaží se získat jejich pozornost pomocí aplikace nebo skrze influncery na sociálních sítích.

Generace Z se teprve učí, jak omezovat plýtvání potravinami. Vyplývá to z výzkumného projektu Wasteful Generation. Lidé z této generace zároveň více plýtvají po osamostatnění od rodičů, roli ale hrají i finance nebo pohodlí.

Proč Vánoce hýbou spotřebitelskými výdaji jako nic jiného, i když jsou spojeny s nezměrným plýtváním? Zamyšlení nad ekonomikou vánočních svátků z pera ekonoma Lukáše Kovandy.

Kdo chce ušetřit za jídlo, má v mobilu k dispozici už dvě platformy, které spojují zákazníky a podniky, které nechtějí vyhazovat neprodané potraviny.Každým rokem zachrání několik desítek tun jídla, které by jinak skončilo v koši.

Nová interaktivní učebnice ukazuje, jak může i dítě přispět k menšímu plýtvání potravinami. I tím chce Česko snížit bioodpad a emise skleníkových plynů.

Dříve se věnovala právu, během rodičovské dovolené ale našla vášeň v psaní a minimalistickém přístupu k životu. Mateřství postupně změnilo její pohled na kariéru a to, co je v životě důležité. O náročných začátcích psaní první knihy i o tom, proč je důležité učit děti šetrnosti a ekologii, mluví v podcastu Po mateřských stopách Monika Hulíková.

Některé celebrity a influenceři v nás vyvolali dojem, že masožroutům už pomalu odzvonilo a moderní a vzdělaný člověk, kterému záleží na ekologii a zdraví naší planety, se masu vyhýbá. Jak je to ale ve skutečnosti?

Nová směrnice Evropské Unie požaduje, aby členské státy EU do roku 2030 snížily plýtvání potravinami ve všech článcích potravinového řetězce na polovinu. Nejen obchodní řetězce, ale i domácnosti by tedy měly množství vyhozených potravin zásadně snížit. Odborníci tvrdí, že důležitá je edukace veřejnosti a apel na ušetřený kapitál.

Pardubice zavedly energetický management na svých budovách, který přinesl překvapivá zjištění. Díky nepřetržitému monitoringu spotřeby energií a vody se podařilo odhalit alarmující plýtvání vodou…

V koši každého průměrného Čecha ročně skončí překvapivě hodně jídla, celkem se v Česku vyhodí více než milion tun. Jaké jsou generační rozdíly v tom, jak Češi nakládají s potravinovým odpadem?

Podle mluvčí neziskové organizace Zachraň jídlo Terezy Modlové lidé často nerozlišují označení uvedená na etiketách potravin, což vede k plýtvání. „Uvítali bychom přesnější značení, aby pro veřejnost bylo snazší se v tom orientovat,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz.

Z celkového objemu nabízených potravin obchodní řetězce a on-line supermarkety vyhodí zpravidla méně než jedno procento. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza řekl, že boj s plýtváním začíná ještě dříve, než se potraviny dostanou na pult. Řetězce podle něj investují do modernizace skladů či chladicích zařízení, pečlivější je také plánování a výběr obalových materiálů.

Vědci z Mendelovy univerzity zveřejnili první údaje z tříletého programu, v němž sledují potravinový odpad u mladých lidí narozených mezi lety 1995 a 2010. Jak výzkum probíhá a co se díky vědcům dozvídáme? V koši můžeme mít někdy více potravin než v lednici, každý z nás totiž vyhodí do odpadkového koše třicet pět kilogramů potravin ročně.

Mladí lidé neboli generace Z plýtvá potravinami ze všech nejvíc. Hlavně teda ti, kteří se osamostatnili a už nežijí s rodiči. Nejvíce vyhazují ovoce, zeleninu a hotová jídla. Udržitelnost je přitom zajímá ze všech generací nejvíc.

Mladí lidé rádi diskutují o udržitelnosti a preferují bio a eko produkty. Paradoxně však v jejich domácnostech končí nejvíce potravin v koši. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto vedou výzkum zaměřený na generaci Z, během kterého analyzují odpadky v kontejnerech před vysokoškolskými kolejemi.

Kaufland po vzoru ostatních řetězců usnadňuje cestu k potravinám, které možná už nejsou tak pěkné, jako když je do obchodu přivezl dodavatel, ale stále se vyplatí je koupit. Jsou totiž za výrazně nižší cenu. Nově mají své místo i v tomto řetězci. Proti plýtvání bojují i řetězce s potravinami, jak vás často informujeme. Polepují potraviny s blížící se dobou spotřeby nálepkami s procentuální výši slevy (např. Lidl, Billa, Albert), chystají balíčky s ovocem a zeleninou za nižší desítky korun (např. Globus, Lidl, Albert, Penny), nebo před koncem zavírací doby výrazně zlevňují pečivo (například Kaufland, Albert). S další novinkou, která nám pošetří rodinný rozpočet, přichází Kaufland.

V posledních letech přibývá hlavně ve velkých městech takzvaných re-use center, tedy míst, kde je možné vybrat si z cizích nepotřebných věcí něco například do domácnosti. Jejich smyslem je neplýtvat, snižovat spotřebu a nevytvářet zbytečný odpad. Jak však upozornil průzkum Mendelovy univerzity ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, naprostá většina Čechů je nezná.

Neplýtvejte a obohaťte si jídelníček. Ve slupce z melounu upečete báječně šťavnaté kuře, ale poslouží i jako základ marmelády. Tato kuchařská technika má své kořeny v havajských tradicích, kdy místní obyvatelé používali velké plody k pečení kuřete, aby zůstalo šťavnaté a křehké.

Hemodialyzační oddělení v prostějovské nemocnici prošlo modernizací, která zefektivní přípravu dialyzačních roztoků. Kyselé koncentráty museli doposud lékaři roznášet ručně v plastových vacích, nová metoda sníží plýtvání, zátěž pro zaměstnance a přispěje ke snížení zdravotnického odpadu.

Dánská společnost Too Good To Go zahajuje své působení v Česku spoluprací s 60 lokálními podniky. V  první fázi tak propojuje Prahu s globální komunitou více než 95 milionů uživatelů a 160 000 partnerů.

Ročně každá školní jídelna vyhodí potraviny v hodnotě přibližně 600 tisíc korun.Jako odpad končí třetina všech uvařených pokrmů.

Restaurace, pekárny a bistra vyhazují jídlo za desetitisíce. Startupy je přesvědčují, ať je raději prodají se slevou. A uleví tím planetě.

Anti-food waste platforma Nesnězeno dorazila do Libereckého kraje. Přidat se k ní může každý. Ať už podnik, který chce nabídnout levněji neprodané potraviny anebo strávník, který rád jídlo zachrání před vyhozením a koupí jej. Prostřednictvím platformy Nesnězeno už lidé v České republice zachránili více jak 650 tisíc tun potravin.

Jíst jako král, a přitom ušetřit? Lze to díky aplikaci Too Good To Go, která byla tento týden spuštěna. Zapojené podniky nabízejí své přebytky – snídaně, balíčky pečiva, nebo klidně hotová jídla za zlomek původní ceny. Na vás je, abyste si vybrali balíček, zaplatili a vyzvedli. Co přesně za svoje peníze dostanete, bude překvapením.