Plýtvání

Šetření vodou by nemělo být pouze o trendu a nejnovější módě, ale běžnou součástí života. Čísla říkají, že voda bude na naší planetě zanedlouho velmi vzácná, což bude mít mimořádně závažné důsledky. Bez vody není život. Zdánlivě jednoduchý tip týkající se splachování nám ušetří část peněz a pomůže šetřit vodou!

Martinovi Dlouhému loni v říjnu zazvonil telefon.Když ho zvedl, nevěřil vlastním uším.

Žáci základních škol (ZŠ) se budou učit neplýtvat potravinami. Projekt s názvem Smart Food nabídne od září školám v celé republice nová interaktivní výuková média o spotřebě jídla. Nyní školáci a učitelé práci s novými vzdělávacími materiály testují na pěti pražských ZŠ.

Rodina o dvou dospělých a dvou dětech může letos ušetřit více než 14 tisíc korun, pokud přestane plýtvat potraviny. Odborný odhad znehodnocených potravin provedli experti Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Praze a spolkem Zachraň jídlo. Redakce FAEI.cz má výpočet k dispozici.

V Evropské unii vzniklo v roce 2020 podle odhadů 57 milionů tun potravinového odpadu.To představuje 127 kilogramů na obyvatele a vyjádřeno v penězích jde o 130 miliard eur, tedy 3,1 bilionu korun.

Lidé se mýlí, když si myslí, že nejvíce s potravinami plýtvají obchody. Jsou to jejich zákazníci, kteří každý rok vyhodí zhruba 30 % z toho, co nakoupí.

Obchodníci nesmí prodávat potraviny s prošlým datem trvanlivosti, i když by bylo možné je dále využít. Některé zboží se jim i přesto daří před vyhozením zachránit.

Lidé si mnohdy neuvědomují, kolik potravin skončí zbytečně v popelnici. Například rozsáhlý projekt v Brně ukázal, že tamní obyvatelé vyhodí do koše něco více než 37 kilogramů jídla ročně, i když si mysleli, že je to asi devětkrát méně – něco přes čtyři kila. Výsledky průzkumu má redakce FAEI.cz k dispozici. V celé Evropě skončí v koši potraviny za téměř 150 miliard eur.

Češi na jedné straně šetří, ale zároveň čtyřicet procent přiznává, že plýtvá potravinami. Nejmladší generace dospělých do 27 let, která často vidí svět zeleněji, je na tom ještě hůř.

Aktuálně procházíme krizí a ceny potravin se vyšplhaly do neuvěřitelných výšin. Mnozí z nás si musely radikálně utáhnout opasky a omezit se. Nyní je více než důležité neplýtvat jídlem a snažit se ušetřit. Vždy je co zlepšovat, takže vám dáme tipy, jak na to.

Po vánočních svátcích a Silvestru někdy dost jídla zbude. Zatímco prodejny vyplýtvají jen malé procento potravin a neustále rozšiřují dary potravinovým bankám, většina plýtvání připadá na domácnosti. Dle průzkumu obchodů Albert však letos třetina dotázaných o Vánocích dbala na to, aby se v domácnosti neplýtvalo. Pokud na Silvestra některé z pochutin zůstanou, jsou to nejčastěji brambůrky, tyčinky a oříšky.

Omezit plýtvání potravinami a zároveň pomoci sociálně slabým. O to se aktuálně snaží iniciativa Zachraň jídlo. Její sbírková kampaň Obědovka „zachraňuje“ nevydané porce obědů v gastroprovozech před jistým vyhozením do odpadu. Organizace je dováží lidem bez domova či samoživitelům. V budoucnu chce síť dárců i příjemců rozšiřovat.

Během víkendu restaurace, bistro a kavárna v obchodním domě Ikea na pražském Zličíně obslouží až pět tisíc lidí za den.Počet zákazníků se snaží předvídat třeba i podle počasí.

Prudké zdražení potravin donutilo mnoho lidí změnit jídelníček. Neznamená to ale, že musíme jíst nekvalitně. Právem oslovení gastronomičtí odborníci mají několik základních rad.

Supermarkety se snaží redukovat foodwaste: sleva na zeleninu, která nevyhovuje normám nebo objednávky zboží pomocí speciálního softwaru.

Nechali jste v lednici otevřené mléko a už nepěkně zavání? K pití pravděpodobně nebude, rozhodně by ale byla škoda ho vylít do odpadu. V domácnosti totiž najde široké uplatnění.

Ročně skončí v koši školních jídelen téměř 50 tisíc tun potravin.Zlepšit situaci má propracovanější vzdělávání dětí ohledně plýtvání, ale i jejich podílení se na tvorbě jídelníčků.

Správné odhadnutí porcí, předvídání, který pokrm lidé budou chtít nejvíce, ale i správné krájení a skladování potravin.Tak podniky veřejného stravování omezují plýtvání potravinami.

Více než čtyři pětiny lidí při přípravě jídla dbají na to, aby využily veškeré suroviny, a 62 procent má špatné svědomí, když jídlem plýtvá.…

Po honosném vaření pro velvyslance se kuchtíci vrátili do studia. A poté, co Robin předvedl, jak moc si neváží jídla, bylo tentokrát vaření právě o úspornosti a levných jídlech. To bylo pro všechny soutěžící trochu překvapením.

Evropané čím dál víc plýtvají potravinami, uvádí nová studie organizace Feedback EU. Osvěta o tomto tématu tak podle ní nedopadá na úrodnou půdu. Plýtvání potravinami se přitom podepisuje i na změnách klimatu.

Stoupající náklady na energie bohužel musí řešit čím dál více lidí. To dokazují i aktuální statistiky portálu Šetřím.cz zaměřeného na poradenství v oblasti šetření s energiemi, který využilo od spuštění již půl milionu lidí.

Osm vybraných prodejen řetězce Lidl testuje výprodej i dalších potravin, nejen ovoce a zeleniny.Tříkilové bedýnky za 25 korun se totiž osvědčily.

Ovoce a zelenina v bedýnkách je stále populárnější. Mix tří kilogramů plodů za dvacet pět korun, to je něco, s čím Lidl zabodoval. A bodovat u zákazníků začínají i ostatní řetězce. Kde už se bedýnky se zbylými plody také zabydlely? Lidl jako průkopník prodeje ovoce a zeleniny, které nikdo nechce – toto prvenství už mu nikdo nevezme. Mix ovoce a zeleniny v bedýnce, která stojí pár korun, se stal už před rokem hitem. Lidé se na sociálních sítích předháněli v tom, kde a jaký mix „ovozel“ pořídili, jiní zas sháněli informace o tom, v kolik hodin se bedýnky v obchodech objevují.

Prodávat bedýnky s mixem zbylého ovoce a zeleniny, které by si normálně nikdo nekoupil, je skvělý počin. Řetězec Lidl díky tomu omezil plýtvání jídlem a zákaznici získali za pár korun slušnou zásobu vitamínů. Jenže obsah bedýnek už není tak pěkný, jak býval. Je tomu přesně rok, od doby, kdy jsme vás informovali o tom, že řetězec Lidl začal prodávat tříkilové bedýnky s mixem ovoce a zeleniny, a to za dvacet pět korun. Loni, na konci léta, to bylo jen na zkoušku a jen ve vybraných obchodech. Od listopadu 2021 už Lidl svůj projekt oficiálně oznámil a proklamoval i na svých sociálních sítích. Jak se bedýnkám dnes daří a stále obsahují jen pěkné ovoce a zeleninu? To jsme se zeptali přímo v Lidlu, a také jsme si to ověřili v několika obchodech.

Plýtvání jídlem je jedním z velkých nešvarů moderní civilizace. Podle odhadů odborníků se až třetina potravin na světě vyhodí nebo nějakým jiným způsobem znehodnotí. Přitom takové množství jídla by nasytilo tři miliardy lidí.

Pokud je možné najít něco pozitivního na koronavirové pandemii, mohlo by to být povědomí domácností o plýtvání potravinami. Podle nejnovější zprávy Výzkumného institutu Capgemini to byla vedle jiných důvodů právě pandemie, během níž se počet lidí, kteří chtějí omezit plýtvání s potravinami, zdvojnásobil. Redakce FAEI.cz má výsledky studie k dispozici.

Japonsko ročně vyprodukuje až šest milionů tun potravinového odpadu. Tamní firma ale vyvinula i řešení, jak se plýtvání zbavit, ovzduší ušetřit emisí a s pomocí takřka jen kuchyňských spotřebičů vyrobit stavební materiál.

Každý člověk spotřebuje denně skoro 90 litrů vody a potřeba průzračné životadárné tekutiny nadále stoupá. Tuto skutečnost nemění ani fakt, že vodné a stočné zdražuje a zásoby pitné vody na planetě neustále klesají.

„Čím větší výběr pro zákazníka máš, tím víc toho vyhodíš,“ uvádí Lukáš Hudeček šéfkuchař podniku Bar Cobra.Nejtěžší na tom, jak omezit plýtvání v gastronomii, je podle něj odhadnout poptávku.

Plýtvání s potravinami je pro lidi důležité téma a když se na ně pozitivně působí, tak dokážou objem vyhozeného jídla snížit. Zároveň velmi oceňují praktické rady, jak potraviny skladovat či jak zpracovávat zbytky.

Poslední tři roky analyzovali odborníci z Mendelovy univerzity (MENDELU) komunální odpad brněnských domácností. Cílem světově unikátního projektu bylo odhalit množství potravinového odpadu v popelnicích a hledat cesty, jak plýtvání potravinami zabránit.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity dokončují unikátní tříletý výzkum. Zjišťovali, jak devět stovek domácností nakládá s potravinami a jak chování lidí ovlivňují vzdělávací kampaně.

Poslední březnový den bylo slavnostně otevřeno nové logistické centrum v Praze-Dubči. Bude sloužit jako hlavní sklad potravinové pomoci pro celou Českou republiku. Obří sklad patří k největším svého druhu v Evropě. V ČR působí patnáct regionálních potravinových bank, které na národní i nadnárodní úrovni zastupuje Česká federace potravinových bank. Tato nezisková organizace koordinuje jejich činnost, získává potřebné prostředky a také provozuje centrální sklad.

Každý z nás ve své domácnosti ročně vyplýtvá zhruba 25 kilogramů potravin. Většinu tvoří zbytky ovoce a zeleniny, často ale vyhazujeme i staré pečivo, mléčné výrobky a maso. A ačkoliv se v nakládání s potravinami „lepšíme“, stále jde o velké množství jídla, které mnohdy končí v odpadcích zbytečně. Než zamíříte s dalším zbytkem do koše, zkuste ho ještě zužitkovat!

V době klimatických změn si možná kladete otázku, jestli nehrozí nedostatek pitné vody. Některé země už dnes trpí nedostatkem vody, ale tento scénář se může naplnit i v ostatních zemích, které mají vody zatím dost.

Po masivním zdražování energií a potravin stoupl počet těch, kteří potřebují potravinovou pomoc. Kdo na ni má nárok a co všechno v potravinové bance může dostat? „Pro potraviny si chodí několik skupin lidí,“ popisuje Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Střední Čechy. Před několika dny pořádal řetězec Lidl ve spolupráci s Potravinovou bankou pro Prahu a Středočeský kraj a šéfkuchařem Romanem Paulusem, tváří projektu Kuchyně Lidlu, kurz vaření pro klienty potravinové banky. To proto, že příjemci potravinové pomoci často nevědí, co si počít s čerstvými produkty, které dostanou. Jak takové akce lidem pomáhají i jak potravinovou pomoc získat, jsme zjišťovali přímo u ředitelky zdejší potravinové banky Věry Doušové.

Projekt připravují Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy (PedF UK) a Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) spolu s Pražským inovačním institutem a hlavním…

Zbyla vám po Vánocích spousta cukroví a teď přemýšlíte, co s ním? Nedojedené vánoční cukroví rozhodně nepatří do koše. Můžete jej zužitkovat hned několika způsoby. Přinášíme vám několik tipů, které se vyplatí znát.

Rostoucí ceny energií nebo zhoršující se období sucha. V současné době si už uvědomujeme, že dostatek vody nemusí trvat věčně. Proto se snažíme tímto cenným zdrojem doma neplýtvat, a kromě naší peněženky tak ochránit i přírodu. Nemusíte ale hned překopávat kuchyň nebo koupelnu.

Každá rodina vyhodí každý rok několik tun jídla, které nestihne uvařit, sníst nebo jinak zužitkovat. Jedná se o jídlo v hodnotě několika tisíc korun.

Mnoho lidí v dnešní době žije v takovém blahobytu, že si nakoupí množství potravin, které ani nepotřebuje a následně je zkrátka vyhodí. To je celkem v kontrastu s tím, jak musí s potravinami hospodařit lidé v nejchudších oblastech světa. Pokud přestaneme plýtvat můžeme tím zachránit i svou peněženku.

Nevyhazujte do odpadkového koše potraviny, kterým vypršela doba minimální trvanlivosti. Ve většině případů jim totiž de facto nic není a dají se bez obav konzumovat ještě několik dní po expiraci.

Problém, který se točí okolo plýtvání potravinami, je rozšířený téměř po celém světe. Nápady, jak tomu zamezit, neustále kolují světem, ale lidé nadále sobecky vyhazují potraviny, které nespotřebují.

Na brněnském náměstí Svobody dnes před polednem vyrostla čtyřmetrová instalace ve tvaru čísla jedna, která je ověšená jednorázovými obaly. Studentský projekt Jednička má vzbudit pozornost veřejnosti a upozornit lidi na zbytečné plýtvání. Lidé si mohou instalaci prohlédnout až do neděle.

V Evropě připadá na jednoho jediného člověka až 115 kilogramů vyhozeného jídla ročně.

V jídelnách v Česku často zbývají pokrmy, které by mohly ještě posloužit znevýhodněným lidem, jenže se často vyhodí. Takové darování hotových pokrmů z jídelen a cateringů u nás zatím není běžné. Tuto situaci chce změnit iniciativa Zachraň jídlo a na problematiku tak upozornila happeningem, který se uskutečnil ve čtvrtek 2. září odpoledne a nesl název Oběd v nouzi.

Ačkoli měly být OH v Tokiu co možná „nejzelenější“, nyní zelenají akorát Japonci - v popelnicích skončily stovky krabic lékařských rukavic, desetitisíce nepoužitých respirátorů a tuny jídla. Úředníci prý nevěděli, co jiného dělat.

Plýtvání jídlem se však podle vědců snižuje. Každý Brňan loni vyhodil o jedenáct procent méně jídla než předloni, kdy to bylo přes 37 kilogramů.

Anna Strejcová je ředitelkou iniciativy Zachraň jídlo, která funguje již od roku 2013 a zabývá se plýtváním jídlem. Projekt prošel za dobu své existence velkým vývojem. Sama Strejcová jako absolventka žurnalistiky a mediálních studií se dříve v rámci projektu zaměřovala na PR. Nyní celý koncept řídí, je v kontaktu se všemi zaměstnanci a sama iniciativu přirovnává k malé firmě. S Annou Strejcovou si Pražská Drbna povídala nejen o samotném plýtvání jídlem, ale také o kuchařce, kterou vydali nebo o tom, jak by se lidé měli chovat, aby plýtvání co nejvíce omezili.

Každý Brňan vyhodil za uplynulý rok do koše průměrně 33,3 kilogramů jídla. Vyplývá to z bádání brněnských odborníků, kteří se věnují podrobnému zkoumání množství potravinového odpadu. Kdyby obyvatelé Brna neplýtvali, ušetřila by průměrná domácnost až čtyřicet tisíc korun za rok.

Opozice v Karlovarském kraji ukazuje na další údajnou nehoráznost vládnoucí koalice. Rada kraje a následně i zastupitelstvo odsouhlasilo peníze na mediální partnerství kraje s časopisem věnujícím se byznysu. Problém je ale v tom, že se peníze schvalovaly zpětně, tedy na akci, která již proběhla, a kraj se zavázal ji finančně podporovat, aniž by k tomu měl souhlas zastupitelů.

Dostatek jídla vnímáme v našich končinách jako standard, a tak často skončí v koši nejen ztvrdlý chléb, ale také nesnědené porce od oběda nebo prošlé potraviny. Pokud se ale naučíme s jídlem neplýtvat, poděkuje nám nejen týdenní rozpočet, ale také planeta Země.

Chytré spotřebiče jsou nedílnou součástí inteligentní domácnosti. Díky svým funkcím usnadní práci a ušetří čas, abychom se mohli věnovat čemukoliv jinému.

Při příchodu domů se chová většina z nás automaticky. Rozdělí nákup do spíže nebo potravinové skříně, část nechá na lince, zbytek uloží do lednice nebo do mrazáku a jde si po svých.

Tisíce tun oblečení končí v odpadu, na skládkách. Nikdy v historii nebylo lidstvo tak zavaleno šatstvem jako nyní. Nikdy jsme oblečení tak hodně nenakupovali a tak hodně ho nevyhazovali. Zprávy o plýtvání v této oblasti jsou přímo děsivé.