Půda

V druhé části sedmého pokračování projektu Headliner půda jsme přešli od obecných trendů k praktickým otázkám: co má kapela nebo sólista skutečně udělat pro to, aby si jich média všimla. Hosty Honzy Vedrala jsou hudební publicista z Práva a Novinek.cz Jarda Špulák, hudební šéf Rádia Impuls Honza Hanousek a tvůrce generace TikToku Slavíček. Špulák připomněl, že i když se svět přesunul online, tištěná média mají dál nečekanou sílu, jednoduše proto, že když si je někdo koupí, opravdu si je přečte. A zároveň zdůraznil dvě věci, které muzikanti často podceňují: příběh a kvalitní vizuál. Bez nich článek nevznikne.Honza Hanousek zase přidal pohled z rádia: dobrá písnička nestačí, musí být i dobře zvukově udělaná. „Rádio je zvuk,“ připomíná, a i sebelepšímu songu bez produkce se dveře zavřou. A co dělá hit? „Nikdo to neví,“ konstatuje. Existují jen obecné poučky, které se občas hodí a občas ne. Rádio ale dál hledá nové věci a pořád dokáže interpretovi zásadně pomoci. Slavíček popsal svou cestu přes sociální sítě: pravidelnost, práce s formou videa a osobitost. „Když to neděláte vytrvale, algoritmus si vás nevšimne,“ říká. Zároveň ale odmítá psát písně „pro algoritmus“, to je podle něj slepá cesta. Z vlastní zkušenosti upozorňuje na klíčový rozdíl mezi čísly a kariérou: vysoké dosahy na sítích ještě neznamenají, že někdo přijde na koncert. Sledující musí jít kvůli hudbě, ne kvůli něčemu jinému. "Přimět lidi, aby utratili peníze a přišli na koncert, je to nejtěžší," myslí si. V debatě padla i otázka dlouhodobosti. Úspěch se dnes často očekává během měsíců, ale většina kapel, které dnes považujeme za jistoty, rostla roky. Ať už šlo o Kabát, Vypsanou fixu nebo kohokoli dalšího. Trpělivost, osobitost a práce s publikem se ukázaly jako jediné skutečně přenositelné „rady“.Večer uzavřel Slavíček živým vystoupením dvou písniček. Headliner Půda je setkání lidí od muziky s lidmi do muziky. Tentokrát o tom, jaké to je hledat vlastní cestu mezi tradičními médii, sociálními sítěmi, algoritmy i koncertním světem.Projekt Headliner půda podpořilo Ministerstvo kultury ČR, Ochranný svaz autorský a Městská část Praha 1.Další setkání v Malostranské besedě se koná 8. prosince pod taktovkou podcastové revue Noty vole a zpěvačky Tali. Tématem bude hudební rok 2025.

Informace vyplývá z analýzy Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy. Průzkum si objednal Liberecký kraj, aby předešel zaplavení obcí bahnem z okolních polí, jako se to stalo v Dalešicích na Jablonecku.

Zahrádky už vydaly svou letošní úrodu, ale ještě něco málo nabízejí – růžičkovou kapustu, pórek a taky třeba kadeřávek, z kterého můžeme jednotlivé listy odtrhávat i během mrazů.

Café Groll, Ďáblův sluha, Poslední víkend nebo Jak nakrmit diktátora. To jsou činoherní inscenace Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, ve kterých účinkuje herečka Eliška Brumovská. Před nedávnem si také poprvé vyzkoušela práci pro rozhlas a hned byla za svůj výkon oceněna Jihočeskou Thálií.

Digitální streamovací platformy mění způsob, jakým posloucháme hudbu. Ale také způsob, jakým se (ne)uživí ti, kdo ji tvoří. V druhé části debaty Headliner Půdy s podtitulem Kde jsou peníze? jsme se ponořili hlouběji do ekonomiky hudebního provozu – od Spotify přes koncertní haly až po grantové výzvy.Na pódiu Malostranské besedy se potkali tři zástupci různých hudebních světů: Petr Ostrouchov (Animal Music), Lukáš Rychtařík (Championship Music) a Štěpán Suchochleb (Blues Alive). Každý má jiné publikum, jiný typ interpretů, jiný přístup ke koncertům, produkci i distribuci. Co je spojuje? Všichni se dlouhodobě snaží přežít v systému, kde peníze za hudbu tečou, ale často úplně jinam, než by si přáli.Záznam z druhé poloviny večera Headliner půdy, který se konal 5.5. v Malostranské besedě, uzavírá hudební vystoupení Petra Ostrouchova. Přišel i speciální host Mirek Tabák. Další Headliner půdu plánujeme na 8.9. O programu vám dáme vědět brzy!Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury a ochranného svazu autorského.

Němečtí a indičtí badatelé sepsali metody, jak zbavit ornou půdu škodlivých látek. Hromadí se v ní hlavně hlavně pesticidy, dusičnany, kovy, plasty a třeba i pozůstatky antibiotik. Metoda zvaná fytoremediace zároveň přispívá ke kvalitě půdy, chrání ji před suchem či erozí. V našich zeměpisných šířkách se může využít třeba jetel nebo vojtěška, ve světě poslouží i řada jiných plodin včetně tabáku.