Půda

Obyčejné pivo může na zahradě vykouzlit víc užitku, než kdybyste ho vypili. Zkušení zahradníci ho využívají proti škůdcům i jako pomocníka pro půdu.

To, co se kdysi odbývalo jako venkovská pověra nebo špinavý zvyk, dnes v některých případech znovu přitahuje pozornost vědců. A výsledky naznačují, že naši předci občas rozuměli půdě lépe, než bychom čekali.

Kompostování je jeden z nejjednodušších způsobů, jak doma „recyklovat“ kuchyňský a zahradní odpad a proměnit ho v něco, co má skutečnou hodnotu. To, co by jinak skončilo v popelnici nebo v bioodpadu, se může vrátit zpět do půdy jako výživa pro rostliny. Odměnou je vlastní kompost, který zlepšuje strukturu půdy, podporuje půdní život a pomáhá držet vlhkost v období sucha.

Začátek dubna je na zahradě chvílí, kdy se láme chleba. Všechno se rozjíždí naplno a co teď nestihnete, to už jen těžko doženete. Nejde přitom o složité práce, spíš o správné načasování. Stačí pár dní zpoždění a úroda může být o poznání slabší.

Duben je přechodovým měsícem, kdy slunce už sice příjemně hřeje, ale půda si ještě moc dobře pamatuje nedávnou zimu. A na to rostliny reagují zvlášť citlivě. Mnoho zahrádkářů má již pocit, že mohou zasít cokoliv, co mají po ruce. A to je zásadní chyba, s některými rostlinami je potřeba ještě chvíli počkat.

Bílá larva v půdě nemusí znamenat katastrofu. Některé druhy pomáhají zlepšovat kvalitu půdy, jiné dokážou během pár týdnů zničit úrodu. Naučte se jednoduchý způsob rozpoznání, který vám ušetří práci, peníze i zklamání — rozdíl poznáte během několika vteřin.

Na první pohled působí nevinně. Bílé květy se žlutým středem patří k jaru stejně jako první sekání trávy. Přesto kolem nich koluje jeden z nejrozšířenějších zahradnických mýtů: že sedmikrásky v trávníku znamenají špatnou půdu. Ve skutečnosti je jejich přítomnost mnohem méně jednoznačná – a často říká víc o způsobu péče než o kvalitě samotné zeminy.

Do každé zahrady patří kompost. Předsudky, že z něj lezou myší a páchne, jsou liché. Ano, myši v něm za určité konstalace být mohou, nicméně při správné starostlivosti o tuto součást zahrady se nic takového nestane. Kompostování je skvělé a rozhodně lze říct, že jde o nejprospěšnější a nejefektivnější způsob využití organického odpadu ze zahrady. Odpad se v kompostu během několika měsíců dokáže proměnit v dokonalý poklad, skvělé hnojivo pro naše rostliny. My se na kompostování podíváme mnohem podrobněji v následujících řádcích.

Rajčata patří mezi takzvaně „hladové“ rostliny. V průběhu sezóny vytvářejí velké množství listové hmoty, květů i plodů, a tím rychle spotřebují živiny z půdy nebo ze substrátu. Pokud jim dodáte jen vodu, často přežijí, ale úroda bývá menší, plody mohou praskat, špatně vyzrávat a rostliny jsou náchylnější k chorobám.

Túje, odborně nazývané zeravy, patří k nejčastějším dřevinám v našich zahradách. Lidé je milují pro jejich schopnost rychle růst a v krátkém čase vytvořit nepropustnou, stálezelenou hradbu.

Srážky, které přes Česko přešly ve druhé polovině minulého týdne, nebyly tak intenzivní, jak předpovědní modely předpokládaly.

Pokud patříte mezi pěstitele brambor, jistě se každý rok obáváte toho, aby úroda opravdu stála za to. Přímo strašákem je malé množství nažloutlých hlíz. Proto je třeba brambory pravidelně hnojit. Co takhle letos zkusit kvalitní přírodní hnojivo, které si připravíte v domácích podmínkách? Za zkoušku to rozhodně stojí.

Srážky, které přes Česko přešly ve druhé polovině minulého týdne, nebyly tak intenzivní, jak předpovědní modely předpokládaly. Navíc většina vody spadla na severu a východě Moravy, na 70 procentech území napršelo za týden jen do deseti milimetrů srážek, tedy do deseti litrů vody na metr čtvereční. Změnila se i střednědobá předpověď na další období, v němž má být tepleji a méně srážek, což způsobuje a dále způsobí nárůst rozsahu sucha hlavně v povrchové vrstvě půdy do 40 centimetrů. Uvedli to dnes tvůrci projektu InterSucho.

Bojujete s tím, že se na vaší zahrádce pěstovaným rostlinám nedaří, ačkoliv jim podle vás připravujete ideální podmínky? Na vině může být zásaditost, nebo naopak kyselost půdy. Hodnoty zjistíte pomocí obyčejného zelí.

Znáte to, když vám vroste plevel v trávníku nebo třeba v dlažbě, je to jen pro zlost. Člověk se snaží najít ideální způsob, aby se tyto rostliny na daných místech nevyskytovaly. Mnohdy ale není od věci plevel znát a dokázat ho správně určit. Plevelné rostliny totiž dokážou fungovat jako skvělý přírodní kompas, který o vaší zahradě leccos prozradí. My se proto na takovéto rostliny zaměříme v následujících řádcích. Třeba i vám pomohou identifikovat nějaký problém ve vaší zahrádce.

Považujete se za zkušeného zahradníka? I ostřílení pěstitelé dělají chyby, které si ani neuvědomují. Sázejí příliš hluboko, přehnojují půdu nebo zapomínají na opylovače. Výsledek? Slabá úroda, nemocné rostliny a zbytečně vyhozené peníze. Otestujte se a zjistěte, zda děláte některou z těchto chyb taky.

Jahody a borůvky na jednom talíři – určitě už se vám sbíhají chutě. Zatímco ale bazalka a rajčata si rozumí jak na talíři, tak v záhoně, u jahodníků a borůvkových je to úplně něco jiného. Důvod vás asi napadne: borůvky vyžadují kyselou půdu. A to není jediný rozdíl, proč se tyto dvě rostliny spolu na záhoně nesnesou. Jahody můžete pěstovat v běžné zahradní zemině, borůvky jsou ale o dost vybíravější.

Holding Agrofert hospodaří v součtu na 158 tisících hektarech své či pronajaté zemědělské půdy v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a Chorvatsku a na jednotkách hektarů vlastních lesů. Celkově jde o plochu větší, než ještě za Rakouska-Uherska obhospodařovala jednotlivá arcibiskupství, císařská rodina i většina známých šlechtických rodů. „Zemědělskou část koncernu Agrofert tvoří síť podniků zemědělského

Dusíkaté vápno je pro zahradu dobrý sluha, který zvládne dokonce dvojici činností najednou. Kromě výživy umí pěkně zatočit se škůdci a zárodky chorob, které se vyskytují v půdě ve skleníku, na záhonech nebo kompostu. Ale aby tento prostředek dobře fungoval, musíme aplikaci provést správným způsobem.

Po zimě může být půda na zahradě tvrdá a slehlá. Rytí jde ztuha, voda se špatně vsakuje a rostlinám se ne a ne dařit. Naštěstí pro vás máme tipy, jak půdu znovu oživit a připravit ji na jarní sezonu.

Plevel se na jaře objevuje dřív, než se vzpamatujete z toho, že začala sezóna. Stačí pár teplejších dní a záhony se začnou plnit nežádoucími rostlinami. Dobrá zpráva je, že když zasáhnete včas, ušetříte si spoustu práce. Poradíme vám, jak plevel zastavit hned na začátku.

Patříte mezi zahrádkáře začátečníky? V tomto případě začněte s nenáročnými druhy zeleniny, mezi něž patří i kedlubny. Pěstovat je lze i na malém prostoru nebo vyvýšeném záhoně. Vybrat si přitom můžete z několika odrůd, od klasických až po obří gigantické, bílé nebo fialové. Vlastní výpěstky přitom budou chutnat mnohem více než ty ze supermarketu.

Začíná to nenápadně – malé sametové skvrnky ve stínu nebo v rohu zahrady, kterých si možná na začátku ani nevšimnete. Po čase si však začnete všímat, že se tyto skvrny zvětšují a tráva kolem nich vypadá slabší a řidší. Řekněme si, že mech není ten ničitel trávníků, ale roste jen tam, kde se trávě nedaří.

Našli jste při rytí tlusté bílé larvy? Víte, že některé dokážou poškodit kořeny rostlin a zničit trávník, kdežto jiné jsou pro zahradu doslova požehnáním? Naučte se poznat rozdíl mezi škůdci a užitečnými pomocníky a zjistěte, kdy zasáhnout.

Těžká jílovitá půda bývá pro zahrádkáře noční můrou. V létě tvrdá jako beton, na jaře mazlavá a neprostupná. Přesto se i na ní dá vytvořit krásná květinová zahrada.

Všimli jste si při úklidu zahrady, že je plná listí, které napadalo během podzimu? Většina těchto „přebytků“ bude asi z listů ořešáku… Jak ho můžete využít?

Březen je měsícem, kdy zahrada začíná ožívat, ale unáhlené zásahy mohou narušit její křehký restart. Naučte se, jak správně pečovat o trávník, záhony a rostliny, aniž byste ublížili užitečným živočichům.

Droždí většina z nás používá hlavně v kuchyni, ale své místo má i na zahradě. Někteří zahradníci na něj nedají dopustit, protože dokáže podpořit růst rostlin i zlepšit kvalitu půdy. Navíc je to levný a snadno dostupný pomocník. Podívejte se, proč se droždí vyplatí vyzkoušet a jak ho správně použít.

Předjaří je ve znamení prvních přípravných činností v zahradě. Velmi důležitou aktivitu představuje jarní kypření půdy nejen na záhonech, které pomůže k budoucí úrodě. Kromě rozrušení půdního škraloupu také pomůže přidání živin, které zvýší úrodnost. Jak, čím a proč vlastně půdu zjara obdělávat, to vše a ještě mnohem více se dozvíte na následujících řádcích.

Krásně udržovaný trávník je ozdobou každé zahrady. Po zimě se mohou objevit nevzhledná hnědá nebo dokonce holá místa, z nichž travní porost jednoduše zmizel. V tomto případě je čas na dosévání a začněte s ním hned brzy na jaře. Mnozí si myslí, že tato místa stačí pohodit hrstí semínek a je hotovo. Dosev trávníku je ale o něco složitější a je důležité při něm dodržovat jistá pravidla.

Možná vám pojem ekologická zahrada připadá jako návrat do minulosti. Ve skutečnosti se jedná o promyšlený a moderní způsob, jak kombinovat rostliny, využívat přírodní hnojiva a nalákat užitečný hmyz. Takováto zahrada je méně pracná, ale je potřeba ji nastartovat brzy z jara.

Zapomeňte na mozoly, drahá hnojiva a nekonečný souboj s plevelem. Metoda No-dig boří mýty o tom, že poctivý zahradník musí každý podzim a jaro zápasit s rýčem. Místo abyste půdu násilím obraceli, naučte se ji vrstvit po vzoru samotné přírody. Zjistěte, jak pomocí obyčejného kartonu a „černého zlata“ vytvořit úrodný ráj, kde za vás nejtěžší práci odvedou žížaly a mikroskopický „půdní internet“. Vaše zahrada bude kvést jako nikdy předtím a vaše páteř vám konečně poděkuje.

Než se v březnu na zahradě pustíte do jarních prací, zpozorněte. Než vstoupíte na záhon, otestujte vlhkost půdy. Stačí vám k tomu dřevěná tyčka nebo vlastní prst.

Kávová sedlina většinou končí v koši, ale zkušení zahradníci ji na jaře používají úplně jinak. Může totiž prospět půdě, rostlinám i ochraně před škůdci. Navíc vás nestojí ani korunu. Podívejte se, proč se vyplatí kávovou sedlinu schovávat a jak ji správně využít na zahradě.

Plevel v trávníku není jen estetický problém, ale jasný signál, že něco není v rovnováze. Každý druh rostliny vám přitom dokáže napovědět, co vašemu trávníku chybí nebo přebývá. Stačí se naučit tyto signály číst – a vyřešíte problém dřív, než se rozroste.

První teplé dny už máme za sebou. Jenže právě v tomhle momentu se dělá chyba, která není na první pohled vidět. O to víc se však projeví později.

Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i ve světě. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, ale odstranit jej není jednoduché. Správa národního parku Podyjí a Magistrát hlavního města Prahy patří k prvním institucím, které k jeho systematickému odstraňování přistoupily, a právě na jejich lokalitách probíhal výzkum. Nové výsledky ale ukazují, že samotné vykácení akátu ještě neznamená návrat původního lesa.

Pouhá likvidace invazního akátu k obnově původních lesních ekosystémů nestačí, půda jím zůstává ovlivněná dlouho, zjistili vědci z Česka, Slovenska a Maďarska. Informovalo o tom Biologické centrum Akademie věd.

Začíná to nenápadně – malé sametové skvrnky, kterých si možná na začátku ani nevšimnete. Po čase si však začnete všímat, že se tyto skvrny zvětšují. Víme, jak to jednoduše změnit.

Sousedé budou závidět. Na pořádnou úrodu totiž vůbec nemusí být potřeba šlehat zem útokem chemie, postačí fígle, co znaly už naše babičky.

Minimální množství srážek od posledního únorového týdne se postupně začíná v půdě do hloubky jednoho metru projevovat. I když to opticky vypadá, že je půda stále vlhká, proti průměrným hodnotám za léta 1961 až 2015 už je na mnoha místech znát deficit, uvádějí v aktuálním hodnocení půdního sucha tvůrci projektu InterSucho. Největší rozdíl proti průměru je viditelný zhruba v severovýchodní čtvrtině Česka a podle předpovědí na dalších devět dnů je zřejmé, že bude pokračovat období s minimálními nebo dokonce žádnými srážkami a situace se bude mírně zhoršovat.

Nedostatek srážek se začíná výrazně projevovat v půdě. Podle projektu InterSucho se deficit vláhy rozšiřuje a v příštích dnech zasáhne většinu území.

Minimální množství srážek od posledního únorového týdne se postupně začíná projevovat v půdě do hloubky jednoho metru.

Bílý, chmýřitý nebo moučnatý povlak na povrchu substrátu v květináči často nevypadá nebezpečně, ale ve většině případů jde o projevy plísní a hub, které se živí rozkládající se organickou hmotou v zemině. Nejde tedy jen o kosmetický problém. Pokud se podmínky v květináči nastaví tak, že je půda dlouhodobě vlhká a zároveň málo provzdušněná, začnou se tyto mikroorganismy rychle množit a vytvoří viditelné kolonie.

Když první sluneční paprsky zahřejí zahradu, je čas věnovat pozornost také kompostu. Hromada, která přes zimu tiše pracovala v koutě zahrady, je totiž jedním z nejcennějších zdrojů živin pro nové záhony, které si vytvoříte. Jaro je časem na kontrolu kompostu, jeho provzdušnění a prosátí. Můžete se také rozhodnout založit novou várku.

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.

Pletí záhonů patří mezi práce, které dokážou zahrádkáře rychle unavit. Neustálé ohýbání a boj s plevelem dává zabrat nejen zádům, ale i trpělivosti. Přitom existuje mnohem jednodušší způsob, jak udržet záhony bez plevele.

Březen je měsícem, kdy jsou mnozí zahrádkáři doslova nadržení na to, jak vyrazí na zahrádku a pustí se do nejrůznějších činností. Není se čemu divit, jelikož venku svítí sluníčko, je relativně teplo a pobyt na čerstvém vzduchu neskutečně láká. Bohužel ale v přemíře snahy často učiníme některá rozhodnutí, která mohou být velmi špatná. Vzniknou chyby, jež se neprojeví ihned, ale budou se táhnout celou sezonou. Pomalu a plíživě. Dopad těchto chyb je zpravidla citelný i v létě. My se na ně podíváme podrobněji.

Stává se vám, že rybíz, angrešt nebo jiné ovocné keře postupně slábnou a každým rokem sklidíte méně plodů, i když jim dopřáváte běžná hnojiva? Příčina často nebývá jen v nedostatku živin, ale v tom, jak půda uvnitř funguje. Když v zemi chybí přirozené půdní organismy, rostliny sice dostanou část živin z hnojiva, ale neumí je využít tak efektivně, jak by mohly.

Kvalita půdy je základem úspěšného pěstování rostlin, a proto je důležité znát její vlastnosti. Poradíme vám, jak jednoduše zjistit typ půdy na vaší zahradě a přizpůsobit jí správnou péči i výběr rostlin!

Mech v trávníku se obvykle objeví velmi nenápadně. Nejprve si ho všimnete jen jako malé sametové skvrny někde ve stínu nebo v rohu zahrady. Na dotek působí měkce a příjemně, téměř jako kousek lesní půdy.

Na jaře bývá zahrada plná práce, ale právě mezi prvními úkoly by měla být příprava jahodových záhonů. Jahodníky sice působí nenápadně a nenáročně, ve skutečnosti ale na podmínky reagují poměrně citlivě. Tam, kde mají dobrou půdu a dostatek světla, se odmění plody plnými chuti. O pár metrů dál na horším místě mohou působit skoro stejně, jenže úroda je poloviční. Rozdíl přitom často vznikne už při zakládání nebo jarní úpravě záhonu.

Zní to zvláštně, ale obyčejný jogurt může být pro zahradu překvapivě užitečným pomocníkem. Obsahuje totiž bakterie mléčného kvašení, které pomáhají půdě i rostlinám. A právě tyto drobné mikroorganismy dokážou zlepšit úrodnost půdy, podpořit růst rostlin a zároveň potlačit některé choroby.

Březen je nepochybně měsícem zahradních prací. Člověku se chce ven a mnozí z nás už by nejraději něco pěstovali. Často se však vyplatí ještě počkat a spíše se snažit připravit různé nástroje a půdu pro pěstování rostlin. Podívejme se tedy na činnosti, které v březnu dávají smysl a také na ty, které se vyplatí ještě odložit.

Teploty příjemně stoupají, ačkoliv je teprve předjaří. Probouzet se začínají tak naše zahrádky a my se na ně vrháme, abychom je začali opečovávat. Je již nyní ten správný čas, abyste se zbavili mulče, který záhony chránil před mrazem?

V areálu Pražského hradu je více než 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu a 700 druhů rostlin, některé z nich jsou i vzácné a ohrožené. V půdě se nacházejí pancířníci, vzácní roztoči. Vyplývá to z průzkumu, na němž pracoval tým biologů. ČTK o tom dnes za Správu Pražského hradu informovala Natálie Máchová. Experti podle ní dali doporučení, jak přistupovat k Hradu jako k pestrému ekosystému.

Bobří rodina vytvořila u Ostřetic na Klatovsku důmyslnou soustavu hrází. Voda však zaplavila okolní ornou půdu, takže se na ní nedalo hospodařit. Plzeňský kraj nakonec se zemědělci směnil několik hektarů, aby silně ohrožený druh mohl v oblasti zůstat.