Řemesla

Zní to jako nápad z nejlepších časů Přemka Podlahy. Přesto pochází od kanadského startupu ChopValue. Ten vyrábí z použitých jídelních hůlek minimalistický nábytek, potřeby do domácnosti nebo dekorace. Výroba těchto předmětů je plně pokryta z již použitého materiálu a do této doby bylo zachráněno přes 32 milionů hůlek před tím, aby skončily na skládce.

Stovky hodin ruční práce. Trpělivě a precizně se věnovat každičkému detailu. Restaurátoři starožitného nábytku jsou nejen řemeslníci, ale tak trochu historici i chemici. A hlavně nadšenci. To vše bylo vidět i letos během Slavkovského restaurování, které rozhodně stojí za to zažít.

Ač se může zdát, že koronavirus má největší dopad na restauratéry a majitele ubytovacích zařízení, vládní nařízení a z nich plynoucí omezení se promítají i na bižutérním průmyslu. V regionu pod Ještědem přitom sklářství a bižuterie tvoří nedílnou součást historie i turistického ruchu.

Skleněné figurky železnobrodského rodáka Karla Sobotky najdete v nejednom sklářském muzeu. Je zřejmě posledním tvůrcem, který se živí výrobou skleněných figurek z barevného bižuterního skla. I na jeho práci se ale podepsala koronavirová pandemie, své výrobky totiž nemá kde prodávat. Na řemeslné a sklářské trhy, kde s oblibou svou činnost předvádí, musel na několik měsíců zapomenout.

Před pěti lety získal Josef Komárek titul Nositel tradice lidových řemesel v oboru řezbářství – řezba králických figurek a betlémů. Je jedním z nejuznávanějších odborníků v tomto oboru nejen u nás, ale v celé Evropě. Kdy jste se poprvé setkal s králickým betlémem? Bylo to v sedmdesátých letech minulého století, když našel můj otec ve společné popelnici betlém s asi dvaceti figurkami.

Ačkoli to bytostně nesnáší, ba přímo zakazuje, abych o něm psala, tentokrát svůj slib poruším a dnešní fejeton věnuji právě jemu.

První velký tkalcovský stav si koupila před patnácti lety. Dnes už jich má nespočet. Rodačka ze Vsetína, jejíž děda byl stolař, odmala věděla, že ji láká poctivé řemeslo. Když si ze slovenské Oravy přivezli tkané koberce z vlastního obnošeného oblečení, měla jasno. Chtěla doma slyšet klapat tkalcovský stav a skládat barvy a materiály podle svého.

Potřebujete přivrtat poličku, vymalovat strop nebo opravit kapající kohoutek? Doby, kdy stačilo zazvonit u sousedů, jsou už zdánlivě ty tam. Portál Super soused však nabízí pohodlné řešení.

Letošní léto přineslo kromě různých omezení prostor pro poznávání krás Česka. Jistě jste i vy na svých toulkách potkali zajímavé lidi a seznámili se s umem zdejších obyvatel. Já jsem měla příležitost navštívit jedinečnou sklárnu uměleckého skláře Jiřího Pačinka v Kunraticích u Cvikova.

Ještě před deseti lety se zdálo, že řemeslná výroba a s ní spojené malé podnikání upadne v zapomnění. S příchodem nové dekády ovšem řemeslníkům svítá na lepší časy. Češi mají totiž čím dál tím větší zájem o kvalitní, ručně zpracované výrobky s tradicí a “duší”. Řemeslníci navíc své podnikání přizpůsobují moderní době, a tak je zákazníci kromě tradičních trhů najdou i na Facebooku a dalších sociálních sítích.

Největšího rozvoje své kultury dosahují Keltové během doby železné. V té době zpracovávají železnou rudu do tehdy nevídaných rozměrů. Jejich řemeslná práce byla velmi unikátní a vyspělá. I proto se kovář v keltské společnosti těšil velké úctě a patřil mezi nejbohatší obyvatele keltských oppid.

Iva Válková, pedagožka na Waldorfské škole v Semilech a držitelka titulu Mistr tradiční rukodělné výroby, obnovuje jedno z tradičních řemesel v podobě zpracování ovčí vlny.

Dnes je využívání starých materiálů, které již neplní svou funkci, považováno za konání ekologické a šetrné k přírodě.

Umělecké kovářství Stawaritsch v Kostelci na Hané na Prostějovsku bylo oficiálně založeno v srpnu 1992. Jeho zakladatel Alfred Stawaritsch si tak splnil sen o vlastní kovářské dílně, kterou od dětství navštěvoval u strýce, kde se řemeslo dědilo z generace na generaci. Uměleckému kovářství se věnují také Ivo a Milan Stawaritschovi, kteří od svého otce Alfreda dílnu převzali.

Zedničina je jedno z řemesel, k jehož provozování si vystačíte s opravdu jednoduchým vybavením. Neobejdete se však bez šikovných rukou a zkušeností.

Jsou povolání či živnosti, která se těší všeobecné vážnosti. Třeba IT specialista, daňový poradce, kosmetička, kadeřnice, účetní (to poslední si možná jenom namlouvám).

Zahradu porostlou prapodivnými stromy má Jan Astaloš z Porostlin, nedaleko Slapské přehrady. Až při bližším pohledu návštěvníkovi dojde, na co se tu dívá. Tu roste ze země vzhůru nohama židle, támhle stůl, jinde stínítko k lampě. Na této zahradě se jednoho dne bude sklízet věru neobvyklá úroda. Bude jí totiž nábytek.

Krajkářky z litvínovského spolku Herdulky se rozhodly podpořit zdravotníky první linie pomocí krajkových srdíček. Na jejich výzvu zareagovalo na 390 krajkářek po celé republice, které dohromady upaličkovaly téměř pět tisíc srdcí. Ta pak rozdaly zdravotníkům svého regionu.

Rachot kladiv, svištění transmisí, klapot vodních kol, vůně kovu, popela, okují a starých časů. Hamr v Dobřívu na Rokycansku, ojedinělá technická památka, je od úterý 9. června po téměř tříleté rekonstrukci opět v provozu. I když zatím jen ve zkušebním.

Městská knihovna v Praze otevírá sousedskou dílnu DOK16, kterou najdete v kobce č. 16 na Smíchovské náplavce. Dílna je určena všem začínajícím i pokročilým kutilům a nabídne prostor i nástrojové vybavení pro drobné rukodělné práce se dřevem, papírem nebo kůží.

Karlovarská společnost Moser, nejznámější česká sklárna, o které je slyšet po celém světě, prohrabala archivy a kumbály a přichází s jedinečnou prodejní výstavou. Vystaveny budou stovky unikátních výrobků, sběratelských kousků i výjimečných prototypů, které vznikly za posledních 50 let. A pozor, podobnou ucelenou sbírku ještě nikdo nespatřil. Od 11. do 17. května probíhala výstava pro pozvané VIP hosty, od 18. se prodejní výstava otevře i veřejnosti.

Ve středu 8. dubna zemřela v pětadevadesáti letech sochařka a sklářská výtvarnice Jaroslava Brychtová. Ačkoli je její tvorba všeobecně známá a obdivovaná, je dobré si její plný život a ohromující dílo, které vytvořila s manželem Stanislavem Libenským, znovu připomenout. Málokdo totiž proslavil v druhé polovině 20. století českou kulturu ve světě tak jako ona.

Lahodné zákusky, dorty, co připomínají umělecká díla, koláče a buchty. To je svět Josefa Maršálka, porotce soutěže Peče celá země, ale hlavně skvělého cukráře, který pekl i v Buckinghamském paláci. Proč ho sladký svět tak fascinuje a co je jeho rada pro všechny, kdo chtějí dobře péct?

Po pomlázkách se podle Pavla Bártla z Havlíčkova Brodu lidé letos moc neshánějí. Chuť dodržovat tento velikonoční zvyk jim nejspíš berou omezení vydaná kvůli koronaviru. Bártl plete z vrbových prutů košíky a z žitné slámy ošatky dřív používané třeba na kynutí chleba. Řemeslo se naučil před třemi desítkami let. Když se přestěhoval z vesnice do města, nevěděl, co dělat ve volném čase po práci. Inspiroval ho článek v novinách.

Slovácko vyhlásilo svou virtuální oslavu. Chce podpořit sounáležitost v době karantény i své farmáře, sadaře či lidové umělkyně.

V Kamenné u Budišova dokončují zruční kameníci největší zakázku, kterou dosud zdejší dílna Zbyňka Zedníčka měla. Ze čtyřicetitunového polotovaru mrákotínské žuly vydobývají různými technikami kašnu pro Chrudim. Od června ozdobí prostranství chrudimského dopravního terminálu. Kašna bude ve finále vážit okolo šesti tun.

Toužila po nich už od dětství, ale až těžká nemoc syna ji přivedla k výrobě ručně šitých medvídků. Přestože slaví úspěch, v obchodě je nenajdete.

Pobídka „Jako doma“ není v porcelánce v Dubí u Teplic jen frází. Káva z modrobílých hrnků s květinovým dekorem chutná skutečně jako doma v obýváku. Ruku na srdce: kolik kousků cibuláku by se našlo ve vaší domácnosti?

Rytířem Řádu umění a literatury se stal v úterý v Paříži Čech Tomáš Lesser z karlovarské sklárny Moser. Lesser pracuje jako rytec skla.

Truhlářství Jana Noska zná v Roprachticích na Semilsku každý. Rodinný podnik nabízí svým zákazníkům poctivé řemeslo, kvalitní ruční práci a výrobky, které nikde jinde neseženete – například dřevěné saně a vlčky. Vaše dílna má tradici skoro sto let.

Časy, kdy se měchy proslavených chodských dud šily ze psí kůže, jsou pryč. Ale není to vůbec tak dávná minulost, jak by si mohl někdo myslet. Nástroj ze psí kůže byl podle výrobce nejlepší a nejdéle vydržel.

Elektronická evidence tržeb (EET) od 1. května s téměř dvouletým zpožděním oproti původním předpokladům vstoupí do 3. a 4. fáze. Po restauracích a hotelech si budou muset příslušná zařízení pořídit i zbývající živnostníci a podnikatelé. Třeba kadeřnice, maséři, prodavači občerstvení ve stáncích, zemědělci a veterináři, lékaři a dokonce i astrologové.

Začínali u jízdních kol, skončili u kuchyňského prkénka, a to ne jen tak obyčejného. Tak by se stručně dala popsat cesta dvou mladých mužů, Jiřího Krůty a Vojtěcha Hracha ze středočeských Brd.

V sobotu 18. ledna se Pavilon skla PASK v Klatovech promění ve výtvarnou šperkařskou dílnu. Od 11 do 16 hodin zde lektorka Natálie Vítovcová bude předvádět a učit náročnější techniky výroby šperků z korálků.

Chlapi do nepohody. Tak by se dali označit dva kamarádi a spolupracovníci, kteří obnovili ve východočeském Dobrém výrobu historických dřevěných lyží, takzvaných jasanek.

Svou nejnovější stojací lampu nigerijská designérka Lani Adeoyeová z Lagosu nazvala Sisi Eko, tedy slovy označujícími v místním jorubském slangu mladou trendy ženu žijící ve městě. Ve své tvorbě totiž ráda propojuje moderní styl s tím tradičním, africkým.

Lidový malovaný nábytek vznikal převážně během 18. a 19. století. Malovaná výzdoba se v jednotlivých územních částech liší, a to jak převažující barevností, tak používanými motivy. Velkou bohatostí vyniká i nábytek z jižních Čech.

O tom, jak vzniká dřevěný nábytek, který nás obklopuje celý život, se dozvídáme už jako děti. Dříve to bývala práce truhlářů a stolařů, dnes jej vyrábí hlavně v továrně. Ovšem Brit Gavin Munro zvolil jiný postup. Nábytek, který prodává, nechává vyrůst. V tom tvaru, jaký má požadovaný kus nábytku mít. Tam, kde by jiní měli jabloně, hrušně nebo vinnou révu, Gavinovi rostou židle.

V jaké nadmořské výšce vyrostla, kolik procent vlhkosti obsahují její zrna nebo jakým způsobem se sušila. To vše je třeba vědět o kávě před jejím pražením. „Samozřejmě nám pomáhá i počítač, ale jak vlastní pražení probíhá, je tajemstvím každého pražiče,“ říká Marcel Bíza z pražského Made In Coffee.

V lihovém kahanu hoří jasný plamen. Teplota: 900 stupňů. Ze skleněné, asi dvaceticentimetrové trubičky s válečkem na konci vytvaruje zručná foukačka během pár sekund baňku. Není tlustší než pár desetin milimetru. Co ji čeká, než zazáří na vánočním stromku jako ručně malovaná ozdoba?

Více prestiže, a tím i větší zájem o studium učňovských oborů si slibuje stát od zavedení mistrovských zkoušek pro řemeslníky. Umožní je skládat těm, kteří dosáhnou v předchozích deseti letech alespoň pětileté praxe.

Křištálová koruna patří jen králi či královně českého sportu. Originální umělecké dílo, které v roce 1996 vytvořila výtvarnice Alena Matějka, uděluje Klub sportovních novinářů ČR již třiadvacet let vítězům ankety Sportovec roku České republiky. I letos při slavnostním večeru 20. prosince v pražském hotelu Hilton jí bude dekorován jeden či jedna sportovkyně z desítky, která dostala v prvním kole od 210 sportovních novinářů nejvíc hlasů.

„Za dlouhých zimních večerů, kdy nevařím a neperu…“ je nápěv z písničky kapely Duo Cis, který mi naskočí v hlavě pokaždé, když vezmu do ruky pletací jehlice.

Teď vás zavedeme mezi šikovné a tvůrčí ženy z celého Karvinska. Ve svém volném čase ručně vyrábí originální věci z různých materiálů od papíru přes keramiku až po náročnější výrobky metodou patchwork. Veřejnosti se v Karviné představily na tradiční kreativní burze.

Obrovská a dlouhodobě rostoucí poptávka strojírenských firem po kvalifikovaných technicích zaručuje absolventům takto zaměřených škol skvělou profesní budoucnost. Ostatně, cestu k budoucí kariéře už dnes v mnoha případech umetají firemní stipendia.

Drátované výrobky měly v minulosti různou podobu. S drátenickými pracemi se sice ponejvíce spojuje odrátované keramické nádobí, ale v reálu to jsou rovněž i šperky, ptačí klece, mříže a dekorace. Je toho prostě moc. Drátenictví je jedinečné řemeslo. Co o něm víte? Chcete se mu naučit? I to dnes není nereálné.

Absolvent Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) Martin Jurek unikátním způsobem propojil vědu s uměním. Vyrábí vlastní stroje, na kterých vytváří vypalované fotografie, mapy a obrazy do dřeva, kůže či koženky.

Na Tradiční svatomartinské posvícení a hlavně na prohlídku dílen zvala v sobotu 9. listopadu legendární sklářská huť Jakub v Tasicích v místní části Bělé na Ledečsku. Jedna z nejstarších skláren nejen na Vysočině, ale i v celé České republice, se tak opět otevřela veřejnosti. Sklárna Huť Jakub Tasice je Národní kulturní památka České republiky. Jedná se o originální historický objekt, který je přístupný jako výjimečně zachovalý sklářský skanzen.

Žďár nad Sázavou – Nádherné smrky rostoucí v lesích Žďárska více než sto let potěší člověka i poté, co se do jejich kmenů zakousnou motorové pily. Díky spolupráci majitelů lesů, rodiny Kinských, s výrobci unikátních hudebních nástrojů Petrof bude dřevo lesních velikánů s jedinečnými akustickými vlastnostmi použito na výrobu klavírů a pianin.

Rodinných domů přibývá, ačkoliv chybí zedníci, klempíři, pokrývači… O tyto obory není zájem. Všichni chtějí maturitu. Platí ještě, že řemeslo má zlaté dno?

V pátek 11. října v Pavilonu skla v Klatovech proběhne poslední letošní oblíbená večerní komentovaná prohlídka stálé expozice pavilonu, při které se pod UV paprsky rozzáří exponáty barvené sloučeninami uranu.

Od středy 25. září lze v klatovském Pavilonu skla vidět výstavu Alabastrové sklo ze Šumavy. Výstava představuje soubor zhruba šesti desítek velice zajímavých skel zhotovených zvláštní technikou zakalování. Na tato zajímavá skla jsme se zeptali kurátorky Pavilonu skla PhDr. Jitky Lněničkové.