Řemesla

Vojta Kotek se jen tak něčeho nezalekne, to už ví každý! V pořadu Dream team – Mistři dílny, jehož první díl odvysílala televize Prima v pondělí 10. ledna, však posunul svoje hranice zase o kousek dál. Neváhal projet jednu z motokár, kterou dostaly týmy za úkol vyrobit. Tento dopravní prostředek soutěžící poskládali ze všeho možného, co našli ve skladu. Většina z nich se sestavováním podobné záležitosti neměla žádnou zkušenost, a tak to mohlo dopadnout všelijak... Jak si jízdu v motokáře Vojta užíval a zda to pro něho nebylo nebezpečné, můžete sledovat ve videu v odkazu.

Během osmi týdnů vzejde v pořadu Dream team – Mistři dílny z dvanácti účastníků hrdina českého principu zlatých ručiček, první Mistr dílny! Lítý boj proběhne pod taktovkou Vojty Kotka. Vojta bude pořad nejen moderovat, ale bude také dohlížet na to, aby vše probíhalo podle pravidel.

Přípravy na vánoční svátky a konec roku zahrnují několik různorodých činností. Pomyslnou třešničkou na dortu je výběr vhodných dekorací k výzdobě našeho bytu či domu tak, abychom se v něm cítili opravdu útulně. České skleněné vánoční ozdoby si svým vzhledem a kvalitním zpracováním s dlouholetou tradicí získaly přízeň mnoha z nás. Svoji prestiž nyní předvádí na výstavě v Paříži a Nizozemí.

Dílna Rautis v Podkrkonoší se jako poslední na světě drží tradiční metody výroby vánočních ozdob. Ty se zde dělají od roku 1902 stále prakticky stejně. Dnes firma spolupracuje s renomovanými designéry, pořádá exkurze a workshopy. Zdejší perličkové ozdoby často patří do rodinného dědictví a předávají se z generace na generaci.

Nejdůležitější při natírání fasády je správná příprava podkladu, jakož i výběr vhodné fasádní barvy. Barvu vybírejte opravdu pečlivě, aby váš dům ve finále nevypadal jako papoušek ara a nehýřil jásavými barvami na pět kilometrů. A víte, jak správně postupovat při natahování nebo natírání fasády?

Papír, tak jak ho známe dnes, prošel tisíciletým vývojem. Různé druhy ručně vyráběného papíru bývají obohaceny o originální látky a příměsi, které tvoří tento papír výjimečným. V malé rodinné tiskárně na úpatí Ještědského hřebene se rozhodli v tomto řemesle pokračovat. Vyrábí zde papír s duší, neboť se jim stala tato profese osudovou a papír vyrábí s láskou.

Pohladí po duši, pomohou slabším a zanechají dobrý pocit. Přinášíme adventní přehled českých pozitivních projektů, které šíří dobro mezi lidmi a inspirují nás k dobrým skutkům. Všechny projekty naleznete na našich sociálních sítích v rámci Adventního kalendáře pozitivních projektů.

České skleněné vánoční ozdoby jsou žádanou komoditou u nás i v zahraničí. Nárůst poptávky zaznamenávají výrobci ručně foukaných a malovaných ozdob, jako je firma Irisa nebo Koulier.

Výroba luxusních dřevěných per se stala naprostým vrcholem tohoto oboru. Jejich vzhled může být různý. Vedle obyčejných per stojí opravdoví elegantní velikáni s vytříbeným designem. Materiál na jejich výrobu se může také různit. Od obyčejných plastových per je možné přejít až k luxusním perům vyrobených ze dřeva, která se mohou stát elegantním doplňkem i skvělým nápadem nápadem například na vánoční dárek.

Třetí rotační expozice v českém pavilonu bude patřit českému sklu, právě výrobky ze skla patří tradičně mezi hlavní lákadla českých a československých expozic na Všeobecné světové výstavě EXPO. Expozice „Save the Oceans“ bude v daném období představovat designové skleněné výtvory české společnosti Crystal Caviar, v prostorách českého pavilonu pak do konce listopadu proběhnou další dvě prezentace českých výrobců skla.

Jeden z výrazných českých uměleckých sklářů má ruce kouzelníka. Když v nich drží píšťalu, dokáže během chvilky vytvořit rybu, koně nebo ptáka. Sklářský koncert v jeho pojetí je zážitek a setkání s ním dokáže zahnat všechny chmury. Je totiž nejen zručný sklář, ale taky skvělý vypravěč se smyslem pro humor.

Tkaní je jednou z nejstarších technik výroby látek. Ačkoliv jej dnes už většinou nahradila průmyslová výroba, stále existují zruční tkalci, kteří tradici tohoto řemesla udržují pro další generace.

Česko pomalu, ale jistě přichází o jeden ze svých nejcennějších trumfů. V zemi, kterou světově proslavil výrobce obuvi Tomáš Baťa, totiž paradoxně nejsou ševci. Do učebních oborů se za poslední roky nepřihlásil ani jeden student. Obuvní firmy tak postupně výrobu stěhují do zahraničí. Podobné je to i s dalšími řemesly.

Práce pokrývače není sranda. Musí se pracovat jak v zimě, tak i v létě, za každé teploty. Manuální práce mu však umožní pročistit si hlavu. Pokud si vyberete své řemeslo správně jako Karel Fryš, tak naleznete štěstí a spokojenost na celý život.

„Ne každý má chuť, řici si, chci podnikat, a holt být půl roku na nule, protože to je podnikání. Ne každý chce po určitou dobu rýt držkou v zemi a stavět ten svůj byznys,“ říká v podcastu FinTag.cz obuvník Tomáš Valta.

Jedinečné, neotřelé vnímání krásy vnáší do uměleckých výtvorů Kristýny Boušové osobitý vzhled. Cit pro krásné věci provázel mladou ženu již od dětství, avšak své poslání objevila mnohem později. Šikovné a zručné ruce vnášely předpoklad k realizaci vlastních nápadů a vyjadřování krásy osobitým způsobem.

Vyzkoušejte si práci s řezbářskými dláty. Toto tradiční umělecké řemeslo vám přinese hodně radosti z tvorby, ale mnohdy využijete základy řezbářského umu i při opravách staré chalupy.

Povolání vitrážisty není rozhodně běžné. Je tak výjimečné, že ho nezná ani wordový program. Jenže to se může brzy změnit. Výroba vitráží totiž lidem nabízí přesně to, co jim dnes často chybí – snaha vytvořit dílo od prvotní myšlenky až po hmatatelný předmět. A Jan Černohorský právě tohle umí. Řemeslo má navíc v rodině.

Malá firma z Brd získala ocenění za design v mezinárodní soutěži se svým designovým otvírákem. Jde už o druhý podobný úspěch, dříve získalo ocenění jejich designové prkénko a stojan na nože.

Ve čtvrtek 20. května se na Bohdalci otevřela návštěvníkům a klientům kamenná provozovna Opravárna. Lidé sem mohou přinést své pokažené spotřebiče, které následně opraví technici na místě nebo přímo majitelé poškozené elektroniky svépomocí. Za poplatek bude lidem k dispozici pracovní ponk i potřebné nářadí. Otevírací doba Opravárny je od úterý do pátku od 10 do 17 hodin, uvedl za organizaci Opravárna Jan Charvát.

Ovčí vlna a doprovází lidstvo už od nepaměti. Své místo na slunci si udržuje i v konkurenci nekonečného množství syntetických materiálů.

Věra Studená ze Žďárska se od roku 2004 věnuje umělecké práci zvané drátkování. Je také aktivní lektorkou a propagátorkou drátenictví celé České republice. Její umění proniklo také do Francie. A nyní získala významný titul Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina.

Zní to jako nápad z nejlepších časů Přemka Podlahy. Přesto pochází od kanadského startupu ChopValue. Ten vyrábí z použitých jídelních hůlek minimalistický nábytek, potřeby do domácnosti nebo dekorace. Výroba těchto předmětů je plně pokryta z již použitého materiálu a do této doby bylo zachráněno přes 32 milionů hůlek před tím, aby skončily na skládce.

Stovky hodin ruční práce. Trpělivě a precizně se věnovat každičkému detailu. Restaurátoři starožitného nábytku jsou nejen řemeslníci, ale tak trochu historici i chemici. A hlavně nadšenci. To vše bylo vidět i letos během Slavkovského restaurování, které rozhodně stojí za to zažít.

Ač se může zdát, že koronavirus má největší dopad na restauratéry a majitele ubytovacích zařízení, vládní nařízení a z nich plynoucí omezení se promítají i na bižutérním průmyslu. V regionu pod Ještědem přitom sklářství a bižuterie tvoří nedílnou součást historie i turistického ruchu.

Skleněné figurky železnobrodského rodáka Karla Sobotky najdete v nejednom sklářském muzeu. Je zřejmě posledním tvůrcem, který se živí výrobou skleněných figurek z barevného bižuterního skla. I na jeho práci se ale podepsala koronavirová pandemie, své výrobky totiž nemá kde prodávat. Na řemeslné a sklářské trhy, kde s oblibou svou činnost předvádí, musel na několik měsíců zapomenout.

Před pěti lety získal Josef Komárek titul Nositel tradice lidových řemesel v oboru řezbářství – řezba králických figurek a betlémů. Je jedním z nejuznávanějších odborníků v tomto oboru nejen u nás, ale v celé Evropě. Kdy jste se poprvé setkal s králickým betlémem? Bylo to v sedmdesátých letech minulého století, když našel můj otec ve společné popelnici betlém s asi dvaceti figurkami.

Ačkoli to bytostně nesnáší, ba přímo zakazuje, abych o něm psala, tentokrát svůj slib poruším a dnešní fejeton věnuji právě jemu.

První velký tkalcovský stav si koupila před patnácti lety. Dnes už jich má nespočet. Rodačka ze Vsetína, jejíž děda byl stolař, odmala věděla, že ji láká poctivé řemeslo. Když si ze slovenské Oravy přivezli tkané koberce z vlastního obnošeného oblečení, měla jasno. Chtěla doma slyšet klapat tkalcovský stav a skládat barvy a materiály podle svého.

Potřebujete přivrtat poličku, vymalovat strop nebo opravit kapající kohoutek? Doby, kdy stačilo zazvonit u sousedů, jsou už zdánlivě ty tam. Portál Super soused však nabízí pohodlné řešení.

Letošní léto přineslo kromě různých omezení prostor pro poznávání krás Česka. Jistě jste i vy na svých toulkách potkali zajímavé lidi a seznámili se s umem zdejších obyvatel. Já jsem měla příležitost navštívit jedinečnou sklárnu uměleckého skláře Jiřího Pačinka v Kunraticích u Cvikova.

Ještě před deseti lety se zdálo, že řemeslná výroba a s ní spojené malé podnikání upadne v zapomnění. S příchodem nové dekády ovšem řemeslníkům svítá na lepší časy. Češi mají totiž čím dál tím větší zájem o kvalitní, ručně zpracované výrobky s tradicí a “duší”. Řemeslníci navíc své podnikání přizpůsobují moderní době, a tak je zákazníci kromě tradičních trhů najdou i na Facebooku a dalších sociálních sítích.

Největšího rozvoje své kultury dosahují Keltové během doby železné. V té době zpracovávají železnou rudu do tehdy nevídaných rozměrů. Jejich řemeslná práce byla velmi unikátní a vyspělá. I proto se kovář v keltské společnosti těšil velké úctě a patřil mezi nejbohatší obyvatele keltských oppid.

Iva Válková, pedagožka na Waldorfské škole v Semilech a držitelka titulu Mistr tradiční rukodělné výroby, obnovuje jedno z tradičních řemesel v podobě zpracování ovčí vlny.

Umělecké kovářství Stawaritsch v Kostelci na Hané na Prostějovsku bylo oficiálně založeno v srpnu 1992. Jeho zakladatel Alfred Stawaritsch si tak splnil sen o vlastní kovářské dílně, kterou od dětství navštěvoval u strýce, kde se řemeslo dědilo z generace na generaci. Uměleckému kovářství se věnují také Ivo a Milan Stawaritschovi, kteří od svého otce Alfreda dílnu převzali.

Zedničina je jedno z řemesel, k jehož provozování si vystačíte s opravdu jednoduchým vybavením. Neobejdete se však bez šikovných rukou a zkušeností.

Jsou povolání či živnosti, která se těší všeobecné vážnosti. Třeba IT specialista, daňový poradce, kosmetička, kadeřnice, účetní (to poslední si možná jenom namlouvám).

Zahradu porostlou prapodivnými stromy má Jan Astaloš z Porostlin, nedaleko Slapské přehrady. Až při bližším pohledu návštěvníkovi dojde, na co se tu dívá. Tu roste ze země vzhůru nohama židle, támhle stůl, jinde stínítko k lampě. Na této zahradě se jednoho dne bude sklízet věru neobvyklá úroda. Bude jí totiž nábytek.

Krajkářky z litvínovského spolku Herdulky se rozhodly podpořit zdravotníky první linie pomocí krajkových srdíček. Na jejich výzvu zareagovalo na 390 krajkářek po celé republice, které dohromady upaličkovaly téměř pět tisíc srdcí. Ta pak rozdaly zdravotníkům svého regionu.

Rachot kladiv, svištění transmisí, klapot vodních kol, vůně kovu, popela, okují a starých časů. Hamr v Dobřívu na Rokycansku, ojedinělá technická památka, je od úterý 9. června po téměř tříleté rekonstrukci opět v provozu. I když zatím jen ve zkušebním.

Městská knihovna v Praze otevírá sousedskou dílnu DOK16, kterou najdete v kobce č. 16 na Smíchovské náplavce. Dílna je určena všem začínajícím i pokročilým kutilům a nabídne prostor i nástrojové vybavení pro drobné rukodělné práce se dřevem, papírem nebo kůží.

Karlovarská společnost Moser, nejznámější česká sklárna, o které je slyšet po celém světě, prohrabala archivy a kumbály a přichází s jedinečnou prodejní výstavou. Vystaveny budou stovky unikátních výrobků, sběratelských kousků i výjimečných prototypů, které vznikly za posledních 50 let. A pozor, podobnou ucelenou sbírku ještě nikdo nespatřil. Od 11. do 17. května probíhala výstava pro pozvané VIP hosty, od 18. se prodejní výstava otevře i veřejnosti.

Ve středu 8. dubna zemřela v pětadevadesáti letech sochařka a sklářská výtvarnice Jaroslava Brychtová. Ačkoli je její tvorba všeobecně známá a obdivovaná, je dobré si její plný život a ohromující dílo, které vytvořila s manželem Stanislavem Libenským, znovu připomenout. Málokdo totiž proslavil v druhé polovině 20. století českou kulturu ve světě tak jako ona.

Lahodné zákusky, dorty, co připomínají umělecká díla, koláče a buchty. To je svět Josefa Maršálka, porotce soutěže Peče celá země, ale hlavně skvělého cukráře, který pekl i v Buckinghamském paláci. Proč ho sladký svět tak fascinuje a co je jeho rada pro všechny, kdo chtějí dobře péct?

Po pomlázkách se podle Pavla Bártla z Havlíčkova Brodu lidé letos moc neshánějí. Chuť dodržovat tento velikonoční zvyk jim nejspíš berou omezení vydaná kvůli koronaviru. Bártl plete z vrbových prutů košíky a z žitné slámy ošatky dřív používané třeba na kynutí chleba. Řemeslo se naučil před třemi desítkami let. Když se přestěhoval z vesnice do města, nevěděl, co dělat ve volném čase po práci. Inspiroval ho článek v novinách.

Slovácko vyhlásilo svou virtuální oslavu. Chce podpořit sounáležitost v době karantény i své farmáře, sadaře či lidové umělkyně.

V Kamenné u Budišova dokončují zruční kameníci největší zakázku, kterou dosud zdejší dílna Zbyňka Zedníčka měla. Ze čtyřicetitunového polotovaru mrákotínské žuly vydobývají různými technikami kašnu pro Chrudim. Od června ozdobí prostranství chrudimského dopravního terminálu. Kašna bude ve finále vážit okolo šesti tun.

Pobídka „Jako doma“ není v porcelánce v Dubí u Teplic jen frází. Káva z modrobílých hrnků s květinovým dekorem chutná skutečně jako doma v obýváku. Ruku na srdce: kolik kousků cibuláku by se našlo ve vaší domácnosti?

Rytířem Řádu umění a literatury se stal v úterý v Paříži Čech Tomáš Lesser z karlovarské sklárny Moser. Lesser pracuje jako rytec skla.

Truhlářství Jana Noska zná v Roprachticích na Semilsku každý. Rodinný podnik nabízí svým zákazníkům poctivé řemeslo, kvalitní ruční práci a výrobky, které nikde jinde neseženete – například dřevěné saně a vlčky. Vaše dílna má tradici skoro sto let.

Časy, kdy se měchy proslavených chodských dud šily ze psí kůže, jsou pryč. Ale není to vůbec tak dávná minulost, jak by si mohl někdo myslet. Nástroj ze psí kůže byl podle výrobce nejlepší a nejdéle vydržel.

Elektronická evidence tržeb (EET) od 1. května s téměř dvouletým zpožděním oproti původním předpokladům vstoupí do 3. a 4. fáze. Po restauracích a hotelech si budou muset příslušná zařízení pořídit i zbývající živnostníci a podnikatelé. Třeba kadeřnice, maséři, prodavači občerstvení ve stáncích, zemědělci a veterináři, lékaři a dokonce i astrologové.

Začínali u jízdních kol, skončili u kuchyňského prkénka, a to ne jen tak obyčejného. Tak by se stručně dala popsat cesta dvou mladých mužů, Jiřího Krůty a Vojtěcha Hracha ze středočeských Brd.

V sobotu 18. ledna se Pavilon skla PASK v Klatovech promění ve výtvarnou šperkařskou dílnu. Od 11 do 16 hodin zde lektorka Natálie Vítovcová bude předvádět a učit náročnější techniky výroby šperků z korálků.

Chlapi do nepohody. Tak by se dali označit dva kamarádi a spolupracovníci, kteří obnovili ve východočeském Dobrém výrobu historických dřevěných lyží, takzvaných jasanek.

Svou nejnovější stojací lampu nigerijská designérka Lani Adeoyeová z Lagosu nazvala Sisi Eko, tedy slovy označujícími v místním jorubském slangu mladou trendy ženu žijící ve městě. Ve své tvorbě totiž ráda propojuje moderní styl s tím tradičním, africkým.