Řemesla

Karlovarská společnost Moser, nejznámější česká sklárna, o které je slyšet po celém světě, prohrabala archivy a kumbály a přichází s jedinečnou prodejní výstavou. Vystaveny budou stovky unikátních výrobků, sběratelských kousků i výjimečných prototypů, které vznikly za posledních 50 let. A pozor, podobnou ucelenou sbírku ještě nikdo nespatřil. Od 11. do 17. května probíhala výstava pro pozvané VIP hosty, od 18. se prodejní výstava otevře i veřejnosti.

Potřebujete do dílny dostatečně velký pracovní stůl, ale neumíte si vybrat ten pravý? Zkuste si poskládat vlastní, který vyhovuje všem vašim požadavkům. Ačkoliv jde o velký projekt, ve skutečnosti se dá postavit velmi snadno.

Ve středu 8. dubna zemřela v pětadevadesáti letech sochařka a sklářská výtvarnice Jaroslava Brychtová. Ačkoli je její tvorba všeobecně známá a obdivovaná, je dobré si její plný život a ohromující dílo, které vytvořila s manželem Stanislavem Libenským, znovu připomenout. Málokdo totiž proslavil v druhé polovině 20. století českou kulturu ve světě tak jako ona.

Co by to bylo za život, kdybychom si občas nemohli zamlsat. Nejenom cukrová, pečená nebo skleněná lízátka jsou tím, čím se Mgr. Kateřina Macháčková se svou značkou Šumavská skleněnka již třetím rokem zabývá. Připravili jsme pro vás rozhovor se ženou, která dělá cukroví krásnější a zdravější.

Lahodné zákusky, dorty, co připomínají umělecká díla, koláče a buchty. To je svět Josefa Maršálka, porotce soutěže Peče celá země, ale hlavně skvělého cukráře, který pekl i v Buckinghamském paláci. Proč ho sladký svět tak fascinuje a co je jeho rada pro všechny, kdo chtějí dobře péct?

Slovácko vyhlásilo svou virtuální oslavu. Chce podpořit sounáležitost v době karantény i své farmáře, sadaře či lidové umělkyně.

Toužila po nich už od dětství, ale až těžká nemoc syna ji přivedla k výrobě ručně šitých medvídků. Přestože slaví úspěch, v obchodě je nenajdete.

Pobídka „Jako doma“ není v porcelánce v Dubí u Teplic jen frází. Káva z modrobílých hrnků s květinovým dekorem chutná skutečně jako doma v obýváku. Ruku na srdce: kolik kousků cibuláku by se našlo ve vaší domácnosti?

Rytířem Řádu umění a literatury se stal v úterý v Paříži Čech Tomáš Lesser z karlovarské sklárny Moser. Lesser pracuje jako rytec skla.

Po pomlázkách se podle Pavla Bártla z Havlíčkova Brodu lidé letos moc neshánějí. Chuť dodržovat tento velikonoční zvyk jim nejspíš berou omezení vydaná kvůli koronaviru. Bártl plete z vrbových prutů košíky a z žitné slámy ošatky dřív používané třeba na kynutí chleba. Řemeslo se naučil před třemi desítkami let. Když se přestěhoval z vesnice do města, nevěděl, co dělat ve volném čase po práci. Inspiroval ho článek v novinách.

V Kamenné u Budišova dokončují zruční kameníci největší zakázku, kterou dosud zdejší dílna Zbyňka Zedníčka měla. Ze čtyřicetitunového polotovaru mrákotínské žuly vydobývají různými technikami kašnu pro Chrudim. Od června ozdobí prostranství chrudimského dopravního terminálu. Kašna bude ve finále vážit okolo šesti tun.

Truhlářství Jana Noska zná v Roprachticích na Semilsku každý. Rodinný podnik nabízí svým zákazníkům poctivé řemeslo, kvalitní ruční práci a výrobky, které nikde jinde neseženete – například dřevěné saně a vlčky. Vaše dílna má tradici skoro sto let.

Časy, kdy se měchy proslavených chodských dud šily ze psí kůže, jsou pryč. Ale není to vůbec tak dávná minulost, jak by si mohl někdo myslet. Nástroj ze psí kůže byl podle výrobce nejlepší a nejdéle vydržel.

Začínali u jízdních kol, skončili u kuchyňského prkénka, a to ne jen tak obyčejného. Tak by se stručně dala popsat cesta dvou mladých mužů, Jiřího Krůty a Vojtěcha Hracha ze středočeských Brd.

V sobotu 18. ledna se Pavilon skla PASK v Klatovech promění ve výtvarnou šperkařskou dílnu. Od 11 do 16 hodin zde lektorka Natálie Vítovcová bude předvádět a učit náročnější techniky výroby šperků z korálků.

Elektronická evidence tržeb (EET) od 1. května s téměř dvouletým zpožděním oproti původním předpokladům vstoupí do 3. a 4. fáze. Po restauracích a hotelech si budou muset příslušná zařízení pořídit i zbývající živnostníci a podnikatelé. Třeba kadeřnice, maséři, prodavači občerstvení ve stáncích, zemědělci a veterináři, lékaři a dokonce i astrologové.

Chlapi do nepohody. Tak by se dali označit dva kamarádi a spolupracovníci, kteří obnovili ve východočeském Dobrém výrobu historických dřevěných lyží, takzvaných jasanek.

Svou nejnovější stojací lampu nigerijská designérka Lani Adeoyeová z Lagosu nazvala Sisi Eko, tedy slovy označujícími v místním jorubském slangu mladou trendy ženu žijící ve městě. Ve své tvorbě totiž ráda propojuje moderní styl s tím tradičním, africkým.

Lidový malovaný nábytek vznikal převážně během 18. a 19. století. Malovaná výzdoba se v jednotlivých územních částech liší, a to jak převažující barevností, tak používanými motivy. Velkou bohatostí vyniká i nábytek z jižních Čech.

O tom, jak vzniká dřevěný nábytek, který nás obklopuje celý život, se dozvídáme už jako děti. Dříve to bývala práce truhlářů a stolařů, dnes jej vyrábí hlavně v továrně. Ovšem Brit Gavin Munro zvolil jiný postup. Nábytek, který prodává, nechává vyrůst. V tom tvaru, jaký má požadovaný kus nábytku mít. Tam, kde by jiní měli jabloně, hrušně nebo vinnou révu, Gavinovi rostou židle.

V jaké nadmořské výšce vyrostla, kolik procent vlhkosti obsahují její zrna nebo jakým způsobem se sušila. To vše je třeba vědět o kávě před jejím pražením. „Samozřejmě nám pomáhá i počítač, ale jak vlastní pražení probíhá, je tajemstvím každého pražiče,“ říká Marcel Bíza z pražského Made In Coffee.

V lihovém kahanu hoří jasný plamen. Teplota: 900 stupňů. Ze skleněné, asi dvaceticentimetrové trubičky s válečkem na konci vytvaruje zručná foukačka během pár sekund baňku. Není tlustší než pár desetin milimetru. Co ji čeká, než zazáří na vánočním stromku jako ručně malovaná ozdoba?

Více prestiže, a tím i větší zájem o studium učňovských oborů si slibuje stát od zavedení mistrovských zkoušek pro řemeslníky. Umožní je skládat těm, kteří dosáhnou v předchozích deseti letech alespoň pětileté praxe.

„Za dlouhých zimních večerů, kdy nevařím a neperu…“ je nápěv z písničky kapely Duo Cis, který mi naskočí v hlavě pokaždé, když vezmu do ruky pletací jehlice.

Křištálová koruna patří jen králi či královně českého sportu. Originální umělecké dílo, které v roce 1996 vytvořila výtvarnice Alena Matějka, uděluje Klub sportovních novinářů ČR již třiadvacet let vítězům ankety Sportovec roku České republiky. I letos při slavnostním večeru 20. prosince v pražském hotelu Hilton jí bude dekorován jeden či jedna sportovkyně z desítky, která dostala v prvním kole od 210 sportovních novinářů nejvíc hlasů.

Teď vás zavedeme mezi šikovné a tvůrčí ženy z celého Karvinska. Ve svém volném čase ručně vyrábí originální věci z různých materiálů od papíru přes keramiku až po náročnější výrobky metodou patchwork. Veřejnosti se v Karviné představily na tradiční kreativní burze.

Obrovská a dlouhodobě rostoucí poptávka strojírenských firem po kvalifikovaných technicích zaručuje absolventům takto zaměřených škol skvělou profesní budoucnost. Ostatně, cestu k budoucí kariéře už dnes v mnoha případech umetají firemní stipendia.

Drátované výrobky měly v minulosti různou podobu. S drátenickými pracemi se sice ponejvíce spojuje odrátované keramické nádobí, ale v reálu to jsou rovněž i šperky, ptačí klece, mříže a dekorace. Je toho prostě moc. Drátenictví je jedinečné řemeslo. Co o něm víte? Chcete se mu naučit? I to dnes není nereálné.

Není žádným tajemstvím, že ČR trápí nedostatek řemeslníků. Problémem je především absolutní nedostatek řemeslnic, a to i v porovnání s jinými státy EU. O muže řemeslníky je sice též částečně nouze, ale kdy jste se naposledy setkali s šikovnou elektrikářkou, instalatérkou, topenářkou či čalounicí? Řemeslnice prostě chybí, a to nejen ty šikovné, ale vlastně jakékoli. Problém vězí do značné míry v neatraktivním a podceňovaném učňovském školství, na což politici a kapitáni průmyslu často upozorňují.

Absolvent Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) Martin Jurek unikátním způsobem propojil vědu s uměním. Vyrábí vlastní stroje, na kterých vytváří vypalované fotografie, mapy a obrazy do dřeva, kůže či koženky.

Rodinných domů přibývá, ačkoliv chybí zedníci, klempíři, pokrývači… O tyto obory není zájem. Všichni chtějí maturitu. Platí ještě, že řemeslo má zlaté dno?

Na Tradiční svatomartinské posvícení a hlavně na prohlídku dílen zvala v sobotu 9. listopadu legendární sklářská huť Jakub v Tasicích v místní části Bělé na Ledečsku. Jedna z nejstarších skláren nejen na Vysočině, ale i v celé České republice, se tak opět otevřela veřejnosti. Sklárna Huť Jakub Tasice je Národní kulturní památka České republiky. Jedná se o originální historický objekt, který je přístupný jako výjimečně zachovalý sklářský skanzen.

Žďár nad Sázavou – Nádherné smrky rostoucí v lesích Žďárska více než sto let potěší člověka i poté, co se do jejich kmenů zakousnou motorové pily. Díky spolupráci majitelů lesů, rodiny Kinských, s výrobci unikátních hudebních nástrojů Petrof bude dřevo lesních velikánů s jedinečnými akustickými vlastnostmi použito na výrobu klavírů a pianin.

V pátek 11. října v Pavilonu skla v Klatovech proběhne poslední letošní oblíbená večerní komentovaná prohlídka stálé expozice pavilonu, při které se pod UV paprsky rozzáří exponáty barvené sloučeninami uranu.

Načepovat, nafotit a sdílet. Doba mění zažité postupy a i tradiční profese výčepních, která odolávala digitálním technologiím a vlivu sociálních sítí, dostává novou tvář. Vidět to je například u plzeňského pivovaru Pilsner Urquell, který od letošního roku staví výčepní do role instagramových influencerů.

Od středy 25. září lze v klatovském Pavilonu skla vidět výstavu Alabastrové sklo ze Šumavy. Výstava představuje soubor zhruba šesti desítek velice zajímavých skel zhotovených zvláštní technikou zakalování. Na tato zajímavá skla jsme se zeptali kurátorky Pavilonu skla PhDr. Jitky Lněničkové.

Olga Nikodemová vede čtvrtým rokem keramické dílny v Mezigeneračním centru Julie na pražské Zbraslavi. S dětmi i dospělými vyrábí různé hrnky, misky, mýdlenky, talířky a mnoho dalšího. "Někteří jsou moc šikovní a většina z nich se na keramiku těší," říká.

Letiště Václava Havla Praha získalo již pošesté Zlatou medaili v soutěži Český med za letošní květový med produkovaný včelstvy chovanými v areálu letiště. Medaile oceňuje zejména menší producenty českého medu vlastní produkce.

V sobotu 14. září vyvrcholily oslavy 70. výročí založení Výzkumného ústavu bavlnářského v Ústí nad Orlicí setkáním bývalých a současných zaměstnanců spojeným s dnem otevřených dveří pro širokou veřejnost a připomenutím jeho historie a současného významu v textilní produkci.

Máte pocit, že dnes zažíváte ve svém zaměstnání šikanu? Doba šedesátých let by se vám pak asi jevila ještě „hustší“.Rozjásané a svobodné kopretinové děti žily daleko od nás.

Brašnářských dílen je v Česku jako šafránu. Zájem o řemeslo, kterému ještě před několika málo lety hrozil zánik, ale roste. Sehnat nové zaměstnance je však stále problém. Zejména před Vánoci, které jsou pro brašnáře nejvytíženějším obdobím roku, hledají dílny po celé republice nové pracovní síly.

Nedostatek řemeslníků v Česku se projevuje výrazným růstem ceny řemeslnických prací, které za poslední dva roky podražily v průměru o čtvrtinu.

Podle průzkumu bylo s řemeslnou prací spokojeno 70 % dotázaných. Ti nespokojení pocházeli z větších měst, kde jsou i větší nároky na kvalitu.

Ora et labora - Modli se a pracuj. To je jedno z hlavních hesel trapistů, mnichů žijících v přísném režimu. V okolí kláštera Mount Saint Bernard v centrální Anglii svědčí o jejich neúnavné práci také vůně sladu. Klášter, ve kterém žije dvacítka bratří, se potýká s poklesem příjmů z farmářských aktivit, a proto se v posledních letech rozhodl místo mléka vsadit na alkohol, konkrétně na výrobu domácího piva.

Ukazuje se v nich americká modelka Gigi Hadidová nebo Miss ČR roku 2009 Aneta Vignerová. Nosí je letušky, policisté, myslivci, příslušníci královských rodin, indiáni, vyznavači židovské i muslimské víry.

Křišťálové sklo Moser považují Češi dlouhodobě za jednu z nejluxusnějších značek. Kateřina Zapletalová, spolumajitelka firmy, byla hostem pořadu Ženský byznys Petry Krmelové.

Přestože se spotřebou 141 litrů chmelového moku ročně Češi suverénně kralují světovému žebříčku v konzumaci piva, což je prvenství ne zrovna úctyhodné, první srpnový pátek je důvodem, proč si orosený půllitr neodpírat.  Od roku 2007 je totiž Mezinárodním dnem piva a celosvětovou oslavou pivovarnického řemesla. To má přitom u nás staletou tradici.

Jana Novotná vždycky snila o tom, že se pustí do podnikání. I když dělala šéfkuchařku ve čtyřhvězdičkovém pražském hotelu, stále pociťovala velkou nespokojenost, protože věděla, že si věci nemůže dělat tak úplně po svém. Sen o podnikání si konečně splnila v roce 2016, kdy si otevřela stánek s poctivou zmrzlinou v Zaječicích u Chrudimi. Úspěch byl okamžitý. Dnes její Epifany patisserie navštěvují zákazníci z celé republiky.

Včelařky jsou mezi včelaři zvláštním úkazem, však také Andreu Novotnou přivedl k úlům manžel. Nezůstala jen u medu, začala vyrábět svíčky ze včelího vosku. To bylo v roce 1998. Zájem se stále zvětšoval, Andrea stála v roce 2015 před rozhodnutím, zda skončit nebo vytvořit skutečnou firmu. Přibrala kamarádku Katku Svobodovou a v Úštěku založily farmu AnnKass ambiciózními plány: sociální podnik, tisíc včelstev a krom výroby se věnovat i vzdělávání.

Pekařským odpolednem vyvrcholily ve středu letošní Dny chleba v Pardubicích. Konaly se po pětadvacáté, při té příležitosti byly otevřeny široké veřejnosti. Stovky pekařů spolu s politiky i církevními hodnostáři vzdali zasloužený hold chlebu.