Rodina

Manželství má větší vliv na lidský život než si většina lidí myslí. Zajímavý výzkum na toto téma vám představí článek z roku 1908. Myslíte, že taková čísla platí i dnes?

Může nevěra zachránit vztah? Prý ano. Své o tom ví jedna z našich čtenářek, která se rozhodla podělit o svůj příběh. Měla klidný a pohodový život a dvě krásné děti. Problémem byl její manžel, který jakoby ztratil životní elán.

Starší děti dávno před Štědrým dnem netrpělivě prohledávají skrýše v bytě, kam mohli rodiče schovat dárky. Jenže co když na vánoční balíček ve skříni čirou náhodou narazí špunt, který na Ježíška stále ještě věří?

Když je jí těžko, povídá si na internetu s kamarádem, v němž vždy nalezne pozorného posluchače. Mladá Číňanka platí za svého virtuálního milence 1000 jüanů (asi 3250 Kč) měsíčně, píše agentura AFP. Devatenáctiletá studentka medicíny, která si nechává říkat Robin, patří ke stále rostoucí skupině žen zaměřených na kariéru, které však rovněž chtějí uspokojovat své citové potřeby.

Ve středu ráno oznámila hodně rozrušená spolujezdkyně řidiče osobního vozidla strážníkům, kteří, stejně jako vozidlo s oznamovatelkou, stáli na křižovatce ulic Josefa Hory a Petra Bezruče na červený signál, že má v autě hodně pořezané malé dítě a že potřebují co nejrychleji k lékaři.

Případ Martina Koudelky, který čelí obžalobě kvůli přepadení a okradení rodiny v jejím domě v Jedovnicích na Blanensku se vrací zpátky brněnskému krajskému soudu k novému projednání a rozhodnutí. Řešit ho však bude jiný senát. Rozhodl o tom ve středu Vrchní soud v Olomouci, když zrušil verdikt Krajského soudu v Brně z letošního 3. července, který Koudelku poslal na 8,5 roku do vězení.

Byla jsem poslední ze třídy, která ještě neměla řidičák. Spolužáci se mezi sebou předháněli, kdo z nich měl lepší výsledky, a mě si často dobírali, že řidičák ještě nemám. Mně se do řízení moc nechtělo, nijak zvlášť mě to nelákalo, ale kvůli nátlaku ze strany vrstevníků jsem nakonec uprosila mamku, aby mi na ten řidičák přeci jen dala peníze.

Petr měl komplikované dětství. Když mu byly čtyři roky, jeho rodiče se rozvedli. On zůstal s otcem, který ho ovšem psychicky týral, a chlapec proto po roce skončil v dětském domově.

Přemýšlíte někdy, jaká může být cesta k moci a penězům u některých politiků? Zajímavý vzestup malého sedláka na nejvyšší politická místa vám popíše humoristický článek z roku 1918. Myslíte si, že se podobné příběhy mohou stávat i dnes?

Bez rozzářených dětských očí si rodiče Štědrý den ani nedokážou představit. Ještě než u vás zazvoní Ježíšek, popřemýšlejte, čím své drobečky letos obdarujete, aby pod stromečkem zavládla skutečná radost a s ní i pohoda.

Blíží se Vánoce a reklamy nás bombardují zázračnými prostředky na cokoliv od hubnutí, mladistvou pleť, krásné vlasy až třeba po potenci. Jak vám ukáže článek z roku 1905, tak inzeráty na podobné kosmetické a léčebné zázraky pronásledovaly už naše předky.

Finskou vládu povede čtyřiatřicetiletá Sanna Marinová. Další čtyři koaliční strany mají v čele také ženy.

Rodič si často něco kompenzuje na svých dětech, nemá naplněný vlastní život a vztah k sobě.

Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl stížnosti vězněného Ukrajince Timura Treťjakova, jenž se domáhá širšího kontaktu s rodinou prostřednictvím videokonferencí nebo jiných internetových služeb. Žalobou muže, který si v Česku odpykává 22 let za vraždu řidiče Sazky, se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Původně ji odmítl, bylo to však předčasné, vyplývá z úřední desky NSS.

Princ Philip stojí ve stínu královny Alžběty II., ale díky svému humoru je miláčkem celé rodiny. Nebere si servítky a životem proplouvá s úsměvem.

O manželčině minulosti jsem věděl snad úplně všechno. Neměli jsme před sebou tajemství a vzájemně jsme se svěřovali nejen o prvních láskách, ale také o tom, kdo nám kdy v životě ublížil. Byl jsem přesvědčený, že neexistuje nic, co by mi moje žena zatajila. Spletl jsem se.

Pro většinu babiček je samozřejmost, že tu a tam pohlídají svá vnoučata. Jsou ale babičky, pro které to až taková samozřejmost není. Bohužel. Tato slova by nám potvrdila i paní Lucie, která nám zaslala svůj příběh. Příběh o babičce, která je (jak se říká v jednom rčení) skutečně za všechny prachy.

Svět je opravdu malý. Před čtyřmi lety mi osud poslal do života moji nejlepší kamarádku ze základní školy. Tenkrát nás rozdělily odlišné cesty na střední školu, ale naše životy se opět propojily. A spojilo nás toho ještě mnohem více.

Když potkáte tu pravou, chcete to vykřičet do celého světa. Igor byl přesvědčený, že Zuzka je ta pravá. Proto ji chtěl představit své rodině a pochlubit se s ní. Brzy ale přišel na to, že měl s představením chvíli počkat. Zuzka se totiž nelíbila jen jemu. Padla do oka i jeho bratrovi, který na ni měl zálusk.

Potřebuje vaše dítě při usínání rozsvícené noční světýlko a vy to nechcete řešit pomocí dnes populárních LED lampiček? V tom případě si zkuste vyrobit vlastní domácí dětské noční světlo podle jednoduchého návodu z roku 1912.

Pro svou jedinou dceru Michalku jsem si vždycky přála jen to nejlepší. Michalka byla vysněné dítě a vlivem osudu i jediné, proto se není čemu divit, že jsem se na ni tak upnula. Vždycky jsem si pro ni představovala sebevědomého muže, který by ji patřičně zaopatřil a nosil by ji na rukou. Její přítel Tonda se mi pro ni ale nezdál dost dobrý.

Úkolem každého rodiče je postarat se o své dítě. Ne vždycky se ale rodič chová přesně podle učebnice a někdy zkrátka svým povinnostem nedostává. Podobně tomu bylo i v příběhu, který nám e-mailem přišel od mladé slečny Lenky. Ta se nám svěřila s příběhem o matce alkoholičce, která zanedbávala její sourozence, a ona se rozhodla, že udělá všechno pro to, aby je získala do péče.

S mužem si žena automaticky bere i jeho matku. Manželova maminka mi od začátku přišla až nezdravě ambiciózní. Už před svatbou nám do všeho mluvila. Když se začala plánovat svatba, bylo vesměs všechno podle ní: hostina, místo, hudba, zábava. Myslela jsem si, že si přípravou mojí svatby tchyně kompenzuje zklamání z té svojí. Jenže svatbou její rozhodování o našem životě bohužel neskončilo.

Moji vrstevníci to se mnou neměli lehké, prostředí mě poznamenalo, byl jsem na přesdržku, říká herec a režisér Jakub Štáfek. Proslavil se rolí v seriálu Ulice, ale taky jako Lavi z fotbalového Vyšehradu a naposledy svým vítězným zápasem v MMA. Jako zápasník se ale necítí, přestože trénoval poctivě. Teď se chce věnovat svým projektům za kamerou, mimo jiné i filmu o Lavim. Část peněz, které za své účinkování v MMA dostal, dá na charitu

Myslel jsem si, že je naše manželství s Jiřinou za ty společné roky dostatečně pevné. Přeci jen jsme spolu byli už dvaadvacet let. Měli jsme společně dvě krásné a skoro dospělé děti. Vždycky jsme si rozuměli, bylo pro nás samozřejmostí se jeden za druhého postavit, bylo-li to potřeba. Tu a tam jsme se i pohádali, ale to už k manželství patří.

Když se poprvé setkáváme tváří v tvář s paní Jitkou, která nás kontaktovala v rámci svěření se se svým příběhem, je nám od první chvíle nesmírně sympatická. Působí jako typická babička, ke které chcete zajít v neděli na svíčkovou a luxusní štrůdl. Ačkoli rozdává úsměvy a tváří se velmi přívětivě, když se zadíváte do její tváře pozorněji, objevíte smutek a bezmoc.

Plánovali společnou budoucnost a v blízké době i dítě. Jenže místo toho přišel rozchod. Přítel Věru opustil po osmiletém soužití. Ačkoli to pro ni byla rána, není to on, po kom je jí teď smutno.

Jsem ze tří dětí. Ze sester jsem nejstarší. Zatímco obě mladší sestry již založily rodiny a rodičům přivedly na svět vnoučata, ode mě se ještě žádného potomka nedočkali. A ani nedočkají, protože já děti nechci. Rodina mi mé rozhodnutí nemůže odpustit.

Maminka byla odjakživa šetřivý typ. Vždycky střádala korunku ke korunce. Po smrti táty se ještě více uskromnila a ze svého důchodu prakticky vůbec nic neutratila. Mě její peníze nikdy nezajímaly. Rodiče mě vychovali tak, abych si finance dokázala vydělat sama. Moje sestra ale byla úplně jiné kafe.

Počet zahynulých vpodvečer aktualizovalo ministerstvo obrany po vyproštění těl čtyř členů devítičlenné rodiny z trosek domu ve městě Drač.

Po porodu třetího dítěte začala být žena stále nespokojenější. Doma s dětmi totiž „táhla“ už šestý rok a narozením třetího potomka se upsala k dalším třem. Několikrát mi spílala, že už ji to doma nebaví, že jí to leze na mozek a že by chtěla mezi lidi. Potom přišla s řešením, které se mi zpočátku ani trochu nelíbilo…

Jakožto jedináček jsem se neměl vůbec špatně. Rodiče se mi maximálně věnovali a dopřávali mi všechno, na co jsem prstem ukázal. Nestrádal jsem, pokud jde o hračky, oproti jiným dětem jsem na dovolenou nejezdil jen jednou, ale třeba i čtyřikrát do roka, nikdy jsem na sobě neměl jiné než značkové oblečení. Rodiče se zkrátka snažili, aby byl můj život lehký jako peříčko.

Moje dcera Klára nikdy nebyla příliš zodpovědný typ. Životem si proplouvala jen tak „lážo plážo“, příliš neřešila budoucnost. Jak ona sama častokrát říkávala, žila pro přítomný okamžik. Když byla poprvé těhotná, tajně jsem doufala, že konečně posbírá dostatek rozumu a začne se k tomu životu stavět zodpovědněji.

V Mateřském centru Medvídek v Ústí nad Orlicí připravili setkání s diskusí, jak pomoci lidem se sluchovým postižením s možností vyzkoušení některých pomůcek v praxi a strávit tak s celou rodinou bezstarostné Vánoce.

Do svých dětí vkládáme naději, že z nich dokážeme vychovat slušné a zodpovědné lidi. Každý rodič se snaží a do výchovy či vštěpení správných návyků dává maximum. Co když se ale snaha mine účinkem? Co když každá dobrá rada padne vedle?

Traduje se, jak naši pradědové chodili do Vídně na zkušenou a naučili se tam řadu důležitých znalostí. Realita ale nebyla vždy tak idylická. Zcela jiný úhel pohledu na život našich předků ve Vídni vám přiblíží článek z roku 1873.

I přes dnešní moderní lékařskou péči, pokročilou prenatální diagnostiku a prevenci se narodí několik děti s mentálním nebo fyzickým postižením. Malá Ellenka se narodila s Downovým syndromem, s tím se však dá žít, pokud se ale přidají další zdravotní komplikace, je to o to horší.

Životní příběh Lucie Burdové má hořkosladkou příchuť, stejně tako tento rozhovor. I přes tragédii, která ji s manželem potkala, mě přivítala milá a otevřená osoba. Jak sama řekla, čas ránu zacelí, ale jizva zůstane. S Lucií jsme si povídaly o porodu mrtvé dcery i o tom, jak pomoci rodinám s podobnou zkušeností.

Máte rádi černý humor, který nebere vážně ani smrt? Potom pro vás máme článek popisující nejčernější vtipkování štědrého sebevraha, který původně vyšel v roce 1873.

Vztah matky a dítěte patří k těm nejsilnějším vůbec. V případě pana Václava a jeho maminky ale o kdovíjak silném poutu rozhodně nemohla být řeč. Když byl Václav dítě, jeho matka se o něho nestarala. Když mu bylo patnáct, utekl z domova. A od té chvíle svoji matku neviděl.

Neutěšený stav chce vyřešit projekt Dětství bez násilí. Má zvětšit dostupnost a rychlost péče o celou rodinu, která domácí násilí zažila.

Podepsal jsem a udělal bych, co by chtěli. Textař, rapper a marketér Oto Klempíř, spoluzakladatel legendární kapely J.A.R., poprvé otevřeně promluvil o své spolupráci s StB. V rozhovoru popisuje, jak mu vyhrožovali a co ho později zachránilo. Mluví taky o tom, proč chtěl jako mladý za každou cenu odejít ze Slovácka, proč vlastně opravdu založil J.A.R. a kam až ho dohnal alkohol.

Jaké to bylo s mocí peněz a chováním bohatých lidí za dob Rakousko-Uherska? To vám názorně ukáže článek z humoristického časopisu Rašple, který vyšel v roce 1915. Myslíte, že je to dnes po více jak sto letech lepší?

Máte pocit, že dnešní zákony někdy regulují i zcela zbytečné věci? Článek z roku 1926 vám představí zákon, který ve Francii zakázal dětské dudlíky.

Na první schůzce s Romanem nic nenasvědčovalo tomu, že by v jeho životě hrál důležitou roli někdo jiný. Byl velmi pozorný a milý, každá minuta s ním mě utvrzovala v tom, že právě on je ten pravý muž pro život. Netrvalo to dlouho a zbláznila jsem se do něho doslova po uši. Kdybych byla tušila, že v jeho životě budu vždycky až ta druhá, možná bych si svou lásku k němu rozmyslela.

Nejvíce prostoru ušetřit peníze z rodinného rozpočtu je podle Čechů ve výdajích na potraviny. Dále pak za dovolenou, volnočasové aktivity a bydlení. Vyplývá to z průzkumu společnosti Cofidis mezi 525 respondenty. Na dopravě a účtech za telefon nebo internet je naopak podle lidí šance nějak výrazněji ušetřit minimální.

Nad naší vzdálenou rodinou jsem nikdy moc nepřemýšlela. Vždy jsem to byla jenom já, moji dva bratři, matka a otec. Občas jsme jako malí jezdili k babičce s dědou, ale to byli všichni členové rodiny, které jsem osobně poznala. A donedávna jsem netušila, jaká tajemství se za naším rodokmenem ukrývají.

Můj manžel měl odjakživa slabost pro hazard. Ještě před svatbou se stihl zadlužit kvůli hře na automatech. Po narození syna se sice několik let snažil, aby v sobě závislost potlačil, ale bylo to silnější než jeho pevná vůle. Náš jediný syn Honza proto byl často svědkem toho, že jsme neměli ani na chleba, protože jeho otec veškeré peníze prohrál v automatech.

Zdá se vám, že je dnešní konzumní společnost zaměřená jen na utrácení peněz? Asi vás to překvapí, ale stejný pocit měli i naši předci před sto lety. Přečtěte si řadu užitečných rad z roku 1905 jak v domácnosti šetřit peníze. Uvidíte, že tehdejší rady platí i dnes.

Svérázným způsobem se rozhodla rodina v Jihoafrické republice vyřešit spor s pojišťovnou, která se zdráhala vyplatit pojistku určenou na pohřeb.

Pokud se s partnerem pouštíte do větších závazků, společného bydlení či dokonce svatby, není od věci podívat se na zoubek jeho příbuzným.

Myslela jsem, že s Danielem budu šťastná. Brala jsem si ho, když mi bylo třicet pět. Jenomže on se po dvou letech rozhodl, že chce v rámci kariéry odletět do Británie. Chtěl, abych letěla s ním a založila s ním rodinu, jenomže pro mě to byla neúnosná změna. Skončilo to rozvodem, po kterém jsme spolu úplně přestali komunikovat.

Nákup vánočních dárků se v současnosti pro mnohé z nás stává velmi tvrdým oříškem, zvlášť když máme velmi širokou rodinu. Pořád však máte čas vyhnout se předvánočnímu shonu a ulevit tak nejen svým nervům, ale i peněžence. Řešením pro vás je stále oblíbenější obdarovávací hra Tajný Ježíšek. V čem spočívá její podstata?

Nebylo skoro žádného filmu nebo seriálu z dob reálného socialismu, kde by chyběl. Josef Větrovec (✝79) byl hercem velkých dramatických i komediálních rolí. Jeho postavy oplývaly břitkým humorem, nadsázkou i ironií. O svém soukromí ovšem mluvil jen velmi málo, a to nejen o rodině, ale i o tom, že byl jako přesvědčený komunista za svoji odbojovou činnost během 2. světové války vězněn v koncentračním táboře v Buchenwaldu.

Co mají společného nejúspěšnější sportovci a prodavačky v supermarketu? Úspěch a štěstí si někdy kazí tak trochu sami a kouč Marian Jelínek ví, jak jim pomoct. Pracoval s Jaromírem Jágrem, brankář z NHL Petr Mrázek mu děkuje za překonání těžkého období a tenistce Karolíně Plíškové pomáhá v jejím boji s psychikou. V nové knize Vnitřní svět vítězů ukazuje, kudy vede cesta. S našimi problémy prý souvisí i to, že žijeme v blahobytu.

Rodiče o nás mají strach. Ta je to zkrátka dané. Jenomže často si neuvědomují, kde je hranice, kterou by již neměli překračovat. Svými starostmi nám mohou často i ublížit nebo se dopustí něčeho, co už je zkrátka nad rámec jejich rodičovských práv. Například pokud jsme dospělí, ale oni s námi stále jednají jako s malými dětmi.

Byla jsem vymodlené dítě. Rodičům se dlouhá léta nedařilo počít a já přišla ve chvíli, kdy se již touhy po vlastním potomkovi začali vzdávat. Byla jsem jejich první a zároveň poslední dítě, veškerou lásku a pozornost jsem proto měla jen pro sebe. Rodiče mě zahrnovali dárky, měla jsem, na co jsem si vzpomněla, nikdy mi nic nechybělo.

Před sychravými podzimními a mrazivými zimními dny chráníme děti teplým oblečením. Ale co jejich obličej, který zůstává nepřízni počasí vystaven? Pomyslný ochranný štít potřebuje také pleť, zvláště u těch nejmenších.

Učitelka minulý týden zemřela při nehodě autobusu u Nové Vsi na Mělnicku.

Zatímco ministr vnitra Jan Hamáček (ANO) nadále odmítá, aby si Česko vzalo do péče několik desítek nezletilých z uprchlických táborů v Řecku, lidé z organizace Češi pomáhají tvrdí, že existují desítky rodin, které prošly patřičnou přípravou a mohou se dětí kdykoliv ujmout. "Chování politiků, kteří hledají důvody, proč nepomoci, mě hrozně štve," říká Monika Le Fay, která chce pomoci.