Rudolf II.

V roce 1584 zmizelo z českého kalendáře deset dní. Rozhodnutí Rudolfa II. o novém počítání času vyvolalo zmatek na trzích, administrativní chaos a tvrdý odpor.

Praha mezi tajemstvím a řádem: od Maharalovy kabaly a rudolfinské magie k obnovené chasidské misii, která po zkáze 20. století znovu vrací Praze roli živého centra židovského myšlení.

Praha není jen město se stovkou věží, ale především město se stovkou tajemství ukrytých hluboko pod dlažebními kostkami. Zapomeňte na chvíli na davy na

Faust – učenec, mág i hříšník. Touha po vědění ho prý stála duši. Jedni tvrdí, že ho odnesl ďábel, druzí hledají jeho stopy v Čechách. Kde končí legenda a začíná skutečnost?

Nejprve tu od první poloviny 15. století stála tvrz, v roce 1610 její místo zaujal zámek. Unikátní mj. i tím, že až do současnosti se zachoval ve své původní renesanční podobě. Jsme v Radimi na Kolínsku.

V dějepise se o něm učíme jako o muži, který definoval zákony pohybu planet. Jenže Johannes Kepler měl i druhou, temnější a mystičtější tvář. V rudolfínské Praze platil za jednoho z nejvyhledávanějších astrologů. Své horoskopy sestavoval s matematickou přesností, přestože o samotné astrologii jako „pošetilé dceři astronomie“ hluboce pochyboval.

Vladimír Šlechta opět rozehrává napínavý příběh z rudolfínských Čech, v němž se politika mísí s pověrami, alchymie čpí z každého koutu a mrtví někdy promlouvají hlasitěji než živí.

Na dvoře Rudolfa II. se magie neprovozuje jen jako filozofie, ale jako konkrétní experimentální praxe. Dochované zprávy, korespondence i pozdější svědectví popisují několik typů pokusů, které se v Praze skutečně odehrávají.

V labyrintu pražských legend se najdou příběhy temné, groteskní i zázračné. Tato legenda však spojuje bolest i úlevu, smrt i vědu.

Praha žije tajemstvím. Jakmile projdete Hradčany, vstoupíte do světa císaře Rudolfa II., kde se magie, alchymie a věda prolínají jako dým z kadidla. Rudolf II. mění svůj dvůr v magnet na nejpodivuhodnější myslitele Evropy a Praha se stává centrem okultních disciplín, hvězdářství, magie i umění.

Po osmiměsíčním pobytu Rudolf opouštěl v roce 1600 Plzeň a tím i svůj Císařský dům na náměstí, kde byl ubytován. Vracel se do Prahy, kde už žádná další morová rána nehrozila.

Město Plzeň zažilo v době pobytu Rudolfa II. jak poklidný život u dvora, tak i jednání na nejvyšší diplomatické úrovni. Před morem v Praze se tu císař ukrýval od září 1599 do června 1600.

Císař Rudolf II. byl panovník, který se víc než politice věnoval tajemství, alchymii a umění. Pražský hrad za jeho vlády ožil podivuhodnými pokusy, zlatem, rtutí i hledáním elixíru nesmrtelnosti.

Oslnivá éra habsburské vlády se neudála.

Otec Plha, který se v komedii Marečku, podejte mi pero! přijel zeptat na prospěch svého syna až z „Kojčic u Pejřimova“, sluha císaře Rudolfa II. ve filmech Císařův pekař – Pekařův císař či vesničan Vondruška terorizovaný majitelem chalupy v podání Oldřicha Vlacha ve snímku Na samotě u lesa. Herec Václav Trégl před kamerou zazářil v mnoha malých rolích. Divadelní kariéru zahájil už za první republiky po boku Voskovce s Werichem či Vlasty Buriana. Ve středu 10. prosince jsme si připomněli 123 let od jeho narození. Jaké bylo jeho soukromí?

Ke koncertnímu sálu, který navštívíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria se jeho autor a moderátor Jiří Vejvoda propracuje stručnou historickou odbočkou. Týká se skutečností zdánlivě hudbě vzdálených, přitom však s tématem souvisejících. Když kdysi na Pražském hradě vládl rozmarný Rudolf II., dopouštěl se sice různých ztřeštěností, ale zároveň buď on sám nebo spíš jeho nejbližší podřízení vykonali řadu rozumných kroků, státnických opatření. Jedním zjevně bylo vyslání zástupce šlechtického rodu Lichtenštejnů jako vyslance na papežův dvůr v Římě.

Ďáblova bible váží 75 kg a prý ji napsal ďábel za jednu noc. Vědci ale odhalili pravý původ Codex Gigas. Zjistěte, kdo obětoval 30 let života pro největší knihu světa.

Pražský golem, rabi Löw a moje židovská duše je citlivý a vizuálně působivý text, který se pohybuje na rozhraní eseje, duchovní zpovědi a kulturní kroniky. Přestože pojednává o minulosti, její poselství je hluboce současné.

Starý Plha v komedii Marečku, podejte mi pero, sluha císaře Rudolfa II. ve filmech Císařův pekař – Pekařův císař či vesničan Vondruška, terorizovaný majitelem chalupy v podání Oldřicha Vlacha ve snímku Na samotě u lesa. Herec Václav Trégl před kamerou zazářil v mnoha rolích. 10. prosince jsme si připomněli 123 let od jeho narození. Jaké bylo jeho soukromí?

Pojďte si v našem kvízu ověřit, jak dobře znáte legendární filmy Císařův pekař a Pekařův císař. Zavzpomínejte na děj, postavy i samotné herce.

Praha si nese pověst města hříchu už od středověku. Od obávané Jedové chýše přes luxusní nevěstince 19. století až po Perlovku a Karlovo náměstí – prostituce tu byla vždy přítomná, i když ji úřady střídavě tolerovaly, regulovaly a zakazovaly.

Když se pološílený Rudolf II. schovával ve sklepeních s alchymisty, v Praze si podávali dveře diplomaté celé Evropy. A o tom, které dveře se otevřou, rozhodovaly vlivné dámy.

Werich hrající císaře i pekaře v jednom filmu, kouzelný kocour se slunečními brýlemi prozrazující lidské charaktery pomocí barev. Nebo Felliniho manželka skákající na obří peřině a vyvolávající sněhové bouře. Tohle jsou skvosty československé kinematografie, které si pamatuje každý pamětník.

Praha je hlavní a největší město České republiky a historické hlavní město Čech. Praha, ležící na řece Vltavě, má přibližně 1,4 milionu obyvatel, zatímco v její metropolitní oblasti žije přibližně 2,3 milionu lidí…

Vaření a topení se táhnou spolu s lidským osídlením hluboko do minulosti, ale kominické řemeslo není zdaleka tak staré. Lidé se o svá topeniště a komíny starali sami, někdo lépe, někdo hůře, a tak nebylo divu, že docházelo k častým požárům, kdy lehla popelem celá vesnice.

Zámek Zbiroh se nachází ve stejnojmenném městě nedaleko Rokycan. Patří k němu rozlehlý anglický park s vinicí. Před vstupem do zámeckého areálu se na podstavcích nachází dva lvi, kteří areál symbolicky hlídají. Zbirožský zámek Jedná se o původní hrad přestavěný na zámek. K tomu, jak vznikl název Zbiroh se váže pověst. Vypráví o tom, že v místních lesích nocovala šlechtická družina.

Vpádem pasovských do Čech je nazývána ne příliš velká vojenská akce, která ale v konečném důsledku způsobila změny na českém královském trůnu, kdy byl nucen abdikovat císař Rudolf II., ve prospěch svého mladšího bratra Matyáše Habsburského. Výměna na trůnu zemí Koruny české pak měla kromě jiného vliv i na poměry, které nakonec vedly k českému stavovskému povstání…

Praha není jen město z kamene, ale především z příběhů. V jejích úzkých uličkách a starobylých zákoutích se historická fakta nepřestávají prolínat s folklórní fantazií, což dává vzniknout legendám, které přežívají staletí.

Psal se rok 1600, když byl v Římě upálen Giordano Bruno, a to s přibitým jazykem. Církev ho odsoudila za jeho názory na vesmír, přírodu i víru.

Geniální spisovatel Karel Čapek odhalil originální metodu, která se zakládá na reálných podkladech.

Jihlavská radnice představila podobu repliky huti, která bude veřejnosti přibližovat středověké zpracování stříbrné huti v tomto území. Stříbrnou huť má v plánu postavit na vrchu Rudný, je to projekt za několik desítek milionů korun.

Pokud se někoho zeptáte na staré nizozemské mistry, je velice pravděpodobné, že jediné jméno, na které si vzpomene, je Breugel. Přičemž má na mysli, Pietera Bruegela staršího.

První a jediný historický rytířský turnaj přímo v centru města zažilo plzeňské náměstí díky habsburskému Ferdinandovi Tyrolskému.

Česko se může pyšnit dvěma skutečně prastarými psími plemeny. Jedno je drobné, čiperné a kdysi zdobilo dvory evropských vládců, zatímco to druhé je mohutné, věrné a po dlouhá staletí střežilo naše hranice.

Ani ty největší kapacity si po staletí nevěděly s Voynichovým rukopisem rady. Jedná se o herbář, magickou knihu, nebo snad důkaz, že ve vesmíru nejsme sami?

Egypťané žádají zpátky artefakty, které podle nich Evropané z Egypta odvezli neprávem. Které vzácné předměty bychom naopak mohli vyžadovat zpátky my?

Zkušený cestovatel a autor knižního bestseleru Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se rozhodl vybudovat na svých literárních schopnostech další kariéru.

„Pan Kepler rozepsal nebeské zákony, hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech tajemství, která teď neseme na bedrech. Velká a odvěká tajemství přírody, že jenom z člověka člověk se narodí…“ Slavná Nohavicova píseň Kometa – striktně posuzováno – nepopisuje Keplerovy zákony úplně přesně. Ovšem na hlubší úrovni vlastně vystihuje, o co jde i v knize Astronom a čarodějnice: Jan Kepler a jeho doba, tedy že i slavný učenec byl v některých momentech především synem (a otcem). A přirozeně nemohl nebýt dítětem své doby, z dnešního hlediska silně podléhající magickému myšlení, a skutečně se zabýval tajemstvími přírody v nejširším slova smyslu.

Ve věku 79 let zemřel kulturní žurnalista Karel Oujezdský. Podlehl dlouhé nemoci. O jeho úmrtí informoval Český rozhlas Vltava, ve kterém desítky let působil.

Zemřel Karel Oujezdský, rozhlasový hlas českého výtvarného umění. Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 79 let rozhlasový redaktor, publicista a propagátor výtvarného umění Karel Oujezdský. O jeho úmrtí informovala rodina i rozhlasová stanice Vltava. Téměř čtyřicet let byl spojen s Českým rozhlasem Vltava, kde se stal jednou z nejvýraznějších osobností kulturní publicistiky.

České země jsou pevně spojené s pekařským i cukrářským řemeslem, sice s pekařským řemeslem více, ale to z toho důvodu, že cukráři i pekaři byli spojováni do jednoho oboru, až později se rozdělili. S nastupujícím vánočním časem a vůní vanilky se podíváme na vývoj cukrářství u nás od 16. století…

Rožmberkové byli jedním z posledních českých rodů staré generace. Těch, kteří dokázali odložit osobní i náboženské spory pro blaho Českého království. Petr Vok byl poslední Rožmberk.

Plánovaná rekonstrukce domu č.p. 1 na náměstí T. G. Masaryka znovu přitáhla pozornost k jeho příběhu. A protože nejde jen o technický projekt, ale o budovu, která pamatuje šlechtu, soudy i školu, vracíme se k jejím dějinám — tentokrát s pomocí historických materiálů PhDr. Věry Smolové.

Pražský Golem nebyl dílem Maharala (rabi Löwa). Odhalte, jak se zrodil mýtus 19. století, který mylně považujeme za renesanční. Fakta versus fikce.

Na první pohled poklidná zahrada na okraji Prahy se proměnila v bizarní a fascinující svět — Dalibor Janda zde vybudoval vlastní zelené království, které nezná hranice mezi zahradničením, uměním a sochařskou sběratelskou vášní. Uprostřed záhonků, jezírek a vzrostlých stromů navíc vyrostlo něco, co budí údiv.

Řekne-li se jméno Kateřina Stradová, většina Čechů si vybaví postavu femme fatale z filmu Císařův pekař v podání Marie Vášové. Co ale víme o skutečné hraběnce Stradové? Byla rozhodně zajímavá.

Za astronomických 8,2 milionu korun i s 20% aukční přirážkou se v pátek během sálové dražby aukčního domu Macho & Chlapovič v pražském hotelu Mandarin Oriental prodal zlatý pětidukát vladaře Matyáše II. (1557–1619) z roku 1614. Vyvolávací cena platidla s blyštivým leskem přitom činila 3,6 milionu. Na páteční akci bylo celkem k mání 434 nejvzácnějších exemplářů za celkem 126 milionů Kč.

Knihy smolné, nazývané též černé, nebo lejstra lotrovská, představují jedinečný historický pramen. Zaznamenávají výpovědi osob obviněných z těžkých zločinů, vyslýchaných podle práva útrpného.

Co by byla komedie Svatby pana Voka bez Kateřiny z Ludanic? Svoji tvář této historické postavě propůjčila půvabná Darina Chlebová. V roli zazářila, nebyla ale herečkou a před kameru se již nikdy více nepostavila.

Nejoblíbenější květiny nejsou jen krásné dekorace. Každá má svůj příběh, symboliku a fascinující historii, která sahá od starověkých chrámů po moderní botanické zahrady. Objevte s námi tajemství, která vaše oblíbené květiny ukrývají, a pochopte, co vám vlastně chtějí sdělit.

Jsou muži, kteří kolem vás projdou a nestane se nic. A pak jsou muži libovolného věku, kteří vychýlí vaši trajektorii a svět kolem už nikdy nebude stejný. Jedním z nich je pro mne Pavel Tigrid.

Kdybyste se procházeli pražskou čtvrtí Josefov pozdě večer, možná byste Staronovou synagogu minuli bez povšimnutí. Na první pohled nevypadá jako stavba, která by skrývala tajemství starší než Karlův most. Přesto její zdi pamatují víc, než by unesl leckterý kronikář.

Když španělský král Filip IV. Habsburský provdal svou nejmilejší dceru Margaritu za jejího vlastního strýce (mladšího bratra její matky, tedy své manželky Marie Anny Habsburské), jakési důvody měl. Překvapivě - mocenské. Ty zdravotně dědičné pominul, i když je to s podivem. Něco tušit musel.

Interiéry obvyklého ražení s historickým nábytkem, obrazy a dalšími tradičními doklady o tom, jak čas běžel? V případě zámku v Benátkách nad Jizerou ne tak docela. K vidění je zde toho pro návštěvníky o dost víc.

Výstavný dům rodiny Weiselů u kostela sv. Mikuláše na Starém Městě pražském býval plný lidí. Nejen devíti dětí, které se postupně Rykl a Enochovi narodily, ale především klientů, které pán a paní domu přijímali v kanceláři. Bankéř a často i jeho žena s nimi řešili finanční transakce, uzavírali obchody, půjčovali peníze nebo inkasovali splátky. Čilý ruch panoval i v přilehlých prostorách domu, kde lidé čekali, až na ně přijde řada, krátili si přitom dlouhou chvíli hovory mezi sebou, nebo si prohlíželi zboží, které jim přicházeli nabídnout podomní obchodníci. Podobně tomu bylo i v srpnu 1572. Žid Šalomún, jenž si sem přišel půjčit peníze, později vzpomínal, že tam „bylo tehdáž lidu mnoho křesťanského i židovského“. Z dalších svědectví víme, že v bankéřově kanceláři v ten den jednali například hrabata Šebestián z Gutštejna a Kašpar Šenberk ze Šenberku, místní židovský koníř Josef Teplický i Židé z bavorského Sulzbachu. Někteří Židé získali od panovníků značná privilegia, Jakubu Baševimu byl dokonce udělen šlechtický titul s erbem. O těchto podrobnostech víme díky tomu, že se v ten den do domu Weiselových dostavil také německý kožišník Hanuš Folknar, jeden z mnoha podomních prodejců, kteří v té době hledali štěstí dům od domu. Nabízel u Weiselů kožešiny, u nichž později vyšlo najevo, že byly kradené. Tehdy si jich několik koupila jedna z Enochových dcer, a on tak následně čelil obžalobě původního majitele za kupování zcizených věcí. Při soudním přelíčení se za Enochovu pověst zaručili významní představitelé židovské obce. Všichni potvrdili, že jde o bezúhonného a v pražské židovské obci velmi váženého člověka. I díky jejich přímluvě soud dopadl pro bankéře a jeho rodinu dobře. Pro náš příběh však rozsudek není až tak podstatný. Důležité je, že se díky této příhodě a jejímu pečlivému zaznamenání v dobových soudních knihách dovídáme detaily z života pražské židovské komunity ve druhé polovině 16. století. Dlouhé století Na migraci a mobilitu pražské židovské komunity na přelomu středověku a novověku se zaměřoval výzkumný projekt Marie Buňatové z Historického ústavu AV ČR podpořený prestižní prémií Lumina quaeruntur. „Díváme se na celé takzvané dlouhé 16. století. Začínáme už rokem 1471, kdy na český trůn nastoupil Vladislav Jagellonský. Právě za jeho vlády totiž došlo k řadě právních změn, jež mimo jiné specifikovaly možnosti Židů podnikat. Symbolicky pak končí rokem 1601, kdy umírá bankéř Rudolfa II. a významný člen pražské židovské obce Markus Mordechaj Maisel,“ uvádí Marie Buňatová. Marie Buňatová z Historického ústavu AV ČR (CC) Vcelku dynamické změny pražské židovské komunity je potřeba zasadit do širšího kontextu doby. Vladislav Jagellonský nastoupil na trůn po Jiřím z Poděbrad a převzal vládu v době, která vůbec nebyla jednoduchá. Českou společnost oslabovaly dlouholeté spory mezi jednotlivými stavy a konfesemi (katolíci a představitelé různých protestantských církví). Ani ekonomicky se příliš nedařilo, mezinárodní obchod nevzkvétal, země Koruny české byly zahleděné samy do sebe a svých problémů. V průběhu následujících desítek let se to ale začalo měnit. Už za Jagellonců se království více otevřelo světu a postupně se obnovovaly přeshraniční vztahy a otevíraly nové obchodní cesty. V první třetině 16. století se do Prahy a dalších českých měst začalo čím dál častěji dovážet nejrůznější zahraniční zboží včetně luxusních italských látek a vín nebo orientálního koření. Od nás se naopak vyváželo plátno, vlna, sukna nebo zemědělské produkty. Čilé obchodní styky panovaly mezi Prahou, Norimberkem, Lincem i Krakovem. Někteří pražští obchodníci ale jezdili osobně přes Alpy až do Itá