Rudolf II.

Komentář Filipa Magalhãese: Španělský sál, největší slavnostní prostor Pražského hradu, vznikl z vůle císaře Rudolfa II. během několika málo let. Jistě, jeho výzdoba se ještě nějakou dobu dokončovala, ale i tak šlo o svižný projekt. Právě sem ve čtvrtek dorazil premiér Andrej Babiš na každoroční konferenci o českém stavebnictví. A s obdivem vzpomínal na časy, kdy se rozhodovalo rychle a bez zbytečných překážek.

Císaře Rudolfa II. a jeho milenku Kateřinu Stradovou známe z laskavé pohádky Císařův pekař. Ve skutečnosti byl ale jejich vztah zatížen jednou extrémně temnou událostí. Týkala se jejich syna.

Rudý kámen, který okouzlil císaře, šlechtu i šperkaře po celém světě. Český granát má za sebou tisíciletou historii plnou legend, vzácných nálezů i komerční těžby v krajině Českého středohoří.

Geniální vědec šokoval Prahu svým divokým životem. Nosil kovovou protézu tváře, hostiny mu zpříjemňoval jasnovidný trpaslík a jeho domácí mazlíček tragicky zahynul v těžké opilosti.

Poklidné město Plzeň zažilo v době pobytu císaře Rudolfa II. i jednání na nejvyšší diplomatické úrovni. Uchýlil se sem před morem v sídelním městě Praze od září 1599 do června 1600.

Během pražské defenestrace v květnu 1618 vyhodili čeští protestanti z okna místodržitelské kanceláře na Pražském hradě tři vysoké královské úředníky. Incident, který všichni tři muži přežili, se stal jiskrou, jež zažehla třicetiletou válku.

Julius Caesar d’Austria v roce 1608 v Krumlově rozsekal milenku. Rudolf II. ho nechal doživotně zavřít. Šílený levoboček zemřel v hnilobě a špíně o rok později.

Čtyři muži se setkají ve stínu hradeb. Jen měsíční světlo dopadá na rovný plácek. Všichni jsou zachmuření, tiší. Není potřeba slov. Pak snědý dlouhán s hustými kadeřemi odhodí plášť a vezme do ruky kord. „Jsem připraven, pane,“ pronese.

Jeho konec byl smutný. A osud Prahy po něm také.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se vydal na nebezpečnou cestu do Palestiny, aby překonal žal ze smrti své milované ženy Evy. Druhý díl série Zapomenuté romance.

Zoologické zahrady představují oblíbená místa rodinných výletů, byť hlavním důvodem jejich existence je ochrana přírody, vědecká a vzdělávací činnost. Chov exotických zvířat má ale dlouhou tradici.

Jeho název zná celý svět, navštívil ho ale málokdo. Poznáte podle indicií, o které malebné české město jde?

Na dvoře habsburského císaře Rudolfa II. to dlouho vře. Edward Kelley drží zázračnými elixíry, sliby zlata i tajemnými pokusy drží v napětí samotného panovníka. Jenže když se víra změní v pochybnosti, přichází okamžik, kdy se z miláčka dvora stává vězeň.

Na dvoře císaře Rudolfa II. se šeptá o hvězdách. A uprostřed tohoto šepotu sedí Johannes Kepler, muž, který počítá pohyb planet a zároveň z nich čte lidské osudy. Když tvoří horoskop, nevzniká jenpm předpověď.

Psal se rok 1648 a švédská armáda Hanse Christoffa Königsmarcka stála před zdmi Prahy. Nedávno si Švédové vylámali zuby na Brnu, v Praze si ale „spravili chuť“. A důsledky budeme pociťovat už navždy.

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.

Lidé v Jihlavě se v létě budou moct poprvé podívat do šachty svatého Jiří pod vrcholem Šacberku. Důlní dílo pochází z počátků dolování stříbra v okolí města ve 13. století. Podle historických pramenů je hluboká 60 až 80 metrů. Odkrýt se ji podařilo zhruba před dvěma lety. Při čištění pracovníci objevili čerpací důlní stroj, který pravděpodobně pochází z období vlády Rudolfa II.

Dvůr Rudolfa II. přinesl do Prahy štědrou poptávku po službách, kterou často lépe uspokojovali draví cizinci než opatrní předrudolfinští řemeslníci z domácích cechů. Zvýšený přísun lidí i příjmů však postupně v obyvatelích města – které bylo nyní už dvakrát větší než Vídeň – probouzel ty nejhorší pudy. Císař proto zjednával pořádek nejen v ulicích, ale i ve svém bezprostředním okolí.

Vydělal obrovské jmění, pomohl císaři z problémů a změnil tvář Prahy. Mordechaj Meisel měl vliv, jaký se jen tak nevidí.

Soubor Fraternitas Litteratorum a hudba rudolfinské Prahy.

Slezské městečko Kravaře leží jen 9 km východně od Opavy. Ve městě stojí působivý novogotický kostel sv. Bartoloměje, postavený ve stylu slezské cihlové gotiky. Věž kostela je však renesanční. Chloubou městečka je krásný barokní zámek.

Mnoho význačných vladařů žilo v zajetí svých dvorních astrologů. Někteří byli jejich předpověďmi tak poznamenaní, že bez vytvoření horoskopu nevyjeli ani na projížďku na koni. Existuje však i řada osobností, které astrologii používaly, aby na své životní pouti dosáhly ještě většího vlivu a slávy. Například janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus (1451–1506) vyplul k objevení americké pevniny

Evropou 17. století otřásly travičské aféry, které zasáhly Itálii, Francii, Čechy i Moravu. Případy jedů pronikly z domácností až na královské dvory a změnily způsob, jakým státy začaly dohlížet na zločin.

Příběh nelítostného mocenského souboje, ve kterém rodinná loajalita ustoupila cynickému politickému kalkulu. Ambiciózní princ dokázal zničit vlastního bratra.

Šestnácté století představovalo pro evropské mocnosti „Zlaté století“. Zatímco Španělské království zlato ve velkém dováželo z Latinské Ameriky, Nizozemsko ho hromadilo pomocí zámořského obchodu. Habsburkové vládnoucí českému království takové štěstí neměli. Finanční situaci nepomáhaly ani excentrické záliby Rudolfa II., a tak nebylo divu, že na jeho dvoře bylo místo i pro alchymisty slibující bájnou transmutaci kovů. V tomto kontextu se prosadil polský šlechtic Michal Sendivoj, jehož působení na pomezí alchymistické tradice a empirického výzkumu zásadně ovlivnilo tehdejší chápání chemických procesů.

Možná máte pocit, že největší rybou ulovenou v Česku byl sumec. Ten, o kterém se traduje, že prý dokáže spolknout malé tele, ponořený kýbl nebo nepozorného vodáka. Ale pravda je mnohem zajímavější. A taky mnohem větší.

Tycho Brahe nezemřel na prasklý měchýř ani na otravu rtutí. Analýza z roku 2012 ukázala, že jeho nos byl z mosazi a příčina smrti byla přirozená.

Španělský ptáček. Jíte ho celý život, máte ho spojený s nedělním obědem u babičky. Ale věděli jste, že opravdu pochází ze Španělska? A že jeho recept na Pražský hrad přivezla v 16. století císařova matka Marie se svými kuchaři?

Na dvoře Rudolfa II. nevznikaly jenom chiméry o zlatu, ale i kyseliny, léky a technické směsi. To, co později označili za šarlatánství, bylo ve své době funkční experimentální vědou.

Čeští králové žijí a vládnou ve středu Evropy, ovšem jejich jazyková výbava neodpovídá vždy tomu, co bychom dnes považovali za „české“. Mnozí panovníci používají latinu, němčinu či francouzštinu, a češtinu buď nikdy nenaučí, nebo ji ovládnou až po letech.

V roce 1471 se v Norimberku narodil a ve svých sedmapadesáti letech také ve svém rodném městě zemřel Albrecht Dürer. Při vyslovení jeho jména si často mnozí představí zajíce. Proč?

V roce 1584 zmizelo z českého kalendáře deset dní. Rozhodnutí Rudolfa II. o novém počítání času vyvolalo zmatek na trzích, administrativní chaos a tvrdý odpor.

Praha mezi tajemstvím a řádem: od Maharalovy kabaly a rudolfinské magie k obnovené chasidské misii, která po zkáze 20. století znovu vrací Praze roli živého centra židovského myšlení.

Praha není jen město se stovkou věží, ale především město se stovkou tajemství ukrytých hluboko pod dlažebními kostkami. Zapomeňte na chvíli na davy na

Faust – učenec, mág i hříšník. Touha po vědění ho prý stála duši. Jedni tvrdí, že ho odnesl ďábel, druzí hledají jeho stopy v Čechách. Kde končí legenda a začíná skutečnost?

Nejprve tu od první poloviny 15. století stála tvrz, v roce 1610 její místo zaujal zámek. Unikátní mj. i tím, že až do současnosti se zachoval ve své původní renesanční podobě. Jsme v Radimi na Kolínsku.

V dějepise se o něm učíme jako o muži, který definoval zákony pohybu planet. Jenže Johannes Kepler měl i druhou, temnější a mystičtější tvář. V rudolfínské Praze platil za jednoho z nejvyhledávanějších astrologů. Své horoskopy sestavoval s matematickou přesností, přestože o samotné astrologii jako „pošetilé dceři astronomie“ hluboce pochyboval.

Vladimír Šlechta opět rozehrává napínavý příběh z rudolfínských Čech, v němž se politika mísí s pověrami, alchymie čpí z každého koutu a mrtví někdy promlouvají hlasitěji než živí.

Na dvoře Rudolfa II. se magie neprovozuje jen jako filozofie, ale jako konkrétní experimentální praxe. Dochované zprávy, korespondence i pozdější svědectví popisují několik typů pokusů, které se v Praze skutečně odehrávají.

V labyrintu pražských legend se najdou příběhy temné, groteskní i zázračné. Tato legenda však spojuje bolest i úlevu, smrt i vědu.

Praha žije tajemstvím. Jakmile projdete Hradčany, vstoupíte do světa císaře Rudolfa II., kde se magie, alchymie a věda prolínají jako dým z kadidla. Rudolf II. mění svůj dvůr v magnet na nejpodivuhodnější myslitele Evropy a Praha se stává centrem okultních disciplín, hvězdářství, magie i umění.

Po osmiměsíčním pobytu Rudolf opouštěl v roce 1600 Plzeň a tím i svůj Císařský dům na náměstí, kde byl ubytován. Vracel se do Prahy, kde už žádná další morová rána nehrozila.

Město Plzeň zažilo v době pobytu Rudolfa II. jak poklidný život u dvora, tak i jednání na nejvyšší diplomatické úrovni. Před morem v Praze se tu císař ukrýval od září 1599 do června 1600.

Císař Rudolf II. byl panovník, který se víc než politice věnoval tajemství, alchymii a umění. Pražský hrad za jeho vlády ožil podivuhodnými pokusy, zlatem, rtutí i hledáním elixíru nesmrtelnosti.

Oslnivá éra habsburské vlády se neudála.

Otec Plha, který se v komedii Marečku, podejte mi pero! přijel zeptat na prospěch svého syna až z „Kojčic u Pejřimova“, sluha císaře Rudolfa II. ve filmech Císařův pekař – Pekařův císař či vesničan Vondruška terorizovaný majitelem chalupy v podání Oldřicha Vlacha ve snímku Na samotě u lesa. Herec Václav Trégl před kamerou zazářil v mnoha malých rolích. Divadelní kariéru zahájil už za první republiky po boku Voskovce s Werichem či Vlasty Buriana. Ve středu 10. prosince jsme si připomněli 123 let od jeho narození. Jaké bylo jeho soukromí?

Ke koncertnímu sálu, který navštívíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria se jeho autor a moderátor Jiří Vejvoda propracuje stručnou historickou odbočkou. Týká se skutečností zdánlivě hudbě vzdálených, přitom však s tématem souvisejících. Když kdysi na Pražském hradě vládl rozmarný Rudolf II., dopouštěl se sice různých ztřeštěností, ale zároveň buď on sám nebo spíš jeho nejbližší podřízení vykonali řadu rozumných kroků, státnických opatření. Jedním zjevně bylo vyslání zástupce šlechtického rodu Lichtenštejnů jako vyslance na papežův dvůr v Římě.

Ďáblova bible váží 75 kg a prý ji napsal ďábel za jednu noc. Vědci ale odhalili pravý původ Codex Gigas. Zjistěte, kdo obětoval 30 let života pro největší knihu světa.

Pražský golem, rabi Löw a moje židovská duše je citlivý a vizuálně působivý text, který se pohybuje na rozhraní eseje, duchovní zpovědi a kulturní kroniky. Přestože pojednává o minulosti, její poselství je hluboce současné.

Starý Plha v komedii Marečku, podejte mi pero, sluha císaře Rudolfa II. ve filmech Císařův pekař – Pekařův císař či vesničan Vondruška, terorizovaný majitelem chalupy v podání Oldřicha Vlacha ve snímku Na samotě u lesa. Herec Václav Trégl před kamerou zazářil v mnoha rolích. 10. prosince jsme si připomněli 123 let od jeho narození. Jaké bylo jeho soukromí?

Pojďte si v našem kvízu ověřit, jak dobře znáte legendární filmy Císařův pekař a Pekařův císař. Zavzpomínejte na děj, postavy i samotné herce.

Praha si nese pověst města hříchu už od středověku. Od obávané Jedové chýše přes luxusní nevěstince 19. století až po Perlovku a Karlovo náměstí – prostituce tu byla vždy přítomná, i když ji úřady střídavě tolerovaly, regulovaly a zakazovaly.

Když se pološílený Rudolf II. schovával ve sklepeních s alchymisty, v Praze si podávali dveře diplomaté celé Evropy. A o tom, které dveře se otevřou, rozhodovaly vlivné dámy.

Werich hrající císaře i pekaře v jednom filmu, kouzelný kocour se slunečními brýlemi prozrazující lidské charaktery pomocí barev. Nebo Felliniho manželka skákající na obří peřině a vyvolávající sněhové bouře. Tohle jsou skvosty československé kinematografie, které si pamatuje každý pamětník.

Praha je hlavní a největší město České republiky a historické hlavní město Čech. Praha, ležící na řece Vltavě, má přibližně 1,4 milionu obyvatel, zatímco v její metropolitní oblasti žije přibližně 2,3 milionu lidí…

Vaření a topení se táhnou spolu s lidským osídlením hluboko do minulosti, ale kominické řemeslo není zdaleka tak staré. Lidé se o svá topeniště a komíny starali sami, někdo lépe, někdo hůře, a tak nebylo divu, že docházelo k častým požárům, kdy lehla popelem celá vesnice.

Zámek Zbiroh se nachází ve stejnojmenném městě nedaleko Rokycan. Patří k němu rozlehlý anglický park s vinicí. Před vstupem do zámeckého areálu se na podstavcích nachází dva lvi, kteří areál symbolicky hlídají. Zbirožský zámek Jedná se o původní hrad přestavěný na zámek. K tomu, jak vznikl název Zbiroh se váže pověst. Vypráví o tom, že v místních lesích nocovala šlechtická družina.