Rudolf Těsnohlídek

Jindřiška Kopecká zemřela v norském Vestnes na konci července 1905, necelé tři týdny po svatbě s Rudolfem Těsnohlídkem. Jediným svědkem v pokoji byl její manžel.

Syn obecního rasa Rudolf Těsnohlídek, pozdější spisovatel, který viděl utonutí svého kamaráda v Labi. V Norsku na líbánkách byl u sebevraždy své ženy a sám se zastřelil ve věku 45 let. Druhý den se otrávila plynem jeho třetí žena.

„Je to silný alkoholik. Pije denně, klidně litr nebo litr a půl rumu,“ stěžuje si soudu v Brně manželka pana Lojky. Její muž se skutečně už roky topí v depresích. Má totiž za to, že vypuknutí světové války způsobil právě on.

Když vánoční strom do tmy svítí, já domů chvátám rád. Tam stále, stále cítím vůni dob, kdy býval jsem mlád. Jistě znáte tuto nádhernou vánoční píseň Karla Gotta, která možná až nostalgicky ve své době připomínala lidem v normalizačním Československu, že centra měst zdobil dříve velký vánoční strom, za první republiky zvaný Vánoční strom republiky.

Zatímco v nedaleké vesnici lidé uklízeli a chystali se na Vánoce, bílovickým lesem se před stmíváním procházeli tři muži - spisovatel Rudolf Těsnohlídek, malíř František Koudelka a úředník Josef Tesař. Mezi porosty se vydali hledat malou jedličku na Štědrý večer, místo toho však objevili něco šokujícího. Nebohé miminko. A právě k této holčičce se váže příběh prvního českého vánočního stromu.

Přesně před 106 lety našel Rudolf Těsnohlídek s přáteli v lese opuštěnou 17měsíční Lidušku. Na počest této události započala tradice vztyčování vánočních stromů republiky. Kdo ale byla Liduščina matka a proč se rozhodla vzdát svého dítěte?

Zavěšený stromeček špičkou dolů, větve na dveřích, první ozdobená jedle v Libni a strom republiky v Brně. Tradice vánočního stromku má bohatou historii.

Pravdou je, že hnědí a rudí chápali, že tyto svátky úplně zrušit nemohou, a tak se alespoň snažili změnit jejich charakter. Ti první chtěli odstranit Ježíška starogermánskými mýty, ti druzí pro změnu dědou Mrázem.

Královské město Čáslav, které bylo založeno kolem poloviny 13. století během vlády krále Přemysla Otakara II., najdeme v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji při jedné z hlavních zemských obchodních stezek, která spojovala Čechy s Moravou. Až do dnešních dnů si na hlavním centrálním náměstí můžeme povšimnout gotického půdorysu. Také čáslavské opevnění se řadí k těm nejstarším a nejzachovalejším u nás. Historické jádro města je jako celek městskou památkovou zónou. Město bylo po svém založení vybaveno základními právy, což z něj činilo naprosto samostatnou obec.

První veřejný vánoční strom, tak jak je dnes známe z náměstí, se rozsvítil přesně před sto jedna lety. Iniciátorem byl spisovatel Rudolf Těsnohlídek, který našel v lese odloženou holčičku. Nešlo však jen o symbol Vánoc, ale také možnost přispět na charitativní účely, zejména pro sociálně znevýhodněné děti.

O víkendu jsme na věncích zapálili první adventní svíčku a ve většině českých měst proběhlo tradiční slavnostní rozsvěcení vánočního stromečku. Součástí tradice je také soutěž o ten nejkrásnější vánoční stromeček v zemi.

Stovku sazeniček jedle bělokoré vyzvedli ze země a zabalili do tašek správci plzeňských městských lesů. Od semínka je čtyři roky pěstovali v lesní školce Čtyrák a o první adventní neděli je zástupci města rozdají Plzeňanům. Město si totiž letos připomíná 100 let od chvíle, kdy se na centrálním náměstí poprvé rozsvítil vánoční strom. Tento víkend na první adventní neděli se letošní strom opět rozzáří a město při té příležitosti daruje malé stromky lidem, aby si je mohli vysadit na svém pozemku, řekla ČTK mluvčí Správy veřejného statku města Plzně Radka Žáková.

Chcete si přivolat sváteční náladu? Prosinec s sebou každoročně přináší adventní trhy, které vás naladí na vánoční pohodu a sváteční atmosféru. Ponořte se do jejich kouzla na některém z šesti míst z našeho výběru.

Advent začíná a česká města se chystají na tradiční rozsvěcení vánočních stromů. Přinášíme přehled míst, kde se tento víkend rozzáří ta nejkrásnější dominanta každých trhů..

Zelený jehličnan ozdobený světly patří k nejmilejším symbolům Vánoc. Jenže než se stal jejich králem, měl úplně jiný úkol. Jeho původ vede přes pohanské obřady, staré zvyky i dávné příběhy a dodnes v sobě nosí kus magie.

Bez vánočního stromečku bychom si vůbec svátky nedokázali představit. Do tuzemských domácností si našel cestu až ve 40. letech 19. století, nebylo však pravidlem, že by ho měl doma každý. Na náměstí se z vánočního stromku mohli lidé v Plzni radovat před 100 lety, kdy se tato tradice dostala na západ Čech. Tehdy však nešlo o velkou akci jako dnes. Strom byl prostý a disponoval i pokladničkou, kde mohli lidé přispívat na chudé děti a sirotky. Kulaté výročí letos město oslaví rozdáváním sazenic.

Vánoční strom na brněnském náměstí Svobody skrývá příběh, který začal v zimním lese u Bílovic. A změnil celé Československo.

Rozsvěcení vánočních stromů na náměstích v Česku už celá desetiletí neodmyslitelně patří k adventní době. Za touto tradicí přitom stojí dramatická událost, k níž došlo před více než sto lety. Právě kvůli ní byl na brněnském náměstí postaven a rozsvícen vůbec první vánoční strom v Česku. A tradice se brzy rozšířila po celé republice.

Nenechte si ujít vánoční a adventní trhy v Brně, které patří k nejlepším v Evropě a loni městu přinesly titul Evropské hlavní město Vánoc.

Také se domníváte, že vánoční strom bez nádherné hvězdy na špici není tím pravým? Pro někoho to tak jistě bude, ale ti z nás, kteří dávají před tradicemi přednost novinkám, pravděpodobně uvítají změnu. Nemusíme se nijak omezovat.

Letošní advent začíná neobvykle brzy – už poslední listopadový víkend. Spolu s ním startuje i období světel, hudby a horkého punče, které každoročně přináší do českých měst magickou atmosféru. Vánoční trhy patří k nejoblíbenějším tradicím a lákají nejen milovníky Vánoc, ale i turisty, kteří se chtějí na chvíli zastavit a užít si vůni perníčků, skořice a svařeného vína.

Vánoce se blíží a Brno se chystá na návrat jedné ze svých nejoblíbenějších tradic. Už v sobotu 15. listopadu vyjede z Bílovic nad Svitavou do centra města vánoční strom, který ozdobí náměstí Svobody. Letošní jedle bělokorá ze Školního lesního podniku Křtiny měří dvacet metrů a do Brna poputuje stejně jako každý rok na koňském spřežení.

Badatelský husarský kousek se podařil členům sdružení Společně, které pečuje o odkaz zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. V Moravském zemském archivu náhodou objevili ranní vydání Lidových novin ze soboty 22. července 1922, které při příležitosti tehdejších sto let od Mendelova narození věnovaly vědecké celebritě celou přední stranu.

BRNO – Již 14. listopadu otevřou své brány první adventní trhy v Brně. V loňském roce získalo titul Evropské hlavní město Vánoc, proto se i [...]

Dnes ji známe „jen“ jako první manželku Rudolfa Těsnohlídka, ona však měla před sebou kariéru spisovatelky a překladatelky. Možná. Ukončila její krátký život nešťastná náhoda nebo to byla cílená sebevražda? Nikdy to nebylo spolehlivě vysvětleno.

Beskydské městečko Hukvaldy proslavil zdejší rodák Leoš Janáček a jeho všetečná liška Bystrouška. Na lištičku tu dnes narazíte skoro na každém kroku – ale návštěvu a zájem si zaslouží také zdejší mohutný hrad.

Hudební divadlo Karlín na Malé scéně představí dalšího významného velikána naší hudby – Leoše Janáčka. Po Antonínu Dvořákovi a Bedřichu Smetanovi se jedná o další klíčovou osobnost české hudební tradice, která zanechala nesmazatelnou stopu v historii.

V romantické tůni na řece Svratce umírali mládenci ve skutečnosti i v pověstech. Údolí zde inspirovalo spisovatele a turisty vábí neustále.

Obyčejnosti běžného života ve fejetonech.

Rudolf Těsnohlídek byl básník a spisovatel, kterého proslavila zejména bajka o Lišce Bystroušce zhudebněná Leošem Janáčkem. Lidé si ho pamatují také díky tomu, že zavedl tradici Vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. Známý je však také jeho pohnutý osud.

Bílovice nad Svitavou jsou malebná obec na kraji Moravského krasu. Jezdím tudy často na kole a postupně jsem si oblíbil to stoupání nahoru směrem k Hádům. Bílovickému kopci bych rád tímto poděkoval.

Brno, 8. ledna 2025 - K adventu a Vánocům již tradičně patří solidární projekty, které podporují ty, kteří to nejvíce potřebují. Součástí Brněnských Vánoc 2024 byl poprvé stánek Ateliér Zvonaře a Hrnčířky, který se prodejem rolniček na náměstí Svobody rozhodl podpořit Dětský domov Dagmar a Nadační fond Emil. Prodaných bylo více než 4200 rolniček! Celý článek...

Masarykova čtvrť byla vždy v rámci Brna pokládána za jednu z nejprestižnějších lokalit a místo luxusního bydlení. Výraznější obytná zástavba se zde objevila teprve na počátku 20. století.

Redakce Hosta do domu zdědila po Lidových novinách prosezenou koženou pohovku. Kdysi prý sloužívala Těsnohlídkovi. Pamětníci vzpomínali, že se na ní smrtelně zranil, ale došel ještě na práh vedlejší místnosti: „Chlapci, já jsem se zastřelil.“

22. prosinec je 357. den roku, ze kterého zbývá devět dní. Svátek slaví Šimon, Simeon, Šebíř a Flavián. V roce 1919 našel spisovatel Rudolf Těsnohlídek v bílovickém lese odložené miminko, což ho přivedlo k myšlence veřejných vánočních stromů na náměstích. Vánoce na Expres FM: Tři grácie, speciální koncertní dárek a žádné reklamy Pierre Beneš /…

V době první republiky míval symbol Vánoc v podobě ozdobené jedličky, borovičky nebo smrčku hlubší význam. Sloužil nejen jako ozdoba, ale byl i nástrojem pro pomoc chudým. Tuto tradici iniciovala řada významných osobností, mezi nimiž vynikal Rudolf Těsnohlídek. Rozsvěcené vánoční stromečky jsou tu dodnes, ale ve spojení s charitou jsou nyní málokdy.

Vánoce jsou za rohem a Brněnská Drbna přináší několik tipů, jak si čekání na nadílku zkrátit. Teploty se budou držet na čtyřech stupních, v neděli může zapršet. K procházce vybízí otevřený Masarykův okruh, rodiče s dětmi se mohou vydat po stopě Rudolfa Těsnohlídka v brněnských Žabovřeskách. Poslední dárky Brňané nakoupí na designovém marketu. Zájemci si také užijí kabaretní show inspirovanou filmovými legendami.

Měla pouhých 17 měsíců, když ji matka zanechala napospas v lese poblíž Bílovic nad Svitavou. Vše se nakonec v dobré obrátilo a Liduška figurovala v jednom z nejkrásnějších vánočních příběhů.

Někdo se řídí pocitem, jiný vkusem, dalšího zajímají trendy. Inspirujte se oblíbenými tvary a barvami nejhezčích vánočních dekorací a vykouzlete si sváteční atmosféru podle svého gusta.

Vánoce jsou spojeny s mystikou a magií, přitahují také reálné příběhy o naději a spáse. Nejznámější v našich moderních dějinách se stala vzpomínka na zrod tradice Vánočních stromů republiky. První z nich byl vztyčen přesně před sto lety v Brně. Vděčíme za ni Rudolfu Těsnohlídkovi, literátovi, který o pět let dříve zachránil cizí život, mnoha dalším pomohl… a ztratil svůj.

Život spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka nebyl jednoduchý. Za jeho původ se mu posmívali spolužáci, poznamenala ho předčasná smrt maminky i utonutí kamaráda, kterého byl očitým svědkem. Tragédií skončila i jeho manželství. Jak ale připomíná amatérská badatelka, publicistka a příbuzná Rudolfa Těsnohlídka Alena Mykisková, známý spisovatel nebyl pouze anarchista, ale měl velké sociální cítění a jeho zásluhou se před sto lety v Brně vztyčil první Vánoční strom republiky.

Čáslavský rodák Těsnohlídek se narodil v roce 1882, po studiích na nižším gymnáziu v Čáslavi odešel na gymnázium do Hradce Králové a následně v roce 1901 do Prahy na studia na filozofické fakultně. Rudolfa ovlivnilo několik životních událostí, před jeho zraky se utopil kamarád Fíla Weber, později se pak při svatební cestě stala nehoda, kdy se jeho první manželka zastřelila zbraní, kterou u sebe nosila, zda to byla sebevražda nebo nešťastná náhoda není dodnes jasno. V roce 1906 se odstěhoval do Brna, kde pracoval v časopise Moravský kraj, od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, po epizodách válečného dopisovatele v Srbsku a Albánii a rozvodu s druhou ženou se v roce 1914 odstěhoval do Bílovic nad Svitavou a tady už se blížíme k tomu vánočnímu stromu. Při procházce v Bílovickém lese 22. prosince 1919 s malířem Františkem Koudelkou a Josefem Tesařem totiž našli prochladlé sedmiměsíční děvčátko, Lidušku. Tato událost se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. 13. prosince 1924 se první takový strom rozsvítil na brněnském náměstí Svobody a tradice se rozšířila do ostatních měst. Díky těmto sbírkám byl 8. prosince 1929 v brněnských Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Této události už se však Rudolf Těsnohlídek nedožil. Jako bych tragédií v jeho životě bylo málo, začal mít deprese a pocity, že má vidiny. V redakci Lidových novin proto 12. ledna 1928 spáchal sebevraždu. Jelikož nemířil dobře, nebyl na místě mrtvý, odvezli jej do nemocnice na Žlutém kopci, kde zemřel. Když se to dozvěděla jeho žena, otrávila se svítiplynem. Obřad uložení uren obou manželů se pak konal 11. února 1928. Těsnohlídkův životní příběh je plný smutku a různých tragédií; můžeme však vzpomenout na jeho bohulibou aktivitu. Možná se právě i v předvánočním čase můžeme zamyslet nad tím, zda je třeba hromady různých, někdy naprosto zbytečných dárků. Samozřejmě je mezi námi spousta lidí, kteří se snaží i třeba maličkostmi potěšit ostatní a nenakupují dárky jen proto, aby z nějaké tradice někomu něco dali. Mohli bychom se i zamyslet, zda si nenajít nějakou sbírku, nebo třeba pravidelně přispívat někomu, kdo prostě v životě neměl štěstí a svůj život prostě nemohl ovlivnit. Pro nás to mohou být drobné částky, pro ty obdarované třeba i naděje na jiný a lepší život.

Každý rok se v adventním čase na náměstích rozsvítí vánoční stromy, pod nimiž se konají sbírky na charitu. Lidé příspěvkem do kasičky či dárkem pro opuštěné děti pokračují v tradici, kterou před 100 lety, 13. prosince 1924, založil v Brně spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Z výtěžku sbírek pod prvními vánočními stromy v Brně byl v moravské metropoli postaven dětský domov Dagmar, jehož otevření v prosinci 1929 se ale Těsnohlídek nedožil; v lednu 1928 spáchal sebevraždu. Kasička stojí pod stromem na náměstí Svobody i letos, výtěžek z ní poputuje na konto Českého červeného kříže.

O speciální vánoční dárek k stému výročí vánočního stromu republiky se postaraly žákyně ze Základní umělecké školy varhanické v Brně. Ty totiž nazpívaly skladbu Vánoční píseň pro Lidušku, která symbolicky připomíná stoletou historii tradice. Hudba i text čerpají inspiraci z příběhu spisovatele Rudolfa Těsnohlídka. Poprvé zazněla při slavnostním rozsvícení na Zelném trhu.

Bez rozsvícení vánočního stromku si dnes Vánoce neumíme ani představit. Jenže tahle tradice není zas tak dávná, jak si mnozí myslí. Letos jí totiž bude teprve sto let.

Výstava na brněnském hradě Špilberk počínaje dneškem ukazuje 100 let tradice rozsvěcení vánočního stromu na brněnském náměstí. Zájemci mohou zhlédnout například kolekci deseti vánočních stromků ozdobených ve stylu konkrétní dekády od roku 1924. V tiskové zprávě o tom za pořadatelské Muzeum města Brna informovala Barbora Sytařová.

Brno - Výstava na brněnském hradě Špilberk počínaje dneškem ukazuje 100 let tradice rozsvěcení vánočního stromu na brněnském náměstí. Zájemci mohou zhlédnout například kolekci deseti vánočních stromků ozdobených ve stylu konkrétní dekády od roku 1924. V tiskové zprávě o tom za pořadatelské Muzeum města Brna informovala Barbora Sytařová.

Ačkoliv se proslaví jako autor něžného příběhu o Lišce Bystroužce, v reálném životě má dekadentní zálibu ve smrti. Například Boženu Hodačovou, manželku svého přítele Stanislava Kostky Neumanna, přemlouvá k sebevraždě. Žena naštěstí odmítne.

Brno pojalo svou roli Evropského hlavního města Vánoc vážně, a tak téměř na každý den připravilo nějakou zajímavost, aby malým i velkým těšení na Ježíška rychleji ubíhalo.

V loňském roce zářil brněnský advent v ulicích a na náměstích tak, že byla letos moravská metropole zvolena za Evropské hlavní město vánoc. Oslavuje tím i 100 let tradice Vánočního stromu republiky.

Na počátku zrodu tradice stavění vánočních stromů republiky byl neuvěřitelně silný příběh. Příběh děvčátka, které kdosi odložil před Vánocemi do zasněženého lesa nad myslivnou lišky Bystroušky.

Do Brna dnes dorazil vánoční strom, stopadesátiletá jedle bělokorá z Bílovic nad Svitavou. Na náměstí Svobody ji přivezli na koňském povoze. Letos jde o jubilejní stý vánoční strom, který je symbolem vánoční pohody, ale i charity. Slavnostně se rozsvítí v pátek 22. listopadu v 17 hodin.

Severní část Mlýnského ostrova v Bílovicích nad Svitavou se do dvou let změní v relaxační oblast pro turisty. Půjde o investici za 400 milionů korun. Vyroste zde minipivovar s restaurací, jídelna, dvě hřiště a u splavu na řece Svitavě posezení pro výletníky.

Inscenaci v Národním divadle moravskoslezském režíruje izraelský choreograf Itzik Galili spojený s respektovaným souborem Batsheva Dance Company.

Česká filharmonie v rámci oslav Roku české hudby uvede Příhody lišky Bystroušky, jedno z nejkrásnějších scénických děl Leoše Janáčka, které si letos připomíná sto let od své premiéry. Koncertní provedení opery s orchestrem nastuduje hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša spolu s „nejlepší Bystrouškou současnosti“, sopranistkou Jelenou Callagovou, která s Českou filharmonií zazpívá poprvé. V dalších rolích se představí Kateřina Kněžíková, Jan Martiník a další. S Českou filharmonií vystoupí i Kühnův dětský sbor a Sbor Státní opery. Na přípravě představení režijně spolupracuje Tomáš Ondřej Pilař. Lišku Bystroušku Česká filharmonie uvede ve Dvořákově síni Rudolfina celkem třikrát – v pátek 5. dubna, ve středu 10. dubna a ve čtvrtek 11. dubna vždy od 19.30 hodin. Všechna představení jsou již vyprodána.

Moravské divadlo Olomouc uvádí tento pátek 19. ledna v premiéře inscenaci Miroslava Krobota a Lubomíra Smékala Liška B.