Rudolf Těsnohlídek

K jádru věci: PŘÍHODY LIŠKY BYSTROUŠKY   Spisovatel Milan Kundera popsal operní Příhody lišky Bystroušky jako drásavou idylu. Sám Leoš Janáček v korespondenci píše, že je to veselá věc se smutným koncem. Je jedna z nejproslulejších českých oper pohádka, bajka, groteska, nebo snad existenciální podobenství o cyklu života? Janáček ve svém plnokrevném díle na motivy ilustrované novinové série Rudolfa Těsnohlídka konfrontuje svět lidí se světem zvířat. A titulní hrdinka, Liška Bystrouška, si posteskne: “Hrozná zvířata, ti lidé.”. Má svět zvířat svůj řád, zatímco ten lidský je jeden velký chaos? A víte, jak probíhají liščí námluvy? A proč má liška prvorepublikové šaty charlestonky? Podcastem o hravé, poetické, ale i mírně erotické inscenaci vás provede dramaturg opery Ondřej Hučín. A uslyšíte také režiséra inscenace Ondřeje Havelku.

22. prosince roku 1919 našel Rudolf Těsnohlídek odložené miminko v bílovickém lese v Jihomoravském kraji. Stalo se to dva dny před Štědrým dnem. A právě tato událost ho přivedla k myšlence veřejných vánočních stromů na náměstích se sbírkou na pomoc dětem bez domova.

Literatura pro ni znamenala únik do světa, v němž si mohla snít o lepším životě. Stala se oblíbenou autorkou, zejména u žen. Zasazovala se o emancipaci a ženská práva, ale největší zápas sváděla sama se sebou. Její život zásadně ovlivnily zdravotní potíže a nenaplněná touha po lásce.

Herečku nacisti popravili v koncentračním táboře, když jí bylo 38 let. Jen proto, že byl manžel Vladislav Čaloun součástí odboje.

Divadlu propadla už jako malá. Obstála ale i v mnoha obtížných životních rolích. Vyrovnala se s ústrky normalizace, s obtížnou péčí o nemocného syna i s tvrdým prostředím politiky jako poslankyně a kandidátka na prezidenta ČR. Přes veškerou tíhu jejího osudu byla ztělesním úsměvu a dobra.