Slunovrat

Zima má zvláštní atmosféru. Když je světlo krátké, vzduch ostrý a ulice tiché, člověk má pocit, že slyší více zvuků než obvykle. V době svátků se tato tajemná zvuková kulisa ještě zvýrazní. Některé zimní jevy působí magicky, protože stojí někde mezi fyzikou, tradicí a lidskou představivostí. Když se dům probouzí v mrazu Každý, kdo někdy […]

Nastal Štědrý den. Vánoce jsou sice svátky klidu a míru, ale 24. prosince to tak nevypadá. Někteří ještě na poslední chvíli kupují dárky, další ve spěchu něco vaří, strojí stromeček a chystají sváteční stůl, aby mnozí večer usedli před obrazovku a koukali na pohádku.

Vánoce byly tichým, silným rituálem, než se staly svátkem dárků. Oslavou návratu světla, sytosti, ochrany a paměti. Kračún – zimní slunovrat – nebyl sentimentální. Byl praktický, přirozený, magický. A překvapivě současný.

Přestože se může zdát, že cukroví k Vánocům patří odjakživa, do českých domácností proniklo teprve v 19. století. Dnes je ale symbolem sváteční pohody.

Přesně v den zimního slunovratu, kdy se po nejdelší noci roku světlo začíná znovu vracet, přišlo v Porodnici Fakultní nemocnice Olomouc na svět první letošní miminko narozené po slunovratu. V neděli 21. prosince v 17.15 porodila maminka Anna z Olomouce syna Eduarda – své první dítě a symbol nových začátků.

Nejdelší noc v roce nebyla svátkem, ale krizí. Slunce sláblo, zima teprve začínala a svět mohl skončit. V některých kulturách měla jeho návrat zajistit lidská oběť. Ne z nenávisti, ale ze strachu.

Předvánoční čas nepřináší jen shon a stres, ale také zimní slunovrat, magický okamžik obratu a nových začátků. Právě dnes je ideální chvíle se na okamžik zastavit, ztišit mysl a vědomě prožít jednoduchý rituál. Jak uctít své předky, pocítit vděčnost a navázat na staré vánoční zvyky, radí kněžka Lilia Khousnoutdinova.

V neděli v 16:03 nastane na severní polokouli Země zimní slunovrat a začne astronomická zima. Bude nejkratší den a nejdelší noc v roce, poté se dny začnou prodlužovat.

Konečně jsme se dočkali. Týden, ke kterému jsme celé týdny upínali zrak, je tady. Energie se radikálně mění. Zatímco doteď byl všechno závod s časem, s příchodem slunovratu a následných Vánoc jako by někdo zatáhl za záchrannou brzdu. Andělé nám pro tento posvátný čas vzkazují jediné, že už je hotovo. Ať jste stihli, co jste stihli, teď už je čas jen být. Přichází dny zázraků, ale ty se nedějí v nákupních centrech, nýbrž mezi nádechem a výdechem, když si konečně dovolíme zastavit.

Nebeskou sezonu roku 2026 zahájí hned v lednu první úplněk v Raku. Veleočekávanými událostmi pak budou srpnové zatmění Slunce a dvojí zatmění Měsíce a také výjimečný 13. (super)úplněk na Štědrý den. Jak významné astrologické i astronomické události v roce 2026 ovlivní osudy všech znamení zvěrokruhu?

Zimní slunovrat představuje magický okamžik, kdy vrcholu dosahují síly temna, a slunce, světlo, je naopak nejslabší. Naši předkové věřili, že mizí hranice mezi naším světem a silami podsvětí. Zároveň je to den, který je ideální pro očistné rituály. Poradíme vám, jak se rozloučit s věcmi, které už nechcete dál mít ve svém životě, a jak začít znovu.

Letos nastane zimní slunovrat v neděli 21. prosince přesně v 16:02. Slunce dosáhne nejnižšího bodu nad obzorem, den bude trvat jen 8 hodin a 5 minut, zatímco noc se protáhne na 15 hodin a 54 minut. Právě v této temnotě se rodí naděje — Slunce se začíná vracet, a s ním i světlo, teplo a nový cyklus.

V neděli 21. prosince 2025 přesně v 16:02 vstoupí Slunce do znamení Kozoroha. Nastane astronomická zima a spolu s ní i nejdelší noc v roce. Sluneční paprsky budou dopadat na českou krajinu pod nejostřejším úhlem, protože Slunce se bude nacházet nejníže nad obzorem.

Zimní slunovrat byl pro naše předky jedním z nejmocnějších okamžiků roku. Nejdelší noc, návrat světla a oheň jako ochrana před bytostmi ze zásvětí. Dávno před vánočním stromkem vládl plamen coby symbol znovuzrození slunce, života a naděje. Není náhodou, že právě kolem 25. prosince se měl narodit i starověký bůh slunce Mithra.

Blíží se zimní slunovrat. Chvíle, kdy je noc nejdelší a den nejkratší, a moment, kdy se tento poměr obrací. Právě z jeho oslav vzešly křesťanské Vánoce. Jak návrat světla a slunce oslavit s kapkou „pohanské“ magie?

V neděli 21. prosince odpoledne nastane na severní polokouli Země zimní slunovrat, kterým začíná astronomická zima. Ta končí jarní rovnodenností, která v roce 2026 nastane 20. března odpoledne. Zimní slunovrat přináší nejdelší noc v roce. V sobotu zapadá slunce v Česku okolo 16:00 a vyjde v neděli kolem 8:00. Podle astronomů budou navíc noci kolem slunovratu bezměsíčné, což vybízí ke sledování hvězdné oblohy. Po slunovratu se začnou prodlužovat dny.

V neděli 21. prosince nastává zimní slunovrat. Čeká nás nejdelší noc v roce i magický návrat světla. Zjistěte, jaké rituály vám zajistí štěstí a lásku.

Meteorologická zima začíná 1. prosince a končí 28. února. Jenže tu máme ještě jedno kritérium – zimu astronomickou. Ta začíná "až" o zimním slunovratu, tedy 21. prosince, kdy je nejdelší noc a nejkratší den na severní polokouli, a končí 20. března. Takže příchod zimy můžete slavit dvakrát.

Praha - Dnes v 16:03 nastane na severní polokouli Země zimní slunovrat a začne astronomická zima. Bude nejkratší den a nejdelší noc v roce, poté se dny začnou prodlužovat.

Jedna z nejkrásnějších obloh celého roku se odehraje potichu a bez ohňostrojů. Předslunovratové novoluní vymaže Měsíc z nebe a dá vyniknout hvězdám, které v zimě hrají první ligu. Stačí jen zvednout hlavu.

Fast-food je hlavně o rychlosti. Ale v době, kdy se jídlo mění v logistiku, hledáme podniky, kde se dá najíst nejen svižně — ale i s nápadem. Nečekáme stříbrné příbory, ale chceme chuť, čistotu, férovou cenu a prostředí, kde se člověk necítí jako v čekárně. Hodnotíme tradičně na škále do deseti bodů. Sledujeme nejen to, jak rychle se najíme, ale i za kolik, jestli po jídle musíme ještě pro rohlík vedle do potravin, a jestli podnik nabízí něco navíc než jen papírovou krabičku. Navštívili jsme. Ochutnali. Vy se rozhodnete, jestli tam půjdete taky.

Historie slavení Vánoc od prvopočátku, od pohanských oslav zimního slunovratu po středověké oslavy narození Spasitele.

V sobotu slaví Lucie a s ní přichází i zlom ve stmívání. Astronomové vysvětlují, proč se odpoledne přestane brzy stmívat, i když do slunovratu je daleko. Zjistěte víc!

V sobotu 13. prosince oslaví svátek všechny Lucky a především ta, které je tento den zasvěcen. Svatá Lucie, o které se traduje, že noci upije, ale dne nepřidá. Jak tato pranostika vznikla, když rovnodennost bude až o pár dní později? A kdo ve skutečnosti ona svatořečená dívka byla?

Severské svátky jsou často prezentované jako pevný systém, ale skutečné prameny ukazují něco úplně jiného. Mnohé představy vznikly až v novověku a s původními zvyky mají jen málo společného.

Za dnešními Vánocemi stojí staletí tradic, které lidem pomáhaly zvládnout nejdelší noc roku. Pohanské oslavy, křesťanské svátky i lidové zvyky se spojily do podoby, kterou známe.

Holandský žlutý školní autobus v ulicích Opavy? Bazzookas, parta, která míchá ska, rock i punk tak, že její koncerty připomínají výbuch sudu se střelným prachem, dorazí v červnu 2026 na festival Slunovrat. Nezůstane ale jen u koncertu na Vojtěch stage, svou nakažlivou energii budou muzikanti po celé tři dny festivalu šířit i ze svého slavného žlutého autobusu, kde s nimi publikum pravidelně prožívá jeden velký divoký mejdan.

I poslední měsíc v roce vás zdravím u horoskopů. Měsíc bude ve znamení Uranu, Jupitera a Neptuna. A samozřejmě Slunovratu…No poslední měsíc v roce 2025 by mohl být poměrně náročnější. Více zde ve videu: Tak jste to slyšeli. Zopakuji jen, že novoluní přijde 20.12. a bude ve Střelci. Slunovrat nás čeká hnedle den po novu, tedy 21.12. v 16:03 Bude to den a čas hodně náročný. Velmi náročný! (viz video) No když už nám planety na tuto dobu nakumulovaly velice zátěžové období po všech rovinách, snad nás trochu potěší, že se budou od této chvíle prodlužovat dny. Pro naše předky

Mýty opředený zimní slunovrat letos nastane v neděli 21. prosince v 16:03 odpoledne. Slunce v ten čas dosáhne nejnižšího bodu nad obzorem, a tím nám přinese nejkratší den a nejdelší noc z celého roku. To ale znamená jediné – již záhy se začnou dny opět prodlužovat, což má prokazatelný vliv nejen na fyzické, ale i mentální zdraví všech z nás.

V prosinci dopadá na severní polokouli vůbec nejméně slunečního záření. K tomu jistě přispívají nejenom až do zimního slunovratu se zkracující dny, ale i fakt, že prosinec je zároveň měsícem s nejvyšším počtem zamračených a mlhavých dní. Teplotně je však prosinec až třetím nejchladnějším měsícem, nejtvrdší mrazy nás totiž čekají až v lednu a v únoru. Podívejte se na prosinec v lidové meteorologii.

Libice nad Doubravou (Havlíčkobrodsko) - Kladruby na Havlíčkobrodsku se opět proměnily ve vánoční vesničku. Bohaté světelné instalace, jimiž je tato malá ves v Železných horách už proslavená, jsou inspirované i obrázky Josefa Lady. Vyzdobené jsou domy, ploty a veřejná prostranství, na stromech svítí hvězdy, třpytí se andělé, nechybí betlém, slaměný ponocný či ovčák se stádem. Letos přibylo místo věnované pohanskému zimnímu slunovratu.

Kultovní Slunovrat (Midsommar) bývá hlavně u mileniálů častou odpovědí na dotaz, jaký hororový film je nejvíc „rozebral“. Halucinogenní trip do švédské sekty v období věčného svitu umí zasadit duševní políček, což ostatně potkalo i představitelku hlavní role Florence Pugh. Herečka se svěřila, že deprese ji po náročné zkušenosti neopouštěla několik měsíců.

Do Opavy se vrací festival Slunovrat. Tentokrát v podzimní, komornější verzi s názvem Winter Edition. Nabídne dva večery naplněné hudbou a slovem v jedinečné atmosféře magického chrámu kostela sv. Václava.

Některá data v sobě díky vhodné kombinaci čísel nesou magickou energii a jsou proto ideální pro životní změny, nové začátky a důležitá přání. Podle Beti Rozenberg, která se zabývá symbolikou čísel , je takovým dnem právě dnešek a do konce letošního roku bude ještě dalších sedm magických dnů.

O obskurní ruské sektě Inglingů, jejím učení tzv. slovansko-árijských véd a nárůstu nacionalisticko-okultního panslovanského hnutí v Rusku. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na konec světa a zpět 1.

Přečtěte si o meteorologických a astronomických ročních obdobích a o tom, jak je od sebe odlišit.

Vznik Československé republiky v roce 1918 máme někdy tendenci vnímat jako idylku a událost, která přinesla všeobecnou radost a veselí. Nic nemůže být dále od pravdy. Poznali to třeba v Jihlavě.

REPORTÁŽ. Sraz „německých neonacistů“, jak červnovou oslavu slunovratu na pohraniční louce u Višňové na Frýdlantsku pojmenovala média, už dnes v samotné vesnici nepřipomíná skoro nic. Zbyl jen vypálený kruh v trávě po vysokém ohni připomínajícím pohanské rituály. Pachuť z toho, že obec zřejmě nevědomky poskytla útočiště členům extremistické scény v sousedním Německu, ale zůstává. Jména

Zpráva, že u Višňové na Frýdlantsku slavili v červnu němečtí neonacisté slunovrat zpěvem písní Hitlerjugend, je alarmující sama o sobě. Potvrzuje však také jeden dlouhodobější trend, kdy se Česko stává pohodlným útočištěm pro sympatizanty extremismu z Německa a Rakouska. Nikdo je tu nezná a nemají například problém pronajmout si prostory pro svou akci nebo si

Čerstvá zpráva, že u Višňové na Frýdlantsku slavili v červnu němečtí neonacisté slunovrat zpěvem písní Hitlerjugend, je alarmující sama o sobě. Potvrzuje však také jeden dlouhodobější trend, kdy se Česko stává pohodlným útočištěm pro sympatizanty extremismu z Německa a Rakouska. Nikdo je tu nezná a nemají například problém pronajmout si prostory pro svou akci nebo

Loni se obec Višňová na Liberecku dostala do titulků celostátních médií kvůli podzimním povodním, letos nechtěně kvůli přeshraničnímu pravicovému extremismu. Právě louku u Višňové si totiž nakonec vybrali němečtí sympatizanti krajní pravice pro svou červnovou „oslavu slunovratu“. Starosta Višňové Michal Scheidl z negativní publicity přirozeně nijak nadšený není. „Představili se nám jako parta učitelů s

U obce Višňová ležící ve Frýdlantském výběžku se desítky německých neonacistů, ale i českých sympatizantů vydaly oslavit letní slunovrat. Místo si nevybrali náhodou, prováděli zde pohanské rituály v blízkosti starodávných kamenů.

Praha stověžatá či Praha magická. I taková označení našeho hlavního města můžeme od lidí slyšet. A do jisté míry jsou všechna pravdivá. Praha totiž bývala tím nejmagičtějším městem celé Evropy.

REPORTÁŽ: Zatímco Opava žila hudbou, debatami a letní atmosférou festivalu Slunovrat, o pár kroků dál Miroslav Sládek mluvil k osmi lidem o žebrácké Evropě, třetí světové válce a „bandě zlodějů ve Sněmovně“. Na pódiu po jeho boku stál Ladislav Vrabel. Společně představili volební program plný výstupů, zákazů a velkých slov a oznámili, že Sládek chce kandidovat na prezidenta.

Opava se opět stala dějištěm jednoho z nejpestřejších multižánrových festivalů v regionu. Dvanáctý ročník Slunovratu přinesl tři dny nabité hudbou, besedami, zážitky i hlubokými myšlenkami. A především překonal rekord v návštěvnosti.

U známého kamenného kruhu Stonehenge v Anglii se slavil letní slunovrat. Na akci, která se nesla v duchu pohanských tradic, se v sobotu ráno sešlo kolem 25 tisíc lidí, někteří dorazili až z USA. Návštěvníci si pochvalovali atmosféru i pravé letní počasí; Británie zažila zatím nejteplejší den roku, kdy teploty vystoupaly až na 33,2 stupně Celsia.

Příchod astronomického léta s sebou nese i oslavy slunovratu a Svatojánských svátků. Ty už odpradávna provází různé tradice, zvyky a pověry, které můžeš dodržovat.

Je tu letní slunovrat Býval jedním z největších svátků. Ostatně, je co slavit: léto, slunce, záplavu ovoce, blížící se prázdniny... Je tu léto, dny jsou dlouhé a noci milosrdně teplé

Objevte magii letního slunovratu a Svatojánské noci! Prozkoumáme podobnosti mezi evropskými a severoafrickými tradicemi, zaměříme se na očistné rituály, sílu ohně a kouzla, která tato noc přináší.

Přichází Slunovrat. Když se noc nejkratšího dne v roce přehoupne do tmy, krajinu zalijí plameny. Lidé se scházejí na kopcích, loukách i u řek, kde tančí, zpívají a skáčou přes oheň. Tato magická noc, známá jako svatojánská, má kořeny hluboko v předkřesťanských dobách. Dodnes se slaví po celé Evropě a i v Česku má stále své místo, ať už v podobě tradičních slavností nebo jen tichého rozjímání u praskajícího ohně.

Jednou ročně způsobuje astronomické uspořádání tuto sezónní změnu. Stejně jako jeho zimní protějšek se letní slunovrat slaví po celém světě – a je opředen mnoha mýty.

Také jste si všimli, že noci nejsou tak tmavé, jak jsme zvyklí? Za vše může blížící se slunovrat, který nastane v sobotu 21. června ve 4:43 středoevropského letního času. V tomto období sice slunce zapadá pod obzor, ale jeho světlo zůstává pozorovatelné i na noční obloze.

Letní slunovrat je chvíle, kdy se slunce na své cestě po obloze zastaví v nejvyšším bodě a rozlévá své světlo naplno. Tento magický okamžik v sobě nese symboliku vrcholu, rozkvětu i vděčnosti. V dnešním uspěchaném světě může být slunovrat tichou pozvánkou k zastavení, obrácení pozornosti dovnitř a připomenutí si, že i v nás samotných se odráží cykly přírody. Lilia Khousnoutdinova přináší inspiraci k tomu, jak tuto výjimečnou dobu prožít vědomě, skrze rituál, vnitřní naslouchání i sdílení ve společenství.

Když se řekne letní slunovrat, většina lidí ví, že v tu dobu bývá nejdelší den a nejkratší noc v roce. Ale kdy přesně k němu dochází a proč byl už v minulosti tak významný? Pojďme se na to podívat trochu blíž.

Letní slunovrat je nejdelším dnem v roce a od pradávna provázen řadou tradic. Zjistěte, co se při něm děje, kdy nastává a jak ho slavili naši předci. Příspěvek Kouzlo nejdelšího dne v roce: Co přináší letní slunovrat? pochází z Styl ŽIVOTA

Historické centrum Opavy oživí tradiční festival Slunovrat. Vypukne už tento čtvrtek a nabídne kulturu všech žánrů pro všechny generace.

Letní slunovrat je nejdelším dnem v roce a okamžikem, kdy slunce dosahuje svého vrcholu. Po tisíciletí je tento den vnímán jako magický bod obratu. Je to oslava hojnosti, života, slunce a světla. Přitahují vás dávné tradice a přírodní rituály? Nebo jen toužíte po tom vytvořit si doma něco krásného? Ukážeme vám, jak si tento den užít stylově s výzdobou, světýlky a dalšími dekoracemi doma i na zahradě.

Sotva si dnešní Jihlavané dovedou představit paniku a strach o vlastní život i osudy blízkých, jak na vlastní kůži prožívali ve dnech letní rovnodennosti roku 1920 naši předkové. Právě před 105 lety naše prababičky objímaly manžely a nechtěly je pustit do ulic, neboť v Jihlavě se střílelo a tekla krev. Byli i mrtví. A do rána před radnicí vyrostla šibenice a vyrabované obchody v centru měly rozbité výlohy.