Soňa Nevšímalová

Posun času někdo neřeší vůbec, někdo se jej týden předem obává, protože to celé rodině rozhodí spánkový režim. V noci ze soboty 25. na neděli 26. října se posunou ručičky hodinek o hodinu nazpět a letos to nemusí být nepříjemné. Opečujte tělo, které stávkuje a nechce si zvykat na nový režim. Jak? Poradíme!

Podzim je obdobím, kdy tělo potřebuje regeneraci a odpočinek více než kdy jindy. Dny se zkracují, světla ubývá a tělo reaguje zvýšenou produkcí melatoninu, hormonu spánku. Zároveň se snižuje hladina serotoninu, který ovlivňuje naši náladu a motivaci. Výsledkem je častější ospalost a nižší energie. Naštěstí existují způsoby, jak se na tento biologický posun připravit a podzim zvládnout s lehkostí.

Začíná škola a s ní se rodiny s dětmi vrací k pravidelnosti. Ta může lidem připadat ubíjející, ale ve skutečnosti je přirozená a prospívá organismu. Nejen ta během roku, ale i během dne.

Je jedenáct hodin večer. Pálí vás oči, zíváte každou minutu, ale stejně místo spánku scrollujete sociálními sítěmi nebo si pouštíte další a další díly sitcomu, který jste viděli už stokrát. Jedete totiž na vlně fenoménu revenge bedtime procrastination.

Bývá označována za jednu z nejrespektovanějších osobností české medicíny a její renomé v oblasti neurologie a spánkové medicíny dalece přesahuje hranice naší země. I ve svých 85 letech pomáhá pacientům, přednáší medikům, píše odborné články a věnuje se výzkumné činnosti.

Už tuto neděli 27. října nás čeká změna času na zimní čas. Ručičky hodin posuneme z 3:00 na 2:00, což znamená jednu hodinu spánku navíc. Změna nastane v noci ze soboty na neděli.

Přechod na zimní čas se blíží, v noci ze soboty 26. na neděli 27. října se posunou ručičky hodinek o hodinu nazpět. Sice tím získáme hodinu, ale je to změna, která pro mnohé není vůbec příjemná. Tělo stávkuje, nechce si zvykat na nový režim. Jak to letos zvládnout bez stresu a v pohodě?

V noci na neděli přijdeme o hodinu spánku. Ve dvě ráno totiž ručičky hodinek poskočí rovnou na třetí. Přestože někdo třeba nemusí mít s touto změnou problém, může nám komplikovat například spánkový režim. „Záleží i na našem genetickém rozpoložení,“ přibližuje neuroložka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Máte se vlastně docela dobře. Vztahy vám fungují, v práci vás to baví, případné děti odrostly, takže žádný důvod k mnohahodinovému převalování v posteli kvůli nespavosti. A přece začíná kolem padesátky trápit mnoho žen.

Máte se vlastně docela dobře. Vztahy vám fungují, v práci vás to baví, případné děti odrostly, takže žádný důvod k mnohahodinovému převalování v posteli kvůli nespavosti. A přece začíná kolem padesátky trápit mnoho žen.

V noci ze soboty na neděli skončil letní čas a všichni jsme si museli přeřídit hodinky o jednu hodinu nazpátek. Původně střídání času šetřilo elektrickou energii, šlo především o efektivnější využívání přirozeného světla. Jak ale taková změna působí na lidské tělo? Právě světlo a jeho pravidelné střídání je totiž pro náš biorytmus klíčovým faktorem.

Spánek a snění. Procesy, bez kterých by naše tělo jen těžko fungovalo. Díky spánku nabíráme energii. Snění nám zase pomáhá „třídit zážitky“ nebo ty nepříjemné regulovat. Délka spánku se přesto v posledních desetiletích ve vyspělé společnosti zkrátila o hodinu, a je to znát. Jaké jsou nejčastější poruchy spánku u dětí? Co ještě o spánku nevíme a proč máme v Česku stále nedostatek spánkových center? V rozhovoru odpovídala prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., z Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze.

Noc ze soboty na neděli bude o hodinu kratší. Česko čeká změna času. Ve dvě ráno se ručičky hodinek posunou na třetí. Jak na tuto změnu reaguje naše tělo a jak je možné se změnám přizpůsobit? „Lidé se mohou jít spát nebo večeřet o hodinu dříve,“ radí neuroložka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Dnešní noc bude o hodinu kratší. Čeká nás totiž změna času. Ve dvě ráno se ručičky hodinek posunou na třetí. Jak na tuto změnu reaguje lidské tělo? „Každý jsme jinak senzitivní. Mladí lidé a děti snášejí změny lépe. Senioři hůře. Přesto se musí každý organismus změně přizpůsobit,“ vysvětluje neuroložka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. „Pomoct může jít dnes o hodinu dříve spát nebo se dříve navečeřet,“ dodává.

Je to tady zase. V neděli ráno se po půl roce opět posune čas. Tentokrát dopředu, takže pár dní budeme po ránu jako praštění, zato večer si užijeme delší světlo. A mnoho lidí to miluje! Dokonce se uvažuje o trvalém přechodu právě na letní čas. Jenže odborníci varují, že přemíra světla přináší riziko. V čem je problém?

Po vánočním volnu se děti a studenti vrátili do školy. A se školní docházkou se vrátila i povinnost ranního vstávání. Podle neuroložky Soni Nevšímalové se ale ví již léta, že zejména dospívajícím časné ranní probouzení zdravotně nesvědčí. Když se úřadu ministra školství ujal právník a vysokoškolský učitel Vladimír Balaš, jednou z prvních jeho myšlenek, jež veřejně zarezonovala, byl nápad posunout začátek vyučování na devátou hodinu ráno. Ministr za to schytal vlnu kritiky z mnoha stran a o nápadu přestal mluvit.

Ženy, muži, děti. Každý z nich spí jinak. Dětský spánek je delší a má více hlubokých fází. Ženy potřebují spát více než muži, v životě je ale častěji postihuje nespavost. Muže zase nepravidelnosti v dýchání při spánku. Proč, to v rozhovoru pro Vitalia.cz popisuje neuroložka Soňa Nevšímalová. Patří mezi nejrespektovanější osobnosti české medicíny a její renomé v oblasti neurologie, dětské neurologie a spánkové medicíny přesahuje hranice země. Tak o profesorce Soně Nevšímalové hovoří kolegové.

Dospívající se často považují za noční ptáky, prochatujou noci a pak spí celý víkend. Jejich spánkové návyky rodiče děsí, avšak svým způsobem patří k jejich vývoji. Odborník na spánkové cykly John Axelsson se náctiletých zastává a radí rodičům, aby své děti nechali dospat. Ale je to tak jednoduché?

Narkolepsie je denní záchvatovitá spavost a je třetím nejčastějším neurologickým onemocněním po Parkinsonově chorobě a roztroušené skleróze.

Trénink paměti, přednášky o spánkové medicíně nebo chemii a možném využití psychedelik nabídne program festivalu Týden mozku. Akce bude letos kvůli koronaviru on-line, začne v pondělí a potrvá do 21. března.

Po celém světě rychle přibývá počet lidí s Alzheimerovou chorobou, navíc se řadí do první desítky hlavních příčin úmrtí v Česku. U osob starších 65 let trpí onemocněním jeden člověk ze třinácti a s věkem se tento počet zvyšuje.

Na směny pracujuje už celá čtvrtina české populace, která musí snášet každý týden jiné biorytmy. I s tím jsou spojeny poruchy spánku, jež způsobují následnou...

Tento týden probíhá v prostorách Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně teoretický kurz spánkové medicíny. Pořádá ho pro lékaře Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu společně s týmem Kardiovaskulárního výzkumného spánkového centra FNUSA-ICRC.

Lidé, kteří se často válejí v posteli, jsou obézní, nemotorní, líní. Vypadá to jako logické tvrzení, ale pozor, není pravdivé. Čím dál častěji se mluví o tom, že spánek napomáhá naopak hubnutí.