Státní zdravotní ústav

Ačkoliv v některých regionech epidemie respiračních onemocnění zatím nepolevuje, celkový počet nemocných v Česku klesá. Počasí nám zatím k posílení imunity nenahrává, teplotní výkyvy by ale podle epidemiologa neměly přispět k výraznému nárůstu nemocnosti. Očekává se naopak, že se epidemická situace bude dál zlepšovat.

Nová bakteriální nemoc přenášená klíšťaty může při neléčení pacienty trápit roky.

Česko zasáhla největší epidemie svrabu za posledních 30 let. Během ledna a února se podle hygieniků svrabem nakazilo téměř 1 500 lidí, což je téměř dvojnásobek než za stejné období loni. Podle lékařů tato kožní nemoc nejčastěji trápí seniory nebo mladé lidi.

Ne všechny borelie způsobují lymeskou boreliózu. Bakterie přenášené klíšťaty totiž můžou vyvolat také takzvanou návratnou horečku, o níž ale někteří lékaři vůbec nevědí. Nakaženému pacientovi přitom může způsobit zdlouhavé zdravotní potíže.

Práce v azbestovém prostředí se může na zdraví projevit až za několik desítek let, třeba rakovinou plic či dýchacími potížemi. Jen v Česku jsou takových případů za poslední tři dekády stovky. Zasáhnout do černých statistik má celounijní snížení limitu pro vystavování se azbestovým částicím při práci, a to na desetinu.

V Česku za březen stoupl počet nakažených svrabem. Zatímco za únor bylo podle Státního zdravotního ústavu hlášeno 1486 případů, tento měsíc jich je už 2020. Lidé onemocnění často sami nerozpoznají a často si ho spletou například s ekzémem. Pokud tedy nenavštíví lékaře, který by svrab diagnostikoval, šíří ho po okolí. Včasné vyšetření a léčba je přitom jedním z hlavních způsobů, který by přispěl k zamezení šíření onemocnění.

Nemocných bylo 1347 na 100.000 obyvatel.

Nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest v minulém týdnu ubylo, podle odborníků Státního zdravotního ústavu postupně odchází i druhá vlna epidemie. Nemocných bylo 1347 na 100.000 obyvatel. Ve většině krajů ubývají, více pacientů než v předcházejícím týdnu nahlásili lékaři v Královéhradeckém, Jihočeském a Zlínském kraji, informoval SZÚ v tiskové zprávě. Podle dat ministerstva zdravotnictví ubylo mezi týdny i lidí, kteří měli pozitivní test na covid-19.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) varuje před možným rizikem onemocnění botulismem po léčbě obezity injekcemi botulotoxinu do žaludku. Případy se v nedávné době objevily v Turecku, ale také sousedním Německu či Rakousku, informoval ústav na webu. Vychází z informací Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Botulismus se u těchto pacientů projevuje potížemi s dýcháním. Odborníci upozorňují, že účinnost takové terapie na hubnutí není prokázaná.

V Česku rostou počty případů svrabu. Zatímco před dvěma lety se za leden a únor podle údajů Státního zdravotního ústavu infikovalo něco málo přes pět set lidí, loni ve stejném období to už bylo více než 860. A letos dokonce bezmála patnáct set.

V Česku výrazně přibývá lidí nakažených svrabem. Současnou situaci i tuto infekční nemoc popisuje epidemioložka Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu. „Není to příjemné onemocnění. Záleží na tom, jak se budeme chovat,“ upozorňuje v rozhovoru.

Přestože je jaro za rohem, ve vzduchu stále poletuje velké množství virů. Proto bychom ani v těchto měsících neměli zapomínat na posilování organismu prostřednictvím vitamínových doplňků stravy. Jak se ale v jejich široké škále vyznat? A které z nich naše tělo opravdu potřebuje?

V České republice trpí podle České obezitologické společnosti přes šestnáct procent dětí obezitou. V dospělosti jim to způsobí zdravotní problémy, varuje ministerstvo zdravotnictví.

Zatímco část lidí má pocit, že mléčné výrobky s výjimkou másla a sýrů jsou pro malé děti, jiní milují jogurty a mléko včetně ochucených produktů bez ohledu na věk. Proto je dobré vědět, které jíst bez obav a které raději omezit.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal letos v únoru 815 lidí nakažených svrabem. Meziročně to představuje nárůst téměř o 80 procent. Loni ve stejném měsíci bylo případů 457, informovala Česká televize (ČT).

Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal letos v únoru 815 lidí nakažených svrabem. Meziročně to představuje nárůst téměř o 80 procent. Loni ve stejném měsíci bylo případů 457, informovala Česká televize (ČT). Mezi možné příčiny zvýšeného výskytu kožního onemocnění patří celkový pokles imunity populace kvůli vysokým hygienickým standardům, větší migrace a turismus, uvedla epidemioložka Kateřina Fabiánová.

Mezi nejčastější příčiny zhoršování zraku patří dědičnost, rostoucí věk nebo onemocnění. Spousta lidí ale svůj zrak nevědomě ohrožuje špatnými návyky nebo nezdravým životním stylem.

Evropská komise nedávno spustila veřejnou konzultaci k další možné regulaci tabákových a nikotinových výrobků. Podle Komory elektronického vapování (KEVAP) se může týkat například omezení příchutí elektronických cigaret nebo povinného označování výrobků, diskutuje se také o zavedení spotřební daně. Podle průzkumu agentury Ipsos by zhruba pětina uživatelů v případě zdražení přešla zpět ke klasickým cigaretám, třetina by spotřebu omezila. V ČR letos v říjnu začne platit zákaz prodeje zahřívaného tabáku s charakteristickou příchutí, který již platí pro klasické cigarety, nebo tabáku k ručnímu balení.

Češi letos bojují už s druhou vlnou chřipky a respirační potíže tak trápí mnoho z nich. V minulém týdnu počet nemocných s chřipkou opět vzrostl a ohniska respiračních onemocnění se už objevila ve většině krajů. Redakce TN.cz proto oslovila lékaře, kteří radí, jak nemocem předejít a jak se jich letos konečně zbavit.

Ledviny mohou přestat fungovat i z 90 procent, aniž by měl nemocný příznaky. Později se mohou projevit otoky očních víček nebo kotníků, únava, ale také zažívací potíže nebo problémy s močením. Prevencí je podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dostatek tekutin, pohyb a méně soli. Jeho odborníci to uvedli v tiskové zprávě k dnešnímu Světovému dni ledvin.

Lidé by měli užívat 150 mikrogramů jódu denně, jinak hrozí zhoršená funkce štítné žlázy.

Za poslední týden prudce narostl počet lidí s chřipkou. Nemocnost se podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zvýšila o více než 18 procent. Do Česka tak přišla druhá vlna epidemie.

Chřipkových onemocnění v mezitýdenním srovnání přibylo téměř o pětinu. Nákaza se šíří převážně mezi dospělými ve věku 25 a více let. Na chřipku v aktuální sezoně zemřelo 106 pacientů.

Počet případů akutních respiračních infekcí v Česku se mírně zvýšil, téměř o pětinu mezi nimi přibylo nemocných s chřipkou. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se potvrdilo, že přišla druhá vlna epidemie. Ústav to uvedl v pondělí v tiskové zprávě.

Nemocných s různými infekcemi dýchacích cest bylo v minulém týdnu 1422 na 100.000 obyvatel.

Počet případů akutních respiračních infekcí v ČR se mírně zvýšil, téměř o pětinu mezi nimi přibylo nemocných s chřipkou. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se potvrdilo, že přišla druhá vlna epidemie. Uvedl to dnes v tiskové zprávě. Nemocných s různými infekcemi dýchacích cest bylo v minulém týdnu 1422 na 100.000 obyvatel, téměř o procento víc než v předcházejícím týdnu. Lidí pozitivně testovaných na covid-19 bylo naopak podle údajů ministerstva zdravotnictví v mezitýdenním srovnání méně.

Slovensko hlásí nárůst počtu případů tuberkulózy. Ta byla potvrzena na východě země, nejvyšší nárůst zaznamenali v Košickém kraji. Onemocnění se šíří zejména mezi dětmi. Lékaři v minulých dnech hospitalizovali dvouletou dívenku ve vážném stavu. Česko zaznamenalo nárůst už minulý rok.

V posledních měsících přibývá pacientů se streptokokem skupiny A. Ten nejčastěji způsobuje angíny a spálu. Může ale vyvolat i systémové infekční onemocnění doprovázené streptokokovým syndromem toxického šoku, při němž už je člověk ohrožen na životě. Informoval o tom Státní zdravotní ústav (SZÚ). „Od prosince loňského roku Národní referenční laboratoř eviduje zvýšený počet případů, kdy streptokok skupiny A způsobil invazivní onemocnění, což znamená, že byl laboratorně prokázán v krvi či mozkomíšním moku pacienta. Během prosince potvrdila naše laboratoř celkem 24 invazivních infekcí, z toho 7 u dětí do 18 let věku. Trend pokračuje i v roce 2023,“ upřesňuje Jana Kozáková, vedoucí Centra epidemiologie a mikrobiologie a vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy.

Lékaři v posledních měsících zaznamenávají častější případy nákazy streptokokem A, který způsobuje angíny a spály.

Státní zdravotní úřad v Česku zaznamenává vyšší počet nákaz streptokoky skupiny A. Ty nejčastěji způsobují angínu a spálu, jsou ale původci i mnohem nebezpečnějších onemocnění. Už loni, kdy začala odeznívat pandemie covidu, výrazně přibylo smrtelných případů a letos tento trend pokračuje. Jenom za leden streptokoky zabily stejný počet lidí jako za celý rok 2017.

Nákaza se léčí antibiotiky, především penicilinem, kterých je v posledních měsících v českých lékárnách nedostatek.

Lékaři v posledních měsících zaznamenávají častější případy nákazy streptokokem A, který způsobuje angíny a spály. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V předchozích pěti letech se počet pozitivních vzorků, které jeho laboratoř obdržela, pohyboval mezi 46 a 84, loni stoupl na 105 a letos v lednu jich bylo 29. Nákaza se léčí antibiotiky, především penicilinem, kterých je v posledních měsících v českých lékárnách nedostatek. Pokles se očekává s koncem epidemie respiračních infekcí.

Ve vzduchu stále poletuje velké množství virů. Proto bychom neměli zapomínat na posilování organismu pomocí vitamínových doplňků stravy. Jak se v jejich široké škále vyznat? A které naše tělo opravdu potřebuje?

Akutních infekcí dýchacích cest v Česku podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dál přibývá, nejvíc chřipky. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl očekává, že se infekce budou šířit ještě několik týdnů. Podle dat ministerstva zdravotnictví dál přibývá i pozitivních testů na covidu-19.

Ve třech skupinách bylo v obřadní síni MěÚ Strakonice 21. února přivítáno do života 20 nových občánků.

Světem se šíří další nemoc, před kterou by se měli mít gayové na pozoru. Skoro v polovině případů je totiž odolná vůči léčbě, informuje Státní zdravotní ústav. Nemoc se do světa dostala z Kapverdských ostrovů, hrozí ale i komunitní šíření.

Akutních infekcí dýchacích cest v ČR podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dál přibývá, nejvíc chřipky.

Sezóna respiračních onemocnění v Česku nekončí. Nemocných naopak přibylo, jak vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle odborníků se nyní potýkáme s druhou vlnou chřipky, která přichází jednou za několik let.

Akutních infekcí dýchacích cest v České republice podle Státního zdravotního ústavu dál přibývá, nejvíc chřipky. Případů bylo v minulém týdnu 1412 na 100.000 obyvatel, tedy o 3,6 procenta víc než v týdnu předchozím. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl očekává, že se infekce budou šířit ještě několik týdnů. Podle dat ministerstva zdravotnictví dál přibývá i pozitivních testů na covidu-19.

Intenzivní únava, bolest hlavy, svalů a kloubů, zvýšená teplota nebo závratě. Příznaky poukazující na lymskou boreliózu. Jde o infekční onemocnění, které na člověka přenášejí klíšťata. Obvykle postihuje kůži a klouby, závažně však může poškodit i nervovou soustavu nebo srdce. Podle Státního zdravotního ústavu se boreliózou nakazí ročně tisíce lidí. Jak se před klíšťaty chránit? Co může způsobit neléčená borelióza? A může se tato nemoc přenést z matky na plod během těhotenství či kojení? Nejen na tyto otázky odpovídal vedoucí lékař Medicínského centra Praha Radek Klubal.

Nemocnost akutními respiračními infekcemi včetně chřipky (ARI) se v tomto týdnu zvýšila v porovnání s minulým týdnem o 3,6 procenta. Celkově se dostala na úroveň 1412 na 100 000 obyvatel. Informovala o tom Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Lidí potýkajících se s akutními respiračními nemocemi v minulém týdnu přibylo na 1412 nemocných na 100 000 obyvatel. Na vzestupu jsou zejména chřipková onemocnění, uvedl v pondělí Státní zdravotní ústav (ŠZÚ). Odborníci v této souvislosti hovoří o druhé vlně.

Očekává, že chřipka se bude šířit ještě několik týdnů a s nastupujícím jarem postupně dojde k poklesu.

Akutních infekcí dýchacích cest v ČR podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dál přibývá, nejvíc chřipky. Případů bylo v minulém týdnu 1412 na 100.000 obyvatel, tedy o 3,6 procenta víc než v týdnu předchozím. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl očekává, že se infekce budou šířit ještě několik týdnů. Podle dat ministerstva zdravotnictví dál přibývá i pozitivních testů na covidu-19.

Monitoring odpadních vod doposud prováděl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Ministerstvo zdravotnictví ale místo něj pověřilo sledováním Státní zdravotní ústav. Zatím ale nedostal finance a data nejsou veřejná.

V České republice přibývá pacientů se svrabem. Hygienici jen za leden evidují napříč zemí stovky případů. Přestože se jim výskyt onemocnění musí hlásit, nemocných dle nich může být daleko více.

Na Příbramsku bylo zaznamenáno 1432 nemocných na 100 tisíc obyvatel.

Nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest v ČR proti předchozímu týdnu mírně přibylo. Na 100 000 obyvatel lékaři nahlásili 1363 případů.

Nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest v ČR proti předchozímu týdnu mírně přibylo. Na 100.000 obyvatel lékaři nahlásili 1363 případů. Nejvyšší nemocnost je v Pardubickém a Jihomoravském kraji a nejméně v Praze, zůstávají hlavně regionální ohniska. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Od poloviny ledna roste podle údajů ministerstva zdravotnictví také počet pozitivně testovaných na nákazu koronavirem způsobujícím covid-19.

Na Slovensku hlásí velký počet úmrtí z loňského prosince, čísla mají převyšovat dlouhodobý průměr o dvacet procent. Také čeští statistici evidují vyšší počet zemřelých před koncem roku. V zimě se častěji umírá například kvůli sezonním onemocněním a problémům se srdcem.

Problémy se zády mohou být nemocí z povolání. Od letošního roku do této kategorie patří i problémy s bederní páteří. Ale jako nemoc z povolání vám je musí schválit posudkoví lékaři. Nárok na uznání a kompenzace mají hlavně lidé, kteří se v práci často ohýbají a zvedají těžké věci.

Nemocemi přenášenými klíšťaty loni onemocnělo víc lidí než v roce 2021. Případů lymské boreliózy bylo asi o čtvrtinu víc, klíšťové encefalitidy o téměř pětinu.

V Rovníkové Guineji se objevila první epidemie virového onemocnění marburg, která byla v zemi zaznamenána. V pátek to na svých stránkách uvedl Státní zdravotní ústav. Nemoc sužuje provincii Kie Ntem na západě africké země, podle místních orgánů na ni zemřelo k 13. únoru 9 lidí, u dalších 16 je podezření na nákazu. Smrtnost onemocnění je až 88 %, virus marburgu patří do stejné čeledi jako virus, který způsobuje onemocnění ebola.

Pokud chceme do budoucna zabránit lékové krizi, potřebujeme systémové a celoevropské řešení, říká prezident lékárníků Aleš Krebs.

Pacienta s vzácnou plynatou snětí ošetřovali lékaři v kolínské nemocnici. Navzdory úzké multioborové spolupráci se jej nepodařilo zachránit. Jelikož onemocnění není přenosné, personál ani další pacienti nebyli ohroženi.

V Česku stoupá počet nakažených černým kašlem. Vloni zaznamenali hygienici bezmála 200 případů. Nejhorší průběh nemoci mají děti do jednoho roku. Přestože každý z nás byl pravděpodobně jako dítě očkovaný, odborníci doporučují přeočkování každých 10 let.

Minulý rok v prosinci média varovala před přibývajícími případy nemocných osob s chřipkou. Nemocnice se plnily především malými dětmi a kvůli nedostatku léků byly respirační obtíže u mnohých velkým problémem. V současné době chřipka napříč všemi věkovými kategoriemi ustupuje. Odborníci ale varují, aby lidé problémy nepodceňovali.

Bakteriální infekce jsou známé tím, že se léčí antibiotiky. Nečekejte ale, že vám je lékař předepíše automaticky a vždy. Někdy naše tělo nechá, aby se s nemocí popralo samo. Jak se stalo, že jsou antibiotika takovou vzácností a musíme s nimi šetřit?

Záškrt neboli difterie. Onemocnění, které bylo díky plošnému očkování v naší zemi prakticky vymýceno. Až do loňského roku, kdy se touto infekční nemocí nakazila žena z Vysočiny.

Onemocnění záškrtem se v Česku léta nevyskytovalo, loňský rok to ale změnil. Příčinou je cestování, migrace a vyvanutí imunity vytvořené očkováním v dětství. Odborníci předpokládají, že onemocnění v zemi zaznamenají i v dalších letech. Doporučují proto, aby se při přeočkování proti tetanu používala vakcína, v níž by byl zastoupen i záškrt. Záškrt je infekční onemocnění, jehož původcem jsou tři druhy bakterií a v minulosti patřil k hlavním příčinám dětské nemocnosti a úmrtnosti.