Tomáš Garrigue Masaryk

Masaryk patří k těm českým filmům, které zdejším divákům utkvěly v paměti. Tento konkrétně sice především zásluhou kontroverze, kdy vyhrál rekordních 13 Českých lvů, ačkoliv ho prakticky nikdo neviděl, ale historie se neptá, že? V tomto případě se ale ptáme my; opravdu byl syn TGM psychicky nestabilní proutník závislý na kokainu? Pokud jste film, který dávají dnes ve 21:15 na ČT 1 viděli, odpověď vás možná překvapí.

Česká vlajka 30. března oslaví 100 let od svého vzniku.

Z pomocné síly v zemědělství se stal váženým profesorem filozofie v Bostonu. Po revoluci tutéž pozici zastával na pražské Univerzitě Karlově.

Být z Hlučínska, tedy z regionu, který prošel složitou historií a území dlouho patřilo Německu, dnes už neznamená stigma. Myslí si to ředitel Muzea Hlučínska Metoděj Chrástecký. Vnímání vlastní historie obyvateli bývalého pruského či německého území, které se před 100 lety stalo součástí Československa, se postupně mění.

Ani dvě století po narození spisovatelky Boženy Němcové nemají odborníci jasno, kdy a kde se přesně narodila a kdo byli její skuteční rodiče. Podobně, jako v případě prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, se tak mnoho let spekuluje o skutečném původu další významné osobnosti naší historie. I když se čas od času objeví nové teorie, vyvracející ty předchozí, žádná dosud nebyla stoprocentně potvrzena. Nicméně, školní žáčci se stále učí, že se nejslavnější česká spisovatelka narodila právě 4. února přesně před 200 lety…

Jak jsme už v pátek informovali, na pražské Staroměstské náměstí se zřejmě vrátí Mariánský sloup v podobě repliky, kterou vytvořil sochař Petr Váňa. Je dobrý čas si připomenout historii sloupu a jeho stržení.

Ředitele největší městské společnosti popudil příspěvek Marvanové, ve kterém veřejně naznačuje, že je vedení firmy zkorumpované a krade.

Lenin, vlastním jménem Vladimír Iljič Uljanov, zemřel 21. ledna 1924. Jak jeho vládu bolševiků v Rusku vnímal náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk? To vám přiblíží text, který v sebraných spisech TGM vyšel v roce 1933.

Mezi známé tuzemské karosáře patřily firmy Uhlík, Brožík, Petera či Sodomka. V Muzeu karosářství ve Vysokém Mýtě nyní představují počiny plzeňské karosárny Brožík.

K lázním Luhačovice mě váže jeden mimořádný životní zážitek. Seděla jsem vedle Karla Gotta. Je tomu už hodně let, ale jako by to bylo včera. Proslulý hotel Alexandria, v něm svatba mojí kamarádky a vedle v salónku sám Zlatý slavík. Při setkání s ním se mi podlomila kolena a moje pověstná „vyřídilka“ byla náhle pryč. Povídání s ním bylo ale velmi uvolněné, příjemné, milé.

Dnes je to 130 let od narození Karla Čapka. Připomínáme si několik jeho nadčasových textů. Jeden z těch jednoznačně zásadních je „Modlitba za pravdu“.

Charlotta Garrigue-Masaryková změnila kvůli muži celý svůj život. Z bohaté rodiny v demokratické zemi odešla za chudým vysokoškolským učitelem do rakousko-uherské monarchie a kvůli jeho politické a společenské angažovanosti zažívala spoustu křivd a ústrků. Už od středního věku navíc trpěla maniodepresivní psychózou, která ji opakovaně přivedla do psychiatrické léčebny. Z důvodu svého onemocnění nemohla vykonávat ani post první dámy poté, co se její manžel stal prvním československým prezidentem.

Doktor Karel Čapek (9. ledna 1890 - 25. prosince 1938) byl milován i nenáviděn, zatracován i oslavován. Tupen, kritizován. Vážen, obdivován. Jeho dílo, léta žijící na literárním výsluní, se pokoušely potlačit dvě diktatury: nacionálně socialistická a na svém počátku i socialistická. Marně. Měl široké publikum a zůstává v povědomí národa i desítky let po své smrti.

Od narození spisovatele a humanisty Karla Čapka (9. 1. 1890 – 25. 12. 1938) uplynulo 130 let. Jemný intelektuál patří mezi nejvýznamnější osobnosti naší historie, výjimečnost prokázal literárním talentem i nadčasovými myšlenkami. Hlavním prvkem jeho osobnosti byl nezlomný charakter a vůle jít za tím, co je správné. Na okolí mohl působit křehce, přesto se nikdy nevzdal.

Zámek Chyše stojí ve stejnojmenném městečku v Karlovarském kraji, severně od města Manětín. Kolem zámku je pěkný park, který byl založen již v 17. století. Okolí městečka tvoří mohutné lesy, louky a břidlicové skály, s nedalekou říčkou Střelou. Ta když se v dávných dobách rozvodnila, tak lidé, aby se dostali na druhou stranu, si často museli postavit v těchto místech provizorní chýše, což prý dalo jméno i pozdějšímu městečku.

Začátkem října 2019 bylo možno v rámci Dne architektury navštívit mnoho zajímavých a jinak nepřístupných objektů. Jedním z nich je nenápadný zámeček poblíž stanice metra Veleslavín.

Slepnoucí Tomáš Garrigue Masaryk se chystá na oslavu svých posledních narozenin, Thomas Mann utíká před nacisty a přijímá české občanství a Karel Čapek nevysliší prosbu Edvarda Beneše na změnu pesimistického závěru právě premiérované hry Bílá nemoc. To vše v kulisách španělské občanské války, bojů v Africe, krvavých čistek v Sovětském svazu a nezastavitelně se blížící druhé světové války. Právě takto vykresluje historik Michal Stehlík ve své nové knize Krok do propasti často opomíjený rok 1937. Přístup je to poučný: malé dějiny se potkávají s těmi velkými a i když lidé dál žijí své životy, řítí se na největší katastrofa naší minulosti. Podobně jako v aktuálních knihách Jiřího Padevěta.

Byť byl hned několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír, nikdy ji však nedostal. Václav Havel byl symbolem, který svým významem přerostl hranice naší země a jeho státní pohřeb se toho stal důkazem. Zároveň odhalil něco, co je pro nás jako národ zcela typické. O co jde?

Už samotné jméno Jana Masaryka předurčovalo k tomu, že platil za oblíbeného politika a lidé do něj vkládali velké naděje. Postava jeho otce s sebou přinášela důvěru v lepší zítřky a Jan Masaryk měl být tím, kdo půjde v otcových šlépějích. Jenže i když se stal ministrem zahraničí poválečného Československa a lidé mu věřili a podporovali jej, velkých nároků, které na něj kladli, nedokázal dostát.

Jeho příběh natočila dokumentaristka Eva Tomanová v rámci cyklu Narozeni 1918. Natáčení se stalo jakousi hrou o odpuštění.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) je starý lišák. Na Nový rok předstíral, že hovoří k národu ze své pracovny v horní komoře parlamentu. A že ho natočila a pak odvysílala Česká televize. Houby s octem! Kdo umí číst mezi řádky, ihned odhalil, že šlo o ilegální video propašované na veřejnoprávní obrazovku odvážnými bojovníky proti progresivismu.

Prezident se místo novoročních projevů inspiroval u TGM a pronáší rok co rok své projevy na sv. Štěpána. Někteří politici se proto rozhodli využít uvolněný novoroční prostor ke svým vlastním promluvám k voličům jako premiér Andrej Babiš a jeho stranický kolega Radek Vondráček z titulu předsedy Poslanecké sněmovny. V první den roku 2020 také k voličům promluvil předseda Senátu Jaroslav Kubera. Kubera ve svém novoročním projevu upozornil spoluobčany, že rozhovor z očí do očí je mnohem lepší než vedení debat na sociálních sítích. Varoval před dalšími útoky na svobodu slova, které jsou vedeny ve jménu politické korektnosti a bil na poplach před ´zelenou tsunami´, která se na nás řítí obrovskou rychlostí.

The Washington Post uveřejnil krátce před Vánocemi komentář pražského primátora. Zdeněk Hřib (Piráti) píše v jednom z nejslavnějších amerických deníků o napjatých vztazích českého hlavního města s Čínou. Hřibův názorový text má titulek „Proč jsme vyvěsili tibetskou vlajku nad magistrátní radnicí“. Podle primátora je Čína nespolehlivý obchodní partner.

Doktor Karel Čapek (9. ledna 1890 - 25. prosince 1938) byl milován i nenáviděn, zatracován i oslavován. Tupen, kritizován. Vážen, obdivován. Jeho dílo, léta žijící na literárním výsluní, se pokoušely potlačit dvě diktatury: nacionálně socialistická a na svém počátku i socialistická. Marně. Měl široké publikum a zůstává v povědomí národa i desítky let po své smrti. Jmenují se po něm ulice a literární ceny. Jeho odkaz je stále inspirativní, ba provokativní: stačilo vyfotografovat foxteriéra podobného tomu, jehož literárně proslavil pod jménem Dášeňka, umístit ho na reklamní billboard - a byl z toho soudní spor vyvolaný prezidentem republiky a jeho manželkou. Sleduje-li to z nebeských výšin, asi se usmívá a - řečeno s Karlem Poláčkem - "jeho hluboké, tmavé oči září šibalstvím a vtipem".

Obyčejné škubánky, krupicová kaše, bramboračka nebo švestkové knedlíky s mákem patřily k oblíbeným jídlům prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Avšak o Štědrém dnu šla prezidentova vyhlášená gastronomická střídmost stranou. Pochutnával si na vybraných delikatesách, a to hned o šesti chodech.

Jan Masaryk rezignoval na post velvyslance ve Velké Británii na podzim 1938. Poté jako soukromá osoba cestoval mezi ostrovním královstvím a USA – přednášel a publikoval. V létě 1940 jej Československo, respektive Benešův exil na Západě, znovu povolalo do služby.

V úterý večer se lidé znovu sejdou v Praze, ve čtvrtek se demonstrace přesunou do třinácti krajských měst.

Narodil se 14. prosince 1854 v rodině krejčího ve Vídni. Jeho otec byl velkým vlastencem a aktivním účastníkem spolkového života ve Vídni a děti sám doma učil česky, protože neměl prostředky na školy.

Ve své době to bylo největší skupinové sousoší v Evropě. Mělo jít o kultovní místo, kde se bude uctívat velký sovětský vůdce. Megalomanské dílo ani myšlenka ale neměly dlouhého trvání. Věděli jste, co vše stálo za vybudováním "fronty na maso", jak se Stalinovu pomníku na pražské Letné přezdívalo?

Známá socioložka, za bývalého režimu disidentka Jiřina Šiklová před kamerami ČT vzpomínala na Václava Havla, neboť 18. 12. to bylo již osm let, co první český prezident odešel; a ve středu se po celé zemi, byť hlavně tedy v Praze konala celá řada pietních akcí… Zdůraznila, že Havel nepotřeboval být tlačen nějakou politickou stranou, protože byl osobností sám o sobě. Ti, kdo dnes mluví o ´havloidech´, podle Šiklové vypouštějí jen ´skřeky´.

Češi mají skvělou budoucnost, ale musí si uvědomit, jak dobré to tu je, říká bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Máme tendenci vidět věci černě a svoji situaci tím často i zhoršit. Podobně bychom si prý mohli způsobit i hospodářskou krizi. Podle Hampla je Evropská unie na rozcestí a Evropská komise míní, že jsme na špatné cestě, protože náš styl života je neudržitelný.

Narodil se v Plzni 30. dubna 1880 v rodině Josefa Böttingera (1839 – 1914), významného fotografa 19. století. Jeho předčasně zesnulý starší bratr Jindřich (1868 – 1886) se rovněž věnoval malířství a studoval akademii. Po něm převzal přezdívku Dr. Desiderius, kterou signoval svoje kresby.

Dub letní vysadila v pražské botanické zahradě v Troji Charlotta Kotíková. Pravnučka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka tak učinila na jeho počest v rámci projektu Kořeny osobností.

Na náměstí TGM bylo ve čtvrtek opravdu živo. V rámci mikulášské nadílky se zde zpívalo, tančilo a nechybělo ani tradiční rozlévání polévky. Akci připravil spolek Portavita.

Dne 4. 12. 2019 ve 14.25 hodin telefonicky požádal Operační důstojník Policie ČR o spolupráci při pátrání po pohřešovaných chlapcích ve věku sedm a deset let, kteří odešli z dohledu jejich matce na tř. V. Klementa na Výstavišti v Mladé Boleslavi.

Sto let uplynulo v neděli 1. prosince od chvíle, kdy byl mezinárodně uznán Československý Červený kříž. Velkou zásluhu na tom měla dcera prvního československého prezidenta Alice Masaryková.

I ve druhém největším okresu Jihočeského kraje najdeme zámky, jež mají otevřeno celoročně.

Minulý pátek se vánoční strom v centru hlavního náměstí rozsvěcoval v Olomouci. V pátek se konečně dočkal i Prostějov. Slavnostní rozsvícení si nenechaly ujít stovky lidí.

Populární zpěvák se v nejnovějším průzkumu řadí za Karla IV., T.G. Masaryka a Václava Havla.

Nejvýznamnější osobností českých dějin je podle pětiny lidí český král s císař Svaté říše římské Karel IV. Pro 19 procent Čechů je největší osobností první prezident Tomáš Garrique Masaryk a podle 18 procent bývalý prezident Václav Havel. Na čtvrtém místě žebříčku nejvýznamnějších osobností se umístil nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott (16 procent). Plyne to z šetření CVVM.

Sametový most má vyobrazit dění v českých zemí. Petr Sís ho vytvořil jako dar Praze k 30. výročí sametové revoluce. Vznikne na Kampě.

Obložený chlebíček je českou klasikou a fenoménem, který v zahraničí těžko hledá obdoby. Jindřiška Šindelářová chlebíčky vyrábí už třicet let a díky své píli a houževnatosti na nich vybudovala úspěšný rodinný podnik. S podnikáním začala hned po revoluci, první lahůdky přitom připravovala u kamarádky doma v obýváku. Novinkám prozradila recept na ten nejoblíbenější.

Nový film Roberta Sedláčka, který uvedla Česká televize, se pokouší shrnout debatu o době po listopadu 89 hybridním představením ze soudní síně.

Pokud byste prohledali celý byt, určitě byste v něm našli několik tužek, které jste už delší dobu nepoužili. Napadlo by vás je ale někdy sbírat? Tento koníček naplno pohltil pana Vladimíra Jindru z Kadaně, jehož sbírka se v roce 2009 dostala až do slavné Guinnessovy knihy rekordů. Stala se totiž největší na světě.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) plánuje na začátku příštího roku přednést novoroční projev stejně jako letos. Ve středu o tom informovala tisková tajemnice horní komory Sue Nguyen. Šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) naopak zatím projev nechystá. Pokud by ho však oslovila Česká televize (ČT), nabídky by využil.

Prezident Miloš Zeman bude k národu pronášet vánoční poselství 26. prosince.

Zvlněnou krajinu kolem jihomoravského Kyjova na Hodonínsku zařadil před třemi lety renomovaný mezinárodní magazín Condé Nast Traveller mezi padesátku nejkrásnějších míst světa. Pro svou podobnost se slavným italským regionem se jí přezdívá Moravské Toskánsko. Poznat jednu z nejkrásnějších oblastí nejen u nás jsme vyrazili i my.

Současný předseda KDU-ČSL Marek Výborný na konci ledna odstoupí na mimořádném sjezdu strany ze své funkce z rodinných důvodů. Před nedávnem mu náhle zemřela žena, a proto se rozhodl, že se místo politiky bude raději věnovat svým třem malým dětem. Otázkou nyní je samozřejmě, kdo se stane příštím předsedou lidovců.

V přemíře událostí posledních dnů bohužel částečně zapadla zpráva, že zemřel legendární režisér Vojtěch Jasný. Na rozdíl od populárních herců a zpěváků mu nebyl věnován žádný speciální pořad, ani jiná výraznější pietní pocta. Česká televize přesto jeho odkaz uctila tím nejlepším možným způsobem, když odvysílala jeho skvostný, léta zakázaný film Všichni dobří rodáci, a u nás málo známý, svým obsahem výjimečný celovečerní dokument, nazvaný Proč Havel?

"Ve škole jsme běhali sprint na padesát metrů a tohle má mít sedmdesát," říká trochu nevěřícně nad svým nejnovějším projektem sedmdesátiletý ilustrátor, autor výtvarných knih a někdejší filmař Petr Sís v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Město vybralo místo pro umělecké dílo na počest horníků. Chce ho odhalit za dva roky.

V souvislosti s 30. výročím listopadové revoluce z roku 1989 se objevují i nejrůznější hodnocení exprezidenta Václava Havla, který byl nejvýraznějším symbolem změn v porevolučním Československu a pak i samostatné České republiky. Zajímavý pohled na Havla nabízí Miloš Zeman, současná hlava státu. Na jedné straně podle svých vlastních slov obdivoval Havla-disidenta, ale jeho vládnutí ve funkci prezidenta považoval za špatné. A označil ho za „našeho nejpřeceňovanějšího politika“.

Výročí 17. listopadu 1989 si v neděli nepřipomene jen Praha, kde se před 30 lety odehrála většina důležitých událostí sametové revoluce, ale celá republika. V neděli 17. listopadu se tak mohou lidé po celé zemi zúčastnit happeningů, výstav, průvodů, koncertů či vzpomínkových představení v divadlech k výročí pádu komunismu. Některé obce odhalí pamětní desky, zasadí stromy. V Hradci Králové vzniká na náměstí zeď z papírových krabic.

Václav Havel. Tak odpověděli Češi v průzkumu Seznamu na otázku, kdo byl u nás nejvýznamnější postavou posledních třiceti let. Zakladatel Ústavu empirických výzkumů STEM Jan Hartl v rozhovoru pro Televizi Seznam vysvětlil, proč ve výzkumu první český prezident jednoznačně dominoval.

Socioložka Jiřina Šiklová v létě 1989, kdy ještě nevěděla, že tak rychle přijde změna systému, napsala text o rozdělení společnosti na mlčící většinu (tzv. šedou zónu), disidenty a nomenklaturu. Předpověděla, že v případné revoluci bude šedá zóna vítězem. V rámci besedy, která se uskutečnila v pražském prostoru Sněmovní 7, uvedla, že předpověď se naplnila.

V souvislosti se vznikem samostatného Československa máme všichni spojen 28. říjen. Konkrétní obrys ale svobodná země dostala až o pár týdnů později, kdy prvně zasedala Rada národního shromáždění a slavnostně zvolila našeho prvního a dodnes asi nejobdivovanějšího prezidenta, Tomáše Garrigua Masaryka.

Listopadovou revoluci v Příbrami nedělali studenti, ale paradoxně dělníci. Tehdejší příbramští vysokoškoláci se podíleli na revolučních událostech v Praze, a tak se hlavními aktéry dění v Příbrami stali mladí dělníci a horníci, řekl ČTK historik a autor výstavy o listopadu 1989 na Příbramsku Josef Velfl.

Osudů, osobností a příběhů kolem sametové revoluce je bezesporu obrovské množství. Zajímavé je se však na celou událost podívat z pohledu hesel a transparentů, které byly pomyslným pohárem, jenž přetekl. Lidé se přestali bát a jejich vzkazy o tom jasně vypovídaly.

Město se opět po roce halí do vánoční výzdoby. Přestože do Vánoc je stále ještě dost času, na sloupech veřejného osvětlení se už dnes objevují světelné vánoční stromy, vločky a jiné ozdoby.