Tomáš Garrigue Masaryk

Možná ho máte doma na polici nebo zapomenutý na půdě. Ottův slovník naučný není jen stará encyklopedie, ale významný kus české historie. Dnes navíc získává hodnotu i jako sběratelský a investiční artikl.

Rok 1920. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk se prochází jednou z nejstarších botanických zahrad u nás, kde nachází klid při budování mladé republiky. Právě zámecký areál v Hluboši se stal jeho oficiálním letním sídlem ještě před Lány. Ale zatímco ty si později vydobyly důstojné postavení a patřičnou péči státu, Hluboš čekalo zcela opačné století. Vystřídali se tu učňové, vojáci i dělníci z uranových dolů, prostory postupně chátraly a devastaci nezastavily ani vleklé soudní spory posledních let. Nyní se však památce začíná blýskat na lepší časy.

Obložený chlebíček je klasikou, za kterou k nám jezdí i turisté. Víte, jak má vypadat ten správný? I dnes si jej můžete udělat podle norem.

KOMENTÁŘ. V československé politice, stejně jako později v politice české, se v naprosté většině nikdy nedokázaly prosadit skutečné politické osobnosti, tedy politici významem a nejenom obsazenou funkcí. Stačí si připomenout seriál prezidentů od roku 1918. Masaryk a Havel byli snílky, po kterých nezůstalo nic než legenda. Velezrádce Beneš, za kterým zůstaly desítky tisíc mrtvých a

Pro prvorepublikové publikum byl Svatopluk Beneš ztělesněním jemného mravu a noblesy. Jednou ho ale sebeovládání zradilo a v bytě Adiny Mandlové tříštil sklo i nábytek.

Jan Šrámek má mezi českými a československými předsedy vlád specifické postavení. Své funkční období totiž strávil prakticky celé mimo republiku. Důležité je ale mluvit i o závěru jeho života.

Jako politik byl často solitér, mnohdy nemalou částí české veřejnosti nevybíravě napadán. I tak dokázal vejít do dějin jako zakladatel moderní československé i české státnosti. Ovšem Tomáš Garrigue Masaryk nebyl zdaleka jen politikem. Fakt, že Tomáš Masaryk byl prvním prezidentem Československé republiky, je samozřejmě všeobecně znám.

Den otevřených dveří dnes na Pražský hrad přilákal tisíce lidí. Měly možnost si prohlédnout jindy nepřístupné prostory reprezentační prostory i třeba Letohrádek královny Anny. Některé příchozí ale zklamalo, že je nevítal prezidentský pár tak jako v minulém roce.

O TGM se říkalo, že nemůže být synem kočího a kuchařky. Ze spekulací o jeho původu vyniká ta, která Masaryka pokládá za utajeného syna rakouského císaře Františka Josefa I.. Pravdu by mohly potvrdit testy DNA, ale ty Masarykovi potomci zakázali.

Jestli patříte mezi milovníky železnice, určitě byste měli vyrazit do Lužné u Rakovníka. Najdete tady totiž největší železniční muzeum v Česku, kde na vás čekají parní lokomotivy, historické vagony i točna, která dodnes ožívá při zvláštních příležitostech.

Igráček letos slaví padesát let. Málokdo ví, že jedna z největších ikon československého dětství má pokrevního bratra v tehdejším západním Německu a že jeho vznik doprovázelo nečekané spojenectví přes železnou oponu. Dnes tato legenda mezi hračkami prožívá renesanci v Novém Veselí na Vysočině.

Pojďte si s námi vyzkoušet všeobecný vědomostní kvíz nejen pro seniory, který ověří vaše znalosti z různých odvětví. Starší generaci by měl tento kvíz jít jako po másle, mladší možná trochu víc potrápí. Ale uvidíme.

Jednou z prvních obětí komunistů se stal i katolický kněz Antonín Huvar z Vizovic. Šlo o první vlnu kněží, řeholníků a řádových sester, které KSČ zavřela už v roce 1948. Kněz bral své věznění s nadhledem: „Udělej si z lapáku prd*l a přežiješ!“

Tzv. pomlčkovou válku o název státu po roce 1989 mají mnozí z nás ještě v živé paměti. Už méně se ale ví, že šlo jen o další z mnoha kol zápasu o podobu jména společného státu Čechů a Slováků.

Přesně před 105 lety soud potrestal organizátory dělnického povstání na Kladensku. Za mřížemi tehdy skončil i budoucí prezident Antonín Zápotocký.

V našem kvízu se ukáže, jak dobře znáte našeho prvního prezidenta. Tohle by měl o Tomáši Garriguovi Masarykovi vědět každý.

Historický zámek v Hluboši, kde trávil léta prezident Tomáš Garrigue Masaryk, čeká velká proměna. Z někdejšího letního sídla hlavy státu má vzniknout luxusní hotelový resort s prvorepublikovou atmosférou – a zajímavé je, že podíl na něm si může koupit prakticky kdokoliv.

První republika vznikla po konci první světové války a je považována za takzvanou zlatou éru našeho národa.

Prezident mezi mladými lidmi, historická paralela s Masarykem a hateři mají žně. Návštěva univerzity dopadla všelijak.

Prezidentské volby se pomalu, ale jistě blíží a Petr Pavel si je toho velmi dobře vědom. Už kvůli reakcím na některé z jeho státnických aktivit. Třeba jako v případě návštěvy Mendelovy univerzity v Brně. Jedni mu děkují, druzí mu spílají za to, že politikaření a nábor mladých voličů do školy nepatří.

Charlotta Garrigue Masaryková byla emancipovanou a tolerantní ženou, které nechybělo zdravé sebevědomí. Jako rovnocenná a chápající partnerka stála vždy pevně po boku svého manžela. A to i v dobách, kdy Masaryka nenáviděli, nazývali zrádcem či s celou rodinou ostrakizovali.

Lékař, politik a osobní lékař T. G. Masaryka ve svých textech z let 1914-1926 popisoval kariérismus, politické hádky i hrozbu extremismu. Čtení jeho knihy „Cestou k svobodě“ dnes působí až znepokojivě aktuálně.

Snažil se být diplomatem, ale jako vůdce selhal. Účet za 7 fatálních chyb Edvarda Beneše, který v letech 1938 a 1948 vyměnil odvahu za kapitulaci a poslal národ do náruče dvěma totalitním režimům.

Bestiálně vyvraždil pětičlennou rodinu včetně malých dětí. Když ale četníci vraha dopadli, zjistili, že pět lidských životů vyhaslo kvůli pár stovkám a půl kilu čerstvého másla.

Platová nerovnost mezi ženami a muži je bohužel tématem i ve 21. století. Dnes alespoň existuje snaha o narovnání tohoto hluboce zakořeněného problému, za první republiky to bylo zcela oficiální.

Československo, vnitrozemský stát v srdci Evropy bez jediné námořní základny, mělo podle některých plánů získat vlastní kus Afriky.

Terezie Masaryková dokázala vychovat prvního československého prezidenta. Její život dodnes provází řada divokých spekulací o skutečném otci slavného státníka.

Různé kolektivy a spolky v sobotu pochodovaly a protestovaly proti nárůstu krajní pravice.

Pojďte se v našem kvízu přesvědčit, jak dobře znáte významné osobnosti, které nás proslavily i v zahraničí. Poznejte je jen podle fotografie.

Trojice zakladatelů ČSR, Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik, nebyla v soukromí tak jednotná, jak tvrdí učebnice. Navenek tým, v realitě osobní spory a odlišné vize.

Charlotta Garrigue Masaryková nebyla jen ženou prezidenta. Byla vzdělaná, odvážná a silná osobnost, která ovlivnila Masaryka, české prostředí i hodnoty rodícího se nového státu.

Sotvakdo by se nadál, že kvůli otázce založení nové vysoké školy tekla před stoletím v ulicích krev. Otázka vzniku brněnské univerzity totiž tvořila jeden z citlivých bodů nacionálních různic mezi domácími Čechy a Němci.

Osoba prezidenta Edvarda Beneše rozděluje historiky, odbornou veřejnost i laickou společnost. Jedni jej obdivují, jiní zatracují. Kritici mu vyčítají, že během dvou klíčových okamžiků naší historie zklamal.

Areál za nádražím Opava západ připomíná nejen vojenskou minulost Opavy, ale také řadu dalších kapitol v historii města i celé země. Vznikl z nutnosti posilovat hranici rakouského mocnářství, pak nesl jméno prezidenta Tomáše G. Masaryka, stal se internačním lágrem Němců určených k odsunu i místem vzdoru proti sovětské okupaci v roce 1968.

Jistě, že k tradiční české omáčce patří nadýchaný poctivý knedlík. Co když je ale návštěva skoro za dveřmi a vy počítáte cenné minuty? Vsaďte na fintu, která ušetří čas!

Jan Masaryk byl diplomatem, který svým hlasem z Londýna udržoval v Protektorátu naději. Synem slavného otce, který celý život bojoval s otcovým stínem. A mužem, jehož smrt po sedmdesáti sedmi letech vyšetřuje policie znovu.

Mluvila čtrnácti jazyky, měla pevné morální zásady a vydobyla si respekt v konzervativním Iráku, kde zcela od nuly vybudovala vlastní výzkumnou nemocnici. Vlasta Kálalová-di Lotti vytrvale ignorovala dobové limity a z pražských piteven zamířila přímo k léčbě tropických nemocí na Blízkém východě.

Osudové setkání s Charlottou Garrigue a definitivní rozchod s Vídní. Text analyzuje proměnu Masaryka v nekompromisního kritika monarchie a vliv amerického demokratismu na jeho politický vzestup.

15. března 1878 se v New Yorku oženil Tomáš Masaryk s Charlotte Garrigue. Sňatek s dcerou amerického podnikatele zásadně ovlivnil budoucí podobu Československa.

Dne 15. března 1939 vstoupila německá vojska bez odporu na území druhé republiky. Československo prakticky přestalo existovat.

Berthold Bretholz se narodil roku 1862 v Příboře do židovské rodiny jako Salamon Berthold Bretholz. Studoval na univerzitě ve Vídni a na prestižním Institutu pro rakouský dějezpyt. Během studií ve Vídni přestoupil na evangelickou víru a kulturně se ztotožnil s německým prostředím. Brzy se vypracoval mezi respektované archiváře.

Před třiceti roky se i v českých zemích konečně zhroutilo notně prožluklé komunistické samoděržaví. A ti z nás, kteří tehdy u toho byli, nejspíš nikdy nezapomenou na opojný pocit z čerstvě nabyté svobody, která se před námi náhle rozprostřela jak ubrousek z pohádky.

Příběh budoucího prezidenta jako kovářského učně i chráněnce vídeňských elit. Text rozebírá Masarykův strmý společenský vzestup a indicie, které naznačují jeho možný původ z habsburského rodu.

Charlotta Garrigue přijela z Brooklynu do Evropy studovat hru na klavír. Místo kariéry dostala život po boku muže, který budoval republiku – zatímco ji vyslýchala policie, umíral jí syn a ona sama se zhroutila v sanatoriu.

Životopisné drama Šarlatán skrývá tajný herecký casting syna hlavního hrdiny, autentický vůz slavného léčitele i pokousání mravenci přímo před kamerou.

KNIŽNÍ GLOSA: Od smrti Julia Zeyera (*26. dubna 1841) uběhlo letos v lednu 125 let. Těsně předtím o něm vyšla zbrusu nová knížka editovaná Martinem Hrdinou - a jmenuje se Čtení o Juliu Zeyerovi.

Pražský hrad není jen sídlo hlavy českého státu a největší starobylý hrad na světě, ale také mystické místo, které obestírá řada záhad. Ostroh, na kterém stavba stojí, je osídlen už v neolitu (9.–4. tisíciletí př. n. l.).

Zakladatel Československa Tomáš Garrigue Masaryk by se 7. března dožil už 176 let. Den před jeho narozeninami se u památníku v Hodoníně uskutečnilo tradiční vzpomínkové shromáždění.

Objevte zámek Židlochovice, unikátní barokní sídlo s bohatou loveckou historií, kde pobýval T. G. Masaryk. Ideální cíl pro milovníky historie a přírody.

Hukot aut, nervózní cinkání tramvají a těžký vzduch prosycený prachem. Když člověk stojí na Evropské třídě, jedné z nejvytíženějších tepen Prahy 6, má pocit, že ho město každou chvíli spolkne zaživa.

Nejvyšší úředník pražského Hradu nebo leckterý z pražských primátorů sotva snese srovnání s historicky prvním mužem v obou prestižních úřadech republiky. Kultivovaného právníka, vlastence, hrdinu prvního i druhého odboje, vášnivého rybáře a nimroda Přemysla Šámala (4. října 1867 – 9. března 1941) mučili i Češi ve službách gestapa, starce měsíce nechali bez lékařské péče.

Byl Masaryk asketa, nebo nenasytný milovník? Archivy odkrývají pikantní korespondenci o sexu i drahé dárky pro milenky. Přečtěte si, jak stát tajně kupoval mlčení ženy, která TGM naprosto pobláznila.

Včerejší pietní akt připomněl 176. výročí narození prvního prezidenta T.G. Masaryka, filozofa, sociologa, politika. Stál u vzniku Československa. O jeho morálních kvalitách nelze pochybovat.

Stovky turistů si během soboty přišly do Lán připomenout výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Ten se narodil 7. března 1850 v Hodoníně, tedy před 176 lety. Muzeum v Lánech si den prezidentových narozenin připomíná každoročně a vždy na návštěvníky čeká nějaká novinka.

Když se řekne Pražský hrad za první republiky, většina z nás si vybaví eleganci černobílých fotografií, vysoké cylindry a kultivovanou mluvu. Středobodem tohoto světa byl Tomáš Garrigue Masaryk. Muž, který svou osobností definoval étos nového státu. Právě gastronomie na nejvyšší úrovni se stala jedním z klíčových nástrojů jeho diplomacie. Hradní bankety té doby nebyly pouhou přehlídkou marnivosti. Představovaly rafinovanou syntézu evropských standardů a hrdého lokálního patriotismu.

Na sobotu 7. března připadá výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Vydejte se na místa pevně spojená s jeho životem – od moravských obcí jeho dětství po zámky, kde relaxoval jako prezident.