Tomáš Garrigue Masaryk

Nemá svůj film, ani muzeum. Patří mu jen jedna místnost v Památníku Karla Čapka na Strži ve Staré Huti u Dobříše. Přitom Ferdinand Peroutka patří k největším Čechům. Jeho bohatý život nelze zachytit v jednom článku. Neděláme si iluze, že nám se to podaří. Postačí, když zažehneme jiskřičku zájmu.

Vejde se na něj devět fotbalových hřišť a v dobách největší slávy pojal více lidí, než kolik měla Ostrava nebo Plzeň. Strahovský stadion byl megalomanským projektem. Sloužil demokracii i totalitě, vítal prezidenty, diktátory i rockové bohy.

Za tímto případem se musíme vrátit víc než století zpátky, a přesto z něj dodnes mrazí. Je smutné, čemu všemu byli lidé schopni uvěřit. A nepomohlo tomu ani zastání budoucího prezidenta.

Tomáše Masaryka vynesla na piedestal světové politiky právě filozofie. A ta byla jedním z důvodů, proč se s ním americký prezident Woodrow Wilson bavil, dal na něj a schválil Československo jako projekt.

Naše generace si s vlajkami a rozličnými státními a stranickými symboly užila svoje. Naštěstí jen v mládí, ti před námi to měli horší. Čím větší důraz se na symboliku kladl, tím méně hrdosti při tom člověk pociťoval.

Když se po sametové revoluci vrátí zpět do Československa, mají ho v živé paměti už jen starší ročníky. Přes 40 let totiž žil a tvořil hlavně v Americe. S komunistickým převratem se jeden z nejtalentovanějších českých klavíristů nikdy nesmířil. Ještě v květnu 1946 koncertuje Rudolf Firkušný (1912–1994) v Praze.

Pražský hrad je symbolem české státnosti, ale když do něj v roce 1918 vstupuje první prezident nově vzniklé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk, není to jako dnes vstoupit do moderního úřadu s hladkými betonovými chodbami a jasným světlem LED.

Leden bývá impulsem ke změnám a hledání inspirace. Tu lidé často nacházejí u osob, ke kterým vzhlížejí. Průzkum Akademie věd však ukázal, že čtyři z deseti Čechů nikoho takového v životě nemají. Dotazníkové šetření, které by pravděpodobně proběhlo bez povšimnutí, zpopularizoval předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), který se svým umístěním chlubil v televizní debatě.

Je to tu zase. Prezident republiky odmítl jmenovat ministra. A opět se tento akt přejde bez velké konfrontace. Tento přístup však pouze nahlodává ústavu a možná už nastal čas na radikální krok.

Naše země je oproti jiným státům sice malá, ale zato máme mnoho osobností, které zanechaly nesmazatelnou stopu ve světě. Jakmile kdekoliv za hranicemi řekneme, že jsme z Česka, všichni hned začnou chrlit jména, jako je Jaromír Jágr nebo Václav Havel. Nejsou to však jen tito pánové. Česko se může pyšnit oscarovými režiséry, nositeli Nobelovy ceny či ženami, které udělaly díru do světa.

Start do Nového roku přinesl štamgastům a milovníkům piva v Prostějově jednu smutnou zprávu. Kultovní hostinec Beseda přímo v centru města ukončil svůj provoz. Podnik, ve kterém se psaly dějiny městečka ze střední Hané, by však měl v dohledné době opět roztočit pípy.

V roce 1900 se na Kladensku odehrála významná hornická stávka podporovaná i budoucím prezidentem Masarykem, v roce 1945 se Československo aktivně podílelo na osvobozovacích bojích druhé světové války a v roce 1989 proběhla klíčová protikomunistická demonstrace na Václavském náměstí.

Manželka prezidenta Ludvíka Svobody za II. světové války pracovala v odboji. V pozici „první dámy“ na Pražském hradě byla velmi aktivní, obnovila některé části interiéru z doby Masaryka, starala se o venkovní úpravu hradních prostor, stala se iniciátorkou a zakladatelkou SOS vesniček. Život jí ale kromě váženého postavení přinesl i řadu bolestných ztrát.

Svoboda a mír nejsou samozřejmost. Na jakých hodnotách stojí naše civilizace, proč bez nich selhává demokracie a jak se jejich ztráta promítá do každodenního života nás všech?

TAJNOSTI SLAVNÝCH: aneb Díky komu se dostala mezi největší hvězdy a proč neměla Baarovou ani trochu ráda

Chrám svatého Víta, sídlo tělovýchovné organizace Sokol, fotoateliér jistého Němečka a nádherné murály zobrazující například „tatíčka národa“ – prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zní to jako Praha, jmenuje se to Plzeň, ale v Česku byste to hledali marně. Řeč je o čtvrti Pilsen v americkém městě Chicago. Tato oblast byla po léta českou enklávou v zámořské metropoli. Dnes zde žije především hispánská komunita, ale české kořeny jsou zde patrné dosud. Podívejte se s CNN Prima NEWS na tuto unikátní čtvrť.

Do zámku Hluboš na Příbramsku, který byl prvním letním sídlem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, se o silvestrovské noci vloupali zloději.

Po začátku zimy a v porovnání s předchozími roky, kdy to v zimních měsících venku vypadalo spíš jako pozdní podzim, se zima zatím rozhodla udržet a ukázat se v plné síle. Teploty spadly pod nulu a podle předpovědi spadnou ještě hlouběji.

Prezident si zaslouží úctu a respekt. Ať s ním souhlasíme, nebo ne.

Češi na svou kuchyni a tradiční pokrmy nedají dopustit. Svíčková na smetaně, vepřové s knedlíkem a zelím nebo lahodné ovocné knedlíky, bez toho zkrátka nemůžeme být. Ani my ale nemilujeme všechna jídla, jimiž jsme proslulí – ve světě leckdy i neblaze.

Zažil důstojné návštěvy prezidentů Masaryka a Beneše, ale i Gottwaldův opilecký projev. Mnohem později také stál jen několik metrů od čínského diktátora Maa. Život Oldřicha Čunka je stejně pestrý a mnohovrstevnatý jako historický příběh jeho rodného města Zlína. Zlín patřil ve třicátých letech k městům, jejichž prosperita raketově rostla. Bylo to hlavně zásluhou Baťovy továrny,

Zloději, kteří se vloupali do letního Masarykova sídla během silvestrovské noci, ukradli bustu prezidenta, historický gramofon či historický telefon. Celkem vzali věci za 50 tisíc korun a způsobili škodu za 70 tisíc korun.

V noci z 31. prosince 2025 na 1. ledna 2026 došlo k další krádeži na zámku Hluboš, významné historické památce úzce spojené s osobností prvního československého presidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Portál pribram.cz o události informoval Jan Hronek za společnost vlastnící zámek.

Blíží se Tři králové. Trochu jsme si zahráli s dějinami a osobnostmi našeho národa a pokusili se vybrat tři nové moderní Tři krále. Souhlasíte s těmito jmény, a pokud ne, kteří tři jiní velikáni by je podle vás měli nahradit?

Češi by měli myslet svou hlavou, řídit se svým svědomím, nepropadat fámám a panikám a nehloupnout. V přání do nového roku to řekl bývalý politik Petr Pithart, který se dožívá 85 let.

V noci z 31. prosince 2025 na 1. ledna 2026 došlo ke krádeži na zámku Hluboš, významné historické památce úzce spojené s osobností prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Pachatelé se násilně vloupali do zámku a odcizili několik cenných historických a kulturních předmětů. Výši škody majitelé vyčíslili na 70 tisíc korun. Nejedná se o ojedinělý případ, zloději na zámek zavítali i na podzim roku 2024.

Praha - Češi by podle někdejšího disidenta, polistopadového premiéra i prvního předsedy Senátu Petra Pitharta měli myslet svou hlavou, řídit se svým svědomím, nepropadat fámám a panikám a nehloupnout. Pithart, který se dnes dožívá 85 let, to uvedl jako přání do letošního roku v písemném rozhovoru pro ČTK. Chce věřit tomu, že současné vládní uskupení ANO, SPD a Motoristů, které označil za národovecko-populistickou koalici, nebude u moci celé čtyři roky, protože v komunikaci s veřejností nebude věrohodné. Na druhou stranu naznačil, že současná generace je možná poslední, která ještě žila v demokracii.

Oblíbená jídla hlav státu nejsou pouhou bulvární zajímavostí. Jsou malým odrazem doby, v níž prezidenti žili.

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu zdůraznil význam občanské společnosti. Ta podle něj musí doplňovat běžnou politiku a může tak překonat rozdělení lidí, které prezidenta trápí.

Praha - Prezident Petr Pavel ve svém třetím novoročním projevu ve funkci popřál vládě ANO, SPD a Motoristů, aby v opatřeních v zájmu občanů byla úspěšná. Považuje za správné nechat jí na začátku prostor. Zajímat se hlava státu bude o to, zda vláda a ministři nedělají kroky, které by mohly ohrozit demokracii a její instituce, bezpečnost či sounáležitost se svobodným světem. Prezidenta trápí rozdělená česká společnost. Není tomu tak podle něj kvůli tolika nepřekonatelným rozdílům, ale proto, že důraz na rozpory určuje tón veřejné debaty.

Politici vedle mnohdy až příliš diplomatických a nekonkrétních odpovědí pronášejí i silně emotivní prohlášení nebo se zamotávají do svých vlastních příběhů. Připomeňte si, co letos zaznělo.

Silvestr bez obložených chlebíčků je v českých domácnostech téměř nemyslitelný. Tato delikatesa vznikla před více než sto lety a od té doby kralují každé party, svatbě i narozeninám. Jak se zrodily, jak se vyvíjely a jaké druhy chlebíčků dnes patří mezi nejoblíbenější?

Za první republiky sem jezdily tisíce lidí. Hrál tu orchestr R. A. Dvorského, tančili tu Oldřich Nový s Adinou Mandlovou a prezident Masaryk tu rád obědval. Atmosféra strhující, výhled na Prahu úžasný. Dnes tam však najdete jen sutiny, bezdomovce a cedule „Vstup zakázán“.

Masaryk se narodil 7. 3. 1850 v Hodoníně. Otce, negramotného kočího, naučil číst a psát, matka byla kuchařka. Vysokou inteligenci neměl po kom zdědit, proto se objevily spekulace o jeho původu, kdy otcem měl být údajně císař František Josef I.

Prezidentské volby v roce 1935, které měly dát republice druhého prezidenta a nástupce Tomáše Garrigue Masaryka, byly ze zpětného pohledu velmi významné. Kdo se v nich postavil Edvardu Benešovi?

Rok 1937 byl jedním z nejhorších v historii první republiky. Vánoční poselství dvou velkých osobností tomu odpovídalo. Jejich apel světu zůstal bohužel nevyslyšen a brzy mělo být ještě hůř.

Její život započal ve zlaté éře Masarykovy republiky. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo její bezstarostné dospívání něco narušit. Rázem se ale Evě obrátil život vzhůru nohama.

Česká historie je plná okamžiků, díky kterým můžeme být na svůj národ hrdí. Pojďme se podívat na některé z největších úspěchů, které nás proslavily doma i v zahraničí. V závěru článku vás čeká kvíz, kde si můžete své znalosti otestovat.

Nová kniha přináší svědectví spisovatelů, historiků či politologů, kteří opustili Rusko. Přestože se většinou vzájemně neznají, mají podobné myšlenky.

Stačilo, aby Princip minul. Místo rozpadu by přišla federalizace. Žádná světová válka, žádný Hitler, žádný 28. říjen. Byli bychom dnes šťastnější jako součást moderní habsburské federace?

V těchto dnech si připomínáme 90 let od chvíle, kdy Národní shromáždění Republiky československé zvolilo 18. prosince 1935 Edvarda Beneše prezidentem republiky. Nebylo to šťastné řešení, i když Beneš později navrhoval likvidaci Stalina.

NÁZOR / Volby hlavy státu bývaly za první republiky dramatické, doprovázely je obstrukce a pletichy. Nejinak tomu bylo i před 90 lety, kdy Národní shromáždění zvolilo 18. prosince 1935 prezidentem Ed…

Kauza Leopolda Hilsnera patří k nejznámějším soudním případům českých dějin. Ne kvůli jasnému pachateli, ale kvůli otázkám, které dodnes zůstávají otevřené.

Vánoční cukroví, které miloval náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Voní po vanilce, másle a oříšcích. Navíc ho zvládne i začátečník. Připravuje se rychle a bez složitých postupů.

Vánoce se týkají úplně každého z nás. Dokazuje to i šéfkuchař Pražského hradu Jakub Nesládek, který v současných dnech připravuje nejen pro hlavu státu třeba i cukroví. Na sociálních sítích se podělil o recept na to nejoblíbenější cukroví Tomáše Garrigua Masaryka.

Zažil důstojné návštěvy prezidentů Masaryka a Beneše, ale i Gottwaldův opilecký projev. Mnohem později také stál jen několik metrů od čínského diktátora Maa. Život Oldřicha Čunka je stejně pestrý a mnohovrstevnatý jako historický příběh jeho rodného města Zlína.

Přesně před 90 lety abdikoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk. První hlava československého státu se v polovině třicátých let minulého století potýkala se zdravotními problémy i s hledáním svého nástupce, kterým se nakonec stal Edvard Beneš.

Jsou výročí, která není třeba nějak zvlášť připomínat – člověk si je prostě spontánně vybaví.

Před 90 lety T. G. Masaryk abdikoval. Byl to moment plný slz a strachu z budoucnosti. Přečtěte si, co přesně řekl a proč musel použít tajné razítko.

Na přelomu 19. a 20. století se v českých zemích odehrálo drama, které daleko přesáhlo hranice jednoho kriminálního činu. Vražda mladé dívky u města Polná rozpoutala vlnu antisemitismu, pověr a nenávisti, která vešla do dějin jako hilsneriáda.

Jedním z tradičních druhů cukroví, z něhož na vás dýchne kouzlo starých časů, je to Masarykovo. Působí noblesně, je ale poměrně snadné jej udělat, hlavně proto, že se úplně obejdete bez vykrajovátek i válečku. Jednoduše vytvoříte z těsta šišku a nakrájíte ji jako knedlíky.

Jméno Revilliod u nás něco řekne asi jen málo lidem. Někteří jeho nositelé byli přitom pevně spojeni s českou historií. Patřili mezi ně totiž dva vnuci Tomáše Garrigue Masaryka. Oba ale zemřeli mladí.

Český národ po staletí úpěl v područí Němců a toužil po vlastním národním státě. Jeho úsilí bylo završeno 28. října 1918, kdy národ obnovil svou státnost a vznikla Československá republika. Fakt?

Masarykovo cukroví je neodolatelná sladká klasika z dob první republiky. Jde o oříškové vánoční cukroví s nádechem kakaa, které je neodmyslitelně spojené se jménem prvního československého prezidenta – ať už proto, že ho opravdu miloval, nebo protože skvěle vystihuje jeho oblíbenou skromnou, ale poctivou kuchyni.

Katolická církev tak nějak celosvětově skomírá.