Tomáš Garrigue Masaryk

Policisté z NCOZ obvinili šéfa Lán Miloše Baláka z dalšího trestného činu. Prodal tisíce náklaďáků kamene tajně vytěženého v sídle prezidentů.

Epidemie ukázala to nejlepší v nás, vidět to můžeme každý den. Ale na povrch znovu vyšlo taky to nejhorší. Jako by tu byla dvě Česka: jedno pomáhá, šije roušky, bojuje proti depresi. A to druhé buzeruje, udává a šíří nenávist. Ožívající duch „občanské bdělosti“ je bez nejmenších pochyb čiré zlo a sousedská diktatura je dokonce horší než státní.

Není to tak dávno, co se intenzivně diskutovalo o přesunu české ambasády do Jeruzaléma. Dlouhé roky jsem jako student a později jako diplomat pobýval v Izraeli a jen tušil, že jsme už kdysi dávno, dokonce před vznikem Státu Izrael, v Jeruzalémě konzulát měli. Začal jsem pátrat po jeho adrese či datu otevření. Jenže dlouhé roky se mi nedařilo nic podstatného zjistit. Až jsem v archívu ministerstva zahraničních věcí nalezl poklad. Ve staré, zaprášené a notně omšelé krabici jsem objevil nejen adresu československého konzulátu v Jeruzalémě, ale i fotky budovy zvenku i zevnitř.

Pravnučka prvního československého prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka, dcera Herberty Masarykové a kunsthistorika Emanuela Pocheho. V roce 1970 emigrovala do Spojených států a v New Yorku žije dodnes. Léta pracovala jako vedoucí odboru moderního a současného umění v newyorském Brooklynském muzeu, teď působí jako nezávislá umělecká konzultantka a kurátorka.

Ve školách v Bílovci zahájily zápisy prvňáčků do škol. Letos poprvé bez dětí a v mnoha případech i bez rodičů. Obě základní školy – ZŠ a MŠ Komenského a ZŠ a MŠ T. G. Masaryka – spustily první dubnový den povinnou elektronickou registraci k zápisu, která potrvá do 6. dubna.

S kritickým nedostatkem dárců krve se v těchto dnech potýkají operační sály Nemocnice TGM v Hodoníně. „Týká se to zejména krevních skupin 0- a A-. Akutně potřebujeme i všechny další krevní skupiny,“ sdělila za hodonínskou nemocnici Hana Raiskubová.

Technické služby zahájily ve Frýdku-Místku dezinfekční postřiky.

Po vzniku samostatného Československa bylo samozřejmě třeba vytvořit státní symboly nové země. Cesta k nové vlajce však nebyla úplně přímočará. A ani její osudy nebyly ve více než stoleté historii našeho státu úplně jednoduché.

Přesně před sto lety, tedy 30. března 1920 schválil tehdejší československý parlament podobu státní vlajky. Ta se během let ani jednou nezměnila, na rozdíl od ostatních státních symbolů. Za autora vlajky je považován archivář Jaroslav Kursa.

V některých domovech důchodců a dalších zařízeních, ve kterých je poskytována péče seniorům, řádí koronavirová nákaza. Nejohroženější skupinu obyvatel se vládě a úřadům bohužel přes všechny sliby (a chyby) nepodařilo ochránit. Existuje ale jedno zařízení, kde jsou na seniory skvěle připraveni, kde je dost místa a kde by byli tito lidé v bezpečí. Navíc by tam měli výborného kamaráda a rádce, což je ve vyšším věku vždy dobré. Je to zámek v Lánech, ve kterém přebývají od roku 1921 naši prezidenti.

Dnes tomu je rovných 100 let ode dne, kdy 30. března 1920 oficiálně získala tehdejší Československá republika svoji vlajku, kterou tvoří bílý a červený pruh, mezi něž je vložen modrý klín. Tento státní symbol přečkal všechny dějinné peripetie (přestože během okupace užíval Protektorát Čechy a Morava jinou, takzvanou protektorátní vlajku) a Česká republika jej používá dodnes.

V Mladé Boleslavi pátrají po lidech, kteří přišli do styku s člověkem nakaženým koronavirem. Byl v pizzerii. "Hygiena žádá všechny, kdo se v pátek 13. března pohybovali od 16 do 20 hodin v pizzerii Diverso na třídě TGM v Mladé Boleslavi, aby se přihlásili," uvedla mladoboleslavská mluvčí Šárka Charousková.

Když se řekne Jára Cimrman, každý správný Čech hned ví, že se mluví o předním českém géniovi, ale zároveň málokdo tuší, kdo byl Jan Eskymo Welzl. Řeč je o slavném cestovateli, polárníkovi, lovci, dobrodruhovi, a především skvělém vypravěči, který se vypravil až na samotný konec světa a inspiroval tím Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka k vytvoření postavy Járy Cimrmana.

Pražský hrad kvůli opatřením proti šíření koronaviru uzavřel ode dneška všechny své návštěvnické a výstavní objekty. Samotný areál Hradu je i nadále přístupný. ČTK to dnes sdělil mluvčí Správy Pražského hradu (SPH) David Šebek. SPH tak v souvislosti s rozhodnutím Bezpečnostní rady státu zpřísnila svá úterní opatření. Zrušeno bylo také pravidelné polední slavnostní střídání Hradní stráže.

Představa, že TGM byl jen filosof s vysokými ideály, je zavádějící. "Velmi dobře ovládal propagandu," říká v rozhovoru pro DVtv americká historička Mary Heimannová, které v češtině vychází kniha nazvaná Československo: Stát, který zklamal.

"Pokud nerozumíme dějinám, budeme ty strašné věci opakovat, možná ještě horším způsobem. Globalizace, technologie a vynálezy umožňují šíření lži a zla mnohem účinněji než ve 30. letech," říká Agnieszka Hollandová v rozhovoru o svém novém filmu Šarlatán.

„Zhasla světla a všechny starší dámy řekly, že to je špatné znamení.“ Charlotta Kotíková vzpomíná na dny, které předcházely komunistickému puči v únoru 1948 a smrti jejího prastrýce Jana Masaryka.

Politici si připomenou 170 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Prezident Miloš Zeman a předseda Senátu Miloš Vystrčil dopoledne uctí jeho památku u hrobu v Lánech na Kladensku. Odpoledne se bude na Masaryka vzpomínat v jeho rodišti v Hodoníně, kde se představitelé Jihomoravského kraje a Senátu setkají s členy Masarykovy rodiny ze Slovenska.

Vedení města si spolu s občany u pomníku T. G. Masaryka ve Frýdku připomnělo 170. výročí narození prezidenta Osvoboditele. U příležitosti tohoto významného výročí se konala také manifestační jízda cyklistů.

Před 170 lety se narodil prezident Osvoboditel, TGM, Tomáš Garrigue Masaryk. Stejně tak jako je už po generace morálním vzorem a prototypem státníka dle Platónovy definice „státník/vládce = filosof, který chápe ideu absolutního dobra“, mohl by býti vzorem pro mnohá nově vznikající manželství. V dnešní době je schopen muž vystřídat za život pět manželek, žena zase tři manžele a dva milence k tomu. Prezident Osvoboditel však prožil celý život s jedinou ženou, Charlotte Garrigue Masarykovou, se kterou měl pět dětí.

Řekne-li se Miletín, většině z nás se vybaví jméno obrozeneckého básníka Karla Jaromíra Erbena. Ale již na druhém místě stojí miletínské modlitbičky, které podkrkonošské městečko zviditelňují již od 19. století.

Tomáše G. Masaryka si připomínáme – v sobotu uplyne 170 let od jeho narození – většinou jako zakladatele státu, ale je dobré si jej pamatovat i jako mladého bojovníka za pravdu. Na konci 19. století se pustil do debaty o pravosti tzv. Rukopisů (královédvorského a zelenohorského). Spor, který mu původně připadal jako čistě vědecký, se během chvíle proměnil v dramatický střet o podobu českého národa.

Videomapping na stěně budovy Karolina v centru Prahy připomněl výročí první ústavy Československa a navrácení názvu Karlova univerzita.

Česká vlajka 30. března oslaví 100 let od svého vzniku.

Z pomocné síly v zemědělství se stal váženým profesorem filozofie v Bostonu. Po revoluci tutéž pozici zastával na pražské Univerzitě Karlově.

Být z Hlučínska, tedy z regionu, který prošel složitou historií a území dlouho patřilo Německu, dnes už neznamená stigma. Myslí si to ředitel Muzea Hlučínska Metoděj Chrástecký. Vnímání vlastní historie obyvateli bývalého pruského či německého území, které se před 100 lety stalo součástí Československa, se postupně mění.

Jak jsme už v pátek informovali, na pražské Staroměstské náměstí se zřejmě vrátí Mariánský sloup v podobě repliky, kterou vytvořil sochař Petr Váňa. Je dobrý čas si připomenout historii sloupu a jeho stržení.

Masaryk patří k těm českým filmům, které zdejším divákům utkvěly v paměti. Tento konkrétně sice především zásluhou kontroverze, kdy vyhrál rekordních 13 Českých lvů, ačkoliv ho prakticky nikdo neviděl, ale historie se neptá, že? V tomto případě se ale ptáme my; opravdu byl syn TGM psychicky nestabilní proutník závislý na kokainu? Pokud jste film, který dávají dnes ve 21:15 na ČT 1 viděli, odpověď vás možná překvapí.

Ani dvě století po narození spisovatelky Boženy Němcové nemají odborníci jasno, kdy a kde se přesně narodila a kdo byli její skuteční rodiče. Podobně, jako v případě prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, se tak mnoho let spekuluje o skutečném původu další významné osobnosti naší historie. I když se čas od času objeví nové teorie, vyvracející ty předchozí, žádná dosud nebyla stoprocentně potvrzena. Nicméně, školní žáčci se stále učí, že se nejslavnější česká spisovatelka narodila právě 4. února přesně před 200 lety…

Ředitele největší městské společnosti popudil příspěvek Marvanové, ve kterém veřejně naznačuje, že je vedení firmy zkorumpované a krade.

Lenin, vlastním jménem Vladimír Iljič Uljanov, zemřel 21. ledna 1924. Jak jeho vládu bolševiků v Rusku vnímal náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk? To vám přiblíží text, který v sebraných spisech TGM vyšel v roce 1933.

Mezi známé tuzemské karosáře patřily firmy Uhlík, Brožík, Petera či Sodomka. V Muzeu karosářství ve Vysokém Mýtě nyní představují počiny plzeňské karosárny Brožík.

Charlotta Garrigue-Masaryková změnila kvůli muži celý svůj život. Z bohaté rodiny v demokratické zemi odešla za chudým vysokoškolským učitelem do rakousko-uherské monarchie a kvůli jeho politické a společenské angažovanosti zažívala spoustu křivd a ústrků. Už od středního věku navíc trpěla maniodepresivní psychózou, která ji opakovaně přivedla do psychiatrické léčebny. Z důvodu svého onemocnění nemohla vykonávat ani post první dámy poté, co se její manžel stal prvním československým prezidentem.

K lázním Luhačovice mě váže jeden mimořádný životní zážitek. Seděla jsem vedle Karla Gotta. Je tomu už hodně let, ale jako by to bylo včera. Proslulý hotel Alexandria, v něm svatba mojí kamarádky a vedle v salónku sám Zlatý slavík. Při setkání s ním se mi podlomila kolena a moje pověstná „vyřídilka“ byla náhle pryč. Povídání s ním bylo ale velmi uvolněné, příjemné, milé.

Dnes je to 130 let od narození Karla Čapka. Připomínáme si několik jeho nadčasových textů. Jeden z těch jednoznačně zásadních je „Modlitba za pravdu“.

Začátkem října 2019 bylo možno v rámci Dne architektury navštívit mnoho zajímavých a jinak nepřístupných objektů. Jedním z nich je nenápadný zámeček poblíž stanice metra Veleslavín.

Byť byl hned několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír, nikdy ji však nedostal. Václav Havel byl symbolem, který svým významem přerostl hranice naší země a jeho státní pohřeb se toho stal důkazem. Zároveň odhalil něco, co je pro nás jako národ zcela typické. O co jde?

Doktor Karel Čapek (9. ledna 1890 - 25. prosince 1938) byl milován i nenáviděn, zatracován i oslavován. Tupen, kritizován. Vážen, obdivován. Jeho dílo, léta žijící na literárním výsluní, se pokoušely potlačit dvě diktatury: nacionálně socialistická a na svém počátku i socialistická. Marně. Měl široké publikum a zůstává v povědomí národa i desítky let po své smrti.

Od narození spisovatele a humanisty Karla Čapka (9. 1. 1890 – 25. 12. 1938) uplynulo 130 let. Jemný intelektuál patří mezi nejvýznamnější osobnosti naší historie, výjimečnost prokázal literárním talentem i nadčasovými myšlenkami. Hlavním prvkem jeho osobnosti byl nezlomný charakter a vůle jít za tím, co je správné. Na okolí mohl působit křehce, přesto se nikdy nevzdal.

Zámek Chyše stojí ve stejnojmenném městečku v Karlovarském kraji, severně od města Manětín. Kolem zámku je pěkný park, který byl založen již v 17. století. Okolí městečka tvoří mohutné lesy, louky a břidlicové skály, s nedalekou říčkou Střelou. Ta když se v dávných dobách rozvodnila, tak lidé, aby se dostali na druhou stranu, si často museli postavit v těchto místech provizorní chýše, což prý dalo jméno i pozdějšímu městečku.

Slepnoucí Tomáš Garrigue Masaryk se chystá na oslavu svých posledních narozenin, Thomas Mann utíká před nacisty a přijímá české občanství a Karel Čapek nevysliší prosbu Edvarda Beneše na změnu pesimistického závěru právě premiérované hry Bílá nemoc. To vše v kulisách španělské občanské války, bojů v Africe, krvavých čistek v Sovětském svazu a nezastavitelně se blížící druhé světové války. Právě takto vykresluje historik Michal Stehlík ve své nové knize Krok do propasti často opomíjený rok 1937. Přístup je to poučný: malé dějiny se potkávají s těmi velkými a i když lidé dál žijí své životy, řítí se na největší katastrofa naší minulosti. Podobně jako v aktuálních knihách Jiřího Padevěta.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) je starý lišák. Na Nový rok předstíral, že hovoří k národu ze své pracovny v horní komoře parlamentu. A že ho natočila a pak odvysílala Česká televize. Houby s octem! Kdo umí číst mezi řádky, ihned odhalil, že šlo o ilegální video propašované na veřejnoprávní obrazovku odvážnými bojovníky proti progresivismu.

Prezident se místo novoročních projevů inspiroval u TGM a pronáší rok co rok své projevy na sv. Štěpána. Někteří politici se proto rozhodli využít uvolněný novoroční prostor ke svým vlastním promluvám k voličům jako premiér Andrej Babiš a jeho stranický kolega Radek Vondráček z titulu předsedy Poslanecké sněmovny. V první den roku 2020 také k voličům promluvil předseda Senátu Jaroslav Kubera. Kubera ve svém novoročním projevu upozornil spoluobčany, že rozhovor z očí do očí je mnohem lepší než vedení debat na sociálních sítích. Varoval před dalšími útoky na svobodu slova, které jsou vedeny ve jménu politické korektnosti a bil na poplach před ´zelenou tsunami´, která se na nás řítí obrovskou rychlostí.

Už samotné jméno Jana Masaryka předurčovalo k tomu, že platil za oblíbeného politika a lidé do něj vkládali velké naděje. Postava jeho otce s sebou přinášela důvěru v lepší zítřky a Jan Masaryk měl být tím, kdo půjde v otcových šlépějích. Jenže i když se stal ministrem zahraničí poválečného Československa a lidé mu věřili a podporovali jej, velkých nároků, které na něj kladli, nedokázal dostát.

Jeho příběh natočila dokumentaristka Eva Tomanová v rámci cyklu Narozeni 1918. Natáčení se stalo jakousi hrou o odpuštění.

The Washington Post uveřejnil krátce před Vánocemi komentář pražského primátora. Zdeněk Hřib (Piráti) píše v jednom z nejslavnějších amerických deníků o napjatých vztazích českého hlavního města s Čínou. Hřibův názorový text má titulek „Proč jsme vyvěsili tibetskou vlajku nad magistrátní radnicí“. Podle primátora je Čína nespolehlivý obchodní partner.

Doktor Karel Čapek (9. ledna 1890 - 25. prosince 1938) byl milován i nenáviděn, zatracován i oslavován. Tupen, kritizován. Vážen, obdivován. Jeho dílo, léta žijící na literárním výsluní, se pokoušely potlačit dvě diktatury: nacionálně socialistická a na svém počátku i socialistická. Marně. Měl široké publikum a zůstává v povědomí národa i desítky let po své smrti. Jmenují se po něm ulice a literární ceny. Jeho odkaz je stále inspirativní, ba provokativní: stačilo vyfotografovat foxteriéra podobného tomu, jehož literárně proslavil pod jménem Dášeňka, umístit ho na reklamní billboard - a byl z toho soudní spor vyvolaný prezidentem republiky a jeho manželkou. Sleduje-li to z nebeských výšin, asi se usmívá a - řečeno s Karlem Poláčkem - "jeho hluboké, tmavé oči září šibalstvím a vtipem".

Obyčejné škubánky, krupicová kaše, bramboračka nebo švestkové knedlíky s mákem patřily k oblíbeným jídlům prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Avšak o Štědrém dnu šla prezidentova vyhlášená gastronomická střídmost stranou. Pochutnával si na vybraných delikatesách, a to hned o šesti chodech.

Ve své době to bylo největší skupinové sousoší v Evropě. Mělo jít o kultovní místo, kde se bude uctívat velký sovětský vůdce. Megalomanské dílo ani myšlenka ale neměly dlouhého trvání. Věděli jste, co vše stálo za vybudováním "fronty na maso", jak se Stalinovu pomníku na pražské Letné přezdívalo?

Známá socioložka, za bývalého režimu disidentka Jiřina Šiklová před kamerami ČT vzpomínala na Václava Havla, neboť 18. 12. to bylo již osm let, co první český prezident odešel; a ve středu se po celé zemi, byť hlavně tedy v Praze konala celá řada pietních akcí… Zdůraznila, že Havel nepotřeboval být tlačen nějakou politickou stranou, protože byl osobností sám o sobě. Ti, kdo dnes mluví o ´havloidech´, podle Šiklové vypouštějí jen ´skřeky´.

Jan Masaryk rezignoval na post velvyslance ve Velké Británii na podzim 1938. Poté jako soukromá osoba cestoval mezi ostrovním královstvím a USA – přednášel a publikoval. V létě 1940 jej Československo, respektive Benešův exil na Západě, znovu povolalo do služby.

V úterý večer se lidé znovu sejdou v Praze, ve čtvrtek se demonstrace přesunou do třinácti krajských měst.

Narodil se 14. prosince 1854 v rodině krejčího ve Vídni. Jeho otec byl velkým vlastencem a aktivním účastníkem spolkového života ve Vídni a děti sám doma učil česky, protože neměl prostředky na školy.

Dub letní vysadila v pražské botanické zahradě v Troji Charlotta Kotíková. Pravnučka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka tak učinila na jeho počest v rámci projektu Kořeny osobností.

Češi mají skvělou budoucnost, ale musí si uvědomit, jak dobré to tu je, říká bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Máme tendenci vidět věci černě a svoji situaci tím často i zhoršit. Podobně bychom si prý mohli způsobit i hospodářskou krizi. Podle Hampla je Evropská unie na rozcestí a Evropská komise míní, že jsme na špatné cestě, protože náš styl života je neudržitelný.

Narodil se v Plzni 30. dubna 1880 v rodině Josefa Böttingera (1839 – 1914), významného fotografa 19. století. Jeho předčasně zesnulý starší bratr Jindřich (1868 – 1886) se rovněž věnoval malířství a studoval akademii. Po něm převzal přezdívku Dr. Desiderius, kterou signoval svoje kresby.

Na náměstí TGM bylo ve čtvrtek opravdu živo. V rámci mikulášské nadílky se zde zpívalo, tančilo a nechybělo ani tradiční rozlévání polévky. Akci připravil spolek Portavita.

Sto let uplynulo v neděli 1. prosince od chvíle, kdy byl mezinárodně uznán Československý Červený kříž. Velkou zásluhu na tom měla dcera prvního československého prezidenta Alice Masaryková.

I ve druhém největším okresu Jihočeského kraje najdeme zámky, jež mají otevřeno celoročně.