Tomáš Garrigue Masaryk

V českém prostředí je Jože Plečnik nejvíce známý díky svému působení v roli hradního architekta za úřadování prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Poslední kapitolu na nároží litovelského gymnázia napsal mohutný buk lesní, který zde v posledních letech stál jako takzvané živé torzo. Stav ikonického stromu se ale rapidně zhoršoval, a tak došlo na kácení. Na místě pokáceného buku bude od jara růst nově vysazená lípa velkolistá.

Kulaté výročí narození slovinského architekta Jože Plečnika (1872 až 1957) připomene od dubna výstava na Pražském hradě.

Na plzeňském Dukelském náměstí vzplála živá pochodeň 20. ledna 1969. Následovníkem Jana Palacha se stal 25letý pivovarský dělník Josef Hlavatý, když se polil dvěma litry petroleje a škrtl sirkou. Dnes náměstí nese jméno T. G. Masaryka, upáleného mladíka tu však nepřipomíná busta ani pamětní deska. Den po Palachově pohřbu se v Chebu zapálil 16letý učeň Jan Béreš a zřejmě poslední živou pochodní byl v dubnu 39letý Evžen Plocek z Jihlavy. Od 16. ledna do konce dubna 1969 se pokusilo ve jménu Jana Palacha zemřít 29 lidí.

Koncem roku se strážníci v Břeclavi mimo jiné zabývali i dvěma případy poškození cizí věci. Vyčíslená škoda šla do desítek tisíc korun.

Na mladíka, který se rozhodl vyrovnat soše Tomáše Garrigua Masaryka, si posvítili břeclavští strážníci. Skupina mladých mužů se potulovala po Smetanově nábřeží, když narazila na památník prvního československého prezidenta. Jeden z přítomných pak začal na podstavec šplhat.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) předloží vládě novelu zákona, podle které se rozšíří počet dní ředitelského volna z 5 na 15. Rodiče si ale stěžují, že v té době nebudou mít nárok na ošetřovné. I to se ale patrně změní.

To, že se z Pražského hradu stalo reprezentativní sídlo prezidenta, je hlavně zásluhou slovinského architekta Jože Plečnika. Tento modernista se zálibou v antice ovlivnil i tvář Lublaně a Vídně. Od jeho narození uplynulo 150 let.

Stará alba skrývají rozmanité pohledy do všedního života i slavností na vsi. Pečlivě je sbírá také kulturní komise v Kosticích na Břeclavsku #clanek|6346729# . Děkujeme za krásné fotky.

Národní socialisté dokázali ve své době unikátním způsobem propojit českou historickou tradici s pokrokovým myšlením a politickým realismem.

/FOTO/ Stetson, brigadýrka, fez, toka, baret a také sombrero. Nejen tyto typy pokrývky dámské či pánské hlavy obklopují okolí zámečku v Hodoníně. Právě tady totiž mohou zájemci soutěžit a zároveň hledat různých sedmnáct klobouků a také se o nich něco dozvědět. Muzeum se tímto způsobem poprvé zapojuje do oslav Kloboukového dne.

Věnečky, indiánky či laskonky zná každý, už jste ale někdy slyšeli o máničce? Nemáme samozřejmě na mysli tu od Hurvínka, ale zákusek z křupavého sněhového těsta nadýchaného jako obláček. Podobá se slavnějším laskonkám, vylepšují ji navíc ale rovnou dva druhy šlehačkové náplně.

Kostel s pověstí léčit.

Historická sbírka porcelánu z bývalé porcelánky Pfeiffer a Löwenstein v Ostrově na Karlovarsku má vyšší ochranu. Unikátní soubor více než 700 předmětů byl zapsán…

Historická sbírka porcelánu z bývalé porcelánky Pfeiffer a Löwenstein v Ostrově na Karlovarsku má vyšší ochranu. Unikátní soubor více než 700 předmětů byl zapsán do centrální evidence sbírek ministerstva kultury, nově tak spadá pod zákon o ochraně muzejních sbírek. Díky darům a nákupům počet položek stále narůstá, řekl dnes ČTK ostrovský místostarosta Marek Poledníček.

Premiéři Česka a Slovenska Petr Fiala a Eduard Heger se shodli, že jádro musí být součástí energetického mixu obou zemí.

Předseda vlády zahájil svoji první zahraniční cestu – jako tradičně odjel nejprve do Bratislavy.

Začátkem roku 2023 dojde k prezidentským volbám, které rozhodnou, kdo se stane novou hlavou státu. Bude to pět let od té předešlé. Kandidátů je už v tuto chvíli několik a je jasné, že se svede pořádná bitva. Přesný termín vyhlašuje předseda Senátu nejpozději 90 dnů před volbami. První přímá volba prezidenta se uskutečnila v roce 2013 a další v roce 2018. V obou byl úspěšný současný prezident Miloš Zeman (77). Potřetí v řadě zvolen být nemůže. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze Andora Šándora (64) s dotazem, zda by si tipnul, kdo podle něj bude další hlavou státu a jaký člověk by měl takto významný post zastávat.

Před 103 lety se na Pražském hradě odehrálo drama se šťastným koncem. Jeho aktéři byli mladík Alois Šťastný a první československý premiér Karel Kramář. Šťastný spáchal na politika atentát, pokus ale díky zvláštním náhodám nevyšel. A se zbraněmi se mladému atentátníkovi nedařilo ani později.

Ceremoniál předání státních vyznamenání se uskuteční 7. března u příležitosti výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Potvrdil to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Prezident Miloš Zeman předá ocenění osobnostem, které se rozhodl vyznamenat k loňskému a předloňskému 28. říjnu.

Ceremoniál předání státních vyznamenání se uskuteční 7. března u příležitosti výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Potvrdil to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Prezident Miloš Zeman předá ocenění osobnostem, které se rozhodl vyznamenat k loňskému a předloňskému 28. říjnu. O termínu slavnosti informoval server Seznam Zprávy.

Ceremoniál předání státních vyznamenání se uskuteční 7. března u příležitosti výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. ČTK to potvrdil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Prezident Miloš Zeman předá ocenění osobnostem, které se rozhodl vyznamenat k loňskému a předloňskému 28. říjnu. O konání slavnosti 7. března informoval server Seznam Zprávy.

Ceremoniál předání státních vyznamenání se uskuteční 7. března u příležitosti výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Potvrdil to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Prezident Miloš Zeman předá ocenění osobnostem, které se rozhodl vyznamenat k loňskému a předloňskému 28. říjnu.

Ceremoniál u příležitosti výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Prezident Miloš Zeman plánuje předat státní vyznamenání 7. března. Původně plánovaný náhradní termín 1. ledna nevyšel kvůli pandemii koronaviru.

Jaroměřice nad Rokytnou připravují výstavu k letošnímu 90. výročí vzniku Muzea Otakara Březiny, které připomíná život českého literáta, představitele symbolizmu. Výstava bude přístupná od 10. ledna.

Duchovní, mravokárci i pedagogové dlouhou dobu pohlíželi na rozptýlení i zábavu kriticky a většinu tělesných potěšení, která k nim patřila, odmítali jako neřest. Jejich hlas však zejména v městském prostředí postupem 19. století ztrácel vliv. Co patřilo k největším náruživostem našich prababiček a pradědečků?

Zcela poprvé se na televizních obrazovkách objevil film Šarlatán z roku 2020, odvysílala ho Česká televize. V životopisném dramatu o osudech léčitele Jana Mikoláška se v hlavních rolích objevili Ivan Trojan (57) a jeho syn Josef (20). Jak se divákům snímek líbil?

Na předčítání z francouzských děl zavítáte v lednu každou středu od 16.00 na nám. T. G. Masaryka.

On se stal prvním československým prezidentem a ona „první první dámou“. Tomáš Garrigue Masaryk byl bojovník za demokratické ideály, kterému byla sebevědomá intelektuálka Charlotte celoživotní partnerkou do diskuse i oporou v těžkých chvílích.

Druhá květnová neděle patří každý rok všem maminkám. Jejich svátek má dlouhou historii, která sahá až do starověku. Jak vznikl a na jaký den připadá?

Je už mnohaletou tradicí, že hlavy států každý rok v čase Vánoc a Nového roku pronáší před občany svých zemí tradiční projevy, ve kterých hodnotí…

Vynalézavost, sex-appeal, moudrost, talent, píle, inteligence, úspěch nebo neohroženost. Nejen to spojuje muže a ženy, kteří se prosadili na uměleckém, vědeckém, politickém či jiném poli. Inspirujte se jejich legendárními citáty, které vešly do dějin stejně jako oni sami.

„Zde začíná Amerika“, tak zní motto Pensylvánie. Pro jeden z třinácti zakládajících států USA je však neskromné prohlášení zcela namístě. Americká demokracie se totiž skutečně zrodila v tamním hlavním městě a Filadelfie slavnou událost dějin živě připomíná.

Řadu kulturních akcí musela zrušit nebo přeložit na jiný termín. Jeden z nejvýznamnějších novorenesančních objektů v Plzni se poprvé otevřel pro veřejnost přesně před 120 lety - 29. prosince 1901.

Jedna z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v západočeské metropoli slaví kulaté výročí. Přesně před 120 lety se Měšťanská beseda poprvé otevřela veřejnosti. Už v 19. století se ve zdejší kavárně setkávaly významné osobnosti z vedení města či místní podnikatelé. Dodnes je beseda centem kultury ve městě, kde se pořádají koncerty, divadelní představení či filmové projekce a vzdělávací akce. Pandemie koronaviru však s program významně zamávala.

Značné omezení provozu znemanala letos pandemie koronaviru pro plzeňskou Měšťanskou besedu. Řadu kulturních akcí musela zrušit nebo přeložit na jiný termín.

Uplynulý rok nebyl dobrý, prohlásil prezident Miloš Zeman v tradičním vánočním projevu, který přednesl ze zámku v Lánech.

O první prezidentské vánoční poselství se pokusil už T. G. Masaryk v roce 1933, s pravidelnými vánočními projevy ale začal až o tři roky později prezident Edvard Beneš. Na Beneše navázali Emil Hácha i slovenská hlava státu Jozef Tiso, komunistický prezident Klement Gottwald však zavedl novoroční projevy. K těm vánočním se vrátil až Miloš Zeman v roce 2013, pronáší je každý rok 26. prosince.

Milada Horáková se narodila před 120 lety, 25. prosince 1901, její rodiče Čeněk a Anna Královi ale tehdy nemohli tušit, jak tragicky se uzavře osud dcery. Horákovou popravil komunistický režim ve vykonstruovaném procesu 27. června 1950, bylo jí 48 let. „Komunisté se chovali podobně jako nacisté, když pozůstalým nevydávali dopisy z cely smrti. Příbuzní popravené Milady Horákové je dostali až v roce 1990,“ porovnává obě totality historik Jan B. Uhlíř.

Památku prvního prezidenta České republiky Václava Havla připomíná v Prostějově od půlky listopadu strom ve Smetanových sadech. Až do konce ledna Havla v kulturním klubu Duha připomíná také výstava fotografií prostějovského fotografa Boba Pacholíka nazvaná Vzpomínka na Václava Havla.

/FOTOGALERIE/ Mladá maminka a sběratelka historických kousků oblečení Ludmila Koláček Zusková z Kamenných Žehrovic se svojí vášni věnuje už řadu let. Její největší zálibou je nakupování a shromažďování prvorepublikových modelů a doplňků, které postupně plní její domácí fundus v přízemí rodinného domu.

Vydali jsme se do areálu Pražského hradu a postupně si prošli všechna jeho nádvoří. Kdo si myslel, že ho slavná památka už nemůže překvapit, byl zaskočen. Stačí se pozorně dívat a odhalí se vám příběhy ostatním návštěvníkům často skryté. V mřížích brány jsme objevili iniciály významné panovnice, ve dveřích katedrály svatého Víta si prohlédli osudy českých světců a v rozetě chrámu spatřili příběh o stvoření světa.

Vendulka Jozífová přišla na svět, když skončila druhá světová válka. Od raného dětství ji doma vštěpovali sokolské ideály. Ty si udržela i v dobách, kdy komunistická moc sokolům nepřála.

Většina z nás si Vánoce bez stromečku těžko dovede představit. Dříve ale součástí vánočních svátků vůbec nebyl. Církev se dokonce proti tomuto zvyku bránila. Nakonec si ale stromeček vydobyl své místo a je v době adventu součástí každé domácnosti.

Historik Martin Franc, expert na dějiny stravování a výživy v 18. až 20. století z Masarykova ústavu, se pro Akademii věd ČR rozpovídal o tom, kde se vzala naše podoba štědrovečerní večeře a co se jedlo dříve. My jsme k tomu pro zajímavost ještě přidali krátkou historii vánočního cukroví. Už se těšíte, až si dáte?

Slovenské století patří k nejpodstatnějším knihám Pavla Kosatíka. Štefánika neukazuje jako třetího vzadu za Masarykem a Benešem.

První republiku máme spojenou s elegancí, nablýskanými kavárnami a drahým šampaňským. Tedy s takovým obrazem, který předkládají oblíbené filmy pro pamětníky. Bohužel, realita byla úplně jinde. Většina obyvatel v době tatíčka Masaryka „třela bídu s nouzí".

Pár druhů cukroví nechybí o vánočních svátcích na žádném českém stole. U někoho převládají vanilkové rohlíčky, kdežto u sousedů si spíše potrpí na linecké. Ať milujete tradiční laskominu s oříšky nebo s čokoládou, jeden druh je pro vás tím vyvoleným. Vystihuje totiž vaši povahu s naprostou přesností.

Rozhovor s kaplankou Eržikou Frinkovou o smrti, umírání i tom, proč je duchovní péče v závěru života člověka tak nesmírně důležitá.

Deset roků uplynulých od smrti Václava Havla potvrdilo, že byl výjimečnou postavou. Neznamená to, že by neměl a nedělal chyby, že mnohdy situaci ve společnosti spíše nerozvířil, místo aby ji uklidnil, a že nezapřel, že byl divadelník libující si v efektu. Ale v klíčových okamžicích dokázal udělat správná rozhodnutí, a to nejen v době komunismu. Nebál se reagovat na měnící se situaci a nelpěl rigidně na stejném názoru.

Dnes si připomínáme 10. výročí úmrtí Václava Havla (1936–2011), významného intelektuála, dramatika a esejisty, odpůrce komunistického režimu, disidenta a spoluzakladatele Charty 77, prezidenta republiky, který se jako státník zasloužil po listopadu 1989 o návrat Čechů do demokratické Evropy a na svobodný Západ. Česká republika souběhem různých okolností procházela po jeho smrti složitým desetiletím, kdy byl výrazně poškozován demokratický a právní řád. Je symbolické, že do dalších let nyní vstupujeme s novou vládou v čele s premiérem Petrem Fialou, která se v koaliční smlouvě hlásí k tradici havlovské politiky.