Viktor Frankl

Říká se, že smrt je v životě jedinou jistotou. Obavy z konce našich životů prožíváme do jisté míry všichni, každý však trochu jiným způsobem. Někteří lidé vidině smrti čelí s větším klidem než druzí. Vědci nyní odhalili, jak lze strach a úzkost ze smrti zmírnit. Receptem je podle nich žít autentický život. O výsledcích studie informoval web Psychology Today.

Všichni jsme vybavení svobodnou vůlí, a to i v otázce eskalující války na Ukrajině. Mluvím teď o víkendových volbách. I v Česku totiž usilují o moc politici, kteří stojí na straně Ruska. Je nutné je s pohrdáním odmítnout.

Kulisy novorenesanční Grotty oživí herci už 1. srpna

Ukrajinci nám dali strhující příklad. Udělali z nás odvážnější, sebevědomější, méně bázlivý kmen.

Divadelních představení se konec omezení počtu jejich diváků až na výjimky nedotkne. Obsazena mohla být dosud, byť ve zvláštním režimu, i hlediště nad tisíc diváků a takových v Česku mnoho není.

Odbornice radí, jak se zbavit bázně, která nás brzdí v rozletu. Nutné je rozpoznat je, napadnout a potom zničit. Tedy léčit strach tím, že ho vystrašíme.

Výzkum odhalil, že vzdělanější muži i ženy jsou o víkendech s životem spokojeni méně, než během týdne. Ti, kteří studovali méně, rozdíl nepociťují.

„Nikdy byste to nepoznali. Mám umytou tvář a sepnuté vlasy. Čisté oblečení. Zdravou barvu a pozdravím každého, koho potkám: učitele, policistu, známé. V práci dodržuji všechny termíny. Ale mezi jednot

Pozitivní mysl je minimálně v posledních letech jednou z hojně opakovaných manter. Jako by se právě z pozitivního přístupu k životu stal základní recept na spokojenost. Jenže všeho moc škodí, a to i pozitivity…A jelikož různé formy „tragédií“ k životu jednoduše patří, vlastně není divu, že ideální…

Tenhle svět není pro starý – dal by se modifikovat název snímku bratrů Coenových. Kult mládí a krásy zatím ve společnosti převládá a je také posilován popkulturou a médii.

Potlačování negativních emocí není tou správnou cestou. Naštěstí ale existuje i jiná.

Druhá reportáž z covidového oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady přináší svědectví o umírání a o tom, jak se realita jeví na různých místech odlišně.

Odborníci pojem usměvavá deprese zatím neuznávají. Lidí, kteří jí trpí, je ale dost. A jejich předstírání jim dává i dost síly k sebevraždě.

„Nikdy byste to nepoznali. Mám umytou tvář a sepnuté vlasy. Čisté oblečení. Zdravou barvu a pozdravím každého, koho potkám: učitele, policistu, známé. V práci dodržuji všechny termíny.

„Nikdy byste to nepoznali. Mám umytou tvář a sepnuté vlasy. Čisté oblečení. Zdravou barvu a pozdravím každého, koho potkám: učitele, policistu, známé. V práci dodržuji všechny termíny. Ale mezi jednotlivými úkony usínám. Kolísám mezi aktivitou a apatií a moje mysl bloudí na temná místa. Říkám si, že nejsem dost chytrá ani dost dobrá. Jsem příšerná spisovatelka, manželka i matka a věřím, že mým přátelům i rodině by beze mě bylo lépe. Vlastně všem.“

Děti nemohou chodit do školy, mnoho rodičů pracuje z domova (nebo se o to za hlasité přítomnosti svých ratolestí pokoušejí).

Děti nemohou chodit do školy, mnoho rodičů pracuje z domova (nebo se o to za hlasité přítomnosti svých ratolestí pokoušejí).

„Nikdy byste to nepoznali. Mám umytou tvář a sepnuté vlasy. Čisté oblečení. Zdravou barvu a pozdravím každého, koho potkám: učitele, policistu, známé. V práci dodržuji všechny termíny.