Vratislav II.

Ne každému panovníkovi se přihodí, aby se jeho korunovace připomínala několikrát. Přemysl Otakar I. však takovým vladařem byl. Za českého krále jej poprvé korunoval Filip Švábský v září roku 1198, podruhé papežský legát Guido z Praeneste v srpnu 1203. Důvodem bylo zřejmě to, že Přemysl uměl na své cestě za dědičnou korunou pro svou dynastii pružně měnit strany – a tato politika se mu vyplatila.

Dějepis. Pro mnoho z nás představoval opravdová muka. Ptáte se proč? Mnoho lidí totiž několikrát přiznalo, že má problém si zapamatovat jména i letopočty. Víte, kdo nechal vybudovat Karlovu Univerzitu, nebo co znamenala Mnichovská dohoda? Pojďte si vyzkoušet náš kvíz z dějepisu a zjistěte, jak jste na tom se svými znalostmi historie.

Jedná se o nejstarší dochované příklady geniálního stavitelství minulosti. Pražské rotundy okouzlují svým specifickým půdorysem a vzhledem k tomu, že jejich stáří se často datuje již od 11. století, je s nimi spjato i mnoho tajemných záhad a legend.

Nevelkou, 47 centimetrů vysokou sošku, vyřezanou ze dřeva s povrchem vymodelovaným z barveného vosku, netřeba příliš představovat. Představuje malého Ježíška, je jí přisuzována zázračná moc a do dějin vešla pod názvem Pražské Jezulátko. Původní soška je jen v dlouhé bílé košilce, ale většinou bývá oblečena do honosných šatiček. Do Čech ji přivezla španělská šlechtična Maria Manrique…

Pivo se u nás vaří přes tisíc let. Je zváno národním pokladem, v jeho spotřebě si také Česká republika udržuje světové prvenství – na jednoho člověka připadá přes 140 vypitých litrů za rok a pivo teče proudem i v českých kuchyních. Kolik toho o zlatavém moku víte? Vyzkoušejte se v našem kvízu.

Renesance je mimořádně známým uměleckým stylem, který začal v italské Florencii a odtud se rozšířil do celé Evropy. Mezi nejvýznamnějšími renesančními památkami objevíte oblíbený Český Krumlov, ale i místa, o kterých jste dosud neslyšeli.

Královské hlavní město Praha vzniklo sloučením čtyř samostatných historických měst. Výrazně ho ovlivnil i Karel IV.

Vyšehrad máme probádaný jen z patnácti procent. Ukrývá poklady, které se už na Pražském hradě nedochovaly, říká vedoucí tamějšího archeologického výzkumu Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu Akademie věd.

Jedná se o ty nejstarší dochované příklady geniálního stavitelství minulosti. Pražské rotundy okouzlují svým specifickým půdorysem a vzhledem k tomu, že jejich stáří se často datuje již od 11. století, tak je s nimi spjato i mnoho tajemných záhad a legend.

Výstava faksimilií národní kulturní památky

Že by se žena mohla účastnit křížové výpravy? Kupodivu se to stávalo! Jednou z dam provázejících rytíře byla i tajemná rakouská markraběnka Ida, jejíž smrt či zajetí daly vzniknout dramatické legendě.

Všude, kde se vodní tok zařezává do skal, najdete romantiku, někdy až divočinu. Platí to i o nádherném údolí pod starobylou Bechyní, kde se vlévá říčka zvaná Židova strouha do vodáky tak oblíbené Lužnice.

Zámek Tovačov se nachází v hanácké rovině v Olomouckém kraji. Původně se jednalo o vodní hrad, který je poprvé připomínán již v roce 1321. Jeho historie je tedy velmi bohatá. Hradu se nevyhnuly ani válečné konflikty. Například za majitele panství Jana Tovačovského byl hrad významnou baštou husitů na Moravě. Za třicetileté války byl silně poškozen a jeho současná podoba je tedy zčásti novorenesanční.

Po staletí se prý na českých hradech a zámcích zjevuje přízračná žena v bílých šatech.

Pražský Vyšehrad patří k návštěvnicky nejatraktivnějším místům v metropoli. Co zajímavého je spjaté s touto lokalitou kromě pověsti o bájném Šemíkovi, kterou zejména přičiněním spisovatele Aloise Jiráska zná prakticky každý?

První zmínka o Jeseníku sahá hluboko do minulosti, je z roku 1088. V základní listině Kapituly Vyšehradské se píše, že král Vratislav II. daroval téže kapitule zdejší poplužní dvůr s kovářem.

Přestože se tradičně uvádí, že královský titul se v Čechách stal dědičným až v roce 1212 se Zlatou bulou sicilskou, zdá se, že byla tato výsada českým panovník udělena mnohem dříve.

V roce 2018 archeologové zkoumali na Vyšehradě pozůstatky kostela z 10. až 11. století nedaleko vyšehradské baziliky svatého Vavřince, který podle nich nebyl zřejmě nikdy dokončen. Při druhém průzkumu objevili doklady o raně středověké dílně na výrobu zlata a stříbra.

Koncem 11. století by se zřejmě v Evropě nenašel významnější konflikt, do kterého by se nezamíchal český kníže Vratislav II., později náš první, i když nedědičný, král. Jak k tomu došlo?

Roku 1110 do země nečekaně vpadlo polské vojsko vedené Boleslavem III. Křivoústým spolu se Soběslavem, synem krále Vratislava I. A začalo další kolo bojů o český knížecí stolec…