Vratislav II.

Když se pološílený Rudolf II. schovával ve sklepeních s alchymisty, v Praze si podávali dveře diplomaté celé Evropy. A o tom, které dveře se otevřou, rozhodovaly vlivné dámy.

Církev sice vždy brojila proti alkoholismu, dříve ale bývaly kláštery největšími výrobci piva, vína i destilátů. Mniši se alkoholickými nápoji nalévali denně.

Klášter Hradisko je bývalý benediktinský, poté po několik staletí premonstrátský klášter v Olomouci vypínající se na nízkém skalnatém pahorku s názvem Hradisko poblíž bývalého brodu přes řeku Moravu.

Krvavé bitvy, politické atentáty kvůli knížecímu stolci na Pražském hradě, intriky všeho druhu, ale i touha po spravedlivém a v křesťanských hodnotách ukotveném Českém knížectví (Ducatus Bohemiae). O tom všem píše ve svém díle kronikář Kosmas, který zemřel 21. října 1125, přičemž bez jeho zápisů by většina událostí z úsvitu českých dějin zůstala zahalena tajemstvím. „Kosmas nepopisoval nějaké idylické ,staré pověsti české‘, ale hlavně turbulentní dobu svého života. Vládu krále Vratislava a ,hru o trůny‘ mezi jeho syny,“ říká pro CNN Prima NEWS Ondřej Koupil, jehož nový překlad latinské Kosmovy Kroniky Čechů právě vychází.

Přední dáma české renezance Polyxena z Pernštejna věnovala svůj svatební dar karmelitánům. Do Prahy za ním jezdí věřící z celého světa.

Zlatý mok má v našich končinách tradicí delší než tisíc let. Od prvního vaření v klášteře do plzeňského ležáku uplynulo hodně pěny.

Jedinou zcela dochovanou románskou stavbou na Vyšehradě je rotunda sv. Martina. Za téměř tisíc let své existence měla několikrát namále, několikrát měla být zbourána, ale svatý Martin je asi mocný patron a vždy se našel její zachránce.

Vyšehradská skála byla po dlouhá staletí nejen opevněným hradištěm a později i sídlem knížete Vratislava II., ale i pevností a přirozenou překážkou pro přístup do Prahy podél pravého vltavského břehu.

Pražské jezulátko má prý zázračnou moc: nosí štěstí. Přišly na to před 500 lety princezny z rodu Manrique de Lara, které si ho předávaly po generace jako svatební dar. Pro kostelníka Pavla G. měl ale tento náboženský symbol jiný význam – sexuální.

Na konci srpna roku 2014 se výzkumníkům z Archeologického ústavu Akademie věd ČR podaří zásadní archeologický objev. V útrobách Vyšehradu odhalí pozůstatky gigantického kostela. Kdo ho postavil? Za jakým účelem?

V čem se odlišoval královský titul Vratislava II., Vladislava II. a Přemysla Otakara I.? Proč si třetí král na pražském stolci mohl dovolit o tolik víc než ten první a jak vlastně vypadala jeho panovnická praxe?

České pivo není jen lahodný zlatavý mok, ale také kulturní fenomén a součást národní identity. Náš národ je tak právem hrdý na svou pivní historii. České pivo je navíc tak oblíbené, že se těší velké popularitě i v zahraničí. Za jeho úspěchem nestojí jen staleté receptury, ale především špičkový chmel, který pivu dodává jeho charakteristickou chuť i vůni.

Asi není mnoho ulic, které by vás při procházce doslova vtáhly do děje románu. Právě takovou uličku, plnou sgrafity inspirovány Krvavým románem od Josefa Váchaly, nabízí Litomyšl.

Počátkem ledna roku 1125 se zhoršila nemoc tehdejšího českého knížete Vladislava I. a bylo zřejmé, že umírá. Aktuální se tak stala otázka možného následnictví. Coby nejstarší žijící Přemyslovec si nárok na knížecí stolec činil Ota II. Olomoucký, bratr Vladislavova předchůdce, knížete Svatopluka Olomouckého. Byl tu ale i mladší Vladislavův bratr Soběslav, pobývající ve vyhnanství v Polsku. A ten se rozhodl razantně promluvit do dějin.

Přemyslovský kníže Vratislav II. ( asi 1033 – 1092 ) se stal historicky prvním českým králem. Byl v pořadí druhým z pěti synů knížete Břetislava I. Vratislav II. vládl přes třicet let, v období roků 1061 až 1092. Byl třikrát ženatý a měl devět potomků. Čtyři jeho synové se později vystřídali na přemyslovském trůně.

Čeští králové se v minulosti při svém státnickém rozhodování hodně řídili podle hvězd. Ty jim však nebyly vždy jenom příznivě nakloněny. Svoje by o tom mohl dopodrobna vyprávět třeba český král Václav I.

V České republice jsou hrady a zámky prakticky na každém kroku. Díky tomu patří tyto památky mezi oblíbené výletní cíle rodin s dětmi, ale také milovníků historie nebo architektury. Jaro už klepe na dveře a s ním i nadcházející sezona, kdy se brány řady hradů a zámků opětovně otevřou. Prozatím si můžete prověřit své znalosti, tentokrát se však jistě zapotí i ti nejostřílenější.

V souvislosti s touto pověstí je datována úplně první písemná zmínka o Brně , a to v Kosmově kronice, která podává zprávu o obležení Brna vojsky Vratislava II.

Byl to diplomatický úspěch mimořádného významu a jeden z nejvýznamnějších v historii českých zemí. Císař Jindřich III. udělil na říšské synodě v Mohuči v dubnu 1085 českému knížeti Vratislavovi královský titul.

V roce 2024 byl nalezen neobyčejný poklad. Na Kutnohorsku jde o poklad s více než 2 150 stříbrnými denáry z 11. a 12. století. Za poslední desetiletí patří tento objev k velice významným.

Pardubicko je nabité pověstmi. Jmenujme namátkou legendy O opatovickém pokladu nebo O smrti kostelníka vztahující se ke významné osobnosti svého času jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů Království českého.

Vyšehradská kapitula se letos pustila do celkové opravy střechy této svatyně. Aby byl provoz na Vyšehradě co nejméně omezen, stavební firma postavila lešení a…

Příjemnou tradicí se stal Pilsner fest, svátek na počest vyrobení první várky slavného plzeňského piva Pilsner Urquell. Stalo se tak 5. října 1842, kdy plzeňský sládek Josef Groll uvařit úplnou novinku, kterou dosud nikdo neznal – světlý spodně kvašený ležák, který se nechává 30 dní zrát, tedy ležet, a odtud také má svůj název. Získal si své příznivce a zajistil si nebývalou proslulost. Celý svět nové pivo převzal. Groll bez nadsázky provedl revoluci ve výrobě piva.

Zámek v Litomyšli nepřehlédnete, patří k dominantám města. Jeho renesanční architektura s arkádovým nádvořím je natolik unikátní, že byl v roce 1999 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.

Většina českých i moravských měst má své počátky ve středověku. Mezi osídlenou aglomerací a dobře opevněným královským městem však vede dlouhá cesta, kterou u nás většina důležitých osad podnikla ve 13. století, za vlády posledních Přemyslovců.

Převlékají ho sestry karmelitky a sjíždí se za ním poutníci z celého světa. Poklonit se mu přijel i samotný papež, jenž ho korunoval.

Zajímá vás, co se skrývá za zavřenými dveřmi? Proč se do zámku vchází skrz věž? A kde přesně jsou vzácné renesanční a gotické nástěnné malby? Pojďte si projít ctěnický zámek křížem krážem a odhalit odpovědi nejen na tyto otázky. Termíny prohlídek: 5. a 6. 7. v 11:00 a 15:00 3. a 4. 8. v 11:00 a 15:00 Doba trvání … Více

Na Kutnohorsku v České republice byl nedávno učiněn pozoruhodný objev – přibližně 2 150 raně středověkých stříbrných mincí. Nález, na který narazila místní obyvatelka, paní Vyčítalová se svým partnerem, při náhodné procházce po poli, patří k největším svého druhu v zemi.

Poklad nemusí mít jen podobu hromady zlata a diamantů. V poslední době „vydala“ země na dvou místech republiky velký počet starodávných mincí nepředstavitelné hodnoty. Odborníci přirovnávají objev k výhře jackpotu. Na nález mincí na Kutnohorsku a v Opavě upozornil Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) Archeologický ústav, respektive Národní památkový ústav.

Mince pravděpodobně pocházejí z první čtvrtiny 12. století, z neklidné doby, kdy zuřily boje mezi členy přemyslovské dynastie o ovládnutí pražského knížecího stolce. Ve své době šlo zřejmě o obrovský obnos peněz; nelze vyloučit, že mohlo jít o hotovost připravenou pro vyplacení žoldu vojákům anebo válečnou kořist. „Bohužel pro přelom jedenáctého až dvanáctého století postrádáme údaje o kupní síle, jistě šlo ale o obrovskou, pro obyčejného člověka nepředstavitelnou a současně i nedostupnou částku. Dá se srovnat s dnešní milionovou výhrou v jackpotu,“ přibližuje Filip Velímský z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Během detektorové prospekce si archeologové všechna místa nálezu mincí průběžně označovali žlutými praporky. Podoba mincí Jedinečný nález středověkých mincí na Kutnohorsku čítá více než 2150 mincí, mezi nimiž odborníci zatím identifikovali ražby tří přemyslovských panovníků – krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II. (cca 1085–1107). „Mince byly s největší pravděpodobností vyraženy v pražské mincovně ze stříbra, které se do Čech tehdy dováželo,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře Lenka Mazačová. Vyrobené byly z mincovní slitiny, která vedle stříbra obsahuje také příměs mědi, olova a stopově dalších kovů. Určení této konkrétní skladby může pomoci zjistit i původ použitého stříbra. Ukázka nejstarších českých mincí z knihy Františka Cacha Kdy poklad uvidíme? Odborníci si pochvalují přístup nálezkyně, která je o pokladu neprodleně informovala. Mohli se tak na místo dostavit bez zbytečného zpoždění a pustit se do práce. Mince roztroušené po poli hledali pomocí detektorů kovů a vše pečlivě zaznamenávali. Přesná dokumentace nálezové situace se potom hodí při zpracování předmětů. Denáry projdou klasickým i rentgenovým snímkováním a spektrální analýzou, která stanoví jejich konkrétní materiálové složení. „Úkolem zaměstnanců muzea bude provést zápis všech součástí nálezu do sbírky, dále zajistit očištění jednotlivých mincí a případné restaurátorské zásahy, jejich nafocení pro publikační a propagační účely, numizmatické určení, včetně zpracování podrobného katalogu,“ vypočítává Lenka Mazačová. Finálním záměrem je zpřístupnění mimořádného nálezu veřejnosti, a to v mincovní expozici muzea v Kutné Hoře. Jeho návštěvníci se budou moct pokladem potěšit možná už v létě příštího roku. Nálezová situace depotu stříbrných mincí z přelomu 11. a 12. století, který na Kutnohorsku odkryli archeologové. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, na základě tiskové zprávy AV ČR Foto: Archeologický ústav AV ČR, Praha

Není pevnost jako pevnost – a v Česku to platí dvojnásob. Některá opevnění ohromí svou mohutností a strategickou polohou, zatímco jiná se skrývají v útrobách země nebo na první pohled připomínají klidné městské čtvrti.

Renesance představuje znovuzrození antiky, oslavuje člověka jako ideál krásy a dobra. V českých zemích se nejvýrazněji projevila mezi 14. a 16. stoletím. Máme pro vás 10 skvělých tipů na návštěvu nejkrásnějších renesančních památek v České republiky.

Břevnovský klášterní pivovar, který se nachází nedaleko historického centra Pražského hradu, je dokladem trvalého odkazu českého pivovarnictví. Jeho příběh, vetkaný do struktury českých dějin, začíná v roce 993, což z něj činí nejstarší pivovar v České republice.

Litomyšl – město se stříbrnou lilií i unikátně dochovaným divadlem. Navštivte ji 2. března a vzdejte poctu světoznámému skladateli. Renesanční zámek v Litomyšli je od roku 1999 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Vyšehrad, který se rozkládá na vyvýšeném kopci nad řekou Vltavou a který má za sebou slavnou minulost sídla českých knížat a uctívaného krále Vratislava II., se za vlády Karla IV. vydal na cestu proměny.

Pražský hrad včetně katedrály sv. Víta, Staroměstské náměstí a orloj, Josefov, Karlův most a Malá Strana, to jsou největší lákadla pro návštěvníky Prahy. V jejich stínu někdy zůstává někdy Vyšehrad. Je to velká škoda, protože tohle tajuplné místo spjaté s českou státností stojí za to věnovat mu celodenní návštěvu.

O prvním českém králi Vratislavovi se v učebnicích obvykle píše, že dostal korunu jen pro svou osobu za službu císaři Jindřichovi. Jenže to není úplně pravda. Císař by možná nic nenamítal, kdyby se koruna dědila, ale proti se postavili čeští předáci.

Půvab skrytých pokladů po staletí okouzloval lidskou představivost a Česká republika se svou bohatou a bouřlivou historií jeden takový tajemný poklad ukrývá. Nejbájnější ze všech je tzv. opatovický poklad, který údajně ukryli mniši z opatovického kláštera. Poklad, pokud existuje tak, jak je popisován, by mohl být nejvýznamnějším pokladem, který kdy byl na území českých zemí ukryt.

Co jsou ti Češi vlastně zač? Jinozemci se totiž v 15. století při hledání odpovědi mohli opřít je o pár církevních zdrojů, které v mapě velké Evropy naše království nevykreslují zrovna lichotivě. Změnit to hodlal Jiří z Poděbrad!

Renesance byla výjimečně rozšířený sloh, který započal v italské Florencii a odtud se rozšířil do celé Evropy. Navštivte někdy nejvýznamnější dochované české renesanční památky. Mezi nimi objevíte i proslulý Český Krumlov nebo jiná známá místa.

Ne každému panovníkovi se přihodí, aby se jeho korunovace připomínala několikrát. Přemysl Otakar I. však takovým vladařem byl. Za českého krále jej poprvé korunoval Filip Švábský v září roku 1198, podruhé papežský legát Guido z Praeneste v srpnu 1203. Důvodem bylo zřejmě to, že Přemysl uměl na své cestě za dědičnou korunou pro svou dynastii pružně měnit strany – a tato politika se mu vyplatila.

Jedná se o nejstarší dochované příklady geniálního stavitelství minulosti. Pražské rotundy okouzlují svým specifickým půdorysem a vzhledem k tomu, že jejich stáří se často datuje již od 11. století, je s nimi spjato i mnoho tajemných záhad a legend.

Nevelkou, 47 centimetrů vysokou sošku, vyřezanou ze dřeva s povrchem vymodelovaným z barveného vosku, netřeba příliš představovat. Představuje malého Ježíška, je jí přisuzována zázračná moc a do dějin vešla pod názvem Pražské Jezulátko. Původní soška je jen v dlouhé bílé košilce, ale většinou bývá oblečena do honosných šatiček. Do Čech ji přivezla španělská šlechtična Maria Manrique…

Pivo se u nás vaří přes tisíc let. Je zváno národním pokladem, v jeho spotřebě si také Česká republika udržuje světové prvenství – na jednoho člověka připadá přes 140 vypitých litrů za rok a pivo teče proudem i v českých kuchyních. Kolik toho o zlatavém moku víte? Vyzkoušejte se v našem kvízu.

Renesance je mimořádně známým uměleckým stylem, který začal v italské Florencii a odtud se rozšířil do celé Evropy. Mezi nejvýznamnějšími renesančními památkami objevíte oblíbený Český Krumlov, ale i místa, o kterých jste dosud neslyšeli.

Královské hlavní město Praha vzniklo sloučením čtyř samostatných historických měst. Výrazně ho ovlivnil i Karel IV.

Vyšehrad máme probádaný jen z patnácti procent. Ukrývá poklady, které se už na Pražském hradě nedochovaly, říká vedoucí tamějšího archeologického výzkumu Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu Akademie věd.

Jedná se o ty nejstarší dochované příklady geniálního stavitelství minulosti. Pražské rotundy okouzlují svým specifickým půdorysem a vzhledem k tomu, že jejich stáří se často datuje již od 11. století, tak je s nimi spjato i mnoho tajemných záhad a legend.

Výstava faksimilií národní kulturní památky

Že by se žena mohla účastnit křížové výpravy? Kupodivu se to stávalo! Jednou z dam provázejících rytíře byla i tajemná rakouská markraběnka Ida, jejíž smrt či zajetí daly vzniknout dramatické legendě.

Všude, kde se vodní tok zařezává do skal, najdete romantiku, někdy až divočinu. Platí to i o nádherném údolí pod starobylou Bechyní, kde se vlévá říčka zvaná Židova strouha do vodáky tak oblíbené Lužnice.

Zámek Tovačov se nachází v hanácké rovině v Olomouckém kraji. Původně se jednalo o vodní hrad, který je poprvé připomínán již v roce 1321. Jeho historie je tedy velmi bohatá. Hradu se nevyhnuly ani válečné konflikty. Například za majitele panství Jana Tovačovského byl hrad významnou baštou husitů na Moravě. Za třicetileté války byl silně poškozen a jeho současná podoba je tedy zčásti novorenesanční.

Po staletí se prý na českých hradech a zámcích zjevuje přízračná žena v bílých šatech.

Pražský Vyšehrad patří k návštěvnicky nejatraktivnějším místům v metropoli. Co zajímavého je spjaté s touto lokalitou kromě pověsti o bájném Šemíkovi, kterou zejména přičiněním spisovatele Aloise Jiráska zná prakticky každý?

První zmínka o Jeseníku sahá hluboko do minulosti, je z roku 1088. V základní listině Kapituly Vyšehradské se píše, že král Vratislav II. daroval téže kapitule zdejší poplužní dvůr s kovářem.