Alan Turing

Vánoční sezóna v populární hře World of Tanks má každý rok hvězdné obsazení. V minulosti se v roli velitelů objevili například Arnold Schwarzenegger, Milla Jovovich nebo naposledy Jason Statham. Letos se hráči mohou těšit na uznávaného britského herce Benedicta Cumberbatche.

Nenapodobitelný Benedict Cumberbatch se připojí k Silvestrovské ofenzívě jako speciální host.

Vánoční sezóna v populární hře World of Tanks má každý rok hvězdné obsazení. V minulosti se v roli velitelů objevili například Arnold Schwarzenegger, Mila Jovovich nebo naposledy Jason Statham. Letos se hráči mohou těšit na uznávaného britského herce Benedicta Cumberbatche.

Videohra World of Tanks má nového vánočního ambasadora. V minulosti jimi byli Arnold Schwarzenegger, Mila Jovovich nebo Jason Statham. Tentokrát do světa tankových bitev nastupuje britský herec Benedict Cumberbatch.

Na počátku 20. století začínají botanici a matematici rozplétat mechanismus, kterým rostliny dodržují čísla Fibonacciho řady. Otázka nezní jen proč, ale také jak. Ukazuje se, že rozhodující roli hrají tzv. meristémy – růstová pletiva na špičkách rostlin.

Alan Turing byl génius, který rozluštil kód Enigmy a položil základy moderní informatiky. Byl to vizionář, jenž předběhl svou dobu, ale zaplatil za to osobní tragédií.

Sir Michael Caine, britská filmová legenda známá nejen ze skvělého Mládí nebo z trilogie Temný rytíř povstal a desítek dalších slavných rolí, vstupuje do digitálního věku. Spojil se s firmou ElevenLabs, která vyvíjí pokročilou umělou inteligenci pro generování hlasu. Výsledkem této spolupráce je digitální klon jeho nezaměnitelného hlasu, který bude k dispozici veřejnosti v rámci nové služby Iconic Voice Marketplace.

Stačí pouhých 250 zmanipulovaných souborů a velký jazykový model, jako je ChatGPT, může začít vykazovat chybné nebo záměrně škodlivé chování, ukázala nová studie. Tzv. „otrávení umělé inteligence“ se stává vážnou hrozbou, která může zásadně ovlivnit bezpečnost a spolehlivost AI systémů.

Když se zeptáte AI, jestli sama přemýšlí, tak odpoví, že ne.

Belgie popřela, že by měla příliš malý vzdušný prostor pro nové americké bojové letouny F-35. V předchozích týdnech o tom psala francouzská a belgická média, podle kterých velikost belgického vzdušného prostoru neumožňuje plnohodnotný výcvik. Belgický ministr obrany Theo Francken tento týden pochybnosti odmítl. Připustil však, že Belgie bude muset část výcviku uskutečnit v zahraničí, což dělá už nyní.

Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.

Válka je fenomén, která vždy zasáhne do života obrovského množství lidí. Nejedná se ani zdaleka jen o vojáky. Civilisté nesou tíhu války mnohdy ještě výrazněji. Přesto se zdá, že jejich osudy nejsou připomínány v dostatečné míře. Filmové umění je pak skvělý prostředek, který může přinést reflexi utrpení civilistů v době války. A skutečně, některé z nejlepších a nejzajímavějších válečných filmů všech dob se soustředí právě na civilisty.

Paul Krugman na Substacku píše o svém rozhovoru s Martinem Wolfem zaměřeném na umělou inteligenci a řadu dalších souvisejících témat. Wolf na začátku uvedl, že „jeden expert na nové technologie nehovoří o umělé inteligenci, ale o stochastickém papouškovi.

Nová studie společnosti Anthropic ve spolupráci s britskými výzkumníky odhalila znepokojivý fakt: k manipulaci chování velkých jazykových modelů stačí pouhých 250 škodlivých dokumentů. Tato technika, známá jako data poisoning, otevírá zadní vrátka i těm největším AI systémům – a bez důsledné kontroly trénovacích dat může zůstat zcela neodhalená.

Nový výzkum ukazuje, že i největší modely umělé inteligence lze zmanipulovat pouhou hrstkou otrávených dokumentů. Studie společností Anthropic, Alan Turing Institute a dalších zpochybňuje bezpečnost trénovacích dat a volá po nové generaci ochranných mechanismů.

O umělé inteligenci se hodně mluví, řada lidí používá na denní bázi její nástroje. Kde se však vzala, jaká je její historie i budoucnost?

Dnes tu máme menší okénko do minulosti, tedy do doby, kdy hry vlastně ještě neexistovaly a začaly pomalu vznikat.

Alan Turing byl brilantní matematik a vizionář, který zkrátil druhou světovou válku, prolomil kód Enigma a položil základy moderní informatiky i umělé inteligence. Přestože se stal hrdinou, jeho vlastní země ho odsoudila za homosexualitu a připravila o možnost žít svobodně.

Nikdy nebyly dostavěny. A v roce 2010 byly podivné disky zbourány. Jakési malé a podivně tvarované drahokamy, které vlastně připomínají spíše 2 létající disky na sobě, prý byly prokleté. Možná proto, že se stavěly na vrcholu starověkého pohřebiště, možná kvůli bývalému pohřebišti holandských vojáků, kteří zde prý také strašili, možná kvůli půlení sochy čínského draka, protože bylo třeba rozšířit cestu a otevírat bránu do budoucího letoviska. Těžko říct.

Turing se zasloužil o prolomení kódu Enigma, který používalo k šifrování informací nacistické Německo. Podle odhadů historiků zkrátil druhou světovou válku o dva roky. V roce 1952 byl Turing z nařízení soudu chemicky vykastrován, protože měl nezákonný homosexuální vztah. Zemřel o dva roky později.

Jméno Alan Turing je dnes synonymem pro genialitu, průlomové objevy a tragický osud. Matematik, logik a kryptoanalytik, jehož práce během druhé světové války je považována za klíčovou pro zkrácení konfliktu a záchranu milionů životů.

Alan Turing je světově uznáván jako geniální matematik, otec moderní informatiky a muž, který hrál klíčovou roli v dešifrování německé Enigmy během druhé světové války. Jeho přínos k vítězství Spojenců je dnes nezpochybnitelný, a jeho práce se odhaduje na zkrácení války o tři roky, což zachránilo miliony životů.

Druhá světová válka byla konfliktem, který se rozhodoval nejen na bojištích, ale i v tichých místnostech plných mozků a složitých strojů. Nacisté používali pro kódování vojenských zpráv šifrovací stroj Enigma, v nějž vkládali bezmeznou důvěru a považovali za nemožné, aby jeho kódy někdo rozluštil.

Mark Zuckerberg věří, že superinteligence, tedy umělá inteligence překonávající lidské schopnosti, je na dosah. Jeho společnost Meta do tohoto snu pumpuje miliardy dolarů, ale zároveň přiznává rostoucí rizika.

Možná si to ani neuvědomujeme, ale otisky prstů hrají v našich životech mnohem větší roli než jen to, že jsou u každého jedince odlišné. Bez nich bychom měli velký problém držet věci nebo vnímat, čeho se dotýkáme. A i když nám dnes přijdou jako samozřejmost, skrývá se za nimi celá řada fascinujících skutečností i zvláštností.

Zpočátku vypadaly jako bezcenná hromádka starých papírů. Byly zaprášené, pomačkané, ukryté na půdě. Jenže v jejich zažloutlých stránkách se skrýval příběh génia, který změnil svět.

Umělá inteligence je jedno z dnešních často diskutovaných témat. Příznivce si každý den získává díky jednoduchému zpracování textu, přístupu k informacím, generování obrázků, hudby, ale i psaní kódu nebo analýze dat. Tato technologie zkrátka mění dosavadní pravidla hry. Změní to, jak pracujeme, komunikujeme a rozhodujeme.

Staré dokumenty z pozůstalosti britského matematika málem skončily ve sběru, ale rodina je naštěstí nechala prověřit. A ukázalo se, že dříve patřily Alanu Turingovi, který mimo jiné jako první přišel s teoretickým modelem počítače a za druhé světové války se také úspěšně podílel na dekódování nacistických šifer.

Lidé s poruchou autistického spektra mezi slavnými historickými osobnostmi? Podle odborníků nejspíše ano.

Když umělá inteligence rozhodne o vaší půjčce, diagnóze nebo dokonce bezpečnosti na silnici, kdo nese odpovědnost, pokud se něco pokazí?

Během druhé světové války byl šifrovací stroj Enigma jedním z nejlépe střežených tajemství nacistického Německa. Její rozluštění znamenalo zásadní zlom v konfliktu, přispělo k rychlejšímu ukončení války a zachránilo tisíce životů.

Zeptali jsme se ChatGPT přímo.

Enigma byl šifrovací stroj podobný psacímu stroji, který používal symetrickou šifru. S jeho pomocí nacistické velení během druhé světové války komunikovalo s jednotlivými složkami armády, například s ponorkami.

Nacisté za druhé světové války používali šifrovací kód Enigma. Prolomení složité šifry stálo briského matematika Alana Turinga a jeho kolegy obrovské úsilí, díky tomu se druhá světová válka zkrátila až o dva roky. Podle současných odborníků by však Enigma tváří v tvář moderní výpočetní technice a umělé inteligenci příliš dlouho neobstála, upozorňuje server The Guardian.

Vítězství v Turingově testu bylo dlouho „svatým grálem umělé inteligence“, i když to není užitečný způsob, jak posuzovat schopnosti AI. Částečně to ale vysvětluje, proč je těžké se zorientovat v současném směřování AI technologií.

Aardvark Weather dokáže poskytovat přesné informace desetkrát rychleji a s tisíckrát menším výpočetním výkonem, než současné systémy založené na fyzice.

Dnešní předpovědi počasí se generují s pomocí složitých procesů, které běží hodiny na specializovaných počítačích a vyžadují rozsáhlé týmy expertů. To však nyní postupně mění umělá inteligence. Nástroj Aardvark Weather spotřebovává podle vědců tisíckrát méně výpočetního výkonu a je mnohem rychlejší než současné systémy.

Svět IT vytváří a mění konkrétní lidé, za kterými stojí moderní technologie a inovace, ale možná také snaha o zbohatnutí a snad i jistá nenasytnost. Víte, za co jim vděčíme, jací byli nebo jsou, případně jak se změnili?

Umělá inteligence mění způsob, jakým předpovídáme počasí, detekujeme požáry nebo vyvíjíme pokročilé agenty. Zatímco NVIDIA a Google přinášejí přelomové technologie, které mohou zachraňovat životy, Meta čelí skandálu kvůli neoprávněnému použití milionů knih pro trénování svých modelů. Zároveň konečně zpřístupní svůj chatbot i do Evropy, ale bohužel s výraznými omezeními.

Nacisté používali pro kódování vojenských zpráv šifrovací stroj Enigma. Věřili mu natolik, že považovali za nemožné, aby jeho kódy někdo rozluštil. A přeci se to britskému matematikovi a jeho spolupracovníkům povedlo.

Obrovské rozměry, složité vojenské výpočty a tisíce vakuových elektronek – to byly první superpočítače.

Dnes to nebude úplně snadný kvíz. Vyzkoušíme si vaše znalosti týkající se vynálezců a objevitelů, kteří často změnili náš svět a naše životy. Vypravíme se do mnoha století a celého světa. Pusťme se do toho.

Portrét slavného matematika Alana Turinga se vydražil za více než milion dolarů. Pozoruhodné je na tom to, že ho vytvořil robot… Nejen o tom píšeme v dalším vydání Forbes Art...

Tak o svou židli by se měli začít bát i studovaní či amatérští malíři a kreslíři. Je tu totiž Ai-Da, první ultrarealistický humanoidní robot na světě, který vypadá jako žena. Je nejen malířkou, ale také designérkou a básnířkou. Co všechno tato robotka zvládá?

Humanoidní robot Ai-Da má podobu ženy, je ovládán umělou inteligencí a byl navržen k tvorbě uměleckých děl. Že se mu to daří, potvrdila ve čtvrtek dražba v New Yorku, kde se svérázně pojatý portrét anglického matematika Alana Turinga prodal za více než pětkrát vyšší cenu, než jakou očekávaly předprodejní odhady.

Umělecká tvorba přestává být výsadou lidí, píše se nová éra v dějinách současného umění, do níž silně promlouvá umělá inteligence. Místo štětců jsou do akce povolány cloudové technologie. V aukci se nyní za velké peníze prodal obraz stvořený humanoidním robotem Ai-Da.

Herecké eso s unikátním jménem má za sebou víc než devadesát filmových a seriálových roli. Benedict Cumberbatch (48) je kromě toho také dokonalý britský gentleman a spokojený otec tří synů.

Dá se obraz, který namaloval stroj, označovat za umění? Jeho výrobce, ale i aukční dům Sotheby’s věří, že ano, a tak se bude nabízet kupcům v dražbě. Odhad ceny jde do milionů korun.

Polští matematici byli první, kdo před druhou světovou válkou rozluštil německou vojenskou komunikaci zašifrovanou pomocí strojů Enigma a jejich práce vytvořila základ pro pozdější prolamování kódu v Bletchley Park.

Tyto společnosti zaznamenaly významný růst díky umělé inteligenci a pravděpodobně mají pro investory ještě mnohem více co nabídnout v nadcházejících letech.

Ze všech bitev druhé světové války je ta, kterou vybojovali bez jediného výstřelu matematici a kryptografové z anglického Bletchley Parku, jednou z těch vůbec nejdůležitějších.

Google posílá do projektu Mesa podporu Fuchsia OS, 40 let od uvedení původního Tetrisu, OBS Studio 30.2 Beta přináší nativní podporu NVENC, 70 let od úmrtí Alana Turinga. Nate Graham si dopřál dovolenou a už opět informuje o novinkách svých kolegů v rámci projektu desktopového prostředí KDE. Mnoho toho není, ostatně jsme ve fázi ladění kvality budoucího vydání Plasmy 6.1. Z novinek tu tak máme například síťový widget nově podporující WebAuth pro na SAML založenou autentizaci. Síťový QR kód lze z tohoto widgetu přetáhnout a uložit jako obrázek kamkoli jinak (novinka se objeví v Plasmě 6.2). A nakonec tu máme podporu CPU/memory/IO/atd. pressure dat z /proc/pressure/ v rámci systémového monitoru (tam, kde je to podporováno linuxovým jádrem) a zobrazení dat z těchto částí v senzorech.

Existuje jen málo žen, o nichž se ví, že měly přímý podíl na ukončení druhé světové války. Patří mezi ně mimo jiné britská matematička a kryptoanalytička Joan Clarke, bez jejíhož přičinění by možná válka dopadla jinak. Jakožto jediná žena v týmu se naučila ovládat metodu na prolamování šifrovaných kódů, což pomohlo válku vyhrát, o svých úspěších ale musela dlouhá léta mlčet.

Loga velkých technologických společností zná asi každý, vídáme je každý den. Za mnohými z nich se skrývají pozoruhodné příběhy nebo skrytá poselství. Zanalyzovali jsme pro vás nejznámější firemní znaky. Dozvíte se řadu zajímavostí, které jste nejspíš ani netušili.

Brno - Originál přenosného šifrovacího přístroje Enigma je ozdobou výstavy, která se veřejnosti otevře ve středu v Technickém muzeu Brno. Je věnovaná kryptologii, tvoří ji exponáty ze světa šifrování, kódování, sledování a odposlechů. Do Brna ji zapůjčilo Slovenské technické muzeum v Košicích, potrvá do 29. prosince, oznámili organizátoři v tiskové zprávě.

You win or you die – tak zněl podtitul slavného seriálu Hra o trůny. Vývoj posledních pár let a měsíců v odvětví umělé inteligence připomíná právě tento televizní hit. Jen s tím rozdílem, že proti sobě nestojí mocné šlechtické rody Starků a Lannisterů, ale technologičtí giganti, kteří spolu bojují o prvenství v raketově rostoucím segmentu. Stejně jako ve světě Západozemí zasahuje do boje o „AI trůn“ i řada menších, ale o to zajímavějších hráčů. Malých start-upů, kteří se raketově dostávají mezi největší hráče.

Kousek od britského města Milton Keynes za oplocením s ostnatým drátem se rozprostírá zdánlivě průmyslový komplex. Nevyrábějí se v něm však vysavače či jiné produkty pro běžné spotřebitele, ale zařízení pro špiony.