Carl Sagan

Houbám by se mohlo dařit i v případě jaderné nebo sopečné apokalypsy. Pravděpodobně by dokázaly přežít i dopad velkého asteroidu. Jak by vypadal lidský potravinový systém po Armagedonu?

Myšlenka, že exoplanety dokážou zaznamenat Zemi, která se pohybuje v blízkosti Slunce, může být nápomocná pro vědu při hledání života mimo Sluneční soustavu.

Které dvě vlastnosti jsou univerzální pro každého člověka, který vstoupí na Zemi? Co nás odlišuje od světa zvířat, co nás vede k velkým výkonům, co nás nutí čelit rizikům? To jsou důvody, proč zdoláváme nepřístupné vrcholy osmitisícovek, skáčeme padákem z výšky 38 kilometrů a posíláme člověka na Mars.

Fermiho paradox ve své nejzákladnější podobě zní: vzhledem k vysoké pravděpodobnosti, že tam venku existuje mimozemský život (vezmeme-li v úvahu rozlehlost vesmíru a to, že stále nacházíme planety v obyvatelných zónách), proč se s námi ještě nikdo nespojil?

Okolní vesmír je pustý a prázdný. Přinejmenším tak vypadá. Je to slavný Fermiho paradox, který se pokouší vysvětlit celá řada hypotéz. Některé jsou úsměvné, jiné vám naruší spánkový režim. Pokud máte sklony trpět úzkostmi, hypotézu Berserk raději vynechejte. Byli jste varováni.

6. srpna roku 1996 výzkumníci NASA a Stanfordu oznámili, že našli známky mimozemského života z Marsu v pozůstatcích meteoritu. Ten byl objeven před 12 lety v Allan Hills na Antarktidě, což způsobilo celosvětovou senzaci. Spekulace o vyšších formách mimozemského života na Marsu však byly skeptickým přezkoumáním později vyvráceny.

Americká vesmírná agentura pro letectví a vesmír (NASA) plánuje výstavbu pozemní laboratoře, která má za cíl jediné – eliminovat riziko nákazy mimozemskými patogeny. S postupujícím dobýváním vesmíru NASA bere tuto hrozbu velice vážně.

V příští dekádě by se v rámci mise Mars Sample Return měly na Zemi vrátit vzorky, které na rudé planetě pilně sbírá rover Perseverance. Představují tyto vzorky hrozbu pro pozemšťany a jaká opatření NASA připravuje?

Na zraněného muže a ženu, kteří byli při vědomí, narazili policisté včetně zásahové jednotky v neděli odpoledne v brněnském Komíně. Další dvojice byla v jiné části domu v bezvědomí. Policisté dostali informaci o pobodání lidí v domě, informovali o tom v úterý. „Žena bohužel svým zraněním na místě podlehla. Šetřením na místě činu vyšlo najevo, že mezi zraněnými je i pravděpodobný agresor," informoval policejní mluvčí Pavel Šváb.

Tragická zpráva zasáhla v úterý Přerov. Ve věku sedmapadesáti let zemřel oblíbený přerovský zpěvák Pavel Novák.

Součástí putovního hudebního festivalu Hrady CZ, který během prázdnin zavítal na osm českých a moravských památek, je každoročně také karneval. Pestrá plejáda masek se sešla i na poslední zastávce pod hradem Bezděz.

/FOTOGALERIE/ Milá, veselá a někdy až bizardní dekorace číhá na projíždějící podél silnic v Orlických horách. Například vydáte-li se za Zemskou bránu směrem na Čihák, zpozorněte. Číhá tady na vás nejen senem vycpaný cyklista. Podívejte se ve fotkách.

Když v roce 1973 astronom Carl Sagan ve své knize popisoval možnost vyslání člověka na Mars, představil problém, který tehdy dalece přesahoval složitost i náklady takové mise: je možné, že na rudé planetě už život existuje a že se nebude chovat hezky, napsal list The New York Times.

Když v roce 1973 astronom Carl Sagan ve své knize popisoval možnost vyslání člověka na Mars, představil problém, který tehdy dalece přesahoval složitost i náklady takové mise: je možné, že na rudé planetě život už existuje a že se nebude chovat hezky, napsal list The New York Times.

Vědci zkoumali, jaký dopad by mohla mít jaderná válka na celosvětovou produkci potravin. Závěry vědců nejsou optimistické.

Budoucnost našeho druhu visí v tomto kritickém okamžiku lidských dějin na vlásku. Podle výsledků nového znepokojivého výzkumu lidstvo buď najde způsob, jak využít energii potřebnou k bezpečnému opuštění naší planety, nebo skončíme sami v důsledku nějaké katastrofické události.

Již deset let se vozítko Curiosity společnosti NASA směle pohybuje po povrchu Marsu a pořizuje fotografie, aby porozumělo historii a geologii rudé planety a možná našlo i známky života. Když před pár dny objevilo záhadné "dveře", byl to pro vědce doslova objev roku!

NASA vytváří novou zprávu určenou pro naše nejbližší potenciální planetární sousedy. Neuhodnete, co vše bude jejím obsahem.

Už bylo načase, chtělo by se říct. Od chvíle, kdy Carl Sagan a Frank Drake přišli s prvním kódovaným vzkazem pro mimozemšťany, uplynulo už téměř 50 let.

Manažer píše o okolnosti, která se v souvislosti s nejznámější kryptoměnou sice zmiňuje, ale v opačném gardu. Bitcoin může pomoci i s lepším využitím alternativní energie.

Věda nemusí být komplikovaná – a co víc, dokonce dokáže zaujmout a bavit. Alespoň to tvrdí její popularizátoři, kteří „stravitelnou“ formou šíří osvětu, a mimo jiné tak běžným smrtelníkům pomáhají pochopit okolní svět a lépe o něj pečovat.

Mezi jednu z nejkurióznějších hypotéz o naší sesterské planetě patří ta, která v ní spatřovala jakýsi "vesmírný Jurský park", kde se ještě stále volně procházejí dinosauři a jiné organismy z pozemské prehistorie.

Stopy života není třeba zkoumat jen v hlubokém vesmíru, zatím totiž ani nevíme, zda nějakou formu mimozemského života nehostí naše Sluneční soustava.

Může život přežít zánik hvězdy? Odpovědět by mohl teleskop Jamese Webba

Vědci objevili v oblacích Venuše plyn, který je spojován s živými mikroorganismy. Na planetu, která byla při hledání mimozemského života dlouho přehlížena, teď hledí se zájmem světoví vědci.

Nový výzkum přinesl něco, co vědci nazývají dekodérem klimatu. Jde o měření povrchových barev a odrazů hvězdného světla pozorovaného na exoplanetách, což může pomoci zjistit, jaké jsou šance na to, že by tam mohly být podmínky pro život.

Mateřské stálice nejbližších exoplanet představují převážně malé, chladné červené trpaslíky. Vykazují však erupce biologicky škodlivých složek ultrafialového záření. Obyvatelné zóny těchto planetárních soustav přitom leží blízko hvězd. Nevylučují silné UV erupce tamní existenci života?

"Hlavní cíl je probudit diváky z náměsíčného stavu," říká Ann Druyanová, autorka populárně-vědeckého seriálu Kosmos. Jeho třetí řada začíná zítra.