Chobotnice

Chtěl ulovit chobotnici, místo toho se ocitl v jejím sevření. Chapadla mu během chvíle obalila celý obličej.

Vydejte se s námi do světa zvířat. Mezi nepřeberné množství druhů, které se dokázaly přizpůsobit různým životním podmínkám. Víte, proč kočky předou, který pták nestaví hnízdo a jak spí včely? Zahoďte na chvíli starosti všedního dne a otestujte své vědomosti v našem kvízu.

Dovolená v  Chorvatsku  není jen o moři a plážích, ale i o jídle. Při mapování cen a situace v letoviscích jsme nemohli vynechat  ochutnávku místních specialit. Na jakých klenotech domácí kuchyně si tady pochutnáte?

Nová studie odhalila dosud neznámý mechanismus, díky němuž chobotnice vytvářejí bílkoviny s mimořádnou přesností – objev by jednou mohl pomoci i při léčbě Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby.

VESELÍČKO – Převažovalo hovězí maso, ale vařilo se i z vepřového nebo divočiny. Největším překvapením v kotlíku pak byla chobotnice. V parku u fotbalového hřiště ve Veselíčku u Milevska se v sobotu 1. srpna už pojedenácté utkalo 21 týmů v soutěži o nejlepší guláš.

Drobná modrá chobotnice, která velikostí připomíná golfový míček, se stala nejnověji popsaným druhem živočicha z Galapážských ostrovů. Výzkumníci ji objevili téměř 1800 metrů pod hladinou Tichého oceánu a po letech výzkumu potvrdili, že jde o zcela nový druh. Dostala vědecké jméno Microeledone galapagensis.

Představa gigantické chobotnice, dlouhé téměř dvacet metrů, dosud patřila spíše do světa námořnických legend a příběhů o bájném krakenovi. Nedávný výzkum však naznačuje, že podobní tvorové skutečně existovali a před zhruba 100 miliony let mohli být jedněmi z nejnebezpečnějších predátorů oceánů.

Mistrovské maskování. Dokonale ohebné tělo. Tvrdý zobák. Extrémně rychlé reakce. To je tvor, který nás nepřestává udivovat. Seznamte se s chobotnicí.

Na první pohled připomíná podivnou hroudu chapadel, ve skutečnosti ale patří k nejinteligentnějším tvorům oceánů. Chobotnice má tři srdce, modrou krev, dokáže během zlomku sekundy změnit barvu i tvar těla a protáhne se otvorem velkým sotva jako její oko.

Bezobratlí tvorové vybavení chapadly žijí v oceánech stovky milionů let a zatím se dokázali adaptovat na jakékoliv změny. Nový experiment ale naznačuje, že tempo současných změn klimatu na ně může být příliš rychlé.

Co má osm nohou, vyleze ze sklenice a nepřestává fascinovat? Na tento jazykový problém nevypustíme Krakena, ale Janu.

Dnes je chráněno zhruba osm procent oceánu a jen necelá tři procenta mají ochranu před rybářskými praktikami.Zákony se navíc soustavně porušují, zejména kvůli nedostatku prostředků na jejich soustavné vymáhání.

Druhohorním oceánům nevládli jen velcí mořští plazi a žraloci. Skutečným postrachem hlubin a vrcholovými predátory byli obří hlavonožci, kteří jako pravěký kraken stahovali ke dnu i ty největší tvory. Zjistěte, jak tito gigantičtí měkkýši dokázali ulovit i obávaného mosasaura.

Jen málokteré jídlo dokáže vystihnout charakter Neapole tak přesně jako Polpo alla Luciana.

Pod ledovým šelfem v Bellingshausenově moři vědci zdokumentovali rozsáhlý ekosystém hub, korálů a chobotnic, který po staletí fungoval ve tmě bez známého zdroje živin.

Představa obrovské chobotnice velké bezmála dvacet metrů nořící se z hlubin moře není pouhá filmová fikce nebo lidový mýtus. Objevené fosilie dokázaly, že takový živočich skutečně existoval a byl na vrcholu potravního řetězce.

Když se uprostřed jedné bouřlivé noci roku 1660 rozezněly kostelní zvony, nebyl to uklidňující zvuk svolávající věřící k modlitbě. Byl to poplach. Obyvatelé malé rybářské vesnice Tellaro na...

Medúza velká sotva jako nehet, jejíž jed dokáže vyvolat nesnesitelnou bolest, jediný jedovatý primát na světě nebo had, který má v jediném uštknutí dost jedu na zabití až stovky lidí....

Chobotnice naložená v olivovém oleji je ideální surovina pro rychlé a efektní jídlo bez práce s čerstvou chobotnicí. V tomto receptu ji stačí jen přidat do bramborového salátu s cibulí a kořením, který díky tomu má středomořský nádech.

Tělo velikosti golfového míčku, sytě fialový spodek a kůže hladká jako sklo. Nový druh chobotnice z hlubin u Galapág.

Salát z chobotnice s olivami je typický představitel středomořské kuchyně – recept je jednoduchý, chutný a jen z několika surovin. Masu z chobotnice dopřejte dostatek času na uvaření a pak už postačí dochutit prakticky jen olejem, bylinkami, solí a pepřem. Salát můžete podávat jako předkrm, lehký oběd nebo součást letního menu inspirovaného pobřežím Středozemního moře.

Rekordní počty chobotnic nalezené u jihozápadního pobřeží Anglie v loňském roce se nyní rozšířily až do Skotska a Walesu a transformují rybářský průmysl a mořský ekosystém, uvádí studie. „Nyní, když máme teplejší vody, které jsou pro tato zvířata mnohem vhodnější, pozorujeme jejich obrovský nárůst,“ řekl pro deník The Guardian Bryce Stewart, vedoucí výzkumník Asociace mořské biologie a hlavní autor studie.

Mořské plody si nemusíte dopřávat jen na dovolené. Snadno je seženete ve většině supermarketů v chlazené nebo mražené formě. Víte, o jaké druhy živočichů se jedná, a jaké jsou možnosti jejich úpravy? Podívejte se na několik tipů a zorientujte se ve středomořské kuchyni.

Chobotnice patří mezi nejinteligentnější bezobratlé živočichy na Zemi. Dokážou řešit problémy, otevírat nádoby, učit se pozorováním a některé druhy si dokonce pamatují řešení úloh celé měsíce. Nyní k jejich pozoruhodným schopnostem přibyla další.

Žralok pojmenovaný Ritinha ve středu předpověděl v akváriu v Riu de Janeiru výsledek zápasu mistrovství světa mezi Brazílií a Marokem, který se odehraje v neděli 14. června. Před diváky převrhl plechovku s brazilskou vlajkou, a určil tak údajného vítěze. Informovala o tom agentura Reuters. Zda se jeho predikce potvrdí, se teprve uvidí. V minulosti se úspěšnou tipérkou stala také chobotnice v Německu.

Souostroví Galapágy má v dějinách vědy výsadní postavení. Na základě pozorování místních druhů vytvořil Charles Darwin evoluční teorii. Zdá se ale, že Galapágy ještě nevydaly všechna svá tajemství.

Hlubinná expedice u Galapážských ostrovů narazila v hloubce přes 1 700 metrů na úplně nový druh chobotnice. Vědci se rozhodli záhadný exemplář šetrně vyzdvihnout na povrch, jenže v laboratoři narazili na nečekaný problém. Klasická pitva nepřicházela v úvahu a výzkum musela zachránit až nemocniční technologie.

Samičky to občas mívají se svými nápadníky složité. O tom, co takový náruživý samec dokáže, ví svoje třeba vážky. Nebo chobotnice. Jak se samičky brání, když už jejich nápadníci překročili při námluvách únosnou mez? Podívejte se.

Mořští biologové objevili na dně oceánu poblíž Galapážských ostrovů miniaturní modrou chobotnici, jejíž podivný vzhled i anatomie překvapily i zkušené odborníky.

Mořští biologové na dně Tichého oceánu u Galapág objevili drobnou modrou chobotnici. Vědce nadchlo, že nalezli dosud nepopsaný živočišný druh. K detailnímu průzkumu jejího těla následně využili špičkovou moderní technologii bez použití skalpelu. Tvora v těchto dnech popsala nově vydaná studie.

Z hlubin u Galapág se podařilo vylovit neznámý druh chobotnice s výrazným modrým zbarvením. Odborníci přiznávají, že podobného tvora dosud nikdy neviděli a nález považují za mimořádný.

V blízkosti Galapág objevili vědci na mořském dně dosud neznámý druh chobotnice. Je modrá a malá asi jako golfový míček, stojí v nové studii zveřejněné v odborném časopise Zootaxa.

Komisař, kterého milovali diváci od Prahy po Bratislavu, měl v reálném životě o poznání barvitější rodinu než kdokoli z jeho seriálových kolegů. Jeden z nejslavnějších evropských televizních herců totiž roky tajil, z jakého rodu vlastně pochází.

Když ve hře Forza Horizon 6 šlápnete nohou na pomyslnou brzdu, zadržíte dech v ostré zatáčce nebo se nakloníte na stranu, když se řítíte po japonských silnicích, váš mozek vám takový příkaz nevydal. Vaše tělo se rozhodlo jednat samo. A i když se to může zdát divné, pochopení toho, proč tak činí, má hodně společného s mořským živočichem, který vědce fascinuje už po staletí: chobotnicí.

Mořské plody patří k italské kuchyni stejně neodmyslitelně jako těstoviny nebo olivový olej.

Obří chobotnice dlouhé až 19 metrů mohly před 100 miliony let patřit mezi nejnebezpečnější predátory pradávných oceánů. Nový výzkum odhaluje, že tito...

Netflix má nový film, který na první pohled působí nenápadně, ale u diváků vyvolává překvapivě silné emoce. Drama Pozoruhodně bystrá stvoření (Remarkably Bright Creatures) podle reakcí mnohé dojímá k slzám a má i velmi slušná hodnocení.

Chobotnice je jedno z nejinteligentnějších zvířat na světě – umí používat nástroje, procházet neznámými prostory a otevírat zavřené nádoby. Tyto dovednosti využila také Inky – chobotnice novozélandská, která naplánovala a realizovala útěk z akvária.

Chobotnice a sépie ukazují, že vysoká inteligence mohla v evoluci vzniknout úplně jinou cestou než u obratlovců.

Fosilie stará přibližně 300 milionů let, která byla dlouho považována za nejstarší důkaz existence chobotnic, ve skutečnosti náleží jinému druhu hlavonožce. Ukázal to nový výzkum využívající moderní zobrazovací technologie, jež odhalily dosud neviditelné detaily a vedly k přehodnocení původního určení zkameněliny. Pradávný živočich podle vědců patřil do čeledi loděnkovitých.

Kraken je v norské mytologii obrovská mořská příšera s chapadly, schopná strhnout lodi i s posádkou do hlubin.

Tvorové s měkkým tělem, chapadly a pravděpodobně pozoruhodnou inteligencí ovládali vody před 100 až 72 miliony let a svou velikostí se řadí mezi největší bezobratlé živočichy, kteří kdy byli popsáni....

Námořníci se v polovině 18. století obávali zla číhajícího na dně moří – gigantických chobotnic zvaných kraken, schopných potápět celé lodě. Podle nové studie se však v mnohem hlubší historii v oceánech skutečně skrývali obří, vysoce inteligentní hlavonožci. Dorůstali délky až 19 metrů a kořist drtili mocnými čelistmi.

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.

Osm chapadel, žádné kouzlo. Chobotnice v testech opravdu mění strategii a učí se rychle, jen jeden detail obrací titulkový souboj se savci naruby.

Zvířata. Není moc lidí, kteří by je nemilovali. Jenže něco jiného jsou zvířata, která obývají naše pásma, něco jiného zvířata cizokrajná, která známe většinou jen ze zoo. Tipovací kvíz vás obohatí o znalosti, které jste o oblíbených zvířatech možná nevěděli. Příroda je plná mnoha tvorů, jejichž schopností nás nepřestávají udivovat. A o některých zvířatech se tradují mýty, jež jsou skutečně jen mýty.

V hlavní roli hlavonožec

Podmanivý pohled, mužná tvář a charisma, které se nedalo přehlédnout. Michele Placido jako komisař Cattani pobláznil ženy napříč Evropou a stal se symbolem mužnosti 80. let. Dnes už ho na televizních obrazovkách nevídáme, ale to neznamená, že by zmizel. Jen se proměnil. A možná právě to je na něm dnes nejpřitažlivější.

Pohlavní styk mezi chobotnicemi dlouho patřil mezi záhady mořského světa.

Sexuální život chobotnic patří k tomu nejzajímavějšímu, co skrývá podmořský svět. Ke svému intimnímu sblížení používají tito inteligentní tvorové speciální chapadlo, které, jak vědci nedávno zjistili, je mnohem víc než jen trochu jiný penis.

Flexibilní polymer řízený vodou dokáže tvarovat povrchové struktury menší než lidský vlas — a zároveň měnit barvu. Klíčem je přesné ozáření elektronovým paprskem.

Samci chobotnice dvouskvrnné nepotřebují k páření zrak. Speciální pohlavní rameno ochutnává samičí hormony a samo najde cestu ke správným orgánům — i za naprosté tmy a přes fyzickou překážku.

Jak se páří tvor, který nevidí, co dělá? U chobotnic odpověď leží v chapadle, jež funguje zároveň jako smyslový orgán i nástroj reprodukce.

Nervový systém chobotnic patří k nejpokročilejším v živočišné říši. Díky němu funguje každé chapadlo téměř samostatně, dokáže reagovat na okolí a zároveň se přesně sladit s ostatními končetinami. Píše o tom web 100+1.

Na první pohled působí chobotnice jako tvor z jiné planety. Mění barvy, pohybují se téměř beztížně a mají osm pružných chapadel. Vědci ale v posledních desetiletích zjistili něco ještě pozoruhodnějšího: tyto mořské bezobratlé dokážou řešit složité úkoly, učit se a dokonce přemýšlet nad strategií.