František I. Francouzský

Mistrovské dílo zhmotněné z geniální tvorby štětce Leonarda da Vinciho obdivují davy lidí již několik století. Jaký je však skutečný příběh skrývající se za tímto legendárním portrétem?

Už jméno těchto psů naznačuje, že pochází z Francie. Ve své domovině se honosí vznešeným názvem Griffon fauve de Bretagne, a jde o jedno z nejstarších francouzských plemen honičů. Dodnes je plavý bretaňský honič oblíbeným společníkem myslivců a lovců, stejně tak ale bývá i výborným psem rodinným.

Náš mozek je dostatečně plastický, je však třeba ho neustále posilovat. Stejně jako chůze prospívá svalům, rébusy a hádanky zase dostávají do kondice buňky mozkové.

Leonardo byl vynálezce, umělec, hudebník, architekt, inženýr, anatom, botanik, geolog, historik a kartograf. Vědci nyní zrekonstruovali jeho tvář. Užasli nad jeho krásou.

Měla to být oslava nového přátelství a základ spojenectví, které přetrvá věky. Na sporném území se roku 1520 setkali dva králové, vědomi si toho, že vzájemné války je zbytečně vyčerpávají. Hodovali spolu a bavili se a také se jeden druhému potřebovali pochlubit…

V roce 1519 zemřel geniální renesanční tvůrce a umělec Leonardo da Vinci. Ovšem ve stejném roce byla také zahájena stavba úžasného zámku Château de Chambord. Ten najdeme jen 50 km východně od Amboise. Zámek je dnes zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Dominik Duka a papež František představují dva odlišné proudy v katolické církvi. Škoda, že papež na své podzimní cestě do střední Evropy Česko vynechá. Bylo by hezké vidět kontrast mezi dvěma v mnohém tak protikladnými muži. I když ateistickým Čechům by to možná bylo fuk. Ostatně i na původně církevních státních svátích nás nejvíc zajímá ten den volna.

Nové Aleje, V alejích, V nových alejích, V stromořadí, Uršulinská,  U Řetězového mostu, Ferdinandova třída. To všechno byly původní názvy dnešní Národní třídy v Praze. Právě historie této ulice a také prohlídka Národního divadla byly hlavním programem setkání Íčkařů.

Takzvanou Hekkingovu Monu Lisu, kopii slavného obrazu Leonarda da Vinciho, koupil v pátek při dražbě v pařížské pobočce aukční síně Christie's evropský sběratel za 2,9 milionu eur (74,2 milionu Kč). Jde o rekordní sumu za kopii tohoto renesančního díla.

Do historie se Anna Boleynová zapsala jako druhá manželka anglického krále Jindřicha VIII. Když se za něj v roce 1533 vdávala, nemohla tušit, že bude jen „jednou z řady“… A to doslova! Po její smrti se totiž Jindřich oženil ještě čtyřikrát…

Budova Národního muzea slaví 130 let od svého otevření. Věděli jste, že původně se neměla nacházet na Václavské náměstí? A že v srpnu 1968 jedna z kulek zasáhla slovo „osvobození“? V rozhovoru o tom mluvil generální ředitel této instituce Michal Lukeš.

Přistála na ní bomba, z pískovcových sloupů nadělali sovětští vojáci cedník, přesto si dnes do Národního muzea můžeme zajít prohlédnout nové expozice.

Ačkoliv bylo muzeum založeno už v roce 1818 jako Vlastenecké muzeum, jeho pozdější symbol, budova na horní části Václavského náměstí, svému účelu začala sloužit až 18. května 1891. V současnosti je budova národní kulturní památkou a právě dnes slaví své 130. narozeniny.

Několik kilometrů západně od centra Vídně leží nádherný zámek Schönbrunn. Byl postaven na počátku 18. století a zůstává jednou z předních rakouských atrakcí.

Byla to stavba, která se vlastně už na počátku stavěla pro minulost. První koněspřežná dráha na evropském kontinentu. Průmyslová Anglie už zapřáhla páru. Zde se měla využít ještě koňská síla. Byla to stavba, která měla propojit řeku Labe s Dunajem. Průplav byl časově i cenou naprosto nereálný. Bylo tedy rozhodnuto naložit zboží na vagony a poslat po železnici.

Všechno je zde nekonečně větší, než tam odkud vypluli. Pralesy bez konce, řeky, proti kterým je Rýn či Dunaj potůčkem, který se vine z kopců, po každém prudším dešti. Vedro a vlhko k zešílení. Zimnice a trny, tvrdé jako ocel. Liány se obtáčejí kolem těla jako hadi a na dlaních naskakují krvavé puchýře. Bez mačety je však každý krok nesmírně vyčerpávající. Z početné výpravy se stala skupinka stínů, které se vyčerpaně plouží v zeleném přítmí. Eldorádo se rozplynulo jako krásný sen. Nyní je tím kusem zlata krajíc plesnivého chleba, pečlivě ukrytý před očima ostatních.

Málokdy se najde mezi Habsburky panovník, který by se dočkal tak odmítavého hodnocení jako Ferdinand I. (1793–1875), i když vládl jako císař téměř čtrnáct let. Patřil k nenáročným a skromným lidem a už za jeho života mu oficiální mluvčí dvora dali přízvisko Dobrotivý, pro ostatní Vídeňany byl prostě „der arme Trottel Nandl“ – trdlo Ferdáček.

Radnice Prahy 1 odsouhlasila podání žádosti o příspěvek z dotačního titulu Ministerstva kultury. Jde o Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Žádosti se týkají tří objektů, které jsou ve správě Prahy 1, a jednoho objektu ve vlastnictví Kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě.

Sladkostí na nervy není nikdy dost, těch originálních ještě méně. Mezi ně se řadí jedna, kterou najdete zejména na lístcích vídeňských kaváren. Jmenuje se Kaiserschmarrn a je to vlastně takový binec na talíři, kterému se u nás přezdívá císařský trhanec.

Herci Slezského divadla v Opavě natáčejí autorská videa připomínající kongres Svaté aliance, který se v Opavě konal v roce 1820. Setkali se na něm panovníci i diplomaté, například rakouský císař František I. a kníže Metternich.

František I. navštívil jako první papež v dějinách Irák. Na jeho popud šéf tamních šíitských muslimů řekl, že křesťané by v zemi měli žít bez obav.

I když je únor nejkratším měsícem v roce, během historie stačil nasbíral plno významných událostí, které stojí za připomenutí.

Průmyslovou velkovýrobu, kde se v továrními halách hromadí zástupy dělníků, si spojujeme s průmyslovou revolucí a 19. století. První takový experiment však nastal v renesanci.

Jihomoravský kraj nesebere dotaci pořadatelům každoroční připomínky bitvy tří císařů, která se letos kvůli koronaviru uskuteční v omezené míře a hlavně prostřednictvím on-line přenosů.

Nedostavěný klášter v Panenském Týnci je nejen krásnou gotickou památkou, ale pro mnohé návštěvníky i magickým místem. Měla by to být jedna z energetických lokalit, kde citliví jedinci potvrzují účinky pozitivní energie na svůj organismus. Prý se tu setkávají síly dobra a zla.

Byla první říjnová středa, den jako korálek, a já jsem stála před státním zámkem Valtice. Měla jsem o něm načteno dost na to, abych tušila, do čeho jdu, ale skutečnost mé očekávání předčila. Slunce, jakoby tomu dni chtělo udělat důstojné entréé, vysílalo příval svých světelných paprsků přímo na zlatou zámeckou kopuli, pod níž si už léta spokojeně „trůní“ alegorie Vznešenosti a Bohatství.

Před 200 lety se do Opavy sjeli evropští monarchové a diplomaté na Kongres Svaté aliance. Ten měl dát odpověď na otázku, jak dál postupovat proti šířícím se myšlenkám francouzské revoluce na starém kontinentě. Tyto události budou připomínat v nadcházejících týdnech ve slezské metropoli nejrůznější akce. Tou první je výstava ve Slezském divadle.

Josef Jüttner, původem slezský Němec, přišel na svět 12. září 1775 v Bernarticích u Jeseníku v domě číslo 27.

Rozhledna Chlum ležící na stejnojmenném kopci je viditelná z mnoha míst Plzně, ale i z jejího okolí. Jde o místo, které je oblíbeným cílem nejen Plzeňanů. V minulosti skvěle prosperovalo, přesto téměř zaniklo.

Bořením a obnovováním starých pomníků jen ukazujeme, jak prázdný je náš aktuální český panteon. Měli bychom stavět nové sochy. Jenže komu?

Češi ho milovali, pro Rakušany byl idiotem. Ferdinand I. Dobrotivý patřil ve své době mezi nejpopulárnější panovníky Evropy. Nemocemi stíhaný císař přitom nebyl žádným hlupákem a ovládal šest jazyků včetně češtiny. Čechy, a především Prahu, měl poslední korunovaný český král natolik rád, že zde nakonec po abdikaci strávil zbytek svého života.

Nahlédnou do prostor, kde spal, snídal, pracoval nebo četl lichtenštejnský kníže. Vůbec poprvé se návštěvníkům zámku ve Valticích zpřístupní apartmán Františka I. Majitel lednicko-valtického panství obýval zámek jako poslední ze slavného rodu, zemřel v roce 1938.

Jedna byla krásná, druhá chytrá a ambiciózní. Jednu to stálo pověst, druhou hlavu. Sestry Marie a Anna Boleynovy se nesmazatelně zapsaly do anglické historie. Starší Marie byla jako první milenkou Jindřicha VIII., Anna ho dokázala rozvést a stát se jeho královnou. Už mu ale nezvládla porodit syna, a tak skončila na popravišti. Marie mohla v klidu dožít, byl to ale život nuzný a mimo přízeň dvora.

Možná vám její jméno známé nebude. Do historie vešla jako Marie Leopoldina a byla dcerou prvního rakouského císaře a zároveň českého krále Františka I. Dokonce prý uměla i česky. Podobně jako její starší sestra Marie Luisa i ona se stala obětí sňatkové politiky habsburského domu. I její svatbu zrealizoval její otec spolu s všemocným kancléřem Metternichem...

František I. se vypravil do baziliky Santa Maria Maggiore a kostela sv. Marcela na Via del Corso v Římě.

Jde sice o nejmenší lázeňské letovisko z klasického severočeského trojúhelníku Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, ale to jim na kráse rozhodně neubírá. Naopak. A které slavné osobnosti si jejich léčivé prameny oblíbily?

Jóga není slučitelná s katolickou vírou, myslí si irský biskup Alphonsus Cullinan, který rozeslal před dvěma týdny katolickým školám ve své diecézi dopis, ve kterém požaduje zákaz cvičení jógy. Navrhuje, aby děti místo toho raději trávili čas „adorací Ježíše“.

Turkobijec František I. Nádasdy (6. října 1555 – 4. ledna 1604) se do dějin zapsal svou věrností králi a zemi, srdcem i duší, talentem a věrností vojáka a velitele a také jako manžel Alžběty Báthoryové známé jako Čachtická paní.