Genetika

Když Bůh stvořil člověka, Adama, chtěl pro něj najít vhodného pomocníka. Podle Bible před něj přivedl všechna zvířata, ale zjistil, že pomoc jemu rovná se zde nenajde. Poté Adama uspal, vyňal mu jedno žebro a z něj utvořil ženu, Evu. Dle hypotetické chronologie spadá období stvoření Adama a Evy, zvané počátek lidstva, do období před cca 6000 roky. Jenže novodobé testy DNA odhalily sedm pramatek Evropanů, sedm dcer Eviných. Které zasely nejvíce genů v Česku?

Roztřepaná paže v oblasti tricepsu nevypadá zrovna vábivě. I tak však tuto část ruky nemá posílenou téměř nikdo a většina žen si na její estetickou nedostatečnost stěžuje.

Vědci z izraelského Weizmannova institutu vytvořili syntetická myší embrya z kmenových buněk, čímž se zbavili potřeby spermií, vajíček a dokonce i dělohy. Poté je pěstovali až téměř do poloviny těhotenství, kdy již měli všechny orgány, včetně bijícího srdce. Tato technologie by mohla být použita k pěstování orgánů pro transplantace, píše server New Atlas.

Ruce jsou jednou z našich vizitek a okousané nehty i jejich okolí opravdu nevypadá zrovna dobře. Navíc podle okousaných nehtů hned ostatní poznají, že s vámi není něco v pořádku.

Ve středu jsme oslavili dvousté výročí narození objevitele základních zákonů genetiky Johanna Gregora Mendela. Pojďme při té příležitosti s pomocí příběhů jeho a dvou našich dalších objevitelů odkrýt archetypální příběh o těžkém kříži naší země, kde ten, kdo svou světovou práci uskutečnil většinou sám, „na koleně“ a navzdory vrchnosti, která mu namísto pomoci házela klacky pod nohy, většinou za svou práci nezíská materiální prospěch ani čest.

V Brně se sešlo 400 vědců z celého světa na konferenci u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Podle nich jsou geneticky modifikované potraviny cestou, jak předejít nedostatku jídla.

Prozkoumal 28 tisíc rostlin hrachu, z jeho poznatků těží vědci dodnes. „Byl ohromně vytrvalý,“ říká k odkazu otce genetiky jeho následovnice a prorektorka Masarykovy univerzity Šárka Pospíšilová.

Festival Mendel k 200 výročí narození Gregora Johanna Mendela, zakladatele genetiky a objevitele základních zákonů dědičnosti probíhá v Brně od 17. do 24. července a koná se pod záštitou UNESCO. Oslavy výročí vyvrcholí  velkým open-air hudební program v pátek a v sobotu (22. a 23. července), kdy na pódiích v centru Brna vystoupí řada špičkových interpretů. Vstup na všechny koncerty je pro veřejnost zdarma

V červenci letošního roku si připomínáme 200 let od narození Gregora Johanna Mendela, zakladatele genetiky a objevitele základních zákonů dědičnosti. Slavného vědce přibližuje atraktivním způsobem veřejnosti Festival Mendel, který probíhá v Brně a koná se pod záštitou UNESCO.

Byl přírodovědcem, biologem, augustiniánským knězem německé národnosti a od roku 1868 též opatem kláštera ve Starém Brně. Gregor Johann Mendel, který se narodil před 200 lety, 20. července 1822, v rodině nepříliš zámožného německého rolníka, se proslavil hlavně jako zakladatel nauky o dědičnosti (genetice). Jím objevené zákonitosti se později uplatnily ve šlechtitelství i v řadě dalších vědních oborů, především v medicíně.

Byl přírodovědcem, biologem, augustiniánským knězem německé národnosti a od roku 1868 také opatem kláštera ve Starém Brně. Johann Gregor Mendel, který se narodil před 200 lety, 20. července 1822, v rodině nepříliš zámožného německého rolníka, se ale proslavil hlavně jako zakladatel nauky o dědičnosti – oboru, který se později začal nazývat genetika. Jím objevené zákonitosti se později uplatnily nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.

Před 200 lety se narodil Johann Gregor Mendel. Zakladatel genetiky pocházel ze slezských Hynčic a jako vědec a mnich působil v Brně. Mendelovy zákony jsou podstatou pro dnešní zkoumání dědičnosti a používají se napříč oborem genetiky. Současní čeští i světoví vědci na jeho práci stále navazují i při nových experimentech.

Přesně před 200 lety se narodil Gregor Johann Mendel, česky Řehoř Jan Mendel. Jak za jeho života na výzkum dědičnosti reagoval vědecký svět? A jak se opata Mendela, uznávané osobnosti církevního i politického života, najednou stala světově uznávaná vědecká veličina? Přesně tohle vám podrobně popíše text z roku 1922, vydaný tehdy k výročí 100 let od Mendelova narození.

Vzpomínali na něj jako na oblíbeného učitele, oddaného a výkonného opata, včelaře, meteorologa, moudrého člověka… Že byl geniálním zakladatelem genetiky, nemohl tušit ani on sám. Johann Gregor Mendel se narodil před 200 lety.

Především jako otec genetiky proslul Gregor Johann Mendel. Významnou část svého života prožil v Brně, kde také po pokusech s křížením hrachu dal vzniknout přelomovým zákonům dědičnosti. Ve středu uplyne od jeho narození dvě stě let. Na počest jeho výročí odhalí v Brně sochu, vznikla také bankovka s jeho podobiznou.

Každý, kdo někdy trpěl zpožděním nebo měl potíže s posunutím hodin o hodinu dopředu nebo dozadu kvůli letnímu času, ví vše o tom, čemu vědci říkají biologické hodiny neboli cirkadiánní rytmus. Jinými slovy se jedná o hlavní kardiostimulátor, který synchronizuje reakce vašeho těla na střídání dnů.

Česká národní banka ve středu vydá pamětní stříbrnou dvousetkorunu k připomenutí 200 let od narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela. K dispozici bude 19 500 mincí.

Je to vážně těžké. Tak moc byste chtěla shodit, ale copak můžete za genetiku, nedostatek času nebo fakt, že nemáte v dohledu posilovnu? Jak se to vezme. Tohle jsou totiž jen pusté výmluvy! Informuje o tom Dáma.cz.

Dvousté výročí narození zakladatele genetiky bude v Brně oslaveno opravdu velkolepě. Hudba nebude chybět - od skladeb z augustiniánských sbírek přes pop až po premiéru současného atuora.

Moravská metropole zahájila týden oslav 200. výročí narození svého rodáka Gregora Johanna Mendela, katolického kněze a zakladatele moderní genetiky.

V Česku vzniká národní sbírka zlozvyků. Její autorkou je výtvarnice Kateřina Šedá, nasbírat jich chce deset tisíc. Od dubna proto zasílá tištěné dotazníky například do škol nebo domovů seniorů. Lidé mohou dotazník vyplnit také na internetu. Projektem chce Šedá připomenout letošní 200. výročí od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela.

Už na základních školách se učíme, že existují pouze dvě pohlaví s párem chromozomů XY (muži) nebo XX (ženy). Příroda však někdy dokáže pořádně zamíchat kartami a přibližně 1 člověk z 1000 se narodí s pohlavním chromozomem navíc. U mužů se většinou jedná o Klinefelterův syndrom a mezi jeho hlavní symptomy patří více či méně výrazně ženské rysy. Mnohdy si svého stavu ani nemusí být vědomi.

Jsou hlavní příčinou vrásek, jemných linek a kožních prohlubní genetické dispozice? Ale vůbec ne. A vážně je důsledná hydratace tak spolehlivou prevencí? I tady je to trochu jinak!

Obsahuje nově vitamín D, rajče by tak mohlo být novou vhodnou metodou suplementace.

Chronické choroby dovedou každému člověku pořádně zkomplikovat život. A některé případy jsou opravdu extrémní, až jsou nutná kolikrát drastická opatření.

ANALÝZA. Rychlost evoluce koronaviru, který se před více než dvěma lety rozšířil z Číny, je fascinující i varovná zároveň.

Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

I když vědci stále objevují další a další neuvěřitelné výhody nejstarších stojících stromů na světě, kvůli klimatickým změnám o ně lidstvo přichází. Situace není dobrá, pomoct vyřešit tento problém by však podle studií mohlo klonování jejich genů.

Již za necelý měsíc, přesněji 20. 7. 2022, uplyne 200 let od narození věhlasného přírodovědce Gregora Johanna Mendela. Možná si jeho jméno pamatujete ještě ze školních lavic a jistě si ho spojíte s pokusy na hrachu setém a obdobných rostlinách. Tento muž odstartoval novou a přínosnou éru v oblasti genetického zkoumání, která pomáhá mnohé osvětlovat i několik desítek let po jeho smrti.

Každý zná jistě někoho, kdo trpí arachnofobií – tedy strachem z pavouků. Pokud to nejste vy sami, pak možná vaše matka, kamarádka nebo soused.

Vyobrazená dvoušroubovice DNA zahájila dnes nad Brněnskou přehradou dronovou světelnou show, která odkazovala na letošní 200. výročí od narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Ve vzduchu bylo 200 dronů, což byla první podobná show v České republice, řekl ČTK za pořadatele Ondřej Morávek. Mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem uvedl, že show sledovaly desetitisíce diváků, přesná čísla ale nelze odhadovat. Po dronové show následoval zahajovací ohňostroj 25. ročníku festivalu ohňostrojů Ignis Brunensis.

Duna, Není čas zemřít, Stranger Things, Peaky Blinders. Očekávání, odpočítávání posledních minut a vzrušená debata těsně před projekcí. Znáte to také? Na třetí díl série Jurský svět: Nadvláda jsem se těšil opravdu dlouho a o to horší bylo zklamání, které se vzápětí dostavilo. Dinosaury nahradily zmutované kobylky, místo genomu T-Rexe se řeší buněčná genetika, „zrod” umělého člověka bez rodičů a vláda nad světovým potravinovým byznysem. Vrcholem jurského neštěstí je apokalypsa hořících kobylek padajících z noční oblohy: takřka biblická katastrofa, která se ale ocitla úplně v jiném filmu. Jinak režisér Colin Treworrov sprostě vykrádá ty nejlepší scény z Jurského parku a kopírováním původního příběhu dokonale pohřbívá dinosauří sérii. Bravo! Jurský svět je definitivně v troskách: je mi to líto, ale dinosauři už opravdu vymřeli.

Stárnutí se projevuje mnoha faktory. Nejčastějšími vizuálními příznaky jsou vrásky a šedivé vlasy. Jedná se o přirozený proces, který někoho potká třeba již před třicátými narozeninami. Jiného například až v padesáti. Důležitá je genetika i životní styl.

Každá z nás chce mít krásně zakulacený a pevný zadeček, za kterým se otočí každý muž. Bohužel ne všechny z nás mají dané geneticky, aby měly sexy zadeček od přírody.

Stárnutí se projevuje mnoha faktory. Nejčastější vizuální příznaky jsou vrásky a šedivé vlasy. Jedná se o přirozený proces, který někoho potká třeba již před třicátými narozeninami, a jiného například až v padesáti. Důležitá je genetika i životní styl.

Pro mnoho mužů je hustá, zdravá kštice svázána s jejich vlastním obrazem. Bez vlasů se cítí starší a méně atraktivní. Když si všimnou, že jejich vlasy řídnou nebo vypadávají, začnou se děsit. Někteří mohou pociťovat ztrátu své identity, jiní ztrácí sebevědomí.

Stárnutí se projevuje mnoha faktory. Nejčastějšími vizuální příznaky, které jsou s ním spojovány, jsou vrásky a šedivé vlasy. Jedná se o přirozený proces, který někoho potká třeba již před třicátými narozeninami, jiného v padesáti i později. Šedivé vlasy totiž nejsou jen známkou stáří. Důležitá je genetika, ale také životní styl. Šedivé vlasy vznikají v důsledku ubývání pigmentu, tzn. barviva vlasů, které se tvoří v melanocytech (pigmentových buňkách) vlasových kořínků. „Nejčastěji kvůli procesu stárnutí dojde ke zpomalení, omezení nebo až zastavení produkce melaninu,“ vysvětluje dermatoložka Lucia Mansfeldová z Perfect Clinic Dermatology.

Muzejní noc v Novém Jičíně byla letos věnována fenoménu Kravařska a zakladateli genetiky Mendelovi. Díky speciálnímu questingu ožily kromě Žerotínského zámku i další objekty ve městě.

Za posledních deset let se podařilo v Česku vybudovat velmi kvalitní systém péče o pacienty se vzácnými onemocněními, srovnatelný se zeměmi na západ od našich hranic. Zdaleka však není vyhráno.

Principy dědičnosti vysvětluje srozumitelnou formou nová stálá expozice Genetika aneb Podivuhodná cesta do jádra buňky. Návštěvníci ji najdou v augustiniánském klášteře v Brně, kde kdysi žil a dělal své pokusy zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel. Od jeho narození letos uplyne 200 let. Expozice doplňuje a rozšiřuje dosavadní nabídku Mendelova muzea zaměřeného hlavně na Mendelův život.

CRISPR technologie poslední roky hýbe celou biologií a vědecké skupiny se snaží přijít na to, co všechno je díky ní možné. S její pomocí se nedávno podařilo zvýšit hladinu vitaminu D u rajčat.

Výsledek publikoval v časopise Nature Plants mezinárodní tým koordinovaný Ústavem věd o produkci potravin Národní výzkumné rady v Lecce, píše server ansa.

Vysoké teploty většinou zničí veškerou DNA, kterou živý organismus obsahuje. Vědci se to stejné domnívali i obětech pompejského neštěstí. Pokus o analýzu DNA jeho obětí však přinesl překvapivé výsledky.

Křečci jsou již dlouho považováni za rozkošné domácí mazlíčky, ale vědci z Georgijské státní univerzity nechtěně poškodili tuto pověst.

Myšlenka, že lidské tělo již díky evoluci dosáhlo dokonalosti, je nereálná. Odborníci odhadli, kam bude vývoj lidstva směřovat dál.

Technika CRISPR-Cas9 je již obecně známou metodou pro editaci genů. Díky ní vědci dokáží opravovat chyby v genetické informaci s velkou přesností. Nedávno byla poprvé využita i pro navození změny chování u pokusných zvířat.

Ze Švédska, nebo spíš z Balkánu? Vaše vlastní DNA je příruční knihovna, ze které zjistíte ledacos. Co všechno se z ní můžete dočíst díky rekreační genetice? Během let soužití se svou primární rodinou jsem si uvědomila, že o některých členech našeho rodu se víc nemluví, než mluví.

Vědci nalezli jednodušší způsob genetické modifikace švábů pomocí CRISPR-Cas9, který výrazně zkracuje dobu potřebnou k výzkumu hmyzu.

V chromozomech si přinášíme do života genetické dědictví, od barvy vlasů až po povahové rysy. Ale jsou s nimi spojeny také méně příjemné věci, jako jsou třeba sklony k některým onemocněním. Počet chromozomů je jasně daný, a pokud se změní, vede to k některým fyzickým i mentálním anomáliím. Pokud bychom to chtěli říct jednoduše, pak lze chromozomy definovat jako vláknité struktury DNA (deoxyribonukleové kyseliny), které nesou dědičnou informaci prakticky o všem, od barvy očí až třeba po výšku. Dělají nás vlastně tím, kým jsme, a nacházejí se v jádře všech buněk.

Do letošního ročníku tradiční Olomoucké muzejní noci se poprvé zapojí také Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL).

Všichni víme, že v sobě neseme geny našich předků. K tomu nepotřebujeme znáte genetiku. Zajímalo by vás ale, jestli náhodou nejste neandrtálec více, než jste si mysleli? Za „neandrtálce“ se někdy pejorativně označuje i jedinec neslušného chování. Přitom možná máte právě vy od těchto našich přímých předků více, než jste čekali. Udělejte si malý test. Jak to?

Po oslavení čtyřicítky se většina žen alespoň v koutku mysli začne zabývat otázkou, kdy přijde obávané klimakterium. Nejčastěji klimakterium nastoupí kolem 45. roku, slovo v této otázce má ale především genetika a též životní styl. Právě životní styl v čele s jídelníčkem hraje hlavní úlohu i v potlačování nepříjemných symptomů přechodu, jako jsou návaly pocení, únava, změny nálad či psychická nepohoda. Pozorujete na sobě některé z těchto projevů? V následujícím článku si můžete mimo jiné otestovat, zda se již k přechodu blížíte.

Zach Skitmore z Norwich trpí vzácnou nemocí, kvůli které necítí bolest. I když se to může jevit jako výhoda, chlapec i jeho rodiče kvůli…

Vypracovat si břišní svaly není snadné. V první řadě je třeba vědět, že ne všechny faktory, které ovlivňují, zda břišní svaly skutečně uvidíte, máte pod kontrolou. Například složení těla je jistě ovlivněno stravou a cvičením, ale také genetikou.

Nový potenciální přístup k léčbě pacientů s poškozením míchy byl publikován v časopise Molecular Therapy. Díky němu by lékaři mohli ulevit neuropatiím, kterými trpí až polovina léčených.

Podle genetiků je pravděpodobnost, že se někomu narodí děti s odlišnou barvou pleti, jedna ku milionu.

Na letošní rok připadá 200. výročí narození Johana Gregora Mendela. Jako připomínku na zakladatele genetiky zasadili studenti opavského gymnázia, které nese vědcovo jméno, strom. Mendel na zdejším gymnáziu studoval a 6 let v Opavě žil.