Genetika

Ivan Mičurin byl geniální ruský samouk. Propaganda z něj ale udělala loutku popírající genetiku. Jaký byl jeho skutečný osud?

Ještě donedávna panoval názor, že biologické hodiny tikají hlavně ženám. Nové studie ale ukazují, že i mužské tělo má svůj „deadline“, jen se o tom moc nemluví. Vědci zjistili, že s přibývajícím věkem se mění nejen kvalita spermií, ale i genetická informace, kterou si s sebou nesou budoucí děti. Některé závěry jsou dost varující.

Tým reprodukční bioložky Heleny Fulkové poprvé prokázal, že poškozená vajíčka je možné „opravit“ a vrátit jim schopnost zdravého vývoje. Výzkum otevírá cestu k novým léčebným terapiím, které by mohly snížit riziko genetických vad a zvýšit šance na otěhotnění ve vyšším věku.

Herečka Dagmar Havlová je ve věku, kdy řada žen na pohled připomíná babičky. Ona má ale vzhled dobře opečovávané padesátnice, což všechny zanechává v němém úžasu. Jak to jen dělá?

Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Genetik, endokrinolog a diabetolog NIR BARZILAI (69) má československé kořeny, ovšem narodil se v Izraeli a už bezmála čtyři dekády působí v USA. Při výzkumech dlouhověkosti a zdraví tu dospěl k tomu, že těchto dvou kýžených veličin lze dosáhnout maximalizací nebo optimalizací cvičení, stravy, spánku a sociálních vazeb. Mnohé biologické znaky stárnutí tlumí i běžně předepisované léky – mimo jiné tolik diskutovaný Ozempic, o čemž Nira Barzilaie brzy uslyšíte mluvit ve filmu-poslání projektu Voices od Meltingpot.

I když nádorová onemocnění nepřecházejí z rodičů na děti, genetická dispozice výrazně zvyšuje riziko rakoviny prsu nebo vaječníků. Kdy má smysl podstoupit test mutací genů BRCA a jak může včasná diagnostika změnit život, popisuje Michal Zikán, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Biotechnologické firmy rozjíždějí výzkum cílených zásahů do DNA lidských embryí. Slibují léčbu dědičných chorob. To však lze dnes řešit bez zásahu do DNA embrya. Jaký je skutečný záměr firem, jako je Manhattan Genomics nebo Preventive?.

Brněnské biskupství zahajuje dlouhodobý projekt, který promění bývalou budovu německé reálky v Jánské ulici. Objekt, který letos vyměnilo s městem za Chleborádovu vilu, projde kompletní rekonstrukcí a modernizací; vzniknou v něm moderně vybavené učebny se zvláštním důrazem na přírodovědné předměty. Nová církevní základní škola ponese jméno brněnského kněze a světově proslulého vědce Gregora Johanna Mendela, jenž v této budově působil před více než 160 lety. První žáky přivítá v září 2027.

Sebevědomí je klíčem k úspěchu, štěstí a zdravým vztahům. Určuje, jak se cítíme i to, jak nás vnímají ostatní. Věděli jste ale, že sebevědomí má tvar písmene U, může být nakažlivé, ovlivňuje ho hudba nebo že se jeho pojetí výrazně liší napříč kulturami? V následujícím článku také popíšeme nejčastější mýty o sebevědomí, ale i další zajímavá vědecká fakta.

Kradl vědecké sbírky pro nacisty, vedl institut SS a raboval SSSR. Nakonec byl Heinz Brücher zastřelen v Argentině, motiv dodnes zůstává nejasný.

Incest zůstává jedním z největších tabu. Zatímco pro egyptské faraony byl běžný, v USA má s ním zkušenost každá šestá rodina.

Marie Terezie Šarlota, jediná přeživší dcera Marie Antoinnety, přežila teror i smrt rodičů. Její jméno se později objevilo ve slavné záhadě Temné hraběnky.

Adolf Hitler měl podle nové analýzy DNA genetickou poruchu, která mohla ovlivnit vývoj jeho pohlavních orgánů i průběh puberty. Vyplývá to z výzkumu, který bude představen v dokumentu britské stanice Channel 4 nazvaném Hitler’s DNA: Blueprint of a Dictator. Analýza zároveň vyvrací dlouho kolující tvrzení o Hitlerově židovském původu a naznačuje, že mohl mít jednu či více neurodivergentních nebo duševních poruch.

Když se Hazel narodila s očima dokořán a bez jediného pohybu ve tváři, její matka Victoria tušila, že něco není v pořádku.

Badatelský husarský kousek se podařil členům sdružení Společně, které pečuje o odkaz zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. V Moravském zemském archivu náhodou objevili ranní vydání Lidových novin ze soboty 22. července 1922, které při příležitosti tehdejších sto let od Mendelova narození věnovaly vědecké celebritě celou přední stranu.

Jednovaječná dvojčata často unikala trestu, protože genetici nedokázali určit, které z nich se dopustilo zločinu. Podobně byli za vodou i zločinci, kteří po sobě zanechali nepatrná množství dědičné informace, popřípadě byla DNA v biologické stopě silně poškozená. Forenzní genetici a genealogové už však umí takové případy rozlousknout.

Kde se vzala brambora? To bylo dlouho záhadou. Její divocí příbuzní nemají hlízy a geneticky mají blíže k rajčatům. Čínští vědci nyní přišli s novým objevem: Za své hlízy vděčí brambory dávnému křížení, ke kterému došlo s rajčaty asi před 9 miliony lety.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl laureát Nobelovy ceny za medicínu Victor Ambros. Kromě vzpomínek na svou kariéru hovořil také o budoucnosti vědy ve Spojených státech.

Obezita představuje komplexní chronické onemocnění, za jehož rozvojem stojí kombinace více faktorů. Na tomto závěru se shodli čeští odborníci, kteří upozorňují na nutnost změny přístupu k této problematice.

Obezita má kořeny v genech, návycích i prostředí. Jaké má důsledky a co na ni dlouhodobě funguje: pravidelný pohyb, spánek, jídelní plán a podpora okolí.

Sobecký výběr dává mutovaným kmenovým buňkám spermií konkurenční výhodu. Podíl spermií s mutací roste u starších mužů až na 5 %. Tyto změny zvyšují riziko neurovývojových poruch a predispozic k rakovině.

Oranžový členovec žijící na ostrovech u pobřeží Afriky je navenek typickým zástupcem svého řádu. Ale pohled do jeho genetických „útrob“ vědcům prozradil, že se jedná o živoucí hádanku.

Když se ženy při výběru budoucího otce svého dítěte dívají po bicepsech, možná tím (zcela nevědomky) následují nejnovější poznatky molekulární biologie. Nová studie publikovaná v prestižním časopise Cell Metabolism totiž přináší překvapivý závěr: fyzická kondice otce ještě před početím může zásadně ovlivnit zdraví jeho potomků. A ne jen symbolicky.

Na nejsušší poušti světa Atacamě v Chile vědci zkoumají malou odolnou rostlinu. Mohla by totiž ukrývat genetické informace, které by mohly pomoci zemědělským plodinám odolávat v sušších podmínkách způsobených globální změnou klimatu. Rostlina Cistanthe (Calandrinia) longiscapa kvete v době vzácných atacamských dešťů a vytváří mozaiku barev, které se přezdívá kvetoucí poušť.

Ženy jsou geneticky náchylnější k depresivním poruchám než muži, zjistili australští vědci na základě nové studie, která by mohla změnit způsob léčby této nemoci.

Různé lidské kultury a civilizace se od sebe zásadně liší. Ale v některých oblastech se naopak nápadně podobají: například se po celém světě ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži. Ale jak je to možné a čím je to dané? To je pro vědce z různých oborů záhada už desítky let.

Jsou lidé, kteří po probuzení vyskočí z postele, zpívají jako skřivánek a nejradši by hned řešili, co se jim zdálo, co budou celý den dělat a ostatním pokládají spoustu otázek. A pak jsou tu lidé jako já. Ti, co po ránu mluví maximálně v citoslovcích – „hm“, „ehm“, „no“.

Příběh ženy, která objevila „skákající geny“ a navzdory nepochopení změnila genetiku – Barbara McClintock, nositelka Nobelovy ceny.

Teorie tzv. fantomové DNA tvrdí, že genetická informace může přetrvávat i po odstranění samotné DNA. Ačkoliv zní fascinující, vědecká komunita zůstává skeptická – chybí důkazy a reprodukovatelné výsledky. Naděje na přelom v genetice tak zatím zůstává jen ve sféře hypotéz.

V Texasu se nedávno odehrál malý ornitologický zázrak. Vědci ve volné přírodě objevili křížence sojky chocholaté (Cyanocitta cristata) a sojky zelenavé (Cyanocitta yncas). Tato událost je mimořádně výjimečná i díky hluboké evoluční propasti, která oba rodičovské druhy odděluje. Jejich genetické linie se totiž rozešly před neuvěřitelnými 7 miliony let.

Los Emil, kterého rakouské úřady převezly k Šumavě, by mohl posílit genetiku losí populace u Lipna. V okolí lipenské přehrady se vyskytuje jediná významnější populace losa evropského v České republice. Na pravém břehu přehrady žije dlouhodobě maximálně 15 losů evropských. Los Emil pravděpodobně pochází z Polska a v posledních měsících se dostal za velkého zájmu veřejnosti přes Česko a Slovensko do Rakouska.

Los Emil, kterého včera rakouské úřady převezly k Šumavě, by mohl posílit genetiku losí populace u Lipna. V okolí lipenské přehrady se vyskytuje jediná významnější populace losa evropského v České republice. Na pravém břehu přehrady žije dlouhodobě maximálně 15 losů evropských, řekl ČTK mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Los Emil pravděpodobně pochází z Polska a v posledních měsících se dostal za velkého zájmu veřejnosti přes Česko a Slovensko do Rakouska.

Tento stav představuje svědivou zánětlivou kožní chorobu. Jedná se o vrozenou náchylnost! Riziko, že jí dítě onemocní, se odhaduje na 50-60 %. Projevy jsou u jednotlivců různorodé, ale všechna spojují suchá a podrážděná kůže. Tato místa jsou vstupním místem pro alergeny způsobující otoky, zarudnutí či výtoky.

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že „existuje souvislost mezi užíváním oblíbeného volně prodejného léku proti bolesti Tylenol a rozvojem autismu během těhotenství“. Toto tvrzení ale zpochybňuje mnoho lékařů.

Není to jen o kojení a příkrmech, ale také o stravě a pohodě matky, o genetice a osobních preferencích. Dopad toho, jak se dítě stravuje v prvních letech života, může být nedozírný – v dobrém i špatném slova smyslu.

Po seriálu Tajemství pana M. o slavném zakladateli genetiky Gregoru Johannu Mendelovi, který sklidil úspěch u diváků i na festivalech, natočila Česká televize jeho pokračování. Šestidílnou sérii uvede program ČT:D od 20. září, televize zároveň natočila i film.

Říká se, že nošení čepice nebo kšiltovky může vést k plešatění. Tento mýtus se mezi lidmi šíří už desítky let a stále budí obavy. Jenže co na to říká věda? Opravdu čepice způsobuje padání vlasů, nebo je skutečná příčina úplně jinde?

Biotechnologický start-up Colossal Biosciences, který se specializuje na oživování vyhynulých zvířat, získal od investorů dalších 120 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Mezi investory je i režisér Peter Jackson.

Barva očí není dána pigmenty, ale hlavně fyzikálním rozptylem světla. Odstín určuje množství melaninu a složitá souhra až šestnácti různých genů. Hnědá barva dominuje světu, zelená je vzácná, modrá vznikla v Evropě.

Největší „továrna na komáry“ čelí hrozbám ekologických aktivistů. Vláda Burkiny Faso ukončila po 13 letech projekt, který měl zemi osvobodit od malárie. Proč lidé odmítají biotechnologie, i když slibují ochranu zdraví a záchranu životů?.

Už od roku 1999 funguje v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně potrubní pošta, která slouží například k rychlé přepravě biologických vzorků k laboratorním vyšetřením. Unikátní systém přepravy měřící více než čtyři kilometry nemocnice neustále modernizuje a rozšiřuje. V letošním roce spustila provoz už své sedmé linky, která vede na oddělení mikrobiologie a genetiky.

Tajemství pana M. – Cesta časem diváky opět zavede za školáky Míšou, Kubou a Jirkou. V šesti nových dílech se parta dětí ze současnosti pokusí přijít na kloub záhadné šifře zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, kterého ztvárňuje Pavel Kříž. V další roli se představí například Jaroslav Plesl. Pokračování seriálu nabídne od 20. září v 9.20 hodin program ČT :D. … Článek Tajemství pana M. s Pavelm Křížem se nejdříve objevil na PLAY.CZ.

Dnes nesou jméno Gregora Johanna Mendela univerzity po celém světě. Zmínky o jeho objevech nalezneme napříč vědeckými časopisy.

Příchod dítěte s Downovým syndromem vám změní celý váš budoucí život. K lepšímu!

Když zemřela, neměla ještě ani dva týdny. Na její řádný pohřeb nezbyl čas. Místo toho, aby tělíčko skončilo na hranici, jak se ve druhé polovině 7. století našeho letopočtu slušelo, prostě jej na sídlišti Pohansko u dnešní Břeclavi zakopali do odpadní jámy. Dnes je toto děvčátko v podstatě celebritou: momentálně je nejstarším historicky doloženým „Slovanem“ ze střední Evropy.

Cítíme se šťastní, když se nám daří, zlobíme se, když se nám nedaří, a vzlykáme, když se stane něco smutného. A někdy máme pocit, že se všechno děje najednou. Kde se vlastně emoce berou a proč jsou někdy tak intenzivní?

Dvojitá brada je nevzhledným problémem, který trápí mnoho z nás – a to bez ohledu na věk nebo váhu. Vzniká nejen vlivem nadbytečného tuku, ale také v důsledku stárnutí, mladší ročníky trápí druhá brada i z důvodu genetiky, dokonce špatného držení těla. Tato oblast má velký vliv na sebevědomí, jde totiž o partii, která nejde jen tak schovat a výrazně ovlivňuje celkový vzhled obličeje.

Brno - První Slované mají společný původ v oblasti mezi dnešním jižním Běloruskem a střední Ukrajinou. Od šestého století našeho letopočtu Slované migrovali napříč střední a východní Evropou, což změnilo genetické složení některých regionů. Analýzou více než 550 vzorků kostí ze šestého až osmého století našeho letopočtu to zjistil mezinárodní tým vědců z Česka, Německa, Rakouska, Polska a Chorvatska. Výsledky vědecké studie dnes publikovaly časopisy Nature a Genome Biology. Zjištění představili archeologové a archeogenetici z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kteří tým vedli.

Ženy v keltské Británii během doby železné nejen dědily majetek, ale představovaly jádro společenské struktury. Ukazují to nová genetická i archeologická data. Matrilokalita, ženské hrobky plné bohatství i historické prameny dohromady dávají vzniknout zcela jinému obrazu tehdejší společnosti.

Ne, bohužel opravdu nejde o sci-fi (i když i o něm se v článku zmíníme). Na Česko se řítí průšvih ne století, ne tisíciletí, ale obecně antropologický. Dotkne se bez rozdílu mužů, žen i dětí. Zásahy do lidské genetické struktury už nejsou totiž jen fantazií vědců či filmařů, naopak začínají nabývat velmi konkrétních podob. A vyvolávají základní otázku, která zdaleka není jen technická: kdo rozhoduje, co je etické? Jak daleko může věda zajít, aniž by se sama stala hrozbou?

Žena neví, kdy a kde se narodila. Bylo to někde v Evropě. Rodina opustila Českou republiku, od roku 1972 kočovala. Teď se žena domáhá určení rodičů, kteří už zemřeli. Není nikde evidovaná. Znalec potvrdil, kdo je její bratr. Jenže soud řízení zastavil, když nedokázala, že úředně existuje.

Genetici už dvě desetiletí usilovně pracují na tom, abychom mohli spatřit skutečného křížence mezi dravým dinosaurem a slepicí. Je možné, že se jim to povede už brzy, snad za několik málo let.

Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci polní pokus s ječmenem, při jehož vývoji použili tzv. CRISPR, tedy nástroj pro úpravu genomu, který vědcům umožňuje přesně řezat a upravovat sekvence DNA. Jarní ječmen se zkráceným stéblem získali pomocí nových šlechtitelských technik.

Na fotkách vypadají jako dokonalí drobečci, kteří se vejdou do dlaně. Realita je ovšem mnohem temnější. Množitelé díky takovým lidem profitují z poptávky po módním mini mazlíčkovi.

Samec australského ledňáka snáší vejce. A naopak, samice flétňáků mají varlata a produkují spermie. A pak že je změna pohlaví v rozporu s přírodou.