Genetika

Přichází to zhruba po 30 až 35 letech života. Kostní hmoty začíná pomalu ubývat, a pokud bychom braly na lehkou váhu prevenci, pomalu, ale jistě směřujeme ke vzniku první zlomeniny.

Vědci z Alabamské univerzity v Birminghamu transplantovali v loňském roce ledviny získané z geneticky modifikovaných prasat člověku s odumřelým mozkem v rámci preklinických testů na lidech. Podobně se již povedlo transplantovat člověku srdce. Tzv. xenotransplantace by v budoucnu mohly vyřešit problémy s nedostatkem dárců orgánů. Xenotransplantace: Srdce, ledviny i další orgány geneticky upravených zvířat Transplantace orgánů od jiného živočišného druhu se nedávno stala velkou novinkou, srdce z geneticky modifikovaného prasete bylo úspěšně transplantováno člověku, kterému kvůli srdečnímu onemocnění nezbyla jiná možnost.

V letošním roce oslaví Brno výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela, který se do světových dějin zapsal díky svým pokusům s křížením hrachu. Připomenutím života a díla opata má být také jeho nová socha. S Hrachovinou podle návrhu umělce Jaromíra Garguláka ale nesouhlasí skupina odborníků.

Skupina umělců, akademiků a teoretiků výtvarného umění v otevřeném dopise kritizuje výsledek veřejné soutěže na sochu pro Mendlovo náměstí v Brně. V soutěži vypsané u příležitosti 200. výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela, které připadá na letošní rok, uspěl umělecký slévač a sochař Jaromír Gargulák. Jeho bronzový monument Hrachovina však signatáři otevřeného dopisu pokládají za "doslovně ilustrativní až banální". Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) napsala, že v porotě…

Nástup omikronu je rychlý, populací projde a zůstane v ní. Imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší však rozhodně nevidí žádnou katastrofu.

Američtí lékaři transplantovali umírajícímu muži srdce geneticky upraveného prasete. Přestože je příliš brzy na to říci, že byla experimentální operace úspěšná, je to v době nedostatku orgánů k transplantaci velký pokrok.

V roce 2009, když Česko poprvé předsedalo Radě Evropy, nejdříve Mirek Topolánek rozhodně a mužsky vyřešil plynovou krizi mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropou. Dmul se pýchou, že se málem vznášel. Poté ho však jeho alter ego Jiří Paroubek shodil ze sedla. Potopil celou Topolánkovu vládu uprostřed našeho vůbec prvního předsednictví Rady Evropy.

Poměrně pozoruhodné. Že bychom skutečně byli potomky pouhých třech mužů? Analýza DNA zveřejněná v časopisu Nature poukázala na fakt, že chromozomy Y většiny mužů žijících v Evropě se spojují s pouhými třemi jednotlivci, již žili na našem kontinentu mezi lety 3500 až 3700. Jak je vlastně možné, že se prosadily pouze tyto tři linie? Těžko říct, zatím se o důvodech pouze spekuluje.

Po staletí se rodiče na celém světě dohadují a vtipkují o tom, kde se v jejich dětech vzaly jejich kladné vlastnosti. Ať už se jedná o chytrost, vzhled, sportovní dovednosti nebo hudební nadání. Vědci se zatím nedokážou zcela shodnout, ale současné výzkumy více napovídají teorii, že inteligence dětí je více ovlivněna matkou.

Vědci z Cambridge objevili klíčový biochemický signál, kterým plod řídí přísun živin z placenty. Podílejí se na tom geny obou rodičů, píše server EurekAlert.

Proč embryo na začátku svého bytí provede genovou anarchii? A proč se někdy chromozom stočí do kruhu? Na tyto otázky vám genetika odpověď zatím nedá. Na řadu dalších otázek ale ano. V medicíně totiž patří mezi nejvíce fascinující obory. Na stole leží černobílý obrázek. Jsou na něm různě pokroucené dvojice, které zdánlivě připomínají žížaly. Je jich 22 párů a dva další k tomu.

"Temný genom" nabízí vodítka k léčbě schizofrenie a bipolární poruchy. Nová studie otevírá obrovský potenciál pro nové cíle, které lze léčit, napsali na webu scitechdaily.com.

Předpokládá se, že změna počtu či genového obsahu chromozomů v organismu má velmi závažné, často smrtící následky. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky obratlovců AV ČR ale zjistili, že některým živočichům takové změny nevadí, naopak mohou být pro ně výhodné v podobě vzniku nových vlastností.

Brněnské Mendlovo náměstí ozdobí nová socha, která připomene blížící se dvousté výročí narození přírodovědce Gregora Johanna Mendela. Dílo Hrachovina, jež odkazuje na Mendelem definované zákony dědičnosti, bude v Brně první sochou, kterou mohou lidé projít.

Gargulákův návrh nazvaný Hrachovina uspěl ve veřejné soutěži vypsané u příležitosti 200. výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela. To připadá na rok 2022.…

Šedivění vlasů ovlivňuje mnoho faktorů. Nejvýznamnější roli hraje genetika, ale podílet se může také nedostatek určitých vitamínů, kouření, určitá onemocnění, stres a nešetrné zacházení s vlasy.

George Church oznámil prostřednictvím webových stránek jeho nové společnosti Colossal zahájení projektu, jehož cílem je oživení mamuta srstnatého.

Jolanda Burkeová, odborná asistentka v Centru pro pozitivní psychologii a zdraví na RCSI University of Medicine and Health Sciences, vysvětluje, proč dosahují někteří lidé pocitu štěstí obtížněji než druzí. .

"Dnes už umíme provést analýzu DNA třeba z vlasu nebo i z jediné buňky," říká Šárka Pospíšilová, genetička a následovnice vědce G. J. Mendela.

Záhadné způsoby šíření rakoviny v těle, proces známý jako metastázy, jsou důvodem, proč je tak obtížné ji potlačit. Nyní se americkým vědcům z prestižní Princetonské univerzity podařilo objevit tzv. "stříbrnou kulku" v podobě sloučeniny, která dokáže tento gen vyřadit z provozu v myších a lidských tkáních.

Bez ohledu na celou řadu bohulibých hnutí bojujících za přijetí vlastního těla takového, jaké je, po světě stále běhají miliony lidí, kteří s tím, co jim příroda nadělila, nijak spokojeni nejsou. Vedle „problémů“, s nimiž lze aktivně něco dělat (např. lidé, kteří by chtěli být štíhlí, mohou začít…

Víte o tom, že je na světě stále méně žen s blonďatými vlasy? Článek z roku 1912 vám vysvětlí, co jejich úbytek způsobuje a za jak dlouho zmizí ze světa úplně. Souhlasíte s názorem více jak sto let starého článku, že vymření přírodních blondýnek není žádná tragédie?

Kompletní základy skleníku, ve kterém kdysi augustinián a zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty s křížením rostlin, odhalili v uplynulých třech týdnech…

Kompletní základy skleníku, ve kterém kdysi augustinián a zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty s křížením rostlin, odhalili v uplynulých třech týdnech v parčíku kláštera na Starém Brně archeologové ze společnosti Archaia. Jak ČTK řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková, interiér skleníku pod povrchem byl překvapivě nepoškozený.

Všichni víme, že čas je neúprosný a stárneme všichni. Někdo stárne rychleji, k někomu je genetika přívětivější. Pokud ale budete vědět, na co se zaměřit, udržíte svou tvář v kondici co nejdéle.

Identifikaci dovolila analýza vlasu z náčelníkova skalpu. Vědci tak potvrdili, že muž z Jižní Dakoty je pravnukem ikonického domorodého vůdce Sedícího býka.

Může věda posloužit k vyhledání ideálního partnera? Máme v DNA kód, který by šel pro ideální spárování použít? Bylo by to pro lidstvo ještě atraktivní, kdyby vsadilo na jistotu? Tyto a celou řadu dalších otázek si položíte, když si pustíte osm epizod nedávno přidaného seriálu na Netflixu.

Česká studie z října letošního roku zkoumala pravdivost zažitého stereotypu o promiskuitě rusovlasých žen. Z pěti možných vysvětlení obstály jen dvě.

Nepříjemné překvapení čekalo na ženu, která se na sociální síti TikTok prezentuje pod přezdívkou Izzy. Díky DNA testu se nejenom dozvěděla, že nemá tolik…

Vědci podrobili analýze vzorky stolice, které nalezli v solných dolech v rakouském Halštatu, aby zkoumali složení stravy tamních horníků od doby bronzové až po baroko. Ve vzorcích z doby železné nalezli důkazy o výrobě sýrů s modrou plísní a piva.

V příštím roce uplyne 200 let od narození „otce genetiky“, jak se Mendelovi dodnes celosvětově přezdívá. V rámci oslav tohoto výročí se chystá nejen v Brně, ale i na dalších místech Česka, Evropy a světa mnoho akcí a projektů, které mají připomenout, že pilíře genetiky byly položeny na jihu Moravy.

Vědci v Brně zkoumali ostatky přírodovědce Gregora Johanna Mendela. Výsledky svého bádání odprezentovali dnes v prostorách augustiniánského opatství.

Jeden z nejvýznamnějších vědců Gregor Johann Mendel se do dějin zapsal objevením základních principů dědičnosti. Příští rok uplyne od narození „otce genetiky“ 200 let. V rámci oslav výročí se chystá v Brně, ale i na dalších místech ČR, Evropy a světa mnoho akcí, které mají připomenout, že pilíře genetiky byly položeny na jihu Moravy. Vědci např. zjistili, že Mendel měl větší mozek než průměrný dnešní muž.

V průběhu celé epidemie covid-19 se objevují lidé, kteří neonemocněli, byť se dostali do přímého kontaktu s nakaženými, či dokonce stáli v pomyslné první linii. Právě tito lidé by mohli být klíčem k boji proti chorobě, která na celém světě připravila o život miliony lidí.

Výzkumníci přeprogramovali mozek červa pomocí DNA z nezmara. Ukazuje to, jak „tvárná“ těla mohou být – a jak fungují různé druhy nervové signalizace.

Její lebka nalezená před 70 lety v Koněpruských jeskyních pod návrším Zlatý kůň se stala nejstarším geneticky určeným pozůstatkem moderního člověka v Eurasii. Ke zlomovému objevu vedla práce Jaroslava Brůžka z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty UK a Petra Velemínského z Antropologického oddělení Národního muzea. V rozhovoru mluví jak o genetickém výzkumu, tak o rekonstruování podoby našich předchůdců.

Každodenní péče o pleť je prioritou snad každé ženy. Když se totiž o svou pleť nestaráme, je to na ní okamžitě poznat. Na stavu naší pleti se podílí mnohé faktory. Ale o tom, jak bychom se měly o svou pleť starat, pak koluje řada mýtů. Dámy, čemu můžete věřit a co jsou jen pouhé nesmysly? […] Příspěvek Péče o pleť: 6 nejčastějších mýtů. Které to jsou?

Monika Binias (49) mnohé překvapila, když na sociální sítě umístila fotografii, na které je zcela nenalíčená. Přestože se v nadcházejících měsících stane padesátnicí, i bez make-upu vypadá mnohem mladší. "Já si opravdu myslím, že je to hodně dané genetikou. Je to i životním stylem," prozradila pro ŽivotvČesku.cz Monika Binias a popsala, jakých zásad se drží.

Zrzavé ženy vykazovaly dřívější začátek sexuálního života a měly více sexuálních partnerů než ostatní ženy, říká nová česká studie.

Tento vědecký průlom v mapování genomu kůrovce může přispět k lepším postřikům a ochraně přírody před hmyzem, který dokáže během roku zničit spoustu porostu.

Vlastivědné muzeum v Olomouci otevřelo výstavu věnovanou zakladateli moderní genetiky Gregoru Johannu Mendelovi. Expozice připomíná nadcházející dvousté výročí narození tohoto velikána moderní vědy, které připadá na příští rok.

Už dlouho není tajemstvím, že naše děti si genetický materiál půjčují především od svých babiček. I my jsme více podobní svým prarodičům.

Slovenský startup DNA ERA, který se zabývá analýzou DNA a rekreačním genetickým testováním, vstoupil na tuzemský trh. Čechům se tak otevírá možnost domácího testování DNA. DNA ERA je biotechnologická společnost, která vznikla v roce 2018 v reakci na stále oblíbenější trend získávání informací z testů DNA v USA.

Každé dítě je svým způsobem jedinečné, a zvláště pak pro své rodiče. Příroda nás ale umí někdy opravdu překvapit jejich schopnostmi nebo anomáliemi ve vzhledu.

Život na Zemi by nemohl bez kyslíku existovat. Ale ne vždy byla Země planetou, jak ji známe dnes.

Udržování si štíhlé postavy tak, aby člověk zbytečně nenabíral kilogramy, nebývá vůbec lehké. Manželka šéfa rezortu zdravotnictví Adama Vojtěcha (35) sedmatřicetiletá Olga Vojtěchová se může chlubit ladnými křivkami, které však nějaké to úsilí stojí. "Svůj podíl na tom určitě má i dostatek pohybu - každodenní dlouhé procházky s naším psem a také hodiny strávené na běžeckém pásu. Na něm strávím denně nebo obden tak hodinku času, střídám běh s rychlou chůzí," prozradila pro ŽivotvČesku.cz.

Pokud pracujete virtuálně, je pravděpodobné, že trávíte spoustu času schůzkami Zoom. Pokud se ale neradi dostanete na kameru, vypadá to, že možná nejste jediní.

Chodidla jsou pro mnoho lidí jednou z nejintimnějších částí těla, kterou okolí příliš neukazujeme. Důvodů existuje mnoho, jedním z nich je i to, že se za své nohy trochu stydíme.

Věk matky je popisován jako nejrizikovější faktor pro vznik genetických vad plodu, jako je například Downův syndrom. Vědci nyní na myších zkoumali, jaký vliv na kvalitu mateřských vajíček má počet ovulací, které předcházejí samotnému těhotenství.

Každá z nás chce mít krásně zakulacený a pevný zadeček, za kterým se otočí každý muž. Bohužel ne všechny z nás mají dané geneticky, aby měly sexy zadeček od přírody.

Původ Čechů je pro mnohé skupiny nejspíš zdánlivě jasnou věcí. Jenže nepocházíme z Evropy, všichni jsme potomky tzv. africké mitochondriální Evy, naší pramatky.

Po Zemi zřejmě budou znovu chodit mamuti, respektive kříženci mamutů se slony. Tým vědců, který chce zvířata přivést na svět, nyní opravdu získal na projekt peníze. Díky nim se podle vyjádření vědců plán stal realitou a první mláďata by mohla "vzniknout" už za čtyři až šest let.

Pokud bychom se řídili společnosti Disney, jsou všichni princové naprosto okouzlující a jde o úžasné muže. Historicky je to ovšem velmi daleko od pravdy.

Přestože šedivění vlasů se odvíjí zejména od genetiky, i tak můžete udělat něco proto, aby k němu nedošlo předčasně. Začněte správnou výživou. Šedivé vlasy jsou…

Komiks, speciální pivo nebo šalina, k tomu putovní výstava. Výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela právě začíná. Příští rok tomu bude už dvě stě let od jeho narození. Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) v předstihu zahájila oslavy zasvěcené právě tomuto výročí už včera v brněnském parku Lužánky. Zaměřovat se bude především na studenty.

Start-up Colossal má ambiciózní plán. Do čtyř až šesti let vrátit na zamrzlé pláně mamuty.

Kříženci slona a mamuta vyšlechtění v laboratoři by se mohli po Zemi procházet už za šest let. Vědci upraví embrya slonů, přeprogramují buňky na kmenové a poté provedou změny DNA tak, aby odpovídaly vlastnostem mamutů srstnatých nalezených v permafrostu, píše The Guardian.

Oživování vyhynulých zvířat je tématem vědecko-fantastických děl už odnepaměti. Nejznámější je z této kategorie asi knižní a filmový Jurský park, v němž vystupuje široká škála dinosaurů.