Genetika

Když se při úsměvu objeví po stranách tváří prohlubně, je jistě jen málo lidí, kterým se to nelíbí. Tento prchavý úkaz se objevuje v lidových písních i v básních a opěvovali ho i dávní trubadúři. Dolíčky se nevyskytují jen na tvářích, lze je najít také jinde na těle. V některých kulturách jsou důlky ve tvářích považovány za znamení krásy nebo dokonce štěstí. Proto si je lidé nechávají vytvořit uměle u plastických chirurgů. Ale co je přesně způsobuje přirozenou cestou a proč je někteří lidé mají, zatímco jiní ne?

Niterný počátek zrodu a vývoje každého člověka protkává vlákno kyseliny deoxyribonukleové (DNA). Toto jedinečné vlákno je základním nositelem dědičnosti a kóduje přesný stavební plán našeho těla.

Američtí vyšetřovatelé částečně odhalili záhadu zmizení legendárního lyžařského závodníka Gardnera Paula Smitha. Až nyní se díky vzorkům DNA a moderní forenzní genetické genealogii zjistilo, že mu patří tělo, které se našlo v roce 1970.

Dannia Shabbirová z britského Farehamu vypadá, jako kdyby jí byly čtyři roky. A vždycky tak působit bude. Přitom jí je 19 let, dvacetiny oslaví v dubnu. Jako jediná na světě trpí totiž vzácnou genetickou poruchou, píše britský list The Mirror.

Hledáte viníka svých předčasných šedin? Pokud chcete někomu vyčinit, začněte u genetiky. Ze stříbrných pramenů lze osočit i kouření, chronický stres, štítnou žlázu nebo sníženou schopnost těla vstřebávat vitamin B12.

Evoluce nás nepřipravila na používání dalších částí těla, ale vědci s jistotou vědí, že náš mozek je schopen se tomu přizpůsobit.

Odborná studie publikovaná v časopise Science Advances se zaměřuje na vliv radiace působící v oblasti černobylské jaderné elektrárny na genetický kód místních toulavých psů. Okolí bývalé aktivní jaderné elektrárny v Černobylu je sice na jednu stranu upomínkou jedné z největších katastrof moderních dějin, na stranu druhou však umožňuje vědcům nahlédnout pod roušku tajemství vlivu radiace na život v zamořené oblasti. Nedávná vědecká studie, kterou publikovala skupina vědců v časopise Science Advances, se věnuje prvnímu komplexnímu rozboru genetického kódu zdivočelých psů, kteří v okolí elektrárny žijí již několik generací, a jeho změnám oproti psům žijícím mimo vliv záření. V rámci průzkumu byly analyzovány vzorky více než tří stovek volně

Genetickou stopou lidí z doby ledové se zabývali vědci při evropském výzkumu. Součástí bádání byla také těla mužů ze slavného věstonického trojhrobu. Díky novým metodám získali experti kompletnější vzorky, které doplnily znalosti o evropském genetickém rodokmenu.

Genetická stopa pravěkých lovců z Dolních Věstonic a Pavlova vymizela. Zjistili to odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně (ARUB). Zapojili se do evropského výzkumu, který zkoumal kompletní lidský genom 365 mužů a žen, kteří žili v západní a střední Evropě 50.000 až 5000 let před naším letopočtem. Studie, kterou dnes zveřejnil časopis Nature, zahrnuje i poznatky z věstonického pravěkého hrobu tří mužů. Archeologický ústav AV ČR v Brně o tom informoval v tiskové zprávě.

Inuité v daleké severovýchodní Asii, americké Subarktidě a Grónsku mají žlutohnědou kůži navzdory vzdálené severní zeměpisné šířce, ve které žijí, na rozdíl od jiných populací žijících na srovnatelné rovnoběžce, jako jsou Švédové a Finové. Proč ale?

Představte si, že zápolíte o každý nádech, nemůžete bez problémů polykat, zapnout si knoflíky na košili nebo zvednout k ústům šálek čaje. To jsou jen střípky z mnoha výzev, kterým denně čelí lidé trpící vzácnými chorobami. Které z nich se v Evropě vyskytují nejčastěji? Kolik lidí se s nimi potýká a dá se jim nějak předcházet?

Proč někdo tloustne z mrkve, ale jiný je jako tyčka, i když jí pravidelně velké porce? Proč někomu svědčí maso, ale syrová zelenina mu nedělá dobře? Zeptali jsme se odborníků. Řeč bude i o zdravých a nezdravých potravinách, pokud tedy vůbec existují.

Vědci z oddělení urologie a programů veřejného zdraví ve Spojených státech a Itálii v poslední době zkoumali netradiční jev. Zabývali se průměrnou velikostí pánského přirození, která se za poslední tři desítky let zvětšila průměrně o 24 procent. Na první pohled nevýznamná skutečnost však vědce znepokojuje.

V každém z nás se nějakým způsobem odráží naši rodiče. Přirozeně tak máme predispozice k některým fyzickým i duševním rysům. I přes to, že je otázka genetiky velmi komplexní a složitá, vědci dokázali odhalit, po kom z rodičů jsme podědili určité rysy. Za co tedy vděčíte své mamince a za co naopak tatínkovi?

Modré zabarvení kůže se může zdát jen jako vlastnost ze šmoulí vesnice nebo dalších fiktivních míst. Jedna farmářská rodina ovšem takovou barvu kůže skutečně měla.

Důsledkem vzácné genetické poruchy se tento hoch narodil s rukama evokujícíma humří klepeta. Jako mnoho obdobných podivností se pak stal součástí cirkusu.

Za nepříjemný zápach nohou často může špatní hygiena a nevhodná obuv. Kromě pravidelného mytí a výměny bot vám však mohou pomoci i relaxační koupele pro eliminaci bakterií.

Vědci vložili do genetické výbavy ryby gen z aligátora. Ne proto, aby byla ryba útočnější, ale aby byla méně náchylná k infekcím. Díky genové úpravě uhyne v umělém chovu méně sumců. Lépe se využije i krmivo. A snižuje se také množství odpadu, zátěž pro životní prostředí je tak nižší.

Zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel dostal v Brně, ač se zpožděním, narozeninový dárek v podobě nově otevřeného skleníku. Vedení města nyní zvažuje, zda by bylo možné nechat stavbu v zahradě augustiniánského kláštera zapsat do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Generální ředitelka americké výzkumné firmy BioViva se stala první osobou, která v roce 2016 úspěšně otestovala genovou terapii určenou proti stárnutí.

Od dětství zkoumáme různá tajemství našeho těla. Zjišťujeme vlastnosti našich uší, že nám může snadno něco spadnout do oka a nacházíme také rýhy na kůži našich dlaní.

Lucie Benešová vystudovala gymnázium a přírodní vědy v oboru biochemie na Univerzitě Karlově v Praze. Poté se rozhodla pro magisterské studium oboru molekulární biologie, ve kterém získala přírodovědný doktorát. A ještě si udělala velký „biomolekulární“ doktorát. Dnes je majitelkou i ředitelkou výzkumné společnosti Genomac, přednáší rovněž studentům na Přírodovědecké fakultě UK a je spoluautorkou více než 50 zahraničních vědeckých publikací.

Potkani, ryby i lidé stárnou na buněčné úrovni sérií obtížně pozorované, ale nakonec měřitelné dysbalance vztahů mezi geny. Pro snahu o „nesmrtelnost“ nejde o dobrou zprávu.

To, zda patříme k menším lidem nebo jsme vysocí, úzce souvisí s genetikou. Vědci zjistili, že jedna z těchto dvou skupin je inteligentnější a vědecká studie potvrzuje, že na naši inteligenci má tedy vliv nejen genetika , ale i fyzické vlastnosti. Do jaké skupiny patříte vy?

Věda prokázala už hodně věcí, mimo jiné také tuto zajímavost. Nefunguje vždycky, nicméně platí ve většině případů. Vypadá to, že v pohlaví potomka hraje roli rodina otce.

Ve Velké Británii a New Yorku se rozjíždí projekty sekvenování celého genomu u 200 000 novorozenců. Jejich cílem je zachytit léčitelná genetická onemocnění, která standardní novorozenecký screening neodhalí. Co na to říká etika? A jaké jsou ekonomické výhody?

Odhaduje se, že za posledních 3,5 miliardy let se po naší planetě pohybovaly více než čtyři miliardy druhů. Devadesát devět procent z nich už vymřelo. Dnešní vědci však doufají, že se jim tyto ztracené druhy podaří znovu "oživit" během příštích pěti let, jak uvádí server Newsweek.

Může se to zdát jako šílený nápad z nějakého sci-fi, ale v tomto případě se jedná o realitu. Vědci oživí dávno vyhynulého mamuta srstnatého.

Profesionálně, nebo amatérsky, každopádně s velkou touhou objevují mladí i staří svoji minulost v rodinných rodokmenech. To, co se dá dohledat, je často genetika proher, zmatků, nevěry a zla. Dost podobně vyznívají také první biblické rodokmeny.

Mezi mnoha Američany v první polovině 20. století převládalo přesvědčení o možnosti vytvořit společnost dokonalejších lidí na základě genetiky.

Terapie Hemgenix může zřejmě léčit hemofilii typu B, jedna dávka bude ale stát 3,5 milionu dolarů. To je dosud nejvyšší cena za léčbu.

Každý rodič je zvědavý, jak bude jeho dítě v budoucnu vypadat a jak se bude chovat. Otázka genetiky však není nikdy jednoduchá a vždy jde o kombinaci genů a životního stylu. Ale zatímco většina zděděných genů se přenáší od obou rodičů, existují určité rysy, které bývají více spojovány s matkou nebo naopak otcem. Které to jsou?

Proč někteří lidé vypadají mladší, než je jejich skutečný věk, a jiní zase starší? Kromě klasických faktorů, jako je například kouření a nadměrné opalování,…

Čeští lékaři objeví rakovinu prsu asi sedmi tisícům žen ročně. Počet nemocných sice narůstá, zato ale klesá počet zemřelých. Rakovina prsu bývá léčitelná, ale mnohdy se musí přistoupit k mastektomii, tedy k odstranění prsní tkáně. Které celebrity tento zákrok podstoupily a proč?

Klimatické změny, probíhající zpočátku pozvolna již od dob průmyslové revoluce, se v posledních letech natolik zrychlily, že se rostliny a živočichové přestávají stíhat adaptovat. Vědci proto již hovoří o klimatické krizi a zkoušejí na ni připravit rostliny sami. Jinak by totiž mohla být ohrožena potravinová soběstačnost.

Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. A díky nové vědecké studii nyní víme, že v tom nehraje roli náhoda nebo trénink, ale genetika.

Odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR vyvinuli tzv. diem, tedy metodu polarizace genomů, díky které lze genomy lépe analyzovat. Ocení ji archeologové při pátrání po genech neandertálců v genomu moderních lidí nebo biologové při sledování výhodných úseků genomů. Dosud byly zapotřebí dny až týdny a počítače s velkou výpočetní kapacitou, nyní to má být přesnější, jednodušší a rychlejší.

Genetika dokáže ovlivnit celou řadu věcí. Čemu všemu je třeba u ní věnovat pozornost a jak to dopadne, pokud si někdo nedá pozor? Přesně na to odpovídá výstava Nekonečný příběh – odkaz Mendela v zemědělství.

V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

V Austrálii se rozběhlo nové šetření v případě ženy odsouzené za několikanásobnou vraždu vlastních dětí. Skupina vědců chce nyní přesvědčit soudce, že zásadní roli mohly hrát geny.

/FOTO/ Přede zdmi Augustiánského opatství na Mendelově náměstí v Brně září ve zlaté hodině podzimní listí. V zahradě kláštera se v pomalu zapadajícím slunci leskne stavba ze skla a oceli, přesně v místech, kde před více než sto lety stál skleník, ve kterém Johann Gregor Mendel pracoval na svých pokusech s hrachem.

Letošní zima přináší nutnost šetřit energií, tedy i míň větrat. Na pracovištích i v domácnostech se budou ve vzduchu hromadit nechtěné chemikálie. Pomoci mohou rostliny – ty přirozené, a v zemích, kde je to povoleno, také genově modifikované.

Nedávno byl objeven systém využívaný gramnegativními bakteriemi, které požírají své příbuzné. Nejen, že z něj benefitují ty, které hodují na svých blízkých, výhodu představuje pro celé společenství. Brutální proces totiž vede ke zvyšování jejich biodiverzity.

Výstava, která má zároveň vzdělávat – to je výstava Nekonečný příběh – odkaz Mendela v zemědělství, kterou najdete Národním zemědělském muzeu v Praze. Klade si mnohé nevšední otázky.

Délka života psa závisí na faktorech, jako je Délka psího života závisí na faktorech, jako je jeho velikost, plemeno a životní styl. Psi se dožívají osmi až patnácti let v závislosti na plemeni, genetice, celkové velikosti a životním prostředí. Stejně jako u lidí existuje řada proměnných i u psů, proto je důležité vzít v úvahu více faktorů. velikost, plemeno a životní styl.

Když se řekne genetické testování, mnoho lidí asi napadnou testy otcovství. Jenže ze své DNA se můžete dozvědět mnoho jiných zajímavých věcí. A někdy vám může i zachránit život.

Genetické vyšetření si dnes můžeme koupit na internetu stejně jako šaty nebo knížku. Co všechno se o sobě můžeme dozvědět? Třeba to, jestli není na čase se zvednout z gauče nebo začít řešit potravinovou intoleranci.

Ztracený syn byl nalezen. O generaci později však rodina zjistila něco šokujícího. Testy DNA odhalily dosud skrytou pravdu.

Nejnovější výzkumy i možnosti léčby závažných onemocnění probíralo několik stovek odborníků z oblasti urologie na výroční konferenci v olomouckém hotelu Clarion. Mezi hlavní témata třídenního setkání patřila problematika rakoviny prostaty i takzvaného infarktu varlete. U obou stavů lékaři upozorňují na potřebu včasné diagnostiky.

Nejen lidé, také zemědělské plodiny chodí na rentgen. Pomáhá to při jejich přípravě na budoucnost, kdy budou muset uživit další miliardy strávníků. Nasazení rentgenu je přitom pouze jedním z prostředků vývoje moderního zemědělství, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Nové metody genetických úprav rostlin jsou cestou, jak do budoucna zabezpečit udržitelnou produkci potravin pro celou planetu. Na konferenci o genových editacích to uvedli…

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů gen sucha. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči suchu. Ústav také spustil…

Jedinců s modrýma očima je v populaci 8 až 10 procent. Vědci z Kodaňské univerzity přišli na to, proč jsou modroocí lidé tak vzácní.…

Letošní držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, se významným způsobem podílel i na výzkumu DNA pravěkých lidí z Dolních Věstonic a Pavlova na jižní Moravě. Jeho tým spolupracuje s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR v Brně, který o dosavadních výsledcích informoval ve čtvrteční tiskové zprávě.

Letošní držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, se významným způsobem podílel také na výzkumu DNA pravěkých lidí z Dolních Věstonic a Pavlova na jižní Moravě. Jeho tým spolupracuje s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně, který o dosavadních výsledcích informoval v tiskové zprávě.

Žádná žena nechce v těhotenství slyšet špatné zprávy o zdraví dítěte, které očekává. Pokud přijdou, lékaři je dokáží ověřit se stoprocentní jistotou. Slouží k tomu i genetická vyšetření. Značnou část z nich si ale musí těhotná žena zaplatit sama. Může přitom jít o desítky tisíc korun. Genetika v současné době dokáže u nenarozených dětí vyloučit, či potvrdit vysoké množství různých vad, které patří ke vrozeným vývojovým poruchám způsobeným početní či strukturální chybou chromozomů.

Naše oči mohou měnit barvu překvapivým způsobem, ať už zdánlivě spontánně, nebo v důsledku nehody či nemoci.

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2022 dostane švédský odborník na evoluční genetiku Svante Pääbo. Ocenění biologovi náleží za objevy, jež se týkají genomů předchůdců člověka a evoluce člověka.