Genetika

Podle nového výzkumu lidé chovali psy už před 16 000 lety. Dávno předtím než domestikovali hospodářská zvířata nebo koně. Krmili i pohřbívali je stejně jako sebe.

Jedna injekce do vnitřního ucha přinesla v malé klinické studii výrazné zlepšení sluchu lidem, kteří se narodili s vrozenou hluchotou nebo těžkou poruchou sluchu. Výsledky vypadají velmi slibně, ale zatím jde o raná data pouhých deseti pacientů. Přesto je to jeden z nejvýraznějších posunů v léčbě geneticky podmíněné hluchoty za poslední roky.

Když imunitní systém začne napadat zdravé buňky, tkáně a orgány vlastního organismu, mluví se o autoimunitních onemocněních. Vyléčit se zatím nedají, včasná diagnostika a dobře nastavená léčba ale mohou zajistit kvalitní život. Co je dobré vědět o autoimunitních chorobách?

Každý z nás by chtěl mít svého psího parťáka po boku co nejdéle. Díky dlouhodobému výzkumu dlouhověkosti, který provádí tým táborské zoologické zahrady ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR, to už brzy může být realita.

Fascinující hádanka nedala vědcům desítky let spát. Obrovská těla, a přesto téměř nulový výskyt nádorů. Nový objev ve velrybí DNA ukazuje, že se tajemství skrývá v dokonalé schopnosti opravovat vlastní genetický kód.

„Národní sbírka zlozvyků vznikla jako seriózní projekt na popularizaci genetika Johana Georga Mendela a bohužel nebo bohudík se to nakonec rozšířilo,“ představuje Kateřina Šedá svoji tisícistránkovou knihu, která je nominovaná na Magnesii Literu za Nakladatelský čin roku. Mapuje v ní to, co si obvykle nechceme přiznat: drobné podvody a zvyky, které nás spojují víc, než bychom čekali. Co bylo cílem jejího projektu komunitního rádia a komu je určená cestovka Šťastní a veselí?

Představte si psychedelické triptaminy z kytek, lysohlávky a ropuchy. Izraelští genetici vykuchali geny, které ovládají jejich výrobu a všechny najednou nacpali do laboratorního tabáku Nicotiana benthamiana. Vyrostl jim tabák, který obsahuje pět různých tryptaminů najednou. Tohle raději nekuřte.

Výstava Doba genová, umístěná na ulici T. G. Masaryka před litomyšlským gymnáziem, přináší návštěvníkům hlubší pohled na problematiku genetických onemocnění. Expozice nabízí příležitost seznámit se s aktuálními poznatky a výzvami v oblasti genetiky.

Cigaretový kouř škodí očím víc, než se dosud myslelo. Vědci z americké Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore odhalili, že toxiny z cigaret mění stovky genů v očních buňkách a urychlují jejich stárnutí – a to už od mladého věku. Škody se přitom hromadí dlouho předtím, než se objeví první příznaky.

Dva bratři ve Velké Británii, jednovaječná dvojčata, měli sex se stejnou ženou v rozmezí čtyř dnů a nyní se u soudu přou, kdo z nich je otcem dítěte. Oba usilují o přiznání otcovství, ale justice i lékařská věda jsou bezradné vzhledem k tomu, že sourozenci mají identickou genetickou výbavu.

Představa drobných robotů, kteří se pohybují v krvi, najdou nemocné buňky a donesou lék přesně tam, kde je potřeba, už nepatří jen do sci-fi. Vědci dnes opravdu staví mikroskopické stroje z DNA. Zatím jsou hlavně ve fázi raných pokusů, ale už teď ukazují, že by jednou mohly pomáhat v medicíně, při výrobě extrémně přesných materiálů i v ukládání dat.

Díváte se na své nezastavitelné dítě a říkáte si, po kom to má? Zapomeňte na dril i tatínkovy historky z mládí. Vědci přišli na to, jak skutečně dědíme sportovní talent. Zjištění vás jako mámu neskutečně zahřeje.

Může skřivana přitahovat papoušek, čivavu vlk nebo lvici tygr? Jaké má ve zvířecí říši láska limity, vám přiblíží Olda.

Dosud nejstarší přímé genetické důkazy o psech pocházely z doby před 10 900 lety, protože DNA ze starších vzorků byla příliš fragmentovaná na to, aby šlo rozlišit mezi psem a vlkem. Pokročilejší sekvenční techniky nyní umožnily analýzu starších vzorků, která jasně ukázala, že psi byli společníky lidí dlouho před vznikem zemědělství.

Zóna, kam se člověk po havárii jaderné elektrárny Fukušima bojí vstoupit, se proměnila v nečekanou přírodní laboratoř. V oblasti se totiž začali nekontrolovaně množit kříženci prasat a divočáků, zvířata, která kombinují vlastnosti obou druhů a šíří se rychleji, než kdokoli čekal.

Vědci dokázali pomocí genových úprav „probudit“ skryté aroma rajčat. Výsledkem je plod, který překvapivě voní jako čerstvě připravený popcorn.

Stačí jeden nádech a vaše věrnost je v troskách. Proč nás „vůně cizince“ vzrušuje víc než vlastní manžel? Odhalte biologickou past, která z vás dělá zvíře dřív, než stačíte říct „miluji tě“. Je nevěra selháním charakteru, nebo jen hladem vaší DNA?

Mezinárodní tým vedený Ženevskou univerzitou a Evropskou laboratoří molekulární biologie v Heidelbergu, známou jako EMBL, záměrně změnil vzhled larev hlístic tím, že manipuloval s pouhými pěti biofyzikálními vlastnostmi jejich tkání. Výsledky jsou fascinující.

Vláda se v pondělí bude zabývat novou strategií pro vzácná onemocnění s výhledem do roku 2035. Dokument reaguje na potřeby pacientů, kterých se v České republice týká více, než by se mohlo zdát. Ačkoliv jednotlivá vzácná onemocnění postihují méně než pět osob ze 100 000 obyvatel, dohromady s nimi žije až půl milionu Čechů. Celosvětově […]

Uherskohradišťská nemocnice rozšiřuje prenatální péči o moderní neinvazivní testování (NIPT). Nová metoda umožňuje odhalit genetické odchylky plodu už od 10. týdne těhotenství, a to pouze z krve matky, bez jakéhokoliv...

Stačil jeden test DNA a z matky se stala cizí žena. Příběh, který odhaluje, jak křehká může být pravda, když ji měří věda.

Vláda v pondělí projedná strategii pro vzácná onemocnění do roku 2035. Vzácných nemocí, které má podle definice méně než pět ze 100 000 obyvatel, dosud bylo objeveno asi 6 000. Dohromady se s nimi léčí až půl milionu Čechů. Materiál se zabývá například rychlostí získání diagnózy, dostupností zdravotní a sociální péče nebo vznikem registru pacientů nebo pozic koordinátorů. Novinářům ministerstvo zdravotnictví představilo dokument na konci února.

Stačí jedna perná noc a ráno na vás v zrcadle kouká panda. Pytle pod očima a tmavé kruhy ale můžou mít vážnější příčinu.

Nejsme jen pasažéři vlastního života. Zdraví i to, jak budeme stárnout, máme z velké části ve svých rukou. Tvrdí to nutriční terapeut Miloslav Šindelář, který vysvětluje, proč genetika není osud a proč většina lidí řeší úplně špatné věci.

Tajemství přitažlivosti zřejmě neleží v drahých flakonech. Intenzivní parfém smaže váš biologický podpis, proto je na rande mnohem lepší vyrazit jen s přirozeným pachem.

Co vše obnáší, když chcete přivést na svět identickou kopii svého mazlíčka, popsal na pražské edici konference Forbesu Lepší Česko miliardář Evžen Korec. Majitel prvního klonovaného psa ve střední Evropě.

Po desetiletí se dědičnost zjednodušovala na představu, že vše podstatné je ukryto v sekvenci DNA. Nové výzkumy však ukazují, že spermie nepřenášejí pouze genetický kód, ale i další molekulární instrukce, které mohou významně ovlivnit vývoj potomků.

Táborská zoologická zahrada ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR dosáhla průlomového úspěchu ve výzkumu dlouhověkosti psů. Díky identifikaci genů souvisejících s délkou života vznikají první dlouhověké linie plemene kavalír King Charles španěl. Tento objev by mohl zásadně prodloužit život našich čtyřnohých přátel.

Dvanáct drobných kostí z jeskyně na jihu Německa dlouho vypadalo jako nenápadný pravěký nález. Ve skutečnosti ale tyto úlomky ukrývaly mimořádně cenné svědectví. Vědcům se z nich podařilo získat DNA neandrtálského plodu starého asi 55 000 let…

Vyhynutí určitého druhu zvířat bylo dlouho považováno za definitivní konec. Jak ale ukazují studie publikované v prestižních vědeckých časopisech, například Nature Biotechnology, moderní genetika tuto představu začíná zpochybňovat.

To, jak se člověk hýbe a spí ve středním věku, může být výmluvnější, než se zdá. Nový výzkum ukazuje, že právě drobné každodenní návyky mohou už poměrně brzy odhalit, jak rychle organismus stárne.

Prakticky každý, kdo se snaží zhubnout, si přeje dosáhnout vysněné váhy rychle a pokud možno i jednoduše. Na každém kroku se setkáváte se zaručenými radami a tipy nejrůznějších odborníků i lidí, kteří si na ně jen hrají. Přibírání na váze je ale bohužel často nepochopené. Pro nalezení nejefektivnější strategie hubnutí je nutné vzít v potaz mimo jiné celkový zdravotní stav, genetiku, věk i často opomíjené hormony, které hrají v metabolismu tuků zásadní roli.

Po rýži je velká poptávka, ale její pěstování není snadné. Obvykle se pěstuje jako jednoletka, která po sklizni odumře a celý cyklus je nutné opakovat znovu od semene. Čínský tým našel genetický přepínač, který udělá z jednoleté rýže víceletku. Mohl by to být průlom v hospodaření s rýží.

Veškerých soutěží na olympijských hrách v individuálních i týmových sportech se nyní podle Mezinárodního olympijského výboru budou moci účastnit pouze biologické ženy potvrzené jednorázovým testováním na gen SRY.

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) rozhodl, že v ženských soutěžích na olympijských hrách počínaje Los Angeles 2028 budou moci startovat pouze ženy otestované na nepřítomnost genu SRY, jenž je určující pro samčí pohlaví. Znamená to zákaz účasti transgender sportovkyň mezi ženami. MOV ve čtvrtek nová pravidla způsobilosti zveřejnil na oficiálním webu.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) rozhodl, že v ženských soutěžích na olympijských hrách počínaje Los Angeles 2028 budou moci startovat pouze ženy otestované na nepřítomnost genu SRY, jenž je určující pro samčí pohlaví. Znamená to zákaz účasti transgender sportovkyň mezi ženami. MOV nová pravidla způsobilosti zveřejnil na oficiálním webu.

Dvě genetické studie v časopise Nature přinesly překvapivý objev: domestikace psů začala o tisíce let dříve, než se předpokládalo. Co přesně vědci zjistili a kde hledat kořeny přátelství člověka a psa?

Lausanne (Švýcarsko) - Mezinárodní olympijský výbor (MOV) rozhodl, že v ženských soutěžích na olympijských hrách počínaje Los Angeles 2028 budou moci startovat pouze ženy otestované na nepřítomnost genu SRY, jenž je určující pro samčí pohlaví. Znamená to zákaz účasti transgender sportovkyň mezi ženami. MOV dnes nová pravidla způsobilosti zveřejnil na oficiálním webu.

Honba za dlouhým a kvalitním životem pokračuje a inspirací by mohlo být místo, kde žijí lidé, kteří neměří čas minutami, ale střídáním ročních období. A ačkoliv tu vědci objevili fenomén dlouhověkosti, varují, že svět, který ho vytvořil, pomalu mizí. Kde století obyvatelé našli lék na předčasné úmrtí?

Dvanáct drobných kostí z německé jeskyně čekalo na svůj okamžik desítky let. DNA z neandertálského plodu starého 55 000 let teď odhalila, že záhuba celého druhu začala dříve, než vědci tušili.

Říká se, že láska je slepá… vlastně o jejím úspěchu ve skutečnosti rozhoduje náš nos. Zapomeňte na barvu očí nebo společné koníčky… ta pravá „chemie“ se totiž odehrává v rovině neviditelných pachových podpisů a genetických kódů.

DOBRÉ ZPRÁVY: Zatímco se po celém světě šíří vlna paniky z červeného masa a veganské hamburgery se tváří jako spása lidstva, přichází švédská věda s tvrdou fackou, která mlaskne až za ušima. Nejprve ta dobrá zpráva pro všechny, kdo už tajně přemýšleli, že si dají řízek, ale báli se, aby je sousedka z vegebistra neukamenovala výčitkami.

Živorodka křížená – druh tvořený výhradně samicemi přežívá navzdory teorii evoluce. A vědci konečně začínají chápat proč.

Představa života na Marsu už není jen sci-fi. S rostoucími ambicemi vesmírných agentur i soukromých firem se čím dál vážněji řeší, jak by lidé na Rudé planetě skutečně žili. Nové analýzy ale ukazují, že nejde jen o technologickou výzvu. Mars by mohl zásadně změnit samotnou podstatu člověka – od tělesné stavby až po genetiku.

Možná jste si někdy všimli, že lidé se zelenýma očima působí jinak. Nejde jen o vzhled. Tato barva patří k nejvzácnějším na světě a právě proto kolem...

Mezinárodní studie v časopise Nature odhalila, že lidé, kteří před 4 400 lety téměř zcela vytlačili stavitele Stonehenge, pocházeli z oblasti dolního Rýna a Máasy – jedné z výjimečných oblastí severozápadní Evropy, kde lovecko-sběračská genetická složka přetrvala mnohem déle než jinde.

Mít svého psího parťáka po svém boku co nejdéle. Který chovatel by si to nepřál?

Brno na několik dní otevře dveře do neviditelného světa. Vědecký festival lidem umožní nahlédnout do špičkových laboratoří, vyzkoušet si nevšední pokusy a potkat obří modely mikroskopických organismů, které zaplní ulice města.

Říká se, že rodinu si člověk nevybírá. A platí to dvojnásob, když dojde na genetiku. Zatímco v dětství řešíte, jestli budete mít po dědovi hustou kštici, nebo po babičce talent na klavír, v dospělosti začíná ta pravá detektivka. Naše DNA je totiž jako stará kniha receptů – najdete v ní úžasné návody na babiččiny buchty, ale taky poznámky na okraji o tom, komu v rodině „stávkovala“ slinivka nebo koho trápila hlava.

Ultravzácná onemocnění představují většinu všech vzácných chorob. Přesto jsou často obtížně rozpoznatelná a pacienti mohou dlouho bloudit mezi specialisty, než se podaří zjistit skutečnou příčinu jejich potíží. Odpověď na otázku, jak situaci zlepšit, hledali experti panelové diskuse na sympoziu Vzácná onemocnění. Mezi pacienty se vzácnými onemocněními je jich zhruba 60 % s nemocemi ultravzácnými.

Rod Habsburků, který po staletí dominoval evropské politice, se proslavil nejenom svým bohatstvím a mocí, ale i charakteristickou genetickou křivkou, která nakonec vedla k degeneraci rodu. Dynastie se po staletí uzavírala sňatky s příbuznými, aby udržela majetek, území a vliv.

Pokud chce člověk zhubnout, je potřeba vědět, jak na to. Dost možná jste už přečetli celou řadu článků o hubnutí, snažíte se jejich rady dodržovat, ale výsledky se stále nedostavují. Důvod je prostý – obecně platné diety, tréninkové plány nebo doporučení od kamarádek nemusí fungovat právě u vás. Na jakých faktorech tedy závisí efektivita spalování? Jakou roli v ní hrají hormony a genetika? A proč by ve vašem jídelníčku neměly chybět bílkovin

Debata o zákazu manželství mezi bratranci a sestřenicemi se ve Velké Británii v posledních dvou letech stala třaskavým politickým tématem. Kontroverzi nyní znovu rozvířily vzdělávací materiály národní zdravotní služby NHS, které tyto svazky hájí, přestože jsou spojeny se zvýšeným rizikem vrozených vad.

Rozvoj genetiky přináší zajímavé možnosti i archeologům. Analýzy archaické DNA můžou přinést odpovědi, na jaké klasická archeologie nedosáhne. Mezi průkopníky archeogenetiky patří Michal Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze.

S postupujícím věkem se v buňkách hromadí kruhová RNA. Takový nepěkný buněčný odpad. Co když to ale není ani tak projev stárnutí, jako spíš jeho významná příčina? Úklid odpadní RNA má na starost ribonukleáza RNASEK, jejíž produkce s věkem klesá. Když ji vědci v háďátcích zase nakopli, děly se divy.

Downův syndrom patří mezi nejčastější genetické vady, které se mohou objevit u nenarozeného dítěte. Na tuto poruchu každoročně upozorňuje 21. března Světový den Downova syndromu. Jeho hlavním cílem je šířit povědomí o životě lidí s tímto postižením a podpořit jejich začlenění do společnosti. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v České republice každý rok narodí v průměru asi 50 dětí s tímto syndromem. Lékaři dnes už ale dokážou riziko jeho výskytu zjistit z krevních testů matky.

Lední medvědi čelí kvůli rychlému oteplování Arktidy velkému tlaku, nová studie ale přináší povzbudivý poznatek. Vědci z University of East Anglia zjistili, že tomuto ohroženému druhu mohou pomáhat takzvané transpozony, tedy části DNA, které mění svou pozici v genomu a mohou ovlivňovat, jak organismus reaguje na změny prostředí. Právě to by medvědům mohlo usnadnit přizpůsobení novým podmínkám. Informoval o tom server Earth.

Lidé se oddělili od našich šimpanzích předků asi před 7 miliony let, ale jak ukázaly tepny v našich pažích, jako druh se stále vyvíjíme.

V biologii již dávno neplatí, že jeden člověk rovná se jedna DNA. Jedním z hlavních důvodů je tak zvaný mikrochimerismus, při kterém může lidské tělo obsahovat více genetických linií zároveň, přičemž k nim „přijde“ velmi přirozeně, například během těhotenství či transplantace. Škodí tento cizí genetický materiál tělu, nebo je mu naopak prospěšný?