Genetika

Vztah mezi dvěma jedinci stejného pohlaví nevede k reprodukci. Podle evoluční Darwinovy teorie by tak měli homosexuálové postupně vymizet, neboť své geny nepředají dál. Jenže to se nestalo. Jak je to možné?

Kolik existuje lidských pohlaví? Dvě to podle vědců nejsou. Důkazem ovšem není nějaké tvrzení „genderových aktivistů“, ale argument, který s oblibou používají jejich odpůrci: chromozomy.

Jsou naše osobnostní rysy určeny spíše geny, nebo má větší vliv prostředí, ve kterém vyrůstáme? Lidé se přou už celá staletí, stále však na tuto otázku nemáme jednoznačnou odpověď. Neshodnou se ani vědci.

Oči jsou prý oknem do lidské duše. Věděli jste ale, že mohou být i klíčem k vaší osobnosti? Podle vědců o vaší povaze může překvapivě hodně vypovědět vaše barva očí. Tmavooké lidi zřejmě závěry výzkumu potěší, naopak majitelům modrých očí může nastavené zrcadlo způsobit nejednu vrásku.

Stále více českých společností nabízí genetické vyšetření, díky němuž se člověk může o svém těle dozvědět mnoho nových informacíAnalýza lidem zjistí třeba predispozici ke vzniku různých druhů rakoviny nebo také předpokládanou reakci jejich těla na určité typy lékůCena genetického vyšetření závisí především na množství toho, kolik věcí se chce osoba o sobě dozvědět. Nejlevnější varianty jsou za několik tisíc, komplexní vyšetření pak stojí i 80 tisíc korun Moderní medicína nabízí lidem mnoho různých metod, které mohou prodloužit jejich život. Vedle pravidelných preventivních kontrol, jež dokáží včas odhalit závažné nemoci, se v posledních letech začínají prosazovat také genetická vyšetření. Díky nim lze přesněji určit potenciální zdravotní rizika a lékaři rovněž mohou pacientům nabídnout vhodnější léčbu jejich stávajících zdravotních obtíží.

Barevná vajíčka jsou neodmyslitelným symbolem každého velikonočního pondělí, koledníci si mnohdy odnášejí plné košíky s různobarevnými skořápkami. Moderní šlechtitelské metody ale dokáží vytvořit také slepice, které rovnou snášejí modrá nebo zelená vajíčka.

Třetina vajec spotřebovaných v Česku pochází z domácích chovů. V těch není tak velký tlak na počet snesených vajec jako v chovech intenzivních. Šlechtitelé se proto zaměřují také na vzhled drůbeže nebo na atypickou barvu skořápky. Ta může být nejen bílá nebo hnědá, ale také modrá či zelená.

Zkamenění je v lidové mytologii častým motivem. Věděli jste ale, že pár set lidí po celém světě ho zažívá doopravdy? Na rozdíl od toho pohádkového bývá skutečné zkamenění jen částečné, o to více bolesti však způsobuje. Příčinou je neléčitelná nemoc, při které svaly porůstají kostí. Poraněná místa místo hojení kostnatějí. Takhle stručně se dá popsat mechanismus, jímž se tato nemoc projevuje. Pro tento vzácný a vrozený jev se často používá zažitý název stone man disease čili nemoc zkamenělých lidí. Oficiální název diagnózy zní Fibrodysplasia ossificans progressiva (FOP).

Je stále nejdokonalejším, nejsložitějším, a přitom v mnoha ohledech nejméně probádaným orgánem v lidském těle. Na starosti má nejen všechny životní funkce, ale také smysly, myšlení nebo emoce. Řeč je o mozku, orgánu, který nelze nahradit. A i z toho důvodu se o něj musíme náležitě starat. Aby nám dobře sloužil, potřebuje dvě základní věci – trénink a odpočinek. Té druhé se mu v dnešní době dostává čím dál méně…

Podle studie, kterou uveřejnil časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging, může v dětství emočně zanedbávaná žena v budoucnu ovlivnit vývoj svých potomků. Zeptali jsme se na názor psychoterapeutky Magdalény Nádvorníkové. Je to vůbec možné? A dá se trauma matky napravit?

62letý muž s onemocněním ledvin se stal prvním člověkem, kterému byla transplantována ledvina z geneticky modifikovaného prasete, oznámili lékaři z Massachusetts General Hospital v Bostonu.

Žába skokan Grafův při rozmnožování nemíchá dohromady genetickou informaci obou rodičů, ale vždy jen jednoho z nich. Objev popsali vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR. Skokan Grafův obývá území Francie a Španělska. Čechům ve spolupráci s kolegy z Polska a Francie se podařilo v genomu tohoto obojživelníka označit a barevně odlišit chromozomy obou předpokládaných rodičovských druhů.

Praha - Žába skokan Grafův při rozmnožování nemíchá dohromady genetickou informaci obou rodičů, ale vždy jen jednoho z nich. Objev popsali vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR. Skokan Grafův obývá území Francie a Španělska. Čechům ve spolupráci s kolegy z Polska a Francie se podařilo v genomu tohoto obojživelníka označit a barevně odlišit chromozomy obou předpokládaných rodičovských druhů. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Česká veřejnost darovala na léčbu dvouletého Martínka, který trpí vzácným genetickým onemocněním, přes 151 milionů korun. Podle rodičů už chlapeček po operaci, která proběhla na začátku února, netrpí a ani nebere léky.

Kromě nevhodného životního stylu se na rozvoji obezity velkou měrou podílí i genetická výbava. Podle nové studie, která byla realizována v Norsku, je u dětí rodičů, kteří byli obézní ve středním věku, značně pravděpodobné, že budou ve stejném věku také obézní. Nový výzkum vrhá světlo na mezigenerační přenos obezity.

Čína sbírá genetické informace všude po světě, a to prostřednictvím prenatálního testu, který jsem podstoupila i já kvůli riziku Downova syndromu. Zda mé vzorky byly následně zlikvidovány, nezjistím.

Je to paradox. Lidí se vzácným onemocněním žije jen v Česku půl milionu a je jich tak dohromady více než třeba pacientů s některými běžnými nemocemi srdce a cév. Jenže ve skutečnosti jde o tisíce různých diagnóz, na které většinou není žádná léčba. Čeští vědci se teď podílejí na výzkumu, který by mohl přiblížit účinnou léčbu. Na posledního února tradičně připadá Den vzácných onemocnění. Touto skupinou chorob, v 95 procentech zatím neléčitelných, celosvětově trpí více lidí, než je pacientů s rakovinou a AIDS dohromady.

Nevídaně vysoké hodnoty tuků v krvi, lipidů, stály za odhalením velmi vzácného genetického onemocnění dvaatřicetileté ženy z Moravskoslezského kraje. K odhalení, že život pacientky ohrožuje nemoc, která byla dosud prokázána jen u několika lidí na světě, nakonec přispěla Pavla Jadrníčková, lékařka lipidové ambulance Fakultní nemocnice Ostrava.

Netradičně si zahrály geny u divočáků v brněnské oboře Holedná, kam míří na procházky tisíce lidí. Z pěti selátek mají tři klasické a všem dobře známé pruhované zbarvení, dvě jsou ale bílá s černými tečkami a připomínají spíše buclaté dalmatiny. Nejde o výsledek křížení s domácími prasaty. Pro podivné zabarvení selátek nemají odborníci vysvětlení. Na Holedné se navíc v minulosti již podobná selata narodila.

Mladá žena si v ostravské fakultní nemocnici vyslechla diagnózu, kterou nikdo jiný v zemi nemá. Krevní tuky ji ohrožovaly na životě, utlačovaly důležité vnitřní orgány. Díky odhalení toho, co přesně za nemoc má, mohla dostat drahou léčbu, kterou platí zdravotní pojišťovna. U velmi vzácných onemocnění bývá diagnóza někdy oříšek. Především proto, aby lékaře vůbec napadlo myslet na to, že může o nějaký unikát jít. Ve FN Ostrava se to povedlo a nemocnice v tiskové zprávě popsala, jak lékařka Pavla Jadrníčková z Lipidové ambulance výrazně přispěla k záchraně života dvaatřicetileté ženy.

Výbuch jaderné elektrárny v roce 1986 vyvolal překvapivý vývoj, který by mohl pomoci najít lék na rakovinu.

Malý Martin, na jehož léčbu lidé darovali víc než 150 milionů korun, je po operaci a v neděli byl převezen do motolské nemocnice. Po několikatýdenním odpočinku chlapce čeká intenzivní rehabilitace.

Když se Martině Přidalové před třemi lety narodila zdravá holčička bez viditelných potíží, byla nadšená. V myšlenkách si představovala, jak bude znít její hlásek, kdy poprvé řekne slovo máma, jak jí pomůže s prvními krůčky… Jenže po třech měsících se jí zhroutil svět.

Existuje skupina onemocnění, v 95 % zatím neléčitelných, jimiž celosvětově trpí více lidí, než je pacientů s rakovinou a AIDS dohromady.

Zásah do genu ROP9 může vést k uzavření části průduchů rostliny a tak snížení spotřeby vody, aniž by to vedlo k redukci fotosyntézy a kvality výsledné plodiny.

Geny máme od maminky a od tatínka. Mohou rodiče nějak ovlivnit, jaké geny nám předají? A můžeme si sami své geny nějak pošramotit nebo vylepšit? Na problém se podíval Vojta.

V různých laboratořích po celém světě se dnes vědci pokouší během několika let zopakovat to, co lidstvu v minulosti trvalo staletí – domestikovat nové zemědělské plodiny a mimo jiné tak obohatit náš jídelníček.

Dvouletý Martin byl ve středu v nemocnici ve francouzském Montpellier operován. Rodiče dítěte uvedli, že zákrok byl úspěšný, poděkovali lékařům za péči a veřejnosti za podporu.

Stačí malý „ťukanec“ a hned máte modřinu jako Brno? Možná je to tím, že vaše tělo postrádá železo. Souviset to může i s genetikou nebo užíváním léků na ředění krve.

Jde o dědičné, zatím nevyléčitelné onemocnění, při kterém pacienty postupně přestává poslouchat tělo. Friedreichova ataxie se projevuje zhoršenou koordinací pohybů, pocitem závrati či onemocněním srdce a páteře. Nemocní s ní žijí léta, dosud jim však chyběl lék. První by do Česka mohl dorazit už letos na jaře.

Ruské ministerstvo školství zbavilo funkce předního genetického vědce a vedoucího prestižního výzkumného institutu v zemi. Loni vyvolal pozdvižení tvrzením, že lidé v dávných dobách žili celá staletí. Kratší život v dnešní době je podle něj následkem hříchů našich předků.

Martínek se vzácnou genetickou chorobou, na jehož léčbu lidé darovali 150 milionů korun, se připravuje na operaci. Mezitím pojišťovna i napodruhé zamítla žádost o proplacení léčby.

Chlapec se vzácnou genetickou poruchou, na jehož léčbu lidé darovali přes 150 milionů korun, dnes dopoledne odletěl z brněnského letiště na léčbu do Francie. Trpí těžkou formou syndromu AADC, léčba vzhledem k vzácnosti výskytu onemocnění není hrazena ze zdravotního pojištění a žádost o uhrazení zdravotní pojišťovna zamítla. V tiskové zprávě o odletu informoval otec dítěte.

Na počátku 20. století se na odlehlých vrcholcích Himálaje odehrál pozoruhodný příběh, který uchvátil představivost badatelů i vědců. Žil zde kmen známý jako "Dropa", jehož původ a genetika vyvolávaly záhadné otázky o historii lidstva.

Nový vědecký objev nabízí naději na léčbu cukrovky pomocí regenerovaných buněk, které produkují inzulin a napodobují přirozené funkce slinivky.

Jste-li jedním z těch, kdo si mohou říct „Jsem zčásti neandrtálec,“ vítám vás ve velmi specifickém klubu! Ano, i já jsem členem, s více než 1,3 % neandrtálské DNA, což je více, než má více než polovina lidí v genetické databázi Genomelink.

Často běháte a trápí vás bolesti holení? Jedná se zřejmě o zánět okostice. Tento bolestivý stav postihuje primárně běžce a sportovce a není radno ho brát na lehkou váhu. Může totiž omezit vaši schopnost pohybovat se. Jaké jsou příčiny zánětu okostice a jak se tomuto nepříjemnému problému vyhnout?

Před 140 lety, v lednu roku 1884, zemřel Gregor Johann Mendel. Ten se zapsal do dějin především jako zakladatel genetiky, uplatnil se však i v dalších oborech – například meteorologii nebo včelařství.

Ráno vyskočíte z postele ještě před tím, než vás probudí budík, nebo si raději přispíte a stejně máte co dělat, abyste vylezli z peřin? A může to, zda jste ranním ptákem nebo noční sovou ovlivnit vaše zdraví?

Některé nové studie provedené v oblasti genetiky přinesly na světlo světa nová, překvapivá zjištění ohledně dědičnosti inteligence a psychických poruch. Výsledky studií nejenže rozšiřují naše chápání ohledně dědičnosti, ale také mohou mít potenciální dopad na budoucí diagnostiku mentálního zdraví.

I když je nemanželským synem slavného herce Arnolda Schwarzeneggera, při pohledu zejména na jeho tělo je zřejmé, že lidově řečeno jablko nepadlo daleko od stromu. Joseph Baena se narodil za takzvaných »zakázaných« událostí, a to konkrétně během milenecké avantýry herce s jeho hospodyní Mildred Baenaovou. Arnold Schwarzenegger svého syna tu a tam doprovází do fitness centra, kde si společně dají do těla, někdy si však společně vyrazí na kolo, což dokazují některé ze snímků synova herce na Instagramu. Pro ŽivotvČesku.cz postavu syna herecké legendy zhodnotil známý český kulturista a MMA zápasník Filip Grznár, který uznal, že za ní stojí roky tvrdé dřiny.

Každá maminka si přeje, aby bylo její miminko zdravé. Co když se ale v příbuzenstvu vyskytuje dědičné onemocnění, či postižení. Nakolik jsou v tomto případě obavy oprávněné? A co můžete dělat?

00:00 Témata Magazínu Experiment00:46 Rozhovor s ředitelem Kriminalistického ústavu Lubošem Kothajem05:21 Podstata mechanoskopie09:46 Balistická zkušebna a rozhovor s Martinem Valentou13:53 Falšování obrazů a fyzikální chemie17:23 Mobilní Live Scan

Vy máte oči modré jako studánky, váš partner má pro změnu hnědé oči jako srnka. V dnešní době se už dá zjistit, jakou barvu očí bude mít vaše dítě.

Chodí spát nebo vstávají dříve než ostatní. Podle vědců z Kalifornské univerzity za to u některých lidí může DNA pravěkých předků. Podobně jako za pigmentaci kůže, tuk, vlasy nebo imunitu.

Genetické testy dnes umožňují zjišťovat predispozice ke sportu, přibírání i tvorbě vrásek. Umí ale určit i kompatibilitu s partnerem.

Sourozenci Matyáš (13) a Adélka (11) Markovi to nemají v životě jednoduché. Narodili se s genetickou vadou, na niž neexistuje lék. Oba jsou však velcí bojovníci, kteří mají své sny, a rozhodně se nevzdávají. Pomoci jim můžete i vy!

Týmu vědců z Ósacké univerzity se letos podařilo vytvořit myší embryo z buněk dvou samců. Nyní se rozbíhá globální závod o první umělá lidská embrya stvořená metodou IVG.

Debaty o největších chlapech na světě často zahrnují strongmany, kulturisty a jednotlivce s impozantní genetikou. Mezi těmito kategoriemi vynikají jedinci s různými rozměry, váhami a silovými výkony.

Obezitou trpí až 28 % Čechů, což z nás dělá třetí nejtlustší národ v Evropě. Podle odborníků to však není důsledek lenosti, nedostatku sebekázně a dalších nezdravých návyků. Často se jedná o genetický, psychický či metabolický problém. O obezitě je tedy zapotřebí se bavit jako o nemoci, a tak k ní i přistupovat.

Ačkoli není možné vysvětlit všechny vlivy, které přispívají k tomu, jak se dítě vyvine a kým se nakonec stane, většina vědců dnes pokládá vývoj za kombinaci dědičnosti a prostředí. To zahrnuje zvážení několika faktorů, jako je genetika, rodičovství a rodina, vztahy, přátelé, zkušenosti a vzdělání.

Většina z nás měla spolužáka, který nade všemi vynikal v tělocviku rychlostí, vytrvalostí a koordinací. Všichni jsme si tehdy kladli otázku, co za tím vězí a jestli tenhle talent zdědil po rodičích. Určit, zda skutečně existují „sportovní geny“ a jak genetika ovlivňuje výkon člověka, není lehké.

Jsou věci, které na sobě nemůžeme ovlivnit, i kdybychom se rozkrájeli – to, co jsme zdědili po rodičích. Může to být barva očí, ale také sklon k obezitě. Zdědíme-li gen, který zvyšuje riziko nežádoucího přibírání na váze, můžeme s ním bojovat snad jen fyzickou aktivitou a vyváženým jídelníčkem.

Příchod nových terapií je kvůli ceně výzvou pro systémy zdravotního pojištění. Vyrovnat se s nimi ale musí také nemocnice a lékaři, na než novinky kladou nemalé nároky. Podmínky pro podání nejdražší genové terapie zatím v ČR žádná klinika nesplňuje a nejspíš hned tak splňovat nebude. Drobní dárci na léčbu malého Martina se vzácným syndromem AADC vybrali 151 milionů korun. Za peníze má podstoupit aplikaci léčivého přípravku Upstaza.

Možná jste si někdy položili otázku, zda rodiče závislí na alkoholu mohou tento sklon předat skrze geny svým potomkům. Vědecké studie ukazují, že je tomu skutečně tak, ovšem vyšší riziko možné závislosti ještě neznamená, že jí člověk musí propadnout. Roli hraje celá řada dalších věcí.

Řada z vás si při vyslovení „Červená královna“ zcela jistě vybaví Alenku v říši divů z pera Lewise Carrolla. Co má tato postavička společného s evolucí?