Genetika

Předávání rad do života není záležitostí, která by se týkala pouze živočichů. Pensylvánští genetici zjistili, že rostliny s omezenou expresí konkrétního genu jsou schopny odolávat nepříznivým podmínkám a tyto "zkušenosti" předávat až několika dalším generacím.

Světélkující houby nabízí úžasnou mystickou podívanou. Bohužel, není jednoduché je vypěstovat doma. Avšak díky nové studii bychom si podobnou krásu mohli užít se svítícími rostlinami.

Když nedávno Roman Prymula zmínil možnou souvislost etnicity s rizikovostí covidu 19, čelil kritice. Ta byla zaměřená hlavně na nepřesné použití pojmu rasa, Prymula ale popisoval genetické vlastnosti skupin národů, se kterými průběh nákazy může souviset i podle dalších odborníků. „Výhodnost“ částečně germánského původu Čechů ale zatím nejde potvrdit – hlavně proto, že čísla o mortalitě z různých zemí neříkají skoro nic.

Je možné, aby savec překonal před 34 miliony lety oceán? Nový objev učinili vědci z Keck School of Medicine of USC, kteří potvrdili, že jihoamerické fosílie jsou prokazatelně příbuzné s africkými nálezy a k této bizarní migraci tedy nejspíš skutečně došlo.

Genetika je mocná a dává odpovědi na mnoho otázek. Třeba i na tu, komu bude vaše dítě podobné. Ale pozor. Nic není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Pokud jste totiž například oba modroocí, vaše dítě rozhodně modré oči mít nemusí.

Jedna z nejpočetnějších a nejdůležitějších skupin organických barviv jsou azobarviva. Ačkoliv u řady z nich byla prokázána karcinogenita, případně způsobují kopřivky či alergie, nadále se jimi barví vše od textilu přes plasty, potraviny až po papír.

Fenomén editace genů získává na poli medicíny stále silnější slovo. Pozornost přitáhl nejnovější výzkum vědců z Massachusetts, kteří objevili u olihní zcela nový způsob, jakým tato zvířata mění svou genetickou informaci.

Nová zpráva Expertní rady evropských akademií věd upozorňuje, že evropské zákony pro geneticky modifikované organismy již nevyhovují. Právní rámec pro GMO proto vyžaduje zásadní úpravy.

Nová metoda pro analýzu stop neandertálského genu v lidském genomu odhalila, že neandertálský odkaz si nese i moderní africká populace, jakkoli byl tento kontinent dlouho považován za oblast, na niž neměli neandertálci vliv.

Editace lidské DNA pomocí technologie CRISPR právem sklízí status doposud největšího objevu 21. století. Rovněž vyvolává řadu etických otázek. Kontrolní proteiny Anti-CRISPR však mohou strach z následků umělé změny lidských genomů potlačit.

Vědci pod vedením Caroline Albertinové odhalili genom jednoho z největších hlubinných predátorů, řeč je o krakatici obrovské (Architeuthis dux). Díky této vědecké práci je možné více říct k velikosti a inteligenci tohoto živočicha. Život krakatic je stále obestřen rouškou tajemství, vyskytují se daleko od lidí a jejich pozorování v přirozeném prostředí je minimální.

Včely jsou důležité pro opylování květin. A květiny jsou zase podstatné pro potravní řetězec a druhovou rostlinnou rozmanitost. Pokud vyhynou včely, bude to mít pro přírodu i lidstvo katastrofické následky. Vědci z Texaské univerzity v Austinu však přišli s řešením.

Pozorování nejjemnějších detailů vnitřního uspořádání buněk, bakterií a virů umožňuje nová mikroskopická laboratoř, která byla představena v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd (ÚMG AV) v Praze. Rekonstrukce prostor a nákup přístrojů pro jedno z nejmodernějších pracovišť v Evropě stály 55 milionů korun. Poznatky získané s pomocí takzvané elektronové mikroskopie mohou pomoci například při léčbě virových infekcí či rakoviny.

Nová studie identifikovala více než sto genových abnormalit, které mohou stát za rozvojem mnoha duševních chorob. Do rukou se nám tak dostává biologické vodítko, které by v budoucnu mohlo vést k jejich účinnější léčbě.

Vědci, kteří se zabývají dlouhověkostí, díky stále širším znalostem v oblasti biologie člověka neustále přicházejí na nové informace, díky nimž lze proces stárnutí zpomalit a prodloužit tak délku lidského života.

Aplikace z dílny kontroverzního harvardského genetika si dává za cíl spojovat lidi podle jejich DNA. Za vším stojí snaha eliminovat možnost vzniku genetických chorob u jejich potomků.

Genetici a chirurgové analyzovali deformace viditelné na různých portrétech členů habsburské dynastie. Dosud nebylo jasné, zda typická čelist byla výsledkem příbuzenských sňatků, nebo nikoliv.

„Hej, Slované, ještě naše slovanská řeč žije, pokud naše věrné srdce pro náš národ bije,“ zpívávali na svých shromážděních v 19. století čeští obrozenci. Čeština patří mezi slovanské jazyky, o tom není sporu, ale zda jsou Slované i současní obyvatelé české kotliny, to už tak jisté není.

Když se řekne stáří psa, tak si většina jistě vybaví pomůcku násobit věk číslem 7 pro převedení na lidské roky. To je ale špatně, podle odborníků hrají důležitou roli čísla 16 a 31.

Dvojitá brada trápí mnoho lidí napříč všemi věkovými skupinami mezi muži i ženami. Často je spojována pouze s váhou, ale dvojitá brada může trápit lidi i z genetických důvodů či vzniká z nevhodného postoje.

Cosi takového podle expertů prý může udivit jen neznalé laiky, z hlediska genetiky "je to prostě možné".

Pozornost polských médií upoutal neobvyklý úkaz z porodnice v Lodži, kde přišla na svět dvojčata o rozdílné barvě kůže. „Malá Joanna má bílou pleť, její bratr Jason je černoch,” napsal zpravodajský server Onet. Cosi takového podle expertů prý může udivit jen neznalé laiky, z hlediska genetiky „je to prostě možné”.

Je známé, že hlavním zdravotnickým problémem současnosti jsou tzv. civilizační onemocnění hromadného výskytu, mezi které patří nemoci kardiovaskulární, metabolická a nádorová. Vzhledem k tomu, že se na ně nejčastěji umírá, soustředí se značná pozornost na výzkum příčin jejich vzniku a samozřejmě také na primární prevenci. Nicméně to není vůbec snadné, jelikož se jedná o tzv. multifaktoriálně podmíněná onemocnění. Ve hře je celá řada faktorů, od vlivů genetických až po různé vlivy prostředí.

Psoriáza je poměrně časté a velmi nepříjemné kožní onemocnění, které se neprojevuje jen nepohodlím a nutností zvýšené péče, ale i problémy s přijetím ve společnosti nebo kolektivu.

Dosud se mezi odborníky předpokládalo, že v procesu vývoje vajíček jsou základní mechanismy dělení chromozomů u člověka a u myší rozdílné. Přesvědčili se však o opaku.

Tým vědců z oblasti genetiky dokázal určit místo, kde se před více než 200 tisíci lety začali formovat první předci dnešního moderního člověka. Územím, odkud se takzvanou velkou mirgrací dostali první předchůdci člověka do celého světa, byla dnešní Botswana.

Američtí odborníci z Broad Institute MIT a výzkumníci z Harvardovy univerzity přišli s převratným způsobem úpravy DNA, jímž mohou napravit až 89 % chyb v genetické informaci, jež způsobují různá onemocnění. Vědci samotnou úpravu připodobňují práci v textovém editoru, prostě jednoduše s přesností přepíšou genetický kód.

V olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky Akademie věd se po dvou letech podařilo sestavit mapu genomu příbuzného dnešní pšenice, trávy mnohoštětu (Aegilops biuncialis).

Lysenkovo pojetí biologie, tzv. lysenkovština, mohla přesto dočasně uspět, protože se jí dostalo Stalinovy maximální možné podpory. A to i za cenu fyzické likvidace Lysenkových konkurentů. Jejich chyba, že včas nepochopili, že diktátorovi se prostě neodporuje.

Možná už jste někdy zaslechli pojem „homosexuální gen“, který vycházel z jedné jediné britské studie realizované na nepočetném vzorku testovaných již v roce 1993. Nejnovější studie mezinárodního týmu v čele s Benjaminem Nealeem z Broad Institute of Harvard a MIT však nyní vyvrátila, že by nějaký takový gen existoval. Tím pochopitelně nevyvrací spojitost mezi homosexualitou a genetikou.

Nová vědecká studie zkoumala genetickou informaci britské biobanky zahrnující 456 414 jednotlivců. Odborníci studovali neobvykle vysokou prevalenci homozygozity u lidí, což je ukazatel toho, že rodiče dané osoby mají hodně společného.

Vědecký tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR zjišťuje, proč jsou čeští myší samci plodní, i když jim chybí gen ovlivňující jeden z důležitých rysů vývoje pohlavních buněk.