Genetika

Cukrovka se často popisuje jako problém cukru, ve skutečnosti jde ale o celý mechanismus, jak tělo pracuje s energií, tuky a inzulinem. U každého pacienta se může projevovat trochu jinak. Zatímco u vzácných monogenních forem hraje klíčovou roli jediná patogenní genová varianta, u diabetu 2. typu se většinou potkává řada drobných genetických predispozic se životním stylem. A právě genetika může napovědět, co pro člověk může být spouštěčem.

Španělka María Branyasová se dožila 117 let v pozoruhodně dobrém zdravotním stavu. Na základě komplexních biologických vzorků odebraných před jejím úmrtím v roce 2024 vědci identifikovali genetické a fyziologické stopy, které mohou změnit naše chápání stárnutí i způsobů, jak prodloužit lidský život.

Nejnovější studie genetiky a prastarých pozůstatků odhalují, že role ohně byla při tvarování vývoje lidského pokolení ještě zásadnější, než jsme se dlouhá léta domnívali.

Nový výzkum publikovaný v Science zcela mění pohled na to, co určuje délku našeho života. Genetika, dříve považovaná za vedlejší faktor, má podle aktuálních dat až 55% vliv na dlouhověkost. Stárnutí už není jen otázkou návyků nebo štěstí – důležitou roli hraje to, co jsme zdědili.

Nejnovější studie odhaluje, že ženy měly v pradávné společnosti mnohem větší vliv a zásadnější roli, než se původně předpokládalo.

Věčný život nemá nikdo z nás, jisté rozdíly tu však panují. Někdo zemře v padesáti, jiný vesele oslaví stovku! Je to nespravedlnost? Nebo máme délku života aspoň trochu ve svých rukou? Dožijeme se stejného věku jako rodiče?

Vědci se díky nálezu zmrzlého mamuta posunuli nejen v pochopení, jak se ve zvířatech předávají genetické informace, ale i v romantické snaze vrátit ho do života díky genetickému inženýrství. Není však jisté, zda to dává smysl.

Glioblastom patří k nejagresivnějším nádorům vůbec a lékaři s ním dnes bojují spíš o čas než o vyléčení. Standardní léčba se za desítky let vlastně neposunula a prognóza zůstává nemilosrdná. Nový objev amerických vědců ale konečně přinesl naději, že se tuhle „bestii“ jednou taky podaří zkrotit.

Ani on ani ona. Vědci odlovili ptáka, který opravdu vypadá, že neví, čím je. V přírodní rezervaci Powdermill vědci spatřili jeden velmi nezvyklý úkaz. Napůl mužské a napůl ženské stvoření známé jako gynandromorph. Tento úkaz se vyskytuje ojediněle u různých druhů ptáků, hmyzu a korýšů. V tomto případě to byl ale pták. Na pravé straně nesl dokonalé známky zbarvení, které je typické pro samce – růžovou náprsní skvrnu a černé peří. Na straně levé měl dokonalou ukázku zbarvení samic – peří bylo hnědé a jasně žluté.

Po havárii jaderné elektrárny Fukušima Daiiči vznikla v okolních lesích nečekaná forma života: hybridní populace domácích a divokých prasat, která se díky rychlé reprodukci a nepřítomnosti lidí stala dominantním živočichem v celém území. Nová studie ukazuje, jak zásadní roli v tom sehrála genetika a náhlé opuštění krajiny.

Genetika, mikroorganismy, stavba lidského těla i zákonitosti přírody, které jsme kdysi museli znát nazpaměť. Devátá třída už nebyla jen o poznávání kytek podle obrázků, ale o pojmech, které dokázaly zamotat hlavu i premiantům. Otestujte se v našem kvízu z biologie a zjistěte, jak byste dnes obstáli před tabulí.

Za dřívějších dob vědci (a lidé, kteří se nazývají vědci) prováděli experimenty, které posouvaly hranice toho, co je morálně přijatelné a co ne, zatímco jiní šli daleko za tuto hranici.

Globální trh s čokoládou dosahuje hodnoty přes 135 miliard dolarů ročně, avšak dlouhodobou produkci kakaa významně ohrožují závažná onemocnění rostlin. K nejničivějším patří houbová choroba kakaovníků známá jako černá hniloba lusků (black pod disease), kterou způsobují patogeny rodu Phytophthora. Jde o eukaryotní oomycety, organismy podobné plísním, jež napadají nejen kakaové lusky s plody, ale u některých […]

Křečové žíly nejsou jen nepěkné viditelné žilky na nohou. Často je provází bolest nebo nepříjemné otoky. Dobrou zprávou je, že jim můžete do velké míry předcházet – a to i pokud máte tento problém v genech. Podle cévního chirurga Antona Karalko je klíčem pravidelný pohyb a jednoduchá žilní gymnastika, kterou zvládnete doma, v kanceláři i na cestách.

Dvě třetiny všech lidí s Alzheimerovou chorobou jsou ženy. Pohodlné vysvětlení zní: dožívají se vyššího věku. Jenže i když věk odečteme, zůstává ženám o 60 procent vyšší riziko než mužům. Směs genetiky, hormonů a životních okolností vytváří past, ze které se těžko hledá východisko.

Valentýn je šťastně za námi a Miška nám teď poví, zde se z toho neopupínkujeme. Jako z té čokolády, kterou byla řada z nás obdarována.

První klonovaná ovce Dolly navždy změnila vědu. Její jméno vzniklo kuriózním způsobem a její život ukončila vážná nemoc přesně na svátek zamilovaných.

Představte si, že jste krokodýl, uplavete 2 900 kilometrů skrz oceán. Skončíte na ostrově plném potravy, slunce, s minimem predátorů. Pak přijde člověk a zůstane z vás jen pár exponátů v muzeích.

Potraty jsou běžnější, než si mnozí uvědomují – a podle nové studie Johns Hopkins University za nimi často stojí genetické chyby, které vznikají už při vývoji vajíček. Vědci nyní poprvé identifikovali konkrétní geny, které zvyšují riziko chromozomálních chyb a předčasné ztráty těhotenství – ještě dřív, než žena vůbec otěhotní.

Masaryk ho považoval za největšího myslitele 19. století. Mýlil se, nebo ne?

Na území dnešní Sahary žily během období tzv. Zelené Sahary lidské populace, jejichž původ byl dosud nejasný.

Máte pocit, že někam patříte? Genetika a historie vám s úsměvem flusnou do tváře. Nastal čas se buď příhodně ohnout, nebo rovnou zlomit.

Americký startup Colossal Biosciences připravuje ve spolupráci se Spojenými arabskými emiráty novou biologickou bankuBanka se bude nacházet v dubajském Muzeu budoucnosti a jako taková má uchovávat miliony vzorků ohrožených druhů zvířatPodobné projekty existují i jinde. Někteří odborníci vidí v iniciativě  Colossal Biosciences příležitost pro zajištění budoucnosti biologické rozmanitosti Země. Současně se ale najdou i tací, podle nichž jsou takové aktivity spíše jen doplňkem než náhradou za ochranu zvířat v jejich přirozeném prostředí Mamut srstnatý, běžný obyvatel Sibiře před desítkami tisíc let, nelétavý pták dodo z ostrova Mauricius nebo tasmánský tygr, poslední velký vačnatý predátor, který přežil do 20. století. Tato tři vyhynulá zvířata mají minimálně jednu věc společnou: o jejich oživení se pokouší americký startup Colossal Biosciences. Což je fascinující a svým způsobem i děsivé.

Vědcům z Bostonské dětské nemocnice se podařilo výrazně urychlit čtení lidského genomu. Celý proces, od získání vzorku až po hotovou analýzu, nyní zvládnou za méně než čtyři hodiny. To by mohlo zásadně proměnit péči o novorozence s podezřením na vzácná genetická onemocnění. Píše o tom web 100+1.

Podle některých průzkumů věří astrologii zhruba pětina lidí. Vědecké studie ale ukazují, že vliv měsíce narození na osobnost je mizivý – zbytek je genetika a životní zkušenosti.

Vědci zjistili zajímavý poznatek. Senioři vyššího věku jsou chráněni o něco více před vznikem jedné z nejobávanějších nemocí dneška. Může za to chytrý trik přírody, který by možná šlo využít i v léčbě mladších pacientů.

Křečové žíly neboli varixy jsou z 90 procent jsou dědičné a trápí až 40 procent žen a 20 procent mužů. Objevit se mohou v souvislosti s hormonálními změnami, špatným životním stylem nebo věkem. Existuje ale několik rad, jak křečovým žílám předcházet.

Tým vědců publikoval v časopise Science novou strategii, která umožňuje proniknout za hranice posledního univerzálního předka všeho živého – LUCA. Pomocí analýzy tzv. paralogních genů nyní mohou vědci rekonstruovat rysy života, jaký existoval ještě před vznikem dnešních buněčných organismů.

Senátor Zdeněk Hraba se na sociálních sítích přidal k politikům, kteří šíří zavádějící tvrzení o alžírské boxerky Imane Khelif. V příspěvku uvedl, že „přiznala, že má mužské chromozomy“ a že lidé, kteří její start v ženské kategorii hájili, by se měli omluvit. Takové tvrzení ale neodpovídá tomu, co

Ukazuje se, že křížení mezi neandertálci a moderními lidmi bylo běžnější, než jsme si doposud mysleli.

Původně čínská svítilka Lycorma delicatula se ve 21. století stala invazním druhem. Lavinovitě se šíří v Jižní Koreji, Japonsku a od roku 2014 i ve Spojených státech. Bizarně vyhlížející hmyz, který ohrožuje celou řadu pěstovaných plodin, prošel tvrdým přírodním výběrem v čínských městech a do světa vyrazil s úspěšnými adaptacemi.

Genetické testování je důležitý nástroj v onkologické prevenci. 10 až 15 % populace má ke vzniku rakoviny genetický předpoklad.

Evoluční trik připravil hady o gen, který řídí hlad. Tito plazi tak nemusí cítit nutkavou potřebu, která řídí chování mnoha různých druhů, ukázal nový výzkum.

Nová mezinárodní studie ukazuje, že skutečná monogamie je v živočišné říši vzácná a navíc je často zaměňovaná s pouhou sociální vazbou. Výzkum rozlišuje mezi párovým soužitím a genetickou monogamií a ukazuje, že i u druhů považovaných za takříkajíc věrné běžně dochází k záletům. Monogamie, tedy životní partnerství dvou jedinců po delší dobu či dokonce po

Kdybyste si mohli vybrat vlastnosti pro svého potomka, jaké by to byly?

Národní ústav pro výzkum rakoviny vytvořil první databázi genetických variant v české populaci. Tento projekt pomáhá zpřesnit přehled o dědičných rizicích – včetně nádorových onemocnění.

Oheň lidem pomohl přežít, vařit, zahřát se a později rozjet technologie, ale zároveň přinesl riziko, se kterým se jiné druhy téměř nesetkávají. Podle nové studie mohlo právě časté vystavení popáleninám ovlivnit, jak se lidské tělo vyvíjelo v hojení ran, boji s infekcí i v tom, proč někdy při těžkých úrazech reaguje až přehnaně.

Když ve Velké Británii chovatelé připouštěli loni v létě dva šampiony zlaté retrívry, ověnčené celou řadou titulů, logicky očekávali, že se narodí další z veleúspěšných vítězů. Obrovské překvapení nastalo, když první z vrhu čtyř štěňat byl Eddie. Pes s mutací DNA kožních buněk, která je velmi vzácná, ale na soutěže se nehodí.

Usínáte po půlnoci a ráno fungujete jen na kafe? Ne proto, že byste byli líní. Váš mozek žije v jiném časovém pásmu než společnost – a věda ukazuje, že tenhle „sociální jet lag“ může potichu ničit vaše srdce.

DeepMind představuje AlphaGenome – umělou inteligenci, která čte genetický kód se stejnou zručností, s jakou jazykové modely chápou text. Místo slov však analyzuje miliony písmen DNA a odhaluje skryté souvislosti, které by mohly zásadně proměnit diagnostiku, vývoj léků i personalizovanou medicínu.

Poslední únorový den (28. či 29. 2.) připadá i na Den vzácných onemocnění (Rare Disease Day), který se zaměřuje na zvyšování povědomí o těchto nemocech nejen v běžné populaci, ale i mezi samotnými lékaři. V ČR postihuje některá z více než 6 000 různých diagnóz odhadem přes půl milionu lidí, což je asi 5 % populace.

Člověk je jediný druh v přírodě, který pravidelně zažívá popáleniny. Podle nové analýzy statisíce let, co člověk s ohněm žije, ovlivnily i jeho geny.

Předkové hadů měli čtyři končetiny a pohybovali se podobně jako dnešní ještěrky, evoluce je ale o nohy připravila.

Proč muži a ženy nikdy nebudou prožívat svět stejně. Muži a ženy vnímají a prožívají svět odlišně. Opravdu? A proč?

Starověké texty jsou v popisu strohé a známé obrazy zavádějící. Jak se na Heleninu podobu dívá věda?

Biolog Ilja Ivanov dostal za úkol zkřížit člověka s opicí. V Africe i SSSR prováděl na Stalinův rozkaz pokusy, které dodnes rezonují svou brutalitou.

Na průběh stárnutí má vliv životní styl a také geny. Jejich dopad ale odborníci dlouhodobě podceňovali. Nová studie provedená na dvojčatech zjistila, že promlouvají do našich životů mnohem více, než se myslelo. Jenom pro upozornění, výzkum nepopírá životní styl jako zásadní faktor, který zpomaluje stárnutí. Jenom doplňuje důležitý „dílek do skládačky“.

Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné.

V roce 2014, ve 29 letech, začínala po zásadních změnách nový život a prožívala stresující období. V pátek večer při oblékání náhodou nahmatala bulku v levém prsu. Okamžitě šla na gynekologii, dostala žádanku a zamířila do mamologické poradny. Petra si šla výsledky biopsie vyslechnout s maminkou. Diagnóza? Agresivní karcinom prsu.

K nejstarším vsetínským příjmením , a ještě dál s pomocí DNA. Tak se jmenovala poslední z lednových přednášek, kterou pořádala vsetínská Masarykova knihovna. Jejími hosty byli genetik Pavel Mikel a badatel Bořek Navrátil, který mluvil o vzniku vsetínských příjmení.

Délku života neurčují jen geny, ale hlavně každodenní volby. Nový pohled boří výmluvy a zásadně mění debatu o zdraví.

Stravuje se jako utržený z řetězu, a přesto zůstává štíhlý? Za „zázračným“ metabolismem nestojí jen geny, ale i neviditelný pohyb a chytře nastavený vnitřní termostat.

Mikroorganismy, které jako zázrakem umějí přežít v nehostinné Antarktidě, tam zkoumá vědkyně Stanislava Bezdíček Králová z brněnské Mendelovy univerzity. Pokud by se jí podařilo přijít na to, jak to dělají, mohlo by to vést k vývoji nových ochranných postřiků pro rostliny. Odpověď je možná ukryta v DNA mikroorganismů – část roku jsou zcela zmrzlé.

V posledních letech se geneticky upravené rybky GloFish staly hitem mezi akvaristy díky svým zářivým fluorescenčním barvám a schopnosti přirozeně se rozmnožovat. Tyto rybky, odvozené...

Zatímco desítky let jsme věřili, že o délce lidského života rozhoduje hlavně životní styl, nová studie naznačuje, že genetická výbava může hrát mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo.

"Ze Spojených států jsem odešla ve správný čas. Ve vědě tam panuje velká nejistota," svěřuje se špičková česká bioinformatička Monika Čechová, která donedávna působila na univerzitě v Kalifornii. Na co...

Dožít se stovky není jen o šťastné náhodě nebo „vítězné DNA“. V životech nejdéle žijících lidí se opakuje fascinující vzorec, který většina z nás přehlíží. V čem tkví kouzlo dlouhověkosti?

Lov velryb byl svého času přímo průmyslem. Pomocí mechanizovaných loveckých metod se lidem před stoletím málem podařilo vyhubit keporkaky. I když se dnes jejich počty částečně zotavily, důsledky lovu jsou stále patrné.

Neustálé naštvání a podrážděnost, lidově nazývané i expresivněji, je stav, v němž člověk jedná bez rozmyslu, agresivně, výbušně. Věda to pojmenovává jako impulzivitu, která může být zafixována v genech každého. Žít s ní není legrace. Může vést k destrukci, tedy k alkoholismu, kouření, obezitě a předčasné smrti. Vědci se snaží odhalit její genetické kořeny.

Neplodnost dnes zažívá stále více párů a je to důležité téma. Měsíce plné naděje, zklamání i pochybností, otázky bez jasných odpovědí a tlak okolí, který bolí víc, než by měl. Kdy je ještě „normální“ čekat a kdy už má smysl hledat odbornou pomoc?