Hernán Cortés

Píše se rok 1607, kdy na pobřeží dnešní Virginie připlouvá loď stovky osadníků, kteří se rozhodli vybudovat první základnu na novém kontinentu. Úkol to byl, jak se později ukázalo, více než těžký. Jaké problémy musela řešit výprava anglických dobrodruhů, rozhodnutá zkrotit Nový svět?

Když se řekne čokoláda, většině z nás se okamžitě začnou sbíhat sliny. Představíme si totiž neodolatelnou tabulku oblíbené dobroty, které jen málokdo dokáže odolat. Čokoláda bezesporu patří mezi nejoblíbenější sladkosti po celém světě.

Ve své době byl španělský dobyvatel Hernán Cortés považován za hrdinu, který dokázal ve jménu křesťanského boha vyvrátit velkou pohanskou říši. Dnes je na něj nahlíženo spíše jako na brutálního, násilnického vůdce, ve kterém se zhmotňují všechna negativa tehdejší Evropy. I současný evropský pohled na Cortése je jednoznačně negativní. Asi i proto je jeho dobytí říše Aztéků doprovázeno poznámkami o tom, že Cortésovi musel nutně pomáhat neutěšený stav aztécké říše ve chvíli, kdy do ní Cortés dorazil. Je ale naše představa opravdu správná?

Tenochtitlán byste dnes na mapě Mexika nenašli. Celé stotisícové město, které leželo na ostrovech jezera Texcoco s Velkým chrámem, hrázemi na severu i jihu, je dnes zcela překryto hlavním městem Mexiko City. Tenochtitlán, mocný městský stát Aztéků, se stal v roce 1520 scénou krutosti a léček.

Obsidiánová pila hrůzostrašná zbraň Aztéků, kteří ji používali jako součást smrtelného rituálu. Tváří v tvář téhle zubaté zbrani mnoho španělských dobyvatelů omdlévalo hrůzou. Ostrá čepel dokázala připravit pomalou a bolestivou smrt, ale Aztékové raději svou oběť pomalu mučili. Přivedli odsouzeného na pokraj smrti a pak jej obětovali zaživa.

Jen dva roky od přistání u mexických břehů trvalo vyvrátit nejmocnější říši amerického kontinentu. Stačila k tomu hrstka dobře organizovaných a vybavených Španělů, tisíce naštvaných Indiánů a schopnosti vůdce konkvistadorů Hernána Cortése.

Poté, co byly španělské oddíly během krvavé noci, známé jako La Noche Triste (neblahá noc), vyhnány z města a téměř polovina španělských vojáků byla zabita či obětována Bohům, zdálo se, že Aztékové vyženou Španěly ze země navždy. Štěstí však Aztékům nepřálo a jejich Bozi asi také ne. Španělé se obrovské přesile postavili u Otumby, kde díky statečnosti velitele Cortése aztéckou armádu zahnali na útěk.

Dobytím hlavního města Tenochtitlánu dosáhli Španělé 13. srpna 1521 rozhodujícího vítězství nad Aztéky. Legendy o tom, jak jejich říši dobylo jen pár stovek mužů, ale neodpovídají pravdě.

Nová počítačová hra, kterou vytvořil tým z Mexické národní autonomní univerzity (UNAM), boří tradiční výklad dobytí Aztécké říše Španěly. Ukazuje totiž jako vítězné dobyvatele i místní Tlaxcaltéky, kteří před 500 lety pomohli Španělovi Hernánu Cortésovi dobýt hlavní město Aztécké říše Tenochtitlán. Informovala o tom agentura AFP v souvislosti s výročím, které připadá na pátek a které si v Mexiku nepřipomínají jako výročí dobývání, ale jako výročí "domorodého odporu".

První oběť střetu dvou odlišných kultur, modla středoamerického feminismu, ochranitelka utlačovaných i zrádkyně národa. Názor mexické veřejnosti na La Malinche má k jednotě i dnes opravdu daleko. Kdo ale tato žena vlastně byla?

Hernán Cortés, nejslavnější ze španělských conquistadorů vstoupil do hlavního města aztécké říše Tenochtitlánu 13. srpna 1521. Následně zamířily do Španělska lodě nacpané až po okraj poklady Aztéků.

Hernán Cortés byl jedním z nejslavnějších španělských conquistadorů, který dobyl Aztéckou říši. V roce 1520 proti němu vypuklo povstání, za které málem zaplatil životem.

Hlavní město Mexika se dlouhodobě potápí a podle vědců nelze tento proces zvrátit.

Gigantické metropole plné výškových budov, které spotřebovávají ohromné množství zdrojů, zejména vody, mohou být odsouzeny k zániku. Varovným příkladem je hlavní město Mexika.

Gigantické metropole plné výškových budov, které spotřebovávají ohromné množství zdrojů, zejména vody, mohou být odsouzeny k zániku. Varovným příkladem je hlavní město Mexika.

Archeologové odhalili v Mexico City novou část slavné aztécké věže lebek. Struktura s názvem Huei Tzompantli byla poprvé objevena před pěti lety archeology v rámci programu Urban Archaeology mexického Národního ústavu pro antropologii a historii. Nyní došlo k dalšímu objevu – podle prohlášení archeologů bylo na východní straně věže objeveno 119 nových lidských lebek.

Na náměstí Ústavy známém jako El Zocalo v centru mexického hlavního města stojí Metropolitní katedrála. Největší sakrální stavba v Latinské Americe byla zčásti postavena z kamenných bloků chrámu aztéckého boha války, který v oněch místech stával dříve.

Umíte si představit život bez vanilky? Asi sotva. Minimálně už kvůli vanilkovým rohlíčkům anebo pořádné porci vanilkové zmrzliny. Vanilku už dnes považujeme za samozřejmost, přitom její cesta do civilizace byla poměrně dlouhá a můžeme říci, že i pořádně trnitá.

Kryštof Kolumbus objevil Nový svět a ten starý z Evropy vysílal jednu loď za druhou, aby si také uloupil kousek bohaté civilizace pro sebe. Hernán Cortés v tomto ohledu patří mezi ty nejúspěšnější dobyvatele, což bylo vykoupeno litry nevinné krve tamějšího obyvatelstva. Proč se mu podařilo hladce získat vzácnou Aztéckou říši, která právě kvůli němu definitivně vymřela?

Aztékové měli kruté bohy, kteří nešetřili ani děti. Každodenně se o tom přesvědčují mexičtí archeologové, kteří postupně odkrývají bývalé hlavní město jejich říše, Tenochtitlán.

Na začátku 16. století se španělská armáda, v jejímž čele stál Hernando Cortés, vylodila v Mezoamerice s jediným cílem – kolonizovat domorodé obyvatele. Španělé tou dobou ještě dělostřelectvo neměli, ale potřebovali ho k posílení svých vojsk.

Podle nejnovější vědecké studie byla velká zlatá cihla objevená v roce 1981 v mexickém městském parku součástí pokladu, který ukradl slavný španělský dobyvatel Hernán Cortés Aztékům. Zlatou cihlu Španělé pravděpodobně ztratili během úprku, když je Aztékové napadli.

Říše rostou a zanikají. Dosáhnou svého zenitu moci, zazáří na krátkou nebo delší dobu, ale nakonec jejich jas pohasne a nastoupí nová říše, plná sil a odhodlání vládnout světu. Na počátku šestnáctého století bylo Španělsko zemí, nad kterou slunce nezapadalo. Británie se zmítala v krizi politické i hospodářské a Francie na tom nebyla o mnoho lépe. Za Atlantikem leželo pověstné Eldorádo, přetékající drahými kovy a kořením. Hernán Cortéz s hrstkou vojáků, pokořil mocnou Aztéckou říši, a Mexiko leželo Španělsku u nohou.

Když se před pár týdny na tenisovém turnaji Wimbledonu hrál finálový zápas žen, z královské lóže ho pozorovaly vévodkyně z Cambridge Kate i vévodkyně ze Sussexu Meghan.