Hernán Cortés

Při pohledu na balíček vanilkového cukru nebo kelímek poctivé smetanové zmrzliny málokoho napadne, že drží v rukou produkt jednoho z nejstřeženějších tajemství historie.

Na historických událostech kolem dobytí Mexika španělskými conquistadory a posledních dnech aztéckého panovníka Moctezumy II. je založena barokní opera Montezuma Antonia Vivaldiho. A právě kolem tohoto díla i námětu se bude točit další díl pořadu Slavná auditoria.

Mexico City je živelné město. Se zhruba 22 miliony obyvateli v celé jeho aglomeraci patří k největším metropolím světa a zároveň i k těm s nejrozporuplnější reputací. Na jedné straně se pyšní množstvím zajímavostí, na straně druhé má vysokou kriminalitu. Češi, kteří do mexického hlavního města míří na zápas fotbalového šampionátu a nepočítají se mezi ostřílené cestovatele, by se proto měli mít na pozoru.

Považovali je za nesmrtelné bytosti z nebes. Pak ale stačil jeden zoufalý ústup deštivým městem, a Aztékové poznali, že španělská krev teče stejně jako ta jejich.

Každý červen ženou jezdci zvaní yegüerizos až tisíc polodivokých klisen z mokřadů Doñany do andaluského Almonte. Tradice stará přes 500 let přežila změny zemědělství i politiky – a možná právě tito koně dorazili s Cortésem do Ameriky.

Každý červen ženou jezdci zvaní yegüerizos až tisíc polodivokých klisen z mokřadů Doñany do andaluského Almonte. Tradice stará přes 500 let přežila změny zemědělství i politiky – a možná právě tito koně dorazili s Cortésem do Ameriky.

Hledáte super rychlou večeři, která chutná dospělým i dětem, a přitom u ní nestrávíte hodiny v kuchyni? Vyzkoušejte bleskovou pizzu z tortilly. Tato tenká placka totiž skvěle nahradí klasické kynuté těsto a za dvacet minut máte hotovo!

Conquistadory si většinou představujeme jako násilnické drsňáky, kteří se vydali za dobrodružstvím Nového světa v honbě za pohádkovým bohatstvím. Patrně nás tak překvapí, že mezi nimi byla i nejedna žena. Jednou z nejslavnějších conquistadorek byla nepochybně María de Estrada, která se aktivně účastnila expedice Hernána Cortése při dobývání Mexika v letech 1519–1524.

Historický revizionismus v kulturní válce, do kterého spadá i Ayusova cesta do Mexika, není jen pomíjivý módní výstřelek

Prezidentka zkrátila svou cestu kvůli údajnému tlaku, o kterém opozice věří, že je falešný, a to jako záminku, aby mohla strávit pár dní dovolené v Karibiku.

Čím více prezidentka regionu cestuje, tím lépe pro Madrid a tím lépe pro sloupkaře, kteří mohou cestovat prostřednictvím ní, stejně jako se cestovalo s tetou Matt z „Los Fraguel“

Ayuso se po návratu do Španělska nevyjádřil k tomu, jaké výhrůžky obdržel, ani kde se nacházel více než dva dny.

Prezidentka reagovala na prohlášení madridské političky o údajném nebezpečí, kterému byla během své návštěvy vystavena, a obvinila mexickou pravici, že ji pozvala, aby vzdala hold Hernánu Cortésovi.

Tato země nevděčí za svou existenci dobyvateli a dobytí, velmi rozmanité národy těchto území by pokračovaly ve svém historickém vývoji

Místo aby se opírala o materiální půdu jazyka, současná politika má tendenci instrumentalizovat jeho identitární rozměr

Mexická prezidentka poukazuje na to, že násilí, které dobyvatelé páchali na amerických národech, je zdokumentováno i v jeho vlastní zemi, kde, jak říká, „nebyl vítán“.

Prezidentka Madridu se zúčastnila akce na počest conquistadora s primátorkou Cuauhtémoc z PAN. V oficiální straně ji označili za „fašistku“ a Arcidiecéze se od akce distancovala, která se měla původně konat v katedrále.

Ztracené poklady dráždí lidskou fantazii po staletí. Některé zmizely v chaosu válek, jiné možná čekají na své objevení dodnes. Od legend o nacistickém zlatu až po záhady starověkých civilizací.

Bernal Díaz del Castillo, řadový člen Cortésovy expedice, dokončil svou „Pravdivou historii dobytí Nového Španělska“ kolem roku 1568, již jako velmi starý muž. Popsal stovky bitev, tisíce mil pochodů, diplomatická jednání i zrady. Uprostřed toho všeho však jeho dílo obsahuje něco překvapivě prozaického: podrobné popisy toho, co členové expedice jedli a kde to získávali. Foto: Co jedli conquistadoři – a proč bez domorodců nepřežili | Adobe Stock „Jedli jsme guayabu,“ píše v jedné epizodě.

V kontroverzi ohledně žádosti o odpuštění za dobytí se jak španělský, tak mexický nacionalismus obracejí na domácí publikum: usilují o kulturní hegemonii nad svými vnitřními protivníky

Prezidentka Madridu se opět střetla se Scheinbaumem poté, co přirovnala její vládu k diktatuře na Kubě

Uznání „zneužívání“ během dobývání ze strany Filipa VI. čeká na odpověď prezidentky Claudie Sheinbaumové

Hluboko na jihu Mexico City leží místo, které popírá racionální chápání. Isla de las Muñecas. Není to jen turistická atrakce. Jde o pomník tragédie. Co se stalo muži, který tento děsivý oltář vybudoval?

Byl pátek 17. prosince 1790. Ve městě Mexiko probíhaly v té době na Velkém náměstí (Plaza Mayor) rozsáhlé stavební práce, neboť tehdejší vláda nařídila celé náměstí vydláždit a opatřit podzemní kanalizací. Najednou se dělníci zarazili – v hloubce asi 1,3 metru pod zemí objevili na něco zvláštního: obrovitý kamenný monolit, celý pokrytý podivnými znaky. Šlo o jeden z největších archeologických nálezů v dějinách Mexika.

V březnu 1519 přistál Hernán Cortés v Mexiku. Za dva roky zničil říši Aztéků a položil základ španělské nadvlády v Novém světě.

Navzdory pomalému vzestupu se i díky zásluze mexického diktátora Díaze mexická železniční síť rozvinula v jednu z největších na světě. Dnes mexické železnici jednoznačně dominuje nákladní doprava. V poslední době však vznikají projekty, které by mohly tento stav změnit.

Ve své nejnovější knize „Velikost“ bývalý prezident píše, že příchod Španělů do Ameriky byl násilný proces ovládnutí domorodého obyvatelstva, které bylo ušlechtilé, solidární a neznalo chamtivost.

Na vrcholu chrámu v hlavním aztéckém městě Tenochtitlán na území dnešního Mexica City se pořádají krvavé rituální hody, kterým přihlížejí tisíce místních obyvatel. „Sluneční bůh potřebuje krev tohoto muže!“ vykřikne náhle aztécký kněz a namíří přitom prstem na vystrašeného indiána.  Čtyři muži ho chytnou každý za jednu končetinu a položí jeho tělo naznak na obětní

Jako některé další slavné pochoutky vznikla mexická omáčka mole z nouze a omylem. Dnes je kulinářským ztělesněním mexického národa.

Čokoláda je dnes symbolem radosti, ale její historie je plná rituálů, dobytí, objevů i revolucí. Pojďte se ponořit do tisícileté cesty nejmilovanější pochoutky světa.

Letos na podzim se dočká uvedení zbrusu nový animovaný DC film jménem Aztec Batman: Clash of Empires, ve kterém se nám Batman (a další slavné komiksové postavy) představí v dobách říše Aztéků.

Víra, zlato a sláva – to byla mantra, kterou si conquistador opakoval každý den. Geniální stratég a nemilosrdný dobyvatel Cortés nepochyboval, že dosáhne všeho, co si předsevzal. Když přistál u mexických břehů, nechal spálit lodě. Jeho vojáci věděli: dokud nebude dobyta říše Aztéků, není návratu.

Pokračujeme v cestě středním Mexikem. Tentokrát navštívíme městečko Cholula a Paso de Cortés pod Popocatépetlem.

Čokoláda – laskomina, která se jen rozplývá na jazyku. Málokdo odolá její lahodné chuti. Ten, kdo si hlídá svoji váhu, ji však považuje za synonymum něčeho nezdravého, a proto se její konzumaci vyhýbá. Opak je však pravdou.

Máte rádi čokoládu a majonézu? Tabulkovou nejspíš ano, jenže než se zrodí v téhle podobě, musíte ještě chvíli počkat. Teď jsme teprve na počátku 17. století, takže máme na mysli zatím jenom tu tekutou. Kakaové boby přiváží do Evropy španělský conquistador Hernán Cortés (1485–1547).

Nedaleko Mexického zálivu se ukrývá nenápadná vesnička La Antigua, první španělské město v Mexiku. Dům kolonizátorského esa Hernána Cortése tam dodnes stojí – coby součást impozantního přírodního úkazu.

Milujete čokoládu a nedělá vám problém smlsnout jí pořádný kus na posezení? Potom vás možná zarazí, že v minulosti byla čokoláda v tekuté podobě. Nejspíš netušíte, že vaše oblíbená pochoutka má za sebou zajímavou historii.

Přesně před 500 lety, 28. února 1525, nechal španělský dobyvatel Hernán Cortés popravit posledního aztéckého vládce Cuauhtémoca, jeho držel 3,5 roku v zajetí. Byť nahlas uznával a oceňoval udatnost mladého válečníka, nakonec ho dal kvůli vidině většího bohatství surově mučit. Zajatce pak odvlekl s sebou na další výpravu, a když nabyl dojmu, že by jej jeho lidé mohli osvobodit, pověsil ho na stromě.

Dobytí Ameriky je jednou z nejzásadnějších epoch lidské historie. Střet dvou světů — starého a nového — přináší fascinující příběhy plné odvahy, brutality, kulturní výměny a inovací, které mění tvář celého kontinentu.

Bitva o chrám Yopico v Tenochtitlánu vypukla 29. června 1520. Tehdy zcela obklíčen uvnitř vzbouřeného města se zoufalý Cortés rozhodl vyrabovat dřevo z interiéru paláce Axayácatl, z něhož následně nechal postavit provizorní válečné stroje. Jednalo se o jakési miniaturní obléhací věže, nebo dvoupatrové „dřevěné tanky“ chcete-li, z nichž každý ukrýval 20 nebo 25 mužů, včetně střelců z arkebuz a kuší. Takto chráněni mohli vojáci skvěle využít svou palebnou sílu.

V srdci Mexico City, ukrytá mezi ruchem moderního města, stojí nenápadná, ale zajímavá budova, která přenáší návštěvníky o pět století zpět v čase.

Když Kryštof Kolumbus v roce 1492 přistál na březích ostrovů v těsné blízkosti Ameriky, nepřivezl jen nové technologie a zboží. Dovezl také neviditelného nepřítele, který způsobil zkázu, jakou nový kontinent do té doby nepoznal. Epidemie evropských nemocí se ukázaly být ničivější než nejlepší zbraně dobyvatelů. Právě to sehrálo zásadní roli v osudu původního obyvatelstva Ameriky, jehož počty se během několika století dramaticky zredukovaly.

Španělský conquistador Hernán Cortés, který 13. srpna roku 1521 dobyl Tenochtitlán, centrum mocné říše Aztéků, složil k nohám španělského krále mnoho ukořistěných darů. Kromě zlata to byly i kakaové boby. Orientujete se v milnících čokoládových dějin?

Muž pozvedá ruce k nebi. Po předloktí mu stékají kapky krve, v rukou drží stále ještě tlukoucí srdce. Pozvedá je ke slunci, které pálí a žhne, a díky oběti bude svítit ještě dlouho. Následně usekne hlavu, která se skutálí z vrcholku pyramidy až na zem. Zůstává za ní krvavá stopa, krev prýštící z krku oběti stéká po schodech.

Španělskou Kolumbovou námořní expedicí z let 1492/93, tzv. evropským objevením Ameriky, započala éra intenzivních kontaktů předtím vzájemně si zcela neznámých společenství na obou stranách Atlantiku. V první řadě je samozřejmě charakterizovala španělská (a později i jiná evropská) kolonizace rozlehlých částí západní polokoule, obývaných četnými etniky, pro něž se ujal souhrnný termín „Indiáni“.

I čokoláda má svůj Mezinárodní den a není se čemu divit – v oblíbenosti cukrovinek totiž rozhodně vede. 13. září si tak bez výčitek můžete vychutnat lahodnou tabulku své oblíbené klasiky nebo si rozšířit gurmánské obzory a sáhnout po trendové rubínové nebo gianduja čokoládě. Zatímco dnes se označuje za „sladký hřích“, v minulosti čokoládu vnímali jako jedlý zázrak. Aztékové označovali bobule kakaovníku za „pokrm bohů“ a evropská šlechta 17. století považovala kakao dokonce za přírodní afrodiziakum. Víte ale, kde se čokoláda vzala, jak se vyrábí a čím se od sebe liší různé druhy?

Období 15.–16. století se označuje jako doba zámořských objevů. Původní „Starý svět“, tvořený vlastně jen Evropou, severní Afrikou a částmi Asie, se rozrostl o Ameriku, četné končiny Afriky a Asie i obrovský Tichý oceán. Kromě Španělů a Portugalců se do objevování zapojili také příslušníci dalších národů včetně Čechů a Moravanů.

Dnes jsou rajčata nejoblíbenější zeleninou na světě, ale ještě před třemi stoletími se jim Evropané vyhýbali jak čert kříži. Mělo se za to, že jsou jedovatá a svádějí k sexuálním neřestem.

V průběhu věků zmizelo z historických záznamů obrovské množství neocenitelných pokladů. Tyto artefakty často zmizí kvůli krádeži nebo za záhadných okolností během války či přírodní katastrofy, kdy je nejde ochránit či se armády rozhodnou trochu si „přilepšit“. Některé poklady se našly, ovšem spousta jich stále chybí.

Přesně před 505 lety dorazil k břehům dnešního Mexika Španěl Hernán Cortés. Nepřišel sem objevovat, nýbrž získat bohatství místních indiánských civilizací. A podařilo se mu dobýt mocnou říši Aztéků. Při svém tažení za sebou zanechával krvavou stopu. Vyhladit množství indiánů mu pomohly nejen zbraně a brutalita, ale i jeho domorodá milenka a neštovice.

Čokoláda je spojená s láskou. Proto i na svátek Valentýna nechybí. Máme pro vás tři nepečené čokoládové dezerty, ze kterých se sliny sbíhají už na pohled. Za ně vás bude každý milovat.

Nedávné ničivé zemětřesení v centrálním Mexiku přineslo zajímavý objev při rekonstrukci Cortézova paláce. Z vystavené kostry, připisované španělskému mnichovi z Cortézova služebnictva, se vyklubala aztécká žena, pohřbená před vybudováním paláce

První setkání Aztéků s Evropany ale tragický střet civilizací nenaznačovalo, byť byl jejich vztah již od počátku plný překvapení a nedorozumění. Jak Aztékové vnímali tyto nové a zvláštní lidi, kteří se zničehonic zjevili prakticky odnikud?

Křupavé na povrchu, krémové uvnitř. Churros, tenké smažené tyčinky z odpalovaného těsta, milují na Pyrenejském poloostrově i po celé Latinské Americe. A není se čemu divit. S šálkem horké čokolády je to opravdu božský dezert, který se báječně hodí k zimní snídani.

Badatelé se po celá staletí snažili odhalit polohu ztraceného Bílého města opičího boha v hlubinách amazonského deštného pralesa. Teprve nedávno však byly učiněny prvotní objevy, které pomůžou vědcům lépe pochopit, za jakým účelem toto sídlo vzniklo.

Horká čokoláda patří k Vánocům stejně, jako třeba vaječný koňak. Na její přípravu existuje mnoho receptů, ale dostat se však s tímto nápojem do Guinessovy knihy rekordů nedokáže každý. Před šesti lety se to ovšem podařilo v americkém horském středisku, kde vytvořili šálek se 4506 litry oblíbeného horkého nápoje.

Ještě do 8. století našeho letopočtu stála ve městě Cholula obří pyramida, kterou spravovaly zástupy kněží. Kněží poté chrám záhadně opustili. Když v 16. století přišli Španělé, obrovské pyramidy, kterou měli přímo před nosem, si ani nevšimli.