Howard Carter

Před 103 lety Howard Carter otevřel Tutanchamonovu hrobku. Následná smrt lorda Carnarvona odstartovala legendu o prokletí faraonů.

Bylo 16. února 1923. V Údolí králů panovalo ticho, když britský archeolog Howard Carter stál před zapečetěnou stěnou v hloubi země a v ruce svíral kladivo. Opatrně vyboural první kámen a posvítil dovnitř, načež spatřil něco, co lidské oko nevidělo více než tři tisíce let.

Otevření Tutanchamonovy hrobky přineslo světu největší archeologický objev století. Jenže krátce poté začali lidé z výpravy záhadně umírat. Byla to skutečná kletba, nebo jen shoda náhod?

Když Howard Carter v roce 1922 odhalil téměř neporušenou hrobku faraona Tutanchamona, šlo o senzaci, která změnila dějiny archeologie. Přestože jeho tým strávil celé desetiletí podrobným průzkumem a vyklízením jednotlivých komor, moderní technologie dnes ukazují, že i nejpečlivějšímu badateli mohly uniknout zásadní detaily.

Velké egyptské muzeum u pyramid v Gíze se otevírá veřejnosti a přináší jedinečný pohled na kompletní obsah Tutanchamonovy hrobky. Egypt tím vstupuje do nové etapy své kulturní historie.

Tutanchamon, faraon se zlatou maskou, dostal po třech tisíciletích novou tvář. Vědci ale místo božské krásy odhalili chlapce zničeného nemocemi, incesty a krutým osudem.

Egypt má novou atrakci. Hned vedle pyramid v Gíze otevřelo Velké egyptské muzeum. Stavba od ateliéru Heneghan Peng Architects se stavěla dvacet let – déle než Velká pyramida.

Před 103 lety se v Údolí králů otevřela Tutanchamonova hrobka. Objev přinesl tisíce artefaktů, nové poznatky a příběhy, které hýbou egyptologií.

Expozice, kterou lze shlédnout až do 1. března 2026, provede návštěvníky cestami, kterými kráčely tyto dvě osobnosti v touze učinit pro světovou vědu zásadní objev.

Po mnoha odkladech se minulý týden v Káhiře otevřelo Velké egyptské muzeum. Podle úřadů jde o největší archeologickou instituci svého druhu na světě, spatřit v ní lze na 100 tisíc artefaktů. Hlavním lákadlem je hrobka faraona Tutanchamona, která je široké veřejnosti přístupná v celé své kráse vůbec poprvé.

V Egyptě dnes nedaleko pyramid v Gíze oficiálně otevřeli Velké egyptské muzeum. V monumentální budově, jejíž stavba trvala přes 20 let, se nachází více než 50.000 exponátů souvisejících se životem ve starověkém Egyptě. Vláda v Káhiře si od největšího muzea na světě slibuje, že zvýší návštěvnost Egypta, a pomůže tak zlepšit špatnou místní ekonomickou situaci, uvedla agentura AP.

Egypt v sobotu slavnostně otevírá jedno z největších muzeí na světě. Nedaleko pyramid v Gíze v něm bude k vidění přes 50 tisíc exponátů. S nápadem na vytvoření Velkého egyptského muzea poprvé přišla před více než 30 lety, kdy pro něj úřady vyhradily v Gíze pozemek. Výstavbu ale provázely komplikace a odklady.

Nedaleko pyramid v Gíze otevřeli nové muzeum starověkého Egypta. Výstavba monumentálního objektu trvala přes dvě desetiletí a údajně jde o největší muzeum na světě. Egyptská vláda si dělá naděje, že zpřístupnění více než padesáti tisíc exponátů na jednom místě pomůže cestovnímu ruchu.

Káhira - Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí dnes při slavnostním ceremoniálu oficiálně otevřel největší muzeum na světě, které je nedaleko pyramid v Gíze. Na událost přijela řada světových lídrů, akci doprovázela hudební a taneční show, při níž byli účinkující oblečeni do historických kostýmů. V monumentální budově, jejíž stavba trvala přes 20 let, se nachází více než 50.000 exponátů souvisejících se životem ve starověkém Egyptě.

Výstavba monumentálního objektu trvala přes 20 let a stála miliardu dolarů (21 miliard Kč). Skleněná fasáda svým tvarem odkazuje k pyramidám.

V srdci egyptské nekropole, kde se okrové skály třpytí v žáru slunce a modř nebe se zdá nekonečná, spočívají faraoni. Údolí králů láká turisty i [...]

Je krásná a lidé jsou jí fascinováni. Zlatá pohřební maska. Určená pro faraona Tutanchamona. Teď se ovšem ukazují nové skutečnosti. Mohlo to být všechno jinak. Je tady totiž pár detailů, kterých si nyní archeologové lépe všimli.

Maynard Owen Williams byl prvním zahraničním korespondentem National Geographic a roku 1923 byl přítomen události, kterou celý svět netrpělivě očekával – otevření Tutanchamonovy pohřební komory.

Trápí vás alergie? Nebo se prostě cítíte unavení a vaše imunita by potřebovala nakopnout? Možná vás překvapí, že řešení může být jednodušší, než si myslíte. Olej z černého kmínu dokáže za pár týdnů změnit, jak se cítíte – a to není jen prázdná fráze.

Vědci potvrdili, že slavná dýka z hrobky faraona Tutanchamona má čepel vyrobenou z unikátního kovu. Má se jednat o železo pocházející z meteoritu. Identifikována byla přítomnost niklu a kobaltu, která je typická pro železná tělesa z vesmíru.

Přesně před 100 lety, 5. října 1925, otevřel tým v čele s britským archeologem Howardem Carterem sarkofág v Tutanchamonově hrobce, v němž se nacházela mumie panovníka. Okamžitě je zaujala jeho posmrtná maska, která dodnes fascinuje celý svět.

Podzimní víkend je tady a s ním i nabídka televizních programů. Lahůdky a perličky najdeme po celou dobu volna a rozhodně je na co se těšit. Pojďte s námi prolistovat televizní program.

Když britský archeolog Howard Carter v roce 1922 poprvé pohlédl do téměř neporušené hrobky mladého faraona Tutanchamona, pronesl slavnou větu: „Vidím nádherné věci.“ Byla to senzace století.

V pohřební dílně starověkého Egypta je vzduch cítit směsí natronu, pryskyřic a olejů. Balzamovači pracují soustředěně, vědí, že smrt není konec, ale začátek dlouhé cesty. Jenže ne každý má na luxusní 70denní mumifikaci s vyjmutím orgánů, drahými pryskyřicemi a jemnými obinadly.

Když Howard Carter v roce 1922 vstoupil do neporušené hrobky mladého faraona, odhalil největší archeologický poklad století. Spolu se zlatou maskou a tisíci artefakty vyplula na světlo i legenda o kletbě, která prý stíhala každého, kdo narušil faraonův věčný klid.

Chladné a deštivé léto představuje ideální příležitost, kdy vyrazit na jednu z mnoha zajímavých výstav. Srpnové Forbes Art Latte servíruje takových tipů celou řadu – a nejen to.

Docela malý artefakt může i dnes vyvolat staré otázky kolem Howarda Cartera, objevitele Tutanchámonovy hrobky. Na jedné straně byl jeho objev opravdu přelomový. Na té druhé ale není jasné, jestli se některé předměty nedostaly do nepovolaných rukou.

Od dětství mne lákalo vše tajemné, záhadné, neuvěřitelné. Zkrátka věci mezi nebem a zemí. Mojí velkou láskou se stalo staré Řecko, jeho báje, pověsti, bohové. O pár let později se přidal starověký Egypt.

Objev hrobky faraona Tutanchamona v roce 1922 britským egyptologem Howardem Carterem se stal jedním z největších archeologických triumfů v dějinách. Avšak sláva tohoto objevu byla brzy zastíněna sérií podivných úmrtí, které postihly členy expedice.

Máte rádi Egypt a fascinují vás pyramidy, mumie, sfinga a vůbec všechny poklady, které tato záhadná země skrývá? Pak byste si neměli nechat ujít výstavu, která je až do konce června k vidění v Praze v pavilonu PVA.

Tutanchamon a objev jeho hrobky a mumie patří k nejvýznamnějším okamžikům archeologie. V Praze v Letňanech je nyní v paláci PVA (Výstaviště PVA EXPO) k dispozici velkolepá výstava s názvem Tutanchamon jeho hrobka a poklady, která vám umožní prožít tento fascinující okamžik očima jeho nálezce a archeologa Howarda Cartera.

Trvalo dlouhých patnáct let, než se britskému archeologovi Howardu Carterovi podařilo objevit to, po čem celý život toužil. V roce 1922 narazil v Údolí králů nedaleko egyptského Luxoru na téměř nedotčenou hrobku faraona Tutanchamona. Objev byl natolik fenomenální, že okamžitě vzbudil zájem celého světa. A tento zájem neopadá ani dnes. Co Carter spatřil jako první, když se do hrobky dostal? A jakým způsobem se mu podařilo proniknout až k samotnému faraonovi? I na to odpoví výstava Tutanchamon Praha.

Dnes již legendární faraon Tutanchamon byl na tisíce let ztracen a zapomenut. Nyní máte možnost odhalit více o jeho životě a pokladech.

Olga Menzelová se objevila se svým egyptologem Miroslavem Bártou na výstavě egyptské historie v Praze.

Tutanchamon, slavný faraon se zlatou maskou, dostal od vědců tvář. A bohužel pro něj – místo božského půvabu odhalili genetickou loterii s mizerným výsledkem.

Když se řekne „manekýn“, můžete si představit živého člověka – modela, který předvádí například oblečení na módní přehlídce. Manekýn je však i figurína člověka, bez osobnostních rysů, která se rovněž používá například k prezentaci oděvů.

Objev Tutanchamonovy hrobky je dodnes spojen hlavně s kletbou faraona. Kdo kvůli ní měl skonat jako první a proč byla kobra problém?

Nález Tutanchamonovy hrobky je dodnes obestřen faraonovou kletbou. Po odkrytí zemřelo několik lidí, prvním z nich byl lord Carnarvon, který práce financoval. Zrodila se tak legenda o faraonově kletbě, která prý zahubí každého, kdo do hrobky vstoupí.

Tajemná mumie zaměstnává mysl egyptologů již více než století. Žádný vědec se jí však dosud neodvážil dotknout. Důvodem je technika, která byla použita k zabalení tohoto mrtvého těla.

Pokud milujete historii starého Egypta, pak je výstava Tutanchamona přesně to pravé pro vás. Atmosféra vás doslova vtáhne a vy máte pocit, že se můžete téměř dotknout starověku.

Egyptologové objevili první hrobku od dob Howarda Cartera a jeho objevu Tutanchamona. Jaká byla vláda prostředního z bratrů faraonů? A jaký nový nález má Egypt?

Hrobka faraona Thutmose II. byla poslední neobjevenou královskou hrobkou 18. egyptské dynastie.

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o první nález královské hrobky od roku 1922, kdy Howard Carter našel v Údolí králů hrobku faraona Tutanchamona. Oba panovníci pocházejí ze stejné, tedy 18. dynastie.

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmoseho II., který vládl starověkému Egyptu před zhruba 3500 lety. Jde o první nález královské hrobky od roku 1922, kdy Howard Carter našel hrobku faraona Tutanchamona. Egyptsko-britský tým hrobku vypátral v lokalitě Thébské nekropole západně od města Luxor již v roce 2022, její majitel ale zůstával dlouho neznámý.

Když se Dr. Piers Litherland protáhl úzkým průchodem do nově objevené hrobky, netušil, že ho čeká objev století. Před jeho očima se však rozzářil modrý strop posetý zlatými hvězdami – neklamná známka, že vstoupil do místa posledního odpočinku egyptského panovníka.

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.

Díky tomu, že byli archeologové v hrobce dříve než zloději, tak známe její vybavení do neuvěřitelných detailů.

„A vy poznáte pravdu, a pravda vás osvobodí,“ říká citát z Bible vytesaný do mramoru ve vstupní hale komplexu CIA v americkém Langley. Slavný nápis byl po mnohá desetiletí tradičním uvítáním pro každého, kdo vchází do centrály tajné služby.

Po dvou a čtvrt roce po nálezu Tutanchamonovy hrobky v egyptském Údolí králů došlo v Gíze k druhému fenomenálnímu objevu. A opět to nebyl archeolog, kdo odhalil zásadní stopu. Zatímco archeologovi Howardu Carterovi ukázal schody do Tutanchamonovy hrobky nosič vody, hrobku egyptské královny Hetepheres, kterou hledal archeolog George Andrew Reisner, nakonec objevil jeho fotograf Mohammedan Ibrahim. Od nálezu pohřební svatyně legendární ženy uplynulo právě 100 let.

Seznam tělesných vad a neduhů slavného faraona byl nejspíš delší než seznam žen, které obšťastnil Casanova. Slavný faraon pravděpodobně nedokázal vstát z trůnu bez pomoci. A mohli za to jeho rodiče.

Zlatý poklad, tajemné rituály a dechberoucí příběhy z dávné historie. Dějiny starověkého Egypta ožívají v Praze díky unikátní výstavě „Tutanchamon – jeho hrobka a poklady“. Výjimečná expozice vás zavede do světa 3000 let staré historie a odhalí tajemství faraona, jehož hrobka změnila archeologii navždy.

Než byla nalezena jeho hrobka, nebyl nijak slavným. Na trůn usedl v 9 letech a zemřel, když mu bylo osmnáct. O příčině skonu lze vést dohady. Nicméně jeho netknutá hrobka a poklady v ní nalezené jej proslavily jako nikoho jiného.

Tutanchamon nebyl zřejmě za života příliš znám, ostatně vládl krátce a navíc v dětském věku. Objev jeho hrobky se však řadí k nejvýznamnějším archeologickým nálezům vůbec. Co jste o slavném faraonovi nevěděli?

Máte chuť na nevšední dobrodružství, které vás zavede o více než 3000 let zpátky do starověkého Egypta? Pokud ano, určitě byste neměli minout výstavu

"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a hledala něco hmatatelného na rozmašírování. Později jsem pochopila, že mám ve škole dávat pozor a nezlobit paní učitelku.

V hrobce jsou tisíce předmětů: Nádoby s oleji, vínem, truhlice plné oblečení, truhlice se stříbrem a šperky. Zlaté sandále, zlatá postel nebo zlatý trůn. Anebo velmi krásná – a samozřejmě zlatem zdobená – desková hra.

Přes třicet let si nad ní lámou hlavu profesionální kryptoanalytici i nadšenci šifrování. Marně. Socha nazvaná Kryptos, nejznámější dílo amerického umělce Jima Sanborna (*1945), která zdobí ústředí americké zpravodajské služby CIA ve Virginii, se tak po právu honosí označením „nejslavnější nevyřešený kód světa“.