Hraboš

Hraboši patří mezi hlodavce, kteří velmi často okupují naše zahrady, a tím pádem ohrožují naši úrodu a ničí rostliny. Hraboše bude velmi těžké ze zahrady vyhnat, potřebovat k tomu budete nejen koupené prostředky, ale nejdříve můžete zkusit domácí metody pomocí surovin, které najdete doma. Hraboš je malý, ale dokáže způsobit veliké škody Hraboš žije nejčastěji na loukách, v lesích nebo pustinách.

S přemnoženými hraboši se spojují až miliardové škody především na polích, ale tito drobní hlodavci rovněž ohryzávají stromy. Lesníci se v posledních letech stále setkávali s tím, že hraboši okusovali kůru nejen v zimě, kdy je nedostatek potravy, ale také během vegetační sezóny. Dlouho pro to nebylo věrohodné vysvětlení, teď vědci zjistili, že za to může nejen přemnožení těchto živočichů, ale rovněž klimatická změna a suché zimy.

V posledních letech se lesníci stále častěji setkávají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek potravy, ale také…

Pokud jste si vytvořili nádhernou zahradu, kde máte jak okrasné, tak užitkové rostliny, ale následně přišli nezvaní hosté a vše zničili, nezoufejte.

Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační sezony. Vysvětlení pro dříve neobvyklé chování dosud chybělo. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumali jev několik let na Drahanské vrchovině a v Nízkém Jeseníku. Zjistili, že za letními škodami stojí nejenom přemnožení hrabošů, ale také klimatická změna, suché zimy a jejich následky, informoval ČTK mluvčí školy Filip Vrána.

Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační…

Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační sezony. Vysvětlení pro dříve neobvyklé chování dosud chybělo. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumali jev několik let na Drahanské vrchovině a v Nízkém Jeseníku. Zjistili, že za letními škodami stojí nejenom přemnožení hrabošů, ale také klimatická změna, suché zimy a jejich následky, informoval ČTK mluvčí školy Filip Vrána.

Na našem území žijí dva zástupci tohoto prospěšného hmyzožravce. Ježek východní a ježek západní.

Všichni to známe... Existuje jeden druh muže, který se do našeho života vrací s pravidelností periody a toxická příchuť jeho přítomnosti nás vždy vede k otázce: "proč si furt vybírám ty samý chlapy?" Možná proto, že...

Český svaz ochránců přírody instaluje v zemědělské krajině Českého ráje pro posílení biologické ochrany zemědělských plodin před hraboši 80 dřevěných berliček pro dravce.

Letošní rok je pro motáka lužního, nenápadného šedého dravce, kritický. Zatímco loni na Vysočině hnízdilo pětašedesát párů, letos je jich pouze osm.

Červencové počty hrabošů nedosahují kalamitních stavů. Pracovníci zemědělského ústavu vysledovali 86 aktivních východů z nor na hektar, což znamená meziměsíční snížení o 23 procent. Ústav proto výhledově sníží monitoring těchto škůdců. Od srpna také neuděluje ústav možnost pokládání jedu proti hlodavcům přímo na zemědělskou půdu rozhozem, nadále se tak smí dávat pouze do nor, sdělila dnes ČTK za Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Petra Hrabčáková.

Počty hrabošů v ČR v červnu znovu klesly. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) z květnových 117 aktivních východů z nor na hektar na 112. Protože se ale od června každoročně zvyšuje práh škodlivosti těchto hlodavců z 50 na 200 východů z nor na hektar, dosáhly jejich populace 0,6násobku prahu. ČTK to sdělila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Data podle ní ukazují strmý pokles škodlivosti hraboše. Už v květnu klesly hraboší populace proti dubnu na třetinu.

I když je to jen malý hlodavec, může způsobit velké problémy stejně jako krtek. Kouše kůry ovocných stromů, jí semena a cibuloviny a ničí kořeny rostlin. Možná si neuvědomujete, že ho na zahradě máte, a pokud ho objevíte, může být pozdě a úroda poškozená. Jak poznáte, že máte hraboše na zahradě a jak se ho efektivně zbavit?

Počty hrabošů v březnu meziměsíčně znovu klesly. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se snížily o 34 tzv. aktivních východů z nor na 422. Loni v březnu to bylo 478 výlezů z nor. Podle mluvčí ÚKZÚZ Ivany Krškové jsou v ČR ale stále lokality, kde jsou populace s až 2000 aktivních východů z nor na hektar.

Českým zemědělcům znovu přidělávají starosti hraboši, kterých v listopadu meziměsíčně přibylo 17 procent, na jeden hektar bylo 776 aktivních východů z nor. Zemědělci jsou překvapeni, deštivé počasí by nemělo hrabošům pomáhat k rozmnožování. Letošní ztráty způsobené těmito hlodavci tak Zemědělský svaz ČR podle svého mluvčího Vladimíra Píchy odhaduje na půl miliardy korun.

Jsou milého vzezření, ale lidi při pohledu na ně mrazí. O kom je řeč? O kunách.

Poté co se letos dali hraboši na ústup zejména z moravských polí, kde páchali největší škody loni, potýkají se s těmito přemnoženými hlodavci především zemědělci hospodařící na českých polích. Jak vyplývá z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), hraboší intenzita dosáhla 1059 aktivních východů z nor na hektar. Loni v září ústav zjistil 678 aktivních nor na hektar. Škůdců tak bylo letos v září víc než před rokem ve stejnou dobu.

Výnosy cukrové řepy by letos mohly být mírně lepší než v loňském roce. Řepa sice měla lepší podmínky pro růst díky vyššímu množství srážek, je ale více napadena houbovými chorobami nebo hrabošem. Pozitivní odhady pro letošek hovoří o 78 až 79 tunách řepy z jednoho hektaru, realita ale může být mezi 75 a 76 tunami, tedy asi o pět procent více než loni, řekl dnes výkonný ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jan Křováček.

Lékařské časopisy popisují případy, kdy člověk zemřel po kousnutí užovky, protože se domníval, že ho kousla zmije. Nezabil ho jed, ale leknutí, strach a stres. Ani kousnutí zmije zdravého člověka nezabije.

Hraboši byli v září přemnoženi více než loni. Vyplývá to z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), podle kterých intenzita dosáhla 1059 aktivních východů z nor na hektar. Loni v září ústav zjistil 678 aktivních nor na hektar.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ. Mimořádné použití je povoleno na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše. ČTK to sdělila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zakládat porosty meziplodin.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ. Mimořádné použití je povoleno na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše. ČTK to sdělila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zasít meziplodiny. Česká společnost ornitologická upozornila na to, že povolení jedu ohrožuje kriticky ohrožené sýčky.

Sklizeň obilovin a řepky v Ústeckém kraji skončila. Výnosy jsou podprůměrné, nejnižší v celé republice. Vyplývá to z údajů zveřejněných ministerstvem zemědělství. Za horší úrodou je sucho a část jí zlikvidovali přemnožení hraboši. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) připravuje mimořádná opatření.

V minulosti neexistovaly moderní vymoženosti dneška. Naši předkové tak využili plnou sílu přírodních cest, které se ke zvelebování zahrady naskytly. Používali ekologické materiály, které s přírodou zanikly či se v ní rychle rozložily. Pojďme se podívat na pár rad, jak se chytře a efektivně starat o naši zahradu.

Sklizeň ve středních Čechách je podle zemědělců zatím většinou lehce nadprůměrná. V některých lokalitách, třeba na Rakovnicku či v severních částech okresů Praha-západ a Praha-východ, poškodili úrodu hraboši.

Vědci tvrdí, že jed Stutox má minimální vliv na úbytek počtu hrabošů. Poukazují na to, že pokles je způsobený populační dynamikou, kdy po silném roce stav hrabošů přirozeně klesne. ČTK to řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Zemědělci aktuálně žádají o povolení používat Stutox na hubení hrabošů, kteří se přemnožili ve Středočeském a Ústeckém kraji. Poukazují na to, že hlodavci jim ničí úrodu.

Přemnožení hraboši v Ústeckém kraji ohrožují setí řepky. Zemědělci zvažují, zda setí neodloží na později. Na jeden hektar pole totiž náklady činí zhruba 5000 korun. Vzhledem k tomu, že hlodavci poškodili v některých případech až 80 procent úrody pšenice, mají zemědělci obavu, aby letošní ztráty nebyly vyšší.

Hraboši jsou znovu přemnožení, letos se ale hlodavci přesunuli z Moravy do Čech a škody páchají hlavně v Ústeckém a Středočeském kraji.

Přemnožení hraboši letos poškodili ve Středočeském a Ústeckém kraji 80 až 90 procent úrody. Zemědělci proto volají po možnosti použít proti hlodavcům jed. Návrat k plošnému používání jedu Stutox podle nich bude možností, jak ochránit ozimy. Ty zemědělci sejí převážně v září. Hraboši působí škody i na Chrudimsku, kde zlikvidovali minimálně 30 procent úrody. Na Královéhradecku dramatické přemnožení hlodavců nezaznamenali, přesto by řada zemědělců zásah proti hrabošům přivítala. Zemědělci to uvedli na dotaz zpravodajů ČTK.

Zhruba o třetinu mláďat více než loni zaregistrovali ornitologové v České republice u ohrožených sýčků obecných. Důvodem jsou mimo jiné i přemnožení hraboši, které sovy loví.

Zemědělci v Ústeckém kraji považují stav hrabošů za kritický. Na jednom hektaru pole je i 12 000 až 15 000 aktivních nor, přičemž za kalamitní výskyt tohoto hlodavce je považováno již 4000 aktivních nor. Ztráty způsobené přemnožením hraboše polního dosahují i 80 procent u pšenice a až 50 procent u řepky, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.

Výnosy z letošních žní v Ústeckém kraji jsou podle předsedy krajské agrární komory Jaroslava Brožky pod průměrem České republiky. Na webu komory uvedl, že jsou o 15 až 20 procent nižší než v extrémně suchých letech 2018 a 2019. K letošnímu o něco menšímu suchu se totiž přidali hlodavci ničící úrodu, řekl ředitel zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek.

Obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci, se nepotvrdily. Dnes to ČTK s odkazem na údaje od státních veterinářů a ornitologů sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Otrava zbytky jedu, tedy fosfidem zinku, byla prokázána u jednoho káněte a jednoho bažanta. Proti aplikaci jedu na povrch půdy loni protestovaly ekologické organizace. Rozhoz jedu na povrch země ústavu letos oznámili zemědělci 245krát.

Zahlédnete občas myš ve svém sklepě anebo vám hraboš či krtek zvedají zeleninu ve skleníku a na záhoně? Nejspíš vás to také pěkně nadzvedne a začnete uvažovat, jak tyto hlodavce z vašeho pozemku a domu vypudit. Máme pro vás pár dobrých tipů, jak na to.

Chcete se těšit ze své krásné zahrady hrající všemi barvami, ale přitom se vám v ní usídlili vetřelci, jako jsou krtek, hryzec, mravenci či plzáci? Pokud se s nimi nechcete dělit o úrodu, vyrazte do boje.

Zákeřná klíšťata se nevyskytují pouze ve volné přírodě, ale i v travnatých plochách zahrad. Vysaďte rostliny, které je pomohou odpudit. A vyzkoušejte další triky, které jim pobyt v zahradě značně znepříjemní.

Loňské přemnožení hrabošů se letos nebude opakovat. Vyplývá to z květnového monitoringu Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Populace hraboše klesly na úroveň odpovídající počátkům let, kdy hraboši nebyli přemnožení, sdělila dnes ČTK mluvčí ústavu Ivana Kršková. Problémy zůstávají na jihu republiky. Loni ústav povolil rozhoz jedu proti hlodavcům na zemědělskou půdu, ekologické organizace upozorňovaly na riziko otravy dalších živočichů.

Máte-li psa v rodinném domku, pak váš chlupáč pravděpodobně tráví během hezkého počasí většinu dne na zahradě. Víte však o tom, že i zahrada může skrývat pro vaše čtyřnohé kamarády spoustu nebezpečí?

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil nařízení umožňující na plochách zasažených kamalitou povrchově aplikovat přípravek proti hrabošům Stutox II. Nařízení vydal v březnu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚS). Zmiňuje omezené a kontrolované použití Stutoxu rozhozem na pozemcích, kde je dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hrabošů pro konkrétní plodinu.

Populace hrabošů je v letošním roce opět velmi vysoká. Zemědělci se připravují na další kritické léto. Zemědělský svaz registruje škody ve výši dvou miliard.

V březnu proti únoru celorepublikově klesly populace hrabošů o 27 procent, odborníci tak zjistili 478 aktivních východů z nor na hektar. Dnes to ČTK sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Stejně ale populace hrabošů přesahují desetinásobně tzv. jarní práh škodlivosti. Nárůst aktivity zaznamenali odborníci ve Středočeském, Olomouckém a hlavně v Pardubickém kraji.

Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. Stroj zapřažený za traktor vytváří v půdě rýhu, do které klade otrávenou návnadu. Umělou noru následně udusá válec. Účinnost stroje je výborná, řekl dnes novinářům Tykal.

Ochránci přírody bijí na poplach! Obávají se negativních dopadů likvidace přemnožených hrabošů s pomocí chemie na populace ptáků. Zatím zemědělský ústav žádné povolení nevydal.

Přemnožení hlodavců, například myšic a hrabošů, má negativní dopady nejenom na úrodu na polích, ale i na lidské zdraví. Mohou totiž přenášet nebezpečnou hantavirózu, která může v vyústit až v selhání ledvin nebo smrt.

Zemědělci nadále bezmocně sledují, jak jim hraboši ničí úrodu. S koncem zimy jim hlodavci nově ničí zasetou řepku a obilí.

Ministerstvo zemědělství minulý týden oznámilo, že umožní plošné použití jedu na hlodavce, pokud jejich množství překročí pětinásobek takzvaného prahu škodlivosti. A právě o překonání této hranice hovoří aktuální zpráva ústavu ministerstva.

Hrabošová kalamita pokračuje a podle předsedy zemědělského svazu Martina Pýchy dosáhly škody hodnoty 1,7 miliardy korun. Ve skutečnosti to ale mohou být dokonce 2 miliardy a na jaře bude škoda podle zemědělců ještě vyšší. Ministerstvo ve čtvrtek nově povolilo rozhazovat proti hrabošům jed na pole.

Dlouhý zobák a esovitě stočený krk elegantní volavky popelavé slouží jako dokonalá harpuna na ryby i hraboše. Volavka číhající na kořist je navíc obdařena ohromnou trpělivostí. Při budování hnízda zase pečlivě zkoumá každý klacík, nežli ho na stavbu přinese.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude vypisovat opatření, kterými povolí aplikaci prostředků na hubení hlodavců přímo na povrch půdy.

Ačkoliv panuje zima, mezi zemědělci a zahrádkáři stále přetrvává problém z loňského léta. Tím jsou přemnožení hraboši a hryzci, kteří mají díky nadprůměrně vysokým teplotám doslova hody, a už teď je jasné, že úroda bude kvůli nim opět s největší pravděpodobností mizerná.

Znamenalo by to mnoho komplikací a problémů. Kuna skalní Kuny žijí převážně v noci.

O situaci s přemnoženými hraboši dnes budou informovat zástupci hlavních zemědělských zaměstnavatelů - Zemědělského svazu ČR. Svaz v létě nejdřív docílil toho, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil plošnou aplikaci jedu Stutox II proti hlodavcům na velké části území republiky, ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ekologických organizací i ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.

Praha - Ochránci přírody našli na Opavsku dva uhynulé čápy bílé, u nichž testy potvrdily otravu toxickým fosfidem zinku.

Cílem zákroků proti přemnoženým hrabošům nemůže být podle vědců vyhubení, ale udržení hraboší populace v únosných mezích. Hraboš je významnou součástí potravního řetězce, radikální zásah by narušil přirozené vazby, uvedli v dnešním vyjádření pro média vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Spíše než jed doporučují hlubokou orbu a očekávají prudký pokles populací hraboše. Plošnou aplikaci jedu Stutox II na povrch půdy považují vědci za ekologicky nepřijatelnou.

Obrovská hejna čítající až 200 čápů obsadila v těchto dnech pole na střední Moravě.

Jedovaté granule Stutoxu II, který zemědělci používají na přemnožené hraboše, chutnají zajícům a jiným býložravcům proto, že obsahují i sušenou vojtěšku a další obilné šroty. Zatímco hrabošovi stačí k otravě jedna granule, bažant jich musí sežrat nejméně pět a zajíc minimálně 40. V případě mrtvých zvířat na Brněnsku byl jed na poli zřejmě aplikovaný nesprávně ve větší koncentraci. Shodli se na tom předseda družstva Agrochema František Komárek, které jed vyrábí, i vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci Emil Tkadlec.

Odmítnutím plošného trávení hrabošů znemožnilo ministerstvo životního prostředí podle prezidenta Agrární komory použít jediné řešení zamezující kalamitě. Zástupci zemědělců, ministerstev a ochránců přírody dnes kvůli přemnožení hrabošů jednali na jižní Moravě v terénu. Vyostřená diskuse nepřinesla shodu na žádném řešení. Ochránci a resort životního prostředí (MŽP) stále odmítají plošnou aplikaci jedu na pole, kterou požadují zemědělci.

Zemědělci stále nebudou moci plošně používat jed Stutox II proti přemnoženým hrabošům, povolení pro plošnou aplikaci je dál pozastaveno. Vyplývá to z dnešní schůzky na ministerstvu zemědělství (MZe), kde o hlodavčí kalamitě dvě a půl hodiny jednali zástupci resortů životního prostředí, zemědělství, zemědělci i ornitologové. Jednotliví zemědělci mohou podle mluvčího MZe Vojtěcha Bílého požádat o individuální výjimku místní orgány ochrany přírody a krajiny. Podle MŽP se má dávat jed přímo do nor, jako je tomu na Slovensku a v Německu a Rakousku.