Hraboš

Túje je jednou z nejpopulárnějších zahradních rostlin, které stále více zdobí naše zahrady. Jejich nepochybnou výhodou je, že rostou poměrně rychle a ve společnosti jiných stromů v krátké době dokážou vytvořit krásný živý plot.

I přesto, že se snažíte pečovat o svoji zahradu co možná nejlépe, tu a tam se objeví hraboš. Nevítaný host se na vaší zahradě zabydlí vždy poměrně brzy a věřte či ne, že za chvíli nebude sám. Samice zvládne v několika vrzích přivést i několik desítek mláďat najednou. A bude-li mezi nimi i několik dalších samic, bude z nich za chvíli masivní invaze, které se nepůjde snadno ubránit.

Farmáři, kteří nemohou hubit hraboše jedem, mohou získat kompenzaci za zničenou úrodu od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Upozornila na zo Česká společnost ornitologická (ČSO). Podle rozsahu zničení úrody mohou získat od 2000 do 20 000 Kč. Přípravky na hubení hrabošů se nesmějí používat v oblastech, kde se vyskytuje kriticky ohrožený sýček obecný a sova pálená.

Ministerstvo zemědělství od 21. února povolilo trávit hraboše zvýšenou dávkou jedu Stutox II. vkládáním do nor. V teritoriích kriticky ohrožených sýčků obecných se ale naštěstí jed aplikovat nesmí, a to za žádných okolností. Hraboši jsou hlavní kořistí sýčků a v případě pozření přiotrávených hlodavců by těmto malým sovám bezprostředně hrozila sekundární otrava. Česká společnost ornitologická (ČSO) sice vítá kompromis nerozhazovat jed v teritoriích sýčků a sov pálených, ale dlouhodobě upozorňuje, že trávení je pouze dočasným řešením gradace hrabošů.

Teplé zimy znamenají, že populace myší či hrabošů polních se neztenčila. Teplo je vyhnalo z nor a ukazuje se, že tenhle rok bude opět patřit jim.

Zemědělci na severu Čech řeší problém s přemnoženými hraboši. Velké množství nor je na polích na Chomutovsku a Lounsku.

Zemědělci na severu Čech řeší problém s přemnoženými hraboši. Velké množství nor je na polích na Chomutovsku a Lounsku, uvedla předsedkyně krajské agrární komory Hana Dufková. Hubit je speciálními přípravky nemohou tam, kde se vyskytuje sýček obecný nebo sova pálená. Mluvčí krajského úřadu Magdalena Fraňková ČTK řekla, že v celé České republice hnízdí pouze kolem sto párů sýčků, z toho třetina žije v Ústeckém kraji.

„Já jsem v hodinách klavíru vždy něco musela. Tady je etuda, stupnice, Bach… Až postupně jsem objevila radost z vlastní tvorby a volby a chci ji dopřát i svým žákům. Chci, aby měli možnost se projevit, pohybovat se v tvůrčím prostoru,“ přibližuje svůj přístup k vedení učitelka klavíru Denisa Romanidu. Propracovala se k němu skrze léta praxe i vyhoření. Článek Pravá ruka musí makat, honí ji hraboš! Představivost pomáhá chápat hudbu, tvrdí učitelka klavíru se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Vypadá nenápadně a nejaktivnější je v noci, takže si ho ani nevšimnete. Avšak jeho činnost zůstane nepřehlédnutelná, protože nahlodává stromy a keře. Neuniknou mu kořeny, oddenky rostlin, listy ani semena.

Všimli jste si poškozených květinových záhonů, suchých rostlin a dutých tunelů ve své zahradě? Pak si můžete být jistí, že ve vaší zahradě se ubytoval hraboš. Tento polní nenápadný hlodavec rád kouše kořeny rostlin.

Stát podpoří hubení hrabošů, zemědělcům přispěje na jed. Pošle jim až čtyřicet milionů korun. S jedinou podmínkou: jedové granule musí agronomové vložit přímo do nor hlodavců, aby se neotrávila jiná zvířata. Podle biologa a ředitele táborské zoo Evžena Korce je ale taková představa naivní.

Ministerstvo zemědělství plánuje přispět zemědělcům na likvidaci hrabošů. Na některých místech je škodlivost více než dvacetinásobná. Podle zemědělců je příspěvek malý, zaplatí z něj pouze pracovníky.

Po třech letech se čeští zemědělci znovu potýkají s přemnoženými hraboši. Kritická je situace zejména v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji.

Teplá zima podle zemědělců zapříčinila přemnožení hlodavců. Podle mnohých se začíná opakovat katastrofický scénář z roku 2019, kdy hlodavci farmářům způsobili obrovské škody. Ty se tenkrát vyšplhaly až do miliardových částek.

Kdo zná Petra „Hraboše“ Hrabalika jako člena hardcorové formace Našrot nebo ze spolupráce s nebožtíkem Petrem Hoškem v projektu Maradona Jazz, bude nejspíš jeho druhou sólovou deskou překvapen. Obsahuje totiž podobně jako 11 let starý první díl na dvou CD nově natočené juvenilie z let 1982 až 1988. A navíc – je to většinou folk nebo folk rock!

MŽP a MZe v pondělí oznámily, že bude opět povoleno trávení hrabošů na polích rodenticidem (přípravkem na hubení hlodavců) STUTOX. Na rozdíl od situace v roce 2019 bude na Moravě povolena jen aplikace do nor (bohužel s možností výjimek), aby plošným rozmetáním nebyly zabíjeni jiní živočichové.

Na snížení počtu přemnožených hrabošů přispěje ministerstvo životního prostředí (MŽP) zemědělcům 500 korun na jeden hektar, celkově plánuje uvolnit 40 milionů korun.

Katastrofa, katastrofa, katastrofa. Těmito slovy označil zemědělec Petr Chaloupka ze Svatobořic-Mistřína na Hodonínsku nynější problémy s přemnoženými hraboši. Podle něj je situace ještě horší než před dvěma lety, kdy byla hraboší expanze. „Poškozené jsou řepky i pšenice," konstatoval Chaloupka.

Průběh letošní teplé a vlhké zimy předznamenal nárůst rozmnožení polních hrabošů a s ním i spojené riziko škod na zemědělských kulturách. Za několik posledních týdnů počty aktivních nor přepočtených na hektar plochy narostly v některých lokalitách podle informací ÚKZÚZ i podle zpráv od našich členů o stovky procent a stále rostou a mohou se přesunout v kalamitu ne nepodobnou té v roce 2019. Je proto třeba, aby o situaci jednaly včas také státní orgány a ministerstvo a byly připravení na vydání mimořádného rostlinolékařského opatření k aplikaci rodenticidu v zasažených místech.

Na zahradě se většinou potýkáme s krtky. To ale nejsou jediní škůdci, kteří u nás mohou žít. Stejně tak můžeme mít na zahradě myši nebo hraboše.

Kvůli extrémnímu rozšíření hrabošů na jižní Moravě, ve Zlínském a Olomouckém kraji mohou sedláci ode včerejška pokládat do nor vyšší než běžně povolené množství jedu. Povolil jim to Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ), napsala jeho mluvčí Ivana Kršková. Hrabošům přála teplá zima a současné teplé počasí je vylákalo ven z nor a lokálně likvidují ozimé porosty. V polích jsou vidět větší či menší plochy, kde porosty úplně zlikvidovali. Opatření je platné do 21. června letošního roku.

Kvůli extrémnímu rozšíření hrabošů na jižní Moravě, ve Zlínském a Olomouckém kraji mohou sedláci od úterý pokládat do nor vyšší než běžně povolené množství jedu.

Hraboš polní je přemnožen hlavně na jihu Moravy, Zlínsku a Olomoucku. Úřad proto povolil používat vyšší dávky jedů. Když toto opatření platilo naposledy, umírali zajíci, čápi i káně.

Petra Hoška navštěvoval v nemocnicích do posledního dne. V podcastu vzpomíná například na to, jak před Vánoci v domovské vinárně U Sudu sledoval finále fotbalového šampionátu, a když vyhrála jeho milovaná Argentina, hned to běžel (v poněkud ovíněném stavu, samozřejmě) Hoškovi vyprávět osobně.

Letošní zima opět nahrává hrabošům. Jejich populace se na polích od loňského podzimu významně rozrostla. „Pokud nezasáhneme, bude zase kalamita,“ uvedl člen Regionální agrární komory Olomouckého kraje Petr Kubík.

Vrásky na čele mají jihomoravští zemědělci poté, co uviděli nejnovější ukazatele odborníků z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Experti konstatují, že se znovu přemnožili hraboši a před škůdci důrazně varují.

Vědci varují před tím, že zemědělce letos pravděpodobně čeká další velká kalamita hrabošů. Hlodavci jsou přemnožení. Pokud nepřijdou silné mrazy, začnou se na jaře nekontrolovaně množit. Při poslední kalamitě způsobili zemědělcům škody za dvě miliardy korun.

Hraboš polní je pro zemědělce v případě svého přemnožení jedním z největších nepřátel. Škody, které umí na polích napáchat jsou v takovém případě obrovské. Zdá se, že jsme v současné době právě takového stavu dosáhli a hraboši působí zemědělcům opravdu velké škody.

Populace hrabošů na polích se v Česku od loňského podzimu do současnosti významně zvýšila. Průměrný počet aktivních východů z nor na hektar celostátně stoupl z 439 v listopadu 2022 na 661 v lednu 2023, což představuje 3,3násobek prahu škodlivosti. Před rokem v lednu bylo v průměru 342 nor na hektar, informoval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který vyzval zemědělce, aby využili všechny dostupné a povolené metody ochrany k omezení výskytu hrabošů.

Populace hrabošů na polích se v Česku od loňského podzimu do současnosti významně zvýšila. Průměrný počet aktivních východů z nor na hektar celostátně stoupl z 439 v listopadu 2022 na 661 v lednu 2023, což představuje 3,3násobek prahu škodlivosti. Před rokem v lednu bylo v průměru 342 nor na hektar.

Po krátké nemoci zemřel Petr „Sid“ Hošek, frontman skupiny Plexis. Headlineru to potvrdil jeho přítel Petr Hraboš Hrabalik. "Ten celoživotní mejdan dával jeho tělu strašně zabrat, až nakonec dnes ráno (23. 1.) svou službu vypovědělo," napsal později na sociální sítě. Petru Hoškovi bylo 55 let.

Pokud se na vaší zahradě objevili tito nezvaní hosté, určitě byste měli znát bezpečné domácí metody, jak se jich zbavit.

Aneb začalo to Křečovýma žilama a Gumovým knedlíkem. Jednoho dne se u nás v redakci zjevil nečekaně Petr „Hraboš“ Hrabalik a přinesl s sebou dva poklady. Honza Vedral si s ním hned domluvil natáčení podcastu o Hrabošově kapele Našrot. Jeden z prvních českých hardcorových spolků totiž oslaví 28. ledna v pražském klubu Vagon 35 let na scéně.

Tři české desky před vánočními svátky. Skupina Visací zámek zaznamenala výroční koncert, kapela Lety mimo navazuje novinkou na svůj debut a Petr „Hraboš“ Hrabalik zase vzpomíná na staré časy a připojuje k nim ten současný.

Celou sezónu se pečlivě staráte o svou zahradu, trávíte tam spoustu času, stojí vás to úsilí, abyste dosáhli kýženého výsledku.

Hraboši patří v tuzemsku mezi největší škůdce v zemědělství, dokážou zlikvidovat takřka všechny druhy zemědělských plodin, nezastaví se ani před ovocnými sady a před sklady či sýpkami, kde páchají další škody.

Jestliže máte na zahradě poškozené záhony a rostliny, možná bude zapotřebí udělat opatření, která zamezí škůdcům vniknout na váš pozemek. Zahradu mohou poškodit nejen krtci, ale také hraboši. Tunely a průchody na vaší zahradě znamenají, že právě oni se ubytovali na vašem pozemku a ničí květiny.

Hraboši jsou škůdci, které na své zahradě nevidí nikdo rád – a je občas těžké se jich zbavit. Díky tomuto triku je ale vyženete snadno a rychle.

V zimě roku 2004 začaly do japonských nemocnic přicházet ženy, které si stěžovaly na bolesti na hrudi a dušnost. Bylo to měsíc po zemětřesení, při kterém se zranilo 4805 lidí a 68 zemřelo. EKG monitory u nich odhalily známky infarktu, jejich tepny však ucpané nebyly. Co se však změnilo, byl tvar srdce každé vyšetřované z žen. Snad z nedostatku jiné vhodné diagnózy dostaly všechny tyto případy nálepku takotsubo kardiomyopatie neboli „syndrom zlomeného srdce“

Malý a nenápadný tvoreček, leckdo by řekl, že roztomilá myška. Hraboš je sice titěrného vzrůstu, ale dokáže napáchat obrovské škody. V tuzemském zemědělství se jedná o prokazatelně největšího škůdce.

Poškozené záhony, mrtvé rostliny a duté tunely jsou jasným znakem toho, že máte na zahradě hraboše. Tento malý polní hlodavec vám může na zahradě způsobit velké potíže.

Hraboši jsou nenápadní a drobní hlodavci připomínající křečka nebo polní myš. V zahradách a sadech však mohou způsobit nemalé ztráty, protože velmi snadno ničí rostliny tím, že hloubí své tunely.

Mít na zahradě hraboše není nic příjemného. Ani krtek nemusí být tím pravým pro vaši úrodu i přesto, že sám o sobě nijak výrazněji neškodí. Pokud však na zahradě ani jednoho z nich nechcete, můžete zvolit přírodní způsob, jak je odradit. Jde o nejrůznější druhy rostlin, které nemají krtci ani hraboši rádi.

Krtci, hraboši, slimáci… Takové návštěvníky nechce mít žádný majitel zahrádky. Pokud i vy s nimi bojujete a nefungují proti nim žádné pasti a rušičky, vsaďte na rostliny. Určité druhy tyto škůdce odpudí.

Kdo by měl rád škůdce? Nezáleží na tom, jak roztomile vypadají, ale že nám zničí úrodu a zahradu.

Hraboši jsou častými, rozhodně však nevítanými, hosty na našich pozemcích a postrachem všech zahrádkářů i pěstitelů plodin a rostlin. Nejenom, že se nesmírně rychle množí, ale současně se jim neříká hraboši nadarmo. Jsou totiž potenciálními likvidátory celé úrody. Tam, kde něco zasadíte, to z druhé strany hraboši zlikvidují.

Hraboš se u nás považuje za velkého škůdce. Není se čemu divit, jeho chuť k jídlu a rozmnožování je opravdu velká. Usídlení tohoto hlodavce na zahradě není rozhodně považováno za výhru. Jak se ho ale zbavit? Pár tipů bychom měli!

Podzemní škůdci (např. myš nebo krtek) jsou ohromnou noční můrou pro nejednoho zahrádkáře. Naučte se s nimi co nejúčinněji bojovat. Krtci, hraboši, myši a hryzci: Myslivec vyzradil, jak s nimi legálně zatočit bez chemického vyhubení – 100% účinné přírodní metody regulace.

Hraboši patří mezi malé hlodavce, jejich přítomnost na zahradě je však velmi škodlivá pro naše rostliny. Živí se semeny, kůrou a kořeny.

Úbytek dříve běžných druhů ptáků, savců i hmyzu souvisí jednak s drastickou změnou prostředí, tzn. zvýšenou chemizací polí a sadů, zánikem tisíců kilometrů mezí a ruderálních ploch, až chorobnou péčí o sterilizované zahrady a parky, ale také – a to nikoliv za poslední odrážkou – s nárůstem stavu predátorů. Pro mnoho ochranářů jsou predátoři nedotknutelné idealizované ikony, které vrátí do přírody řád a harmonické vztahy. To by možná platilo v případě, kdybychom je nechránili před vzteklinou vakcinací, nenabízeli vydatný zdroj příkrmu na skládkách odpadu a v megalánech s kukuřicí, kočičími granulemi u domovních dveří, či nesklizenou úrodou ovoce.

/FOTOGALERIE/ Na strážníky Městské policie Krnov se telefonicky obrátila žena, která si byla zaběhat po polních cestách nad letištěm. Zahlédla v příkopě káně, které evidentně potřebovalo pomoc.

Hraboši patří mezi hlodavce, kteří velmi často okupují naše zahrady, a tím pádem ohrožují naši úrodu a ničí rostliny. Hraboše bude velmi těžké ze zahrady vyhnat, potřebovat k tomu budete nejen koupené prostředky, ale nejdříve můžete zkusit domácí metody pomocí surovin, které najdete doma. Hraboš je malý, ale dokáže způsobit veliké škody Hraboš žije nejčastěji na loukách, v lesích nebo pustinách.

S přemnoženými hraboši se spojují až miliardové škody především na polích, ale tito drobní hlodavci rovněž ohryzávají stromy. Lesníci se v posledních letech stále setkávali s tím, že hraboši okusovali kůru nejen v zimě, kdy je nedostatek potravy, ale také během vegetační sezóny. Dlouho pro to nebylo věrohodné vysvětlení, teď vědci zjistili, že za to může nejen přemnožení těchto živočichů, ale rovněž klimatická změna a suché zimy.

V posledních letech se lesníci stále častěji setkávají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek potravy, ale také…

Pokud jste si vytvořili nádhernou zahradu, kde máte jak okrasné, tak užitkové rostliny, ale následně přišli nezvaní hosté a vše zničili, nezoufejte.

Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační sezony. Vysvětlení pro dříve neobvyklé chování dosud chybělo. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumali jev několik let na Drahanské vrchovině a v Nízkém Jeseníku. Zjistili, že za letními škodami stojí nejenom přemnožení hrabošů, ale také klimatická změna, suché zimy a jejich následky, informoval ČTK mluvčí školy Filip Vrána.

Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační…

Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační sezony. Vysvětlení pro dříve neobvyklé chování dosud chybělo. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumali jev několik let na Drahanské vrchovině a v Nízkém Jeseníku. Zjistili, že za letními škodami stojí nejenom přemnožení hrabošů, ale také klimatická změna, suché zimy a jejich následky, informoval ČTK mluvčí školy Filip Vrána.

Na našem území žijí dva zástupci tohoto prospěšného hmyzožravce. Ježek východní a ježek západní.

Všichni to známe... Existuje jeden druh muže, který se do našeho života vrací s pravidelností periody a toxická příchuť jeho přítomnosti nás vždy vede k otázce: "proč si furt vybírám ty samý chlapy?" Možná proto, že...