Hraboš

Celou sezónu se pečlivě staráte o svou zahradu, trávíte tam spoustu času, stojí vás to úsilí, abyste dosáhli kýženého výsledku.

Hraboši patří v tuzemsku mezi největší škůdce v zemědělství, dokážou zlikvidovat takřka všechny druhy zemědělských plodin, nezastaví se ani před ovocnými sady a před sklady či sýpkami, kde páchají další škody.

Jestliže máte na zahradě poškozené záhony a rostliny, možná bude zapotřebí udělat opatření, která zamezí škůdcům vniknout na váš pozemek. Zahradu mohou poškodit nejen krtci, ale také hraboši. Tunely a průchody na vaší zahradě znamenají, že právě oni se ubytovali na vašem pozemku a ničí květiny.

Hraboši jsou škůdci, které na své zahradě nevidí nikdo rád – a je občas těžké se jich zbavit. Díky tomuto triku je ale vyženete snadno a rychle.

V zimě roku 2004 začaly do japonských nemocnic přicházet ženy, které si stěžovaly na bolesti na hrudi a dušnost. Bylo to měsíc po zemětřesení, při kterém se zranilo 4805 lidí a 68 zemřelo. EKG monitory u nich odhalily známky infarktu, jejich tepny však ucpané nebyly. Co se však změnilo, byl tvar srdce každé vyšetřované z žen. Snad z nedostatku jiné vhodné diagnózy dostaly všechny tyto případy nálepku takotsubo kardiomyopatie neboli „syndrom zlomeného srdce“

Malý a nenápadný tvoreček, leckdo by řekl, že roztomilá myška. Hraboš je sice titěrného vzrůstu, ale dokáže napáchat obrovské škody. V tuzemském zemědělství se jedná o prokazatelně největšího škůdce.

Poškozené záhony, mrtvé rostliny a duté tunely jsou jasným znakem toho, že máte na zahradě hraboše. Tento malý polní hlodavec vám může na zahradě způsobit velké potíže.

Hraboši jsou nenápadní a drobní hlodavci připomínající křečka nebo polní myš. V zahradách a sadech však mohou způsobit nemalé ztráty, protože velmi snadno ničí rostliny tím, že hloubí své tunely.

Mít na zahradě hraboše není nic příjemného. Ani krtek nemusí být tím pravým pro vaši úrodu i přesto, že sám o sobě nijak výrazněji neškodí. Pokud však na zahradě ani jednoho z nich nechcete, můžete zvolit přírodní způsob, jak je odradit. Jde o nejrůznější druhy rostlin, které nemají krtci ani hraboši rádi.

Krtci, hraboši, slimáci… Takové návštěvníky nechce mít žádný majitel zahrádky. Pokud i vy s nimi bojujete a nefungují proti nim žádné pasti a rušičky, vsaďte na rostliny. Určité druhy tyto škůdce odpudí.

Kdo by měl rád škůdce? Nezáleží na tom, jak roztomile vypadají, ale že nám zničí úrodu a zahradu.

Hraboši jsou častými, rozhodně však nevítanými, hosty na našich pozemcích a postrachem všech zahrádkářů i pěstitelů plodin a rostlin. Nejenom, že se nesmírně rychle množí, ale současně se jim neříká hraboši nadarmo. Jsou totiž potenciálními likvidátory celé úrody. Tam, kde něco zasadíte, to z druhé strany hraboši zlikvidují.

Hraboš se u nás považuje za velkého škůdce. Není se čemu divit, jeho chuť k jídlu a rozmnožování je opravdu velká. Usídlení tohoto hlodavce na zahradě není rozhodně považováno za výhru. Jak se ho ale zbavit? Pár tipů bychom měli!

Podzemní škůdci (např. myš nebo krtek) jsou ohromnou noční můrou pro nejednoho zahrádkáře. Naučte se s nimi co nejúčinněji bojovat. Krtci, hraboši, myši a hryzci: Myslivec vyzradil, jak s nimi legálně zatočit bez chemického vyhubení – 100% účinné přírodní metody regulace.

Hraboši patří mezi malé hlodavce, jejich přítomnost na zahradě je však velmi škodlivá pro naše rostliny. Živí se semeny, kůrou a kořeny.

Úbytek dříve běžných druhů ptáků, savců i hmyzu souvisí jednak s drastickou změnou prostředí, tzn. zvýšenou chemizací polí a sadů, zánikem tisíců kilometrů mezí a ruderálních ploch, až chorobnou péčí o sterilizované zahrady a parky, ale také – a to nikoliv za poslední odrážkou – s nárůstem stavu predátorů. Pro mnoho ochranářů jsou predátoři nedotknutelné idealizované ikony, které vrátí do přírody řád a harmonické vztahy. To by možná platilo v případě, kdybychom je nechránili před vzteklinou vakcinací, nenabízeli vydatný zdroj příkrmu na skládkách odpadu a v megalánech s kukuřicí, kočičími granulemi u domovních dveří, či nesklizenou úrodou ovoce.

/FOTOGALERIE/ Na strážníky Městské policie Krnov se telefonicky obrátila žena, která si byla zaběhat po polních cestách nad letištěm. Zahlédla v příkopě káně, které evidentně potřebovalo pomoc.

Hraboši patří mezi hlodavce, kteří velmi často okupují naše zahrady, a tím pádem ohrožují naši úrodu a ničí rostliny. Hraboše bude velmi těžké ze zahrady vyhnat, potřebovat k tomu budete nejen koupené prostředky, ale nejdříve můžete zkusit domácí metody pomocí surovin, které najdete doma. Hraboš je malý, ale dokáže způsobit veliké škody Hraboš žije nejčastěji na loukách, v lesích nebo pustinách.

S přemnoženými hraboši se spojují až miliardové škody především na polích, ale tito drobní hlodavci rovněž ohryzávají stromy. Lesníci se v posledních letech stále setkávali s tím, že hraboši okusovali kůru nejen v zimě, kdy je nedostatek potravy, ale také během vegetační sezóny. Dlouho pro to nebylo věrohodné vysvětlení, teď vědci zjistili, že za to může nejen přemnožení těchto živočichů, ale rovněž klimatická změna a suché zimy.

V posledních letech se lesníci stále častěji setkávají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek potravy, ale také…

Pokud jste si vytvořili nádhernou zahradu, kde máte jak okrasné, tak užitkové rostliny, ale následně přišli nezvaní hosté a vše zničili, nezoufejte.

Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační sezony. Vysvětlení pro dříve neobvyklé chování dosud chybělo. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumali jev několik let na Drahanské vrchovině a v Nízkém Jeseníku. Zjistili, že za letními škodami stojí nejenom přemnožení hrabošů, ale také klimatická změna, suché zimy a jejich následky, informoval ČTK mluvčí školy Filip Vrána.

Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační…

Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační sezony. Vysvětlení pro dříve neobvyklé chování dosud chybělo. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumali jev několik let na Drahanské vrchovině a v Nízkém Jeseníku. Zjistili, že za letními škodami stojí nejenom přemnožení hrabošů, ale také klimatická změna, suché zimy a jejich následky, informoval ČTK mluvčí školy Filip Vrána.

Na našem území žijí dva zástupci tohoto prospěšného hmyzožravce. Ježek východní a ježek západní.

Všichni to známe... Existuje jeden druh muže, který se do našeho života vrací s pravidelností periody a toxická příchuť jeho přítomnosti nás vždy vede k otázce: "proč si furt vybírám ty samý chlapy?" Možná proto, že...

Český svaz ochránců přírody instaluje v zemědělské krajině Českého ráje pro posílení biologické ochrany zemědělských plodin před hraboši 80 dřevěných berliček pro dravce.

Letošní rok je pro motáka lužního, nenápadného šedého dravce, kritický. Zatímco loni na Vysočině hnízdilo pětašedesát párů, letos je jich pouze osm.

Červencové počty hrabošů nedosahují kalamitních stavů. Pracovníci zemědělského ústavu vysledovali 86 aktivních východů z nor na hektar, což znamená meziměsíční snížení o 23 procent. Ústav proto výhledově sníží monitoring těchto škůdců. Od srpna také neuděluje ústav možnost pokládání jedu proti hlodavcům přímo na zemědělskou půdu rozhozem, nadále se tak smí dávat pouze do nor, sdělila dnes ČTK za Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Petra Hrabčáková.

Počty hrabošů v ČR v červnu znovu klesly. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) z květnových 117 aktivních východů z nor na hektar na 112. Protože se ale od června každoročně zvyšuje práh škodlivosti těchto hlodavců z 50 na 200 východů z nor na hektar, dosáhly jejich populace 0,6násobku prahu. ČTK to sdělila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Data podle ní ukazují strmý pokles škodlivosti hraboše. Už v květnu klesly hraboší populace proti dubnu na třetinu.

I když je to jen malý hlodavec, může způsobit velké problémy stejně jako krtek. Kouše kůry ovocných stromů, jí semena a cibuloviny a ničí kořeny rostlin. Možná si neuvědomujete, že ho na zahradě máte, a pokud ho objevíte, může být pozdě a úroda poškozená. Jak poznáte, že máte hraboše na zahradě a jak se ho efektivně zbavit?

Počty hrabošů v březnu meziměsíčně znovu klesly. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se snížily o 34 tzv. aktivních východů z nor na 422. Loni v březnu to bylo 478 výlezů z nor. Podle mluvčí ÚKZÚZ Ivany Krškové jsou v ČR ale stále lokality, kde jsou populace s až 2000 aktivních východů z nor na hektar.

Českým zemědělcům znovu přidělávají starosti hraboši, kterých v listopadu meziměsíčně přibylo 17 procent, na jeden hektar bylo 776 aktivních východů z nor. Zemědělci jsou překvapeni, deštivé počasí by nemělo hrabošům pomáhat k rozmnožování. Letošní ztráty způsobené těmito hlodavci tak Zemědělský svaz ČR podle svého mluvčího Vladimíra Píchy odhaduje na půl miliardy korun.

Jsou milého vzezření, ale lidi při pohledu na ně mrazí. O kom je řeč? O kunách.

Poté co se letos dali hraboši na ústup zejména z moravských polí, kde páchali největší škody loni, potýkají se s těmito přemnoženými hlodavci především zemědělci hospodařící na českých polích. Jak vyplývá z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), hraboší intenzita dosáhla 1059 aktivních východů z nor na hektar. Loni v září ústav zjistil 678 aktivních nor na hektar. Škůdců tak bylo letos v září víc než před rokem ve stejnou dobu.

Výnosy cukrové řepy by letos mohly být mírně lepší než v loňském roce. Řepa sice měla lepší podmínky pro růst díky vyššímu množství srážek, je ale více napadena houbovými chorobami nebo hrabošem. Pozitivní odhady pro letošek hovoří o 78 až 79 tunách řepy z jednoho hektaru, realita ale může být mezi 75 a 76 tunami, tedy asi o pět procent více než loni, řekl dnes výkonný ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jan Křováček.

Lékařské časopisy popisují případy, kdy člověk zemřel po kousnutí užovky, protože se domníval, že ho kousla zmije. Nezabil ho jed, ale leknutí, strach a stres. Ani kousnutí zmije zdravého člověka nezabije.

Hraboši byli v září přemnoženi více než loni. Vyplývá to z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), podle kterých intenzita dosáhla 1059 aktivních východů z nor na hektar. Loni v září ústav zjistil 678 aktivních nor na hektar.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ. Mimořádné použití je povoleno na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše. ČTK to sdělila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zakládat porosty meziplodin.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ. Mimořádné použití je povoleno na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše. ČTK to sdělila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zasít meziplodiny. Česká společnost ornitologická upozornila na to, že povolení jedu ohrožuje kriticky ohrožené sýčky.

Sklizeň obilovin a řepky v Ústeckém kraji skončila. Výnosy jsou podprůměrné, nejnižší v celé republice. Vyplývá to z údajů zveřejněných ministerstvem zemědělství. Za horší úrodou je sucho a část jí zlikvidovali přemnožení hraboši. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) připravuje mimořádná opatření.

V minulosti neexistovaly moderní vymoženosti dneška. Naši předkové tak využili plnou sílu přírodních cest, které se ke zvelebování zahrady naskytly. Používali ekologické materiály, které s přírodou zanikly či se v ní rychle rozložily. Pojďme se podívat na pár rad, jak se chytře a efektivně starat o naši zahradu.

Sklizeň ve středních Čechách je podle zemědělců zatím většinou lehce nadprůměrná. V některých lokalitách, třeba na Rakovnicku či v severních částech okresů Praha-západ a Praha-východ, poškodili úrodu hraboši.

Vědci tvrdí, že jed Stutox má minimální vliv na úbytek počtu hrabošů. Poukazují na to, že pokles je způsobený populační dynamikou, kdy po silném roce stav hrabošů přirozeně klesne. ČTK to řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Zemědělci aktuálně žádají o povolení používat Stutox na hubení hrabošů, kteří se přemnožili ve Středočeském a Ústeckém kraji. Poukazují na to, že hlodavci jim ničí úrodu.

Přemnožení hraboši v Ústeckém kraji ohrožují setí řepky. Zemědělci zvažují, zda setí neodloží na později. Na jeden hektar pole totiž náklady činí zhruba 5000 korun. Vzhledem k tomu, že hlodavci poškodili v některých případech až 80 procent úrody pšenice, mají zemědělci obavu, aby letošní ztráty nebyly vyšší.

Hraboši jsou znovu přemnožení, letos se ale hlodavci přesunuli z Moravy do Čech a škody páchají hlavně v Ústeckém a Středočeském kraji.

Přemnožení hraboši letos poškodili ve Středočeském a Ústeckém kraji 80 až 90 procent úrody. Zemědělci proto volají po možnosti použít proti hlodavcům jed. Návrat k plošnému používání jedu Stutox podle nich bude možností, jak ochránit ozimy. Ty zemědělci sejí převážně v září. Hraboši působí škody i na Chrudimsku, kde zlikvidovali minimálně 30 procent úrody. Na Královéhradecku dramatické přemnožení hlodavců nezaznamenali, přesto by řada zemědělců zásah proti hrabošům přivítala. Zemědělci to uvedli na dotaz zpravodajů ČTK.

Zhruba o třetinu mláďat více než loni zaregistrovali ornitologové v České republice u ohrožených sýčků obecných. Důvodem jsou mimo jiné i přemnožení hraboši, které sovy loví.

Zemědělci v Ústeckém kraji považují stav hrabošů za kritický. Na jednom hektaru pole je i 12 000 až 15 000 aktivních nor, přičemž za kalamitní výskyt tohoto hlodavce je považováno již 4000 aktivních nor. Ztráty způsobené přemnožením hraboše polního dosahují i 80 procent u pšenice a až 50 procent u řepky, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.

Výnosy z letošních žní v Ústeckém kraji jsou podle předsedy krajské agrární komory Jaroslava Brožky pod průměrem České republiky. Na webu komory uvedl, že jsou o 15 až 20 procent nižší než v extrémně suchých letech 2018 a 2019. K letošnímu o něco menšímu suchu se totiž přidali hlodavci ničící úrodu, řekl ředitel zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek.

Obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci, se nepotvrdily. Dnes to ČTK s odkazem na údaje od státních veterinářů a ornitologů sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Otrava zbytky jedu, tedy fosfidem zinku, byla prokázána u jednoho káněte a jednoho bažanta. Proti aplikaci jedu na povrch půdy loni protestovaly ekologické organizace. Rozhoz jedu na povrch země ústavu letos oznámili zemědělci 245krát.

Zahlédnete občas myš ve svém sklepě anebo vám hraboš či krtek zvedají zeleninu ve skleníku a na záhoně? Nejspíš vás to také pěkně nadzvedne a začnete uvažovat, jak tyto hlodavce z vašeho pozemku a domu vypudit. Máme pro vás pár dobrých tipů, jak na to.

Chcete se těšit ze své krásné zahrady hrající všemi barvami, ale přitom se vám v ní usídlili vetřelci, jako jsou krtek, hryzec, mravenci či plzáci? Pokud se s nimi nechcete dělit o úrodu, vyrazte do boje.

Zákeřná klíšťata se nevyskytují pouze ve volné přírodě, ale i v travnatých plochách zahrad. Vysaďte rostliny, které je pomohou odpudit. A vyzkoušejte další triky, které jim pobyt v zahradě značně znepříjemní.

Loňské přemnožení hrabošů se letos nebude opakovat. Vyplývá to z květnového monitoringu Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Populace hraboše klesly na úroveň odpovídající počátkům let, kdy hraboši nebyli přemnožení, sdělila dnes ČTK mluvčí ústavu Ivana Kršková. Problémy zůstávají na jihu republiky. Loni ústav povolil rozhoz jedu proti hlodavcům na zemědělskou půdu, ekologické organizace upozorňovaly na riziko otravy dalších živočichů.

Máte-li psa v rodinném domku, pak váš chlupáč pravděpodobně tráví během hezkého počasí většinu dne na zahradě. Víte však o tom, že i zahrada může skrývat pro vaše čtyřnohé kamarády spoustu nebezpečí?

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil nařízení umožňující na plochách zasažených kamalitou povrchově aplikovat přípravek proti hrabošům Stutox II. Nařízení vydal v březnu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚS). Zmiňuje omezené a kontrolované použití Stutoxu rozhozem na pozemcích, kde je dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hrabošů pro konkrétní plodinu.

Populace hrabošů je v letošním roce opět velmi vysoká. Zemědělci se připravují na další kritické léto. Zemědělský svaz registruje škody ve výši dvou miliard.

V březnu proti únoru celorepublikově klesly populace hrabošů o 27 procent, odborníci tak zjistili 478 aktivních východů z nor na hektar. Dnes to ČTK sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Stejně ale populace hrabošů přesahují desetinásobně tzv. jarní práh škodlivosti. Nárůst aktivity zaznamenali odborníci ve Středočeském, Olomouckém a hlavně v Pardubickém kraji.