Jaroslav Seifert

Skoro na den před 31 lety jsme stáli v hale Kennedyho prezidentské knihovny a muzea v Bostonu. Tím „my“ míním české novináře, kteří referovali o cestě prezidenta Václava Havla do USA, kde dostal na Harvardu ocenění doctor honoris causa. Prezident měl co chvíli dorazit.

Nositel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert se v 50. letech ocitl pod tlakem komunistického režimu. Kvůli výroku o sovětských básnících a sbírce Píseň o Viktorce mu hrozil veřejný „čestný soud“, zákaz publikování i úplné umlčení. Na čas zmizel z kultury!

V parku na Seifertově náměstí v Kralupech nad Vltavou pokračuje loni zahájená rekonstrukce. Vracejí se tam cestičky v podobných křivkách jako u původní verze pocházející ze sedmdesátek, objevily se první konstrukce nezbytné k návratu zastřešené promenády a základy pro vodní prvek, který nahradí zaniklou kašnu. Hotovo má být v létě.

Všechna květinová zátiší jednoho z nejznámějších českých malířů, která se podařilo dohledat, si můžete porovnat a roztřídit v interaktivní aplikaci. Datoví novináři serveru iROZHLAS.cz ji připravili ve spolupráci s Museem Kampa, kde 17. května končí výstava Václav Špála: Kytky. Ve stejném týdnu uplyne od úmrtí výtvarníka 80 let.

Smlčí-li pravdu kdokoliv jiný, může to být taktický manévr. Smlčí-li pravdu spisovatel, lže. Tato slova pronesl 27. dubna 1956 ve svém diskusním příspěvku na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů básník Jaroslav Seifert. Sjezd se konal ve dnech 22. až 29. dubna 1956 v Praze a nejen ze Seifertových úst na něm poprvé zazněla nahlas a z veřejného fóra kritika poúnorového vývoje a slova zastání pro umlčené, a dokonce i pro uvězněné autory.

Charismatická herečka Národního divadla zaplatila za své občanské postoje útlumem kariéry. Útěchu našla u malířského stojanu, štěstí pak v pozdním mateřství s režisérem o osmnáct let mladším.

Před 70 lety překvapili komunistické vedení Československa básník František Hrubín a prozaik Jaroslav Seifert. Na druhém sjezdu spisovatelů v dubnu 1956 se poprvé nahlas ozvali proti ideologickému pojetí literatury. Oba umělci kritizovali cenzuru, perzekuce i podřízenost tvorby politickým požadavkům. Sjezd se stal významným, ale také krátkým pokusem o uvolnění poměrů v kultuře a symbolem snahy o tvůrčí svobodu v socialistickém Československu.

Narodila se na jaře 1936 do rodiny inženýra v pražských Střešovicích. Jako dítě se učila hrát na klavír a chodila na balet. Za pár let z ní měla být velká filmová hvězda, jenže osud jí vyměřil sotva dvacet let života.

Na jaře 1929 se sedm známých levicových autorů postavilo proti novému vedení KSČ. Manifest sedmi otevřel spor o kázeň, Moskvu i směr české levice a ukázal, jak rychle strana trestala vlastní lidi. Právě tím se zapsal do dějin.

Poetické mluvítko nabízí posluchačům básně bývalého opata benediktinského kláštera Anastáze Opaska, dlouholetého břevnovského rezidenta Jaroslava Seiferta, autentický hlas filozofa Jana Patočky a díla dalších…

KNIŽNÍ GLOSA: V autě u své chaty u Čerchova umře profesor Josef Hudeček - znalec výtvarného umění. Vše vypadá na sebevraždu. Soudní lékař není však ořezávátko a má odlišné mínění. Souvisí Hudečkova smrt s posudkem na - nepodepsaný - obraz Jana Zrzavého, který od Jana Zrzavého možná ani vůbec není?

KOMENTÁŘ / Česko má po letech Oscara. Za koprodukci dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi. A vládní koalice jako by oněměla. Dánsko-český snímek o ruském učiteli Pavlu Talankinovi, který tajně natáčel pr…

Nebyl to dobrý rok, tentokrát přinášíme samé jobovky. Jenže nic pozitivního, co by stálo za zmínku, se tehdy neudálo. U nás mezi hlavní tuzemské zprávy patřily emigrace Waldemara Matušky a smrt milované herečky a zpěvačky Laďky Kozderkové. Zemřela na rakovinu v pouhých 37 letech. Co dalšího se stalo?

Tmavovlasý fešák Josef Čáp patřil ve své době mezi největší herecké idoly. Diváci jej mimo jiné pamatují z 30 případů majora Zemana, nebo z operety Orfeus v podsvětí. Jeho první ženou byla Klára Jerneková, po svatbě s druhou svět filmu opustil.

Na malém náměstíčku, tvořeném stykem ulic Horova a V Zátiší v Dobříni, stojí rodný dům Josefa Hory. Dům má vlastní web a údajně se v něm nachází "expozice rodinných fotografií, nábytku, obrazů, maleb

Knihovny po celé republice se připojují k tradiční akci Březen – měsíc čtenářů. Výjimkou není ani ta novojičínská, pro návštěvníky připravila přednášky, literární večer a čtení pro děti.

Toto jméno bylo po dlouhá léta u nás téměř neznámé. A co vůbec znamená? To vlastně úplně přesně nebylo nikdy vysvětleno. Patřilo ale surrealistické malířce a v mládí velmi krásné ženě Marii Čermínové. Dnes její obrazy lámou v aukčních síních rekordy...

Co přinesl rok 1984? Mně dceru. A lidstvu? Bojkotu letní olympiády, kam neodjeli sportovci z východu, jsme se už věnovali v minulosti. Více jsme se rozepsali o tragickém úniku jedovaté chemikálie v indickém Bhópálu, Nobelově ceně pro Jaroslava Seiferta či zrodu ikony mezi videohrami jménem Tetris. Tak si to s námi pojďte připomenout.

K velké vlně solidarity a pomoci ve prospěch napadené Ukrajiny se nemalou měrou v posledních čtyřech letech přidali i velcí tuzemští byznysmeni.

Přiřadit vynálezy a objevy k jednotlivým osobám je jednoduché. Dnes si dáme něco těžšího. Například kým byl podle místa narození Einstein? Němcem, Američanem nebo Britem?

Jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu je Jaroslav Seifert. Navrženi na ni byli Karel Čapek či Milan Kundera. A také rodilá Moravanka Marie Dubská, jejíž knihovna byla po 2. světové válce zkartována a hrobka zdevastována.

Jsem feministka a jako taková pochopitelně vlastním řidičský průkaz. To, že mi k ničemu není, je pouze důkazem mé emancipace. Nehodlám se podřídit žádnému diktátu, který by mi nařizoval, co mám dělat, abych stála na správné straně historie.

Latinská fráze „ve víně je pravda“ platí i na držitele Nobelovy ceny za literaturu. V opilosti se Jaroslav Seifert vysmál sovětským bardům, ne bez následků. Letos uplynulo 40 let od jeho úmrtí.

V říjnu 1984 získal Jaroslav Seifert Nobelovu cenu. Normalizace reagovala pár větami a 27 vteřinami v rozhlasu, bez titulků skoro.

Jsou básníci, které čteme ve škole z povinnosti. A pak jsou tací, k nimž se člověk vrací sám od sebe. Jaroslav Seifert patří k těm druhým. Jeho verše nezní jako povel ani jako manifest, ale jako hlas, který se ozývá tiše, a přesto se nedá přeslechnout.

Před 40 lety – 10. ledna 1986 – zemřel Jaroslav Seifert. 21.ledna proběhl jeho pohřeb, který se stal duelem o Seifertův odkaz. A nejslavnějším pohřbem, který česká společnost za normalizace zažila.

Mladí, zapálení dogmatici hodlali Jaroslava Seiferta opravdu zničit, říká literární vědec Vratislav Maňák, který o kauze napsal knihu. Básníka pomohl zachránit kolega Vítězslav Nezval, doplňuje novinářka Krystyna Wanatowiczová.

Jedním z pouhých dvou českých držitelů Nobelovy ceny se stal básník Jaroslav Seifert, který zemřel 10. ledna 1986 ve věku 84 let. O prestižním ocenění pro jednu z největších postav české literatury 20. století, které mu bylo uděleno v roce 1984, ovšem tehdejší normalizační režim téměř neinformoval. V českých novinách vyšly dvě věty, ve slovenských dokonce jen jedna. Jaký k tomu byl důvod?

„Toyen, která nespí a vidí své sny na rubu kamenů,“ napsal o českém malíři, o kterém se také mluví jako o první dámě české avantgardy, francouzský básník Benjamin Péret. A jakási snová tajemnost je to, co provázelo nejen tvorbu Toyen, ale i celý jeho život.

Náš jediný nositel Nobelovy ceny za literaturu se v Mariánských Lázních léčil celkem sedmkrát a tolikrát přemílaná aférka básníka Goetha s mladičkou slečnou mu nedala spát.

Byl tu nový rok a s ním bilance škod po silvestrovských veselicích. Prodej pyrotechniky nebyl před 40 lety v Česku legální, jiskřit směly jen prskavky a čoudit františky. Přesto existovali zapálení (a bohužel taky občas zapalující) ohňostrůjci. Jeden z nich dokonce způsobil požár v rychlíku Vindobona, který musel kousek za Děčínem neplánovaně zastavit a na trase mezi Berlínem a Vídní nabral několikahodinové zpoždění. Rok 1986 byl sice prohlášen Spojenými národy za mírový, ale pokojně zkrátka žádný rok začít neumí.

Heyrovského a Seiferta si Česko připomíná pravidelně. Nobelovu cenu však získali i další lidé narození v českých zemích. Jejich kariéra se odehrávala převážně v zahraničí, přesto zůstávají součástí českého kulturního a vědeckého dědictví.

10. prosinec je 344. dnem roku, který skončí za 21 dní. Svátek slaví Julie, Juliana, Liana a Myron. V roce 1901 švédský král udělil ve Stockholmu první Nobelovu cenu, kterou získal Wilhelm Conrad Röntgen za fyziku. Ve stejný den v roce 1959 bylo prestižní ocenění uděleno Jaroslavu Heyrovskému za chemii a v roce 1984 Jaroslav…

Rocker Robert Kodym slaví se skupinou Lucie čtyřicet let na scéně. V otevřeném rozhovoru mluví o přípravách monumentální show v O2 areně, o psaní textů uprostřed noci, o lásce k renesanční poezii i o tom, jaké to je levitovat nad publikem. Přiznává také, že ho dojala hudební setkání s dětmi členů kapely a že plánuje muzicírovat klidně i v devadesáti. „Doufám, že to bude vestoje. Ale i kdybych tam jen seděl s kytarou, bude to dobré,“ říká.

V době, kdy televizní obrazovky byly ještě černobílé a rodiny se scházely u jediného programu, vstupovala do obýváků jako symbol elegance a inteligence. Heda Čechová byla jednou z nejkrásnějších a nejschopnějších hlasatelek Československé televize.

V kavárnách okouzloval ženy verši, doma ho čekala věrná manželka „Fáfinka“, jež ho milovala až za hrob. Vítězslav Nezval se z avantgardního bohéma stal dvorním básníkem stalinismu – a na cestě mezi Edisonom a Stalinem zanechal řadu zraněných srdcí.

Z Kolocova deníčku-kalendária událostí posledních dnů – tentokrát založeného na nekorektně přesných výrocích „jubilantů“.

Legendární písničkář Miroslav Paleček, jeden z pilířů české folkové scény, přichází s novým albem, které spojuje poezii a hudbu v mimořádně citlivé rovnováze. U příležitosti svých 80. narozenin představuje kolekci sedmnácti nových písní, v nichž se zrcadlí jeho celoživotní láska k českému jazyku, humoru i melodii.

Česká literatura měla vždy své kouzlo, největší rozkvět však zažívala v 19. a 20. století, kdy vznikala díla Karla Hynka Máchy, Aloise Jiráska či Karolíny Světlé. Připomeňte si toto zlaté období a ověřte si v našem kvízu, kolik si z něj ještě dnes pamatujete.

Festival Den poezie od pondělí 10. do neděle 23. listopadu nabídne veřejná čtení českých i zahraničních básníků a další kulturní program.

Písňovou tvorbu Ericha Wolfganga Korngolda, Beth Ratay a K. B. Jiráka představí 1. listopadu koncert na Novoměstské radnici v Praze 2, který pořádá spolek Lieder Society.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Kde vzít mimořádný cit pro dětskou duši a stát se mistrem dobré nálady? Naučit se to prostě nedá.

Přesně před 41 lety byla spisovateli Jaroslavu Seifertovi udělena Nobelova cena za literaturu. V tehdejším Československu tomu ale tisk nevěnoval příliš velkou pozornost. Nesměl. Seifert byl totiž v očích režimu nepohodlný, a tak mu nepříslušela žádná chvála.

11. říjen je 284. den roku, do jeho konce zbývá 81 dní. Svátek slaví Andrej, Brunhilda, Bruno, Selena a Zina. V roce 1984 obdržel Jaroslav Seifert jako dosud jediný Čech Nobelovu cenu za literaturu. Foto: Profimedia Kolik Čechů má Nobelovu cenu a která žena byla první držitelkou? Otestuje své znalosti Kristýna Ševčíková / 18. 10.…

Tento týden opět probíhá velká sláva vyhlašování laureátů Nobelovy ceny. Byť aktuálně žádného českého žhavého kandidáta na ocenění nemáme, na seznamu laureátů a kandidátů Nobelovy ceny se nacházejí i Češi.

Za „přesvědčivé a vizionářské dílo, které znovu potvrzuje sílu umění uprostřed apokalyptického teroru“, udělila Švédská akademie letošní Nobelovu cenu za literaturu maďarskému spisovateli László Krasznahorkaiovi.

V Bořivojově ulici na pražském Žižkově narazíte na trochu nenápadnou galerii, jejíž název Hidden tu nenápadnost ještě podtrhuje. Najdete ji hned vedle rodného domu Jaroslava Seiferta, který v této čtvrti strávil mládí.

Jaroslav Seifert byl významný český básník a nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1984, uznáván jako jediný český laureát 20. století. Jeho raný život byl poznamenán nestálým společenským, kulturním a politickým prostředím, které ovlivnilo jeho umělecký vývoj…

Je to místo, které při návštěvě Pražského hradu nelze vynechat aspoň nakouknutím. Jaká byla její historie a kdo v ní přebýval?

Náš jediný laureát Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert byl po většinu svého života problémem pro vládnoucí KSČ. Zároveň ho ale miloval celý národ.

Popularita a úspěšnost se dá měřit mnoha způsoby. Jedním z nich jsou obdržené ceny. Ty lze získat v mnoha oborech lidské činnosti.

Nobelovu cenu získali jen dva Češi – Jaroslav Heyrovský za chemii a Jaroslav Seifert za poezii. Česká stopa je ale mnohem širší.

Uplynulo 88 let od smrti prvního československého prezidenta. Jeho ukrývanou závěť Národní archiv otevře v pátek 19. září 2025.

Jednoho dne se chlap stane tatínkem a vrátí se do dětství. Zároveň v něm ale zůstává něco z dospěláka, a je-li dostatečně kreativní, přichází s dítětem nová výzva. Něco pro ty haranty napsat!

Jižní Čechy se staly útočištěm mnoha umělců a herců, kteří tam nacházeli klid od ruchu velkých měst. Mezi nimi byl i Josef Kemr, jenž v jednom nenápadném stavení v Plané nad Lužnicí našel místo, kde nabíral síly. Chalupa se mu stala druhým domovem.

Byla prvorepublikovou filmovou hvězdou, ale podařilo se jí přečkat protektorátní časy, aniž by si zadala s okupanty nebo domácími kolaboranty. Na rozdíl od jiných českých hereček se neobjevila v žádném německém filmu a když už to jednou vypadalo, že obsazení neunikne, předstírala zranění a nechala si operovat zcela zdravé koleno.

Vzácné vltavíny, obrazy Jakuba Schikanedera nebo sto let starý plavecký úbor jsou k vidění na výstavě Vltava slavná a splavná, která je od pátku přístupná v Jízdárně Pražského hradu. Oslavuje Vltavu jako naši národní řeku a připomíná, že letos slavíme 150 let od chvíle, co poprvé zazněla část slavné Smetanovy Mé vlasti – Vltava.