Jaroslav Seifert

Latinská fráze „ve víně je pravda“ platí i na držitele Nobelovy ceny za literaturu. V opilosti se Jaroslav Seifert vysmál sovětským bardům, ne bez následků. Letos uplynulo 40 let od jeho úmrtí.

V říjnu 1984 získal Jaroslav Seifert Nobelovu cenu. Normalizace reagovala pár větami a 27 vteřinami v rozhlasu, bez titulků skoro.

Jsou básníci, které čteme ve škole z povinnosti. A pak jsou tací, k nimž se člověk vrací sám od sebe. Jaroslav Seifert patří k těm druhým. Jeho verše nezní jako povel ani jako manifest, ale jako hlas, který se ozývá tiše, a přesto se nedá přeslechnout.

Před 40 lety – 10. ledna 1986 – zemřel Jaroslav Seifert. 21.ledna proběhl jeho pohřeb, který se stal duelem o Seifertův odkaz. A nejslavnějším pohřbem, který česká společnost za normalizace zažila.

Mladí, zapálení dogmatici hodlali Jaroslava Seiferta opravdu zničit, říká literární vědec Vratislav Maňák, který o kauze napsal knihu. Básníka pomohl zachránit kolega Vítězslav Nezval, doplňuje novinářka Krystyna Wanatowiczová.

Jedním z pouhých dvou českých držitelů Nobelovy ceny se stal básník Jaroslav Seifert, který zemřel 10. ledna 1986 ve věku 84 let. O prestižním ocenění pro jednu z největších postav české literatury 20. století, které mu bylo uděleno v roce 1984, ovšem tehdejší normalizační režim téměř neinformoval. V českých novinách vyšly dvě věty, ve slovenských dokonce jen jedna. Jaký k tomu byl důvod?

„Toyen, která nespí a vidí své sny na rubu kamenů,“ napsal o českém malíři, o kterém se také mluví jako o první dámě české avantgardy, francouzský básník Benjamin Péret. A jakási snová tajemnost je to, co provázelo nejen tvorbu Toyen, ale i celý jeho život.

Náš jediný nositel Nobelovy ceny za literaturu se v Mariánských Lázních léčil celkem sedmkrát a tolikrát přemílaná aférka básníka Goetha s mladičkou slečnou mu nedala spát.

Byl tu nový rok a s ním bilance škod po silvestrovských veselicích. Prodej pyrotechniky nebyl před 40 lety v Česku legální, jiskřit směly jen prskavky a čoudit františky. Přesto existovali zapálení (a bohužel taky občas zapalující) ohňostrůjci. Jeden z nich dokonce způsobil požár v rychlíku Vindobona, který musel kousek za Děčínem neplánovaně zastavit a na trase mezi Berlínem a Vídní nabral několikahodinové zpoždění. Rok 1986 byl sice prohlášen Spojenými národy za mírový, ale pokojně zkrátka žádný rok začít neumí.

Heyrovského a Seiferta si Česko připomíná pravidelně. Nobelovu cenu však získali i další lidé narození v českých zemích. Jejich kariéra se odehrávala převážně v zahraničí, přesto zůstávají součástí českého kulturního a vědeckého dědictví.

10. prosinec je 344. dnem roku, který skončí za 21 dní. Svátek slaví Julie, Juliana, Liana a Myron. V roce 1901 švédský král udělil ve Stockholmu první Nobelovu cenu, kterou získal Wilhelm Conrad Röntgen za fyziku. Ve stejný den v roce 1959 bylo prestižní ocenění uděleno Jaroslavu Heyrovskému za chemii a v roce 1984 Jaroslav…

Rocker Robert Kodym slaví se skupinou Lucie čtyřicet let na scéně. V otevřeném rozhovoru mluví o přípravách monumentální show v O2 areně, o psaní textů uprostřed noci, o lásce k renesanční poezii i o tom, jaké to je levitovat nad publikem. Přiznává také, že ho dojala hudební setkání s dětmi členů kapely a že plánuje muzicírovat klidně i v devadesáti. „Doufám, že to bude vestoje. Ale i kdybych tam jen seděl s kytarou, bude to dobré,“ říká.

V době, kdy televizní obrazovky byly ještě černobílé a rodiny se scházely u jediného programu, vstupovala do obýváků jako symbol elegance a inteligence. Heda Čechová byla jednou z nejkrásnějších a nejschopnějších hlasatelek Československé televize.

V kavárnách okouzloval ženy verši, doma ho čekala věrná manželka „Fáfinka“, jež ho milovala až za hrob. Vítězslav Nezval se z avantgardního bohéma stal dvorním básníkem stalinismu – a na cestě mezi Edisonom a Stalinem zanechal řadu zraněných srdcí.

Z Kolocova deníčku-kalendária událostí posledních dnů – tentokrát založeného na nekorektně přesných výrocích „jubilantů“.

Legendární písničkář Miroslav Paleček, jeden z pilířů české folkové scény, přichází s novým albem, které spojuje poezii a hudbu v mimořádně citlivé rovnováze. U příležitosti svých 80. narozenin představuje kolekci sedmnácti nových písní, v nichž se zrcadlí jeho celoživotní láska k českému jazyku, humoru i melodii.

Česká literatura měla vždy své kouzlo, největší rozkvět však zažívala v 19. a 20. století, kdy vznikala díla Karla Hynka Máchy, Aloise Jiráska či Karolíny Světlé. Připomeňte si toto zlaté období a ověřte si v našem kvízu, kolik si z něj ještě dnes pamatujete.

Festival Den poezie od pondělí 10. do neděle 23. listopadu nabídne veřejná čtení českých i zahraničních básníků a další kulturní program.

Písňovou tvorbu Ericha Wolfganga Korngolda, Beth Ratay a K. B. Jiráka představí 1. listopadu koncert na Novoměstské radnici v Praze 2, který pořádá spolek Lieder Society.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Kde vzít mimořádný cit pro dětskou duši a stát se mistrem dobré nálady? Naučit se to prostě nedá.

Přesně před 41 lety byla spisovateli Jaroslavu Seifertovi udělena Nobelova cena za literaturu. V tehdejším Československu tomu ale tisk nevěnoval příliš velkou pozornost. Nesměl. Seifert byl totiž v očích režimu nepohodlný, a tak mu nepříslušela žádná chvála.

11. říjen je 284. den roku, do jeho konce zbývá 81 dní. Svátek slaví Andrej, Brunhilda, Bruno, Selena a Zina. V roce 1984 obdržel Jaroslav Seifert jako dosud jediný Čech Nobelovu cenu za literaturu. Foto: Profimedia Kolik Čechů má Nobelovu cenu a která žena byla první držitelkou? Otestuje své znalosti Kristýna Ševčíková / 18. 10.…

Tento týden opět probíhá velká sláva vyhlašování laureátů Nobelovy ceny. Byť aktuálně žádného českého žhavého kandidáta na ocenění nemáme, na seznamu laureátů a kandidátů Nobelovy ceny se nacházejí i Češi.

Za „přesvědčivé a vizionářské dílo, které znovu potvrzuje sílu umění uprostřed apokalyptického teroru“, udělila Švédská akademie letošní Nobelovu cenu za literaturu maďarskému spisovateli László Krasznahorkaiovi.

V Bořivojově ulici na pražském Žižkově narazíte na trochu nenápadnou galerii, jejíž název Hidden tu nenápadnost ještě podtrhuje. Najdete ji hned vedle rodného domu Jaroslava Seiferta, který v této čtvrti strávil mládí.

Jaroslav Seifert byl významný český básník a nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1984, uznáván jako jediný český laureát 20. století. Jeho raný život byl poznamenán nestálým společenským, kulturním a politickým prostředím, které ovlivnilo jeho umělecký vývoj…

Je to místo, které při návštěvě Pražského hradu nelze vynechat aspoň nakouknutím. Jaká byla její historie a kdo v ní přebýval?

Náš jediný laureát Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert byl po většinu svého života problémem pro vládnoucí KSČ. Zároveň ho ale miloval celý národ.

Popularita a úspěšnost se dá měřit mnoha způsoby. Jedním z nich jsou obdržené ceny. Ty lze získat v mnoha oborech lidské činnosti.

Nobelovu cenu získali jen dva Češi – Jaroslav Heyrovský za chemii a Jaroslav Seifert za poezii. Česká stopa je ale mnohem širší.

Uplynulo 88 let od smrti prvního československého prezidenta. Jeho ukrývanou závěť Národní archiv otevře v pátek 19. září 2025.

Jednoho dne se chlap stane tatínkem a vrátí se do dětství. Zároveň v něm ale zůstává něco z dospěláka, a je-li dostatečně kreativní, přichází s dítětem nová výzva. Něco pro ty haranty napsat!

Jižní Čechy se staly útočištěm mnoha umělců a herců, kteří tam nacházeli klid od ruchu velkých měst. Mezi nimi byl i Josef Kemr, jenž v jednom nenápadném stavení v Plané nad Lužnicí našel místo, kde nabíral síly. Chalupa se mu stala druhým domovem.

Byla prvorepublikovou filmovou hvězdou, ale podařilo se jí přečkat protektorátní časy, aniž by si zadala s okupanty nebo domácími kolaboranty. Na rozdíl od jiných českých hereček se neobjevila v žádném německém filmu a když už to jednou vypadalo, že obsazení neunikne, předstírala zranění a nechala si operovat zcela zdravé koleno.

Vzácné vltavíny, obrazy Jakuba Schikanedera nebo sto let starý plavecký úbor jsou k vidění na výstavě Vltava slavná a splavná, která je od pátku přístupná v Jízdárně Pražského hradu. Oslavuje Vltavu jako naši národní řeku a připomíná, že letos slavíme 150 let od chvíle, co poprvé zazněla část slavné Smetanovy Mé vlasti – Vltava.

Ukaž, jak bydlíš, hlásaly reklamní letáky za první republiky. Sektorový nábytek byl moderní, jednoduchý a cenové příznivý. Lidově se mu říkalo „přistavovací“ nábytek, což naznačuje, že se dal různě skládat a doplňovat. Sektorový nábytek má i svého objevitele – Jana Vaňka.

Dvacet lidí tiše sedí kolem stěn malého obývacího pokoje. Vlasta Chramostová stojí uprostřed, v ruce drží sborník básní. Chvíli čeká, než se její rozechvělé publikum utiší. Venku panuje noční klid.

Chlebíček. Slovo, které v českých končinách spolehlivě vyvolává chuť na něco známého, sytého a aspoň trochu slavnostního. I když je dnes obložený plátek veky běžnou součástí firemních večírků, rodinných oslav i bufetů na autobusovém nádraží, jeho český příběh sahá až do počátků 20. století – a začal s mnohem větší elegancí, než by se mohlo zdát.

/FOTO, VIDEO/ Noční a oživené prohlídky zámeckých interiérů, veselý prázdninový pohádkový cyklus pro děti, známé muzikály, koncerty populární hudby a divadlo na nádvoří. To všechno vás čeká v srpnu na zámku Kačina ve Svatém Mikuláši.

Zažili jste socialismus? Pak určitě s následujícím kvízem nebudete mít sebemenší problém.

Každý Čech by měl dobře znát zemi, ve které žije. O České republice se učí již děti na základní škole. Naše historie, geografie a kultura jsou tím, co se bezpochyby řadí mezi základní znalosti každého Čecha.

Ačkoliv se díky svému umu stali nesmrtelnými, neměli lehký život a zemřeli záhy. Čtyři čeští mistři slova, které zasáhl blesk osudu.

Zámek Kačina, jeden z nejvýznamnějších empírových zámků v Česku, letos opět ožívá pestrým letním programem. Od července do srpna 2025 se můžete těšit na

Noční a oživené prohlídky zámeckých interiérů, veselý prázdninový pohádkový cyklus pro děti, známé muzikály, koncerty populární hudby a divadlo na nádvoří. Během letních prázdnin to na Kačině žije, přijďte si užít kulturní program Národního zemědělského muzea.

Josef Kemr se řadí mezi nejvýraznější herecké tváře své doby. Byl to člověk plachý, mírumilovné povahy a hluboce věřící křesťan.

I dnes jsme pro vás přichystali všeobecný kvíz, který se kromě dějepisu, zeměpisu či matematiky zaměřuje na otázky týkající se České republiky. Jak dobře znáte české osobnosti či významná místa pojící se s naší historií?

Čtete rádi? Znáte starší i současnou českou literaturu? Otestujte své znalosti v našem kvízu. Budeme se ptát na názvy děl, jejich autory i jména hlavních postav. Tak směle do toho!

Že Máj napsal Karel Hynek Mácha a Karel Jaromír Erben je autorem Kytice, ví pravděpodobně každý. Ale možná nevíte nic moc o životě slavných českých a moravských básníků – o tom, co je formovalo a silně ovlivnilo jejich tvorbu. Otestujte své znalosti v literárněhistorickém kvízu!

Zkuste romantiku ve třech a přiberte do party některého ze známých literátů. Že to nemusí být zrovna Mácha na Petříně, vám dokážou naše tipy.

Hlavní město za první republiky žilo vůní kávy, módou i uměním, bylo centrem luxusních restaurací i kaváren a užívalo si zaslouženou demokracii. Byla to zkrátka éra noblesy, elegance a formování kulturního i politického života.

Foto: PxhereUž je to nějakou dobu, kdy v Praze pochodovala skupinka aktivistů, která si svými...

Tunely nové linky D pražského metra již razící stroje z velké části vytvořily, veřejnost se ale dozvídá spíše o problémech s realizací této veřejné zakázky nebo o kontroverzi s novými zastávkami.

Šátek nemusí být jen módní doplněk, ale také politický statement, upomínkový předmět nebo umělecké dílo. Dobře to ukazuje výstava Kde ty všechny kytky jsou, sloužící zároveň jako průřez historií dvacátého...

Pražský festival současného designu Czech Design Week pro letošní ročník představuje hned několik novinek.

S hercem Jiřím Bartoškou (†78) se bude moci rozloučit široká veřejnost. Pohřeb proběhne v úterý 20. května v pražském Rudolfinu. Podle informací Blesku se v současné chvíli jedná o tom, aby poslední rozloučení doprovodily státní pocty, jak to měl v minulosti třeba zpěvák Karel Gott (†80).

Znáte zajímavosti z tradiční české pohádky Byl jednou jeden král? Víte, jak vznikala scéna v bažině a kolikrát se natáčela ta líbací?

Zajímá vás, které knihy patří mezi ty nejdražší, nejprodávanější, nejbizarnější, nejdelší nebo nejmenší?

Japonci by z některých českých a moravských ulic či parků museli být nadšeni. Zatímco oni jezdí za sakurami stovky kilometrů, my je máme za rohem.

Před časem v Praze probíhaly různé pochody a blokace dopravy na téma zavedení maximální povolené rychlosti.