Jižní pól

Roald Amundsen byl člověk, který se podíval na mapu světa a řekl si: „Tam, kde končí civilizace a začíná ledová prázdnota, tam půjdu.“ A ještě u toho vyhrál závod, který nikdo oficiálně nevyhlásil.

V sobotu uplyne 114 let od chvíle, kdy Robert F. Scott dosáhl jižního pólu. Našel tam však norskou vlajku. Cestu zpět nepřežil ani jeden člen jeho expedice.

Antarktida je nehostinnou krajinou ticha a ledu. Její vnitrozemí je pro obyčejné lidi zcela zapovězené, přesto právě tam vznikl jeden z nejsilnějších lidských příběhů moderních dějin.

Morová epidemie vymazala ze světa 30 až 60 procent populace středověké Evropy. Vědci nyní zmapovali sérii incidentů, kvůli kterým se daly dějiny do pohybu. Bylo možné tomu zabránit?

Jak známo, neoficiálním dobyvatelem severního pólu byl Čech Karel Němec se svou podolskou družinou, na tom jižním však už 114 let vládne Nor Roald…

Pánev South Pole-Aitken je největší a nejstarší známý impaktní kráter na Měsíci a zároveň primární cíl nadcházející mise Artemis. Jak vznikla? A co odhalila nová analýza?

Ve většině masových vymírání v historii planety byla hlavní příčinou sopečná činnost. Ovšem v případě ordovicko-silurského vymírání to byl pravý opak – naopak se ochladilo tak, že to pro spoustu živočichů znamenalo konec.

Dne 14. prosince 1911 stanul Roald Amundsen a jeho norský tým jako první lidé na geografickém Jižním pólu. Tento úspěch patří k největším milníkům v dějinách polárních výprav.

Lidská touha překračovat hranice je stará jako samotné dobrodružství. Někdo hledá klid v horách, jiný výzvu v mrazivých pustinách, další vidí smysl v objevování míst, kde by se jiným podlomila kolena. A právě tam, na okrajích map a možností, se často rodí příběhy, které nedokáže napsat ani nejodvážnější fantazie.

Na Měsíci se nachází pestrá mozaika kráterů nejrůznějších velikostí i stáří. Který z nich je tím úplně největším?

Vědci poprvé prokázali, že podpovrchový oceán mírně zahřívá rovněž oblast severního pólu na Enceladu. Naznačuje to, že je tento měsíc energeticky v rovnováze, což je dobrá zpráva pro možný výskyt života.

Vystupte z helikoptéry v odlehlém jihu Antarktidy na ostrov, který ještě téměř nikdo neviděl. Čeká vás odborně vedený zájezd kolem nekonečných ledovců, zmrzlých útesů a nestálých ledovcových polí.

Sní o dobytí jižního pólu. Chce prvenství pro svoji zemi. Britský polárník Robert Falcon Scott se v roce 1910 vydává z Cardiffu na expedici Terra Nova. Před sebou má více než dva roky v drsné Antarktidě, kde teploty klesají hluboko pod minus čtyřicet.

Měsíc Enceladus obíhající kolem planety Saturn splňuje všechny podmínky pro existenci života. V novém článku magazínu New Scientist to tvrdí vědci z univerzity v Oxfordu.

Z povrchu Saturnova měsíce Enceladus uniká více tepla, než vědci očekávali. Nová měření ukazují, že z oblasti severního pólu proudí přebytečné teplo, které naznačuje, že pod povrchem panuje jemná energetická rovnováha. Ta mohla udržet podpovrchový oceán stabilní po miliony až miliardy let, a tím i podmínky vhodné pro vznik života.

Snímky soutěže Earth Photo 2025 zachycují prchavé kouzlo modré planety i její schopnost změnit se v kruté místo pro život. Účastníci přitom neodhlížejí od znečištění přírody a nezavírají oči ani před následky klimatické změny.

Na světě existuje více než 67 tisíc komerčních leteckých tras. Přesto se všechny vyhýbají jednomu místu – Jižnímu pólu. I kdyby cesta přes Antarktidu let zkrátila, žádná komerční letecká společnost tudy nelétá.

Pokud se vír naruší, polární tryskové proudění se skloní k rovníku, což způsobí, že se chladné větry budou od pólů odchylovat a pokračovat dále nad pevninu.

Málokterý horor se do dějin kinematografie zapsal tak silným písmem jako původní Halloween z roku 1978. Netěží jen z hutné atmosféry a revolučního soundtracku, ale i z dnes legendárního zabijáka.

I přes století výzkumu zůstává vesmír plný hádanek, které dráždí lidskou zvídavost a posouvají hranice fyziky i představivosti.

Vědci z Čínské akademie věd analýzou vzorků lunární horniny dopravených na Zemi misí Čchang-e 6 v červnu loňského roku zjistili, že zahrnují fragmenty meteoritu zvaného uhlíkatý chondrit – neboli Chondrit CI. Jedná se o horniny bohaté na vodu, které jsou natolik křehké, že nepřežijí ani průlet atmosférou.

Bubeník Pavel Skala, spoluhráč Janka Ledeckého, Jana Spáleného nebo Oty Petřiny, zemřel v úterý 21. října. Podle www.radiobeat.cz zemřel náhle a nečekaně. Zprávu, kterou zveřejnil na svých facebookových stránkách pražský klub Malostranská beseda, ČTK potvrdil Vladimír Mišík, který s ním vystupoval ve skupině ETC... Podrobnosti o skonu hudebníka, jenž udával rytmus mnoha českým kapelám a nahrávkám, nejsou známé.

"Byl to dobrý kumpán a náruživý cyklista, takže na některé štace cestoval na kole. Je mi to líto,“ uvedl jeho muzikantský kolega Vladimír Mišík.

Pavel Skala zemřel náhle a nečekaně. Bylo mu 67 let. Na hudební scéně působil už od 80. let. Hrál v mnoha kapelách, například ve skupině Mýdlo, Karamel, 5P, Nahlas nebo Etc…

Náhlá smrt bubeníka Pavla Skaly zasáhla českou hudební scénu. Muzikant byl v 80. a 90. letech členem řady zásadních skupin, mezi nimi například OK Band, Screwballs či Jižní pól. O jeho úmrtí informoval klub Malostranské besedy.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v pondělí odpálila z Texasu svou jedenáctou vesmírnou loď Starship a přistála s ní v Indickém oceánu. Šlo o poslední testovací let předtím, než společnost zahájí testovací starty nové verze obří rakety vybavené dalšími funkcemi pro mise na Měsíc a Mars, píše agentura AP.

Díky velkému štěstí se povedlo sondě Cassini nasbírat vzácné vzorky. Nová analýza ukázala na pravděpodobný život na Enceladu.

Pod ledovou, nehostinnou krustou měsíce se nachází oceán s prostředím připomínajícím to, ve kterém se mohly zrodit první organismy na Zemi.

Myšlenka přistání na Enceladu, jednom z ledových měsíců obíhajících kolem Saturnu, již není jen věcí science fiction, ale reálnou možností, kterou zvažují vesmírné agentury.

Představte si den, který téměř nikdy nekončí. V některých koutech světa slunce zůstává nad obzorem až 20 hodin a noc se smrskne jen na krátký šerosvit. Pro místní obyvatele to znamená úplně jiný životní rytmus, pro cestovatele zase unikátní zážitek.

Saturnův měsíc Enceladus znovu dokazuje, že i v končinách Sluneční soustavy, kde vládne chlad a mráz, může probíhat něco, co připomíná děje vedoucí ke vzniku života. Vědci znovu analyzovali data ze sondy Cassini a našli v nich dosud neznámé organické molekuly, které mohou vznikat v oceánu pod jeho ledovou krustou.

V roce 2005 objevila mise NASA-Evropské kosmické agentury (ESA) Cassini-Huygens první důkazy, že jeden ze Saturnových měsíců, Enceladus, ukrývá pod svým ledovým povrchem skrytý oceán.

Skrytá pod největší masou ledu na planetě Zemi, ledovcová jezera představují důležitou část ledové struktury Antarktidy, ovlivňují pohyby a stabilitu ledovců a následně ovlivňují stoupající hladinu moří na celém světě. Díky datům nasbíraných během desetiletí evropskou družicí CryoSat mohli výzkumníci identifikovat 85 dříve neznámých jezer, která se nacházejí několik kilometrů pod zmrzlým povrchem obklopujícím jižní pól. Tím došlo k navýšení počtu známých aktivních podledovcových (subglaciálních) jezer na Antarktidě o více než polovinu na 231.

Měsíc Enceladus, který obíhá kolem Saturnu, je už dvě desítky let podezřelý, že by mohl v oceánu pod svým ledovým povrchem skrývat život. Nový výzkum přináší další náznaky, že by to mohla být pravda.

Čínští vědci odhalili, že na Měsíci dochází k aktivním sesuvům půdy a to nejen v důsledku dopadů meteoritů, ale i kvůli otřesům samotného měsíce.

Další víkend a tedy i celý týden směřuje ke svému konci. Ale ještě než se s nimi za 12 hodin rozloučíme, musíme si zrekapitulovat, co nám uplynulých 7 dnů přineslo na poli kosmonautiky. Kromě souhrnu již vydaných článků se můžete těšit i na tradiční rubriky jako je video a foto týdne, či na hlavní téma. V něm bude řeč o lunárním roveru VIPER, který v posledních letech zažívá skutečně velmi turbulentní změny. Kromě toho se podíváme i na návrat kabiny z mise Bion-M2, testy Starship S38, nebo na evropský demonstrátor Themis pro zkoušky motorického přistávání. Tak vzhůru na to!

Čína plánuje přistát u jižního pólu Měsíce do roku 2030, zatímco americký Artemis brzdí složitá technologie i politika, varuje bývalý ředitel NASA.

Přibližně 4,3 miliardy kilometrů od Země je jižní polokoule Neptunu uprostřed léta. Není to však léto, na jaké jsme zvyklí.

Roušku tajemství Europy by mohla poodhalit sonda NASA. Na svou dalekou cestu se vydala loni 14. října a k cíli by měla dorazit v roce 2030.

Škrty ve vědě, které nařídil americký prezident Donald Trump, se dotknou i nejméně prozkoumaného kontinentu – Antarktidy. Spojené státy si za roky výzkumu vybudovaly na jižním pólu vedoucí pozici, díky které mohly místní dění zásadně ovlivňovat. Kvůli rozhodnutí prezidenta o ní nyní ale zřejmě přijdou. Jejich roli přebere Čína nebo Rusko.

REPORTÁŽ: Praha a její okolí nabízejí desítky cyklostezek a parků, které lákají nejen sportovce, ale i rodiny s dětmi nebo rekreační výletníky. Redakce PrahaIN.cz se rozhodla postupně všechny tyto trasy zmapovat. Jako další jsme si vybrali patrně tu nejznámější, cyklostezku podél Vltavy, která vede od Mánesa až do Vraného nad Vltavou.

Planeta Země je fascinující a ve vesmíru unikátní v pestrosti života a krajiny. Nejinak je tomu i v těch nejodlehlejších a klimaticky nejdrsnějších částech světa, jako jsou arktické oblasti. Kdo by za dobu existence lidstva řekl, že pod ohromnou vrstvou ledu najdeme úplně nový svět?

Celý svět máme zmapován do posledního centimetru. Satelity nepřetržitě pořizují snímky všech koutů planety, včetně těch nejméně dotčených. A přesto právě v těchto oblastech stále existují místa, do kterých lidská noha ještě nevkročila.

Hledání temné hmoty, této nepolapitelné součásti vesmíru, podnítilo výstavbu kolosálních vědeckých infrastruktur. Vysoké náklady a časový rámec těchto zařízení však zatěžují federální rozpočty na výzkum.

Pokud patříte k lidem, kteří se dezorientují i ve vlastním domě, tento článek vás zbaví části viny.

Čína plánuje svou misi na Měsíc již několik let a nyní udělala obrovský krok vpřed, když dokončila velký test své rakety Dlouhý pochod-10. Test přiblížil zemi o krok blíže k jejímu záměru vysadit do roku 2030 čínské astronauty na povrchu Měsíce.

Horoskopy se objevují téměř v každém časopise a novinách, takže snad není nikdo, kdo by nevěděl, v jakém z dvanácti znamení zvěrokruhu je narozen. Vědci z NASA vnesli před pár lety do tohoto zažitého systému chaos.

Čína si upevnila svou pozici v globálním vesmírném závodě. Její Čínský program průzkumu Měsíce (CLEP), inspirovaný bohyní Čchang-e, usiluje o komplexní průzkum naší družice. Podpis programu má evokovat čínský znak Měsíce. Ve skutečnosti je jeho úroveň taková, že jsou ochotni svou vesmírnou stanici vyzbrojit, aby ji ochránili před zbytkem světa.

Polská antarktická expedice v lednu v tajícím ledovci nalezla kosterní pozůstatky neznámého muže. Ten byl nyní identifikován jako Brit Dennis Bell, který v létě 1959 spadl na expedici do trhliny. Na jeho návrat jeho příbuzní tedy čekali přes 65 let.

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku Dennise Bella.

Poprvé za několik desetiletí vědci zaznamenali nárůst ledové pokrývky v oblastech východní Antarktidy.

Britský dobrodruh James Baxter se rozhodl, že na kole přejede Afriku na šířku. Ze Swakopmundu v Namibii do Dar es Salamu v Tanzanii. Na cestě je už víc než 80 dní a dohromady musí ujet na 6 000 km. Teď je v Malawi a čeká ho závěrečná etapa v Tanzanii.

Které dopadové krátery ve Sluneční soustavě jsou největší a co nám prozrazují o možném nebezpečí pro lidstvo? Představuje se vám Top 10 obřích jizev po vesmírných srážkách.

Vědci se již desítky let snaží najít život mimo Zemi. Tři klíčové prvky, na které se zaměřují, jsou voda, energie a organické sloučeniny.

Jsou tak odolné, že přežijí třeskuté mrazy i drsné vichřice. Půdní bakterie z Antarktidy jsou v mnoha ohledech unikátní, patrně je jinde na světě nelze najít. Podle vědců by mohly bioaktivní látky obsažené v bakteriích přinést lidstvu nečekané možnosti včetně vývoje účinnějších antibiotik, léků proti rakovině nebo zvýšit odolnost zemědělských plodin.

Oblačnost Země se rychle zmenšuje, což přispívá k rekordním teplotám na celém světě.

Moderátorka Lucie Výborná nezvolňuje tempo ani po padesátce. Stále aktivně sportuje, leze po horách, a dokonce se vydává i na nebezpečné expedice. Manžela však nechává doma.

Severní a jižní pól si představujeme jako pevné body. Ve skutečnosti však zemské póly pevně ukotveny nejsou. Postupem času pomalu putují, jak se mění rozložení hmoty po celé naší planetě. Roli v tom hrají posuny tektonických desek, tání ledových štítů a ledovců, ale i výstavba přehrad a zadržování vody, zjistila nová studie.

„Když jsem byla na jižním pólu, cítila jsem se stejně jako kdekoli jinde. Nohy jsem měla stále na zemi a obloha byla stále nade mnou,“ říká astrofyzička Abigail Bishopová. Jak je to ale možné? Nechodí lidé na jižním pólu hlavou dolů? Vše je pouze úhlem pohledu. Záleží jen na mozku a gravitaci, vysvětluje odbornice.

Gravitace nás táhne ke středu Země, což mozek vnímá jako „dole“. Pohled na oblohu však odhalí obrácenou polohu Měsíce i souhvězdí. Zda jsme hlavou dolů záleží jen na úhlu pohledu pozorovatele.