Kmenová buňka

Třináctiletého Davida z Bítovan na Chrudimsku před čtyřmi lety srazilo auto, když jel na bicyklu. Utrpěl nárazem do kapoty a silnice těžký úraz hlavy a balancoval na hranici života a smrti. Lékaři mu nedávali žádnou naději. Nicméně se stal zázrak a hoch si místo na tomto světě vybojoval.

Kapr je v českých luzích a hájích oblíbenou rybou nejen na Vánoce. Nejčastěji ji však na našich talířích vidíme při štědrovečerní večeři. Otázku, jak přispět k zachování nejvýznamnějších plemen těchto ryb, si kladli vědci z fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity ve Vodňanech. Byli úspěšní, podařilo se jim totiž najít nový způsob produkce kapra. Právě zachování kaprů je podle biologů velmi důležité, patří totiž k nejčastěji chovaným sladkovodním rybám na světě.

Vědci představují obrovský průlom v oblasti potravinářství. Kvůli konzumaci masa už nebude třeba zabíjení hospodářských zvířat, bude se vyrábět za pomoci kmenových buněk z embrií.

Kanadským vědcům se podařilo úspěšně otestovat implantovatelné zařízení obsahující kmenové buňky, ze kterých se přímo v pacientově těle vyvíjejí funkční beta buňky produkující insulin. Pacienti trpící diabetem typu 1 by se tak mohli dočkat léčby mnohem účinnější a pohodlnější, než je ta stávající.

Vědci do embrya makaků vpravili lidské kmenové buňky. Mohlo by to pomoci v transplantaci orgánů.

Když se podíváte na osobní stránky Bena Greenfielda, zjistíte, čemu všemu se věnuje. Je to osobní trenér, holistický specialista na výživu a zdravotní expert.

Američtí vědci před rokem představili první živé roboty. Vytvořili je z kmenových buněk afrických žab drápatek. Podle nich je také pojmenovali. Podle nejnovějších studií se sami naučili rozmnožovat. A je to proces, jaký odborníci doposud neviděli jak u rostlin, tak u zvířat.

Trvalá bolest kloubů, související s jejich poškozením a onemocněním, je velmi nepříjemnou záležitostí, která dokáže omezit naše každodenní fungování. V řadě případů je léčba složitá a pacienti jsou odkázáni na užívání léků proti bolesti nebo operaci. Nyní je však dostupný nový typ léčby, jenž může přinést skutečnou úlevu řadě pacientů.

Věda pokročila a s tím i robotika. Pryč jsou časy, kdy robot byl jen hromada kabelů a součástek. Nyní se staví roboti z kmenových buněk, mají vlastní umělou inteligenci a nově se dokáží i sami reprodukovat. Podle vědců jde o historický milník. Ideální využití by pak mohli najít v medicíně.

Studentce vysoké školy Veronice Kašubové se ve 30 letech převrátil život naruby. Propuklo u ní autoimunitní onemocnění zvané systémová sklerodermie. Během několika měsíců se rapidně snížila kvalita jejího života, avšak Veronika svůj boj s nemocí nevzdala. Přestože to vypadalo, že za léčbou bude cestovat až do Ameriky, nakonec jí pomohli odborníci v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN), kteří Veronice transplantovali její vlastní kmenové buňky.

Před osmi lety Marka Petružálka brutálně napadli v ulicích Znojma. Útočník ho bodl do krku a Marek skončil na dva roky v kómatu. Z něj se jako zázrakem probral, dodnes má ale vážné trvalé následky. Pomoci mu může léčba kmenovými buňkami, tu však pojišťovna nehradí.

Když se v roce 1993 Michalovi Jonovi na krku udělala bulka, neměl vůbec tušení, o jak závažný problém se jedná. Tehdy měl štěstí, že se včas dostal do rukou odborníků. Jednalo se o nebezpečnou formu zánětu lymfatických uzlin, tehdy ho jako teprve čtvrtého v republice čekala transplantace kmenovými buňkami. V listopadu stejného roku tak na transplantačním oddělení zahájil náročnou léčbu.

S klesajícími teplotami vám koncem října patrně občas naskočí husí kůže. Napadla vás ale někdy otázka, k čemu je to vlastně dobré? Biologové znají odpověď.

Planeta Země zažila za dobu své existence pět masových vymírání, která byla vždy spojena s nárůstem vulkanismu. Nyní čelíme, co se rychlosti úbytku druhů týče, šestému hromadnému vymírání. To však nemá se sopečnou činností pra nic společného.

Antibiotická rezistence se mezi patogenními bakteriemi již delší dobu nekontrolovaně šíří. V důsledku toho léčba antibiotiky velmi často selhává a počty úmrtí spojených s infekčními chorobami rychle stoupají. Nyní vědci přišli se zajímavou alternativou – léčbou pomocí kmenových buněk.

Dříve či později dostihnou každého. Někdo si z nich udělá svou přednost, jiný je pravidelně barví. Napadlo vás ale někdy, jak a kvůli čemu vlasy na hlavě mění barvu na šedou? Nebo kdy je na to ještě brzy a může jít o nemoc?

Látka založená na přírodních aminokyselinách funguje jako brána k přenosu kmenových buněk do mozku a obnovuje poškozenou tkáň tím, že uvolňuje protein GDNF, který umožňuje růst. Díky tomu, že se kmenové buňky transportují v gelu, nejsou po injektaci do mozku pod takovým stresem a snáze se integrují.

Organoidy jsou skvělé 3D modely rozmanitých orgánů. Někdy až trochu strašidelné. To je přesně případ nových minimozků, na kterých narostly jednoduché, ale funkční oči. Zahrnují různé typy očních buněk a rozlišují světlo a tmu. Je jenom otázkou času, kdy na nás nějaký minimozek lišácky mrkne.

Narodily se první myši z vajíček vytvořených z kmenových buněk. Je to nová naděje pro některé neplodné páry.

Narodily se první myši z vajíček vytvořených z kmenových buněk. Je to nová naděje pro některé neplodné páry.

Vědci objevili novou roli krevních buněk, která je zásadní pro zdárnou transplantaci kostní dřeně. Úspěch této transplantace závisí na optimální kondici dárcovských krvetvorných kmenových buněk, nově se však i s přispěním odborníků z Česka zjistilo, že buňky dosud považované za neškodné mohou její úspěšnost snížit.

Úspěch transplantace kostní dřeně závisí na optimální kondici dárcovských krvetvorných kmenových buněk, které jsou pacientovi podány. Vědci nově objevili, že buňky, které byly dosud považovány za neškodné, mohou úspěšnost transplantace snížit.

Experimentální léčba není jen doménou lidské medicíny. Vrací se ke kořenům, síly hledá v přírodě. Otevřená je ale i nejmodernějším výdobytkům vědy.

Krevní destičky zlepšují léčebný potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Jak to dělají, odhalil mezinárodní tým vědců z Česka a Francie.

Česko-francouzský tým vědců odhalil způsob, jak krevní destičky posilují léčivé účinky mezenchymálních, tedy zárodečných kmenových buněk (MSC), které se umí přetvořit v jiné buňky. Zásadní roli v tom hraje přenos mitochondrií při spojení destiček a MSC. Mitochondrie jsou vnitrobuněčné útvary, které jsou přirovnávané k "buněčným elektrárnám". Akademie věd ČR (AV) o výzkumu informovala ČTK v tiskové zprávě.

Vývojová biologie zažívá v poslední době řadu průlomů. Jedním z nich je nový objev amerických a australských vědců. Ti dokázali upravit lidské kožní fibroblasty tak, aby utvořily útvar schopný vývoje jako lidské embryo. To může v budoucnu vyřešit problém nedostupnosti embryí pro účely výzkumu.

Vědci hlásí, že zvrátili zapomnětlivost a úpadek kognitivních funkcí. I když se jim to daří jen do určité míry, a i když pokusy proběhly jen na hlodavcích, přesto se o tom píše v superlativech a jako o „průlomu“. Nejde totiž jen o jakési napravování myších mozků myšími buňkami. Ono se to na myších daří už i pomocí upravených lidských buněk. Klinické testy jsou na spadnutí.

Navzdory mnohým etickým otázkám vědci vložili do embryí primátů lidské kmenové buňky a vytvořili chiméru. Embryo je tak zčásti člověk a zčásti opice. Zárodky přežily až po dobu 20 dní. Výzkum poskytuje nové informace na poli vývojové biologie a evoluce.

Podle studie zveřejněné v akademickém žurnálu Cell tým amerických a čínských vědců úspěšně implantoval lidské buňky do opičích embryí. List The Independent, který o tom informoval, k tomu podotkl, že stvořením takovéto chiméry lidé „otevírají Pandořinu skříňku”.

Nová studie poprvé odhalila důvod, proč jsou lidské mozky výrazně větší a obsahují třikrát více neuronů, než mozky šimpanzů a goril. Práce identifikovala klíčový molekulární přepínač, díky kterému mohou mozkové organoidy lidoopů růst jako lidské a naopak.

Nový kultivační systém a útvar označovaný jako iBlastoid nás staví před dilema: Na jak dlouho lze udržet při životě lidské embryo mimo tělo matky? A smíme dělat všechno, co umíme?

Vědcům se poprvé podařilo vypěstovat slzné žlázy přímo z lidských kmenových buněk tak, aby dokázaly produkovat skutečné slzy. Zdánlivě nevýznamný objev by mohl pomoci lidem trpících poruchami produkce slz.

Umělý miniorgán může pomoci při výzkumu poruch zraku a očních onemocnění. Vědcům z Hubrechtova institutu v Utrechtu se totiž podařilo vypěstovat slznou žlázu.

Menstruační krev má přitom schopnost léčit. Běžně se používá na bradavice.

Slibné výsledky v oblasti léčby poraněné míchy přinesli vědci z Univerzity Yale ve spolupráci s univerzitou v Sapporu. Jejich studie zaměřená na nitrožilní aplikaci vlastních kmenových buněk pacientů prokázala výrazné zlepšení motorických funkcí.

Do svých 14 let Adriana Pazderková žila normální život talentované školačky, těšila se na budoucnost a plánovala studium medicíny. V létě roku 2014 se její život ale obrátil vzhůru nohama – lékaři našli mladé dívce nádor v hlavě. Adriana se vrhla do boje za normální život, nyní ale potřebuje nákladnou léčbu kmenovými buňkami, na kterou může nyní přispět úplně kdokoli.

Už několik tisíc let hledí egyptská sfinga do pouště. Možná, že to tehdy do pouště nebylo, ale to je vedlejší. Ženská hlava a lví tělo. Krvelačná zrůda Mínotaurs, mužské tělo, býčí hlava. Požírá lidské oběti, dokud ji nezahubí řecký hrdina Théseus. Kentauři. Napůl koně, napůl lidé. Jeden z nich byl dokonce vychovatelem dalšího hrdiny, siláka Hérakla. Báje, mytologie, pohádky. Existovali opravdu jen v lidské fantazii?

Živého neandrtálce nemáme. Stejně jako možnost provádět důkladně experimenty na živém lidském mozku. Máme ale kmenové buňky, přečtený genom neandrtálců a genetický editor CRISPR, který se nebojíme použít. Kdo by to kdy řekl, že budeme zkoumat evolucí lidského mozku v plivancích na Petriho misce?

Tým lékařů z Yaleovy univerzity v Japonsku dokázal neuvěřitelné, když vyléčil poranění pacientovy míchy kmenovými buňkami. Porušení míchy v důsledku úrazu páteře bývá pro pacienta často fatální a léčba je velice obtížná.

Jen málokdo při pohledu na nenápadné plodnice václavky hlíznaté tuší, že se dívá na představitele jednoho z největších a nejstarších organismů této planety. To je však jen malá část mimořádnosti tohoto druhu.

Speciální keramický implantát zefektivní zotavení po operaci bederní páteře. Vyvíjí jej vědci z brněnského CEITECu. Umělý vštěp umožní osídlení kmenovými buňkami a urychlí tak prorůstání kosti.

Australští vědci nalezli enzym, který se může stát zásadní terapeutickou látkou pro boj s těžkým svalovým úbytkem, ke kterému může docházet z mnoha důvodů.

Vědci z University of New South Wales vyvinuli "chytré buňky", odborně zvané "indukované multipotentní kmenové buňky (iMS), které jsou vyjmuté z lidské tukové tkáně a přeprogramovány tak, aby fungovaly jako kmenové. V budoucnu by mohly zastávat důležitou roli v klinické praxi.

Oční operace dokážou vyřešit řadu problémů se zrakem. Nejnovější metodou léčby stařecké slepoty je aplikace náplasti s kmenovými buňkami.

Krev je nezbytnou součástí našeho těla. Krevní buňky se dokážou samy množit. Podle nejnovějších výzkumů však fungují i jako paměť naší imunity. Jak přesně fungují kmenové krevní buňky? A co můžeme udělat pro svoji imunitu sami? Přečtěte si, jak podpořit zdravou krev a vyhnout se nákazám.

Vědcům se tentokrát nepodařilo vypěstovat z vajíček odebraných 18. srpna v Keni posledním dvěma samicím severních bílých nosorožců životaschopná embrya. Mezinárodní tým zdržel covid-19, jenž negativně ovlivnil ojedinělý experiment zmrtvýchvstání takřka vyhynulých zvířat. Samice, 31letá Nájin a 20letá Fatu, stárnou a kvalita vajíček den ode dne klesá.

Když je člověku zima, je vyděšený nebo extrémně vzrušený, na kůži se mu utvoří tzv. husí kůže. Kolem cibulek vlasů a chlupů se smrští svaly a vytvoří hrbolek hmatatelný na pokožce. Podle vědců z Harvardovy univerzity tento jev souvisí s růstem vlasů a chlupů. Čím častěji člověk zažívá husí kůži, tím má zdravější porost vlasů a chlupů. Pomoci by tedy mohlo otužování.

Alkohol může být zjevným nepřítelem. Po požití se štěpí na acetaldehyd, který může způsobovat zničení kmenových buněk. Jak k tomu dochází? Podívejme se spolu na výsledky testů britských vědců.

KFC s moskevskou laboratoří vytiskne nugety z kmenových buněk kuřat. Důvod je ekologický i etický, ročně pro řetězec padne asi miliarda kuřat.

Jihokorejští vědci mají novou, velmi účinnou metodu léčby plešatění souvisejícího s vlivem genů a pohlavních hormonů. Dvě třetiny mužů až třetina žen zažívají ve vyšším věku výraznou ztrátu vlasů právě kvůli součinnosti genů a hormonů. Pomoci by jim mohla terapie kmenovými buňkami tukové tkáně. Jihokorejští fyziologové totiž zjistili, že tyto buňky dokážou produkovat hormony, které obnovují a stimulují růst vlasů. Přitom extrakt lze do pokožky jednoduše vtírat.

Látky z kmenových buněk tukové tkáně významně podporují obnovu vlasů.

Ve Spojených státech proběhla u nemocného s Parkinsonovou nemocí první úspěšná transplantace mozkových buněk vyrobených z kmenových buněk vlastní kůže. Jedná se o významný krok v léčbě této neurologické choroby, jelikož dosavadní léčba nemoc dokáže jen zpomalit, a ne zcela zastavit. Operace proběhla v rámci experimentální léčby a dlouholetého výzkumu doktora zabývajícího se výzkumem kmenových buněk Kwang-Soo Kima z Harvardské univerzity.

Další díl pořadu, který připravuje tým novinářů kolem Josefa Klímy. Příběhy podvodů, neetického jednání, pohnuté lidské osudy i dosud neznámé okolnosti historických událostí.

Národní centrum tkání a buněk (NCTB) uvedlo, že vyvíjí lék na léčbu pacientů s nemocí Covid-19. Přípravek na bázi kmenových buněk z tkáně pupečníku by podle centra mohl pomoci pacientům se syndromem akutní dechové tísně, jedním z příznaků závažnějšího průběhu koronavirové infekce. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) by si ale lidé neměli dělat plané naděje.

Metoda používaná ke tvorbě kmenových buněk může omladit celé tkáně i orgány.

Našel jsem způsob, jak vyléčit koronavirus, tvrdí lékař z čínského Wu-chanu Tung-čcheng Wu. Svou metodu, kdy nakaženým pacientům vpraví do krevního oběhu kmenové buňky, testoval na devíti lidech, kteří se nakazili nemocí Covid-19, kterou koronavirus způsobuje.