Kmenová buňka

Genová terapie může u srpkovité nemoci fungovat jako potenciálně kurativní léčba – a přesto ji v prvním roce po schválení dostalo v USA méně než sto pacientů. Léčba však stojí několik milionů dolarů za pacienta a trvá skoro rok. Vědci teď hledají způsob, jak ji zpřístupnit milionům.

Bolest kloubů už dávno není problém jen seniorů. Ortopedové stále častěji upozorňují na to, že artróza se čím dál častěji objevuje také u lidí kolem čtyřicítky a mnohdy i mladších. Vědci ale přichází s novými výsledky, které možná změní budoucnost její léčby.

Osteoartrózou trpí více než 600 milionů lidí, přičemž přibližně 73 procent postižených je starších 55 let a 60 procent tvoří ženy. Současná léčba umí hlavně tlumit bolest a zánět, poškozenou chrupavku ale neobnovuje. Částice získané z menstruační krve by ale mohly při léčbě pomoci.

Nový výzkum naznačuje, že šediny nejsou jen znamením stárnutí, ale také chytrým obranným trikem těla, jak zastavit poškozené buňky dřív, než se zvrhnou v nekontrolovatelné dělení, které může vyústit až ve vznik nebezpečného nádoru.

Zapomeňte na kmenové buňky – vědci z Cedars-Sinai objevili způsob, jak tělo regenerovat pomocí přesně zacílené RNA, která aktivuje vnitřní opravné dráhy. Lék TY1 otevírá cestu k nové éře „instruktivní medicíny“, jež tělu nedodává náhrady, ale klíčové instrukce k uzdravení.

Kdy začínáme tvořit myšlenky? Mezinárodní tým vědců zjistil, že první okamžiky elektrické aktivity mozku probíhají ve strukturovaných vzorcích a bez jakýchkoli vnějších zkušeností, což naznačuje, že mozek je "přednastaven" instrukcemi pro interakci se světem.

V Česku vznikla první biobanka na uskladnění kmenových buněk z dřeně dětských zoubků. Jejich zmrazení přijde rodiče na desítky tisíc korun.

Když dvojnásobný táta Nick Mondek onemocněl agresivní leukémií, lékaři už téměř ztráceli naději. Nakonec se záchrana objevila v jeho vlastním synovi. Devítiletý Stephen neváhal ani minutu a podstoupil náročný zákrok, aby mohl tátovi darovat své kmenové krvetvorné buňky.

Zub, který by jinak skončil v koši, může mít větší cenu, než si myslíte. Kmenové buňky ze zubní dřeně se stávají slibným nástrojem regenerativní medicíny.

Člověk z nitra firmy Riway popisuje, jak distributoři lžou těžce nemocným a potravinový doplněk Purtier vydávají za léčivo. Ukazují hroby, kříže a snaží se vyvolat strach. „Nemají záklopku,“ říká.

Vědci z britské Univerzity v Cambridgi si připisují nemalý úspěch. S využitím kmenových buněk lidí vypěstovali v laboratoři struktury podobné embryu, které pak produkovaly lidské krevní buňky. Tento průlom otevírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání.

Schopnost vytvářet krevní kmenové buňky v laboratoři může jednoho dne umožnit léčbu pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně, pomocí jejich vlastních buněk.

Kmenové buňky se přirozeně vyskytují v mnoha tkáních a tělo je využívá k opravě a obnově. Přesto jsou velmi vzácné – tvoří maximálně jedno procento všech buněk v těle. Díky schopnosti sebeobnovy a přeměny na různé typy buněk jsou již několik desetiletí předmětem výzkumu po celém světě. Česká republika nyní díky první biobance zaměřené na uchování kmenových buněk z dřeně dětských zubů nezůstává pozadu. Nejen o tom, jaký potenciál mají kmenové buňky pro léčbu různých onemocnění, přišel do podcastu Neklepat pohovořit vědec a doktor Petr Bauer.

Nový výzkum naznačuje, že odstraněné zuby moudrosti mohou být cenným zdrojem kmenových buněk – a sloužit tak jako biologická „pojistka“ pro budoucí léčbu. Informuje o tom web Goodnet.

Podle vědců může pobyt ve vesmíru způsobovat stárnutí, protože v takovém prostředí se u kmenových buněk snižuje schopnost obnovy a regenerace. Postupně se tak vyčerpají. Výzkumníci plánují pracovat na protiopatření.

Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami.

Politici na začátku léta odevzdali majetková přiznání, ta se ale zveřejňují jen na žádost. Seznam Zprávy přináší pohled do majetků těch, kteří mají šanci se po volbách do Sněmovny dostat a nyní u nás nikde zvoleni nejsou.

Víte, co by bylo špatné? Kdyby Bureš zval Tomia, aby s Kačkou zašli na pivo s Vláďou, vpálila ODS místopředsedovi hnutí ANO Karlu Havlíčkovi, který označil úterní schůzku lídrů SPOLU a STAN za gr…

Zuby by se mohly v budoucnu, alespoň do jisté míry, tak nějak opravovat samy. Zatím to zní jako sci-fi, ale první krok k tomu byl již učiněn. Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky tvořící zubní tkáň.

Japonský experiment na Mezinárodní vesmírné stanici ukázal, že i po půlročním pobytu na orbitě mohou kmenové buňky spermií vést k narození zdravých „kosmických myší“.

Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň.

Všimly jste si dámy v poslední době, že vám nějak hodně vypadávají vlasy? Není totiž nic nepříjemnějšího, než když žena začně přicházet o svoji bujnou hřívu. Jedním z důvodů může být přílišný stres. Podívejme se na 4 tipy, jak chránit vlasy.

Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně.

Výzkumníci z Masarykovy univerzity vyvinuli převratnou metodu, jak přeměnit kmenové buňky na zubní tkáň. Místo vnějších podnětů použili lentiviry, které zasáhly přímo do genomu.

Brno - Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně. Na webu univerzity o tom informoval mluvčí Radim Sajbot.

Pro lidi, kteří dlouhodobě trpí bolestí kolen, se objevila nová naděje. Vědci zjistili, že injekce z kmenových buněk zmírňují bolest i zánět a dochází díky nim k regeneraci kolen. Polští lékaři nyní metodu testují.

Brněnská klinika musí zaplatit pokutu 300 000 korun. Pacientům s Parkinsonovou chorobou nabízí léčbu kmenovými buňkami, na kterou nemá potřebnou licenci. Rozhodl tak Státní ústav pro kontrolu léčiv.

(ROZHOVOR) Imunolog a vedoucí lékař Medicínského centra Praha Radek Klubal se už více než 30 let zabývá hematopoetickými a mezenchymálními kmenovými buňkami. Výzkum v tomto odvětví v poslední době rychle postupuje vpřed, takže už za několik let by buňky mohly výrazně usnadnit léčbu rakoviny, alergií, autoimunitních onemocnění či Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby. V rozhovoru pro Euro.cz Klubal prozradil, proč jsou kmenové buňky z medicínského hlediska tak zajímavé, z jakého důvodu by měly lidé zvážit uložení pupečníkové krve u novorozenců nebo proč se kmenovými buňkami léči koně i psi. Pane doktore, mohl byste prosím přiblížit, co jsou kmenové buňky vlastně zač?

Čínští badatelé provedli transplantaci kmenových buněk ženě s cukrovkou. Zákrok měl velký úspěch! Rok po operaci je pacientka zdravá a inzulin nepotřebuje. O potenciálu kmenových buněk se mezi vědeckými kruhy diskutuje už dlouho. Nyní se to skutečně podařilo. Kromě ženy podstoupilo zákrok už 12 lidí a 10 z nich se vyléčilo!

Evropská léková agentura (EMA) v červnu schválila celkem 13 nových léků. Patří mezi ně terapie kmenovými buňkami u pacientů s rakovinou krve nebo lék na závažnou chorobou jater.

V současné době neexistuje žádná schválená konvenční léčba, která by dokázala nemocné s diabetem I. typu, zcela vyléčit. O to úžasněji působí zpráva farmaceutické společnosti Vertex, jejíž experimentální lék Zimislecel pomohl vyléčit 10 z 12 lidí s nejtěžší formou diabetu I. typu. Po absolvování léčby nemocní již nepotřebovali další aplikace inzulinu.

Při oslavách Dne nezávislosti mladého muže v Kalifornii ohňostroj připravil o zrak v levém oku. Nyní po pěti letech získal znovu zrak díky revoluční transplantaci. Tato metoda by podle odborníků mohla…

Tým vědců z Tuftsovy univerzity vyvinul „chytrý“ bioimplantát, který pomocí kmenových buněk nahradí chybějící zub a dokáže se propojit i s nervovou tkání.

„Jsem si vědom, že dřív nebo později skončím na vozíčku,“ říká třiadvacetiletý Adam Choma, kterému se vrátila rakovina a metastazovala do všech kostí. Lékaři nyní zvažují léčbu kmenovými buňkami, která by mohla Adamovi s přibližně třicetiprocentní šancí prodloužit život.

Další pacient se začal hýbat částečně, dalším dvěma zatím experimentální léčba pomohla pouze minimálně. Milionům lidí na světě s poraněním míchy svitla naděje.

Rodiče si mohou zuby dětí uložit do biobanky pro budoucí využití. Služba stojí řádově desetitisíce.

Mnozí to znají: jíte víceméně stejně, hýbete se, ale přesto se břicho zvětšuje a kalhoty v pase podezřele táhnou. Vědci konečně přišli na to, proč po čtyřicítce přibíráme – a není to jen o tom, že jíme více nebo se hýbeme méně. Tělo totiž začíná fungovat jinak. A za vším stojí buňky, které dosud stály stranou pozornosti.

Agáta Hanychová a Ornella Koktová před časem vyzvaly své fanoušky na sociálních sítích k podpoře sbírky pro malou Victorku, kterou fyzicky napadal její biologický otec, a od té doby má trvalé zdravotní následky. Influencerkám se podařilo vybrat neuvěřitelných 4,5 milionu korun. Nyní malá bojovnice nastoupila na intenzivní léčbu kmenovými buňkami.

Česká biotechnologická společnost Bioinova spouští první biobanku v České republice zaměřenou na uchování dřeně dětských zubů, z níž lze získat vysoce kvalitní kmenové buňky. Tyto buňky mají obrovský potenciál pro léčbu mnoha závažných chorob, zejména v oblasti regenerativní medicíny, tkáňového inženýrství, ale i některých systémových onemocnění. V České republice i ve světě probíhá nespočet výzkumných aktivit, na základě kterých se neustále rozšiřuje škála onemocnění potenciálně léčitelných kmenovými buňkami.

Léčba pacienta jeho vlastními buňkami zaměstnává vědce stále víc. Na využití kmenových buněk se dělají tisíce studií a některé z nich i v Česku. Odebírají se nejen z krve či pupečníkové šňůry, ale i z dětských zubů. Rodiče dětí je mohou nechat až na desítky let uskladnit v pražské biobance, která byla v Česku nově spuštěna jako první v Evropské unii.

Po desetiletích velkých slibů a neúspěchů dosáhli vědci působivého pokroku v přesvědčování kmenových buněk, aby opravovaly poškozené orgány.

Peter Bauer působil na prestižních institucích v Japonsku i USA, včetně slavné Mayo Clinic. V Česku teď rozjíždí unikátní biobanku, která nemá v Evropě obdoby.

Existuje stále hodně skeptiků, kteří léčbu kmenovými buňkami nepodporují. Existují ale i konkrétní příběhy, které mluví o radikální změně života. A právě ty můžou změnit budoucnost medicíny i přístup pojišťoven. Mluvme o nich.

Je to záhada. Mezi 20 lety a šedesátkou se náš výdej energie zásadním způsobem nemění. Přesto se lidem ve věku mezi 40 a 65 lety v těle hromadí útrobní tuk. Ten je mnohem nebezpečnější než tuk ukládaný do podkoží, protože výrazně zvyšuje riziko civilizačních chorob, jako je cukrovka druhého typu nebo onemocnění srdce a cév.

Vědci zkoumáním kmenových buněk odhalují fascinující paralely s tisíciletými náboženskými symboly nesmrtelnosti. Je možné, že dávné mýty nebyly fantazií, ale intuitivním popisem procesů, které dnes pozorujeme pod mikroskopy?

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.

Na trhu dnes najdete velké množství produktů s takzvanými kmenovými buňkami. Víte, co to vlastně kmenové buňky jsou?

Sci-fi filmy z 80. a 90. let věštily 21. století boom kyborgů. Místo hybridů biologického organismu a stroje jsme se ale dočkali neméně úžasné technologie založené na doplňku čistě biologickém. Japonští vědci popsali případ muže, který po ochrnutí znovu stojí a učí se chodit díky upraveným kmenovým buňkám.

Kmenové buňky jsou často prezentovány jako všelék. Pochybné kliniky po celém světě slibují ve stylu „nemožné na počkání a zázraky do tří dnů“ uzdravení i nemocným, na jejichž choroby nemá moderní medicína lék. Seriózní klinické testy léčby kmenovými buňkami se často ocitají ve stínu tohoto obchodu s lidským neštěstím.

Vědci poprvé transplantovali spermatogoniální kmenové buňky člověku. Převratná metoda by mohla vrátit plodnost mužům, kteří ji ztratili kvůli nemoci nebo léčbě.

Světový den povědomí o autismu je mezinárodně uznávaným dnem každoročně 2. dubna. Povzbuzuje členské státy OSN k přijetí opatření zvyšující povědomí o autistech na celém světě. V naší zemi jich žijí až stovky tisíc. Rozumíme jim? A chceme vůbec?

Na celém světě jsou miliony beznadějně ochrnutých lidí. Nejčastější příčinou je trvalé poškození míchy, která zodpovídá za přenos zpráv mezi mozkem a zbytkem těla. Jakmile dojde k jejímu narušení, má velmi omezenou schopnost hojení. Většina pacientů pak končí na invalidním vozíku. Naději přináší terapie kmenovými buňkami, které dokážou v místě poranění zregenerovat ztracená nervová spojení.

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.

Transplantace vlastních kmenových buněk pacienta představuje průlom v léčbě poškození rohovky.

Příběh malé Victorky zasáhl celé Česko. Narodila se jako zdravé miminko, ale v pouhých šesti měsících ji vlastní otec brutálně napadl. Holčička přežila, avšak její jedinou šancí na lepší život je transplantace kmenových buněk a intenzivní rehabilitace. Léčba je však velmi nákladná.

Revoluční léčba kmenovými buňkami pomohla chlapci s Aspergerovým syndromem a ukázala nové možnosti tam, kde klasická léčba selhává.

Schopnost kmenových buněk regenerovat tkáně a obnovovat funkce organismu přináší nové možnosti tam, kde klasická léčba často nestačí. Příběh malého Alexe ze Slovenska, kterému byl diagnostikován Aspergerův syndrom, je jedním z mnoha důkazů, že kmenové buňky obsažené v pupečníkové krvi dokážou změnit či zlepšit kvalitu života.

Rybí tuk, vitamin D nebo sex. I takto lze krotit projevy stárnutí, které se týkají kvality bílkovin, klesajícího počtu kmenových buněk a zkracujících se chromozomů.

Účinný lék na Alzheimerovu chorobu se vědci snaží již několik let. Řešení by mohlo být hodně nečekané. Základem nové terapie by totiž mohly být kmenové buňky z menstruační krve. Naznačují to výsledky…