Kmenová buňka

V věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který dnes o jeho smrti informoval.

V věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který v pondělí o jeho smrti informoval.

V věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který dnes o jeho smrti informoval.

Model embrya vytvořený týmem izraelských vědců odhaluje dosud neznámé informace o možném vzniku některých vrozených defektů.

Vědci vytvořili v laboratoři kompletní modely lidských embryí z kmenových buněk a vypěstovali je mimo dělohu. Objev otevírá cestu k pokroku v oblasti plodnosti, testování léčiv a transplantací.

Gorilí babička z budapešťské zoo absolvovala léčbu osteoartrózy pomocí kmenových buněk. Časem by tato léčba mohla sloužit i lidem.

Malý Adam se o prázdninách topil na koupališti. Přežil díky záchranářům. Aby ale mohl opět normálně žít, potřebuje nákladnou léčbu a celodenní péči. Rodina proto prosí o pomoc.

I když lidstvo dokáže mnoho zázraků, dolétne do vesmíru, obletí planetu či se potopí do nejhlubší propasti, stále nedokáže jednu věc. Nahradit vědeckým způsobem zázrak početí. Ten moment, kdy se spojí spermie a vajíčko a začne reprodukce. To ale již také není pravda, protože poslední zprávy hovoří o tom, že v Číně dokázali pomocí metody podobné IVF implantovat do těla samice opice oplodněné vajíčko, které nevzniklo spojením spermie a vajíčka, ale bylo vypěstováno ve zkumavce pomocí kmenových buněk.

Měsíc povědomí o pupečníkové krvi každý červenec vyzývá ke vzdělávání lidí a zvyšování povědomí o významu a léčivém potenciálu pupečníkové krve a krvetvorných kmenových buňkách, které obsahuje. V současnosti se pupečníková krev používá po celém světě k léčení mnoha nemocí – což z ní činí přirozený zázrak, který lze získat pouze zázrakem zrození.

Jihokorejský biolog Woo-suk Hwang platil za vědeckou superstar. Úspěch stíhal úspěch, a zdálo se, že Nobelova cena je pro něj jen otázkou času. Nakonec ale Hwangova bublina přece jen splaskla

Vlasy jsou tématem mnoha lidí. Někdo o ně přichází ve větším množství, než by chtěl, ať už je to vinou genetiky, nebo zdravotního stavu. Vědci se proto rozhodli najít pro dotyčné řešení. Podle nové studie by mohly pomoci kmenové buňky, informoval server Earth a PNAS.

Proč krk stárne rychleji, než si myslíte? Je to dáno tím, že jeho kůže bývá mnohem tenčí a oproti obličeji nedisponuje takovým množstvím mazových žláz a kmenových buněk. Jak o něj správně pečovat?

Britští vědci vytvořili lidská embrya bez použití spermií a vajíček. Nejedná se o skutečná lidská embrya, podobají se však těm v nejranějším vývoji. Tento úspěch vyvolává mezi odborníky značné kontroverze, neboť jsme už jen krok od překročení hranic etiky a zákony s tímto nepočítaly. Snaha vytvořit umělá embrya probíhá už pár let. Různé expertní týmy dokázaly přimět kmenové buňky myší, aby se zkombinovaly do podoby velmi raných embryí.

Tým vědců z Velké Británie a Spojených států oznámil, že se mu podařilo vytvořit první umělé lidské embryo na světě.

Tým vědců poprvé uměle vytvořil lidské embryo. Odborníci použili kmenové buňky, díky čemuž není třeba použít vajíčka ani spermie. Jejich přelomový objev by mohl pomoci při výzkumu genetických vad nebo u prevence potratů, zároveň však otevírá závažné etické a právní otázky.

Tým vědců poprvé uměle vytvořil lidské embryo. Jejich přelomový objev by mohl pomoci výzkumu genetických poruch a prevenci potratů, ale zároveň otevírá závažné etické a právní otázky. Vědci použili kmenové buňky, díky čemuž není třeba použít vajíčka ani spermie. O studii, kterou její autoři představili na středeční konferenci v Bostonu, napsal deník The Guardian.

Genetika nás přibližuje k léku proti plešatosti.

Šedivění vlasů je nevyhnutelnou součástí stárnutí. S každou další dekádou po třicítce se pravděpodobnost šedivění zvyšuje o 10 až 20 %. Podle výzkumu provedeného na University of Alabama v Birminghamu, ve věku 61 až 65 let, 91 % lidí projevuje určitou míru šedivění vlasů. Ale proč vlastně vlasy šediví?

Mít „mladou krev“ nemusí už být jen synonymem mládí. Mladá krev skutečně může organizmus omladit. Není jen elixírem mládí, ale i zdraví, jak zjistil tým vědců, který ve své studii zkoumal její účinky na myších stařenkách.

Čínští vědci použili opičí kmenové buňky k vytvoření struktur podobných embryím. Takto v laboratoři vyvinutá embrya se po vpravení do samice jeví jako nejranější stádia těhotenství. Cílem tohoto výzkumu je prohloubit naše znalosti embryonálního vývoje a tvorby raných orgánů bez etických dilemat spojených s používáním lidských embryonálních buněk, píše web Modern sciences.

Vědci popsali pozorováním srsti myší neobvyklé chování kmenových buněk, které se nacházejí i v našich vlasech. Ty putují z jedné části folikuly do druhé, kde s pomocí proteinů stimulují pigmentové buňky. Tohle zjištění je klíčem k zastavení šedivění vlasů. Bude nutné jej však ještě potvrdit. Experti z Grossmanovy lékařské školy Newyorské univerzity vysvětlili proces šedivění vlasů. Dva roky sledovali v srsti myší chování melanocytových kmenových buněk odpovědných za tvorbu pigmentu i v lidských vlasových folikulech. Chtěli zjistit, zda šedivíme v důsledku ztráty těchto kmenových buněk.

Američtí vědci se domnívají, že mohli odhalit, proč vlasy s přibývajícím věkem šednou. Jako příčinu uvádějí buňky tvořící pigment, které ztrácejí schopnost dozrát.

Dočkáme se léku, který zastaví šedivění vlasů? Pravděpodobně to bude ještě několik let trvat. Vědci se však domnívají, že zjistili, co ho způsobuje.

Badatelé dva roky zkoumali kmenové buňky obstarávající barvení chlupů v srsti myší. Chování buněk je značně překvapilo. Doufají, že najdou cestu, jak lidem zachovat barvu jejich vlasů v každém věku.

Američtí vědci hlásí zásadní objev. Podařilo se jim sestavit hybridní bio počítač kultivací více než 80 000 myších kmenových buněk.

Kšefty a kšeftíky a k tomu velká slova, co všechno je třeba udělat pro „našilidi“, které ožebračuje děsivá asociální vláda válečného štváče Petra Fialy. Takhle vystupují Karel Havlíček (ANO) a ...

Bývalý ministr Karel Havlíček (ANO) a aktuální vůdce proruských demonstrací Jindřich Rajchl společně seděli ve správní radě společnosti Bioinova. Konkrétně se jednalo o roky 2009 až 2015 a o ...

Být věčně mlád…  a věčné je i toto téma. Ač ne všechny – pokud jde o vzhled – stáří trápí a přijímají ho s noblesou jako přirozený proces, ač i oni chtějí ve zralém věku vypadat dobře. Žádné sérum ani lektvar nedokáže zvrátit přirozené stárnutí a zabránit gravitaci, která „potvůrka“ má velký podíl na vizuálním stáří. Nyní vědci dokázali, že lze omladit kožní buňky.

Vědci z Centra polymerních systémů zlínské univerzity se podíleli na výzkumu, který se zabýval vztahy mezi biomateriály a kmenovými buňkami. Projekt trval tři roky, pracovali na něm také vědci z brněnské Masarykovy univerzity.

Pacientovi z Německa byla provedena transplantace, aby mu pomohla léčit poruchu krvetvorby, v jeho případě leukémii, která se u něj rozvinula současně s infekcí HIV. Po čtyřech letech vysazení antiretrovirálních léků se u něj porucha neobnovila.

Studenti Přírodovědecké fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem spolupracují s kolegy z Technické univerzity Drážďany na zefektivnění práce speciálního zařízení pro kultivaci kmenových buněk. Buňky poté mohou pomoci při léčbě některých nemocí. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí univerzity Jana Kasaničová.

Vědci hledají prvky mladé krve, které by se mohly vložit do pilulky a zabrzdily stárnutí.

V této sezoně Bundesligy odehrál zatím každou minutu. Před očekávaným utkáním s druhým Unionem Berlín však dostal Willi Orbán nečekanou zprávu. Zjistil totiž, že je vhodným dárcem kmenových buněk a může zachránit lidský život. Maďarský obránce se ale pokusí stihnout také sobotní start v dresu RB Lipska.

Tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil tzv. primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli zástupci Safari Parku Dvůr Králové. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na němž mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.

Tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil tzv. primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce.…

Konsilium BioRescue vedené Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem si připsalo významný objev – vytvořil prvotní zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce.

Nosorožci bílí severní jsou ohroženi vyhynutím. Poslední dvě samice tohoto druhu žijí v Keni a patří dvorské zoo.

Šestnáctiletá Alexandra Čechová není jako ostatní dívky v jejím věku. Kvůli komplikacím při porodu se u ní rozvinula těžká psychomotorická retardace a je na úrovni půlročního dítěte. Za svůj život absolvovala nespočet rehabilitací, cvičení i vyšetření. Nic z toho však výrazně nepomohlo a rodiče dodnes neznají přesnou diagnózu. Velkou naději ve zlepšení zdravotního stavu dospívající dívky vkládají do léčby kmenovými buňkami, která se však v Česku neprovádí a je finančně velmi nákladná. Příběh své nejstarší dcery popisuje padesátiletá Sylva Čechová z Jesenice.

Rodina 16leté Alexandry Čechové by si nepřála nic jiného, než aby mohla žít jako normální dívka. To jí ale nebylo dopřáno –⁠ už jako miminko začala mít psychomotorické problémy. Roky a roky rehabilitací ale nepomohly a Lexi se nedokáže bez pomoci ani posadit. Přesto má naději na lepší život. Ten by jí mohla zajistit léčba kmenovými buňkami, která se ale v Česku neprovádí, a zaplatit si specializovanou kliniku v zahraničí je nad finanční možnosti rodiny.

Krev přesně podle potřeby, která v těle vydrží déle a nenese žádná rizika. To si lékaři slibují od krve vyrobené v laboratoři z kmenových buněk.

Účastníci klinické studie dostali poprvé v historii transfuzi krve vypěstované v laboratoři. Podle zpravodajského serveru BBC News to v pondělí oznámili britští vědci. Testují malé množství krve, které zhruba odpovídá jedné čajové lžičce, aby zjistili, jak se chová v těle.

Jde o myší syntetická embrya, která vědci vypěstovali z kmenových buněk, aniž by použili spermie, vajíčka a obešli se i bez dělohy. A embrya přesto zdravě rostla, měla všechny zdravé orgány a zdravé srdce.

Studie na lidoopech byly v Evropě z etických důvodů dlouho zakázány. Alternativou k použití zvířat ve studiích je použití takzvaných organoidů.

Dalším krokem je výzkum aplikovat na lidských kmenových buňkách. Vědci doufají, že jejich výsledky bude možné zopakovat pomocí léků a plešatým lidem tak navrátit vlasy.

S přibývajícím věkem se kosti postupně ztenčují a zvyšuje se pravděpodobnost vzniku kostních onemocnění, jako je osteoporóza. Jedním z důvodů je zhoršená funkce kmenových buněk kostní dřeně, které jsou potřebné pro udržení integrity kosti, jak píše server The Brighter Side.

Ani hlásek ještě nevydal zanedlouho roční Oliver Lichnovský ze Sedlnic na Novojičínsku. Od narození totiž trpí vzácnou vrozenou vadou, ochrnutím hlasivek a hrtanu. Proč, to lékaři dosud nezjistili. Rodiče chlapečka se však nevzdávají a věří, že jednou jejich syn promluví.

Ztráta mléčných zubů probíhá v některých rodinách naprosto bez povšimnutí, jinde zubní víla nosí peníze či hračky. V mléčných zubech je ovšem ukryt biologický poklad.

Týmu z univerzity v Cambridge se podařilo vytvořit v laboratoři syntetické myší embryo, a to bez vajíčka i spermie. Malý zárodek vykazoval známky mozku i bijícího srdce.

Australští a američtí vědci se pustili do projektu, jehož cílem je vzkřísit vyhynulého vakovlka tasmánského. Poslední známý vakovlk (neboli tasmánský tygr či vlk) uhynul ve 30. letech 20. století. Podle týmu by šlo druh znovu vytvořit pomocí kmenových buněk a technologie úpravy genů. Do přírody by se první tasmánský vlk údajně mohl vrátit za 10 let. Jiní odborníci jsou ale skeptičtí.

K vytvoření struktur podobných embryím se střevním traktem, počátky mozku a bijícím srdcem byly použity myší kmenové buňky.

Výzkumníci v Austrálii a v USA se pokusí oživit vyhynulého tasmánského tygra. Tým vědců, kteří za multimilionovým projektem stojí, k tomu využije kmenové buňky a editování genů. Jak ale píše BBC, ostatní experti jsou k projektu skeptičtí.

Nová metoda umí bílé krvinky vyrábět z kmenových buněk efektivněji než dosud.

Tým vědců ze Společnosti Maxe Plancka nedávno zveřejnil nový ohromující výzkum, který naznačuje, že posunul oblast organoidů na novou odvážnou hranici. Organoidy jsou syntetické biologické konstrukty, které v různé míře napodobují lidské orgány. Vědci je pěstují programováním shluků kmenových buněk, jak píše server The Next Web.

Vědci nás zřejmě nikdy nepřestanou překvapovat. Těm z Weizmannova institutu věd se podařil přelomový počin. V laboratoři vytvořili první embryo bez spermie, vajíčka a oplodnění a při výzkumu použili kmenové buňky myší. Tento úspěch může znamenat zásadní změnu nejen pro lidi, ale i pro zvířata.

Celá generace vědců zajímající se o diabetes 1. typu hledá cestu, jak tuto autoimunitní nemoc jednou provždy vyléčit. Možnosti, jak diabetikům ulevit, se hledají vlastně už od dob vynálezu inzulínu, ale tato potřeba se stává čím dál tím palčivější s nárůstem nových pacientů. Až nyní přicházejí vědci z australské Monash University s průlomem, který by znamenal možnost reaktivovat produkci inzulínu přímo v pankreatických kmenových buňkách.

Američtí vědci hledají ve vesmíru naději pro nemocné lidi. Kmenové buňky vypěstované v nulové gravitaci by podle nich mohly znamenat revoluci při léčení různých onemocnění. Informoval o tom magazín Learning English.

Vlastní kmenové buňky výzkumníka Dhruvy Sareenaové nyní obíhají kolem Země, aby otestovali, zda porostou lépe v nulové gravitaci.

Malí boti jsou vyrobeni z kožních buněk žab, ale nereprodukují se mitózou nebo meiózou ani žádným jiným způsobem, jak se buňky dělí a replikují za normálních okolností.

Léčba kmenovými buňkami je v Česku zakázaná. Brněnská klinika Cellthera proto posílá své pacienty do Vídně. Její šéf Jaroslav Michálek se ostře ohrazuje, když je nařčen z pochybení.

Dominika byla usměvavá dívka, která si užívala života. Vše se však změnilo 17. března 2018, kdy došlo k vážné dopravní nehodě. V nemocnici bojovala o život. Ačkoliv první těžkou bitvu vyhrála, dostavily se komplikace. Kvůli zranění jí otekla mícha, zcela ochrnula a musela být připojena k umělé plicní ventilaci. Nyní jedenáctiletá slečna ušla za čtyři roky velký kus cesty, přesto potřebuje pomoc. Aby se její stav nadále zlepšoval, musí podstoupit aplikaci kmenových buněk. Ta je však finančně velmi náročná.