Kosmická sonda

Sonda JUICE, původně určená ke zkoumání měsíců Jupiteru, zachytila aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Vědci doufají, že jim jedinečná data prozradí, z čeho se komety z jiných hvězdných soustav skutečně skládají – a možná i jak vznikají světy.

Nový snímek mezihvězdné komety 3I/ATLAS poskytla Evropská kosmická agentura. Záběry ze sondy Juice využila také k získání nových dat o objektu. Zcela novou fotografii zveřejnili i astronomové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír, kteří použili Hubbleův vesmírný dalekohled. Ačkoliv se vědci shodují na kosmickém původu mezihvězdného tělesa, astrofyzik Avi Loeb upozornil na další anomálie, které podle něj mají nejasný původ.

Evropská kosmická agentura prozkoumává možnosti, jak najít další využití pro Evropský servisní modul (ESM - European Service Module) lodí Orion a sondy ERO (Earth Return Orbiter) z programu MSR, protože podpora Spojených států pro programy NASA, pro které byly původně navrženy, se do budoucna jeví jako nejistá. během druhého dne zasedání Rady na ministerské úrovni v německém Brémách prezentoval generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, návrhy programů a financování agentury zástupcům členských států. Mezi návrhy byla i potenciální cesta dál pro příspěvky ESA k programu Artemis NASA, konkrétně ke kosmické lodi Orion, a k misi Mars Sample Return.

V odborných kruzích v poslední době často zaznívá názor, že by se tuzemské zdravotnictví bez ukrajinských pracovníků na zdravotnických, ale především nezdravotnických pozicích mohlo propadnout do personální krize.

Zkušené důstojníky československé armády Miloslava Jebavého, Karla Sabelu a Viléma Soka zavraždili bolševici v červenci 1949.

Zdroje na Zemi jsou konečné, války nevyhnutelné a pro lidstvo tu nakonec nebude místo. Aspoň to říkají miliardáři Jeff Bezos a Elon Musk, jejichž firmy soupeří v dobývání kosmu. Nejvyšší cíl, tedy kolonie, chce každý ale jinde.

Letos v létě se astronomické observatoři v Chile podařilo detekovat velice neobvyklou kometu, která cestuje až z dalekých hlubin vesmíru. Nyní se na ni můžeme podívat zblízka díky prvním snímkům od NASA.

Co je 3I/ATLAS- kometa, kosmická loď neznámého původu? Záhadný mezihvězdný objekt v posledních dnech upoutal pozornost celého světa a vyvolal řadu teorií, z nichž některé jsou podivnější než jiné. Nyní však NASA zveřejnila snímky, které by mohly tyto pochybnosti vyvrátit.

NASA spustila bezprecedentní pozorovací kampaň, která sleduje mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Od Marsu přes Hubbleův teleskop až po sondy jako Lucy a Psyche – dvanáct misí pomáhá odhalit složení a původ tohoto vzácného návštěvníka z jiné části galaxie.

Slunce je nezbytné pro vznik a udržení života na Zemi, ale zároveň představuje mohutnou hvězdu schopnou vyvrhovat do vesmíru oblaky žhavé plazmy, které mohou naši planetu ohrozit. Ačkoliv ho vnímáme jako stabilní a klidné, vědci odhalili, že ve vesmíru existují hvězdy mnohem bouřlivější.

Experiment na palubě ISS ukázal, že mechové spory dokážou přežít devět měsíců ve volném vesmíru – bez atmosféry, pod kosmickým zářením a v extrémních teplotách. Tento objev mění naše chápání odolnosti života a otevírá nové možnosti pro výzkum vesmíru i jeho kolonizaci.

Od července, kdy byla mezihvězdná kometa 3I/ATLAS – třetí svého druhu – poprvé zaznamenána, astronomové po celém světě ji od té doby sledují a pozorují, jak se proměňuje z ledové koule v jasné světélkující těleso při svém přiblížení ke Slunci.

NASA zveřejnila první snímky mezihvězdné komety 3I/Atlas. Rozmazané záběry potvrdily, že jde o běžnou kometu z ledu a prachu, ne o mimozemskou sondu.

NASA spouští záchranný plán jak z hollywoodského filmu: soukromá sonda má pomocí robotických paží zachytit stárnoucí teleskop Swift a vynést ho zpět na bezpečnou orbitu.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. V noci na čtvrtek o tom informovala agentura Reuters s tím, že NASA zároveň odmítl spekulace, že jde o mimozemskou sondu.

Washington - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters s tím, že NASA zároveň odmítl spekulace, že jde o mimozemskou sondu.

Jmenuje se divně a ještě podivněji vypadá. 486958 Arrokoth, dříve přezdívaný Ultima Thule, je hodně zvláštní věc. Tato transneptunská dvojplanetka se nachází v Kuiperově pásu a stala se nejvzdálenějším a nejprimitivnějším objektem ve vesmíru, který zkoumala kosmická loď.

Vědci poprvé prokázali, že podpovrchový oceán mírně zahřívá rovněž oblast severního pólu na Enceladu. Naznačuje to, že je tento měsíc energeticky v rovnováze, což je dobrá zpráva pro možný výskyt života.

Experimenty sond Viking z roku 1976 měly odpovědět na otázku, zda je Mars domovem života. Nová studie ukazuje, že výsledky nebyly tak jednoznačné, jak se dlouho tvrdilo – a některé signály z marťanské půdy možná přece jen svědčí o biologické aktivitě.

Minulý týden zamířila k Marsu dvojice malých sond mise EscaPADE. Kromě vědeckému průzkumu má tento projekt otestovat vizi nového šéfa NASA, zda lze i velké meziplanetární mise zvládnout výrazně levněji.

Tento týden byl veskrze kosmický. Startovaly Falcony 9, Atlas V, ale hlavně New Glenn! Nový silný nosič od Blue Origin bude hlavním tématem Kosmotýdeníku. Zajímavý je především úspěšným přistáním prvního stupně. V dalších tématech se podíváme na novinky kolem malého nákladního raketoplánu Dream Chaser, jehož projekt je stále aktivní, a možná se dočkáme i jeho startu. Zprostředkujeme vám také na test indického padákového systému pro jejich novou pilotovanou loď a další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dvě malé sondy letí na Mars a jejich úkol není pouze vědecký. Mise ESCAPADE má za cíl ukázat, zda se NASA může skutečně spolehnout na levnější, externě zadávané projekty a opustit tradiční nákladný model mezihvězdných misí. Technologický miliardář Jared Isaacman chce agenturu podle této myšlenky transformovat. ESCAPADE tak slouží jako první velký test.

Elon Musk a Jeff Bezos spolu už roky soupeří o to, kdo dokáže více posunout komerční lety do vesmíru. Musk měl se svou SpaceX dlouho náskok díky raketám, které se po startu umí vrátit zpět a pak je lze použít znovu, čímž se dramaticky snižuje cena každé mise. 13. listopadu letošního roku ale přišel moment, který rozložení sil poprvé mění. Bezosova společnost Blue Origin se svou raketou New Glenn nejenže vyslala do vesmíru dvě sondy mířící k Marsu, ale hlavně poprvé zvládla přistát se spodním stupněm, tedy největší částí s hlavními motory. Tím se Blue Origin poprvé dostala do pozice firmy, která může začít reálně soutěžit o stejné zakázky a stejné mise jako SpaceX.

Mars měl kdysi hustou atmosféru a vodu, jenže něco se tam stalo a dnes je to nehostinná planeta. NASA chce teď pomocí unikátní mise se dvěma sondami v tandemu zjistit, co se přihodilo.

Že se lidská sonda Voyager 1 nachází mimo sluneční soustavu asi každý ví. Kde je právě teď? To víme „přesně“. Je vlastně pořád blízko, i když už v mezihvězdném prostoru, více než 24 miliard kilometrů od Země. Pohybuje se rychlostí přes 61 000 km/h.

Čtveřici firem z Brno Space Clusteru se podařilo zvítězit v tendru na infračervený spektrometr, který bude v evropské sondě EnVision analyzovat atmosféru planety Venuše. Ku příležitosti výročí sta let nalezení Věstonické venuše ji na něj vytisknou.

Zachytit mezihvězdný objekt není snadné – natož z oběžné dráhy Marsu. Čínské sondě Tianwen-1 se to přesto povedlo. Kometa 3I/ATLAS, návštěvník z jiné hvězdné soustavy, byla zachycena z bezprecedentní vzdálenosti 28 milionů kilometrů. Vědci hovoří o technickém i vědeckém triumfu.

Měsíc Enceladus obíhající kolem planety Saturn splňuje všechny podmínky pro existenci života. V novém článku magazínu New Scientist to tvrdí vědci z univerzity v Oxfordu.

Sonda Tianwen-1 pořídila jedinečné snímky mezihvězdné komety 3I/ATLAS, která nedávno proletěla kolem Marsu. Zatímco Čína zveřejňuje ostré fotografie jádra i komy, NASA kvůli vládnímu shutdownu mlčí. Čínská sonda Tianwen-1 dosáhla významného milníku, když během obíhání kolem Marsu zachytila snímky mezihvězdné komety 3I/ATLAS, jež na sebe v posledních měsících strhává velkou vlnu pozornosti laické i odborné veřejnosti.

Jakub Vágner se na sociálních pochlubil, že si splnil další životní metu. Podařilo se mu ulovit největší rybu, která plave v Orlické přehradě! A zároveň také rybu, kterou tři roky naháněl. Tou rybou j…

Na snímcích evropské sondy ExoMars vědci identifikovali stopy sesuvů prachu na marsovském vulkánu Apollinaris Mons. Sesuvy podle nich vyvolal náraz meteoritu.

Kdy přesně dojde k druhému startu rakety New Glenn (NG-2) zatím nevíme. Jisté ale je, že na její palubě budou dvě sondy agentury NASA směřující k Marsu, ale také demonstrátor komunikačního zařízení od firmy Viasat. 98 metrů vysoká raketa odstartuje z rampy LC-36 na Cape Canaveral Space Force Station a vydá se jihovýchodním směrem. První pokus o start této mise […]

Z povrchu Saturnova měsíce Enceladus uniká více tepla, než vědci očekávali. Nová měření ukazují, že z oblasti severního pólu proudí přebytečné teplo, které naznačuje, že pod povrchem panuje jemná energetická rovnováha. Ta mohla udržet podpovrchový oceán stabilní po miliony až miliardy let, a tím i podmínky vhodné pro vznik života.

Marsovské sondy EscaPADE se měly na svou misi vydat již při premiérovém startu rakety New Glenn na konci minulého roku, ovšem kvůli promarnění startovního okna k Marsu, které bylo způsobeno technickými problémy na raketě, padlo rozhodnutí o odkladu na druhou misi této rakety. To nakonec umožňovalo firmě Blue Origin provést první misi se svým vlastním nákladem, tedy kompletně otestovat celý systém - jak raketu, tak startovní rampu. Při ní si New Glenn vedl velmi dobře, přičemž druhý stupeň dosáhl plánované oběžné dráhy. Jedinou vadou na kráse bylo nezdařené přistání prvního stupně, což ale (troufnu si říct) nebylo nic nečekaného, jelikož to byl vůbec první pokus Blue Origin přistát s takto obrovským stupněm letícím po poměrně náročné dráze v porovnání se suborbitálním New Shepardem.

Vesmír je největší laboratoří, jakou lidstvo zná – fascinující a plnou záhad, které stále čekají na vysvětlení. Ačkoli moderní fyzika dokázala popsat většinu známých jevů, existují i takové, které do našich teorií jednoduše nezapadají.

Slavná družice Voyager 1, která prolétá prostorem mimo naši sluneční soustavu, narazila na jakousi „ohnivou zeď“ a při průchodu přes ni naměřila neuvěřitelné teploty.

Podle nového výzkumu profesora Alexe Elleryho z Carleton University mohly do naší Sluneční soustavy už dorazit sebereplikující se sondy cizích civilizací – a některé tu podle něj možná stále působí.

Po letech kroužení kolem Venuše se Akatsuki odmlčela. Mise, která začala selháním, přinesla nejdelší sledování této planety v dějinách.

Japonská kosmická agentura JAXA oficiálně potvrdila, že sonda Akatsuki – poslední aktivní mise lidstva u Venuše – je po více než roce mlčení definitivně mrtvá.

Připravovaná mise Henon od Evropské kosmické agentury bude jejím prvním CubeSatem v historii, který se samostatně vydá na cestu do hlubšího vesmíru, bude komunikovat se Zemí a domanévruje do finální destinace, aniž by byl závislý na nějaké větší sondě či družici. Jakmile bude kroužit kolem Slunce, bude tento CubeSat o velikosti příručního zavazadla pozorovat emise našeho Slunce, aby v praxi demonstroval technologie, které by mohly poskytnout včasné varování před slunečními bouřemi s předstihem několika hodin, než dorazí k Zemi. Mise Heliospheric Pioneer for Solar and Interplanetary Threats Defence (zkráceně Henon) bude pracovat ve vzdálenosti až 24 milionů kilometrů od Země, což je výrazně za hranicí dvou milionů kilometrů, která se obecně považuje za začátek hlubšího vesmíru.

V plné přípravě je kosmická mise směřující k Venuši. K naší Zemi sice nejbližší, přesto velmi neprobádané planetě poletí i česká elektronika. Ke startu rakety zbývá šest let. Evropská kosmická agentura (ESA) připravuje projekt EnVision, během něhož vyšle k naší nejbližší planetě sondu velkou zhruba jako osobní auto, ovšem napěchovanou nejrůznějšími přístroji.

Mezihvězdné těleso 3I/ATLAS se přibližuje k Zemi, nejblíže má být už 30. října. Kontroverzní astrofyzik z Harvardovy univerzity přitom varuje, že objekt může být mimozemskou technologií ohrožující lidstvo. Většina expertů si dál myslí, že ve skutečnosti se jedná o kometu, která planetu neohrozí.

Platí za jednoho z nejzáhadnějších mezihvězdných návštěvníků vůbec. Kometa 3I/Atlas je totiž všechno jen ne obyčejná.

Z hlubin vesmíru se znovu blíží tajemný objekt 3I/ATLAS.

Čínská sonda Chang’e-6 minulý rok úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce, odkud odebrala téměř 2 kilogramy vzorků měsíčního materiálu. Po jejich důkladném prozkoumání vědci objevili něco, co by mohlo zásadně změnit náš pohled na vznik a vývoj života na Zemi.

Pekelně horká, ukrytá pod neproniknutelnou vrstvou oblaků. A přesto — nebo právě proto — se stává cílem další vlny planetárního výzkumu. Kosmické agentury jako NASA, ESA, ISRO, ale i soukromé společnosti připravují sondy, které mají prolomit mlhu neznáma a přinést odpovědi na otázky, které si klademe už desítky let. Co se skrývá v mracích Venuše a co pod nimi? Je stále geologicky aktivní? A mohla mít někdy oceány a podmínky vhodné pro život? Ve druhé, a zároveň poslední části povídání o naší sesterské planetě se podíváme na to, co má přinést budoucí výzkum a proč bychom vlastně měli Venuši chtít dále zkoumat, když dosavadní bádání prokázalo, že jde o velmi nehostinné místo plné jedovatých látek? Může se sice zdát, že Venuše už nemá co nabídnout, ale opak je pravdou. V nadcházejících letech se k ní chystá hned několik ambiciózních misí, které mají odhalit, jak se z pravděpodobně kdysi obyvatelného světa stalo rozžhavené peklo a zda něco podobného nehrozí i nám. Již proběhlé mise nám poodhalily podivný svět s velmi zajímavou a složitou atmosférou. Kromě toho je zde celá řada dalších podivností, které v kontextu toho, co platí na Zemi, na Venuši nedává smysl. Například se často říká, že magnetické pole chrání Zemi před ztrátou atmosféry. Jenže to nabourává právě náš blízký planetární soused, který naopak nemá významné magnetické pole, ale stále má atmosféru – a to téměř stokrát hustší než ta pozemská! Jak je to možné? A co nám uniká? Venuše může být klíčem k porozumění planetárním atmosférám. Bez dalšího výzkumu to ale nepůjde.

NASA v roce 2013 objevila bakterii, která unikala i nejpřísnějším dezinfekcím. Vědci právě zjistili, jak to dokázala.

Vědci se domnívají, že pod ledovou kůrou měsíce Enceladus, který obíhá Saturn, se skrývá obrovský oceán plný složitých chemických reakcí. Nová analýza starých dat z mise Cassini odhalila organické molekuly, které naznačují ideální prostředí pro život.

29. října 2025 dosáhne objekt 3I/ATLAS svého nejbližšího bodu ke Slunci – a vědci se připravují na rozhodující test. Je to neobvyklá kometa, nebo sonda z jiného světa? Chemické změny, možné zrychlení i zvláštní aktivita z něj dělají jeden z nejzáhadnějších mezihvězdných návštěvníků vůbec.

Pokud si dneska ještě někdo vzpomene na lepší časy sovětské kosmonautiky, nejspíš si vybaví Sputnik a Gagarina. Málokomu už se ale vybaví zřejmě nejúžasnější dobrodružství tehdejších sovětských rakeťáků: jako prvním se jim podařilo přistát na povrchu záhadné planety Venuše. Jedna ze sond programu, Veněra 9, přistála na Venuši 22. října 1975.

NASA čelí vážné krizi. Propouštění stovek zaměstnanců v laboratoři JPL ohrožuje výjimečnou šanci analyzovat mezihvězdný objekt 3I/ATLAS – příležitost, která se možná už nikdy nebude opakovat.

Pozornost astronomů se upírá na kometu 3I/ATLAS. Nová zjištění naznačují, že se jedná o objekt s vlastnostmi, které se vymykají všemu, co dosud lidstvo pozorovalo.

Na první pohled vypadá Kaznějov jako záběr z vesmírné sondy na Marsu. Tato krajina však leží pár desítek kilometrů od Plzně. Málokdo by hádal, že jde o jeden z největších kaolinových dolů ve střední Evropě.

Píše se rok 2025 a já, namísto abych řešil smysluplné problémy reálného světa, spouštím třicet let starou hru na moderním Debianu.

Díky velkému štěstí se povedlo sondě Cassini nasbírat vzácné vzorky. Nová analýza ukázala na pravděpodobný život na Enceladu.

Už v době, kdy se k průzkumu vnějších planet Sluneční soustavy chystala dvojice sond Pioneer 10 a 11 (odstartovaly v roce 1972), ležela na stole mnohem komplexnější mise. Její cíl zněl: oběžná dráha Jupitera.

Pod ledovou, nehostinnou krustou měsíce se nachází oceán s prostředím připomínajícím to, ve kterém se mohly zrodit první organismy na Zemi.

Reanalýza dat ze staré sondy NASA odhalila, že mraky Venuše obsahují překvapivě vysoké množství vody – až 62 % hmotnosti částic. Tento objev řeší desítky let trvající záhadu a otevírá nové možnosti pro budoucí průzkum i astrobiologii.