Kosmická sonda

Výsledky měření čínské lunární sondy Čchang-e 5 potvrdily, že povrch našeho věčného souputníka je pokrytý tenkou námrazou. Měsíční jinovatka je velmi jemná, proto množství životadárné kapaliny na Měsíci není nijak závratné: 120 molekul vody na milion částic měsíčního prachu. Zdrojem lunární vody jsou sluneční větry.

Poslední dobou se společnost zabývá záludnou otázkou. Co když do naší Země narazí asteroid? Kdyby tato situace měla opravdu v budoucnu nastat, tak z toho důvodu listopadu minulého roku odstartovala z našeho povrchu sonda DART. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Záhadný objekt podobný asteroidu nazvaný Oumuamua by mohl podle harvardského profesora být sondou vyslanou k Zemi mimozemskou civilizací. Objekt je záhadný, protože se jej nepodařilo jasně identifikovat jako kometu, ani jako asteroid, uvedl server Newsweek.

Asteroid Oumuamua je prvním mezihvězdným objektem, který byl pozorován ve Sluneční soustavě. Skupina vědců přišla s nápadem, jak objekt dohnat. Za tímto účelem chtějí vytvořit vesmírnou sondu, která poletí za kusem kamene Oumuamua, ale bude trvat desítky let, než ke skále doletí, informuje portál universetoday.com.

Nová spektroskopiciá analýza záběrů z čínské sondy Čchang-e 5 přinesla důkazy o přítomnosti vody na měsíčním povrchu. Ve výzkumné práci, kterou zveřejnil vědecký časopis Science Advances, tak čínští vědci informují, že Měsíc může obsahovat více vody, než jsme dosud mysleli, a to i na překvapivých místech.

Sonda Chang'E-5 právě učinila historický objev a stala se první sondou, která na Měsíci zjistila vodu přímo v místě přistání a v reálném čase, píše server Science.

Čínské lunární vozítko Čchang-e 5 se při své návštěvě Měsíce v prosinci 2020 nezabývalo pouze sběrem vzorků měsíčního materiálu, ale provedlo také řadu pozorování okolní horniny, aby shromáždilo data nezbytná pro zařazení vzorků do správných souvislostí. A tato pozorování odhalila poklad: důkaz o vodě.

Ultrazvukové vyšetření neboli sonografii zažil téměř jistě každý z nás. Často bývá součástí preventivních vyšetření. Pacienta vůbec nezatěžuje, nebolí a není nepříjemné. Je snadno dostupné a není nákladné.

Sonda NASA Parker Solar Probe se nedávno zapsala do historie průletem do atmosféry Slunce. Tím, že se sonda "dotkla Slunce", nám přináší spoustu nových informací o této centrální části naší sluneční soustavy.

Kombinace výkřiků, pípání, houkání a vytí. K těmto hororovým zvukům by se dala přirovnat padesátisekundová nahrávka, která byla vytvořena z dat získaných sondou Juno při přeletu kolem největšího Jupiterova měsíce.

Ganymedes je největší Jupiterův měsíc a současně i největší měsíc ve Sluneční soustavě. V jeho blízkosti se nyní pohybuje kosmická sonda Juno. Ta nedávno zaznamenala podivné zvuky pocházející z vesmíru.

Fascinující tajemství skrývá poloostrov Kola v severozápadní části Ruska. Vědci tam vyhloubili tisíce metrů dlouhý vrt, jaký se nepovedl nikomu předtím. V jednom momentě však sondu museli ukončit. Narazili totiž na nečekaný problém.

Dřívější odhady, simulace a výpočty naznačovaly, že ve známém vesmíru existuje zhruba dva biliony galaxií. Analýza dat ze sondy New Horizons však jejich počet omezuje spíše na stovky miliard. Jak je možné, že se starší údaj s novými měřeními tak výrazně rozchází?

Vesmírná agentura NASA se snažila do sluneční koróny dostat už od 60. let minulého století. Poznatky ze Sondy Parker Solar Probe mění dosavadní vědění o středu naší sluneční soustavy.

Největší planeta naší sluneční soustavy Jupiter není zajímavá jen svým anticyklónem známým pod názvem Velká rudá skvrna, ale také svými měsíci, kterých je rovných 79.

Snímky z průletu Parkerovy sluneční sondy (Parker Solar Probe) atmosférou Slunce poskytují unikátní pohled na sluneční výtrysky, Mléčnou dráhu i Zemi.

Premiéři států Visegrádské čtyřky podepsali v Budapešti za účasti francouzského prezidenta Emanuela Macrona memorandum o mírovém využití kosmického prostoru a posílení kosmické spolupráce mezi zeměmi.

Sonda NASA Juno zachytila podivné zvuky vycházející z Ganymeda, největšího Jupiterova měsíce. Padesátivteřinová zvuková stopa byla vytvořena z dat získaných během průletu sondy kolem Ganymeda 7. června letošního roku, píše ScienceAlert.

Ačkoli si řada laiků myslí, že ve vesmíru vládne naprosté ticho, není to tak docela pravda.

Prezident Miloš Zeman trpí nechutenstvím, má zavedenou sondu do žaludku a lékař mu zakázal létat. Zeman se o svém zdravotním stavu rozpovídal v rozhovoru v nedělním pořadu Partie na CNN Prima News.

Prezident Miloš Zeman se v Partii Terezie Tománkové vyjádřil ke svému zdravotnímu stavu. Přiznal, že od poslední hospitalizace nekouří ani nepije. Dle svých slov trpí nechutenstvím a má umělou výživu. Zeman hovořil také o prodělaném covidu, který měl díky třem dávkám očkování mírný.

Evropská sonda Trace Gas Orbiter zřejmě objevila na Marsu pod povrchem rozsáhlého systému kaňonů Valles Marineris velké množství vody.

Zjištění, které si zaslouží označení „přelomové“, získala ohledně Marsu Evropská kosmická agentura. Její sonda Trace Gas Orbiter obíhající kolem planety objevila pod povrchem monstrózního kaňonu Valles Marineris – masivní verzi amerického Grand Canyonu – pravděpodobně velké množství vody. Chytrý přístroj dokáže detekovat kapalinu v metrové hloubce.

NASA slaví triumf. Americké sonda Parker Solar Probe prolétla vnější vrstvou Slunce, takzvanou korónou.

Solární loď Parker se 28. dubna dotkla okraje Slunce – na tiskové konferenci to před několika dny oznámil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Již nyní sonda nasbírala zajímavá data, těšit se ale můžeme na mnohem víc. Sonda by měla pracovat do roku 2025 a zřejmě se Slunci přiblíží ještě více.

Měření internetové infrastruktury, práce s velkými daty a jejich interpretace by měly být důležitým tématem pro operátory, zájmová sdružení, regulátory i politiky. V úterý 14. prosince 2021 proběhla akce s názvem Internet Measurement Day – Czech Republic, kterou pro českou internetovou komunitu připravily organizace ICANN a RIPE NCC ve spolupráci se sdružením CZ.NIC.

Valles Marineris je pozoruhodný geologický útvar – největší soustava kaňonů ve sluneční soustavě. Tento marsovský unikát překvapil astronomy novým zjištěním: necelý metr pod jeho povrchem se nachází voda.

Orbitální sonda Trace Gas Orbiter (TGA), což je první fáze evropsko-ruské mise ExoMars, detekovala „významné množství vody“, které se ukrývá pouhý metr pod povrchem Marsu v systému kaňonů, které se táhnou napříč rudou planetou. Aby toho nebylo z Marsu málo, americký rover Perseverance tam nyní nečekaně odhalil stopy vulkanické aktivity.

Sonda odstartovala již v roce 2018. Poprvé v historii se povedlo proletět vnější atmosférou Slunce a odebrat vzorky pro další zkoumání. Vědci z obdržených dat mohou do budoucna předvídat případné extrémní jevy, které by mohly ovlivnit život na Zemi.

Poprvé v historii se člověkem sestavený stroj „dotkl“ Slunce. Sonda Parker Solar Probe proletěla korónou hvězdy a sesbírala cenné údaje, z nichž budou astronomové těžit ještě mnoho let.

Sonda, která je součástí projektu ExoMars, detekovala vodu těsně pod povrchem Marsu, na dně komplexu kaňonů Valles Marineris. Zatím je přitom neznámé, jaký mechanismus tam vodu udržuje.

3D skenování zajistí totožnou kopii předlohy, tudíž už nebude za potřebí několik složek dokumentace. Dnes toto skenování slouží především k rychlému tisku náhradních součástek nebo také k modelování.

Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe proletěla vnější atmosférou Slunce, takzvanou korónou. Podle NASA je to poprvé, co se sonda „dotkla“ Slunce.

Vědci z NASA si před šedesáti lety dali jasný cíl, přiblížit se ke Slunci tak blízko, aby se ho mohli "dotknout". V úterý sdělili, že se jim to konečně povedlo. Sondu do vesmíru vyslali před třemi lety. A dnes mohli potvrdit, že proletěla vrchní sluneční atmosférou, kde sbírala vzorky částic a zkoumala magnetické pole hvězdy.

Vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR přispěli programu Evropské kosmické agentury testováním tepelného vyzařování povlaku sondy JUICE. V rozhovoru prozradili, že pro USA testovali i materiály, co mají letět na Měsíc.

Parkerova sluneční sonda patřící Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) úspěšně proletěla horní atmosférou Slunce. Je to vůbec poprvé, kdy se sonda "dotkla" naší nejbližší hvězdy. Stalo se tak 60 let poté, co si NASA stanovila tento cíl.

Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe proletěla vnější atmosférou Slunce, takzvanou korónou. Jedná se o milník, který umožní zjistit, jak Slunce vzniká a jaký je jeho vliv na sluneční soustavu.

Poté, co se v roce 2018 vydala na historicky významnou misi s cílem studovat Slunce a přiblížit se k jeho atmosféře, vstoupila sonda NASA Solar Parker Probe poprvé do této oblasti. Průlet sondy horními vrstvami sluneční atmosféry, známými jako koróna, umožnil odběr vzorků částic a magnetických polí Slunce a otevřel tak novou kapitolu v oblasti sluneční vědy a našeho chápání vzniku sluneční soustavy, píše portál newatlas.com.

Přistání pozemských zařízení na cizích kosmických tělesech představuje obtížnou disciplínu, která musí vždy respektovat podmínky na daných světech. Neexistuje tak žádná univerzální procedura dosednutí, jež by fungovala za libovolných okolností.

Čínské lunární vozítko vyfotografovalo na odvrácené straně Měsíce podivný objekt. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o dům. O co ale ve skutečnosti jde?

Evropské kosmické agentuře pomáhá know-how českých vědců. Do vesmíru se za rok vydá sonda vybavená speciálním povlakem, který testovali vědci ze skupiny Kryogeniky a supravodivosti Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR (ÚPT AV ČR) v Brně.

Poprvé byl „horký Jupiter“ objeven v roce 2020 sondou NASA. Exoplaneta je pětkrát hmotnější než Jupiter a je extrémně žhavá. V budoucnu chtějí astronomové pokračovat v bližším zkoumání.

Studená válka bylo obdobím, kdy se velmoci předháněly v získávání prvenství ve vesmíru. Jedním z nich byl závod o dobytí Marsu. Je to již půl století kdy na povrchu rudé planety dosedla sonda vypuštěná ze Země. Na palubě měla první vozidlo určené k průzkumu okolí, než ho však stačila vysadit, zničila ji enormně silná písečná bouře.

Čeští díky vlastní kryogenní aparatuře otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku určeného do kosmického prostoru. Tuto povrchovou úpravu využije sonda JUICE, která má zkoumat planetu Jupiter a její měsíce. Spolupráce odborníků z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Evropského centra pro kosmický výzkum a technologie pokračuje testováním další sady speciálních materiálů pro budoucí klíčové mise ESA.

Čeští vědci se znovu zapojují do evropského vesmírného programu. Díky své kryogenní aparatuře otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku určeného do kosmického prostoru. Povrchovou úpravu využije sonda Juice, která má zkoumat planetu Jupiter a její měsíce. Samotná sonda má odstartovat v roce 2023.

Čeští vědci se opět zapojili do evropského vesmírného programu. Díky vlastní kryogenní aparatuře otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku určeného do kosmického prostoru.

Čeští vědci se opět zapojili do evropského vesmírného programu. Díky vlastní kryogenní aparatuře otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku určeného do kosmického prostoru.

Do přípravy mise Juice, která má zkoumat planetu Jupiter a její měsíce, se zapojili vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR.

Na potvrzení domněnky nebudou vědci muset dlouho čekat: během příštího desetiletí se na Venuši vydá malá letka misí schopných detekovat sopečnou činnost na povrchu, píše The Verge.

To, že je sonda vyslána ke studiu Měsíce, neznamená, že se nemůže občas rozhlédnout kolem. Sonda NASA Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) krouží kolem Měsíce od roku 2009, napsali na webu itechpost.com. Nový snímek, který NASA v pondělí 22. listopadu ze sondy sdílela, však ukazuje zcela jiný cíl. Saturn s jeho úchvatnými prstenci.

Ve středu začala mise Double Asteroid Redirection Test (DART). Raketa SpaceX vynesla na oběžnou dráhu malou sondu, která pomůže odvrátit hrozbu asteroidů.

V sobotu 27.11. bude ze Země naposledy vidět sonda Solar Orbiter. Čeká jí jedna z nejnáročnějších a nejnebezpečnějších misí vůbec. Její počátek se píše už loni v únoru, kdy odborníci aktivovali a otestovali všechny vědecké přístroje, poté tento kosmický objekt absolvoval tzv. letovou fázi. Tehdy hlavním úkolem bylo pouze kalibrování výpočtů a první vědecké poznatky.

Americký Národní ústav pro letectví a kosmonautiku (NASA) vypustil ve středu 24. listopadu do vesmíru raketu Falcon 9 společnosti Space X, dopravující sondu se zvláštním určením: má zamířit k dvojici vzdálených asteroidů a do menšího z nich čelně narazit. Jde o zkoušku technologie na záchranu Země.

Evropskou sondu Solar Orbiter s českými přístroji na palubě čeká asi nejriskantnější část mise. V sobotu se přiblíží k Zemi a během průletu se bude zřejmě muset vyhnout vesmírnému odpadu, který naši planetu obklopuje. Po průletu odstartuje její hlavní vědecká mise zaměřená na výzkum Slunce a jeho vlivu na kosmické počasí. K Zemi se aparát podle odborníků už nikdy nevrátí.

Americká NASA ve spolupráci se společností SpaceX vypustila ve středu ránu do kosmu sondu, která má za úkol narazit do planetky jménem Dimorphos. Ke kontaktu mezi oběma tělesy dojde za 10 měsíců, přičemž v době nárazu dosáhne sonda rychlosti 24 tisíc kilometrů v hodině.