Kosmická sonda

Venuše byla dlouho považována za geologicky málo aktivní svět. Tři její obří riftové soustavy však mají zdvižené okraje širší než sto kilometrů – a podle nových simulací taková morfologie ukazuje na rifting probíhající v současnosti nebo v posledních několika desítkách milionů let.

Čeština zní téměř 26 miliard kilometrů od Země. Na desku sondy Voyager nahrál v roce 1977 kratinký vzkaz český jaderný fyzik Václav Otakar Kostroun. Hlas, který může přežít i samotné lidstvo, se na legendární vesmírnou misi dostal kuriózní náhodou. O

Český vzkaz od Václava Otakara Kostrouna je už padesát let součástí časové schránky na sondě Voyager 1, která letos v listopadu bude vzdálená přesně jeden světelný den od Země. Autor vzkazu po letech pověděl svůj příběh zaměstnancům brněnské hvězdárn

Byla neděle 25. července 1976. Kolem planety Mars v té době kroužila vesmírná loď Viking 1, první ze dvou lodí vyslaných v rámci programu Viking NASA do vesmíru s úkolem dostat na Mars přistávací modul. Viking 1 právě hledala místo pro přistání a poř

Americká sonda Viking 1, která se vydala na cestu do vesmíru z kosmodromu na floridském mysu Canaveral 20. srpna 1975, dokázala jako první lidský výtvor přistát na Marsu. Na povrch rudé planety dosedla v červenci 1976 a spolu se sondou Viking 2, jež přistála tamtéž o dva týdny později, pořídila přes 50.000 snímků včetně fotografií měsíců Phobos a Deimos, nenašla ale žádné známky po životě.

Čínská vesmírná sonda Tianwen-2 pořídila první detailnější snímek asteroidu Kamoʻoalewa, označovaného také jako 2016HO3. Tělesu se někdy říká zemský „miniměsíc“, přesnější je ale mluvit o kvazisatelitu: obíhá kolem Slunce, ale po dráze, která ho dlou

Vesmír je starý 13,8 miliardy let a obsahuje obrovské množství galaxií, hvězd a planet. Přesto nevidíme žádné jasné stopy po technologických civilizacích, které by se šířily kosmem. Proč?

Šedesát let hledá rádiové SETI extrémně úzké signály, které by mohly prozradit technologickou civilizaci. Nová studie ale ukazuje, že turbulentní plazma hvězdného větru a výrony koronální hmoty mohou takový signál rozšířit do širšího frekvenčního pásma. Pro algoritmy nastavené na ostré spektrální špičky pak může být mnohem hůře rozpoznatelný – i když se jeho energie úplně neztratí.

Evropská sonda Plato má od roku 2027 hledat exoplanety podobné Zemi mimo Sluneční soustavu. Z oběžné dráhy, kde se vyskytuje i Webbův teleskop, se zaměří na obyvatelnou zónu u hvězd podobných Slunci. K vyhledávání světů použije propracovaný systém ka

Dnešní povrch Marsu a Venuše je pro život, jak ho známe, krajně nehostinný. Největší naděje se skrývají pod ledem měsíců Jupiteru a Saturnu, kde tekutá voda existuje i stovky milionů až více než miliardu kilometrů od Slunce.

Japonská kosmická agentura JAXA již realizovala dva úspěšné odběry vzorků z asteroidů. Nyní si předsevzala náročnější úkol: poprvé v historii přivézt vzorky z jádra komety.

Nedávno média psala o tom, že sonda Voyager 1 se blíží svému konci. Ukážeme si, jak relativní pojem to je. Po jednom konci, který nastane asi do 4 let, přijde druhý konec za přibližně 10 let. Ale toho úplně definitivního konce sondy se možná naše civilizace ani nedožije.

Sonda Mars Climate Orbiter měla měřit marťanské klima a pomoct další misi s komunikací. Jenže při navedení na oběžnou dráhu v září 1999 zmizela a vyšetřování ukázalo až trapně jednoduchý důvod: jedna část výpočtů jela v „amerických“ jednotkách, druhá v metrických.

Blesky bouří na Jupiteru mohou být až milionkrát silnější než pozemské výboje. Data ze sondy Juno bourají dosavadní modely a odhalují, proč je největší planeta sluneční soustavy skutečným atmosferickým peklem.

Sonda Juice Evropské kosmické agentury letí k Jupiteru, aby detailně prozkoumala jeho ledové měsíce. Osud jí však do cesty přihrál unikátní vesmírný objekt – aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Pozoruje ji z jedinečné pozice, daleko od rušivého jasu Země a Slunce, a z úplně jiného úhlu než pozemní dalekohledy. Vědcům tak může přinést cenná data.

NASA ztratila spojení se sondou MAVEN na oběžné dráze Marsu. Zkoumá atmosféru a zajišťuje spojení s rovery na povrchu. MAVEN naštěstí není jediný, jinak by spadl tamní internet.

Americká NASA ztratila kontakt s orbitální sondou MAVEN, která jedenáct let kroužila kolem Marsu a patřila k nejdůležitějším zdrojům dat o jeho atmosféře. Záhadné ticho nastalo ve chvíli, kdy se sonda 6. prosince 2025 ocitla za planetou – a po opětovném vynoření se zpoza rudého disku už neodpověděla.

V roce 1977 odstartoval Voyager 1. Americká sonda s výpočetní technikou slabší než dnešní kalkulačka příští rok překoná důležitý milník.

Marsovská sonda MAVEN, která už téměř deset let zkoumá atmosféru rudé planety a zároveň slouží jako komunikační uzel pro marsovské rovery, se minulý týden nečekaně odmlčela.

Sonda MAVEN od americké agentury NASA, která krouží kolem Marsu, zažila 6. prosince ztrátu kontaktu s pozemskou komunikační stanicí. Telemetrie od sondy MAVEN ukazovala, že předtím, než se sonda schovala z pohledu Země za Marsem, všechny subsystémy pracovaly správně. Když se však sonda vynořila zpoza Marsu, síť antén DSN od NASA nezachytila její signál. Týmy zodpovědné za provoz sondy nyní vyšetřují tuto anomálii, aby ji bylo možné vyřešit. NASA slibuje, že více informací sdělí, jakmile budou dostupné.

Sonda SOHO měla být dvouletou misí, ale dnes slaví 30 let nepřetržitého pozorování Slunce. Navzdory kritickým výpadkům se stala jedním z nejdéle sloužících a nejproduktivnějších vědeckých projektů ve vesmíru.

Nová pozorování Webbova dalekohledu odhalují, že malé vnitřní měsíce Uranu jsou tmavé, rudé a chudé na vodu. Některé z nich se navíc pohybují po jiných drahách, než kde je před 39 lety zaznamenala sonda Voyager 2.

Sonda JUICE, původně určená ke zkoumání měsíců Jupiteru, zachytila aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Vědci doufají, že jim jedinečná data prozradí, z čeho se komety z jiných hvězdných soustav skutečně skládají – a možná i jak vznikají světy.

Nový snímek mezihvězdné komety 3I/ATLAS poskytla Evropská kosmická agentura. Záběry ze sondy Juice využila také k získání nových dat o objektu. Zcela novou fotografii zveřejnili i astronomové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír, kteří použili Hubbleův vesmírný dalekohled. Ačkoliv se vědci shodují na kosmickém původu mezihvězdného tělesa, astrofyzik Avi Loeb upozornil na další anomálie, které podle něj mají nejasný původ.

Evropská kosmická agentura prozkoumává možnosti, jak najít další využití pro Evropský servisní modul (ESM - European Service Module) lodí Orion a sondy ERO (Earth Return Orbiter) z programu MSR, protože podpora Spojených států pro programy NASA, pro které byly původně navrženy, se do budoucna jeví jako nejistá. během druhého dne zasedání Rady na ministerské úrovni v německém Brémách prezentoval generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, návrhy programů a financování agentury zástupcům členských států. Mezi návrhy byla i potenciální cesta dál pro příspěvky ESA k programu Artemis NASA, konkrétně ke kosmické lodi Orion, a k misi Mars Sample Return.

V odborných kruzích v poslední době často zaznívá názor, že by se tuzemské zdravotnictví bez ukrajinských pracovníků na zdravotnických, ale především nezdravotnických pozicích mohlo propadnout do personální krize.

Zkušené důstojníky československé armády Miloslava Jebavého, Karla Sabelu a Viléma Soka zavraždili bolševici v červenci 1949.

Zdroje na Zemi jsou konečné, války nevyhnutelné a pro lidstvo tu nakonec nebude místo. Aspoň to říkají miliardáři Jeff Bezos a Elon Musk, jejichž firmy soupeří v dobývání kosmu. Nejvyšší cíl, tedy kolonie, chce každý ale jinde.

Letos v létě se astronomické observatoři v Chile podařilo detekovat velice neobvyklou kometu, která cestuje až z dalekých hlubin vesmíru. Nyní se na ni můžeme podívat zblízka díky prvním snímkům od NASA.

Co je 3I/ATLAS- kometa, kosmická loď neznámého původu? Záhadný mezihvězdný objekt v posledních dnech upoutal pozornost celého světa a vyvolal řadu teorií, z nichž některé jsou podivnější než jiné. Nyní však NASA zveřejnila snímky, které by mohly tyto pochybnosti vyvrátit.

NASA spustila bezprecedentní pozorovací kampaň, která sleduje mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Od Marsu přes Hubbleův teleskop až po sondy jako Lucy a Psyche – dvanáct misí pomáhá odhalit složení a původ tohoto vzácného návštěvníka z jiné části galaxie.

Slunce je nezbytné pro vznik a udržení života na Zemi, ale zároveň představuje mohutnou hvězdu schopnou vyvrhovat do vesmíru oblaky žhavé plazmy, které mohou naši planetu ohrozit. Ačkoliv ho vnímáme jako stabilní a klidné, vědci odhalili, že ve vesmíru existují hvězdy mnohem bouřlivější.

Experiment na palubě ISS ukázal, že mechové spory dokážou přežít devět měsíců ve volném vesmíru – bez atmosféry, pod kosmickým zářením a v extrémních teplotách. Tento objev mění naše chápání odolnosti života a otevírá nové možnosti pro výzkum vesmíru i jeho kolonizaci.

Od července, kdy byla mezihvězdná kometa 3I/ATLAS – třetí svého druhu – poprvé zaznamenána, astronomové po celém světě ji od té doby sledují a pozorují, jak se proměňuje z ledové koule v jasné světélkující těleso při svém přiblížení ke Slunci.

NASA zveřejnila první snímky mezihvězdné komety 3I/Atlas. Rozmazané záběry potvrdily, že jde o běžnou kometu z ledu a prachu, ne o mimozemskou sondu.

NASA spouští záchranný plán jak z hollywoodského filmu: soukromá sonda má pomocí robotických paží zachytit stárnoucí teleskop Swift a vynést ho zpět na bezpečnou orbitu.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. V noci na čtvrtek o tom informovala agentura Reuters s tím, že NASA zároveň odmítl spekulace, že jde o mimozemskou sondu.

Washington - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters s tím, že NASA zároveň odmítl spekulace, že jde o mimozemskou sondu.

Jmenuje se divně a ještě podivněji vypadá. 486958 Arrokoth, dříve přezdívaný Ultima Thule, je hodně zvláštní věc. Tato transneptunská dvojplanetka se nachází v Kuiperově pásu a stala se nejvzdálenějším a nejprimitivnějším objektem ve vesmíru, který zkoumala kosmická loď.

Vědci poprvé prokázali, že podpovrchový oceán mírně zahřívá rovněž oblast severního pólu na Enceladu. Naznačuje to, že je tento měsíc energeticky v rovnováze, což je dobrá zpráva pro možný výskyt života.

Experimenty sond Viking z roku 1976 měly odpovědět na otázku, zda je Mars domovem života. Nová studie ukazuje, že výsledky nebyly tak jednoznačné, jak se dlouho tvrdilo – a některé signály z marťanské půdy možná přece jen svědčí o biologické aktivitě.

Minulý týden zamířila k Marsu dvojice malých sond mise EscaPADE. Kromě vědeckému průzkumu má tento projekt otestovat vizi nového šéfa NASA, zda lze i velké meziplanetární mise zvládnout výrazně levněji.

Tento týden byl veskrze kosmický. Startovaly Falcony 9, Atlas V, ale hlavně New Glenn! Nový silný nosič od Blue Origin bude hlavním tématem Kosmotýdeníku. Zajímavý je především úspěšným přistáním prvního stupně. V dalších tématech se podíváme na novinky kolem malého nákladního raketoplánu Dream Chaser, jehož projekt je stále aktivní, a možná se dočkáme i jeho startu. Zprostředkujeme vám také na test indického padákového systému pro jejich novou pilotovanou loď a další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dvě malé sondy letí na Mars a jejich úkol není pouze vědecký. Mise ESCAPADE má za cíl ukázat, zda se NASA může skutečně spolehnout na levnější, externě zadávané projekty a opustit tradiční nákladný model mezihvězdných misí. Technologický miliardář Jared Isaacman chce agenturu podle této myšlenky transformovat. ESCAPADE tak slouží jako první velký test.

Elon Musk a Jeff Bezos spolu už roky soupeří o to, kdo dokáže více posunout komerční lety do vesmíru. Musk měl se svou SpaceX dlouho náskok díky raketám, které se po startu umí vrátit zpět a pak je lze použít znovu, čímž se dramaticky snižuje cena každé mise. 13. listopadu letošního roku ale přišel moment, který rozložení sil poprvé mění. Bezosova společnost Blue Origin se svou raketou New Glenn nejenže vyslala do vesmíru dvě sondy mířící k Marsu, ale hlavně poprvé zvládla přistát se spodním stupněm, tedy největší částí s hlavními motory. Tím se Blue Origin poprvé dostala do pozice firmy, která může začít reálně soutěžit o stejné zakázky a stejné mise jako SpaceX.

Mars měl kdysi hustou atmosféru a vodu, jenže něco se tam stalo a dnes je to nehostinná planeta. NASA chce teď pomocí unikátní mise se dvěma sondami v tandemu zjistit, co se přihodilo.

Že se lidská sonda Voyager 1 nachází mimo sluneční soustavu asi každý ví. Kde je právě teď? To víme „přesně“. Je vlastně pořád blízko, i když už v mezihvězdném prostoru, více než 24 miliard kilometrů od Země. Pohybuje se rychlostí přes 61 000 km/h.

Čtveřici firem z Brno Space Clusteru se podařilo zvítězit v tendru na infračervený spektrometr, který bude v evropské sondě EnVision analyzovat atmosféru planety Venuše. Ku příležitosti výročí sta let nalezení Věstonické venuše ji na něj vytisknou.

Zachytit mezihvězdný objekt není snadné – natož z oběžné dráhy Marsu. Čínské sondě Tianwen-1 se to přesto povedlo. Kometa 3I/ATLAS, návštěvník z jiné hvězdné soustavy, byla zachycena z bezprecedentní vzdálenosti 28 milionů kilometrů. Vědci hovoří o technickém i vědeckém triumfu.

Měsíc Enceladus obíhající kolem planety Saturn splňuje všechny podmínky pro existenci života. V novém článku magazínu New Scientist to tvrdí vědci z univerzity v Oxfordu.

Sonda Tianwen-1 pořídila jedinečné snímky mezihvězdné komety 3I/ATLAS, která nedávno proletěla kolem Marsu. Zatímco Čína zveřejňuje ostré fotografie jádra i komy, NASA kvůli vládnímu shutdownu mlčí. Čínská sonda Tianwen-1 dosáhla významného milníku, když během obíhání kolem Marsu zachytila snímky mezihvězdné komety 3I/ATLAS, jež na sebe v posledních měsících strhává velkou vlnu pozornosti laické i odborné veřejnosti.

Jakub Vágner se na sociálních pochlubil, že si splnil další životní metu. Podařilo se mu ulovit největší rybu, která plave v Orlické přehradě! A zároveň také rybu, kterou tři roky naháněl. Tou rybou j…

Na snímcích evropské sondy ExoMars vědci identifikovali stopy sesuvů prachu na marsovském vulkánu Apollinaris Mons. Sesuvy podle nich vyvolal náraz meteoritu.

Kdy přesně dojde k druhému startu rakety New Glenn (NG-2) zatím nevíme. Jisté ale je, že na její palubě budou dvě sondy agentury NASA směřující k Marsu, ale také demonstrátor komunikačního zařízení od firmy Viasat. 98 metrů vysoká raketa odstartuje z rampy LC-36 na Cape Canaveral Space Force Station a vydá se jihovýchodním směrem. První pokus o start této mise […]

Z povrchu Saturnova měsíce Enceladus uniká více tepla, než vědci očekávali. Nová měření ukazují, že z oblasti severního pólu proudí přebytečné teplo, které naznačuje, že pod povrchem panuje jemná energetická rovnováha. Ta mohla udržet podpovrchový oceán stabilní po miliony až miliardy let, a tím i podmínky vhodné pro vznik života.

Marsovské sondy EscaPADE se měly na svou misi vydat již při premiérovém startu rakety New Glenn na konci minulého roku, ovšem kvůli promarnění startovního okna k Marsu, které bylo způsobeno technickými problémy na raketě, padlo rozhodnutí o odkladu na druhou misi této rakety. To nakonec umožňovalo firmě Blue Origin provést první misi se svým vlastním nákladem, tedy kompletně otestovat celý systém - jak raketu, tak startovní rampu. Při ní si New Glenn vedl velmi dobře, přičemž druhý stupeň dosáhl plánované oběžné dráhy. Jedinou vadou na kráse bylo nezdařené přistání prvního stupně, což ale (troufnu si říct) nebylo nic nečekaného, jelikož to byl vůbec první pokus Blue Origin přistát s takto obrovským stupněm letícím po poměrně náročné dráze v porovnání se suborbitálním New Shepardem.

Vesmír je největší laboratoří, jakou lidstvo zná – fascinující a plnou záhad, které stále čekají na vysvětlení. Ačkoli moderní fyzika dokázala popsat většinu známých jevů, existují i takové, které do našich teorií jednoduše nezapadají.

Slavná družice Voyager 1, která prolétá prostorem mimo naši sluneční soustavu, narazila na jakousi „ohnivou zeď“ a při průchodu přes ni naměřila neuvěřitelné teploty.