Kosmická sonda

Čínská vesmírná sonda Čchang-e 5 dopravila v prosinci na Zemi o něco méně než dva kilogramy měsíční horniny, což byl původně stanovený plán. Podle agentury Reuters to sdělil mluvčí čínské lunární mise. Peking je však nadále připraven podělit se o vzorky s vědci z jiných zemí, a to včetně Spojených států, dodal mluvčí.

Další robotické vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) jménem Perseverance, které se má na Marsu přidat ke svým starším „kolegům” 18. února, bude na rudé planetě sbírat nejen obrázky a vzorky povrchu. Mezi daty, jež pošle na Zemi, mohou být též zvukové záznamy, informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA, která misi řídí.

Část areálu valašskomeziříčské hvězdárny, kde v budoucnu vyroste Výzkumné, vzdělávací a inovační centrum pro mladé, dnes prozkoumali geologové. „Je třeba ověřit charakter a únosnost podloží, aby projektant a statik navrhli odpovídající základy,“ objasnil geolog Tomáš Proisl.

Pětiletý výzkum v hloubce 4 km potvrdil existenci nového druhu. A zdá se, že by zvířátko nemuselo být posledním neodhaleným oceánským živočichem.

Možná se už těšíte, že v létě vyrazíte na cesty, abyste vykompenzovali současná omezení a užili si trochu svobody. Díky obytným vozům můžete cestovat, kam vás vítr zavane, se vším pohodím. Nebo vám mohou nahradit chalupu a můžete v ní prožít mimo civilizaci celé léto. Teď je správný čas si rozmyslet, zda si nějaký obytňák pořídíte a co od něho očekávat.

Finišujeme na nový rok náš seriál toho, co nám přinesl uplynulý rok! A máme tu zlato! Nejvýznamnějším objevem roku byla nejspíše kosmická voda!

Sonda Voyager 2 vstoupila v listopadu 2018 po 41letém putování vesmírem do mezihvězdného prostoru. Její mise však zdaleka nekončí. Výzkum publikovaný ve druhé polovině letošního roku v akademickém žurnálu Astrophysical Letters uvádí, že jak se posouvá dál od Sluneční soustavy, hustota kosmického prostoru se zvyšuje.

Na jednom ze snímků sondy Mars Express obíhající kolem rudé planety vědci objevili krajinu, která shora připomíná anděla s velice jasnou svatozáří a srdce. Tento neobvyklý kontrast barev různých písků a prohlubní na povrchu Marsu je natolik dokonalý, že může připomínat lidské dílo.

V roce 2017 detekovaly vesmírné sondy NASA masivní, člověkem vytvořenou bariéru obklopující Zemi. Následné testy potvrdily, že tato bariéra má vliv na vesmírné počasí daleko za atmosférou naší planety.

Šéf astronomie na Harvardu považuje povrch Měsíce za jakousi síť, která dokáže zachytit mikroorganismy a další částice, jež putují vesmírem. No a ty, které dovezli astronauti, nevyjímaje.

Sonda Hajabusa nedávno úspěšně doručila na Zemi návratovou kapsli, která obsahovala nesmírně cenné vzorky stovek milionů kilometrů vzdáleného asteroidu Ryugu. Sonda odstřelila z povrchu asteroidu vzorek pomocí dvoukilového projektilu, a následně je odebrala do speciální kapsle.

Jako teprve na třetím tělese Sluneční soustavy se sondě InSight na Marsu podařilo registrovat třesení.

Čínská vláda tvrdí, že se o vzorky měsíční horniny, které mohou přinést nové informace o historii Měsíce i dalších těles sluneční soustavy, podělí i s vědci z ostatních zemí.

Kapsle čínské vesmírné sondy Čchang-e 5 přepravující vzorky měsíční horniny ve středu úspěšně přistála v oblasti čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Informují o tom čínská státní média. Kapsle dopravila na Zemi nějaké vzorky z Měsíce poprvé od roku 1976.

Kapsle čínské vesmírné sondy Čchang-e 5 přepravující vzorky měsíční horniny úspěšně přistála v oblasti Vnitřního Mongolska. Informují o tom čínská státní média. Kapsle dopravila na Zemi vzorky z Měsíce poprvé od roku 1976. Očekává se, že vyzvednutí kapsle bude obtížné kvůli malým rozměrům předmětu, tmě, nízkým teplotám a sněhové pokrývce, upozorňuje agentura AP.

V roce 2017 zaznamenaly sondy amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) mohutnou, člověkem vytvořenou bariéru, obklopující Zemi. A zkoušky potvrdily, že tato "stěna" ovlivňuje vesmírné počasí daleko za hranicí pozemské atmosféry. Nejenomže tedy Zemi měníme natolik, až někteří vědci žádají, aby po nás byla pojmenována celá nová geologická epocha - lidská aktivita mění také vesmír.

Japonská kosmická agentura JAXA oznámila, že kapsle, kterou minulý týden dopravila na Zemi sonda Hajabusa 2, obsahuje černé částečky, jež jsou z asteroidu Ryugu. Vědci doufají, že zkoumání získaných vzorků pomůže objasnit vývoj Sluneční soustavy i vznik života na naší planetě.

Japonská kosmická agentura JAXA oznámila, že kapsle, kterou minulý týden dopravila na Zemi sonda Hajabusa 2, obsahuje černé částečky, jež jsou z planetky Ryugu. Vědci doufají, že zkoumání získaných vzorků pomůže objasnit vývoj Sluneční soustavy a vznik života na Zemi.

Doposud nejúčinnější obranou proti šíření COVID-19 je co možná nejširší testování. Nejúčinnější metody testování jsou většinou časově náročné, nebo naopak rychlé a nespolehlivé. Proto se nyní řada laboratoří zaměřuje na jejich urychlení a zpřesnění.

Rok 2020 byl na významné vesmírné objevy skutečně bohatý. Jeden takový upevňuje pozici Saturnova měsíce Enceladu na žebříčku možných obyvatelných světů.

Měření světla z okraje Sluneční soustavy sondou New Horizons připomíná to, že zřejmě stále neznáme ani všechny zdroje viditelného světla. Nejde však o novou kosmologickou hádanku.

Modul čínské sondy Čchang-e 5, který ve čtvrtek 3. prosince vzlétl z povrchu Měsíce, aby dopravil vzorky tamních hornin na Zemi, se v sobotu ve 22:40 SEČ zdárně propojil s částí vyčkávající na měsíční orbitě, informovala AFP s odkazem na agenturu Nová Čína. Ta upřesnila, že jde o první úspěšné zakotvení vesmírného plavidla na oběžné dráze Měsíce realizované Pekingem.

Japonská vesmírná agentura JAXA oznámila, že se její pátrací tým vybavený helikoptérou dostal ke kapsli, která přinesla na Zemi vzorky z planetky Ryugu. Kapsle se předtím oddělila od sondy Hajabusa 2 a v sobotu 5. prosince SEČ podle plánu přistála na poušti v Jižní Austrálii. Materiál odebraný na asteroidu by mohl pomoci vysvětlit vznik života na naší planetě, napsala AP.

Vzorky z asteroidu Ryugu nám rozšíří informace o sluneční soustavě. Šlo o druhou misi v historii, která poskytla vědcům materiál z asteroidu.

Inženýři navrhli raketový motor poháněný slunečními paprsky. Motor bude používat vyhřívaný a stlačený vodík k dosažení účinnosti třikrát vyšší než u konvenčních raketových motorů.

Modul čínské sondy Čchang-e 5, který ve čtvrtek vzlétl z povrchu Měsíce, aby dopravil vzorky tamních hornin na Zemi, se dnes úspěšně propojil s částí vyčkávající na měsíční orbitě, informovala AFP s odkazem na agenturu Nová Čína. Ta upřesnila, že jde o první úspěšné zakotvení vesmírného plavidla na oběžné dráze Měsíce realizované Pekingem.

Japonská vesmírná agentura oznámila, že její pátrací tým vybavený helikoptérou se dostal ke kapsli, která přinesla na Zemi vzorky z asteroidu Rjuga. Kapsle se předtím oddělila od sondy Hajabusa 2 a v sobotu SEČ přistála na poušti v jižní Austrálii, jak bylo plánováno. Materiál odebraný na asteroidu by mohl pomoci vysvětlit vznik života na naší planetě, napsala agentura AP.

Kapsle s materiálem získaným na asteroidu sondou Habayusa2 po dlouhém putování přistávají v Austrálii!

Čína se svou sondou Čchang-e 5, která se má na Zemi vrátit s odebranými vzorky, úspěšně přistála na Měsíci. Sonda dosedla poblíž Mons Rümker v oblasti Oceanus Procellarum, kde zahájí vrtání do povrchu Měsíce.

Čínská sonda Čchang-e 5 zahájila ve čtvrtek první fázi návratu k Zemi poté, co její modul úspěšně odebral vzorky hornin na Měsíci. Jde o první misi od roku 1976, jejímž úkolem je dopravit na Zemi měsíční horniny. Čchang-e 5 je podle agentury AP první čínské vesmírné plavidlo, která dokázalo přistát na Měsíci a pak z něho opět vzlétnout.

Modul čínské sondy Čchang-e 5 úspěšně odebral vzorky hornin z Měsíce a svůj úkol tak dokončil skoro o den dříve, než se plánovalo. Nasbíraný materiál byl podle sdělení čínského vesmírného programu už bezpečně uložen do druhého modulu, který ho vynese na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Jde o první podobnou misi od 70. let.

Sledovali jsme online přenos ze sprintu biatlonistů v rámci Světového poháru z finského Kontiolahti.

Sonda Čchang-e 5 v úterý po 16. hodině SEČ přistála na Měsíci, Čínská národní kosmická agentura (CNSA) nyní poskytla z onoho dosednutí na lunární povrch po řízeném sestupu i nové záběry. Sonda mezitím již úspěšně nasbírala první vzorky měsíčních hornin, které má pak k bližšímu zkoumání dopravit na Zemi.

Sonda Chang'e-5 přistála v úterý 1.12. na Měsíci. Čína se tak může stát historicky třetí zemí světa, která dopraví z Měsíce vzorky hornin zpět na Zem.

Čínská sonda Čchang-e 5 úspěšně přistála na Měsíci, kde má odebrat vzorky hornin a dopravit je zpět na Zemi.

Čínská lunární sonda Čchang-e 5 přistála v úterý ve čtvrt na pět odpoledne našeho času na přivrácené straně Měsíce. Oznámila to Čínská národní vesmírná agentura (CNSA). Aparát má v následujících hodinách začít sbírat z měsíčního povrchu vzorky hornin, které má již v polovině prosince dopravit ke zkoumání na Zemi.

Čínská sonda Čchang-e 5 dnes zahájila první fázi návratu k Zemi poté, co její modul úspěšně odebral vzorky hornin na Měsíci, informuje agentura AP s odvoláním na čínská státní média. Jde o první misi od roku 1976, jejímž úkolem je dopravit na Zemi měsíční horniny. Čchang-e 5 je podle AP zároveň první čínské vesmírné plavidlo, která dokázalo přistát na Měsíci a pak z něho opět vzlétnout.

Už třetí čínská sonda dále posunula schopnosti čínského kosmického programu zase o něco dále. A navíc nám poprvé po desítkách let něco přiveze nazpět!

Je to věc, kterou zatím nikdo přesvědčivě nevysvětlil: Vesmír září víc, než jsme čekali.

Je to věc, kterou zatím nikdo přesvědčivě nevysvětlil: Vesmír září víc, než jsme čekali.

Několik let mohou být vědci bez důležitých dat o tloušťce ledu a jeho tání na obou zemských pólech. Dvě sondy, které tyto informace sbírají, totiž brzy doslouží a jejich náhrada nestihne na oběžnou dráhu dorazit včas.

Povrch Marsu je vyprahlý. Kdysi se však rudou planetou valily gigantické záplavové vlny, tvrdí nová studie na základě dat z marsovské sondy.

Čínská měsíční sonda Čchang e-5 dokončila v úterý první korekci své oběžné dráhy a pokračuje sama dál směrem k našemu vesmírnému sousedovi, z jehož přivrácené strany má odebrat vzorky a ještě letos je dopravit ke zkoumání zpět na Zemi. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Čínskou národní vesmírnou agenturu (CNSA).

Čínská raketa vynesla úspěšně do vesmíru speciální sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce. Stala by se tak třetí zemí, která by přivezla materiál z jeho povrchu.

Z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan odstartovala v pondělí ve 21:31 SEČ nejsilnější čínská raketa Dlouhý pochod 5 s průzkumnou měsíční sondou. Cílem je poprvé po více než 40 letech odebrat a poté dopravit na Zemi vzorky hornin z lunárního povrchu, což nám má pomoci se o Měsíci a vůbec o Sluneční soustavě zase dozvědět něco nového.

Čína plánuje vyslat na Měsíc sondu, která se provrtá dva metry pod povrch jeho přivrácené strany a odebere horniny. Se vzorky se pak vrátí na zpět na Zemi.

Raketa Dlouhý pochod 5 vynesla dnes úspěšně z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi. Podle představitele Čínského národního vesmírného úřadu (CNSA) by se tak mělo stát do poloviny prosince. Start vysílala na svém webu v přímém přenosu čínská zpravodajská televize CGTN.

Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi – takový je úkol sondy Taranis. Odstartuje v noci ze 16. na 17. listopadu z kosmodromu Kourou.

Výzkum výbojů zvaných skřítci, světelných kruhů či záření gama nad bouřkovými oblastmi je úkolem družice TARANIS. Sonda má v noci na 17. listopadu odstartovat z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Na vývoji dvou ze sedmi přístrojů na palubě sondy se podíleli odborníci z Česka. Zástupci Akademie věd ČR (AV) to uvedli v tiskové zprávě.

Tak dlouhá odmlka tady za posledních 30 let ještě nebyla. Po bezmála osmi měsících rádiového ticha navázala americká vesmírná agentura (NASA) opět spojení se svou mezihvězdnou vesmírnou lodí Voyager 2. K poslednímu kontaktu došlo v březnu. Komunikaci přerušila v podstatě "běžná údržba" pozemní parabolické antény - jenže u sondy, jež od roku 1977 putuje za hranice sluneční soustavy, nic úplně běžné není.

Sondě OSIRIS-REx se ve vesmíru podařilo vyřešit vážné potíže s odebranými vzorky asteroidu Benu. Tyto potíže spočívaly v otevřené schránce, ze které uniklo značné množství horniny odebrané z asteroidu. Experti z NASA nyní potvrdili, že se jim podařilo schránku hermeticky uzavřít.

Americká sonda OSIRIS-REx odebrala dostatečné množství vzorků z planetky Bennu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Odebrání alespoň 60 gramů prachu a kamení bylo splněno, ujistil úřad i přesto, že se nejprve objevily zprávy o tom, že část odebraného materiálu z povrchu asteroidu z aparátu vypadla.

Minulý týden se agentuře NASA podařil historický úspěch, když její sonda OSIRIS-REx dokázala sebrat vzorek materiálu přímo z povrchu asteroidu.

Bitva o technologie Huawei v kritické infrastruktuře státu ukázala, že se kolem nás opět stahuje opona. Spíš než železná je tentokrát křemíková. "Čeká nás otázka, zda nám bude blízký liberální demokratický model podobně smýšlejících států a budeme nakupovat jejich produkty, nebo naopak budeme nakupovat od autoritářských režimů se snahou kontrolovat obsah internetu a cenzurovat ho," říká v rozhovoru pro Voxpot zástupce ředitele Vojenského zpravodajství a ředitel technické sekce Václav Žid.

Asteroid Benu je již léta cílem vědců, což vyvrcholilo v misi sondy OSIRIS-Rex, která doletěla miliony kilometrů k asteroidu Benu a odebrala z jeho povrchu vzorky. Než byli shopni vědci říci, zda odběr proběhl úspěšně, trvalo několik dní a zjistili, že odběr byl sice v pořádku, část materiálu ale unikla do vesmíru.

NASA vyslala na planetku Bennu sondu, která měla za cíl přivést na Zem alespoň 60gramů odebraného vzorku. Problém je, že vzorek je tak objemný, že nadzvedává víko odběrové nádoby a vzorek uniká do vesmíru. Pro vědce je však důležitý, protože může obsahovat odpověď na otázku, odkud se na Zemi vzal život.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil neuvěřitelné video, na kterém se robotická paže TAGSAM sondy OSIRIS-REx pokouší nashromáždit vzorek hornin a prachu z planetky Bennu. Rameno se povrchu asteroidu dotýkalo podle předběžných dat asi šest sekund, než se aparát opět vzdálil na oběžnou dráhu kolem tělesa. Vědci z NASA nyní analyzují, jak byl odběr úspěšný.

Na HBO Europe se 18. října objevily první dvě epizody zbrusu nového švédského miniseriálu Medvědín. HBO tak zpestřilo tak nabídku online platforem, nahrazujících dnes de facto v plné míře výpadek kin. Ne že bych patřil mezi diváky, jimž tento stav vyhovuje, velké plátno a společný prožitek filmového představení jsou podle mne nenahraditelné, ale chybějící filmové zážitky si nějak vynahradit musíme. A jsem přesvědčen, že tohle severské drama to splní na 100 %. Neuvidíme zde sice žádné superhrdiny, divoké honičky a přestřelky, nicméně tahle sonda do maloměstské společnosti, rozdělené svými soukromými dramaty, přerůstajícími až v rozdělení celé místní komunity, má něco do sebe.