Lékařství

Jsou psychedelika budoucností moderní medicíny? Tuto otázku si hodlá zodpovědět ambiciózní startup Anahit Therapeutics, který na Jamajce buduje zařízení na pěstování hub produkujících v současné době intenzivně studovanou látku psilocybin. Využití by mohla nalézt v léčbě mnoha typů nemocí.

Kvůli koronavirové pandemii omezili lékaři a nemocnice svou činnost. Vyhledávanou možností, jak konzultovat svůj zdravotní stav, se pro mnohé pacienty stal internet. Lékaři ovšem před medicínou na dálku varují, není podle nich vhodné, aby lidé konzultovali svůj zdravotní stav s někým, kdo je nikdy neviděl.

Dnes lékařkám tleskáme a zdravotnictví stojí do velké míry právě na nich. Není to ale tak dávno, co byla ženám medicína zapovězena s odůvodněním, že jsou duševně zakrnělé a přecitlivělé. Změnu přinesl až nástup industrializace a urbanizace spolu s první světovou válkou, ale emancipace se rodila velmi bolestivě. Jasně to ilustrují i příběhy prvních českých lékařek Anny Bayerové a Bohuslavy Keckové.

Fotofarmakologie je vědecký obor, který vám nejspíš mnoho neříká. Schopnost manipulovat s molekulami v konkrétních skupinách buněk pomocí světla je však průlomovou technikou moderní medicíny. Seznamte se s prací, která na poli této problematiky zaznamenala skutečný pokrok.

Portál uLékaře.cz nabízí praktickým lékařům projekt Virtuální čekárna pro vzdálený kontakt s pacientem. Má pomoci odbourat strach lidí z návštěvy ordinace v době epidemie covidu-19. Lékaři se mohou zaregistrovat do konce května, nejméně do konce roku bude služba zdarma, řekl dnes na online tiskové konferenci jeden z autorů projektů, lékař Tomáš Šebek. Podle některých lékařů je telemedicína budoucností zdravotnictví, protože šetří čas a peníze. Například Švédsko má za cíl odbavit až čtvrtinu kontaktů pacienta s praktickými lékaři na dálku.

Hlavní nástroj v dalším boji s koronavirem zčásti závisí na studentech vojenské medicíny, kteří fungují jako spojka mezi hygienickými stanicemi a světem IT. Jejich návrat do škol je pro chod Chytrý karantény problém.

Mládí vpřed a možná až do první linie! Trend světovému fotbalu udávají teenageři. Proč tomu tak je, kdo má největší hodnotu? A jak si vedou Češi?

Ve všech krajích začala takzvaná chytrá karanténa. Alespoň tedy na papíře. Hygienici totiž teprve procházejí školením a praktičtí lékaři stále nemají všechny potřebné ochranné pomůcky.

Představa smrtícího viru, který zachvátil planetu, začíná pokulhávat. Zajímavý projev přednesl na čtvrtečním jednání Senátu Parlamentu České republiky Jan Žaloudík, lékař, profesor a někdejší ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně.

V posledních týdnech se rozvířily spekulace o příčině úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery, které přiživovala skutečnost, že rodina zesnulého neměla k dispozici pitevní protokol. Ten měl definitivně určit co bylo za náhlým sklonem ústavního činitele. Poté, co se deník Echo24 začal otázkou pitevního protokolu zesnulého Jaroslava Kubery zajímat, ukázalo se, že šlo především o formální spor mezi nemocnici a pozůstalými ohledně způsobu předání pitevního protokolu. Zakopaný pes tkví v tom, že Kuberova rodina trvala na dodržení zákona ohledně převzetí dokumentu. Nemocnice po dalších otázkách deníku Echo24 nakonec v úterý pitevní protokol zaslala příslušnému praktickému lékaři, jak rodina požadovala.

Určit pomocí genetického testu riziko vzniku onemocnění, jako je cukrovka či kardiovaskulární choroba, a pokud se navzdory preventivním opatřením stejně objeví, zvolit na základě dalšího testu léky, které budou skutečně u daného pacienta fungovat. Při diagnóze onkologické choroby odhalit genetickou podstatu nádoru a na základě toho zvolit léky, které ho cíleně zlikvidují. Po narození dítěte z kapky krve zjistit, zda netrpí některým z tisíců vzácných dědičných onemocnění, a pokud ano, na míru pro něj vyrobit lék, který škodlivou mutaci opraví. I takové možnosti by jednou mohla přinést (anebo už v některých případech nyní přináší) personalizovaná medicína. Léčba přizpůsobená na míru konkrétním pacientům je nyní trendem, který zachraňuje, prodlužuje a zkvalitňuje lidské životy. Zároveň má obrovský potenciál do budoucna – spolu s ním však přicházejí i otázky a problémy, s nimiž se dosavadní medicína potýkat nemusela. Příkladem budiž riziko chybné laické interpretace některých genetických testů, informace o riziku onemocnění, na které není lék, nebo nejisté zabezpečení obrovského množství zdravotnických dat získávaných už i prostřednictvím chytrých telefonů nebo nositelných technologií. A v neposlední řadě je tu ekonomická stránka a hledání cesty, jak tyto nákladné postupy a terapie poskytnout pacientům, ale zároveň zajistit udržitelnost zdravotnických systémů.

V Liberci začíná stavba nové nemocnice, jak se ve městě říká modernímu Centru urgentní medicíny. Z areálu Krajské nemocnice Liberec do několika týdnů zmizí domy v Kristiánově ulici. Výstavba centra tím symbolicky odstartuje.

Velká Británie za poslední tři týdny eviduje nárůst počtu dětí s neznámou a záhadnou nemocí. Jejich stav se zhoršuje opravdu rychle a děti mnohdy koní na jednotce intenzivní péče. V pondělí dostali všichni praktičtí lékaři v zemi varování, že nemoc může souviset nejen s koronavirem, ale i s dosud neidentifikovaným virem. Informoval o tom britský web Businessinsider.

Vedle porodnictví, kterému se aktivně věnuje, je profesor 1. lékařské fakulty UK Pavel Calda světově uznávaným expertem ve fetomaternální medicíně (prenatální diagnostika a léčba plodu). Jak vnímá zkušený lékař současnou pandemii kornaviru? Je opravdu nutné sedět zavřený doma a rezignovat na běžný život?

"Největší poděkování patří těm, kteří denně i v mrazu stojí v plné zbroji, nejdou ani na WC, nejedí, nepijí.,“ říká MUDr. Jakub Šedivý.

Vzorků, které je potřeba vyšetřit, je stále víc. Proto také narůstají počty provedených testů v jednotlivých laboratořích. Například v Olomouci jich za posledních šest dnů vyšetřili více než 1600.

Pouštění žilou pomocí pijavic - přijde vám to jako šílený hazard se zdravím pacientů? V minulosti se jednalo o běžnou praktiku a řadu zastánců má lékařské uplatnění pijavic i dnes.

Ve Velké Británii v posledních třech týdnech narostl počet dětí, které trpí záhadnou nemocí. Jejich stav se velmi rychle zhoršuje, až končí na jednotkách intenzivní péče, píše server Businessinsider. Praktičtí lékaři po celé zemi dostali v pondělí varování, nemoc může souviset nejen s koronavirem, ale i s dosud neidentifikovaným virem.

Pendleři, kteří budou moct jezdit od pondělí do ciziny za prací každodenně, budou muset při prvním vstupu do země předložit negativní PCR test na koronavirus, který není starší než čtyři dny. Po jednání Ústředního krizového štábu to dnes novinářům řekl jeho šéf a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Poté budou mít pendleři podle ministerstva vnitra povinnost předložit negativní test jednou za dva týdny. Pokud by test na hranicích neukázali, museli by do dvoutýdenní karantény. Test je možné podstoupit i v Česku a do čtyř dnů ho při návratu na hranicích předložit.

Od středy mohou praktičtí lékaři ukončovat nařízenou preventivní karanténu lidem, kteří sice nebyli pozitivní na covid-19, ale byli v kontaktu s nemocnými. V praxi je to ale problém. Lékaři poukazují na to, že jim chybí rychlotesty i dostatek ochranných pomůcek.

Zdaleka ne všechny ordinace praktických lékařů v Česku mají podmínky k tomu, aby mohly ode dneška ukončovat karanténu lidí, kteří byli v kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem. Dosud karanténa končila automaticky uplynutím dvou týdnů. V anketě ČTK někteří lékaři uvedli, že nemají dost ochranných pomůcek jako respirátory či pláště. V Libereckém kraji praktici vůbec nedostali rychlotesty, pražským lékařům je radnice distribuují až dnes, dostaly je pozdě.

Nařízenou preventivní karanténu, kterou museli dodržovat lidé, kteří sice neměli test na covid-19 pozitivní, ale byli s někým nemocným v kontaktu, budou od středy ukončovat praktičtí lékaři. Někteří ale den před začátkem této povinnosti potřebné rychlotesty nemají, řekl ČTK předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Budou tak dál posílat pacienty na odběrová místa. Ukončovat karanténu rychlostestem vyšetřujícím protilátky s negativním výsledek nařídilo ministerstvo zdravotnictví lékařům 16. dubna.

Praktičtí lékaři na vesnicích jsou ohroženým druhem. Jejich průměrný věk se zvyšuje a mladým nástupcům se z pohodlí města nechce. Naštěstí ne všem. Jak jich ale nalákat víc? Žádné finanční pobídky nenahradí důležitý předpoklad: lásku k venkovu a jeho obyvatelům.

Nařízením ministerstva zdravotnictví musí všechny nemocnice zavést u vstupu "triáž" pacientů. Nařízení platí už dnes. Co ale znamená? Jde o síto, které by mělo zachytit pacienty, kteří buď jsou v podezření, že by mohli být nakaženi koronavirem nebo jsou pozitivní.

Studenti 5. a 6. ročníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nastoupili do první linie v nemocnicích nejen v Praze, ale i Kladně, Kolíně, Ústí nad Labem, Táboře, Zlíně a podle místa bydliště jednají i s dalšími zdravotnickými zařízeními.

Stará se o pacienty s vážným průběhem onemocnění Covid-19. Zhoršení může být velmi rychlé, většina případů má ale lehký průběh, popisuje plicní specialista Michal Šotola. „Jsem rád, že jsme získali čas se připravit, že nehouká jedna sanitka za druhou a není kam lidi uložit, ale obava veřejnosti je až přehnaná. V medicíně se rozhodujeme podle důkazů, ať totéž dělají politici. Vůbec netušíme, kolik lidí doplatí zdravotně a možná i na životě na omezenou zdravotní péči,“ říká v rozhovoru pro Deník N.

Přes sto telefonátů od vyděšených pacientů denně – takto pocítil počátek pandemie koronaviru praktický lékař Norbert Král, který celkem pečuje o 1 900 pacientů. Vyhlášení nouzového stavu kvůli hrozbě COVID-19 mu obrátilo pracovní i osobní život naruby. Tím spíš, že lékařka je i jeho manželka a mají dvě malé děti. Přesto svoji ordinaci nezavřel, i když často ordinoval v doslova polních podmínkách.

Máme dost lůžek? Je dost plicních ventilátorů? A hlavně: bude dost personálu, který by je obsluhoval? Na to, čím momentálně procházejí lékaři a sestry intenzivní péče, budeme postupně přinášet odpovědi v této časosběrné reportáži z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se připravují na možný příliv pacientů s těmi nejzávažnějšími komplikacemi způsobenými koronavirem covid-19. Všechny díly Deníku z intenzivky si můžete přečíst zde.

Miluje zvířata a svoje pacienty. Její chirurgický um je pověstný a na sále jí prý nikdy nikdo nezemřel. Ještě stále několikrát týdně operuje, i když přitom musí stát na speciální stoličce. Alla Levuškina, zázrak ruské medicíny i přírody, se právě dožívá 91 let.

Všichni dobře víme, co je to kurkuma. Jde o výrazně žluté koření, které má své místo nejen v indické kuchyni, ale také v tradiční medicíně po celém světě. Jeho účinné látky dokáží uzdravovat podobně jako léky západní medicíny a řada lidí nedá na jeho sílu dopustit. Nemusí se však jednat jen o lék, který použijete, když už vám není nejlíp. Kurkuma se dá využívat i preventivně, a to zejména k podpoře správných funkcí mozku a jater.

Metoda používaná ke tvorbě kmenových buněk může omladit celé tkáně i orgány.

Původně plánovala, jak teď bude dělit svůj čas mezi studium před státnicemi z medicíny a přípravu na olympijskou kvalifikaci. Místo toho šestadvacetiletá veslařka Lucie Žabová tráví dvanáctihodinové šichty navlečená v ochranném obleku v odběrovém stanu na testování nemoci covid-19.

Lidem s nařízenou karanténou budou její trvání ukončovat praktičtí lékaři až po provedení krevního testu na přítomnost protilátek s negativním výsledkem, vyplývá z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které nabývá účinnosti 22. dubna. Nadále platí, že pro ukončení karantény je nutné, aby uplynulo 14 dní od prvního dne jejího nařízení. Současně lidé nesmí vykazovat příznaky onemocnění covid-19.

Lidem s nařízenou karanténou budou její trvání ukončovat praktičtí lékaři až po provedení vyšetření na přítomnost protilátek s negativním výsledkem. Vyplývá to z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které nabývá účinnosti 22. dubna.

Lidem s nařízenou karanténou budou její trvání ukončovat praktičtí lékaři až po provedení krevního testu na přítomnost protilátek s negativním výsledkem. Vyplývá to z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které nabývá účinnosti 22. dubna. Nadále platí, že pro ukončení karantény je nutné, aby uplynulo 14 dní od prvního dne jejího nařízení. Současně lidé nesmí vykazovat příznaky onemocnění covid-19, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

Vysokoškolští studenti jsou proti návrhu úpravy zákona, která by měla mladé lékaře zavázat, aby pracovali až čtyři a půl roku po absolvování medicíny v ČR na jednom místě. Podle studentů by taková novela mohla ještě prohloubit personální krizi v menších nemocnicích některých regionů, protože by studenti mohli raději zvažovat například setrvání ve větších městech. ČTK o tom informoval mluvčí Studentské komory Rady vysokých škol Tomáš Hulínský.

Česká firma EGO Zlín je významným výrobcem a dodavatelem komplexního systému biologické ochrany, logistických a dekontaminačních systémů a prostředků pro urgentní medicínu či dlouhodobou péči. Jejich ochranné prostředky se využívají po celém světě. Jde tak o další firmu, která má domácímu obrannému průmyslu co nabídnout. S pandemií nového koronaviru se v posledních týdnech vypořádává v podstatě celý svět a Česká republika není výjimkou.

Máme dost lůžek? Je dost plicních ventilátorů? A hlavně: bude dost personálu, který by je obsluhoval? Na to, čím momentálně procházejí lékaři a sestry intenzivní péče, budeme postupně přinášet odpovědi v této časosběrné reportáži z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se připravují na možný příliv pacientů s těmi nejzávažnějšími komplikacemi způsobenými koronavirem covid-19. Všechny díly Deníku z intenzivky si můžete přečíst zde.

Máme dost lůžek? Je dost plicních ventilátorů? A hlavně: bude dost personálu, který by je obsluhoval? Na to, čím momentálně procházejí lékaři a sestry intenzivní péče, budeme postupně přinášet odpovědi v této časosběrné reportáži z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se připravují na možný příliv pacientů s těmi nejzávažnějšími komplikacemi způsobenými koronavirem covid-19. Všechny díly Deníku z intenzivky si můžete přečíst zde.

Vláda vyslala studenty medicíny na pomoc s bojem proti pandemii koronaviru v polovině března. Tou dobou už se však několikátým dnem rozbíhala inciativa studentů samotných, kteří se začali sdružovat na sociálních sítích, aby ve zdravotnických zařízeních pomohli. Přihlášených dobrovolníků je přes pět tisíc.

Méně zdravotníků, pouze základní ochranné pomůcky a nutnost obejít se bez některých věcí pro paliativní péči zásadních, jako je kontakt, blízkost či komunikace gesty – tak v současnosti vypadá fungování domácích hospiců. Jak co nejlépe pomáhat pacientům, ale zároveň neohrozit čím dál cennější zdravotníky, nyní formou doporučení radí Česká společnost paliativní medicíny. Základem je přitom zvládnout co největší penzum péče a podpory na dálku a v případě nutné návštěvy zachovávat od pacienta i členů jeho rodiny distanc, aby se minimalizovalo riziko nákazy. Fungování v praxi představila na webináři Centra paliativní péče primářka mobilního hospice Cesta domů Irena Závadová.

Robert Huneš je ředitelem Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích a zároveň prezidentem Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče. V rozhovoru s INFO.CZ popisuje, jak může současná pandemie koronaviru ovlivnit mezigenerační vztahy i změnit pohled lidí na konec života. A říká: smrt jsme vytěsnili ze života, přemýšlejme o ní víc a jinak!

Karlovarský kraj chce zvýšit testování na nový typ koronaviru v domovech pro seniory. Jedná o tom, že by do domů zajížděl speciální tým složený z lékaře a hygienika, který by vyšetřil klienty a v případě potřeby by je nechal otestovat. Dnes to řekl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO).

Měla by se v době koronavirové epidemie rozvolňovat preskripční omezení pro praktické lékaře, anebo neměla? I to je otázka, jaká padá v souvislosti se současnou krizí. Zatímco praktici by byli pro, zdravotní pojišťovny či lékový ústav se chtějí držet „původního“ plánu rozvolňování, který byl v běhu už před koronavirem. I proti němu se ovšem staví některé odborné společnosti, jako je ta diabetologická. Podle ní je rozvolňování preskripce a uvolňování některých výkonů pro praktiky nedovydiskutované a nedoprovázené adekvátním vzděláváním, což by mohlo vést k vyšším nákladům. Náklady si ovšem chce pohlídat i SÚKL, který u některých terapií počítá se zalimitováním – což nabývá na významu se současnými velmi neveselými vyhlídkami na ekonomickou situaci ve zdravotnictví.

Největší zaměstnanecká zdravotní pojišťovna, která pečuje o více než 1,3 milionu klientů – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR), otevírá pro své klienty další možnost léčby na dálku, a to prostřednictvím Virtuální kliniky EUC.

Jeden respirátor na den, nedostačující množství dezinfekce, rukavice, které zatím nedorazily, ochranné pláště, brýle, štíty v nedohlednu. To je realita většiny ambulancí dětských praktických lékařů, prohlašuje Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Dodává, že praktici i přesto pokračují v činnosti. Místo státu jim však pomáhají spíš šikovní rodiče jejich pacientů.

Máme dost lůžek? Je dost plicních ventilátorů? A hlavně: bude dost personálu, který by je obsluhoval? Na to, čím momentálně procházejí lékaři a sestry intenzivní péče, budeme postupně přinášet odpovědi v této časosběrné reportáži z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se připravují na možný příliv pacientů s těmi nejzávažnějšími komplikacemi způsobenými koronavirem covid-19. Všechny díly Deníku z intenzivky si můžete přečíst zde.

Máme dost lůžek? Je dost plicních ventilátorů? A hlavně: bude dost personálu, který by je obsluhoval? Na to, čím momentálně procházejí lékaři a sestry intenzivní péče, budeme postupně přinášet odpovědi v této časosběrné reportáži z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se připravují na možný příliv pacientů s těmi nejzávažnějšími komplikacemi způsobenými koronavirem covid-19. Všechny díly Deníku z intenzivky si můžete přečíst zde.

Máme dost lůžek? Je dost plicních ventilátorů? A hlavně: bude dost personálu, který by je obsluhoval? Na to, čím momentálně procházejí lékaři a sestry intenzivní péče, budeme postupně přinášet odpovědi v této časosběrné reportáži z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se připravují na možný příliv pacientů s těmi nejzávažnějšími komplikacemi způsobenými koronavirem covid-19. Všechny díly Deníku z intenzivky si můžete přečíst zde.

Lék na nový typ koronaviru, tedy na Covid-19, zatím stále nemáme. To ale Národnímu zdravotnímu výboru Čínské lidové republiky nikterak nebrání v tom, aby na seznamu oficiálně doporučené medikace miliardové veřejnosti doporučil speciality z oblasti přírodní a tradiční medicíny. Injekce s výtažkem žluče medvědů malajských a pilulky, které mohou obsahovat nastrouhané nosorožčí rohy. Píše o tom National Geographic.

Máme dost lůžek? Je dost plicních ventilátorů? A hlavně: bude dost personálu, který by je obsluhoval? Na to, čím momentálně procházejí lékaři a sestry intenzivní péče, budeme postupně přinášet odpovědi v této časosběrné reportáži z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se připravují na možný příliv pacientů s těmi nejzávažnějšími komplikacemi způsobenými koronavirem covid-19.

Přes 420 vzorků vyšetřila na koronavir od středy do neděle Laboratoř experimentální medicíny Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého. V pondělí převzala zásilku 500 vzorků z Čech, aby ulevila pracovištím, kde narůstající nápor momentálně nezvládají.

Díky mnoha výhodám se červená řepa v průběhu let používá k léčení mnoha zdravotních neduhů.V římských dobách lidé používali červenou řepu zejména k léčbě zácpy a horečky. Samotný otec medicíny, Hippokrates, řekl lidem, že listy řepy lze použít k vázání ran. Ve středověku lidé používali řepu k léčbě nemocí, zejména těch, které se týkaly krve a trávení.

Kvůli nedostatku testovacích sad se uskutečnilo v Karlovarském kraji (KK) méně testů, než je celostátní průměr. Důvodem může být i skutečnost, že praktičtí lékaři dosud své klienty na testování neposílají v takové míře jako jinde. Přitom počet potvrzených případů onemocnění novým typem koronaviru Covid-19 je v regionu v přepočtu na počet obyvatel bezmála dvojnásobný, než je republikový průměr.

Zvýšená teplota nad 37,5 stupňů, suchý kašel či dušnost. Toto jsou nová kritéria, která stanovilo ministerstvo zdravotnictví pro testování na přítomnost koronaviru. Testovat by se měly všechny osoby, které splňují aspoň jedno z těchto kritérií.

Obor fyzioterapie si Tereza Dvořáková zvolila z čistě praktických důvodů. Vždy měla ráda pohyb a pomoc druhým jí byla velmi blízká. Vystudovala FTK UP Olomouc a současně pracovala také jako masérka. Později se rozhodla pro manuální medicínu v gynekologii. K tomu ji dovedla nejen osobní zkušenost, ale také fakt, že podobné činnosti se u nás téměř nikdo nevěnuje. Lékaři jí nepomohli, hledala vlastní řešení   „K fyzioterapii mě vedlo hned několik důvodů.

Česnek je pro naše zdraví opravdovým zázrakem. Je jednou z nejdravějších potravin na naší planetě a již po celá tisíciletí je součástí tradiční medicíny. Dnes vám přinášíme dva recepty na výrobu česnekového oleje, který představuje zajímavou možnost, jak česnek zařadit do svého jídelníčku, a má širokou možnost využití i léčivých účinků.

Kolik hodin denně bychom měli spát, kdy je nejlepší uložit se ke spánku a jak si správně upravit ložnici, abychom se hodiny nepřevalovali z boku na bok? To bývají nejčastější otázky lidí, kteří se chtějí dobře vyspat. A co radí přední česká specialistka na problematiku spánkové medicíny MUDr. Jana Vyskočilová, která je vedoucí lékařkou spánkové laboratoře a předsedkyní České společnosti pro spánkovou medicínu?

V boji s koronavirovou pandemií začala pomíhat Laboratoř experimentální medicíny Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého, která ve středu spustila velkokapacitní testování biologického materiálu s podezřením na koronavirus.