Timea Klopčeková patří mezi nejmladší technologické podnikatelky ve střední Evropě. Její cesta začala už na základní škole a během několika let vyústila ve vlastní startupy, vítězství v soutěžích a prezentace projektů před mezinárodními institucemi. V rozhovoru pro pořad Big Deal vysvětluje, jak se podniká ve věku, kdy většina vrstevníků maturuje, proč staví na umělé inteligenci a jak získala kontakty až k expertům pracujícím s Markem Zuckerbergem.Timea začínala v Prievidzi, malém městě na Slovensku. K technologiím ji přivedl starší bratr a především učitelka, která ji bez předchozího oznámení přihlásila do programátorské soutěže Scratch Match. „Viděla ve mně potenciál a rozhodla se, že to zkusíme. Soutěž jsem nakonec vyhrála,“ popisuje Timea.Tento moment odstartoval její zájem o technologie i podnikání. Později se dostala mezi tři nejlepší středoškolské startupy Slovenska a prezentovala projekt před prezidenty Slovenska, Česka a Rakouska. Pro šestnáctiletou studentku to byla první zkušenost s prezentací před vysokými státními představiteli – a potvrzení, že její projekty mají potenciál přesáhnout školní rámec.Digitální vizitky: 12 eur výdělku, ale tisíc eur v minusuJeden z jejích prvních startupů Benly vznikl z úplně obyčejné situace. Učitel na konferenci ztratil kontakt na podnikatele kvůli nefunkční výměně údajů. Právě tehdy Timea začala přemýšlet nad digitální náhradou. Vývoj se ukázal jako velmi náročný. Tým pořídil 50 různých NFC čipů a dlouhé týdny testoval kompatibilitu s telefony. „Fungoval nám spolehlivě jen jeden model. Teprve ten umožnil vytvořit univerzální vizitku,“ vysvětluje.Finančně šlo o risk. První výdělek činil jen 12 eur, náklady přitom překračovaly tisíc eur. Timea proto o víkendech pracovala ve skladu, aby mohla startup financovat, zatímco přes týden studovala a vyvíjela. Přesto se projekt postupně posunul až na Web Summit v Lisabonu, kde tým soutěžil o investici ve výši 500 000 eur.AI jako základ budoucí hodnotyDigitální vizitky nejsou pro Timeu konečným cílem. Hlavní přidanou hodnotu projektu vidí v integraci umělé inteligence. „AI používáme pro návrhy designu i zrychlení produkce. Pracujeme i na dalších produktech, které stojí na stejné technologii,“ popisuje.AI tak startupu umožňuje škálovat služby, zvyšovat rychlost dodání a rozšiřovat portfolio bez souměrného růstu nákladů. Benly se díky tomu postupně transformuje z jednoho fyzického produktu na digitální platformu.Proč Brno? Studium, které na Slovensku neexistujePo maturitě zamířila Timea do Brna. Rozhodly rozdíly v kvalitě výuky i nabídce oborů.„V Česku jsem našla manažerskou informatiku, kterou na Slovensku vůbec nevyučují. Výuka je praktičtější a více napojená na firmy,“ vysvětluje.Brno podle ní funguje jako silný technologický hub se startupovým podhoubím. Univerzity, inovační centra i blízké firmy tvoří ekosystém, který umožňuje rychlejší profesní růst.OECD, Paříž a experti z Meta AI: kontakty, které mění kariéruVýrazným milníkem se stala panelová diskuse s delegací OECD. Timea zde prezentovala svůj model výuky středoškoláků, ve kterém studentům předává praktické dovednosti – od tvorby životopisu po profesní prezentaci.Koncept zaujal generální ředitelku OECD pro vzdělávání natolik, že ji pozvala do Paříže s návrhem možné spolupráce i na mezinárodní úrovni. Krátce poté Timea oslovila Michala Valka, experta na neuronové sítě spolupracujícího s Metou.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Jak přesně vypadají Klopčekové středeční workshopy a jaké konkrétní dovednosti studenty učí?Co technicky selhávalo při testování 50 NFC čipů a proč většina nefungovala na všech telefonech?Jaké konkrétní návrhy řešila v Paříži s OECD a jak by mohl její koncept fungova
