Ludvík Jagellonský

Český Tutanchamon měl odsoudit českou Čachtickou paní! Milovníci záhad i bajek si přicházejí na své, ale hrob Vojtěcha z Pernštejna se nadále brání průzkumu.

Město Louny bylo založeno zhruba v polovině 13. století. Dodnes jsou zde k vidění zbytky městského opevnění. To, které se dochovalo, pochází zejména z 15.-16. století, avšak první písemná zmínka o hradbách se objevuje již v roce 1317 v listině Jana Lucemburského. Opevnění a Žatecká brána Lounské opevnění bylo důležitým prvkem středověkého obranného systému.

Procházka se psem nemusí být dobrá jen pro zdraví a pohodu vás obou. Může také posunout naše znalosti o historii. Důkazem je příběh skupiny přátel a fenky Máši, kteří vyšli do lesů v okolí Vsetína.

Je úterý po hodu matky boží narození (11. září 1526) a na svém sídle na Blatné Zdeněk Lev z Rožmitálu, nejvyšší purkrabí království českého začíná rozesílat první znepokojivé listiny „O zlých novinách z Uher a o potřebě brzkého sněmu“.

Přesně před 50 lety se v Mostě chystala ojedinělá akce. Kvůli plánované těžbě uhlí na se měl 30. září 1975 začít po kolejích přesouvat gotický kostela Nanebevzetí Panny Marie. Pokud by plán nevyšel, město by o tento architektonický skvost přišlo.

Ferdinand I. nebyl Čechům vnucen. Roku 1526 si ho sami zvolili – a tím odstartovali dynastii, která vládla téměř čtyři století.

Krušnohorské město Jáchymov je na první pohled nenápadné. Leží v hlubokém údolí, sevřené horami, a na první dojem připomíná spíše ospalé lázeňské městečko.

Když se řekne Moháč, někomu možná v paměti naskočí bitva s Osmany, v níž padl český král Ludvík Jagellonský.

V roce 1526 prchají členové uherského královského dvora z Budy směrem na západ. Důvod? Křesťanská armáda podlehla vojskům Osmanské říše v osudné bitvě u Moháče. Údajně se jednalo o šedesát šest plavidel, kterými se evakuovali nejen lidé, ale i cennosti nesmírné hodnoty.

Jen co podojí krávy a dá slepicím, vyrazí na pravidelnou procházku do kostela. Rutinně poklekne a modlí se. Přeje si, aby pohroma v podobě přehrady zmizela. To se ale nestane a o pár měsíců později z rodné vesnice nic nezbude.

Vyprávění o cestě do Jáchymova, jenž je městem stříbra, renesančních portálů a uranu. A také pekla.

Když u Moháče padl král Ludvík Jagellonský, tenhle dřevěný dům v Lichtenštejnsku už osm let stál. V době, kdy Napoleon táhl Evropou, byl dokonce starý tři sta let. A pořád stojí. Dnes se mu říká Biedermannův dům a patří k vůbec nejstarším selským usedlostem na světě.  Paradoxně ho před chátráním nezachránili památkáři, ale vášeň pro jídlo. Jak se to stalo? Poslechněte si reportáž.

Tři dny a tři noci plení muslimská vojska Konstantinopol, která jim roku 1453 padla do rukou. Z někdejší bašty křesťanství se stává hlavní sídlo rozrůstající se Osmanské říše. Její lesk a sílu pomáhá budovat nejen vojsko, ale i umělci, především stavitelé.

Pojďte se se mnou projít Královskou zahradou. Zastavíme se na počátku 16. století. Vládne dynastie Jagelonců. V hlavě Maxmiliána I. se zrodí plán. Ve Vídni dohodne s Vladislavem Jagellonským pravidla nové dynastické hry. Děti Jagellonce si vezmou Habsburky.

Výměna a později nákup a prodej zboží doprovází lidstvo od jeho prvopočátku. Nejprve existoval obchod výměnný, který později nahradil nákup a prodej za různá platidla.

Co kdyby český trůn po roce 1526 nezískali Habsburkové, ale zůstala u nás dynastie Jagellonců? Jak by to ovlivnilo náš jazyk, politiku, ekonomiku i samotnou existenci republiky?

Jako žena představovala Marie Habsburská ve své době zvláštní jev. Tato mimořádně rozhodná a všestranně nadaná dáma měla ohromný politický přehled, vynikala strategickým myšlením i fyzickou zdatností a vůbec nedbala o módní vzhled. I proto zůstává dodnes v mnoha ohledech nepochopenou osobností.

České pivo není jen lahodný zlatavý mok, ale také kulturní fenomén a součást národní identity. Náš národ je tak právem hrdý na svou pivní historii. České pivo je navíc tak oblíbené, že se těší velké popularitě i v zahraničí. Za jeho úspěchem nestojí jen staleté receptury, ale především špičkový chmel, který pivu dodává jeho charakteristickou chuť i vůni.

V průběhu staletí se význam většiny měst měnil. Kromě Prahy, která si jako centrum moci po většinu času udržovala výsadní pozici, prožívala ostatní města vzestupy a pády. Některá z těch z kdysi významných přitom dnes doslova chátrá.

Bigos, recept na polské národní jídlo. Proč se někdy bigosu říká lovecký guláš? Skutečně jídali bigos hosté při honech pořádaných Jagellonci? Co je v případě bigosu nemožné? Získat jediný zaručeně pravý a správný recept na bigos! Protože kolik je Poláků, tolik je předpisů na bigos. A všechny jsou správné, protože výsledek je vždy chutný. Polsko,

Právě před 500 lety, ve středu 25. ledna roku 1525, se nejvyšším purkrabím, tedy předsedou zemského sněmu a zemského soudu, stal už podruhé Zdeněk Lev z Rožmitálu, český katolický šlechtic, stavovský politik, dvořan a donátor umění. Ačkoli možná není tak známý jako jeho otec, ve své době byl nejmocnějším šlechticem Zemí Koruny české.

Bitva u Moháče z 29. srpna 1526 představuje klíčový okamžik ve středoevropských dějinách. Střetnutí mělo dalekosáhlé následky pro Uhry, ale i pro budoucí podobu střední Evropy včetně Čech.

Kdo by neznal známou písníčku z pohádky „Princové jsou na draka“. Ale je statistika opravdu nuda? Pokud jde o naše knížata, krále a prezidenty, kteří se v průběhu tisíciletí vystřídali v čele státu, je to docela zajímavé čtení.

Dlouhé dějiny Řádu zlatého rouna se začaly psát v 15. století v Bruggách. Mezi jeho nositele patří Ludvík Jagellonský, Rudolf II., Nicolas Sarkozy nebo třeba Karel Schwarzenberg.

Mělník, ležící na soutoku dvou největších českých řek, letos slaví úctyhodných 750 let od svého vzniku. K tomuto významnému jubileu město připravilo

Opravdu ne, nikdy nás nedobyli a ne, nikdo nám je nevnutil. Bylo to zase o penězích a taky trochu o lásce.

Vladislav II. si vysloužil nelichotivou pověst i přezdívku „Bene, bene“ („Dobře, dobře“). Nic neřešit, všechno každému odkývat a mít svatý pokoj. Jeho syn Ludvík se naopak snažil události řešit a dožil se pouhých dvaceti let.

Byla to právě bitva u Moháče (Maďarsko) (29.8.1526), kdy musel vůbec poprvé nějaký český král bojovat proti hrozícímu islámskému nebezpečí

V roce 2024 slaví město na soutoku dvou největších českých řek 750 let od svého založení. Mělník je původně slovanské

V předhůří Hostýnských vrchů necelých dvacet kilometrů od krajského města Zlína leží Holešov, jenž je takovou pomyslnou hranicí mezi Hanou a Valašskem. Za sebou má dlouhé dějiny, které sahají až do doby mladší doby kamenné. Vliv na ně mělo jeho strategické umístění na křižovatce Jantarové cesty, kdy jedna část cesty vedla do Uher a druhá do Slezska. Holešov v minulosti patřil mezi největší moravská poddanská města.

V srdci Evropy se tyčí město s nekonečnými příběhy, kde každý kámen a každá ulička vypráví vlastní historii plnou rekordů. Praha, město stověžaté, skrývá mnoho "nej“. Víte vše o rekordech, které naše metropole ukrývá?

Ozve se ohlušující rána, kterou vystřídá ohnivý gejzír. Mistry ohňostrojů se už v raném středověku stali Číňané a tento vynález spojovaný především s oslavami se i k nám do Evropy rozšířil právě od nich.

Francišak Skaryna je tajemná postava. Neví se přesně, kdy se narodil ani kdy zemřel. Jako významný botanik, lékař a knihtiskař působil v Praze za vlády Ludvíka Jagellonského a Ferdinanda I. Habsburského Francišak Skaryna – už to jméno zní tajemně a exoticky. Je to však jen novodobý přepis z azbuky, i když jeho nositel žil už před půl tisíciletím. Jeho příjmení je často psáno také Skoryna či Skorina a jméno Francisk či Francesco nebo i obyčejně česky František.

Maďarská farma vydala unikátní poklad – majitelé si ho ukryli před Osmany až příliš dobře. V šestnáctém století zaútočila na Uhry Osmanská říše. A jak Osmané úspěšně postupovali Evropou, řada Maďarů panikařila a zakopávala své poklady včetně peněz. Na jednu takovou skrýš podle všeho původní majitelé zapomněli, a tak byl poklad, skládající se ze čtyř zlatých a sedmi tisíc stříbrných mincí, objeven až nyní. Archeologové jej našli na farmě ve vesnici Újlengyel, která leží asi 50 kilometrů od Budapešti.

Chvíle napětí a exkurze do historie, tentokrát do období vlády Ludvíka Jagellonského nás přivede historická detektivka Vlastimila Vondrušky.

Navzdory svému významu zůstala bitva, v jejímž závěru při útěku zemřel český a uherský král Ludvík Jagellonský, u nás málo známou. I když otevřela Habsburkům cestu na český trůn, existuje o ní v češtině jediná monografie. Jaký byl průběh osudového střetu a proč vojsko mladého panovníka neuspělo?

Marie Habsburská zůstává v mnoha ohledech nepochopenou osobností. Přitom se jednalo o mimořádně zajímavou a rozhodnou dámu

Českým i uherským zemím vládl celých deset roků, jenže to bylo ve věku od deseti do dvaceti let. S ohledem na nízký věk a nezkušenost mnoho samostatných rozhodnutí neučinil, a proto se mu také někdy přezdívá Ludvík Dítě. S ním skončila i vláda Jagellonců v naší zemi

Dopady bitvy u Moháče z 29. srpna 1526, prakticky symbolizující podlehnutí uherského státu osmanské expanzi, byly dalekosáhlé. Už jen smrt mladého uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského při útěku z bojiště v podunajských bažinách poskytla předpoklad pro nástup rakouských Habsburků na trůny v dotyčných zemích, a tak byly vlastně položeny základy příznačné geopolitické reality ve střední Evropě na další bezmála čtyři století.

Stačí se jen pozorně dívat a pozvednout oči výše, než se obvykle díváte. A ocitnete se v Plzni v úžasné galerii pod širým nebem, která nikdy nezavírá a neplatí se v ní žádné vstupné. Na průčelích 19 bohatých měšťanských domů vybudovaných převážně známým stavitelem Rudolfem Štechem můžete spatřit sgrafita a malby, jejichž autorem je Mikoláš Aleš, jeden z nejslavnějších českých malířů.

Dvojí obléhání Vídně tureckými vojsky patří k nejvýznamnějším událostem 16. a 17. století v celém středoevropském prostoru. A dvojí odražení Turků ve své době uhájilo Evropu před další expanzí mocného souseda a v určité míře má implikaci i do dnešní doby. Jak probíhalo první obléhání Vídně v roce 1529? A jakou roli v něm hráli Češi?

Poslední český král z jagellonské dynastie dosedl na trůn v pouhých deseti letech. Pro svůj nízký věk byl přezdíván „Ludvík Dítě“. Jeho vláda se nevyznačovala velkými státnickými činy snad i proto, že mu bylo vyměřeno tak málo času. Krátce po dvacátých narozeninách utonul v bažinách u Moháče.

Ludvík Jagelonský se ujal vlády v jeho pouhých deseti letech. V Čechách moc nepobýval, nepřirostly mu k srdci, ale přesto jeho smrt změnila velmi výrazně osud nejen českých zemí, ale i celé Evropy. Nešťastná bitva u Moháče se zapsala do dějin, stejně jako králova nedůstojná smrt v bažině.

Konec srpna je pro české dějiny tragický úsek roku – vždyť jen od 26. do 29. srpna přišli v bitvách o život hned tři významní králové. Nejprve padl 26. srpna 1278 na Moravském poli Přemysl Otakar II., aby ho týž den (jen o 68 let později) u Kresčaku následoval Jan Lucemburský. Nakonec 29. srpna 1526 v boji s vojskem osmanských Turků utonul v dunajských močálech český a uherský král Ludvík Jagellonský.

Důstojně, ale přece poněkud rozpačitě působil první koncert festivalu Letní slavnosti staré hudby. Lamentace proroka Jeremiáše pro Zelený čtvrtek a Bílou sobotu Orlanda di Lassa s vokálními skladbami Thomase Stoltzera a Leonharda Lechnera tvořily meditativně laděný program, poměrně náročný na soustředění posluchačů i pěvců.

Sultánův rozkaz zněl jasně: dobýt pevnost svatojánských rytířů na Maltě. Osmani to ale před 456 lety nezvládli ani s mnohonásobnou přesilou a dobytí křesťanského západního Středomoří se nekonalo.

Ještě na začátku 20. století se na tržištích a dalších prostranstvích měst a městeček rozléhal přednes rozmanitých kramářských písní za doprovodu houslí či flašinetu.

Do osudné bitvy u Moháče roku 1526 bylo Uherské království relativně jednotné pod jagellonskou nadvládou, ale po debaklu v tomto zásadním střetu a smrti bezdětného krále Ludvíka Jagellonského se při následných vleklých bojích rozpadlo na tři části.

Českému a uherskému králi Ludvíku Jagellonskému vyměřil krutý osud pouhých dvacet let života. Jaký byl krátký život krále, který po většinu svého života podléhal nátlaku svého okolí a svoji vůli prosazoval jen velmi těžko a zřídka? Jistě ne jednoduchý, i když korunu získal jen pár měsíců po narození…

Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou dvousetkorunu připomínající 500. výročí zahájení ražby jáchymovských tolarů. V prodeji bude od středy 8. ledna v síti smluvních partnerů, tedy především v numismatických obchodech.

Pokud dnes někde zaslechnete jméno Jáchymov, pak půjde nejspíše buď o historický dokument z neveselých poválečných let nebo o reklamní prospekt, lákající na pobyt ve zdejších radonových lázních. Ovšem na výlet se sem můžete bez problémů vydat i jen tak.

Protože situace byla vážná. Osmanšti Turci začali poté, co roku 1453 dobyli Cařihrad, ohrožovat Evropu. Evropští panovníci však toto nebezpečí podceňovali a věnovali se raději řešení svých vlastních záležitostí, než aby se dokázali proti tureckému nebezpečí sjednotit…