Ludvík Jagellonský

O ruku jagellonské princezny Anny usilovali nejmocnější muži své doby. Do dějin vstoupila jako žena, která po Moháči spojila osud dvou dynastií a ovlivnila tak budoucnost střední Evropy.

Byl považován za krále, který prohrál Moháč. Nové výzkumy odhalily jiného Ludvíka Jagellonského – předčasně narozeného chlapce, mladého manžela i panovníka, kterého dějiny možná soudily příliš přísně.

Roku 1529 nestála Vídeň jen proti Sulejmanově armádě, ale i proti vlastní neschopnosti Evropy jednat včas. A přesto přežila. Díky bahnu, mrazu a dělům, která Osmané nedotáhli k hradbám.

Ludvík Jagellonský nastoupil na český trůn v dětském věku a čelil obrovským rodovým dluhům. Jeho vládu definitivně ukončilo jedno osudové vojenské rozhodnutí.

Výraznou stopu v naší historii tato francouzská princezna nezanechala. Vlastně ani nemohla! Do Čech totiž ani jednou nezavítala, takže ji šlechta ani poddaní vůbec neznali, a navíc zemřela velmi mladinká. Teprve dvaadvacetiletá! A tak si informace o ní někdy protiřečí...

Po Moháči přišla o manžela i království. Místo ústraní se ale Marie Habsburská stala jednou z nejmocnějších žen Evropy a řídila habsburské impérium v době válek a reformace.

Uplynulo 500 let od nástupu Habsburků na český trůn. Následující řádky se vracejí k tomuto dlouhému dědictví, bez nánosů legend a s důrazem na souvislosti, které bývají přehlíženy.

Smrt Ludvíka Jagellonského v mělkém potoce u Moháče změnila dějiny. Okolnosti tragédie i pozdní nález králova těla v nánosu bahna dodnes nahrávají teoriím o zradě.

Žádná svobodná volba. Ferdinand I. si roku 1526 český trůn koupil a z bohatých Českých zemí si udělal osobní bankomat, který z daní nedobrovolně sponzoroval jeho nekonečnou válku s Turky.

Ludvík Jagellonský se stal českým králem ve 3 letech. Korunovace 11. března 1509 byla pragmatickým tahem jeho otce v boji o udržení moci jagellonské dynastie.

Před 500 lety nastala v českých dějinách změna, která ovlivnila vývoj našeho státu na stovky let dopředu. Po smrti krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče v roce 1526 usedl na český trůn Ferdinand Habsburský a začalo téměř čtyři století trvající období habsburské vlády.

Před 455 lety, ve středu 17. února 1571, popravil brněnský kat ve Velké Bíteši jednoho z největších loupežných vrahů v českých dějinách z hlediska počtu obětí. Zběhlý voják Martin Roháč spáchal během tří let se svou bandou zřejmě až 59 loupežných vražd, osm loupeží a jedno vloupání. Mezi oběťmi bylo také sedm žen, z nichž tři byly těhotné. Plodům jejich nenarozených dětí loupežníci vyřízli srdce, plíce a játra, uvařili je a snědli. Za své zločiny skončil Roháč rozlámáním v kole.

Sulejman I. Nádherný dovedl Osmanskou říši na absolutní vrchol moci. Jeho obávaná armáda v roce 1529 stanula až před branami Vídně. Chybělo jen trochu, aby se historie Evropy psala úplně jinak.

Je třeba zdůraznit, že zvolení Ferdinanda I. Habsburského českým králem 23. října 1526 bylo zcela legitimní. Habsburkové tak začali téměř 400 let převážně úspěšné vlády v českých zemích.

S rokem 1273 se začíná psát vrcholná evropská politika habsburského rodu. Nás se ale bude napřímo týkat až o pár století později. Mladý král Ludvík (1506–1526) se utopí v bažinách při úprku z prohrané bitvy u Moháče, naživu je ale jeho sestra Anna Jagellonská (1503–1547).

Ačkoli se v souvislosti s českými dějinami mluví hlavně o takzvaných osudových osmičkách, které často znamenaly pro národ zásadní zvrat, je poctivé říci, že téměř každé takovéto osmičce předcházela nějaká šestka. A letopočty končící číslem šest nejsou o nic méně významné. Naopak… měnily chod českých dějin. Často na celá staletí.

Historie Jagellonců se odvíjí od litevského velkoknížete Gedymína (asi 1275–1341), ale coby panovnická dynastie tohoto názvu se počítá až od dob, kdy se na polský trůn posadí Vladislav II. Jagello (asi 1362–1434).

Český Tutanchamon měl odsoudit českou Čachtickou paní! Milovníci záhad i bajek si přicházejí na své, ale hrob Vojtěcha z Pernštejna se nadále brání průzkumu.

Město Louny bylo založeno zhruba v polovině 13. století. Dodnes jsou zde k vidění zbytky městského opevnění. To, které se dochovalo, pochází zejména z 15.-16. století, avšak první písemná zmínka o hradbách se objevuje již v roce 1317 v listině Jana Lucemburského. Opevnění a Žatecká brána Lounské opevnění bylo důležitým prvkem středověkého obranného systému.

Procházka se psem nemusí být dobrá jen pro zdraví a pohodu vás obou. Může také posunout naše znalosti o historii. Důkazem je příběh skupiny přátel a fenky Máši, kteří vyšli do lesů v okolí Vsetína.

Je úterý po hodu matky boží narození (11. září 1526) a na svém sídle na Blatné Zdeněk Lev z Rožmitálu, nejvyšší purkrabí království českého začíná rozesílat první znepokojivé listiny „O zlých novinách z Uher a o potřebě brzkého sněmu“.

Přesně před 50 lety se v Mostě chystala ojedinělá akce. Kvůli plánované těžbě uhlí na se měl 30. září 1975 začít po kolejích přesouvat gotický kostela Nanebevzetí Panny Marie. Pokud by plán nevyšel, město by o tento architektonický skvost přišlo.

Ferdinand I. nebyl Čechům vnucen. Roku 1526 si ho sami zvolili – a tím odstartovali dynastii, která vládla téměř čtyři století.

Krušnohorské město Jáchymov je na první pohled nenápadné. Leží v hlubokém údolí, sevřené horami, a na první dojem připomíná spíše ospalé lázeňské městečko.

Když se řekne Moháč, někomu možná v paměti naskočí bitva s Osmany, v níž padl český král Ludvík Jagellonský.

V roce 1526 prchají členové uherského královského dvora z Budy směrem na západ. Důvod? Křesťanská armáda podlehla vojskům Osmanské říše v osudné bitvě u Moháče. Údajně se jednalo o šedesát šest plavidel, kterými se evakuovali nejen lidé, ale i cennosti nesmírné hodnoty.

Jen co podojí krávy a dá slepicím, vyrazí na pravidelnou procházku do kostela. Rutinně poklekne a modlí se. Přeje si, aby pohroma v podobě přehrady zmizela. To se ale nestane a o pár měsíců později z rodné vesnice nic nezbude.

Vyprávění o cestě do Jáchymova, jenž je městem stříbra, renesančních portálů a uranu. A také pekla.

Když u Moháče padl král Ludvík Jagellonský, tenhle dřevěný dům v Lichtenštejnsku už osm let stál. V době, kdy Napoleon táhl Evropou, byl dokonce starý tři sta let. A pořád stojí. Dnes se mu říká Biedermannův dům a patří k vůbec nejstarším selským usedlostem na světě.  Paradoxně ho před chátráním nezachránili památkáři, ale vášeň pro jídlo. Jak se to stalo? Poslechněte si reportáž.

Tři dny a tři noci plení muslimská vojska Konstantinopol, která jim roku 1453 padla do rukou. Z někdejší bašty křesťanství se stává hlavní sídlo rozrůstající se Osmanské říše. Její lesk a sílu pomáhá budovat nejen vojsko, ale i umělci, především stavitelé.

Pojďte se se mnou projít Královskou zahradou. Zastavíme se na počátku 16. století. Vládne dynastie Jagelonců. V hlavě Maxmiliána I. se zrodí plán. Ve Vídni dohodne s Vladislavem Jagellonským pravidla nové dynastické hry. Děti Jagellonce si vezmou Habsburky.

Výměna a později nákup a prodej zboží doprovází lidstvo od jeho prvopočátku. Nejprve existoval obchod výměnný, který později nahradil nákup a prodej za různá platidla.

Co kdyby český trůn po roce 1526 nezískali Habsburkové, ale zůstala u nás dynastie Jagellonců? Jak by to ovlivnilo náš jazyk, politiku, ekonomiku i samotnou existenci republiky?

Jako žena představovala Marie Habsburská ve své době zvláštní jev. Tato mimořádně rozhodná a všestranně nadaná dáma měla ohromný politický přehled, vynikala strategickým myšlením i fyzickou zdatností a vůbec nedbala o módní vzhled. I proto zůstává dodnes v mnoha ohledech nepochopenou osobností.

České pivo není jen lahodný zlatavý mok, ale také kulturní fenomén a součást národní identity. Náš národ je tak právem hrdý na svou pivní historii. České pivo je navíc tak oblíbené, že se těší velké popularitě i v zahraničí. Za jeho úspěchem nestojí jen staleté receptury, ale především špičkový chmel, který pivu dodává jeho charakteristickou chuť i vůni.

V průběhu staletí se význam většiny měst měnil. Kromě Prahy, která si jako centrum moci po většinu času udržovala výsadní pozici, prožívala ostatní města vzestupy a pády. Některá z těch z kdysi významných přitom dnes doslova chátrá.

Bigos, recept na polské národní jídlo. Proč se někdy bigosu říká lovecký guláš? Skutečně jídali bigos hosté při honech pořádaných Jagellonci? Co je v případě bigosu nemožné? Získat jediný zaručeně pravý a správný recept na bigos! Protože kolik je Poláků, tolik je předpisů na bigos. A všechny jsou správné, protože výsledek je vždy chutný. Polsko,

Právě před 500 lety, ve středu 25. ledna roku 1525, se nejvyšším purkrabím, tedy předsedou zemského sněmu a zemského soudu, stal už podruhé Zdeněk Lev z Rožmitálu, český katolický šlechtic, stavovský politik, dvořan a donátor umění. Ačkoli možná není tak známý jako jeho otec, ve své době byl nejmocnějším šlechticem Zemí Koruny české.

Bitva u Moháče z 29. srpna 1526 představuje klíčový okamžik ve středoevropských dějinách. Střetnutí mělo dalekosáhlé následky pro Uhry, ale i pro budoucí podobu střední Evropy včetně Čech.

Kdo by neznal známou písníčku z pohádky „Princové jsou na draka“. Ale je statistika opravdu nuda? Pokud jde o naše knížata, krále a prezidenty, kteří se v průběhu tisíciletí vystřídali v čele státu, je to docela zajímavé čtení.

Dlouhé dějiny Řádu zlatého rouna se začaly psát v 15. století v Bruggách. Mezi jeho nositele patří Ludvík Jagellonský, Rudolf II., Nicolas Sarkozy nebo třeba Karel Schwarzenberg.

Mělník, ležící na soutoku dvou největších českých řek, letos slaví úctyhodných 750 let od svého vzniku. K tomuto významnému jubileu město připravilo

Opravdu ne, nikdy nás nedobyli a ne, nikdo nám je nevnutil. Bylo to zase o penězích a taky trochu o lásce.

Vladislav II. si vysloužil nelichotivou pověst i přezdívku „Bene, bene“ („Dobře, dobře“). Nic neřešit, všechno každému odkývat a mít svatý pokoj. Jeho syn Ludvík se naopak snažil události řešit a dožil se pouhých dvaceti let.

Byla to právě bitva u Moháče (Maďarsko) (29.8.1526), kdy musel vůbec poprvé nějaký český král bojovat proti hrozícímu islámskému nebezpečí

V roce 2024 slaví město na soutoku dvou největších českých řek 750 let od svého založení. Mělník je původně slovanské

V předhůří Hostýnských vrchů necelých dvacet kilometrů od krajského města Zlína leží Holešov, jenž je takovou pomyslnou hranicí mezi Hanou a Valašskem. Za sebou má dlouhé dějiny, které sahají až do doby mladší doby kamenné. Vliv na ně mělo jeho strategické umístění na křižovatce Jantarové cesty, kdy jedna část cesty vedla do Uher a druhá do Slezska. Holešov v minulosti patřil mezi největší moravská poddanská města.

V srdci Evropy se tyčí město s nekonečnými příběhy, kde každý kámen a každá ulička vypráví vlastní historii plnou rekordů. Praha, město stověžaté, skrývá mnoho "nej“. Víte vše o rekordech, které naše metropole ukrývá?

Ozve se ohlušující rána, kterou vystřídá ohnivý gejzír. Mistry ohňostrojů se už v raném středověku stali Číňané a tento vynález spojovaný především s oslavami se i k nám do Evropy rozšířil právě od nich.

Francišak Skaryna je tajemná postava. Neví se přesně, kdy se narodil ani kdy zemřel. Jako významný botanik, lékař a knihtiskař působil v Praze za vlády Ludvíka Jagellonského a Ferdinanda I. Habsburského Francišak Skaryna – už to jméno zní tajemně a exoticky. Je to však jen novodobý přepis z azbuky, i když jeho nositel žil už před půl tisíciletím. Jeho příjmení je často psáno také Skoryna či Skorina a jméno Francisk či Francesco nebo i obyčejně česky František.

Maďarská farma vydala unikátní poklad – majitelé si ho ukryli před Osmany až příliš dobře. V šestnáctém století zaútočila na Uhry Osmanská říše. A jak Osmané úspěšně postupovali Evropou, řada Maďarů panikařila a zakopávala své poklady včetně peněz. Na jednu takovou skrýš podle všeho původní majitelé zapomněli, a tak byl poklad, skládající se ze čtyř zlatých a sedmi tisíc stříbrných mincí, objeven až nyní. Archeologové jej našli na farmě ve vesnici Újlengyel, která leží asi 50 kilometrů od Budapešti.

Chvíle napětí a exkurze do historie, tentokrát do období vlády Ludvíka Jagellonského nás přivede historická detektivka Vlastimila Vondrušky.

Navzdory svému významu zůstala bitva, v jejímž závěru při útěku zemřel český a uherský král Ludvík Jagellonský, u nás málo známou. I když otevřela Habsburkům cestu na český trůn, existuje o ní v češtině jediná monografie. Jaký byl průběh osudového střetu a proč vojsko mladého panovníka neuspělo?

Marie Habsburská zůstává v mnoha ohledech nepochopenou osobností. Přitom se jednalo o mimořádně zajímavou a rozhodnou dámu

Českým i uherským zemím vládl celých deset roků, jenže to bylo ve věku od deseti do dvaceti let. S ohledem na nízký věk a nezkušenost mnoho samostatných rozhodnutí neučinil, a proto se mu také někdy přezdívá Ludvík Dítě. S ním skončila i vláda Jagellonců v naší zemi

Dopady bitvy u Moháče z 29. srpna 1526, prakticky symbolizující podlehnutí uherského státu osmanské expanzi, byly dalekosáhlé. Už jen smrt mladého uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského při útěku z bojiště v podunajských bažinách poskytla předpoklad pro nástup rakouských Habsburků na trůny v dotyčných zemích, a tak byly vlastně položeny základy příznačné geopolitické reality ve střední Evropě na další bezmála čtyři století.

Stačí se jen pozorně dívat a pozvednout oči výše, než se obvykle díváte. A ocitnete se v Plzni v úžasné galerii pod širým nebem, která nikdy nezavírá a neplatí se v ní žádné vstupné. Na průčelích 19 bohatých měšťanských domů vybudovaných převážně známým stavitelem Rudolfem Štechem můžete spatřit sgrafita a malby, jejichž autorem je Mikoláš Aleš, jeden z nejslavnějších českých malířů.