Ludvík Jagellonský

Chvíle napětí a exkurze do historie, tentokrát do období vlády Ludvíka Jagellonského nás přivede historická detektivka Vlastimila Vondrušky.

Navzdory svému významu zůstala bitva, v jejímž závěru při útěku zemřel český a uherský král Ludvík Jagellonský, u nás málo známou. I když otevřela Habsburkům cestu na český trůn, existuje o ní v češtině jediná monografie. Jaký byl průběh osudového střetu a proč vojsko mladého panovníka neuspělo?

Marie Habsburská zůstává v mnoha ohledech nepochopenou osobností. Přitom se jednalo o mimořádně zajímavou a rozhodnou dámu

Českým i uherským zemím vládl celých deset roků, jenže to bylo ve věku od deseti do dvaceti let. S ohledem na nízký věk a nezkušenost mnoho samostatných rozhodnutí neučinil, a proto se mu také někdy přezdívá Ludvík Dítě. S ním skončila i vláda Jagellonců v naší zemi

Dopady bitvy u Moháče z 29. srpna 1526, prakticky symbolizující podlehnutí uherského státu osmanské expanzi, byly dalekosáhlé. Už jen smrt mladého uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského při útěku z bojiště v podunajských bažinách poskytla předpoklad pro nástup rakouských Habsburků na trůny v dotyčných zemích, a tak byly vlastně položeny základy příznačné geopolitické reality ve střední Evropě na další bezmála čtyři století.

Stačí se jen pozorně dívat a pozvednout oči výše, než se obvykle díváte. A ocitnete se v Plzni v úžasné galerii pod širým nebem, která nikdy nezavírá a neplatí se v ní žádné vstupné. Na průčelích 19 bohatých měšťanských domů vybudovaných převážně známým stavitelem Rudolfem Štechem můžete spatřit sgrafita a malby, jejichž autorem je Mikoláš Aleš, jeden z nejslavnějších českých malířů.

Dvojí obléhání Vídně tureckými vojsky patří k nejvýznamnějším událostem 16. a 17. století v celém středoevropském prostoru. A dvojí odražení Turků ve své době uhájilo Evropu před další expanzí mocného souseda a v určité míře má implikaci i do dnešní doby. Jak probíhalo první obléhání Vídně v roce 1529? A jakou roli v něm hráli Češi?

Poslední český král z jagellonské dynastie dosedl na trůn v pouhých deseti letech. Pro svůj nízký věk byl přezdíván „Ludvík Dítě“. Jeho vláda se nevyznačovala velkými státnickými činy snad i proto, že mu bylo vyměřeno tak málo času. Krátce po dvacátých narozeninách utonul v bažinách u Moháče.

Ludvík Jagelonský se ujal vlády v jeho pouhých deseti letech. V Čechách moc nepobýval, nepřirostly mu k srdci, ale přesto jeho smrt změnila velmi výrazně osud nejen českých zemí, ale i celé Evropy. Nešťastná bitva u Moháče se zapsala do dějin, stejně jako králova nedůstojná smrt v bažině.

Konec srpna je pro české dějiny tragický úsek roku – vždyť jen od 26. do 29. srpna přišli v bitvách o život hned tři významní králové. Nejprve padl 26. srpna 1278 na Moravském poli Přemysl Otakar II., aby ho týž den (jen o 68 let později) u Kresčaku následoval Jan Lucemburský. Nakonec 29. srpna 1526 v boji s vojskem osmanských Turků utonul v dunajských močálech český a uherský král Ludvík Jagellonský.

Důstojně, ale přece poněkud rozpačitě působil první koncert festivalu Letní slavnosti staré hudby. Lamentace proroka Jeremiáše pro Zelený čtvrtek a Bílou sobotu Orlanda di Lassa s vokálními skladbami Thomase Stoltzera a Leonharda Lechnera tvořily meditativně laděný program, poměrně náročný na soustředění posluchačů i pěvců.

Sultánův rozkaz zněl jasně: dobýt pevnost svatojánských rytířů na Maltě. Osmani to ale před 456 lety nezvládli ani s mnohonásobnou přesilou a dobytí křesťanského západního Středomoří se nekonalo.

Ještě na začátku 20. století se na tržištích a dalších prostranstvích měst a městeček rozléhal přednes rozmanitých kramářských písní za doprovodu houslí či flašinetu.

Do osudné bitvy u Moháče roku 1526 bylo Uherské království relativně jednotné pod jagellonskou nadvládou, ale po debaklu v tomto zásadním střetu a smrti bezdětného krále Ludvíka Jagellonského se při následných vleklých bojích rozpadlo na tři části.

Českému a uherskému králi Ludvíku Jagellonskému vyměřil krutý osud pouhých dvacet let života. Jaký byl krátký život krále, který po většinu svého života podléhal nátlaku svého okolí a svoji vůli prosazoval jen velmi těžko a zřídka? Jistě ne jednoduchý, i když korunu získal jen pár měsíců po narození…

Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou dvousetkorunu připomínající 500. výročí zahájení ražby jáchymovských tolarů. V prodeji bude od středy 8. ledna v síti smluvních partnerů, tedy především v numismatických obchodech.

Pokud dnes někde zaslechnete jméno Jáchymov, pak půjde nejspíše buď o historický dokument z neveselých poválečných let nebo o reklamní prospekt, lákající na pobyt ve zdejších radonových lázních. Ovšem na výlet se sem můžete bez problémů vydat i jen tak.

Protože situace byla vážná. Osmanšti Turci začali poté, co roku 1453 dobyli Cařihrad, ohrožovat Evropu. Evropští panovníci však toto nebezpečí podceňovali a věnovali se raději řešení svých vlastních záležitostí, než aby se dokázali proti tureckému nebezpečí sjednotit…