Massachusettský technologický institut

Klasická výroba cementu je doslova motor na emise uhlíku. Na jednu tunu cementu vznikne jedna tuna emisí oxidu uhličitého. Sublime Systems to chtějí změnit. Jejich elektrolytická výroba vápna pro cement je sice o něco dražší, ale dramaticky omezuje množství emisí uhlíku. Pokud se ji povede doladit a dotáhnout do průmyslového měřítka, mohla by zmírnit globální emise.

Americká NASA hlásí, že na Marsu vyrobila velké množství kyslíku. Obstaralo ho zařízení velké jako toaster. Jak funguje?

Ti, kteří se chtějí v budoucnu ucházet o místo v pilotované misi na Mars, by měli zbystřit pozornost: rover vesmírné agentury NASA ověřil na rudé planetě technologii výroby kyslíku.

Již několik desítek let se astronomové snaží najít další planety obíhající kolem našeho Slunce. Mezi nimi jsou i japonští odborníci, kteří předpokládají, že deváté těleso by se mohlo nacházet blíž, než se dříve myslelo. Svá tvrzení zakládají na nejnovějších matematických modelech.

Antora Energy, podporovaní Billem Gatesem, postavili pozoruhodnou kontejnerovou baterii, která má ohromnou ambici dekarbonizovat těžký průmysl. Tento žhavý ďábel obnovitelné energetiky využívá kompaktní bloky uhlíku. V nich uloženou energii lze opět uvolnit v podobě tepla anebo elektřiny, díky super efektivním termofotovoltaickým článkům.

V létě 2021 vědci Massachusettského technologického institutu (MIT) a kanadské McMasterovy Univerzity spustili algoritmus, který měl na základě vložení sedmi tisíc chemických sloučenin identifikovat jednu, která by byla účinná proti superbakterii Acinetobacter baumannii. Ukázalo se, že umělá inteligence může výrazně urychlit proces vývoje nových antibiotik, která by si poradila s narůstající antimikrobiální rezistencí.

Navzdory předpovědím proroků zkázy se roboti ještě nestanou našimi vládci, ale brzy by se mohli stát našimi spolupracovníky, jak píše web CBS News.

Kdo umí, ten umí, a kdo neumí, ten taky umí. Podle experimentu ekonomů z MIT pomáhá umělá inteligence lidem, kteří neumějí psát, dohnat ty, kteří to umějí

Hodně lidí považuje programování za schopnost málem z jiné planety. Přitom jde v zásadě o jednoduchý koncept, který si mohou rychle osvojit i začátečníci nebo malé děti. Ukážeme si to na třech rychlých a zábavných projektech.

Vědci zjistili, že se trhliny v některých kovech umí samy zacelit.

S ukládáním elektrické energie je v dnešní době pořád velký problém, který by ale mohl být ve vzdálené budoucnosti vyřešen celkem nečekaně. Vědci totiž vyvinuli vodivý beton. Elektřina by se tak mohla ukládat třeba do vozovky nebo do domů.  Obnovitelné zdroje s sebou nesou jeden zásadní problém.

Mechanismy přenosu retinoidů v oku obratlovců spoléhají na protein IRBP, který krom obratlovců mají pouze bakterie. Právě od nich si je zřejmě obratlovci před 500 miliony lety půjčili „přirozeným GMO“.

Váš domov by jednoho dne mohl být napájen zcela čistým zdrojem energie: Samotným betonem, oznámili výzkumníci z MIT.

Možná vás překvapí, že nejchladnější místa ve vesmíru nejsou ve skutečnosti ve vesmíru, ale na katedrách fyziky mnoha univerzit. Zde vědci v posledních několika desetiletích vymýšlejí způsoby, jak se dostat stále blíže k nejchladnější možné teplotě, tedy absolutní nule, což je -273,15 °C.

Britská skupina Coldplay rozjela své turné na zelené vlně, emise CO2 snížila na polovinu, show napájí z FVE panelů či z rotopedů poháněných fanoušky. Vydala také svůj první report o udržitelnosti. I čeští umělci se snaží o udržitelnější vystoupení, nabízejí veganskou stravu, upcyklovaný merch a jejich stage pohání zelený vodík.

V první desítce žebříčku dominují instituce z Evropy a Ameriky, z nichž mnohé získaly perfektních 100 bodů v ukazatelích, jako jsou: "Akademická pověst", "Pověst zaměstnavatele" a "Poměr počtu studentů a vyučujících".

Materiáloví inženýři MIT zkoumají topologickou supravodivost a snaží se jí využít k vylepšení soudobé elektroniky. Vymysleli supravodivou diodu, která je nanoskopická a lze ji snadno vyrábět ve velkém. Komponenty založené na takových diodách mohou v budoucnu šetřit energii i nervy uživatelů.

Tento druh baterie by mohl usnadnit využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je solární, větrná a přílivová energie.

Jeden z nejběžnějších stavebních materiálů na světě lze přeměnit na baterie. Vědci vyvinuli nový a levný způsob ukládání elektřiny do cementu. Podle výzkumníků by alespoň základy domu připravené z nového materiálu mohly pojmout dostatek energie pro pokrytí jeho každodenních potřeb.

Sada tří open source modelů umělé inteligence společnosti Meta (Facebook) dokáže vytvářet zvukové efekty a hudbu jen na základě textového popisu. Pomocí těchto nástrojů tak mohou tvůrci obsahu zadávat jednoduché textové popisy a vytvářet tak komplexní zvukové krajiny, skládat melodie nebo dokonce simulovat celé virtuální orchestry.

Díky stavebním materiálům uchovávajícím energii by mohla být energie z obnovitelných zdrojů dostupná po celém světě. Stávající superkapacitory je však nutné radikálně zvětšit.

Smíchejte vodu s cementem a uhlíkovými nanosazemi. Samovolně vznikne beton protkaný fraktální drátkovitou strukturou, který po namočení do elektrolytu funguje jako elektroda. Ze dvou navzájem izolovaných desek takto vylepšeného betonu lze vyrobit strukturální superkapacitor. Těšte se na elektrické budovy, silnice nebo třeba mosty.

Práce v IT sektoru je určitě zajímavá, lákavá a také skvěle placená. K jejímu vykonávání ale potřebujete nepochybně mnohé znalosti a dovednosti. Obojí lze získat. Důležité je dostat příležitost. Právě o oblasti IT a možnostech vzdělávání v tomto oboru si budu povídat s Janou Večerkovou. Ta v zpřístupnit svět v oblasti startupů a vývoje inovativních produktů po celé Evropě působí již více než 12 let. Se svým bratrem Honzou založila Coding Bootcamp PrahaCoding Bootcamp Praha, který byl jako jediný evropský coding bootcamp oceněn prestižní americkou univerzitou MIT a Evropskou komisí pro vysokou úspěšnost absolventů a úspěšnost budoucího uplatnění na trhu práce.

Lidé pracující v odvětvích, do kterých zasahuje AI, vidí v technologiích menší riziko.

Nový výzkum vlastností kovů naznačuje, že některé kovy jsou schopné seberegenerace. Objev by mohl nastínit směr k vytvoření struktur a robotů schopných sebeopravy.

Strach není nic jiného než soustava chemických reakcí v našem těle. A čím větší strach, tím silnější chemická reakce

Výzkumníci z MIT zveřejnili nový dokument, ve kterém se věnují tezi zelené těžby bitcoinu a jejího vlivu na přírodu.

Šťastná souhra okolností vedla k objevu fenoménu, předpovězeného v roce 2013. Experiment se sledováním prasklin v nanokrystalické platině potvrdil, že se praskliny v kovu mohou samovolně a beze stopy zacelit. Pokud to bude možné využít v praxi, rozpoutá to revoluci v konstrukcích.

Zdá se, že vědci přišli na průlomový způsob, jak zvrátit stárnutí. Nová studie představila první chemickou metodu přeprogramování buněk do mladšího stavu. V budoucnosti by tak mohla existovat pilulka z chemického koktejlu, která by měla omlazující účinky na celý organismus.

Změnu v zabarvení oceánů označují vědci za „děsivou“.

Ukazuje se, že prvních zhruba deset minut spánku, známých jako fáze N1, je živnou půdou pro tvůrčí nápady.

Barva oceánů se za posledních dvacet let významně změnila, modrou postupně střídá zelená. Dochází k tomu v takové míře, která podle vědců není přirozená. S největší pravděpodobností jsou příčinou klimatické změny. Jaký bude přesný rozsah následků, zatím nelze říct, změna má ale podle výzkumníků nesporný vliv na ekosystémy. Pocítit to můžeme my všichni – dotýká se to totiž například i života v mořích, ke kterým jezdíme na dovolenou.

MOXIE je experimentální zařízení určené k výrobě kyslíku z atmosféry Marsu bohaté na oxid uhličitý. Vědci nedávno výrazně zvýšili výrobní kapacitu zařízení a získali rekordní množství kyslíku, jak píše server MIT.

25. června 2023 zemřel Dr. John Bannister Goodenough, nejstarší držitel Nobelovy ceny na světě. Cenu získal za výzkum vedoucí k objevení lithio – iontových baterií, které jsou hlavní součástí elektomobilů. Pracoval na fakultě Elektrického a počítačového inženýrství v Texaské univererzitě v Austinu, zemřel ve věku 100 let.

Od vzniku umělé inteligence ChatGPT, která zaskočila svět svými schopnostmi, se stále více expertů obává, že by se tento chytrý program mohl obrátit proti člověku. A teď přibyla další obava: Podle Kevina Esvelta z Massachusettského technologického institutu může umělá inteligence (AI) komukoliv velmi snadno poradit, jak vytvořit smrtící virus schopný způsobit pandemii, proti níž byl covid jen neškodnou „rýmičkou“.

Mezi 500 nejlepších vysokých škol na světě se letos, stejně jako loni, umístili tři čeští zástupci. Nejlépe si v žebříčku sestavovaném britskou poradenskou společnost Quacquarelli Symonds (QS) vedla Univerzita Karlova. Letos obsadila 248. pozici, zatímco loni byla 288. Na 400. místě následuje s výrazným meziročním zlepšením brněnská Masarykova univerzita. Třetí skončilo České vysoké učení technické v Praze. Oproti loňsku vypadla z první pětistovky Vysoká škola chemicko-technologická v Praze…

Z českých škol si nejlépe v žebříčku sestavovaném britskou poradenskou společnost Quacquarelli Symonds vedla Univerzita Karlova.

Mezi 500 nejlepších vysokých škol na světě se letos, stejně jako loni, umístili tři čeští zástupci. Nejlépe si v žebříčku sestavovaném britskou poradenskou společnost Quacquarelli Symonds (QS) vedla Univerzita Karlova (UK). Letos obsadila 248. pozici, loni skončila na 288. příčce. Na 400. místě následuje s výrazným meziročním zlepšením brněnská Masarykova univerzita.

Tuto neděli zemřel v požehnaném věku 100 let profesor Texaské univerzity v Austinu, John B. Goodenough. Celoživotní vědec a popularizátor vědy vymyslel komerčně používané Li-Ion baterie, které využíváme ve skoro každé spotřební elektronice.

I když se tato rozkazovací věta může zdát přinejmenším podivná, mnoho lidí na celém světě zkoumá hry různých tvorů a pokouší se přijít na to, k čemu je vlastně taková hra dobrá.

Ve věku 100 let v neděli zemřel americký vědec německého původu John Goodenough. V roce 2019 získal jako nejstarší laureát Nobelovu cenu za chemii za vývoj lithium-iontových baterií, které se v současné době využívají po celém světě k napájení přenosných elektronických zařízení. Podle agentur Reuters a AP to v pondělí oznámila Texaská univerzita v Austinu, na níž Goodenough dlouhá léta působil.

Ve věku 100 let zemřel v neděli americký vědec německého původu John Goodenough. V roce 2019 získal jako nejstarší laureát Nobelovu cenu za chemii za vývoj lithium-iontových baterií, které se v současné době využívají po celém světě k napájení přenosných elektronických zařízení. Oznámila to Texaská univerzita v Austinu, na níž Goodenough dlouhá léta působil.

Goodenough zemřel v neděli v domě s pečovatelskou službou v Austinu. Příčina smrti nebyla uvedena.

Tým vědců z MIT tvrdí, že objevil mechanismus, který způsobuje, že se některé materiály stávají supravodiči. Supravodiče velmi dobře vedou elektrony, protože nemají žádný elektrický odpor. Většina z nich však funguje pouze za velmi specifických podmínek, například při extrémně nízkých teplotách, jak uvádí web Extreme Tech.

Vědci v loňské studii došli k závěru, že vytváření takzvaných slabých vazeb skutečně pomáhá lidem získat novou práci.

Vědci se domnívají, že v atmosféře Venuše již mohou žít mikrobi, protože zde byl zjištěn fosfin, plyn, který je považován za biosignaturu.

Nad vodami Atlantického oceánu se včera zformovala tropická bouře Cindy, která následuje bouři Bret aktuálně putující přes Karibik. Poprvé od začátku vedení záznamů tak v červnu nastala situace, kdy se nad Atlantikem přesouvají dvě pojmenované bouře najednou, uvádí s odvoláním na meteorology americká média. Podle listu The Washington Post (WP) vývoj souvisí s rekordně vysokou teplotou oceánu.

Pro všechny, kteří žijí v suchých oblastech, by tento slaný hydrogel vyvinutý inženýry z MIT mohl znamenat převratnou změnu.

Možná není nic roztomilejšího než pes, který právě zařezává, a pak vrčí a štěká ze spánku. Zažívají však naši psíci skutečně snění?

V Německu vznikl projekt Proxima Fusion, který si klade za cíl vyrábět energii z fúze jader. Startup už získal v prvním kole od investorů dostatek kapitálu, aby rozjel vývoj fúzního reaktoru a následně i komerční provoz.

Osud, který nevyhnutelně potká i Zemi, už má lidstvo zmapovaný. Vědci ho nyní popsali do nejmenšího detailu.

Letečtí inženýři, kteří se snaží navrhnout elektrická letadla, narážejí na mnoho problémů s velikostí a dodávkou energie, které brání praktickému využití. Díky nedávnému průlomu týmu inženýrů z Massachusettského technologického institutu (MIT) se však možná brzy přiblížíme cestování letadlem na elektrický pohon ve velkém měřítku.

Výzkumný tým Audiocraft společnosti Meta právě vydal MusicGen, open source jazykový model, který dokáže generovat novou hudbu na základě textových podnětů.

Inženýrům z Massachusettského technologického institutu (MIT) se podařilo vytvořit motor o výkonu jednoho megawattu, který je důležitým odrazovým můstkem pro budoucí výrobu velkých elektrických letadel. Tým otestoval jednotlivé součásti motoru a výpočtem prokázal, že dokáže generovat výkon jednoho megawattu.

Cena Bitcoinu (BTC) se vrátila na úrovně, na kterých byla před oznámeními žalob vůči kryptoměnovým burzám Binance a Coinbase.

Turecký prezident Recep Tayip Erdogan po znovuzvolení zreorganizoval svou vládu. Podle listu Daily Sabah zaujal především nový šéf turecké diplomacie. Stal se jím totiž Hakan Fidan, který až dosud velel mocné tajné službě MIT.

Poprvé byl spatřen už v roce 2012. Nikdo mu však nepřipisoval větší význam. Až na konci března odborníci potvrdili, že 2023 FW 13 není obyčejný asteroid, ale jedná se o tzv. kvazi-měsíc.

Novou sloučeninu, kterou lze použít jako účinné antibiotikum proti vysoce nebezpečné bakterii, objevil výzkumný tým z Massachusettského technologického institutu (MIT). K průlomu v boji proti těmto zdraví ohrožujícím mikrobům výrazně přispěla také umělá inteligence. O úspěchu vědců informoval institut na svém oficiálním webu.

Chystaná série nabízí odpověď na otázku, kterou si marvelovští fandové už delší dobu kladou.

Antibiotika jsou léky, které zabíjejí nebo brání růstu bakterií. Jsou nezbytná pro léčbu mnoha infekčních onemocnění, jako jsou zápal plic, tuberkulóza nebo zánět močových cest. Bohužel některé bakterie se staly odolné vůči běžným antibiotikům a hrozí tak návrat nemocí, které byly dříve snadno léčitelné.