Mikrobiom

Nejnovější výzkum naznačuje, že specifická dieta zvaná MIND může snížit výskyt Alzhaimerovy choroby a jiných neurodegenerativních onemocnění. Poslední desetiletí je ve znamení hledání spojitosti mezi fungováním mozku a zdravím našich střev. Prevence nespočívá pouze ve výživě.

Ve zdravém těle zdravý duch, jenom pokud je v něm i zdravý mikrobiom. Výzkum střevního mikrobiomu není však snadný kvůli jeho komplexnosti. V tom by měla pomoci práce skupiny vědců z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

O tom, že střevní mikroorganismy (takzvaný mikrobiom) mají vliv na lidské zdraví, už dnes nikdo nepochybuje. Teď se vědci snaží zjistit, jak tato společenství bakterií vznikají a jaký dopad mají na fungovaní organismu i vznik některých onemocnění.

Hrozny patří mezi nejzdravější a nejvíce konzumované druhy ovoce. Nyní američtí vědci zjistili v rámci své studie další zdravotní pozitiva, která člověk konzumací hroznů získá.

Vědci podrobili analýze vzorky stolice, které nalezli v solných dolech v rakouském Halštatu, aby zkoumali složení stravy tamních horníků od doby bronzové až po baroko. Ve vzorcích z doby železné nalezli důkazy o výrobě sýrů s modrou plísní a piva.

Kromě klasického jogurtu obchodníci nabízejí další, u nás dosud méně známé varianty, jako jsou řecký jogurt, skyr nebo nově i mléčný dezert vla. V čem se liší a jaké opodstatnění má jejich zařazení do jídelníčku? Kvalitní mléčné výrobky jsou dobrým zdrojem bílkovin a obsahují vápník. V neposlední řadě jsou v některých zakysaných mléčných produktech probiotické bakterie, které napomáhají správnému zažívání. Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského, k tomu však dodává, že pro správnou funkci trávicího systému je důležitá kombinace probiotik a prebiotik.

Borelióza – tato nemoc přenášená klíšťaty je v současné době léčena pomocí širokospektrálních antibiotik, která přispívají k antibiotické rezistenci a neúměrně zatěžují organismus. Vědci nyní zjistili, že zapomenuté antibiotikum Hygromycin A působí selektivně proti borelióze a neničí náš mikrobiom.

Jak množství vyprodukovaných antibiotik kontaminuje divokou přírodu? Na tuto otázku chtěli znát odpověď švédští vědci, když se rozhodli prozkoumat mikrobiom uchovaný v zubním kameni z chrupu tamních medvědů za posledních 180 let.

Začít se stravovat zdravě není tak jednoduché, jak se může zdát. Většinou je mnoho lidí zmateno množstvím diet a doporučení, které se na ně hrnou ze všech stran.

S každým z nás žije v jeho střevech nepředstavitelné množství bakterií, kvasinek, plísní, virů a parazitů.  Tito maličcí tvorové jsou s námi od pravěku a v souhrnu se nazývají střevní mikrobiom. Jde o mikroorganismy hodné i nepřátelské, které nám mohou způsobit nejrůznější zdravotní problémy.

Nechcete, aby vás „potkala“ cukrovka a rakovina? Udržujte svůj střevní mikrobiom v kondici. S tím vám pomohou mléčné výrobky a fermentované potraviny. I kvalitní spánek a pohyb má ale velký význam!

Plasty, jeden z nejzávažnějších ekologických problémů současnosti. Zatímco pro nás slouží především ke krátkodobému užití, jejich přítomnost na této planetě přetrvává ještě desítky až desetitisíce let poté. Vědci ale nyní úspěšně otestovali novou možnost, jak se lze s plastovým odpadem vypořádat.

Přesně 54 118 virů žije v lidském střevě. Už jen takové množství je samo o sobě ohromující číslo.

Kvalitní mikrobiom (soubor všech mikroorganismů) v našem střevě stojí za správným růstem a vývojem těla. Nyní vědci přicházejí s řešením, které by mohlo pomoci podvyživeným dětem z rozvojových zemí.

Zdravé střevní prostředí pomáhá předcházet trávicím potížím. Udržíme si ho díky vhodné stravě. Střevní mikrobiom má i další důležité funkce pro zachování našeho zdraví.

Nadýmání, bolesti a křeče břicha, zácpa, nebo naopak průjem. To je jen část symptomů, které mohou ukazovat na nepříjemné a chronické onemocnění nazývané dráždivý tračník. Více nám o této nemoci prozradil MUDr. Lukáš Bajer, Ph.D. z Kliniky hepatogastroenterologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Když se naše bakterie ve střevech mají dobře, máme se také dobře, protože nám hlady neničí ochrannou vrstvu tlustého střeva, ale živí se tím, co je pro ně přirozené. Odmění se nám za to lepší imunitou, náladou a třeba i rychlejším a udržitelným hubnutím. Složení mikrobiomu ničí také antibiotika, co tedy dělat, když už musíme antibiotika užívat, abychom snížili jejich negativní účinky? Odpovědí jsou probiotika, prebiotika a synbiotika!

Globální oteplování ohrožuje korálové útesy na moha místech. Pomoci by jim mohla nová metoda přenosu mikrobiomu.

Imunita – zaklínadlo posledních měsíců, kdy náš život změnila pandemie covid-19. Víc než kdy jindy se nad ní zamýšlíme, nakupujeme vitamíny a doplňky stravy, dezinfikujeme se na každém kroku, dodržujeme rozestupy a nosíme respirátory. Ale co naše střeva? Ta potřebují být také v kondici. Záhadně znějící termín „mikrobiota“ stojí vlastně na jednoduchém principu.

Nadějný výživový doplněk, který by mohl pomoci v boji s dětskou podvýživou, představili američtí a bangladéští vědci. Vyvinuli suplement podporující prospěšné střevní bakterie, které dětem pomáhají v růstu a vývoji.

I pokud se zdravě stravujete, může se stát a je to úplně normální, že vám jídlo prostě nesedne. Ale co když vás nafouklé břicho trápí častěji… Bolest, křeče a nepříjemný tlak v břiše dokážou pokazit dojem i z toho nejlepšího jídla.

Tajemství bezbolestného stáří spočívá v lidských útrobách. Nové poznatky naznačují, že střevní mikroflóra, která se s přibývajícím věkem neustále mění, je známkou zdravého stárnutí. Stagnující mikrobiom naopak značí onemocnění.

Tyto viry napadají střevní bakterie, ale co ve skutečnosti napáchají s naším tělem, je stále záhadou. Vědci identifikovali více než 70 000 neznámých virů, které žijí v lidském střevě a infikují bakterie.

Vědci zjistili, že mikrobiom goril nížinných a lidí žijících tradičním životním stylem v Africe vykazuje podobné znaky v závislosti na jejich potravních zvyklostech, především na konzumaci polysacharidů.

Veganská dieta je v současné době velice populární forma stravování. Každý z nás má ve svém okolí nejednoho člověka, který se zřekl potravin živočišného původu. Položil jsem si však otázku, jakým způsobem ovlivňuje naše střeva - komplikovaný ekosystém, ve kterém hostíme obrovskou mikrobiální masu.

O prospěšnosti kojení netřeba vést spory. Vědci nově popsali, že během něj dochází k přímému přenosu bakterií z mateřského mléka do trávicího traktu kojence, což vede k pestřejšímu dětskému mikrobiomu. Zajímavé je, že jeho skladba záleží na tom, zda dítě přijímá mateřské mléko z prsu, nebo z lahve.

Stav mikrobiomu, tedy souboru genů mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry či houby v lidském těle nebo na jeho povrchu, ovlivňuje imunitu a zdraví člověka a podílí se na vzniku některých onemocnění. Největší vliv na jeho kondici má strava a životní styl. Novinářům to řekla předsedkyně České mikrobiomové společnosti Helena Tlaskalová-Hogenová.

V našem těle i na jeho povrchu žije spousta bakterií i dalších jednobuněčných mikroorganismů. Jsou s námi nerozlučně spojeny a mají obrovský vliv na naše zdraví. V centru pozornosti jsou především střevní bakterie, které velkou měrou ovlivňují imunitu. A po silné obranyschopnosti v této době touží opravdu všichni.

Novorozenecké koliky, imunita, alergie, ale třeba i psychická pohoda… To je jen zlomek toho, o čem rozhoduje naše mikrobiota. My ženy ji utváříme nejen sobě, ale i našim dětem. Jak to dělat co nejlépe? I o tom jsem si povídala s MUDr. Janem Boženským, primářem dětského oddělení Vítkovické nemocnice.

Mikrobiom je termín, který popisuje genom všech mikroorganismů, symbiotických i těch patogenních, žijících uvnitř i vně našeho těla. Například mikrobiom kůže, který se podílí na její obranné či ochranné funkci, obsahuje stovky druhů různých mikrobů. Nicméně opravdovým babylonem je mikrobiom střevní.