Neplodnost

Darování vajíček jako moderní pomoc druhým

Pořád se z toho všeho nemůžu vzpamatovat. Dokonce jsem si musel nechat předepsat antidepresiva. S Monikou jsme spolu žili pět let, z toho tři roky jako manželé. Oba jsme si moc přáli dítě. Jenže se nedařilo, tak jsme se nechali vyšetřit v centru asistovan

Lidí kolem čtyřicítky, kteří se snaží o dítě, přibývá. Ať už proto, že potkali životního partnera, se kterým ho můžou přivést do harmonické rodiny, později, nebo třeba kvůli kariéře. A když se to podaří, někteří se do miminka zamilují natolik, že chtějí další. Je to vůbec reálné?

Loni přišlo v Česku na svět nejméně dětí v naší historii, necelých 78 tisíc. Z toho zhruba sedm tisíc díky umělému oplodnění. Mohlo by jich být víc, kdyby zákon umožnil podstoupit asistovanou reprodukci ženám bez partnera. To podporuje i Česká gynekologicko-porodnická společnost v čele s šéfem Sekce asistované reprodukce Štěpánem Machačem.

Po letech marných pokusů o dítě a dvou neúspěšných IVF jsme se s manželem rozhodli pro adopci dvou chlapců. Když už jsem to nejméně čekala, stalo se nemožné a já dvakrát za sebou přirozeně otěhotněla. Místo nekončící rodinné idyly ale přišel krutý chlad,

Hana Třeštíková (44) odhalila, jak je to doopravdy s tatínkem její dcery Loty. Původně totiž zamýšlela, že se po umělém oplodnění bude starat o miminko sama. Situace se ale vyvinula jinak, jak prozradila v podcastu Mámy sobě.

Náhradní mateřství v Česku není výslovně zakázáno, jeho fungování je však spojeno s řadou právních kroků a dohod. Na rozdíl od některých států USA se u nás předpokládá jeho altruistická forma. Někteří Češi proto vyhledávají služby náhradních matek právě ve Spojených státech. Svou zkušenost má i Katherine Reinhartová z Ohia, která vedle svých tří dětí odnosila další dvě cizím párům. Tvrdí přitom, že největší odměnou je pro ni možnost pomoci druhým.

Lenka si s bratrem vždycky rozuměla. Vyrůstali spolu, byli si oporou, a ještě před rokem se vídali třeba jednou týdně viděli. Jenže potom se mezi ně postavila překážka. Přitom mělo jít o radostnou zprávu pro celou rodinu.

Cesta za dítětem přes IVF, TESE.

Františkovy Lázně jsou od roku 2021 na seznamu Světového dědictví UNESCO. Místní příroda a léčivé zdroje navracejí sílu, zdraví, energii. Jezdí sem lidé, aby uzdravili svá srdce, nabrali sílu po boji s rakovinou nebo kvůli neplodnosti.

Plánované uvolnění pravidel pro asistovanou reprodukci vyvolalo ostrý střet mezi ministerstvy. Resort práce a sociálních věcí odmítá, aby stát povoloval asistované početí dětí u žen bez partnera. Místo toho žádá, aby asistovanou reprodukci mohly podstupovat jen manželské páry. Požaduje také úplný zákaz finančních odměn za dárcovství gamet, tedy pohlavních buněk.

Akné, nepravidelná menstruace nebo potíže s otěhotněním. Syndrom polycystických vaječníků (PCOS) zná mnoho žen právě pod těmito příznaky. Nově se ale přejmenoval na PMOS a svítá naděje, že s jiným názvem se zlepší i diagnostika a léčba tohoto celotělového syndromu, kterým trpí jedna z osmi žen v reprodukčním věku. Další díl seriálu Heroine.cz o opomíjených ženských diagnózách vysvětluje proč. A přináší příběhy žen, které PMOS mají.

O neplodnosti se často hovoří jako o ženském problému, realita je ale taková, že potíže s početím se ve stále větším počtu případů týkají také mužů. Co všechno může být příčinou, kdy by se měli muži nechat vyšetřit a jak mohou svou plodnost chránit?

Když Američanka Breanna Lockwood (35) v roce 2020 vyčerpala všechny možnosti, jak počít dítě, pomoc přišla z nečekané strany. Nabídla se jí její vlastní maminka, tehdy padesátiletá Julie Loving.

Pro řadu žen může být téma bezdětnosti velmi bolestivé. Pro ty, které děti chtěly, ale z různých důvodů je nemohly mít, ač pro to udělaly opravdu všechno. I po padesátce v nich touha stát se matkou zůstává a přidává se smutek z toho, že už se to nedá změnit. Mohou být vůbec někdy šťastné?

Moderní životní styl mění nejen kvalitu spermií, ale i partnerské vztahy a přístup k rodičovství. Zkušený urolog Viktor Vik vysvětluje, proč mají mladí méně sexu, kdy začíná věk výrazně ovlivňovat plodnost a proč je příčina neplodnosti zhruba v polovině případů na straně muže.

Zkrátit roky dřiny v posilovně, rychleji nabrat svaly a vypadat lépe. To slibují anabolické steroidy, po kterých sahá stále více lidí. Zájem o ně roste nehledě na skutečnost, že kriminalisté rozbíjejí organizované skupiny obchodující s těmito látkami. Z prostředí vrcholového sportu se přesunuly mezi běžné lidi, kteří kvůli vysněné postavě riskují problémy se srdcem nebo ztrátu plodnosti.

Režisérka, televizní producentka a spisovatelka Lucie Matějíčka Sehnalová si po letech náročné cesty za vytouženým mateřstvím splnila sen. Narodila se jí dcera Thea. Jenže do rodinného štěstí zasáhla krutá diagnóza vzácného onkologického onemocnění. Místo aby se stáhla do soukromí, rozhodla se svůj příběh sdílet s ostatními a dodávat sílu rodinám, které procházejí podobně těžkou životní zkouškou. O naději, strachu, odvaze i každodenním hledání radosti jsme si pro Marianne.cz povídaly otevřeně a bez příkras.

Výsledky průlomového výzkumu, jenž probíhal v laboratořích ve Vestci a v Praze, publikoval prestižní vědecký časopis Journal of Extracellular Vesicles.

Před pěti lety se rozhodla k mimořádnému kroku – odnosila dítě své dcery. Dnes otevřeně přiznává, že ji s vnučkou dodnes spojuje výjimečné pouto.

Čeští experti popsali drobné membránové váčky, bez kterých by spermie nezískaly některé vlastnosti potřebné pro úspěšné oplodnění. Váčky dodávají spermiím během jejich dozrávání molekuly nezbytné pro správnou funkci. Nové poznatky mohou podle výzkumníků přispět ke zlepšení metod asistované reprodukce, diagnostiky mužské neplodnosti i vývoji nových postupů při oplodnění in vitro.

Dvě čárky na těhotenském testu pro mě znamenaly splněný sen. Věřila jsem, že po dvou letech snažení už nás čekají jen šťastné chvíle. Místo nich přišlo období, kdy jsem se styděla přiznat, že se bojím vlastního mateřství.

Představa, že by bylo možné vytvořit lidské spermie v laboratoři, ještě donedávna patřila spíše do světa science fiction. Výzkumný tým z Pensylvánské univerzity ale nyní oznámil významný posun. Tamní vědci dokázali vypěstovat z lidských krevních buněk nezralé zárodečné buňky, tedy rané stádium vývoje spermií, které následně nechali několik měsíců vyvíjet v neobvyklém „biologickém inkubátoru“ – ve tkáni pod ledvinou laboratorní myši. Nejde sice o funkční spermie schopné oplodnění, přesto je studie dalším důležitým krokem na cestě k pochopení jednoho z nejsložitějších procesů lidské biologie. Pokud se podaří překonat zbývající překážky, mohla by metoda přinést nové možnosti léčby mužské neplodnosti a v dlouhodobém horizontu zásadně proměnit reprodukční medicínu.

Pseudospermie, které experti poprvé vytvořili v laboratorním prostředí, jsou těm opravdovým podobné na 97 procent. Vědci je chtějí využít zatím hlavně na výzkum poruch plodnosti a také pro vývoj nových léků.

Social freezing se stal symbolem svobodné volby i technologického pokroku. Lékaři a psychologové ale upozorňují, že zmrazená vajíčka nepředstavují jistotu budoucího dítěte. Přinášejí pouze větší šanci.

Prohledávat každou kapku ze získaného spermatu – to je mravenčí práce, vyžadující spoustu času a úsilí, a přitom s nejistým výsledkem. Co ale jít na to jinak? Třeba jako astronomové – způsob, jímž objevují nové hvězdy, by se dal aplikovat i na hledání spermií!

Případů sexuálně přenosných chorob napříč Evropou přibývá – například počet nemocných kapavkou stoupl od roku 2015 o více než tři sta procent. Nejčastější infekcí jsou pak chlamydie, které výrazně zvyšují riziko neplodnosti. Odborníci s letní sezónou vyzývají k opatrnosti a zodpovědnému sexu.

Zatímco v půlce července většina z nás řeší dilema, kolik plavek si sbalit k moři, planeta slaví svátek. Na jedenáctého července totiž připadá Světový den populace. Je to ideální moment, kdy by si lidstvo mělo sednout na patník a upřímně si promluvit o tom, kam se proboha hodláme všichni vejít.

Nový přehled pěti klinických studií naznačuje, že léčba obezity může u některých mužů zvýšit testosteron a zlepšit vybrané parametry spermií i metabolismu.

Pohlavními chorobami se u nás každý rok nakazí tisíce lidí. Možná myslíte, že vás se tento problém netýká, ale můžete se mýlit. Zdravotní riziko s sebou totiž nese každý – i stálý sexuální partner. Vyplatí se proto znát varovné příznaky i pravidla prevence.

Stále větší počet žen odkládá mateřství z nejrůznějších důvodů do vyššího věku, průměrný věk matek při narození dítěte u nás vzrostl v posledních letech na 30,6 roku. Spolu s tímto trendem ale bohužel zároveň roste riziko komplikací při snaze o početí. Co vše může mít vliv na vaši plodnost a proč ani nejmodernější medicína nedokáže ošálit biologické stárnutí?

V červnu 2026 kalifornský biotechnologický startup Conception oznámil, že jako první na světě vypěstoval z lidských kmenových buněk časné vajíčkové buňky obklopené podpůrnými buňkami — ve strukturách, které věrně napodobují lidský vaječník. Jde o ranou fázi, nikoliv o hotové vajíčko připravené k oplodnění. Ale krok, který tým učinil, je největší přiblížení k cíli, který by mohl přepsat základní předpoklady lidské reprodukce.

Žijeme v době zhoršující se krize neplodnosti. V České republice se nedaří počít každému čtvrtému až pátému páru.

Diagnostikovali vám předčasné ovariální selhání (POI)? Zjistěte, jaké jsou příčiny předčasné menopauzy a jaké možnosti dává moderní IVF s vlastními i darovanými vajíčky.

Endometrióza je časté gynekologické onemocnění, které postihuje přibližně každou desátou ženu v reprodukčním věku. Její projevy mohou být velmi bolestivé a snadno zaměnitelné s běžnými menstruačními potížemi, což mnohdy ztěžuje včasnou diagnózu. Na začátku se může projevovat jen silnější menstruací nebo občasnou bolestí v podbřišku. Mnoho žen tyto obtíže dlouhodobě přehlíží nebo je považuje za „normální součást cyklu“, právě v tom spočívá jeden z hlavních problémů endometriózy. Její projevy se přitom mohou postupně zhoršovat a výrazně ovlivnit kvalitu života dotyčné.

Až 200 milionů lidí na světě má problémy s početím. Reprodukční bioložka Kateřina Komrsková a její tým proto vyvinuli metodu, která umožňuje lépe hodnotit kvalitu spermií a vybírat ty s nejvyšší šancí na úspěšné oplodnění. „Naším maximálním cílem je sebediagnostický test pro muže pro domácí použití a důraz na prevenci,“ říká vědkyně. Co nejvíce ovlivňuje kvalitu reprodukčních buněk? A jaké etické otázky přináší takzvané sociální zamražování spermií a vajíček?

Třiačtyřicetiletá oscarová herečka Anne Hathaway se před pár dny podělila o radostnou novinku, s manželem Adamem Shulmanem (45) čekají třetího potomka!.

Reprodukční medicína hledá šetrnější metody, jak pomoci párům s neplodností. Jedna z nich zní téměř jako sci-fi. Spermie zmagnetizují a pomocí magnetického pole navádějí přímo k vajíčku. Zatím vše funguje pouze v laboratoři. Ale třeba jednou?

Úzkosti, nespavost, silné PMS i problémy s otěhotněním? Za tím vším může stát estrogenová dominance. Když hladina progesteronu klesne – ať už kvůli stresu, chybějící ovulaci, nebo hormonální nerovnováze – organismus ztrácí stabilitu. Výsledek? Dokonalý chaos. Naštěstí existují přirozené cesty, jak tento klíčový hormon opět dostat do formy.

Touha po dítěti je pro mnoho párů přirozenou součástí plánování společné budoucnosti. Ne vždy ale cesta k vytouženému těhotenství probíhá podle představ. Pokud se nedaří otěhotnět ani po delší době snažení, nemusí to znamenat konec nadějí. Moderní reprodukční medicína dnes nabízí řadu možností, jak šanci na početí výrazně zvýšit.

Problémy s plodností jsou v Česku častější, než by se mohlo zdát. Podle odhadů gynekologů má složitější cestu k dítěti patnáct až dvacet procent párů. Jak velkou roli hraje rostoucí věk rodiček? „Je to naprosto zásadní. Žena by měla mít do třiceti let alespoň jedno dítě. A pokud ne, tak alespoň zamrazená vajíčka,“ doporučuje gynekolog Pavel Darebný z Centra asistované reprodukce v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.

Za třetinou případů, kdy se párům nedaří otěhotnět, stojí mužský faktor. Špatný spermiogram ale ještě nemusí znamenat konec nadějí, často stačí lehká změna životního stylu a trpělivost. Odborníci na téma upozorňují u příležitosti Národního dne neplodnosti, který připadá právě na dnešní den – 6. června.

Miminko bývá výsledkem souhry dvou lidí. Když se ale rodina dlouho nerozrůstá podle představ, bývá překvapivě častým důvodem neplodnost muže. Právě na to upozorňuje Národní den neplodnosti, který připadá na 6. června. Ani nepříznivý spermiogram ale nemusí znamenat konec nadějí.

Neobvyklý příběh ženy z USA ukazuje, že osud umí překvapit. Muž, který jí pomohl stát se matkou, se po letech stal její životní láskou.

Muži o tom neradi mluví, ale potýkají se s tím poměrně často. Nemají dost kvalitních spermií potřebných ke zrození dítěte nebo dokonce nemají žádné. A dosavadní léčba moc nadějí nedávala. Nový objev ale mění pravidla hry. V laboratoři se podařilo vytvořit lidskou spermii, která dokáže oplodnit vajíčko.

V České republice podstoupí umělé oplodnění (IVF) zhruba 35 tisíc žen ročně. Problém s neplodností má každý pátý pár v Česku. Jejich záchranou často bývávají vajíčka od anonymní dárkyně. Poptávka ale převyšuje nabídku.

Sedavé zaměstnání, nedostatek pohybu i přehřívání organismu mohou mít větší vliv, než si většina mužů připouští. Již z popisu vyplývá, že léčba může být naprosto triviální.

Páry toužící po dítěti dnes v ordinacích center asistované reprodukce běžně nechávají desetitisíce korun z vlastní kapsy. Přestože stát deklaruje bezplatnou péči, realita klinické praxe utekla desítky let starým tabulkám. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada i největší tuzemská pojišťovna VZP shodně přiznávají, že současné nastavení je zastaralé.

Gabriela Boučková poprvé detailně popsala, co se odehrálo po narození syna Alberta: neodloučenou placentu, převoz na ARO a větu lékařů, která jejího muže pronásleduje dodnes.

O této nemoci se příliš nemluví, přitom jde o poměrně častou infekci, která se přenáší pohlavním stykem. Mnozí o nákaze vůbec neví, neprojevuje se totiž žádnými výraznými příznaky. Když se ale choroba neléčí, může vést k vážným komplikacím, třeba zánětům a problémům s plodností.

Porodnost v Česku spadla na historické minimum a význam asistované reprodukce rychle roste. Podle předsedy sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti Štěpána Machače se ale systém úhrad za posledních dvacet let prakticky nepřizpůsobil poznatkům medicíny.

Moderátor Libor Bouček a jeho žena Gabriela Boučková si cestu k vysněné rodině museli tvrdě vybojovat. Gabriela nyní otevřeně promluvila o neúspěšném snažení o miminko, bolestivých ztrátách i dramatickém porodu syna Alberta, během kterého málem přišla o život.

To, co začalo jako zoufalá prosba na sociální síti, se nakonec proměnilo v největší životní štěstí. Lindy (38) a Kris (41) Snymanovi z Jihoafrické republiky se po deseti letech marné snahy, bolesti a zklamání konečně dočkali své vysněné dcerky. Pomohla jim náhradní maminka, která se jim ozvala na základě jednoho upřímného příspěvku na Facebooku.

Je časné ráno 1. srpna 1714 a já vím, že tenhle den bude můj poslední. Cítím to, svým způsobem mě to osvobozuje. Je mi 49 let a tolik jsem si toho prožila. V duchu rekapituluji svůj život.

Kdy může pomoci ERA test receptivity endometria?

Češi odkládají rodičovství do stále vyššího věku, povědomí o (ne)plodnosti je ale podle odborníků alarmující –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to nejen mezi veřejností. Některé ženy se dostávají k léčbě pozdě i proto, že je od ní lékaři odrazovali. Zaznělo to na kulatém stole navazujícím na studii Národního institutu SYRI Odklad reprodukce a reprodukční zdraví v Česku.

Pokud si myslíte, že virální vylepšovací trendy spadly na úplné dno, podívejte se, jestli to dno nemá ještě sklep

Podle Barbory Baďurové hrají v plodnosti roli nejen diagnózy jako PCOS či endometrióza, ale i psychika, stres a schopnost těla adaptace. Proto i zdánlivě „uzavřená“ cesta k těhotenství nemusí být definitivní.