Netopýři

Netopýři zachránění pod střechou rekonstruované plzeňské školy se vrátili do přírody v rezervaci Kamenný rybník. Vypustili je tam zoologové s místními dětmi. Netopýři předtím strávili v záchranné stanici skoro čtyři měsíce. Zvířata dostala před svým vypuštěním najíst, netopýr zvládne sníst deset moučných červů denně. Pak se 140 netopýrů vydalo do přírody. I když v některých případech to šlo obtížněji, protože se potřebují před rozletem zahřát. Kamenný rybník poskytuje ideální podmínky. „Je tady jednak vodní hladina, takže netopýři tady budou mít dostatek příležitostí k lovu. Pak je tady les a tady kousek jsou i starší stromy, kde budou mít možnost úkrytů,“ vysvětlila zooložka Ivana Hradská.

Neobvyklá podívaná přilákala v pondělí večer desítky lidí k plzeňskému Kamennému rybníku. Odborníci ze Západočeského muzea tady vypouštěli kolem stovky netopýrů, které se podařilo počátkem zimy zachránit z jedné přestavované školní budovy.

Vakoveverka létavá přežila cyklón tím, že snížila tělesnou teplotu z 36,3 °C na 19 °C. Plch spí přes aktivitu sov. Netopýr odkládá oplodnění přes celou zimu. Teplokrevnost savců je složitější, než jsme si mysleli.

Po zimní pauze se znovu otevírají zpřístupněné jeskyně po celém Česku. Mezi nimi i Chýnovská jeskyně u Tábora, která patří k těm nejstarším turistickým v zemi a v níž pět měsíců spali netopýři. Správci očekávají, že i letos dorazí tisíce návštěvníků.

Rekonstrukce střechy školy v Kyselce na Karlovarsku se prodraží o téměř půl milionu korun. Obec se dodatečně rozhodla opravit věž a vrátit na ni makovici známou z historických fotografií. Práce komplikují i tisíce netopýrů velkých, kteří se v dubnu stěhují na půdu školy.

Druhé aktualizované vydání knihy Miloše Anděry Naši netopýři vydala tento měsíc Správa jeskyní (SJ) České republiky. První vydání z roku 2015, velmi dobře hodnocené laickou i odbornou veřejností, bylo již beznadějně vyprodané a poptávka čtenářů trvala.

Ohrožené druhy naší přírody se mění. Některé z nich, jako například křeček, byly ve své době hubeny jako škůdci.

Vědci z Veterinární univerzity v Brně popsali nový druh parazita u netopýrů.

Šimpanzi kradou fermentované ovoce, aby povzbudili svou náladu. Ve zvířecí říši nejsou zdaleka jediní, kdo konzumují alkohol během dne. „Opilců“ je mnohem víc.

Parazita Litomosa vetuni objevil tým vědců z brněnské Veterinární univerzity (VETUNI) pod vedením profesora Jiřího Pikuly. Jde o hlístici, která žije v netopýrech pestrých. Najít se ji podařilo náhodně při výzkumu spermií netopýřích samců. Jde o mimořádný objev. Hlístice je pojmenovaná po brněnské univerzitě.

Hlavní sezóna zpřístupněných jeskyní začne sice až další víkend, ale už tuto sobotu 28. března 2025 zvou Javoříčské jeskyně na Olomoucku na tradiční Probouzení netopýrů. O týden později, na Velikonoční neděli 5. dubna, pak naváže podobná novinka v Mladečských jeskyních u Litovle.

Vědci z Veterinární univerzity v Brně popsali nový druh parazita, který napadá netopýry. Patří mezi filárie neboli hlístice. Dosud neznámý druh nese latinský název Litomosa vetuni. Druhové jméno vetuni je zároveň oficiálním zkráceným názvem Veterinární univerzity.

Myslíte si, že všichni netopýři loví jenom komáry a můry? Omyl! Jejich potravní strategie jsou naprosto unikátní. Zjistěte, jak tito noční letouni chytají ryby, sají nektar nebo proč se z některých stali krvelační upíři.

Možná jste to slyšeli už jako děti. Pštros se lekne a schová hlavu do písku. Jenže realita je úplně jiná a podobných omylů o zvířatech existuje víc,...

Poznejte listonose nosatého, největšího masožravého netopýra Ameriky. I když je to vrcholový predátor, v hnízdištích překvapuje něžným chováním a péčí o mláďata.

Netopýři si k zimnímu spánku vybrali jeden ze stromů v hradeckém parku Skleněnka. Jenže zrovna ten strom musel jít k zemi. Dřevorubci si naštěstí zimujících netopýrů všimli a hned zavolali do záchranné stanice v Jaroměři. Netopýry tam dovezli i s kmenem.

Vydejte se do srdce Českého ráje a poznejte zámek Hrubá Skála, který se tyčí na pískovcovém skalním masivu nad romantickým údolím říčky Libuňky. Čekají

Připravit chráněným netopýrům revír na letní sezónu se do Nového pralesa vydalo na přelomu února a března 15 dobrovolníků. Spolu s týmem organizace Čmelák vyčistili a opravili desítky netopýřích i sovích budek. Ty mají doplnit přirozené úkryty netopýrů, jako jsou skály a dutiny starých stromů, kterých je v lesích nedostatek.

Věděli jste, že někteří netopýři jsou úspěšnějšími predátory než lvi? Zatímco většina letounů loví hmyz, masožravé druhy jako netopýr obrovský nebo listonos žábožravý používají fascinující lovecké strategie a troufnou si i na ptáky v letu. Ale proč jsou pak pro ně tak nebezpeční přízemní klokani?

V lednu a únoru letošního roku se světem rozlétly zprávy o potencionálním nositeli nové pandemie. Výskyt nebezpečného viru Nipah, způsobujícího onemocnění s vysokou smrtností, byl potvrzen v Západním Bengálsku a v Bangladéši. Máme se nového viru obávat?

Projekt Ptačí budky pro Ostravu!!! je velmi úspěšný a v těchto dnech už vrcholí přípravy na další sezónu. Budky se čistí, opravují, dělají se i nové a letos je na některých místech doplní také speciální budky pro netopýry.

Hned patnáctka dobrovolníků se spolu s týmem organizace Čmelák vydala do Nového Pralesa na Ještědu připravit chráněným netopýrům revír na letní sezonu. Vyčistili a opravili desítky netopýřích i sovích budek. Ty mají doplnit přirozené úkryty netopýrů, jako jsou skály a dutiny starých stromů, kterých je v lesích nedostatek.

/FOTO, VIDEO/ Pracovníci Záchranné stanice a ekocentra Pasíčka na Chrudimsku se v těchto dnech intenzivně věnují třiceti zachráněným netopýrům rezavým. Ti si nešťastně vybrali k zimnímu spánku výtahovou šachtu paneláku v chrudimském sídlišti U Stadionu.

Pod vápencovou stěnou Moravského krasu se skrývá nenápadné místo s překvapivě silným příběhem. Cigánské jeskyně lákají tichou atmosférou, zimní krásou i vědomím, že v jejich chladu přečkávají zimu netopýři. Stačí vstoupit do stínu a zpomalit.

Jeskyně, opuštěná důlní díla, velká sklepení i drobné sklípky či staré vojenské pevnosti - tady všude se naši netopýři a vrápenci každoročně ukládají k zimnímu spánku neboli hibernaci. Právě v těchto dnech vyrážejí odborníci z České společnosti pro ochranu netopýrů do náročného terénu, aby na více než šesti stovkách lokalit po celé ČR zaznamenali druhové složení a počty zimujících jedinců. V ČR probíhá pravidelný monitoring některých podzemních prostor již přes půl století. Z nejdéle sledovaných zimovišť tak máme k dispozici unikátní datové řady, které nám poskytují důležité informace o vývoji početnosti netopýřích populací.

Upír obecný (Desmodus rotundus) je jediný běžný netopýr živící se výhradně krví. Kde žije, jak saje krev, proč si mezi sebou sdílí potravu a jakou roli hraje při přenosu vztekliny?

Kdykoli se mluví o nové epidemii, někde v pozadí se objeví netopýr. Tajemný noční tvor, který visí hlavou dolů a v populární představě „přenáší viry“. Jenže realita je mnohem složitější.

Za pomoci předních končetin přeměněných v blány poletuje rychlostí až 50 km/h večerní a noční oblohou. Světlo vůbec nepotřebuje – však zvládá echolokaci. Stačí vyslat ultrazvukový pískot a počkat, kdy a v jaké síle se vrátí odraz.

V tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky si někteří netopýři pomocí zubů a drápů vytvářejí útulné stany z listů. Tým badatelů National Geographic nyní odhaluje tajemství těchto létajících architektů.

Záchranné stanice v Čechách zaplnili vyčerpaní ptáci a další zvířata vyhladovělá kvůli tuhým mrazům. I přes oteplení se bude situace ještě zhoršovat. Zvýšit šanci dožít se jara můžeme zvěři i my.

Je to smutné, ale české filmové komedie se až na výjimky nemohou už řadu let odlepit ode dna. Propadá se k nim i novinka režiséra Andyho Fehu Když se zhasne, a to přesto, že vychází z divadelní hry, která se hraje s úspěchem v Moravském divadle Olomouc už od roku 2012 a na programu ji mají i některá pražská divadla.

Záchranná stanice v Bartošovicích měla na začátku roku napilno. Jen za leden tamní ošetřovatelé přijali 106 volně žijících zvířat, o čtyřiadvacet víc než loni. K nárůstu přispěla i kolonie netopýrů, která přišla o doupný strom. Odborníci se ale starali napříkload i o zraněnou sovu.

Od pandemie covidu vnímáme netopýry jako hrozbu s křídly. Vědci však upozorňují, že skutečnou příčinou jsou naše zásahy do krajiny. Riziko roste tam, kde se lidé a divoká příroda dostávají do častějšího kontaktu. Naopak se zdá, že právě netopýři jsou pro imunitu světa klíčoví. Jak?

Netopýry známe hlavně z knih, filmů nebo ilustrací, ale jen málokdo měl možnost vidět je zblízka, natož je držet v ruce. Možná právě proto v lidech už po staletí vyvolávají rozporuplné emoce, často spojené s obavami a mýty. Přitom jde o mimořádně zajímavé a užitečné živočichy, kteří si zaslouží naši ochranu – obzvlášť v zimním období.

Do ohrožení života se dostalo 57 netopýrů nejmenších v budově zámku nedaleko Litovle. Ti zůstali v zimním období uvěznění mezi dvojitými okny rozlehlé nemovitosti v obci Nové Zámky. Pracovníci ústavu sociální péče, který v areálu sídlí, si jich ale včas všimli a obrátili se na odborníky a chráněné živočichy se podařilo zachránit.

Ve zvířecí kartotéce Záchranné stanice Ochrany fauny ČR v Hrachově se poprvé objevil druh, kterého tu nikdy neměli. Mezi pacienty přibyl netopýr dlouhouchý.

/VIDEO, FOTO/ Návštěvníci mělnického bazénu se v posledních týdnech nestačí divit. Zatímco plavou, nad hlavami jim sem tam proletí netopýr. Kolonie netopýrů nejmenších se usídlila zřejmě pod střechou nebo v opláštění letité budovy. A zákonem chránění živočichové si našli cestu až do haly. Situaci bude možné řešit až na jaře. Plavci ohroženi nejsou. Na rozdíl od netopýrů, kterým jde o život.

Když teploty klesnou pod minus dvacet, srdce hibernujícího ježka bije jen dvacetkrát za minutu – oproti letním 190 úderům. A to není jediný trik, který příroda vyvinula.

Vlak je oproti autobusu o minutu rychlejší.

Když bezpečnostní systém jedné z plzeňských škol ve večerních hodinách ohlásil možné narušení objektu, nic nenasvědčovalo tomu, jak náročný zásah spojený s odchytem bude následovat. Až kontrola budovy odhalila překvapivý zdroj poplachu. Šlo o zhruba deset netopýrů, kteří využili pootevřené okno v prvním patře.

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.

Záchranné stanice v Česku loni přijaly 40 784 volně žijících zvířat. Bylo to o 32 méně než v rekordním roce 2024, kdy ale počty ovlivnily povodně. Mezi nejčastější pacienty patří ježci, holubi, poštolky či netopýři, informoval Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Záchranných stanic pro volně žijící zvířata je v ČR celkem 34.

Dva zdravotníci nakažení virem Nipah v Indii vzbuzují obavy z šíření infekce v zemi i v dalších asijských státech. Proti onemocnění s vysokou úmrtností zatím neexistuje lék ani očkování. Kvůli dlouhé inkubační době viru navíc nelze vyloučit jeho další šíření. Nákaza zprvu připomíná chřipku, může ale přejít v zánět mozku či plic.

Malo kdo ví, že kromě zákona o ochraně přírody a krajiny existuje i „Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů“. Jejím smyslem je zastavit úbytek netopýrů v Evropě, zejména ochrannými opatřeními proti ničení úkrytů.

Indický stát Západní Bengálsko hlásí šíření smrtelně nebezpečného viru Nipah, proti kterému neexistuje žádná vakcína ani účinná léčba. Světová zdravotnická organizace ho považuje za vysoce rizikový patogen.

Zatímco titulky světových médií obvykle ovládají války a politické krize, v indickém Západním Bengálsku se na přelomu roku 2025 a 2026 znovu připomněl nepřítel, kterého se epidemiologové obávají více než čehokoli jiného. V lednu úřady potvrdily návrat viru Nipah do blízkosti mnohamilionové Kalkaty.

Titul "Netopýr roku" vyhlašuje pravidelně mezinárodní sdružení BatLife Europe, mezi jehož členy se řadí i Česká společnost pro ochranu netopýrů. Vítězem pro období 2026-2027 se hlasováním členských organizací stal netopýr stromový (Nyctalus leisleri). Ten je vázán na zachovalé přírodní prostředí a patří také mezi dálkové migranty, pro něž ČR představuje významnou zastávku.

V Indii byl zaznamenán výskyt smrtelného viru, který přenáší netopýři a v minulosti inspiroval hollywoodský velkofilm Nákaza. Podle britského deníku The Telegraph bylo potvrzeno pět případů infekce virem Nipah, což je vysoce smrtelný patogen, proti němuž neexistuje žádná vakcína ani účinná léčba.

Oprava trati na jihu Německa umožní lepší napojení do Stuttgartu. Náklady stouply pětinásobně.

Stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku v minulém roce přijala skoro 1740 zraněných nebo vysílených zvířat nalezených na Vysočině. Ze dvou třetin to byli ptáci, mezi nimi například i kriticky ohrožení orli mořští a orel křiklavý. Mezi ostatními druhy se ve stanici objevují nejčastěji ježci, netopýři a zajíci. V porovnání s rokem 2024 se počet zvířat, o která se stanice postarala, zvýšil o stovku. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytl ředitel stanice Zbyšek Karafiát.

Jen pár metrů od tramvajové točny v pražské Divoké Šárce začíná jiný svět. Svět betonu a zapomenutých tragédií. Pod šáreckými skalami se táhnou stovky metrů chodeb, které tam vybudovali nacisté v roce 1943. Neměl to být jen úkryt, ale záložní mozek ruzyňského letiště. Pevnost, ze které chtěli Němci ovládat nebe nad Prahou. Dnes jsou tajuplné prostory domovem netopýrů.

Krása Brdských lesů se nevnucuje a nespěchá. Cesta z Řevnice k Babce je vyprávěním o vandru viděném očima malé trampky Elišky, o pomalé chůzi, tichu lesa, večeru u ohně a noci, která patří netopýrům.

Vědci odhalili, že netopýři při letu v tmavých a nepřehledných prostředích využívají fyzikální jev, který jim pomáhá číst informace ukryté v ozvěnách jejich vlastního pohybu.

V Kyselce na Karlovarsku začala obec opravovat střechu základní školy. Její nová podoba a především harmonogram prací rekonstrukce se podle starosty Aleše Labíka (nez.) musí přizpůsobit tisícům netopýrů velkých, kteří na školní půdě pravidelně přečkávají léto.

Záchranná stanice v Bartošovicích se dlouhodobě stará o pestrou škálu volně žijících zvířat, mezi její nejčastější pacienty ale patří netopýři. Od začátku letošního roku přijali pracovníci stanice už třináct těchto létajících savců, aktuálně jich mají v péči dokonce šestadvacet.

Tisícům netopýrů velkých musí v Kyselce na Karlovarsku přizpůsobit nový vzhled školní budovy i harmonogram plánované rekonstrukce její střechy. Na školní půdě totiž pravidelně přebývají během léta.

Příběh člověka uvízlého v jeskyni má naštěstí dobrý konec. Jistě si teď oddychli nejenom jeho blízcí, ale mnoho těch, kteří s napětím sledovali mimořádný zásah záchranářů. Srdce plesá, ale…