Otto von Bismarck

K nalezení shody na důchodové reformě je ještě dlouhá cesta. Část opozice kritizuje koalici, že ji nepřizvala do expertních týmů, druhá část je pak striktně proti pozdějšímu odchodu do penze.

Německá doga je majestátní pes s jemnou duší. Velmi dobře se cvičí, ale křivdy nezapomíná. Majitelé o ní často mluví jako o Apollonovi mezi psy.

Ačkoli se už dlouho ví, kde se bitevník Bismarck potopil, přesné souřadnice nikdy nebyly odtajněny kvůli potenciálním nájezdníkům suvenýrů. Těm se však nyní otevírají nové možnosti, neboť přesné místo lodi doslova vyplulo na povrch.

Chcete se podívat na místo, kde je potopená bitevní loď Bismarck? Potřebujete jen připojení k internetu, Mapy Google a přesné souřadnice.

Za vypuknutí první světové války mohla celá řada různých objektivních i méně jasných příčin. Některým z nich se dalo při zachování chladné hlavy vyhnout, avšak vypjatý nacionalismus a imperialismus tomu příliš nenahrávaly. Dalo se vůbec ničivému konfliktu zabránit?

Druhého června 1878 schytal stařičký císař Vilém do těla 48 broků, které na něj vypálil duševně vyšinutý atentátník. Panovník se z toho ale vylízal a vládl až do úctyhodných 91 let.

Puška Gewehr 98 byla jednou z řady zbraní, které v 19. století navrhla společnost Mauser. Stejně jako mnoho jiných pušek této značky byla i tato zbraň přesná a výkonná a v první světové válce se velmi osvědčila. V roce 1870 chtěl německý kancléř Otto von Bismarck nastolit nadvládu Pruska nad Evropou. Historici se domnívají, že Němci záměrně hnali Francouze do boje ve snaze získat pro svou věc nové spojence. Prusko-francouzská válka trvala šest měsíců a pro Francouze byla obzvláště krutá.

Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov otevřelo novou turistickou sezonu odhalením repliky válečné lodi Bismarck. Je vytvořená z 85.302 vyřazených mincí a měří 252 centimetrů. Vytvořil ji modelář Marek Šátka z Chomutova. ČTK to sdělil Miroslav Marek z agentury Dobrý den, která muzeum provozuje.

Už řecký dramatik Aischylos si všiml, že první obětí každé války je pravda. Německý kancléř Bismarck ono antické poznání se svým typickým cynickým nadhledem a brilantním pozorovacím talentem rozšířil a okořenil: „Nikdy se tolik nelže jako za války, před volbami a po lovu.“ Svět se věru moc nemění.

Největší německá pojišťovna ze systému zákonného zdravotního pojištění vykázala v loňském roce nejhlubší schodek hospodaření ve své historii. Objem chybějících peněz se z roku na rok zvětšil na čtyřnásobek. Přitom ještě v roce 2018 vykazovala Allgemeine Ortskrankenkasse přebytek převyšující jednu miliardu eur.

Nevěstince, vykřičené domy a prostitutky tak nějak patří ke společnosti. Ne nadarmo se s nadsázkou říká, že jde o nejstarší řemeslo. Velmi zajímavé je se tak podívat do minulosti idealizované první republiky. Jak vypadala Praha ve dvacátých letech minulého století? Paradoxně velmi vykřičeně.

Důchodový věk se blíží, ale pozor - peníze nezačnou chodit samy od sebe a úředníci budou při podávání žádosti o jejich výplatu potřebovat víc dokumentů, než by se mohlo zdát. Co všechno je potřeba doložit? Možná by bylo dobré začít hledat ve skříních, abychom se nedivili, co všechno máme mít a nemáme...

Kancléřka Angela Merkelová se do dějin Německa zapsala jako první žena a zároveň jako první obyvatel někdejší NDR v této funkci. Přestože jí nikdo ze začátku nevěřil, včetně jejích stranických kolegů, překonala všechna očekávání a byla dokonce několikrát označena časopisem Forbes za nejmocnější ženu planety. A teď, po šestnácti letech v čele Německa, odchází, i když nemusí. Jaká vlastně je skutečná Angela, která se momentálně v Německu těší mimořádné popularitě?

Na nástupce obdivované německé kancléřky čekají velké nevyřešené problémy.

Zanedlouho si připomeneme výročí válečného konfliktu, který se odehrál v roce 1866, kdy Prusko usilující o sjednocení Německa zahájilo válku proti Rakousku. Rakousko se tehdy ocitlo v izolaci díky pruskému ministerskému předsedovi Otto von Bismarckovi. Jedinými rakouskými spojenci zůstaly některé německé státy jako Hesensko, Hannoversko, Sasko a další.

Druhého června 1878 schytal stařičký císař Vilém do těla 48 broků, které na něj vypálil duševně vyšinutý atentátník. Panovník se z toho ale vylízal a vládl až do úctyhodných 91 let.

19. května 1941 se na svou první a poslední plavbu vydává největší evropská bitevní loď, gigant hitlerovského Německa Bismarck. Na palubě je 2 092 mužů a kocour jménem Oscar.

Od potopení německé válečné lodě Bismarck uplynulo 27. května rovných osmdesát let. Měla to být chlouba nacistického námořnictva, která však skončila tragédií. O život přišly stovky mužů. Přitom stačilo opravdu málo a Bismarck by se dostal do bezpečí.

Byl to klenot nacistického námořnictva, do kterého říšský vůdce Adolf Hitler vkládal obrovské naděje. Bitevní loď Bismarck budila u Spojenců respekt ještě dlouho předtím, než vůbec vyplula na moře. V ostrém provozu ale nakonec obří plavidlo operovalo necelý měsíc, Britské královské námořnictvo totiž zorganizovalo na Bismarck největší hon v dějinách druhé světové války.

Navštěvovat nevěstince patřilo ke společenskému bontonu. Provoz nevěstinců byl normální koncesovanou živností. Nejvyhlášenějším podnikem své doby byl Salon Goldschmied neboli Salon Gogo.

19. května 1941 spouští hitlerovské Německou operaci Rheinübung a v polské Gdyni se dávají do pohybu dvě obrovské válečné lodě. Bitevní loď Bismarck a těžký křižník Prinz Eugen.

Pýcha nacistického námořnictva, bitevní loď Bismarck, potopila v krátkém souboji 24. května 1941 největším britskou loď, bitevní křižník HMS Hood. O tři dny později však byla sama dostižena a potopena. Při návratu do Francie ji ochromila torpéda shozená z obstarožních dvouplošníků Fairey Swordfish. Kolos pak dorazila skupina britských plavidel vedená bitevními loděmi HMS Rodney a HMS King George V.

Kdyby obyčejný člověk spáchal jen setinu toho, co ministerský předseda, dávno by na něj dopadla ruka zákona. Premiér se zákonům jen vysmívá, a proto nezbývá, než jej odstranit.

Loď pojmenovaná po admirálovi Franzi von Hipper, veliteli německé bitevní eskadry během bitvy u Jutska v roce 1916 a pozdějším veliteli německé císařské Hochseeflotte, odvedla za války více práce než její větší a dražší sestřičky, bitevní lodě Bismarck a Tirpitz.

Německým národním plemenem – a zároveň jedním z největších psích plemen vůbec – je německá doga. Pochází z dlouhé linie loveckých psů, kteří přes středověk sahají až někam ke psům starověku a pravěku. Vzhledem k jejich spojení s aristokracií byli vždy chápáni nejen jako psi pracovní, ale také i společenští – až nakonec jejich role společníka převážila.

Tyčí se na kopcích jako hroty pruské piklhaubny. Jedna nad Chebem, druhá nad Aší. Kamenné jehlance rozhleden nesoucí jméno „železného“ kancléře Otty von Bismarcka. Ta v Háji u Aše, na nejvyšším bodě Smrčin, rozkročena pěkně doširoka, je jednou z nejmohutnějších u nás.

Větší zastoupení žen v politice či ve vedení firem je jednou z cest, kterou chce Německo podpořit rovnoprávnost pohlaví. Přispět se podobně jako jiná německá města rozhodl i Berlín, který se ve prospěch žen snaží postupně napravit výrazný nepoměr ulic pojmenovaných po mužích a ženách. Aktuálním příkladem je ulice Annemarie Rengerové u úřadu kancléřky Angely Merkelové jen pár kroků od Reichstagu, sídla Spolkového sněmu.

Zima, zákopy, bahno, kulomety, na které musíte naběhnout, přestože je vám sedmnáct… a ustoupit není kam, protože couvnout jenom o pár kilometrů znamená prohrát celou válku. Takhle začala bitva u Ypry a takhle běžela až do konce první světové.

Jmenoval se Carl Peters a východní Afriku kolonizoval podle zásad sociálního darwinismu a filosofie „Völkisch“, německého etnického a nacionálního hnutí, aktivního od konce 19. století až do nacistické éry. Ústřední myšlenkou tohoto hnutí byl heslo „krev a půda“ (Blut und Boden).

Jen jediný šampion formule 1 se nedožil své korunovace mistrem světa. Před padesáti lety se v Monze zabil Jochen Rindt, titul získal až in memoriam.

Jedním z největších psích plemen je dánská doga. Impozantní tělo ale skrývá klidnou a přátelskou duši a proto jsou tihle galantní obři skvělými společníky a rodinnými psy. Až donedávna bylo zakázáno je z Dánska vyvážet, dnes je to v omezené míře možné a jejich počty v Evropě proto rostou.

Člověk žije s různými stereotypy. Nepřemýšlí o nich, bere je jako axiom. Stereotypy o čemkoliv. Vyslovíme-li slova, sociální pojištění, vybaví se nám sladkobolný příběh z červené knihovny, o chudém chlapci, který měl těžké dětství, ale vypracoval se, a snažil se později úděl lidí, žijících v bídě, zlepšit. Pokud se vyskytl člověk bohatý, tak většinou házel klečící lůze drobné mince, z projíždějícího kočáru. Stereotypy by se měly vyvracet.

Ve Spojených státech amerických či Velké Británii probíhá v mnohém bizarní „očista“ historické paměti, při níž se tu a tam kácí všelijaké sochy, zatímco v německém Hamburku se pietně opravuje obří, více než 34 metrů vysoký pomník říšského kancléře Otto von Bismarcka (1815–1898).

Bitva u Hradce Králové je známá hlavně jako největší bitva, která se kdy odehrála na českém území, hlavně co do počtu lidí. Střetlo se tu dohromady něco kolem čtyř set tisíc mužů. A padesát tisíc z nich se z kopečků, polí a lesíků za Hradcem domů nikdy nevrátilo. Jenomže krvavá řež u Hradce měla taky navždy změnit chod dějin. Tak trochu.

Dávají jim za vinu smrt světem milované a obdivované princezny Diany, mají na svědomí mnohá neštěstí lidí ze světa politiky i umění, ale i jejich slávu. Někteří lidé jim nemohou přijít na jméno, ale jejich snímky si stejně potají prohlédnou. Paparazzi - pojem, který má svoji historii, současnost i budoucnost.

Píše se rok 1941. V Evropě zuří válka a německá bitevní loď Bismarck se vydává na svou první plavbu do širých vod Atlantiku. Na její palubě slouží více než 2000 mužů a nikdo netuší, že většinu z nich brzy čeká smrt.

V sobotu byla v západoněmeckém městě Gelsenkirchen odhalena socha bolševického vůdce Lenina. Instalace sochy přichází uprostřed globálních protestů proti památkám zasvěceným kontroverzním historickým osobnostem.

Zájemce o brigadýrku se našel navzdory tomu, že jsou na ní skvrny i stopy po řádění molů. Vydražily se i dva obojky Bismarckových psů.

Otto von Bismarck, jeden z nejvýznamnějších politiků evropské historie, se narodil před 205 lety. Právě díky němu získalo Německo podobu evropské mocnosti, která v následujícím století zanechala nejzřetelnější otisk. Spojil dohromady Němce a svou nekompromisní a přímočarou politikou vytáhl zemi na výsluní, čímž zastínil konkurující Francii a Rakousko. Nevědomky ale také připravil půdu pro vzestup diktátora Adolfa Hitlera.